29.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 171/1

(1)

U řady finančních nástrojů a smluv závisí tvorba cen na přesnosti a integritě referenčních hodnot. Závažné případy manipulace s referenčními hodnotami týkajícími se úrokových sazeb, jako jsou LIBOR a EURIBOR, jakož i obvinění, že došlo k manipulaci s referenčními hodnotami týkajícími se energie, ropy a směnných kurzů, jsou jasným dokladem toho, že referenční hodnoty mohou být předmětem střetu zájmů. Uplatňování volnosti rozhodování a nedostatečné systémy správy a řízení zvyšují náchylnost referenčních hodnot k manipulaci. Nepřesnost a nevěrohodnost indexů, které jsou používány jako referenční hodnoty, či pochybnosti, které v tomto směru vznikají, mohou podlomit důvěru trhu, způsobit ztráty spotřebitelům a investorům a narušit fungování reálné ekonomiky. Je proto nezbytné zajistit přesnost, spolehlivost a integritu referenčních hodnot a procesu jejich stanovování.

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4) obsahuje určité požadavky týkající se spolehlivosti referenčních hodnot používaných při tvorbě cen kotovaných finančních nástrojů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (5) obsahuje určité požadavky týkající se referenčních hodnot používaných emitenty. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (6) obsahuje určité požadavky vztahující se na používání referenčních hodnot ze strany subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (7) obsahuje určitá ustanovení, která zakazují manipulování s referenčními hodnotami používanými v souvislosti s produkty velkoobchodního trhu s energií. Tyto právní akty však mohou obsáhnout pouze určité aspekty určitých referenčních hodnot a neřeší všechna slabá místa v poskytování všech referenčních hodnot ani nepokrývají veškerá použití finančních referenčních hodnot ve finančním odvětví.

(3)

Referenční hodnoty jsou nezbytné pro stanovení cen při přeshraničních obchodech, čímž napomáhají účelnému fungování vnitřního trhu s množstvím nejrůznějších finančních nástrojů a služeb. Mnohé referenční hodnoty, které jsou používány jako referenční sazby ve finančních smlouvách, zejména hypotékách, jsou poskytovány v jednom členském státě, avšak jsou používány úvěrovými institucemi a spotřebiteli v jiných členských státech. Tyto úvěrové instituce navíc často zajišťují svá rizika nebo získávají finanční prostředky pro uzavírání těchto finančních smluv na přeshraničních mezibankovních trzích. Pouze několik členských států přijalo vnitrostátní pravidla týkající se referenčních hodnot, avšak v otázkách, jako je rozsah jejich uplatňování, se jejich právní rámce pro referenční hodnoty již zjevně liší. Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) se navíc dohodla dne 17. července 2013 na zásadách pro stanovování finančních referenčních hodnot (dále jen „zásady pro finanční referenční hodnoty organizace IOSCO“) a dne 5. října 2012 na zásadách pro agentury podávající přehledy o cenách ropy (dále jen „zásady organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách“) (společně jen „zásady organizace IOSCO“) a jelikož jsou tyto zásady, pokud jde o jejich oblast působnosti a prostředky jejich provádění, do jisté míry flexibilní, je pravděpodobné, že členské státy přijmou pravidla na vnitrostátní úrovni, která budou tyto zásady provádět různým způsobem.

(4)

Tyto odlišné přístupy by vedly k roztříštěnosti vnitřního trhu, neboť na administrátory a uživatele referenčních hodnot by se v jednotlivých členských státech vztahovala různá pravidla. Mohlo by tudíž dojít k tomu, že referenční hodnoty poskytované v jednom členském státě by nebylo možno používat v jiných členských státech. Kdyby nevznikl harmonizovaný rámec, který zajistí přesnost a integritu referenčních hodnot, jež jsou v Unii používány ve finančních nástrojích a finančních smlouvách, nebo který by měřil výkonnost investičních fondů, je pravděpodobné, že rozdíly v právních předpisech členských států vytvoří překážky hladkému fungování vnitřního trhu při poskytování referenčních hodnot.

(5)

Na konkrétní otázku, jaké vhodné informace o referenčních hodnotách je vhodné používat ve finančních smlouvách, se nevztahují pravidla Unie na ochranu spotřebitele. Vzhledem ke stížnostem spotřebitelů a soudním řízením týkajícím se používání referenčních hodnot v některých členských státech je pravděpodobné, že by na vnitrostátní úrovni byla přijímána vzájemně neslučitelná opatření na ochranu spotřebitelů, což by mohlo vést k roztříštěnosti vnitřního trhu v důsledku rozdílných podmínek pro hospodářskou soutěž vyplývajících z různé úrovně ochrany spotřebitelů.

(6)

Za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu a zlepšení jeho podmínek, zejména co se týče finančních trhů, a v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů je proto žádoucí, aby byl pro referenční hodnoty stanoven regulační rámec na úrovni Unie.

(7)

Je vhodné a nezbytné, aby tento rámec měl formu nařízení, aby bylo zajištěno, že ustanovení, která přímo ukládají povinnosti osobám, jež se podílejí na poskytování, dodávání a používání referenčních hodnot, byla v celé Unii uplatňována jednotným způsobem. Jelikož právní rámec pro poskytování referenčních hodnot nutně zahrnuje také opatření, jež stanoví přesné požadavky týkající se aspektů souvisejících s tímto poskytováním referenčních hodnot, i malé rozdíly v přístupu k některému z těchto aspektů by mohly vyvolat významné překážky bránící přeshraničnímu poskytování referenčních hodnot. Použití formy nařízení, které je použitelné přímo, by proto mělo omezit možnost přijímání rozcházejících se opatření na úrovni členských států a mělo by zajistit jednotný přístup, větší právní jistotu a zabránit vzniku vážných překážek bránících přeshraničnímu poskytování referenčních hodnot.

(8)

Oblast působnosti tohoto nařízení by měla být natolik široká, aby bylo možné vytvořit preventivní regulační rámec. Poskytování referenčních hodnot je spojeno s volností rozhodování při jejich stanovování a dochází při něm k určitým druhům střetů zájmů vyplývajících ze samotné podstaty této činnosti, z čehož vyplývá, že existují příležitosti i motivace k manipulaci s referenčními hodnotami. Tyto rizikové faktory jsou charakteristické pro všechny referenční hodnoty, a měly by se proto na ně vztahovat náležité požadavky na správu, řízení a kontrolu. Stupeň rizika se však liší, a uplatňovaný přístup by proto měl být přizpůsoben konkrétním okolnostem. Jelikož se slabá místa a význam určité referenční hodnoty mění v čase, omezení oblasti působnosti na indexy, jež jsou v současnosti důležité nebo více ohrožené, by neřešilo rizika, jež bude kterákoli referenční hodnota představovat v budoucnu. Zejména pak referenční hodnoty, jež v současnosti nejsou široce používány, by mohly být takto více používány v budoucnu a tím by i drobná manipulace v souvislosti s nimi mohla mít významný dopad.

(9)

Z hlediska oblasti působnosti tohoto nařízení by mělo být rozhodující, zda výsledná hodnota referenční hodnoty určuje hodnotu určitého finančního nástroje či finanční smlouvy nebo měří výkonnost určitého investičního fondu. Oblast působnosti by tak neměla být určována povahou vstupních údajů. Měly by do ní být zahrnuty referenční hodnoty vypočtené na základě ekonomických vstupních údajů, jako jsou ceny akcií a údaje, které nejsou ekonomického charakteru, nebo hodnoty jako jsou parametry počasí. Rámec stanovený tímto nařízením by měl rovněž uznávat existenci široké řady referenčních hodnot a různý dopad, který tyto hodnoty mají na finanční stabilitu a reálnou ekonomiku. Toto nařízení by rovněž mělo umožňovat přiměřeně reagovat na rizika, která představují různé referenční hodnoty. Toto nařízení by se tedy mělo vztahovat na referenční hodnoty používané při tvorbě cen finančních nástrojů kotovaných nebo obchodovaných v regulovaných obchodních systémech.

(10)

Vysoký počet spotřebitelů má uzavřeny finanční smlouvy, zejména smlouvy o spotřebitelském úvěru zajištěném hypotékou, které odkazují na referenční hodnoty, jež jsou vystaveny stejným rizikům. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat také na smlouvy o úvěru definované ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (8) a 2014/17/EU (9).

(11)

Při stanovení řady investičních indexů dochází k závažným střetům zájmů, a přitom jsou používány k měření výkonnosti určitého fondu, např. fondu SKIPCP. Některé z těchto referenčních hodnot jsou zveřejňovány a jiné jsou bezplatně nebo po zaplacení určitého poplatku poskytovány veřejnosti nebo určité části veřejnosti a manipulace s nimi může mít nepříznivý dopad na investory. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat také na indexy nebo referenční sazby, které jsou používány k měření výkonnosti určitého investičního fondu.

(12)

Všichni dodavatelé vstupních údajů pro referenční hodnoty mohou uplatňovat volnost rozhodování, mohou být předmětem střetů zájmů a podstupují riziko, že budou zdrojem manipulace. Dodávání vstupních údajů je činnost dobrovolná. Pokud by nějaká iniciativa vyžadovala, aby dodavatelé výrazně změnili své modely podnikání, mohli by přestat vstupní údaje dodávat. V případě subjektů, které jsou již regulovány a podléhají dohledu, se však neočekává, že by u nich požadavky na řádné systémy správy, řízení a kontroly vedly k významným nákladům nebo nepřiměřené administrativní zátěži. Toto nařízení proto ukládá určité povinnosti také dohlíženým dodavatelům. Pokud je referenční hodnota stanovena na základě snadno dostupných údajů, neměl by být zdroj takovýchto údajů považován za dodavatele.

(13)

Finanční referenční hodnoty nemají být používány pouze k vydávání a tvorbě finančních nástrojů a smluv. Finanční odvětví z nich vychází také při zpětném měření výkonnosti určitého investičního fondu, při stanovování alokace aktiv portfolia nebo při výpočtu poplatků spojených s výkonností. Určitou referenční hodnotu lze použít přímo jakožto odkaz pro finanční nástroje a finanční smlouvy nebo k měření výkonnosti investičních fondů, nebo nepřímo v kombinaci s jinými referenčními hodnotami. V tomto druhém případě představuje nastavení a přezkoumání toho, jaká váha bude přiznána jednotlivým indexům v rámci kombinace za účelem určení výnosnosti nebo hodnoty finančního nástroje či finanční smlouvy nebo měření výkonnosti investičního fondu, rovněž použití referenční hodnoty, neboť s těmito úkony, na rozdíl od poskytování referenčních hodnot, není spojena volnost rozhodování. Držení finančních nástrojů odkazujících na určitou referenční hodnotu nemá být považováno za použití referenční hodnoty.

(14)

Centrální banky již vyhovují zásadám, normám a postupům, jež zajišťují, aby své činnosti vykonávaly bezúhonně a nezávisle. Není proto nutné, aby se na centrální banky toto nařízení vztahovalo. Jestliže centrální banky poskytují referenční hodnoty, zejména v případech, kdy mají tyto referenční hodnoty sloužit pro obchodní účely, nesou zodpovědnost za vytvoření vhodných vnitřních postupů k zajištění přesnosti, integrity, spolehlivosti a nezávislosti těchto referenčních hodnot, zejména pokud jde o transparentnost správy, řízení a metodiky výpočtu.

(15)

Mimoto by se toto nařízení nemělo vztahovat na veřejné orgány, včetně vnitrostátních statistických úřadů, pokud poskytují údaje pro referenční hodnoty pro účely veřejných politik, poskytují referenční hodnoty pro účely veřejných politik nebo mají kontrolu nad jejich poskytováním, a to včetně opatření v oblasti zaměstnanosti, hospodářské činnosti a inflace.

(16)

Administrátorem je fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určité referenční hodnoty a spravuje zejména úkony zaměřené na stanovení referenční hodnoty, shromažďuje a analyzuje vstupní údaje, stanoví referenční hodnotu a uveřejňuje ji. Administrátor by měl mít možnost svěřit jednu nebo více těchto funkcí externě třetí straně, a to včetně výpočtu nebo zveřejnění referenční hodnoty nebo jiných relevantních služeb a činností souvisejících s poskytováním referenčních hodnot. Pokud však nějaká osoba určitou referenční hodnotu pouze zveřejňuje nebo se o ní zmiňuje v rámci svých novinářských činností, avšak nemá kontrolu nad poskytováním této referenční hodnoty, pak by se na ni požadavky, jež klade toto nařízení na administrátory, vztahovat neměly.

