12.10.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 268/1

---

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 904/2010

ze dne 7. října 2010

o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty

(přepracování)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 ze dne 7. října 2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty (3) bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k novým změnám by mělo být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracováno.

(2)

Nástroje pro boj proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), které byly stanoveny v nařízení (ES) č. 1798/2003, by měly být zdokonaleny a doplněny v návaznosti na závěry Rady ze dne 7. října 2008, sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o koordinované strategii ke zlepšení boje proti podvodům s DPH v Evropské unii a zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu o používání nařízení Rady (ES) č. 1798/2003 o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty (dále jen „zpráva Komise“). Ustanovení nařízení (ES) č. 1798/2003 je rovněž třeba vyjasnit z formulačního či praktického hlediska.

(3)	Vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky překračující hranice členských států vedou k rozpočtovým ztrátám a k porušování zásady spravedlivého zdanění. Mohou také způsobit narušení pohybu kapitálu a podmínek hospodářské soutěže. Ovlivňují tak fungování vnitřního trhu.

(4)	Boj proti daňovým únikům v oblasti DPH vyžaduje úzkou spolupráci mezi příslušnými orgány v jednotlivých členských státech odpovědnými za uplatňování předpisů v této oblasti.

(5)

Opatření pro harmonizaci daní přijatá k dokončení vnitřního trhu by tudíž měla zahrnovat vytvoření společného systému pro spolupráci mezi členskými státy, zejména pokud jde o výměnu informací, při které si mají být příslušné orgány členských států navzájem nápomocny a mají spolupracovat s Komisí, aby zajistily správné uplatňování DPH na dodání zboží, poskytnutí služeb, pořízení zboží uvnitř Společenství a dovoz zboží.

(6)	Správní spolupráce by neměla vést k nepatřičnému přesouvání administrativní zátěže mezi členskými státy.

(7)

Pro účely výběru splatné daně by měly členské státy spolupracovat, aby pomohly zajistit správné vyměření DPH. V důsledku toho musí nejen kontrolovat správné uplatňování daně splatné na jejich území, ale měly by rovněž poskytovat pomoc jiným členským státům za účelem zajištění správného uplatňování daně spojené s činností vykonávanou na jejich území, která je splatná v jiném členském státě.

(8)

Kontrola správného uplatňování DPH u přeshraničních plnění zdanitelných v jiném členském státě, než kde je usazen dodavatel nebo poskytovatel, závisí v mnoha případech na informacích, které má členský stát usazení k dispozici nebo které může snáze získat. Účinný dohled nad těmito plněními proto závisí na tom, aby členský stát usazení tyto informace shromažďoval nebo byl schopen je shromažďovat.

(9)

Pro zavedení systému jednoho kontaktního místa stanoveného směrnicí Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (4), a pro uplatňování postupu vrácení DPH osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení DPH stanoveného směrnicí Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě (5), je třeba stanovit pravidla výměny informací mezi členskými státy a uchovávání těchto informací.

(10)	V přeshraničních situacích je důležité upřesnit povinnosti každého členského státu, aby mohla být daň účinně kontrolována v členském státě, ve kterém je splatná.

(11)

Pro správné fungování systému DPH je nezbytné elektronické uchovávání a elektronický přenos určitých údajů pro účely kontroly DPH. Tyto postupy umožňují rychlou výměnu informací a automatizovaný přístup k informacím, což přispívá k posílení boje proti podvodům. Tuto výměnu umožní zdokonalení databází o osobách povinných k DPH a jejich plněních uvnitř Společenství tím, že se do nich zahrne řada informací o osobách povinných k dani a jejich plněních.

(12)

Členské státy by měly zavést řádné ověřovací postupy s cílem zajistit aktuálnost, srovnatelnost a náležitou kvalitu uvedených informací, a tím zvýšit jejich spolehlivost. Podmínky výměny elektronicky uchovávaných údajů a automatizovaného přístupu členských států k těmto údajům by měly být jasně vymezeny.

(13)	V zájmu účinného boje proti podvodům je nezbytné stanovit výměnu informací bez předchozí žádosti. Pro usnadnění výměny informací by měly být určeny kategorie, pro něž je třeba automatickou výměnu informací zavést.

(14)	Jak je uvedeno ve zprávě Komise, je zpětná vazba jedním z vhodných prostředků k zajištění trvalého zlepšování kvality vyměňovaných informací. Je proto třeba stanovit rámec pro poskytování zpětné vazby.