(17)

Index se vypočítává pomocí vzorce nebo některé jiné metodiky na základě podkladových hodnot. Při sestavování tohoto vzorce, provádění nezbytného výpočtu a určování vstupních údajů, jež vytváří riziko manipulace, existuje prostor pro jistý stupeň volnosti rozhodování. Proto by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny referenční hodnoty, u kterých se tento jev volnosti rozhodování vyskytuje.

(18)

Pokud je však jako reference pro určitý finanční nástroj používána jedna cena nebo hodnota, například je-li referenční cenou pro určitou opci nebo futures cena jednoho cenného papíru, žádný výpočet, vstupní údaje ani volnost rozhodování v takovém případě neexistují. Referenční ceny založené na jedné ceně nebo na jedné hodnotě by proto za referenční hodnoty pro účely tohoto nařízení považovány být neměly.

(19)

Za referenční hodnoty by neměly být považovány ani referenční ceny nebo vypořádací ceny stanovené ústředními protistranami, protože jsou používány k určení výše vypořádání, marží a k řízení rizik, a neurčují tedy výši částky splatné podle určitého finančního nástroje ani hodnotu určitého finančního nástroje.

(20)

Poskytování úrokových sazeb půjček věřiteli by nemělo být pro účely tohoto nařízení považováno za poskytování referenčních hodnot. Úroková sazba půjček poskytnutá věřitelem je stanovena buď na základě vnitřního rozhodnutí, nebo vypočtena jako rozpětí nebo přirážka k indexu (např. EURIBOR). V prvním případě je věřitel v souvislosti s činností týkající se finančních smluv, které uzavřel se svými klienty, vyňat z působnosti tohoto nařízení, přičemž v druhém případě se věřitel považuje pouze za uživatele referenční hodnoty.

(21)

V zájmu zajištění integrity referenčních hodnot by jejich administrátoři měli mít povinnost zavést náležitý systém správy a řízení, který by umožňoval kontrolovat střety zájmů, a zajistit důvěru v integritu referenčních hodnot. Ale i tam, kde je zajištěna účinná správa, je většina administrátorů předmětem určitých střetů zájmů a může docházet k tomu, že budou činit úsudky a rozhodnutí, jež mají nepříznivý vliv na různé skupiny zúčastněných stran. Je tudíž důležité, aby administrátoři disponovali funkcí, která počítá s integritou dohledu nad prováděním a účinným fungováním mechanismu správy a řízení, který by zajišťoval účinný dohled.

(22)

Manipulace s referenčními hodnotami nebo jejich nespolehlivost může poškozovat investory i spotřebitele. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit rámec pro uchovávání záznamů administrátorů a dodavatelů a zajistit také transparentnost, pokud jde o účel referenčních hodnot a metodiku používanou při jejich stanovování, což napomůže účinnějšímu a spravedlivějšímu vypořádání případných nároků v souladu s vnitrostátním právem nebo právem Unie.

(23)

Provádění auditů a účinné uplatňování tohoto nařízení vyžadují provedení následné analýzy a získání průkazných údajů. Toto nařízení by proto mělo stanovit požadavky týkající se odpovídajících záznamů, které by měli po dostatečně dlouhou dobu uchovávat administrátoři referenčních hodnot o tom, jak byla referenční hodnota vypočítána. Je pravděpodobné, že reálný stav, který má daná referenční hodnota měřit, a prostředí, v němž toto měření probíhá, se budou v průběhu času měnit. Je proto nezbytné, aby proces poskytování referenčních hodnot a související metodika podléhaly pravidelnému přezkumu, který by umožňoval odhalovat nedostatky a nalézat možnosti zlepšení. Na mnohé zúčastněné strany mohou mít nedostatky v procesu poskytování referenčních hodnot nepříznivé dopady a tyto strany mohou i k odhalování takových nedostatků přispět. Toto nařízení by proto mělo stanovit rámec pro zavedení mechanismu projednávání stížností administrátory referenční hodnoty, který zúčastněným stranám umožní oznamovat své stížnosti administrátorovi referenční hodnoty a zajistí, aby administrátor referenční hodnoty tyto stížnosti objektivně posuzoval.

(24)

V rámci poskytování referenčních hodnot zajišťují často některé důležité funkce, jako jsou výpočet referenční hodnoty, shromažďování vstupních údajů a šíření referenční hodnoty, externí poskytovatelé. Za účelem zajištění účinného fungování systému správy a řízení je nezbytné zajistit, aby služby těchto externích poskytovatelů v žádném případě nezbavovaly administrátory referenční hodnoty žádné z jejich povinností a úkolů, za něž jsou odpovědní, a aby nenarušovaly schopnost administrátorů plnit jejich povinnosti a úkoly ani schopnost relevantního příslušného orgánu vykonávat nad nimi dohled.

(25)

Administrátor referenční hodnoty je ústředním příjemcem vstupních údajů, který je schopen soustavně vyhodnocovat integritu a přesnost těchto vstupních údajů. Je proto nezbytné, aby toto nařízení vyžadovalo, aby administrátoři přijali určitá opatření, pokud mají za to, že vstupní údaje neodrážejí reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má referenční hodnota měřit, včetně opatření ke změně vstupních údajů, jejich dodavatelů nebo metodiky nebo k ukončení poskytování dané referenční hodnoty. Dále by měl administrátor jako součást svého kontrolního systému zavádět, je-li to možné, opatření ke sledování vstupních údajů před zveřejněním referenčních hodnot a ověřovat vstupní údaje po zveřejnění, včetně případného srovnání těchto údajů s historickými vzory.

(26)

Jakákoli volnost rozhodování v souvislosti s poskytováním vstupních údajů představuje příležitost pro manipulaci s referenčními hodnotami. Budou-li vstupní údaje vycházet z údajů o obchodech, bude existovat menší volnost rozhodování, a tedy i menší příležitost k manipulování s údaji. Mělo by proto být obecným pravidlem, aby administrátoři referenčních hodnot jako vstupní údaje pokud možno používali skutečné údaje o obchodech, avšak v případě, že by údaje o obchodech nepostačovaly nebo by byly nevhodné k zajištění integrity a přesnosti referenční hodnoty, mohou být používány i další údaje.

(27)

Přesnost a spolehlivost určité referenční hodnoty z hlediska měření ekonomické reality, která má být měřena, závisí na použité metodice a vstupních údajích. Je proto nutné zvolit transparentní metodiku, která zajistí spolehlivost a přesnost referenční hodnoty. Takovou transparentností se nerozumí zveřejnění vzorce použitého pro stanovení dané referenční hodnoty, ale zveřejnění prvků, které zúčastněným stranám budou postačovat k tomu, aby pochopily, jak byla referenční hodnota odvozena, a posoudily její reprezentativnost, relevantnost a vhodnost s ohledem na její zamýšlené použití.

(28)

V zájmu zajištění trvalé přesnosti referenční hodnoty může být nutné změnit metodiku. Veškeré změny metodiky mají ovšem dopad na uživatele této hodnoty a zúčastněné strany. Je proto nezbytné stanovit postupy, jimiž bude nutné se řídit při změně metodiky stanovování referenční hodnoty a jejichž součástí musí být i konzultace, tak aby uživatelé a zúčastněné strany mohli s ohledem na tyto změny přijmout nezbytná opatření nebo upozornit administrátora, budou-li mít k těmto změnám výhrady.

(29)

Zaměstnanci administrátora mohou zjistit možná porušení tohoto nařízení nebo potenciální slabá místa, jež by mohla vést k manipulaci nebo pokusu o manipulaci. Toto nařízení by proto mělo zavést rámec, který umožní zaměstnancům důvěrně upozornit administrátora na možná porušení tohoto nařízení.

(30)

Integrita a přesnost referenčních hodnot závisí na integritě a přesnosti vstupních údajů poskytovaných dodavateli. Je důležité, aby povinnosti dodavatelů vztahující se na tyto vstupní údaje byly jasně vymezené, aby bylo možné spoléhat na jejich soulad s těmito povinnostmi a aby dané povinnosti byly v souladu s kontrolními postupy a metodikou administrátora referenční hodnoty. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby administrátor referenční hodnoty sestavil kodex chování, v němž upřesní tyto požadavky a povinnosti dodavatelů týkající se poskytování vstupních údajů. Administrátor by se měl ujistit o tom, že dodavatelé tento kodex chování dodržují. Pokud se dodavatelé nacházejí ve třetích zemích, měl by o tom být administrátor ujištěn v maximální možné míře.

(31)

Dodavatelé mohou být předmětem střetu zájmů a mohou mít při stanovení vstupních údajů volnost rozhodování. Je proto nutné, aby dodavatelé podléhali systému správy a řízení, který zajistí řešení těchto střetů zájmů, přesnost těchto vstupních údajů a to, aby odpovídaly požadavkům administrátora, jakož i možnost jejich ověřování.

(32)

Mnohé referenční hodnoty jsou stanovovány na základě vzorce využívajícího vstupních údajů, jež poskytují tyto subjekty: obchodní systémy, schválené systémy zveřejňování, poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací, schválené mechanismy pro hlášení obchodů, energetické burzy nebo platformy dražby povolenek na emise. V některých situacích je shromažďování údajů zajišťováno externě poskytovatelem služeb, který údaje získává v plném rozsahu a přímo od uvedených subjektů. V těchto případech zajišťuje stávající regulace a dohled integritu a transparentnost vstupních údajů a umožňuje stanovit požadavky na správu a řízení a postupy pro oznamování případů porušení pravidel. Tyto referenční hodnoty jsou proto méně ohrožené manipulací, podléhají nezávislému ověření, a příslušní administrátoři jsou tudíž zproštěni určitých povinností stanovených v tomto nařízení.

(33)

Různé typy referenčních hodnot a různá odvětví, v nichž se referenční hodnoty používají, mají různé vlastnosti a různé slabiny a rizika. Ustanovení tohoto nařízení by měla být blíže upřesněna s ohledem na jednotlivá odvětví a typy referenčních hodnot. Referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb sehrávají důležitou roli při uplatňování měnové politiky a je proto nezbytné v tomto nařízení zavést zvláštní ustanovení pro tyto referenční hodnoty.

(34)

Trhy s fyzickými komoditami mají jedinečné vlastnosti, které je třeba zohlednit. Referenční hodnoty cen komodit jsou široce využívány a mohou mít určité odvětvové zvláštnosti, a je proto nezbytné v tomto nařízení zavést zvláštní ustanovení pro tyto referenční hodnoty. Určité referenční hodnoty cen komodit jsou vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení, nicméně měly by ale dodržovat příslušné zásady organizace IOSCO. Referenční hodnoty cen komodit mohou mít kritický význam, neboť režim se neomezuje na referenční hodnoty zakládající se na údajích předaných dodavateli, z nichž většinu tvoří dohlížené osoby. Na referenční hodnoty cen komodit s kritickým významem, na něž se vztahuje příloha II, se nepoužijí požadavky tohoto nařízení související s povinným dodáváním vstupních údajů a kolegii.

(35)

Nesrovnalosti v případě referenčních hodnot s kritickým významem mohou mít dopad na integritu trhu, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v členských státech. Tyto potenciálně destabilizující účinky vyplývající z nesrovnalostí týkajících se referenční hodnoty s kritickým významem se mohou projevit v jednom členském státě či v několika z nich. Je proto zapotřebí, aby toto nařízení stanovilo proces stanovování takových referenčních hodnot, které by měly být považovány za referenční hodnoty s kritickým významem, a aby se na takovéto referenční hodnoty vztahovaly další požadavky, které zajistí jejich integritu a spolehlivost.

(36)

Referenční hodnoty s kritickým významem lze stanovit pomocí kvantitativních kritérií nebo kombinací kvantitativních a kvalitativních kritérií. Mimoto v případech, kdy referenční hodnota nesplňuje příslušnou kvantitativní prahovou hodnotu, ji lze označit za hodnotu s kritickým významem, pokud tato referenční hodnota nemá žádné tržní substituty nebo jich má jen velmi málo, její existence a přesnost má význam pro integritu trhu, finanční stabilitu nebo ochranu spotřebitelů v jednom či v několika členských státech a veškeré příslušné orgány souhlasí s tím, že by takováto referenční hodnota měla být považována za referenční hodnotu s kritickým významem. V případě neshody mezi relevantními příslušnými orgány, zda by daná referenční hodnota měla být považována za referenční hodnotu s kritickým významem, by mělo být rozhodující rozhodnutí orgánu příslušného pro daného administrátora. V takovémto případě by měl mít Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (10) možnost zveřejnit stanovisko týkající se posouzení provedeného orgánem příslušným pro administrátora. Dále může příslušný orgán rovněž označit referenční hodnotu za hodnotu s kritickým významem na základě určitých kvalitativních kritérií, a to v případě, že administrátor a většina dodavatelů týkajících se této referenční hodnoty sídlí v jeho členském státě. Veškeré referenční hodnoty s kritickým významem by měly být součástí seznamu Komise vytvořeného prováděcím aktem, který by měl být pravidelně přezkoumáván a aktualizován.

(37)

Ukončení administrace referenční hodnoty s kritickým významem ze strany administrátora by mohlo vést k tomu, že by finanční smlouvy nebo finanční nástroje pozbyly platnosti, ke ztrátám pro spotřebitele a investory a mohlo by mít dopad na finanční stabilitu. Je proto nezbytné, aby měl relevantní příslušný orgán pravomoc vyžadovat povinnou administraci referenční hodnoty s kritickým významem s cílem zachovat její existenci. V případě, že je administrátor referenční hodnoty v insolvenčním řízení, by měl příslušný orgán poskytnout hodnocení příslušnému soudnímu orgánu, který by měl zvážit, zda a jak by mohla být dotčená referenční hodnota s kritickým významem převedena na nového administrátora nebo by mohlo být ukončeno její poskytování.

(38)

Aniž je dotčeno uplatňování právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže a schopnost členských států přijímat opatření k usnadnění jejich dodržování, je nutné stanovit administrátorům referenčních hodnot s kritickým významem, včetně referenčních hodnot cen komodit s kritickým významem, povinnost přijímat náležitá opatření s cílem zajistit, aby byly licence a informace týkající se referenční hodnoty poskytovány všem uživatelům spravedlivým, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem.

(39)

Dodavatelé, kteří přestanou své vstupní údaje pro referenční hodnoty s kritickým významem dodávat, mohou narušit věrohodnost takových referenčních hodnot, neboť by se tím snížila schopnost těchto referenčních hodnot měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu. Je proto nezbytné, aby měl relevantní příslušný orgán pravomoc vyžadovat od dohlížených osob povinné dodávání vstupních údajů pro stanovování referenčních hodnot s kritickým významem a mohl tak zajistit zachování věrohodnosti dotčené referenční hodnoty. Povinným dodáváním vstupních údajů nemá dohlíženým osobám vznikat povinnost zahajovat obchody, ani se k jejich zahájení zavazovat.

(40)

S ohledem na velkou rozmanitost, pokud jde o typy a velikosti referenčních hodnot, je důležité, aby se tímto nařízením vytvořila proporcionalita a zamezilo se tomu, aby administrátoři referenčních hodnot, jejichž zrušení by představovalo menší ohrožení pro širší finanční systém, byli vystaveni neúměrné administrativní zátěži. Proto by kromě systému referenčních hodnot s kritickým významem měly být vytvořeny dva rozdílné režimy: jeden pro referenční hodnoty se značným významem a jeden pro referenční hodnoty bez značného významu.

(41)

Administrátoři referenčních hodnot se značným významem by měli mít i možnost přijmout rozhodnutí, že nebudou uplatňovat omezený počet dílčích požadavků tohoto nařízení. Příslušné orgány by si však měly zachovat pravomoc požadovat uplatňování těchto požadavků založených na kritériích stanovených v tomto nařízení. Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, které se vztahují na administrátory referenčních hodnot se značným významem, by měly zohledňovat zásadu proporcionality a jejich cílem by mělo být, pokud je to možné, zamezit administrativní zátěži.

(42)

Na administrátory referenčních hodnot bez značného významu se vztahuje méně důkladný režim, díky němuž by administrátoři měli mít možnost rozhodnout, že nebudou uplatňovat některé požadavky tohoto nařízení. V takovém případě by měl dotyčný administrátor vysvětlit ve svém prohlášení o shodě, které by mělo být zveřejněno a poskytnuto orgánu příslušnému pro administrátora, z jakého důvodu je přiměřené, aby některé požadavky neuplatňoval. Uvedený příslušný orgán by měl přezkoumat prohlášení o shodě a měl by požádat o další informace nebo požadovat změnu, aby byl zajištěn soulad s tímto nařízením. I když mohou být referenční hodnoty bez značného významu stále ohrožené manipulací, jsou snadněji nahraditelné, a tudíž by hlavním nástrojem využívaným účastníky trhu k přijímání informovaných rozhodnutí o tom, které referenční hodnoty považují za vhodné k použití, měla být transparentnost pro uživatele. Z tohoto důvodu by se akty v přenesené pravomoci v hlavě II neměly vztahovat na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.

(43)

K tomu, aby si uživatelé referenčních hodnot zvolili vhodné referenční hodnoty a aby rozuměli rizikům s nimi spojeným, potřebují vědět, co má daná referenční hodnota měřit a jaká jsou její slabá místa pro manipulaci. Administrátor referenční hodnoty by měl tudíž uveřejňovat prohlášení o referenční hodnotě, ve kterém tyto informace uvede. Aby se zajistilo jednotné uplatňování a to, aby byla prohlášení o referenčních hodnotách přiměřeně dlouhá a zaměřovala se snadno dostupným způsobem na poskytování klíčových informací, které uživatelé potřebují, měl by další podrobné informace o obsahu prohlášení o referenčních hodnotách poskytovat orgán ESMA, s náležitým rozlišením různých typů a specifik referenčních hodnot a jejich administrátorů.

(44)

Toto nařízení by mělo brát v úvahu zásady organizace IOSCO, které slouží jako celosvětový standard právních požadavků na referenční hodnoty. S cílem zajistit ochranu investorů by v rámci obecné zásady měly být dohled a právní podmínky v každé třetí zemi rovnocenné dohledu a právním podmínkám, jež pro referenční hodnoty platí v Unii. Proto mohou referenční hodnoty, které poskytují třetí země, využívat dohlížené osoby v Unii, pokud bylo přijato Komisí kladné rozhodnutí o rovnocennosti režimu dané třetí země. Za daných okolností by měly příslušné orgány navázat spolupráci s orgány dohledu ve třetích zemích a dojednat s nimi podmínky této spolupráce. Orgán ESMA by měl koordinovat sjednávání těchto podmínek spolupráce a výměnu informací získaných od orgánů třetích zemí mezi příslušnými orgány. Aby se však zamezilo jakýmkoli negativním dopadům, k nimž by mohlo dojít v důsledku možného náhlého ukončení používání referenčních hodnot poskytovaných třetí zemí v Unii, stanoví toto nařízení rovněž další mechanismy (totiž uznání a přejímání), díky nimž mohou být referenční hodnoty poskytnuté třetími zeměmi používány dohlíženými osobami nacházejícími se v Unii.

(45)

Toto nařízení zavádí proces uznání administrátorů nacházejících se ve třetí zemi příslušným orgánem referenčního členského státu. Uznání by se mělo vztahovat na administrátory, kteří splňují požadavky tohoto nařízení. S ohledem na úlohu zásad organizace IOSCO jakožto globálních standardů pro poskytování referenčních hodnot by měl mít příslušný orgán referenčního členského státu možnost uznat administrátory na základě toho, že uplatňují zásady organizace IOSCO. Aby tak mohl učinit, měl by příslušný orgán posoudit, zda dotyčný administrátor zásady organizace IOSCO uplatňuje, a stanovit, zda je uplatňování v případě tohoto administrátora rovnocenné, pokud jde o dodržování různých požadavků stanovených v tomto nařízení, přičemž by měl zohlednit specifika režimu uznávání ve srovnání s režimem rovnocennosti.

(46)

Toto nařízení rovněž zavádí režim přejímání umožňující za určitých podmínek administrátorům nebo dohlíženým osobám nacházejícím se v Unii, aby přejali referenční hodnoty poskytované třetí zemí k jejich používání v Unii. Pro tento účel by měl příslušný orgán zohlednit, zda by bylo při poskytování referenčních hodnot, které mají být přejaty, dodržování zásad organizace IOSCO rovnocenné dodržování tohoto nařízení, přičemž by měl zohlednit specifika režimu potvrzení ve srovnání s režimem rovnocennosti. Administrátor nebo dohlížená osoba, kteří přejali referenční hodnotu poskytnutou třetí zemí, by měli nést za tyto přejaté referenční hodnoty a za splnění příslušných podmínek stanovených v tomto nařízení plnou zodpovědnost.

(47)

Všichni administrátoři referenčních hodnot mohou uplatňovat volnost rozhodování, mohou být předmětem střetů zájmů a vystaveni riziku, že nebudou mít zavedeny odpovídající systémy správy a řízení a kontrolní systémy. Jelikož administrátoři kontrolují proces stanovování referenčních hodnot, je požadavek disponovat povolením k činnosti nebo registrací administrátorů a dohled nad administrátory nejúčinnějším způsobem, jak zajistit integritu referenčních hodnot.

(48)

Určitým administrátorům by měl udělovat povolení k činnosti příslušný orgán členského státu, v němž se dotyčný administrátor nachází, který by také měl dohlížet na jeho činnost. Subjekty, které již podléhají dohledu a které poskytují jiné finanční referenční hodnoty, než jsou referenční hodnoty s kritickým významem, by měl pro účely tohoto nařízení příslušný orgán registrovat a dohlížet nad nimi. Subjekty, které poskytují pouze indexy, jež se považují za referenční hodnoty bez značného významu, by relevantní příslušný orgán měl rovněž registrovat. Povolení k činnosti a registrace by měly být dva odlišné procesy, neboť povolení k činnosti vyžaduje rozsáhlejší posouzení žádosti administrátora. Skutečnost, zda má administrátor povolení k činnosti nebo je registrován, by neměla mít vliv na dohled relevantních příslušných orgánů nad tímto administrátorem. Kromě toho by měl být zaveden přechodný režim, v souladu s nímž by osoby poskytující referenční hodnoty, které nemají kritický význam a nejsou v rozsáhlé míře využívány v jednom nebo několika členských státech, mohly být registrovány, a to s cílem usnadnit úvodní fázi uplatňování tohoto nařízení. Na úrovni Unie by měl vést orgán ESMA registr, který obsahuje informace o administrátorech s povolením k činnosti nebo s registrací, referenčních hodnotách a administrátorech, kteří poskytují tyto referenční hodnoty na základě kladného rozhodnutí buď v rámci režimu rovnocennosti nebo v režimu uznání, o administrátorech Unie nebo dohlížených osobách, kteří přejali referenční hodnoty ze třetí země, a o jakýchkoli takto přejatých referenčních hodnotách a jejich administrátorech nacházejících se ve třetí zemi.

(49)

Za určitých okolností poskytuje index i osoba, která by si nemusela být vědoma, že je tohoto indexu používáno jako reference pro určitý finanční nástroj, finanční smlouvu nebo investiční fond. Dochází k tomu zejména v případech, kdy se uživatelé a administrátor referenční hodnoty nacházejí v různých členských státech. Je proto nezbytné, aby byla zvýšena úroveň transparentnosti, pokud jde o to, která konkrétní referenční hodnota je používána. Takové transparentnosti lze dosáhnout zlepšením obsahu prospektů a klíčových informačních dokumentů, které požadují právní předpisy Unie, a obsahu oznámení, které požaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (11).

(50)

Účinnost dohledu zaručuje soubor účinných nástrojů a pravomocí příslušných orgánů ve všech členských státech. Toto nařízení by proto mělo stanovit zejména minimální soubor pravomocí, pokud jde o dohled a šetření, jež by v souladu s vnitrostátním právem měly být svěřeny příslušným orgánům členských států. Při výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení by příslušné orgány a orgán ESMA měly postupovat objektivně a nestranně a ve svém rozhodování by měly zůstat nezávislé.

(51)

Za účelem odhalování případů porušení tohoto nařízení je nezbytné, aby příslušné orgány mohly ve shodě s vnitrostátními právními předpisy vstupovat do prostor právnických osob s cílem zajišťovat dokumenty. Přístup do takových prostor je nezbytný v případě, že existuje důvodné podezření, že jsou k dispozici dokumenty či jiné údaje týkající se věci, která je předmětem kontroly nebo šetření, a že by mohly být důležité jako důkaz porušování tohoto nařízení. Přístup do takových prostor je nutný i v některých dalších případech: neposkytne-li určitá osoba informace, o jejichž poskytnutí byla již dříve požádána, nebo jestliže se lze důvodně domnívat, že by takové žádosti, ani kdyby byla dotyčné osobě sdělena, nebylo vyhověno, nebo že by dokumenty či informace, které jsou předmětem žádosti, byly odstraněny, pozměněny či zničeny. Jestliže je v souladu s vnitrostátními předpisy nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu příslušného členského státu, měl by být vstup do daných prostor možný až poté, co bylo takové předchozí soudní povolení získáno.