(15)	V zájmu účinné kontroly DPH u přeshraničních plnění je nutno umožnit, aby členské státy mohly provádět souběžné kontroly a aby úředníci jednoho členského státu mohli být v rámci správní spolupráce přítomni na území jiného členského státu.

(16)	Hospodářské subjekty stále více využívají potvrzení platnosti identifikačních čísel pro účely DPH na internetu. Systém potvrzování platnosti identifikačního čísla pro účely DPH by měl hospodářským subjektům umožnit automatizované potvrzení příslušných informací.

(17)

Některé osoby povinné k dani mohou podléhat zvláštním povinnostem odlišným od povinností platných v členském státě, kde jsou usazeny, zejména v oblasti fakturace, v případě, že dodávají zboží či poskytují služby zákazníkům usazeným na území jiného členského státu. Měl by být zaveden mechanismus, který učiní informace o těchto povinnostech snadno přístupné osobám povinným k dani.

(18)

Nedávná praktická zkušenost s uplatňováním nařízení (ES) č. 1798/2003 v boji proti karuselovým podvodům ukázala, že v určitých případech je pro účinný boj proti podvodům nezbytné zavést mnohem rychlejší mechanismus výměny informací zahrnující rozsáhlejší a cílenější informace. V souladu se závěry Rady ze dne 7. října 2008 by v rámci tohoto nařízení měla být zřízena decentralizovaná síť bez právní subjektivity nazvaná Eurofisc, jež by ve všech členských státech podporovala a usnadňovala mnohostrannou a decentralizovanou spolupráci, díky níž bude možno v boji proti konkrétním typům podvodů postupovat cíleně a pohotově.

(19)

Členský stát spotřeby nese prvotní odpovědnost za to, že neusazení dodavatelé splní své povinnosti. Pro tento účel je pro použití dočasného zvláštního režimu pro elektronicky poskytované služby, který je stanoven v hlavě XII kapitole 6 směrnice 2006/112/ES, nezbytné stanovit pravidla týkající se poskytování informací a převodu peněžních částek mezi členským státem identifikace a členským státem spotřeby.

(20)	Informace získané některým členským státem od třetích zemí mohou být pro jiné členské státy velmi užitečné. Rovněž informace získané některým členským státem od jiných členských států mohou být velmi užitečné pro třetí země. Měly by proto být stanoveny podmínky pro výměnu těchto informací.

(21)	Vnitrostátní pravidla bankovního tajemství by neměla bránit uplatňování tohoto nařízení.

(22)	Tímto nařízením by neměla být dotčena jiná opatření přijatá na úrovni Unie, která přispívají k boji proti podvodům v oblasti DPH.

(23)	Z důvodů účinnosti, rychlosti a nákladů je nezbytné, aby informace sdělené podle tohoto nařízení byly pokud možno předkládány elektronickými prostředky.

(24)	Za účelem rychlejšího zpracování žádostí o informace je s ohledem na opakující se povahu určitých žádostí a jazykovou rozmanitost v Unii důležité v rámci výměny informací posílit používání vzorových formulářů.

(25)	Lhůty, které toto nařízení stanoví pro poskytnutí informací, je třeba chápat jako maximální dobu, která nemá být překročena, přičemž platí zásada, že v zájmu účinné spolupráce by informace, které již má dožádaný členský stát k dispozici, měly být poskytnuty neprodleně.

(26)

Pro účely tohoto nařízení je vhodné omezit některá práva a povinnosti stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (6), aby byly chráněny zájmy uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. e) uvedené směrnice. Tato omezení jsou nezbytná a přiměřená s přihlédnutím k potenciálním ztrátám příjmů pro členské státy a k zásadnímu významu informací, na něž se vztahuje toto nařízení, pro účinný boj proti podvodům.

(27)

Jelikož opatření potřebná k provedení tohoto nařízení jsou opatřeními obecného významu ve smyslu článku 2 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7), musí být přijata regulativním postupem stanoveným v článku 5 tohoto rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

1.   Toto nařízení stanoví podmínky, za kterých příslušné orgány členských států odpovědné za uplatňování právních předpisů o DPH spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí za účelem zajištění dodržování těchto předpisů.

Za tímto účelem stanoví toto nařízení pravidla a postupy, jež umožňují příslušným orgánům členských států spolupráci a vzájemnou výměnu všech informací, které mohou pomoci správně vyměřit DPH, kontrolovat správné uplatňování DPH, zejména u plnění uvnitř Společenství, a bojovat proti podvodům souvisejícím s DPH. Vymezuje zejména pravidla a postupy, které členským státům umožňují shromažďovat a vyměňovat uvedené informace elektronickými prostředky.

2.   Toto nařízení stanoví podmínky, za nichž jsou orgány uvedené v odstavci 1 nápomocny při ochraně příjmů z DPH ve všech členských státech.

3.   Tímto nařízením není v členských státech dotčeno uplatnění pravidel vzájemné pomoci v trestních věcech.

4.   Toto nařízení rovněž stanoví pravidla a postupy pro elektronickou výměnu informací o DPH u elektronicky poskytovaných služeb v souladu se zvláštním režimem podle hlavy XII kapitoly 6 směrnice 2006/112/ES a rovněž pro jakoukoli následnou výměnu informací, a pokud jde o služby zahrnuté do uvedeného zvláštního režimu, pro převod peněžních částek mezi příslušnými orgány členských států.

Článek 2

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„ústředním kontaktním orgánem“ úřad, jemuž byla podle čl. 4 odst. 1 uložena hlavní odpovědnost za styk s ostatními členskými státy v oblasti správní spolupráce;

b)	„kontaktním útvarem“ jiný úřad než ústřední kontaktní orgán, který má na základě pověření příslušným orgánem podle čl. 4 odst. 2 uskutečňovat přímou výměnu informací na základě tohoto nařízení;

c)	„příslušným úředníkem“ úředník, který může uskutečňovat přímou výměnu informací na základě tohoto nařízení a je k tomu pověřen příslušným orgánem podle čl. 4 odst. 3;

d)	„dožadujícím orgánem“ ústřední kontaktní orgán, kontaktní útvar nebo jakýkoli příslušný úředník členského státu, který podává žádost o pomoc jménem příslušného orgánu;

e)	„dožádaným orgánem“ ústřední kontaktní orgán, kontaktní útvar nebo jakýkoli příslušný úředník členského státu, kterému je podána žádost o pomoc jménem příslušného orgánu;

f)	„plněním uvnitř Společenství“ dodání zboží uvnitř Společenství nebo poskytnutí služby uvnitř Společenství;

g)	„dodáním zboží uvnitř Společenství“ dodání zboží, které musí být přiznáno v souhrnném hlášení podle článku 262 směrnice 2006/112/ES;

h)	„poskytnutím služby uvnitř Společenství“ poskytnutí služby, které musí být přiznáno v souhrnném hlášení uvedeném podle 262 směrnice 2006/112/ES;

i)	„pořízením zboží uvnitř Společenství“ nabytí práva nakládat jako vlastník s movitým hmotným majetkem podle článku 20 směrnice 2006/112/ES;

j)	„identifikačním číslem pro účely DPH“ číslo uvedené v článcích 214, 215 a 216 směrnice 2006/112/ES;

k)	„správním šetřením“ všechny kontroly, prověrky a jiné kroky, které provádějí členské státy při výkonu svých funkcí, aby zajistily správné uplatnění právních předpisů týkajících se DPH;

l)	„automatickou výměnou“ systematické sdělování předem určených informací jinému členskému státu bez předchozí žádosti;

m)	„spontánní výměnou“ jiné než systematické sdělování informací jinému členskému státu v jakýkoli okamžik a bez předchozí žádosti;

n)

„osobou“: i) fyzická osoba, ii) právnická osoba, iii) pokud tak stanoví platné právní předpisy, sdružení osob jiné než právnická osoba uznané jako způsobilé k právním úkonům nebo iv) každé jiné právní uspořádání jakékoli povahy a formy mající právní subjektivitu či nikoliv a uskutečňující plnění, která jsou předmětem DPH;

o)	„automatizovaným přístupem“ možnost bezodkladného přístupu k elektronickému systému za účelem konzultace určitých informací v něm obsažených;

p)	„elektronickými prostředky“ použití elektronických zařízení pro zpracování, včetně digitální komprese, a uchovávání dat a využití přenosu po drátě, rádiového přenosu nebo optickými technologiemi nebo jinými elektromagnetickými prostředky;

q)

„sítí CCN/CSI“ společná platforma založená na společné komunikační síti (Common Communication Network – dále jen „CCN“) a společném systémovém rozhraní (Common System Interface – dále jen „CSI“), kterou vyvinula Unie k zajištění všech přenosů dat elektronickými prostředky mezi příslušnými orgány v oblasti cel a daní;

r)	„souběžnou kontrolou“ koordinovaná kontrola daňové situace jedné či více osob povinných k dani, které jsou mezi sebou propojeny, organizovaná nejméně dvěma zúčastněnými členskými státy, které mají společné či doplňující se zájmy.