(52)

Existující záznamy telefonních hovorů a záznamy datových přenosů poskytnuté dohlíženými osobami mohou představovat klíčový a někdy také jediný důkazní materiál umožňující odhalit a prokázat, že došlo k porušení tohoto nařízení, zejména pokud jde o dodržování požadavků na správu, řízení a kontrolu. Takové záznamy mohou totiž napomoci ověření totožnosti osoby, která je odpovědná za dodávání vstupních údajů, osoby odpovědné za jejich schvalování a za to, zda je zachováno organizační oddělení zaměstnanců. Příslušné orgány by proto měly mít možnost požadovat existující záznamy telefonních hovorů, elektronické komunikace a záznamy datových přenosů, jež uchovávají dohlížené osoby, v případech, kdy existuje důvodné podezření, že takové záznamy související s předmětem kontroly nebo šetření mohou mít význam z hlediska prokázání porušení tohoto nařízení.

(53)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, právo na svobodu projevu a informací, právo na svobodu podnikání, právo na ochranu spotřebitele, právo na účinnou právní ochranu, právo na obhajobu. Toto nařízení by proto mělo být vykládáno a uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.

(54)

Mělo by být plně respektováno právo dotyčných osob na obhajobu. Osobám, s nimiž je vedeno řízení, by měl být zejména zajištěn přístup k nálezům, na nichž příslušné orgány založily svá rozhodnutí, a měly by mít právo být slyšeny.

(55)

Transparentnost referenčních hodnot je nezbytná z důvodů finanční stability trhů a ochrany investorů. Veškerá výměna či předávání informací mezi příslušnými orgány by měly probíhat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů, jež stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (12). Veškerá výměna či předávání informací ze strany orgánu ESMA by měly probíhat v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů, jež stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (13).

(56)

Členské státy by měly s přihlédnutím k zásadám, které stanoví sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 o posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb a právní akty Unie přijaté v návaznosti na toto sdělení a za účelem zajištění jednotného přístupu a odrazujícího účinku, stanovit správní sankce a jiná správní opatření, včetně peněžitých sankcí, použitelné na případy porušování tohoto nařízení a měly by zajistit, aby byly uplatňovány. Tyto správní sankce a jiná správní opatření by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(57)

Správní sankce a jiná správní opatření, které se uplatňují v konkrétních případech, by případně měly být určovány s ohledem na takové faktory, jako je vrácení zjištěného finančního prospěchu, závažnost a doba trvání porušení pravidel, jakékoli přitěžující nebo polehčující okolnosti a potřeba toho, aby správní peněžité sankce měly odrazující účinek, a měly by případně zahrnovat určité zmírnění v případě spolupráce s příslušným orgánem. Zejména by mělo být možné, aby skutečná výše správních peněžitých sankcí, jež mají být v určitém konkrétním případě uloženy, dosahovala v případech velmi závažného porušení maximální výše stanovené v tomto nařízení nebo výše vyšší, stanoví-li tak vnitrostátní právo, zatímco u méně závažných porušení nebo v případě, že dojde k vyrovnání, by mělo být možné ukládat správní peněžité sankce výrazně nižší, než je tato maximální výše. Příslušný orgán by měl mít k dispozici možnost uložit osobám činným v rámci administrátorů referenční hodnoty nebo v rámci dodavatelů dočasný zákaz výkonu vedoucích funkcí.

(58)

Toto nařízení by nemělo omezovat možnost členských států ukládat správní sankce na vyšší úrovni a nemělo by jím být dotčeno jakékoli ustanovení právních předpisů členských států v oblasti trestních sankcí.

(59)

Ačkoliv nic nebrání členským státům ve stanovení pravidel týkajících se správních sankcí a trestních sankcí v případě téhož porušení, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby stanovily správní sankce za ta porušení tohoto nařízení, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo. V souladu s vnitrostátním právem nejsou členské státy povinny uložit za týž protiprávní čin správní sankce i trestní sankce, ale měly by mít možnost tak učinit, pokud to jejich vnitrostátní právo umožňuje. Zachováním trestních sankcí namísto správních sankcí za porušení tohoto nařízení by však neměla být omezena či jinak ovlivněna schopnost příslušných orgánů pro účely tohoto nařízení včas spolupracovat, mít přístup k informacím a vyměňovat si informace s příslušnými orgány v jiných členských státech, a to ani po postoupení daného porušení předpisů příslušným soudním orgánům k trestnímu stíhání.

(60)

Je nezbytné posílit ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány a posílit vzájemnou povinnost pomoci a spolupráce mezi těmito orgány. V souvislosti s narůstající přeshraniční činností by si příslušné orgány měly vzájemně poskytovat informace důležité k výkonu své funkce, aby zajistily účinné uplatňování tohoto nařízení, včetně situací, kdy se jeho skutečné nebo domnělé porušení může týkat orgánů dvou či více členských států. Pro zajištění hladkého předávání takových informací a ochrany individuálních práv je nezbytné při výměně informací důsledně dodržovat služební tajemství.

(61)

Aby bylo zajištěno, že rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření přijímaná příslušnými orgány, budou mít odrazující účinek ve vztahu k širší veřejnosti, měla by být uveřejňována. Zveřejňování rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření je rovněž důležitým způsobem, jímž mohou příslušné orgány informovat účastníky trhu o tom, jaké chování je považováno za porušení tohoto nařízení, a jímž lze i šířeji prosazovat mezi účastníky trhu řádné chování. V případě, že by hrozilo, že takové zveřejnění způsobí dotyčným osobám nepřiměřenou škodu, naruší stabilitu finančních trhů nebo probíhající šetření, měly by příslušné orgány buď zveřejňovat uloženou správní sankci nebo jiné správní opatření anonymně, nebo by měly zveřejnění odložit. Kromě toho by příslušné orgány měly mít možnost rozhodnutí o uložení správních sankcí nebo jiných správních opatření nezveřejňovat, mají-li za to, že anonymní nebo odložené zveřejnění nezajistí, že nedojde k narušení stability finančních trhů. Příslušné orgány rovněž nemusí zveřejňovat správní sankce nebo jiná správní opatření, jež považují za méně významná a jejichž zveřejnění by bylo nepřiměřené.

(62)

Referenční hodnoty s kritickým významem mohou mít dodavatele, administrátory a uživatele ve více než jednom členském státě. Ukončení poskytování takové referenční hodnoty nebo jiná událost, jež může vážně narušit její věrohodnost, by pak mohla mít dopad ve více než jednom členském státě, a to znamená, že dohled, který nad takovou referenční hodnotou vykonává pouze příslušný orgán členského státu, v němž se administrátor referenční hodnoty nachází, nebude z hlediska řešení rizik, která s sebou proces stanovování referenčních hodnot s kritickým významem nese, účinný a efektivní. V takovém případě by měla být za účelem zajištění efektivní výměny informací v oblasti dohledu mezi příslušnými orgány a koordinace jejich činností a opatření v oblasti dohledu vytvářena kolegia tvořená příslušnými orgány a orgánem ESMA. Činnost kolegií by měla přispívat k harmonizovanému uplatňování pravidel, jež stanoví toto nařízení, a ke sbližování postupů dohledu. Orgán příslušný pro administrátora by měl písemně stanovit podmínky týkající se výměny informací, rozhodovacích procesů, které by mohly zahrnovat pravidla pro postupy hlasování, veškeré spolupráce za účelem opatření v oblasti povinného dodání vstupních údajů a případů, kdy by příslušné orgány měly provádět vzájemné konzultace. Klíčovým prvkem pro dosažení koordinace, jednotného dohledu a sbližování postupů dohledu je právně závazná mediace prováděná orgánem ESMA.

(63)

Referenční hodnoty mohou odkazovat na finanční nástroje a finanční smlouvy s dlouhým trváním. Po vstupu tohoto nařízení v platnost hrozí v určitých případech nebezpečí, že poskytování takových referenčních hodnot již nebude povoleno, protože mají vlastnosti, které není možno přizpůsobit tak, aby vyhovovaly požadavkům tohoto nařízení. Zákaz dalšího poskytování takové referenční hodnoty by zároveň mohl vést k zániku či neplatnosti finančních nástrojů nebo finančních smluv, a poškodit tak investory. Je proto nezbytné přijmout ustanovení, jež by po určité přechodné období umožňovalo v poskytování takových referenčních hodnot pokračovat.

(64)

Orgán ESMA musí konzultovat s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) všechny případy, kdy se toto nařízení týká nebo by se mohlo týkat dohlížených osob a trhů, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 1227/2011, a to za účelem využití odborných znalostí agentury ACER v oblasti energetických trhů a zmírnění případného zdvojení právní úpravy.

(65)

Za účelem upřesnění dalších technických prvků tohoto nařízení by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty týkající se upřesnění technických prvků; výpočtu nominální hodnoty finančních nástrojů, jmenovité hodnoty derivátů a čisté hodnoty aktiv investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu k určení toho, zda má takováto referenční hodnota kritický význam; přezkumu metod výpočtu použitých při stanovení prahové hodnoty pro určení referenčních hodnot s kritickým významem a referenčních hodnot se značným významem; určení objektivních důvodů pro přejímání referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot poskytovaných třetí zemí; stanovení prvků pro hodnocení toho, zda by ukončení nebo změna stávající referenční hodnoty mohly vést k události způsobené vyšší mocí nebo zmařit či jiným způsobem porušit podmínky finanční smlouvy nebo finančního nástroje či pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují; a prodloužení 24měsíčního období, které je plánováno pro registraci namísto povolení k činnosti určitých administrátorů. Při přijímání těchto aktů by Komise měla brát v úvahu vývoj na trhu či v oblasti technologií a sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku, především pak činnost organizace IOSCO. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů (14) ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(66)

Technické normy by měly zajistit důslednou harmonizaci požadavků na poskytování a účast, pokud jde o indexy používané jako referenční hodnoty, a náležitou ochranu investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž disponuje orgán ESMA, by bylo účinné a vhodné tento orgán pověřit, aby vypracovával návrhy regulačních technických norem nezahrnujících politická rozhodnutí a předkládal je Komisi. Komise by měla přijímat návrhy regulačních technických norem, jež vypracuje orgán ESMA, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010, které se týkají postupů a charakteristik útvaru dozoru; způsobu, jak zajistit vhodnost a ověřitelnost vstupních údajů a vnitřní postupy pro dohled a ověřování pro dodavatele; informací, které mají být poskytovány administrátorem v souvislosti s údaji o referenčních hodnotách a metodice; prvků kodexu chování; požadavků týkajících se systémů a kontrol; kritérií, která by měl příslušný orgán zohledňovat při přijímání rozhodnutí o tom, zda uplatňovat určité dodatečné požadavky; obsahů prohlášení o referenčních hodnotách a případů, kdy je požadována aktualizace takovýchto prohlášení; minimálního obsahu ujednání o spolupráci mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA; formy a obsahu žádostí o uznání administrátora ze třetí země a předložení informací, které mají být společně s takovouto žádostí předloženy; a informací, které mají být poskytnuty v žádosti o povolení k činnosti nebo registraci.

(67)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby sestavila seznam veřejných orgánů v Unii a prováděla jeho revizi, sestavila seznam referenčních hodnot s kritickým významem a prováděla jeho revizi, a stanovovala rovnocennost právního rámce, který se vztahuje na poskytovatele referenčních hodnot ze třetích zemí, a to za účelem plné či částečné rovnocennosti. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (15).

(68)

Komisi by rovněž měly být svěřeny pravomoci přijímat prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010 prováděcí technické normy a vzor prohlášení o shodě, jež vypracuje orgán ESMA a které stanoví postupy a formuláře pro výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA.

(69)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovit jednotný a účinný systém, který by umožnil odstranit slabá místa, jež referenční hodnoty mají, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k tomu, že celkový dopad problémů souvisejících s referenčními hodnotami je možné plně pojmout pouze v měřítku Unie, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(70)

Vzhledem k naléhavé potřebě znovunastolit důvěru v referenční hodnoty a podpořit spravedlivé a transparentní finanční trhy, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po jeho vyhlášení.

(71)

Spotřebitelé mohou uzavírat finanční smlouvy, které zejména v případě smluv hypotečních a smluv o spotřebitelském úvěru mohou odkazovat na určitou referenční hodnotu, avšak v důsledku nerovného vyjednávacího postavení a používání standardních smluvních podmínek se může stát, že mohou mít v otázce použití referenční hodnoty jen omezenou možnost volby. Je proto nutné zajistit, aby věřitelé nebo zprostředkovatelé úvěrů přinejmenším poskytovali spotřebitelům odpovídající informace. Za tímto účelem by měly být odpovídajícím způsobem změněny směrnice 2008/48/ES a 2014/17/EU.