2.   Ode dne 1. ledna 2015 se definice obsažené v článcích 358, 358a a 369a směrnice 2006/112/ES použijí rovněž pro účely tohoto nařízení.

Článek 3

Příslušnými orgány jsou orgány, jejichž jménem má být toto nařízení uplatňováno, a to buď přímo, nebo na základě pověření.

Každý členský stát sdělí Komisi do 1. prosince 2010, který z jeho orgánů je příslušným orgánem pro účely tohoto nařízení, a neprodleně Komisi informuje o jakékoli následné změně.

Komise zpřístupní seznam všech příslušných orgánů členským státům a zveřejní tyto informace v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

1.   Každý členský stát určí jediný ústřední kontaktní orgán, jemuž uloží hlavní odpovědnost za styk s ostatními členskými státy v oblasti správní spolupráce. Informuje o tom Komisi a ostatní členské státy. Ústřednímu kontaktnímu orgánu může být rovněž uložena odpovědnost za styk s Komisí.

2.   Příslušný orgán každého členského státu může určit kontaktní útvary. Ústřední kontaktní orgán odpovídá za aktualizaci seznamu těchto útvarů a za jeho zpřístupnění ústředním kontaktním orgánům ostatních dotčených členských států.

3.   Kromě toho může příslušný orgán každého členského státu za podmínek, které sám stanoví, určit příslušné úředníky, kteří mohou uskutečňovat přímou výměnu informací na základě tohoto nařízení. Pokud tak příslušný orgán učiní, může omezit rozsah takového pověření. Ústřední kontaktní orgán odpovídá za aktualizaci seznamu těchto úředníků a za jeho zpřístupnění ústředním kontaktním orgánům ostatních dotčených členských států.

4.   Úředníci uskutečňující výměnu informací podle článků 28, 29 a 30 se v každém případě považují pro tento účel za příslušné úředníky v souladu s podmínkami, které stanoví příslušné orgány.

Článek 5

Pokud kontaktní útvar nebo příslušný úředník odešlou nebo obdrží žádost o pomoc či odpověď na žádost o pomoc, uvědomí o tom ústřední kontaktní orgán svého členského státu za podmínek jím stanovených.

Článek 6

Pokud kontaktní útvar nebo příslušný úředník obdrží žádost o pomoc vyžadující zásah mimo jejich územní či věcnou působnost, předá ji neprodleně ústřednímu kontaktnímu orgánu svého členského státu a uvědomí o tom dožadující orgán. V takovém případě začíná lhůta stanovená v článku 10 běžet dnem následujícím po dni předání žádosti o pomoc ústřednímu kontaktnímu orgánu.

KAPITOLA II

VÝMĚNA INFORMACÍ NA ŽÁDOST

ODDÍL 1

Žádost o informace a o správní šetření

Článek 7

1.   Na žádost dožadujícího orgánu sdělí dožádaný orgán informace podle článku 1 včetně veškerých informací týkajících se konkrétního případu či konkrétních případů.

2.   Pro účely předání informací podle odstavce 1 zajistí dožádaný orgán provedení jakýchkoli správních šetření nezbytných pro získání těchto informací.

3.   Do dne 31. prosince 2014 může žádost podle odstavce 1 obsahovat odůvodněnou žádost o správní šetření. Jestliže se dožádaný orgán domnívá, že správní šetření není nutné, sdělí okamžitě dožadujícímu orgánu příslušné důvody.

4.   Ode dne 1. ledna 2015 může žádost podle odstavce 1 obsahovat odůvodněnou žádost o zvláštní správní šetření. Jestliže se dožádaný orgán domnívá, že žádné správní šetření není nutné, sdělí okamžitě dožadujícímu orgánu příslušné důvody.

Aniž je dotčen první pododstavec, lze šetření částek přiznaných osobou povinnou k dani v souvislosti s dodáním zboží či poskytnutím služby uvedeným v příloze I uskutečněným osobou povinnou k dani usazenou v členském státě dožádaného orgánu, které je zdanitelné v členském státě dožadujícího orgánu, odmítnout provést pouze:

a)	z důvodů stanovených v čl. 54 odst. 1 na základě posouzení dožádaným orgánem v souladu s prohlášením o osvědčených postupech, které se týká spolupůsobení tohoto odstavce s čl. 54 odst. 1 a které bude přijato postupem podle čl. 58 odst. 2;

b)	z důvodů stanovených v čl. 54 odst. 2, 3 a 4 nebo

c)	z toho důvodu, že dožádaný orgán již dožadujícímu orgánu poskytl informace o téže osobě povinné k dani na základě správního šetření provedeného před méně než dvěma roky.

Odmítne-li dožádaný orgán provést správní šetření podle druhého pododstavce z důvodů stanovených v písmenech a) a b), poskytne dožadujícímu orgánu přesto údaje o datu uskutečnění a hodnotě všech příslušných dodání zboží nebo poskytnutí služby, jež osoba povinná k dani uskutečnila v členském státě dožadujícího orgánu během uplynulých dvou let.

5.   Za účelem získání požadovaných informací nebo provedení požadovaného správního šetření postupují dožádaný orgán nebo správní orgán, na který se dožádaný orgán obrátí, jako kdyby jednaly samy za sebe nebo na žádost jiného úřadu svého vlastního členského státu.

Článek 8

Žádosti o informace a o správní šetření podle článku 7 se předávají na vzorovém formuláři přijatém postupem podle čl. 58 odst. 2, s výhradou případů podle článku 50 nebo výjimečných případů, kdy žádost uvádí důvody, pro které se dožadující orgán domnívá, že vzorový formulář není vhodný.

Článek 9

1.   Na žádost dožadujícího orgánu sdělí dožádaný orgán veškeré relevantní informace, které získá nebo má k dispozici, jakož i výsledky správních šetření ve formě zpráv, výkazů a jakýchkoli jiných dokumentů nebo ověřených opisů či výpisů z nich.

2.   Prvopisy dokumentů se poskytnou pouze tehdy, není-li to v rozporu s platnými předpisy členského státu, v němž má dožádaný orgán sídlo.

ODDÍL 2

Lhůta pro poskytnutí informací

Článek 10

Dožádaný orgán poskytne informace podle článků 7 a 9 co nejrychleji, nejpozději však do tří měsíců ode dne obdržení žádosti.

Pokud však dožádaný orgán má již příslušnou informaci k dispozici, zkracuje se lhůta na jeden měsíc.

Článek 11

V určitých zvláštních skupinách případů se dožádaný orgán a dožadující orgán mohou dohodnout na lhůtách odlišných od lhůt stanovených v článku 10.

Článek 12

Pokud není dožádaný orgán schopen odpovědět na žádost ve stanovené lhůtě, uvědomí písemně a bez odkladu dožadující orgán o důvodech, které brání včasné odpovědi, a o datu, kdy pravděpodobně bude moci odpovědět.

KAPITOLA III

VÝMĚNA INFORMACÍ BEZ PŘEDCHOZÍ ŽÁDOSTI

Článek 13

1.   Příslušný orgán každého členského státu předá bez předchozí žádosti informace podle článku 1 příslušnému orgánu kteréhokoli jiného dotčeného členského státu v těchto případech:

a)	pokud se má za to, že ke zdanění dochází v členském státě určení a že informace poskytované členským státem původu jsou nezbytné pro účinnost kontrolního systému členského státu určení;

b)	pokud má členský stát důvod se domnívat, že v jiném členském státě došlo nebo pravděpodobně došlo k porušení právních předpisů týkajících se DPH;

c)	pokud existuje nebezpečí daňové ztráty v jiném členském státě.

2.   Výměna informací bez předchozí žádosti je buď automatická podle článku 14, nebo spontánní podle článku 15.

3.   Informace se předávají prostřednictvím vzorových formulářů přijatých postupem podle čl. 58 odst. 2.

Článek 14

1.   Postupem podle čl. 58 odst. 2 se určí:

a)	přesné kategorie informací, které jsou předmětem automatické výměny;

b)	četnost výměny každé kategorie, která se má vyměňovat automaticky, a

c)	praktická opatření pro automatickou výměnu informací.

Členský stát se může zdržet účasti na automatické výměně informací z jedné či více těchto kategoriích, u nichž by shromažďování informací pro takovou výměnu vyžadovalo uložení nových povinností osobám povinným k DPH nebo by z ní plynula pro dotyčný členský stát nepřiměřená administrativní zátěž.

Výsledky automatické výměny informací v rámci každé kategorie jednou ročně přezkoumává výbor uvedený v čl. 58 odst. 1, aby bylo zajištěno, že k tomuto typu výměny dochází pouze v případech, kdy se jedná o nejúčinnější způsob, jak si informace vyměňovat.