(72)

Nařízení (EU) č. 596/2014 vyžaduje, aby osoby s řídicí pravomocí, jakož i osoby s nimi úzce propojené, emitenta a příslušný orgán informovaly o každém obchodě provedeném na jejich vlastní účet, který souvisí s finančními nástroji spojenými s akciemi nebo dluhovými nástroji jejich emitenta. Existuje však celá řada finančních nástrojů, které jsou spojeny s akciemi a dluhovými nástroji daného emitenta. Mezi takovéto finanční nástroje patří subjekty kolektivního investování, strukturované produkty finančních nástrojů zahrnující deriváty, které obnášejí expozici, pokud jde o výkonnost akcií nebo dluhových nástrojů vydaných emitentem. Každý obchod s takovýmito finančními nástroji nad minimální prahovou hodnotou by měl podléhat oznamovací povinnosti vůči emitentovi a příslušnému orgánu. Výjimkou by měly být případy, kdy spojený finanční nástroj obnáší expozici vůči akciím či dluhovým nástrojům emitenta v maximální výši 20 %, nebo případy, kdy osoba s řídicí pravomocí nebo osoba s ní úzce propojená neznala nebo nemohla znát investiční složení souvisejícího finančního nástroje. Nařízení (EU) č. 596/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

a)

centrální banku;

b)

veřejný orgán, pokud dodává údaje pro stanovení referenčních hodnot pro účely veřejné politiky, včetně měření zaměstnanosti, hospodářské činnosti a inflace, nebo pokud poskytuje nebo má nad poskytováním těchto hodnot kontrolu;

c)

ústřední protistranu, pokud poskytuje referenční ceny nebo vypořádací ceny používané pro řízení rizik nebo vypořádání ústřední protistranou;

d)

poskytování jednotné referenční ceny pro jakýkoli finanční nástroj uvedený v příloze I oddílu C směrnice 2014/65/EU;

e)

tisk, jiné sdělovací prostředky a novináře, pokud referenční hodnotu pouze uveřejňují nebo na ni odkazují v rámci své novinářské činnosti, aniž by měli nad jejím poskytováním jakoukoli kontrolu;

f)

fyzickou nebo právnickou osobu, která v rámci svého podnikání nebo povolání poskytuje nebo slibuje poskytnout úvěr, za podmínky, že tato osoba zveřejňuje nebo veřejnosti zpřístupňuje své vlastní pohyblivé nebo pevné úrokové sazby půjček, které byly stanoveny na základě vnitřních rozhodnutí a které se vztahují pouze na finanční smlouvy, které tato osoba nebo společnost v rámci stejné skupiny uzavřela se svými vlastními klienty;

g)

referenční hodnotu cen komodit založenou na údajích předaných dodavateli, z nichž většina není dohlíženou osobou, a na něž se vztahují následující obě následující podmínky:

h)

poskytovatele indexu, který si ve vztahu k indexu, jenž poskytuje, není vědom a za přiměřených okolností si ani nemohl být vědom toho, že tento index je používán pro účely uvedené v čl. 3 odst. 1 bodě 3.

1)

„indexem“ číselná hodnota:

2)

„poskytovatelem indexu“ fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určitého indexu;

3)

„referenční hodnotou“ index, na který se odkazuje při určování částky splatné z finančního nástroje či finanční smlouvy nebo při určování hodnoty finančního nástroje, nebo index, který se používá k měření výkonnosti určitého investičního fondu za účelem sledování výnosů takového indexu nebo stanovení alokace aktiv portfolia nebo za účelem výpočtu poplatků spojených s výkonností;

4)

„skupinou příbuzných referenčních hodnot“ skupina příbuzných referenčních hodnot, které jsou poskytovány týmž administrátorem a stanovovány na základě vstupních údajů stejné povahy a které měří stejný či podobný reálný stav trhu nebo ekonomickou realitu;

5)

„poskytováním referenční hodnoty“:

6)

„administrátorem“ fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určité referenční hodnoty;

7)

„používáním referenční hodnoty“:

8)

„dodáváním vstupních údajů“ poskytování vstupních údajů, jež nejsou snadno dostupné, administrátorovi nebo jiné osobě za účelem jejich předání administrátorovi, které jsou nezbytné k stanovení určité referenční hodnoty a jež jsou poskytovány za tímto účelem;

9)

„dodavatelem“ fyzická či právnická osoba dodávající vstupní údaje;

10)

„dohlíženým dodavatelem“ dohlížená osoba, která dodává vstupní údaje určitému administrátorovi nacházejícímu se v Unii;

11)

„přispěvatelem“ fyzická osoba zaměstnaná dodavatelem za účelem dodávání vstupních údajů;

12)

„posuzovatelem“ zaměstnanec administrátora referenční hodnoty cen komodit nebo jakákoli jiná fyzická osoba, jejíchž služeb administrátor využívá nebo kterou řídí, odpovídající za použití metodiky nebo úsudku na vstupní údaje a další informace s cílem dospět k průkaznému posouzení ceny určité komodity;

13)

„odborným úsudkem“ výkon pravomoci administrátora nebo dodavatele s ohledem na používání údajů při stanovení referenčních hodnot, včetně extrapolace hodnot z předchozích nebo souvisejících obchodů, úpravy hodnot v závislosti na činitelích, které by mohly ovlivnit kvalitu údajů, jako jsou například události na trhu nebo zhoršení úvěrové kvality kupujících či prodávajících nebo udělení větší váhy závazným poptávkám nebo nabídkám než jednotlivým uzavřeným obchodům;

14)

„vstupními údaji“ údaje vztahující se k hodnotě jednoho nebo více z podkladových aktiv nebo cen, včetně odhadu cen, kotací, závazných kotací nebo jiné hodnoty používané administrátorem ke stanovení referenční hodnoty;

15)

„údaji o obchodech“ sledovatelné ceny, sazby, indexy nebo hodnoty obchodů mezi nepřidruženými protistranami na aktivním trhu podléhající tržním silám nabídky a poptávky;

16)

„finančním nástrojem“ veškeré nástroje uvedené v příloze I oddíle C směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, které jsou předmětem podané žádosti o přijetí k obchodování v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo které jsou obchodovány v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo systematickým internalizátorem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 uvedené směrnice;

17)

„dohlíženou osobou“:

18)

„finanční smlouvou“:

19)

„investičním fondem“ alternativní investiční fondy ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU nebo SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES;

20)

„vedoucím orgánem“ orgán nebo orgány administrátora nebo jiné dohlížené osoby jmenovaný či jmenované v souladu s vnitrostátním právem, které jsou zmocněny určovat strategii, cíle a celkové směřování tohoto subjektu a které dozorují a sledují rozhodnutí vedení a které zahrnují osoby, jež skutečně řídí činnost daného subjektu;

21)

„spotřebitelem“ fyzická osoba, která ve finančních smlouvách, na něž se vztahuje toto nařízení, jedná za účelem, který nespadá do její obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti;

22)

„referenční hodnotou týkající se úrokových sazeb“ referenční hodnota, jež je pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce určena na základě sazby úroků, za niž banky mohou poskytovat či přijímat půjčky od jiných bank nebo jiných subjektů, než jsou banky, na peněžních trzích;

23)

„referenční hodnotou cen komodit“ referenční hodnota, jejímž podkladovým aktivem pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce je komodita ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 (21), s výjimkou povolenek na emise podle přílohy I oddílu C bodu 11 směrnice 2014/65/EU;

24)

„referenční hodnotou týkající se regulovaných údajů“ referenční hodnota stanovená uplatněním vzorce podle:

25)

„referenční hodnotou s kritickým významem“ jakákoli jiná referenční hodnota, než je referenční hodnota týkající se regulovaných údajů, která splňuje kteroukoli z podmínek uvedených v čl. 20 odst. 1 a která je uvedena na seznamu vypracovaném Komisí podle uvedeného článku;

26)

„referenční hodnotou se značným významem“ referenční hodnota, která splňuje podmínky uvedené v čl. 24 odst. 1;

27)

„referenční hodnotou bez značného významu“ referenční hodnota, která nesplňuje podmínky stanovené v čl. 20 odst. a čl. 24 odst. 1;

28)

„nacházejícím se“ pokud jde o právnickou osobu, země, kde má tato osoba své sídlo nebo jinou úřední adresu; a pokud jde o fyzickou osobu, země, kde je tato osoba rezidentem pro daňové účely;

29)

„veřejným orgánem“:

a)

zajišťují důvěrnost informací, jež jsou administrátorovi dodávány nebo jež administrátor vytváří, v souladu s povinnostmi v oblasti zveřejňování a transparentnosti podle tohoto nařízení; a

b)

zmírňují zejména střety zájmů vyplývající z vlastnictví nebo ovládání administrátora nebo vyplývající z jiných zájmů ve skupině administrátora nebo ze zájmů jiných osob, jež mohou vykonávat na administrátora svůj vliv nebo jej ovládat, pokud jde o stanovení dané referenční hodnoty.

a)

disponovali potřebnými dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi pro výkon svěřených povinností a byli účinným způsobem řízeni a kontrolováni;

b)

nebyli vystaveni nežádoucím vlivům a nebyli předmětem střetů zájmů a aby odměňování a hodnocení výkonů těchto osob nevytvářelo střet zájmů ani jinak nesnižovalo integritu procesu stanovování referenčních hodnot;

c)

neměli žádné zájmy ani obchodní styky, které by ohrožovaly činnosti dotyčného administrátora;

d)

měli zakázáno přispívat ke stanovení referenčních hodnot účastí na nabídkách, poptávkách a obchodech svým jménem či jménem účastníků trhu, s výjimkou případů, kdy je tento způsob přispívání výslovně vyžadován jako součást metodiky referenčních hodnot a řídí se zvláštními pravidly, které se na ně vztahují; a

e)

podléhali účinným postupům kontroly výměny informací s jinými zaměstnanci podílejícími se na činnostech, jež mohou vytvářet riziko střetu zájmů, nebo se třetími stranami, pokud tyto informace mohou ovlivnit referenční hodnotu.

a)

nejméně jednou ročně přezkum definice referenční hodnoty a metodiky pro její stanovení;

b)

dohled nad změnami metodiky pro stanovení referenční hodnoty a vyžadování, aby administrátor takové změny konzultoval

c)

dohled nad kontrolním systémem administrátora a nad jeho řízením a správou referenčních hodnot, a vychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, dohled nad kodexem chování uvedeným v článku 15;

d)

přezkum a schvalování postupů pro ukončení referenční hodnoty včetně konzultací o tomto ukončení;

e)

dohled nad třetími stranami podílejícími se na poskytování referenční hodnoty včetně zástupců pro její výpočet nebo šíření;

f)

posuzování vnitřních a externích auditů a přezkumů a sledování, jak jsou prováděna stanovená nápravná opatření;

g)

vychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, sledování vstupních údajů a dodavatelů a činností administrátora při rozporování nebo ověřování dodávaných vstupních údajů;

h)

vychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, přijímání účinných opatření v souvislosti s případy porušení kodexu chování uvedeného v článku 15; a

i)

podávání zpráv relevantním příslušným orgánům o případech pochybení dodavatelů, vychází-li referenční hodnota z vstupních údajů od dodavatelů, nebo administrátorů, o nichž se útvar dozoru dozví, a o anomálních nebo podezřelých vstupních údajích.

a)

řízení provozních rizik;

b)

odpovídající a účinné plány zachování provozu a obnovy činnosti při mimořádné události;

c)

pohotovostní postupy, které jsou zavedeny pro případ přerušení procesu poskytování referenčních hodnot.

a)

k zajištění toho, aby dodavatelé dodržovali kodex chování uvedený v článku 15 a normy použitelné pro poskytování vstupních údajů;

b)

ke sledování vstupních údajů, včetně pokud možno sledování vstupních údajů před zveřejněním referenční hodnoty a ověřování vstupních údajů po zveřejnění s cílem zjistit chyby a anomálie.

a)

veškerých vstupních údajích, včetně využití těchto údajů;

b)

metodice, která byla použita pro stanovení referenční hodnoty;

c)

veškerých úsudcích nebo případech uplatnění volnosti rozhodování ze strany administrátora a případně posuzovatelů při stanovení referenčních hodnot, včetně zdůvodnění těchto případů úsudků nebo uplatnění volnosti rozhodování;

d)

o tom, že určité vstupní údaje nebyly vzaty v úvahu, zejména pokud vyhovovaly požadavkům metodiky pro stanovení referenčních hodnot, a zdůvodnění toho, proč tyto údaje nebyly vzaty v úvahu;

e)

jiných změnách nebo odchylkách od standardních postupů a metodik, včetně případů, kdy se tak stalo v době napětí na trhu nebo narušení trhu;

f)

totožnosti přispěvatelů a fyzických osob zaměstnaných administrátory za účelem stanovování referenčních hodnot;

g)

všech dokumentech týkajících se stížností, včetně dokumentů předložených stěžovatelem; a

h)

telefonních hovorech a elektronické komunikaci mezi osobami, jež administrátor zaměstnává, a dodavateli či přispěvateli týkajících se referenční hodnoty.

a)

administrátor zpřístupní pravidla pro vyřizování stížností, která umožní, aby byly předkládány stížnosti ohledně toho, zda je konkrétní stanovení referenční hodnoty reprezentativní pro určení tržní hodnoty, a ohledně navrhovaných změn procesu stanovování referenčních hodnot, použití metodiky při určitém stanovení referenční hodnoty a jiných rozhodnutí týkajících se procesu stanovování referenčních hodnot;

b)

stížnosti jsou vyřizovány řádně a včas a o výsledku šetření je stěžovatel vyrozuměn v přiměřené lhůtě s výjimkou případů, kdy by takové vyrozumění bylo v rozporu s cíli veřejné politiky nebo s nařízením (EU) č. 596/2014; a

c)

šetření se provádí nezávisle na zaměstnancích, kterých se předmět stížnosti mohl nebo může týkat;

a)

poskytovatel služeb má schopnosti, kapacitu a veškerá povolení, která jsou podle právních předpisů vyžadována pro spolehlivý a profesionální výkon přenesených funkcí, služeb nebo činností;

b)

administrátor dá relevantním příslušným orgánům k dispozici údaje o totožnosti a úkolech poskytovatele služeb účastnícího se procesu stanovování referenčních hodnot;

c)

administrátor přijme vhodná opatření, ukáže-li se, že poskytovatel služeb zřejmě neplní přenesené funkce efektivně a v souladu s platnými právními předpisy a regulačními požadavky;

d)

administrátor si udržuje odborné znalosti nezbytné pro řádný dohled nad funkcemi, které jsou zajišťovány prostřednictvím externích služeb nebo činností, a pro řízení rizik, která s tím souvisí;

e)

poskytovatel služeb informuje administrátora o veškerém vývoji, který může mít významný dopad na jeho schopnost vykonávat přenesené funkce efektivně a v souladu s platnými právními předpisy a regulačními požadavky;

f)

poskytovatel služeb v souvislosti s činnostmi, které na něj byly přeneseny, spolupracuje s relevantním příslušným orgánem, a administrátor a relevantní příslušný orgán mají faktický přístup k údajům o přenesených činnostech a do prostor pro výkon podnikání poskytovatele služeb a relevantní příslušný orgán je schopen tato práva na přístup vykonávat;

g)

administrátor je schopen v případě potřeby ujednání o externím poskytování služeb ukončit;

h)

administrátor přijme přiměřená opatření, včetně plánů pro mimořádné události, s cílem předejít nepřiměřenému provoznímu riziku spojenému s účastí poskytovatele služeb v procesu stanovování referenčních hodnot.

a)

vstupní údaje musí být dostatečné, aby přesně a spolehlivě odrážely reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má příslušná referenční hodnota měřit.

Jako vstupní údaje slouží údaje o obchodech, jsou-li k dispozici a je-li to vhodné. Pakliže údaje o obchodech nejsou dostatečné nebo nejsou vhodné k tomu, aby přesně a spolehlivě odrážely reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má příslušná referenční hodnota měřit, je možné použít vstupní údaje, které nejsou údaji o obchodech, včetně odhadovaných cen, kotací a závazných kotací nebo jiných hodnot;

b)

vstupní údaje uvedené v písmenu a) musí být ověřitelné;

c)

administrátor vypracuje a zveřejní jasné pokyny o typech vstupních údajů, pořadí využití různých typů vstupních údajů a využití odborného úsudku, aby byl zajištěn soulad s písmenem a) tohoto odstavce a příslušnou metodikou;

d)

pokud referenční hodnota vychází ze vstupních údajů získaných od dodavatelů, administrátor získává, je-li to vhodné, vstupní údaje od spolehlivého a reprezentativního souboru či vzorku dodavatelů, aby bylo zajištěno, že výsledná referenční hodnota bude představovat spolehlivou a reprezentativní výpověď o reálném stavu trhu či ekonomické realitě, které má tato referenční hodnota měřit;

e)

administrátor nepoužívá vstupní údaje od dodavatele, pokud má administrátor jakékoli náznaky o tom, že tento dodavatel nectí kodex chování uvedený v článku 15, a v takovém případě získá reprezentativní veřejně dostupné údaje.

a)

kritéria, jež stanoví, kdo může administrátorovi dodávat vstupní údaje, a proces výběru dodavatelů;

b)

postup, jakým jsou vstupní údaje od dodavatele vyhodnocovány a jakým je poskytování dalších vstupních údajů tímto dodavatelem ukončeno, nebo případně postup, jakým jsou vůči dodavateli v případě nedodržení požadavků tohoto nařízení uplatňovány další sankce; a

c)

postup pro ověřování vstupních údajů, a to i oproti jiným ukazatelům nebo údajům, v zájmu zajištění jejich integrity a přesnosti.

a)

získat z jiných zdrojů údaje, jež tyto vstupní údaje potvrdí; a

b)

zajistit, aby dodavatelé měli zavedeny odpovídající vnitřní postupy pro dohled a ověřování.

a)

je důkladná a spolehlivá;

b)

má jasná pravidla určující, jakým způsobem a kdy lze při stanovování referenční hodnoty uplatňovat volnost rozhodování;

c)

je přesná a důsledná, stabilní a ověřitelná, včetně příslušného zpětného testování oproti dostupným údajům o obchodech;

d)

je odolná a zajišťuje, že referenční hodnotu lze vypočítat za nejrůznějších možných okolností, aniž by byla ohrožena její integrita;

e)

je dohledatelná a ověřitelná.

a)

zohlední faktory, jako je velikost a obvyklá likvidita trhu, transparentnost obchodování a pozice účastníků trhu, koncentrace trhu, dynamika trhu a vhodnost každého vzorku z hlediska reálného stavu trhu a ekonomické reality, kterou má daná referenční hodnota měřit;

b)

určí, co představuje aktivní trh pro účely této referenční hodnoty; a

c)

stanoví prioritu různých druhů vstupních údajů.

a)

klíčové prvky metodiky, kterou administrátor používá u každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnoty nebo případně u každé poskytnuté a zveřejněné skupiny příbuzných referenčních hodnot;

b)

podrobné informace o interním přezkumu a schvalování dané metodiky a četnosti těchto přezkumů;

c)

postupy konzultace a zdůvodnění u každé navrhované podstatné změny v metodice administrátora, včetně vymezení toho, co představuje podstatnou změnu, a okolnosti, za nichž má administrátor oznámit všechny takové změny uživatelům.

a)

informování v předstihu, v jasně vymezené lhůtě, jež umožní analyzovat dopad všech navrhovaných podstatných změn a připomínkovat je; a

b)

sdělování připomínek uvedených v písmenu a) tohoto odstavce a reakci administrátora na tyto připomínky, jež budou po každé konzultaci zpřístupněny, s výjimkou případů, kdy je požadováno zachování důvěrnosti původcem připomínky.

a)

jasný popis požadovaných vstupních údajů a požadavky, které zajistí, aby byly vstupní údaje poskytovány v souladu s články 11 a 14;

b)

označení osob, které mohou dodávat administrátorovi vstupní údaje a postupy ověřování totožnosti dodavatele a všech přispěvatelů, jakož i oprávnění přispěvatelů, kteří dodávají vstupní údaje jménem dodavatele;

c)

postupy, které zajistí, aby dodavatel poskytoval všechny důležité vstupní údaje;

d)

systémy a kontroly, jež je povinen zavést dodavatel, včetně:

a)

dohlížený dodavatel zajistí, aby v souvislosti s dodáváním vstupních údajů nedocházelo ani nemohlo docházet ke střetu zájmů a aby v případech, kdy je nezbytné uplatnit volnost rozhodování, se tak stalo nezávisle a poctivě a na základě příslušných informací v souladu s kodexem chování uvedeným v článku 15;

b)

dohlížený dodavatel musí zavést kontrolní systém, díky němuž je schopen zajistit, aby vstupní údaje byly věrohodné, přesné a spolehlivé a aby byly poskytovány v souladu s tímto nařízením a kodexem chování uvedeným v článku 15.

a)

kontroly toho, kdo může předávat administrátorovi vstupní údaje, a v přiměřeném rozsahu také včetně postupu pro schvalování fyzickou osobou v pozici nadřízené přispěvateli;

b)

náležité odborné přípravy přispěvatelů pokrývající alespoň toto nařízení a nařízení (EU) č. 596/2014;

c)

opatření pro řešení střetů zájmů, včetně případného organizačního oddělení zaměstnanců a zvážení toho, jak lze odstranit podněty k manipulaci s referenčními hodnotami plynoucí z politik v oblasti odměňování;

d)

uchovávání záznamů po náležitou dobu o komunikaci v souvislosti s poskytováním vstupních údajů, veškerých informacích, které byly využity k tomu, aby dodavatel mohl učinit jednotlivá předložení, a veškerých stávajících nebo možných střetech zájmů, včetně mimo jiné o expozicích dodavatele vůči finančním nástrojům, které využívají referenční hodnotu jakožto referenci;

e)

uchovávání záznamů o interních a externích auditech.

a)

referenční hodnota se používá přímo nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě nejméně 500 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které je referenční hodnota stanovována;

b)

referenční hodnota vychází z údajů dodaných dodavateli, z nichž se většina nachází v jednom členském státě, a je považována v tomto členském státě v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2, 3, 4 a 5 tohoto článku za referenční hodnotu s kritickým významem;

c)

referenční hodnota splňuje všechna následující kritéria:

Pokud referenční hodnota splňuje kritéria podle písm. c) bodů ii) a iii), avšak nesplňuje kritérium písm. c) bodu i), příslušné orgány dotčených členských států se mohou dohodnout s příslušným orgánem členského státu, v němž je usazen administrátor, že taková referenční hodnota má být považována za referenční hodnotu s kritickým významem podle tohoto pododstavce. Orgán příslušný pro administrátora však vždy musí vést konzultace s příslušnými orgány dotčených členských států. Nedosáhnou-li příslušné orgány shody, rozhodne orgán příslušný pro administrátora, zda má být referenční hodnota považována za referenční hodnotu s kritickým významem podle tohoto pododstavce, přičemž vezme v úvahu důvody neshody. Příslušné orgány či v případě, že není dosaženo shody, orgán příslušný pro administrátora postoupí své posouzení Komisi. Komise poté, co takové posouzení obdrží, přijme v souladu s tímto odstavcem prováděcí akt. Kromě toho v případě, že není dosaženo shody, orgán příslušný pro administrátora postoupí své posouzení orgánu ESMA, který může zveřejnit stanovisko.

a)

hodnotu finančních nástrojů a finančních smluv, které na referenční hodnotu odkazují, a hodnotu investičních fondů, které používají odkaz na referenční hodnotu k měření své výkonnosti, v členském státě a jejich význam z hlediska celkové hodnoty nevypořádaných finančních nástrojů a finančních smluv a celkové hodnoty investičních fondů v tomto členském státě;

b)

hodnotu finančních nástrojů a finančních smluv, které na tuto referenční hodnotu odkazují, a hodnotu investičních fondů, které používají odkaz na referenční hodnotu k měření své výkonnosti, v členském státě a jejich význam z hlediska hrubého národního produktu v daném členském státě;

c)

jakýkoliv jiný údaj, jímž lze objektivně posoudit možný dopad přerušení poskytování referenční hodnoty či její nespolehlivosti na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v daném členském státě.

a)

určení způsobu, jak je posuzována nominální hodnota finančních nástrojů jiných než derivátů, jmenovitá hodnota derivátů a čistá hodnota aktiv investičních fondů, a to i v případě nepřímého odkazu na referenční hodnotu v rámci kombinace referenčních hodnot, za účelem jejího srovnání s prahovými hodnotami podle odstavce 1 tohoto článku a čl. 24 odst. 1 písm. a);

b)

přezkoumání metody výpočtu použité pro stanovení prahových hodnot podle odstavce 1 tohoto článku, s ohledem na vývoj trhu, cen a regulace, jakož i vhodnosti zařazení referenčních hodnot, u nichž celková hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, na kterou odkazují, se blíží prahové hodnotě; tento přezkum se provádí alespoň jednou za dva roky počínaje dnem 1. ledna 2018;

c)

určení způsobu, jak se uplatní kritéria podle odst. 1 písm. c) bodu iii) tohoto článku, přičemž se zohlední jakékoli údaje napomáhající objektivnímu posouzení možného dopadu přerušení poskytování referenční hodnoty či její nespolehlivosti na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo více z členských států.

a)

tuto skutečnost okamžitě oznámit svému příslušnému orgánu; a

b)

do čtyř týdnů od takového oznámení předložit posouzení toho, jak má být tato referenční hodnota:

a)

informuje orgán ESMA a případně kolegium zřízené podle článku 46; a

b)

do čtyř týdnů vypracuje své vlastní posouzení toho, jakým způsobem bude daná referenční hodnota převedena na nového administrátora nebo jak bude ukončeno její poskytování, přičemž přihlédne k postupu stanovenému podle čl. 28 odst. 1.

a)

bude poskytování této referenční hodnoty převedeno na nového administrátora;

b)

je poskytování této referenční hodnoty možné řádně ukončit; nebo

c)

tato referenční hodnota již nebude mít kritický význam.

a)

uložit dohlíženým osobám, které byly vybrány v souladu s odstavcem 7 tohoto článku, včetně osob, které dosud nejsou dodavateli pro stanovení příslušné referenční hodnoty s kritickým významem, aby administrátorovi dodávaly vstupní údaje v souladu s metodikou administrátora, kodexem chování uvedeným v článku 15 nebo jinými pravidly. Tento požadavek se uplatní po přiměřené období, které nepřesáhne 12 měsíců ode dne, kdy bylo přijato původní rozhodnutí o povinném dodávání vstupních údajů podle odstavce 5, nebo v případě těch osob, které dosud nejsou dodavateli, ode dne, kdy je přijato rozhodnutí o povinném dodávání vstupních údajů podle tohoto písmene;

b)

po přezkumu podle odstavce 9 veškerých opatření přijatých v souladu s písmenem a) tohoto odstavce prodloužit přiměřeně období povinného dodávání vstupních údajů, a to nejvýše o 12 měsíců;

c)

stanovit formát veškerých dodávaných vstupních údajů a lhůtu pro jejich dodávání, aniž by ukládal dohlíženým osobám povinnost obchodovat nebo se k obchodu zavázat;

d)

vyžadovat od administrátora, aby změnil metodiku, kodex chování uvedený v článku 15 nebo jiná pravidla pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem.

a)

je pravděpodobné, že dodavatelé budou pokračovat v dodávání vstupních údajů nejméně po dobu jednoho roku, i kdyby byla tato povinnost zrušena, což je doloženo přinejmenším:

b)

poskytování dané referenční hodnoty může pokračovat i poté, co dodavatelé, jimž byla uložena povinnost dodávat vstupní údaje, jejich dodávání ukončí;

c)

je k dispozici jiná přijatelná referenční hodnota, která může posloužit jako náhrada, a že uživatelé referenční hodnoty s kritickým významem mohou za minimálních nákladů na tuto náhradní referenční hodnotu přejít, což musí být doloženo přinejmenším písemnou zprávou administrátora, v níž jsou podrobně popsány podmínky přechodu na náhradní referenční hodnotu, schopnost uživatelů na tuto referenční hodnotu přejít a náklady, které jim v souvislosti s tím vzniknou; nebo

d)

není možné určit žádné vhodné alternativní dodavatele a ukončení dodávání vstupních údajů ze strany příslušných dohlížených osob by danou referenční hodnotu oslabilo natolik, že by bylo nutné jí ukončit.

a)

se používá přímo, nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové průměrné hodnotě nejméně 50 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které jsou daný index či sazba stanovovány, za období šesti měsíců; nebo

b)

nemá žádné přiměřené tržní substituty nebo jich má jen velmi málo a v případě ukončení poskytování této referenční hodnoty nebo jejího poskytování na základě vstupních údajů, které již plně nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu nebo které jsou nespolehlivé, by to mělo významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo několika z členských států.

a)

slabá místa umožňující manipulaci s referenční hodnotou;

b)

povahu vstupních údajů;

c)

rozsah střetů zájmů;

d)

stupeň volnosti rozhodování administrátora;

e)

dopad referenční hodnoty na trhy;

f)

povahu, rozsah a složitost poskytování referenční hodnoty;

g)

význam referenční hodnoty pro finanční stabilitu;

h)

hodnotu finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, které na referenční hodnotu odkazují;

i)

velikost, organizační formu nebo strukturu administrátora.

a)

jasně a jednoznačně definuje reálný stav trhu a ekonomickou realitu, které tato referenční hodnota měří, a okolnosti, za nichž by se takové měření mohlo stát nespolehlivým;

b)

stanoví technické specifikace, v nichž jsou jasně a jednoznačně uvedeny ty části výpočtu referenční hodnoty, u kterých se může uplatňovat volné rozhodování, kritéria jeho uplatňování a postavení osob, které je mohou uplatňovat, a dále způsob, jakým může být takové volné rozhodnutí následně hodnoceno;

c)

obsahuje upozornění, že v důsledku určitých faktorů včetně faktorů vnějších, které administrátor nemůže nijak ovlivnit, může dojít v poskytování dané referenční hodnoty k určitým změnám, anebo k ukončení jejího poskytování; a

d)

obsahuje doporučení pro uživatele, že změny v poskytování dané referenční hodnoty nebo ukončení jejího poskytování mohou mít dopad na finanční smlouvy a finanční nástroje odkazující na tuto referenční hodnotu nebo na měření výkonnosti investičních fondů.

a)

definice všech klíčových pojmů souvisejících s referenční hodnotou;

b)

zdůvodnění přijetí metodiky pro tuto referenční hodnotu a postupů pro přezkum a schvalování této metodiky;

c)

kritéria a postupy používané ke stanovení referenční hodnoty, včetně popisu vstupních údajů, stanovení priority jednotlivých druhů vstupních údajů, minimálních údajů nutných ke stanovení referenční hodnoty, použití modelů nebo extrapolačních metod a jakýchkoli postupů pro vyvážení složek indexu referenční hodnoty;

d)

kontroly a pravidla, jimiž se řídí administrátor nebo dodavatelé při uplatňování úsudku nebo volnosti rozhodování, které slouží k zajištění konzistentnosti při uplatňování úsudku nebo volnosti rozhodování;

e)

postupy pro stanovování referenčních hodnot v obdobích vysoké zátěže nebo v obdobích, kdy mohou být zdroje údajů o obchodech nedostatečné, nepřesné nebo nespolehlivé, a potenciální omezení referenčních hodnot v těchto obdobích;

f)

postupy pro řešení chyb ve vstupních údajích nebo při stanovování referenčních hodnot, včetně případů, kdy je nezbytné referenční hodnotu stanovit znovu; a

g)

identifikaci případných omezení referenční hodnoty, včetně jejího použití na nelikvidních nebo roztříštěných trzích a možné koncentrace vstupů.

a)

Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s odstavcem 2 nebo 3 tohoto článku;

b)

dotyčný administrátor má v dané třetí zemi povolení k činnosti nebo je v ní registrován a podléhá v ní dohledu;

c)

administrátor oznámil orgánu ESMA svůj souhlas s tím, že jeho zavedené nebo potenciální referenční hodnoty mohou být používány dohlíženými osobami v Unii, poskytl mu seznam referenčních hodnot, k jejichž používání v Unii dává svůj souhlas, a uvedl příslušný orgán odpovědný za dohled nad ním ve třetí zemi; a

d)

funguje mechanismus spolupráce uvedený v odstavci 4 tohoto článku.

a)

administrátoři, kteří mají v této třetí zemi povolení k činnosti či registraci, splňují závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení, zejména se zřetelem k tomu, zda právní rámec třetí země a její postupy dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy; a

b)

tyto závazné požadavky jsou v této třetí zemi předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání jejich plnění.

a)

závazné požadavky, které se ve třetí zemi použijí pro zvláštní administrátory nebo zvláštní referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, jsou rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení, zejména se zřetelem k tomu, zda právní rámec třetí země a její postupy dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy;

b)

tito zvláštní administrátoři nebo tyto zvláštní referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot jsou v této třetí zemi předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání dodržování předpisů.

a)

mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány dotčených třetích zemí včetně přístupu ke všem relevantním informacím, jež si orgán ESMA vyžádá o administrátorovi, který má povolení k činnosti v této třetí zemi;

b)

mechanismus rychlého vyrozumění orgánu ESMA pro případ, kdy se příslušný orgán třetí země domnívá, že administrátor, který má povolení k činnosti v této třetí zemi, nad nímž vykonává dohled, neplní v této třetí zemi podmínky vyplývající z povolení či jiné vnitrostátní právní předpisy;

c)

postupy týkající se koordinace činností spojených s výkonem dohledu, včetně kontrol na místě.

a)

jedná způsobem, který jednoznačně poškozuje zájmy uživatelů jeho referenčních hodnot či řádné fungování trhů; nebo

b)

hrubě porušil vnitrostátní právní předpisy nebo jiná ustanovení, která pro něj platí v příslušné třetí zemi a na jejichž základě přijala Komise prováděcí rozhodnutí v souladu s čl. 30 odst. 2 nebo 3.

a)

orgán ESMA postoupil danou záležitost příslušnému orgánu třetí země a tento příslušný orgán nepřijal náležitá opatření, která jsou potřebná pro ochranu investorů a řádné fungování trhů v Unii, nebo neprokázal, že dotyčný administrátor plní požadavky, které pro něj v této třetí zemi platí;

b)

orgán ESMA informoval příslušný orgán třetí země o svém úmyslu zrušit registraci administrátora, a to nejméně 30 dnů před zrušením této registrace.

a)

pokud je administrátor součástí skupiny, jež zahrnuje právě jednu dohlíženou osobu nacházející se v Unii, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází tato dohlížená osoba. Tato dohlížená osoba je jmenována zákonným zástupcem pro účely odstavce 3;

b)

nepoužije-li se písmeno a) a je-li administrátor součástí skupiny, jež zahrnuje více než jednu dohlíženou osobu nacházející se v Unii, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází nejvíce dohlížených osob, nebo v případě, že dohlížených osob je stejný počet, považuje se za referenční členský stát ten, ve kterém je hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu nejvyšší. Jedna z těchto dohlížených osob nacházejících se v referenčním členském státě stanoveném podle tohoto písmene musí být jmenována zákonným zástupcem pro účely odstavce 3;

c)

jestliže se nepoužije písmeno a) ani písmeno b) tohoto odstavce a pokud se jedna nebo více referenčních hodnot poskytovaných administrátorem používá v jednom nebo více členských státech jako reference pro finanční nástroje přijaté k obchodování v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž byl finanční nástroj, který na kteroukoli z těchto referenčních hodnot odkazuje a který je stále obchodován, přijat k obchodování nebo byl poprvé obchodován v obchodním systému. Pokud byl příslušný finanční nástroj, který je stále obchodován, přijat k obchodování nebo poprvé obchodován v několika obchodních systémech v různých členských státech současně, je referenčním členským státem ten, ve kterém je hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu nejvyšší;

d)

jestliže se nepoužijí písmena a), b) ani c) a pokud jednu nebo více referenčních hodnot poskytovaných administrátorem používají dohlížené osoby v jednom nebo více členských státech, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází nejvíce těchto dohlížených osob, nebo v případě, že dohlížených osob je stejný počet, považuje se za referenční členský stát ten, ve kterém je hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu nejvyšší;

e)

jestliže se nepoužijí písmena a), b), c) ani d) a pokud administrátor uzavřel dohodu s dohlíženou osobou, v níž administrátor souhlasí s používáním referenční hodnoty, kterou poskytuje, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází tato dohlížená osoba.

a)

pokud administrátor nacházející se ve třetí zemi podléhá dohledu, existuje mezi příslušným orgánem referenčního členského státu a příslušným orgánem třetí země, v nichž se administrátor nachází, odpovídající ujednání o spolupráci, které je v souladu s regulačními technickými normami přijatými podle čl. 30 odst. 5 a jehož cílem je zajistit účinnou výměnu informací, jež příslušnému orgánu umožní plnit jeho povinnosti v souladu s tímto nařízením;

b)

příslušným orgánům nebrání v účinném vykonávání jejich funkcí dohledu podle tohoto nařízení ani právní a správní předpisy třetí země, v níž se administrátor nachází, ani případná omezení pravomocí dohledu a šetření orgánu dohledu této třetí země.

a)

potvrzující administrátor nebo jiná dohlížená osoba ověřili a jsou schopni svému příslušnému orgánu průběžně prokazovat, že poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, jež mají být přejaty, splňuje – ať je to pro ně povinné, nebo dobrovolné – požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky tohoto nařízení;

b)

potvrzující administrátor nebo jiná dohlížená osoba mají nezbytné odborné znalosti pro účinné sledování činnosti týkající se poskytování referenční hodnoty ve třetí zemi a řízení s ním spojených rizik; a

c)

pro poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot ve třetí zemi a pro jejich přejímání k používání v Unii existuje objektivní důvod.

a)

povolení k činnosti, pokud poskytuje nebo hodlá poskytovat indexy, jež jsou používány nebo jsou zamýšleny k použití jako referenční hodnoty ve smyslu tohoto nařízení;

b)

registraci, pokud je dohlíženou osobou, jenž není administrátorem, a poskytuje nebo hodlá poskytovat indexy, jež jsou používány nebo jsou zamýšleny k použití jako referenční hodnoty ve smyslu tohoto nařízení, pokud je splněna podmínka, že činnosti poskytování referenční hodnoty nebrání oborová pravidla, která se na tuto dohlíženou osobu použijí, a žádný z poskytovaných indexů by nebyl referenční hodnotou s kritickým významem; nebo

c)

registraci, pokud poskytuje nebo hodlá poskytovat pouze indexy, které by byly referenčními hodnotami bez značného významu.

a)

žádost o povolení k činnosti posoudí a do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti přijme rozhodnutí, jímž povolení k činnosti žadateli vydá, nebo jej odmítne vydat;

b)

žádost o registraci posoudí a do 45 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti o registraci přijme rozhodnutí, jímž žadatele registruje, nebo jej odmítne registrovat.

a)

se tohoto povolení k činnosti nebo registrace výslovně zřekne nebo po dobu předchozích dvanácti měsíců neposkytoval žádné referenční hodnoty;

b)

získal povolení k činnosti či byl registrován nebo přejal referenční hodnotu na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;

c)

již nesplňuje podmínky, za nichž mu bylo vydáno povolení k činnosti nebo byl zaregistrován; nebo

d)

závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto nařízení.

a)

totožnost administrátorů, kteří získali povolení k činnosti nebo byli zaregistrováni podle článku 34, a příslušné orgány odpovědné za dohled nad nimi;

b)

totožnost administrátorů, kteří splňují podmínky stanovené v čl. 30 odst. 1, seznam referenčních hodnot uvedený v čl. 30 odst. 1 písm. c) a příslušné orgány třetí země odpovědné za dohled nad nimi;

c)

totožnost administrátorů, kteří získali uznání v souladu s článkem 32, seznam referenčních hodnot uvedený v čl. 32 odst. 7 a případně příslušné orgány třetí země odpovědné za dohled nad nimi;

d)

referenční hodnoty přejaté v souladu s postupem stanoveným v článku 33, totožnost jejich administrátorů a totožnost přejímajících administrátorů nebo přejímajících dohlížených osob.

a)

k tomu získal písemný souhlas tohoto příslušného orgánu, přičemž tyto informace jsou zpřístupněny pouze pro účely, pro které tento příslušný orgán vyslovil svůj souhlas; nebo

b)

zpřístupnění těchto informací je nutné pro účely soudního řízení.

a)

provést tuto kontrolu na místě nebo šetření sám;

b)

umožnit příslušnému orgánu, který se na něj s touto žádostí obrátil, aby se kontroly na místě nebo šetření účastnil;

c)

jmenovat auditory či odborníky, kteří poskytnou při provádění kontroly na místě nebo šetření podporu nebo kontrolu na místě nebo šetření provedou.

a)

mají přístup k jakýmkoli dokumentům a jiným údajům v jakékoli podobě a mohou přijímat či pořizovat jejich kopie;

b)

mohou žádat či požadovat informace od jakékoli osoby, která se podílí na poskytování referenční hodnoty a na dodávání vstupních údajů pro tuto referenční hodnotu, včetně veškerých externích poskytovatelů služeb, kteří zajišťují určité funkce, služby či činnosti spojené s poskytováním určité referenční hodnoty podle článku 10, jakož i osob, jež je k tomu zmocnily, a je-li třeba, předvolat a vyslechnout každou takovou osobu za účelem získání informací;

c)

požadovat informace ve vztahu k referenčním hodnotám cen komodit od dodavatelů týkající se souvisejících spotových trhů, a to případně podle standardizovaných formátů, a zprávy o obchodech a mít přímý přístup k systémům obchodníků;

d)

provádět kontroly na místě nebo šetření v jiných prostorách než v soukromých bytech fyzických osob;

e)

vstupovat do prostor právnických osob, aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 596/2014, za účelem zajištění dokumentů a jiných údajů v jakékoli podobě, existuje-li důvodné podezření, že tyto dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu dané kontroly nebo šetření mohou být relevantní pro prokazování porušování tohoto nařízení. Je-li v souladu s vnitrostátními právními předpisy nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu daného členského státu, může být tato pravomoc využita pouze po získání takového předchozího povolení;

f)

požadovat existující záznamy telefonních hovorů, elektronické komunikace či jiných datových přenosů uchovávané dohlíženými osobami;

g)

požadovat zmrazení nebo obstavení aktiv nebo obojí;

h)

požadovat dočasné ukončení jakéhokoli jednání, které je podle názoru příslušného orgánu v rozporu s tímto nařízením;

i)

uložit dočasný zákaz výkonu profesní činnosti;

j)

přijmout veškerá nezbytná opatření, jimiž zajistí, že veřejnost obdrží pravdivé informace o poskytování určité referenční hodnoty, včetně toho, že je příslušnému administrátorovi nebo osobě, která tuto referenční hodnotu uveřejnila nebo šířila, uložena povinnost uveřejnit opravné prohlášení ohledně dříve dodaných vstupních údajů pro stanovení této referenční hodnoty nebo údajů o výši referenční hodnoty.

a)

přímo;

b)

ve spolupráci s jinými orgány nebo podniky na trhu;

c)

v rámci své odpovědnosti přenesením pravomoci na tyto orgány nebo podniky na trhu;

d)

podáním žádosti u příslušných soudních orgánů.

a)

porušení článků 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29 a 34, jsou-li použitelné; a

b)

neochotu spolupracovat nebo podrobit se šetření, kontrole nebo žádosti podle článku 41.

a)

příkaz administrátorovi nebo dohlížené osobě, kteří nesou odpovědnost za porušování pravidel, aby toto jednání ukončili a zdrželi se jeho opakování;

b)

vrácení zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušení vyhnula, pokud je lze stanovit;

c)

veřejnou výstrahu, která označí odpovědného administrátora nebo dohlíženou osobu a povahu porušení pravidel;

d)

odebrání nebo pozastavení platnosti povolení k činnosti vydaného administrátorovi či zrušení nebo pozastavení registrace administrátora;

e)

dočasný zákaz výkonu vedoucích funkcí u administrátora nebo dohlíženého dodavatele určený fyzické osobě, která za takové porušení nese odpovědnost;

f)

udělení správních peněžitých sankcí, jejichž maximální výše činí nejméně trojnásobek zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušení vyhnula, pokud je lze stanovit; nebo

g)

pokud jde o fyzické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí:

h)

pokud jde o právnické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí:

a)

závažnosti a délky trvání porušování pravidel;

b)

kritického významu referenční hodnoty pro finanční stabilitu a reálnou ekonomiku;

c)

míry odpovědnosti dotyčné odpovědné osoby;

d)

finanční síly dotyčné odpovědné osoby vyjádřené zejména celkovým ročním obratem odpovědné právnické osoby nebo ročním příjmem odpovědné fyzické osoby;

e)

výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty odpovědné osoby, pokud je lze stanovit;

f)

míry spolupráce odpovědné osoby s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vrácení zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se uvedená osoba vyhnula, pokud je lze stanovit;

g)

předchozích případů porušení pravidel dotyčnou osobou;

h)

opatření přijatých po porušení pravidel odpovědnou osobou, jejichž cílem bylo předejít tomu, aby se porušení opakovalo.

a)

zveřejnění rozhodnutí odloží, dokud důvody pro toto odložení nepominou;

b)

rozhodnutí zveřejní anonymně a způsobem v souladu s vnitrostátními právními předpisy, pokud toto zveřejnění zajistí účinnou ochranu dotyčných osobních údajů;

c)

rozhodnutí nezveřejní v případě, že příslušný orgán má za to, že zveřejnění podle písmen a) nebo b) nebude dostatečné, aby zajistilo, že:

a)

informace, které si mají příslušné orgány vyměňovat;

b)

postup přijímání rozhodnutí příslušných orgánů a lhůtu, v níž má být každé rozhodnutí přijato;

c)

případy, ve kterých příslušné orgány musí vzájemně konzultovat;

d)

spolupráce, jež má být poskytnuta podle čl. 23 odst. 7 a 8.

a)

změny kodexu chování uvedeného v článku 15, metodiky nebo jiných pravidel týkajících se této referenční hodnoty;

b)

přechodného období, po které se uplatňují postupy uvedené v čl. 28 odst. 2.

a)

některý příslušný orgán nesdělil informace zásadního významu;

b)

po podání žádosti podle odstavce 3 orgán příslušný pro administrátora oznámil žádajícímu orgánu, že požadavky uvedeného odstavce nebyly splněny, anebo takové žádosti v přiměřené lhůtě nevyhověl;

c)

se příslušné orgány nedohodly na záležitostech uvedených v odstavci 6;

d)

nebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s články 34, 35 a 42;

e)

nebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s čl. 23 odst. 6;

f)

nebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s odst. 8 třetím pododstavcem tohoto článku.

a)

poskytovatel indexu neposkytuje referenční hodnotu s kritickým významem;

b)

příslušný orgán si je přiměřeně vědom toho, že index či indexy poskytnuté tímto poskytovatelem indexu nejsou ve smyslu tohoto nařízení široce používány v členském státu, v němž se poskytovatel indexu nachází, ani v jiných členských státech.

a)

fungování a účinnosti systému referenčních hodnot s kritickým významem, povinné administraci a povinném dodávání vstupních údajů podle článků 20, 21 a 23 a vymezení referenční hodnoty s kritickým významem uvedené v čl. 3 odst. 1 bodě 25;

b)

účinnosti systému povolování a registrace administrátorů a dohledu nad nimi podle hlavy VI a kolegií podle článku 46 a vhodnosti dohledu orgánu Unie nad určitými referenčními hodnotami;

c)

fungování a účinnosti čl. 19 odst. 2, zejména oblasti jeho působnosti.

1)

Článek 19 se mění takto:

2)

Článek 35 se mění takto:

3)

V článku 38 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Do 3. července 2019 předloží Komise po konzultaci s orgánem ESMA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o úrovni prahových hodnot pro obchody osob s řídicí pravomocí stanovených v čl. 19 odst. 1a písm. a) a b), pokud jsou akcie nebo dluhové nástroje emitenta součástí subjektu kolektivního investování nebo představují expozici vůči portfoliu aktiv, s cílem posoudit, zda je úroveň těchto hodnot přiměřená, nebo zda by měly být upraveny.

Dospěje-li Komise v této zprávě k závěru, že by prahové hodnoty stanovené v čl. 19 odst. 1a písm. a) a b), měly být upraveny, je Komisi svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, kterými se tyto prahové hodnoty upravují.“

1)

v čl. 5 odst. 1 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Pokud úvěrová smlouva odkazuje na referenční hodnotu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (*), sdělí věřitel, popřípadě zprostředkovatel úvěru, spotřebiteli ve zvláštním dokumentu, který může být připojen k formuláři ‚standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru‘, název referenční hodnoty a jejího administrátora a možné důsledky pro spotřebitele.

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).“."

2)

V čl. 27 odst. 1 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Do 1. července 2018 členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 5 odst. 1 třetím pododstavcem a sdělí je Komisi. Tyto předpisy použijí od 1. července 2018.“

1)

v čl. 13 odst. 1 druhém pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:

(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).“"

2)

v čl. 42 odst. 2 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Do 1. července 2018 členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 13 odst. 1 druhým pododstavcem písm. ea) a sdělí je Komisi. Tyto předpisy použijí od 1. července 2018.“;

3)

V čl. 43 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Ustanovení čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce písm. ea) se nepoužije na úvěrové smlouvy existující před 1. červencem 2018.“