2.   Ode dne 1. ledna 2015 příslušný orgán každého členského státu provádí zejména automatickou výměnu informací umožňující členským státům spotřeby zjistit, zda osoby povinné k dani neusazené na jejich území přiznávají a správně odvádějí DPH splatnou za telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby, bez ohledu na to, zda tyto osoby povinné k dani využijí zvláštní režim stanovený v hlavě XII kapitole 6 oddíle 3 směrnice 2006/112/ES. Členský stát usazení uvědomí členský stát spotřeby o veškerých nesrovnalostech, o kterých se dozví.

Článek 15

Příslušné orgány členských států předávají spontánní výměnou příslušným orgánům ostatních členských států jakékoli informace podle čl. 13 odst. 1, jež nebyly postoupeny v rámci automatické výměny podle článku 14, které jsou jim známy a které mohou být podle jejich názoru pro tyto příslušné orgány užitečné.

KAPITOLA IV

ZPĚTNÁ VAZBA

Článek 16

Pokud příslušný orgán poskytuje informace podle článků 7 nebo 15, může požádat příslušný orgán, který dané informace obdržel, o zpětnou vazbu k nim. Na takovou žádost poskytne příslušný orgán, který dané informace obdržel, co nejdříve zpětnou vazbu příslušnému orgánu, který informace poskytl, aniž jsou dotčena pravidla daňového tajemství a ochrany údajů platná v jeho členském státě a pokud mu tím nevznikne nepřiměřená administrativní zátěž. Praktická opatření se určí postupem podle čl. 58 odst. 2.

KAPITOLA V

UCHOVÁVÁNÍ A VÝMĚNA KONKRÉTNÍCH INFORMACÍ

Článek 17

1.   Každý členský stát uchovává v elektronickém systému tyto údaje:

a)	informace shromažďované na základě hlavy XI kapitoly 6 směrnice 2006/112/ES;

b)	údaje o totožnosti, činnosti, právní formě a adresy osob, jimž přidělil identifikační číslo pro účely DPH, které byly shromážděny na základě článku 213 směrnice 2006/112/ES, a dále datum přidělení tohoto čísla;

c)	údaje o identifikačních číslech pro účely DPH, která přidělil a která pozbyla platnosti, a data, kdy tato čísla pozbyla platnosti, a

d)	informace shromažďované na základě článků 360, 361, 364 a 365 směrnice 2006/112/ES a ode dne 1. ledna 2015 též informace shromažďované na základě článků 369c, 369f a 369 g směrnice 2006/112/ES.

2.   Technické podrobnosti týkající se automatizované žádosti vztahující se k informacím uvedeným v odst. 1 písm. b), c) a d) se přijímají postupem podle čl. 58 odst. 2.

Článek 18

Aby bylo umožněno používat informace uvedené v článku 17 v postupech stanovených tímto nařízením, musí tyto informace zůstat dostupné po dobu nejméně pěti let po skončení prvního kalendářního roku, ve kterém měl být udělen přístup k těmto informacím.

Článek 19

Členské státy zajistí, aby informace dostupné v elektronickém systému podle článku 17 byly aktuální, úplné a přesné.

Postupem podle čl. 58 odst. 2 se stanoví kritéria pro určení, které změny nejsou relevantní, zásadní nebo užitečné, a tudíž je není třeba provádět.

Článek 20

1.   Informace podle článku 17 musí být bez prodlení vloženy do elektronického systému.

2.   Odchylně od odstavce 1 musí být údaje podle čl. 17 odst. 1 písm. a) vloženy do elektronického systému nejpozději jeden měsíc od konce období, k němuž se vztahují.

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 musí být údaje v případě, že mají být opravovány nebo doplňovány do elektronického systému na základě článku 19, vloženy nejpozději jeden měsíc od konce období, v němž byly shromážděny.

Článek 21

1.   Každý členský stát poskytne příslušnému orgánu kteréhokoli jiného členského státu automatizovaný přístup k informacím uchovávaným podle článku 17.

2.   Pokud jde o informace uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. a), musí být přístupné alespoň tyto informace:

a)	identifikační čísla pro účely DPH přidělená členským státem, který dostává informace;

b)

celková hodnota veškerých dodání zboží uvnitř Společenství a celková hodnota veškerých poskytnutí služeb uvnitř Společenství osobám, kterým bylo přiděleno identifikační číslo pro účely DPH uvedené v písmenu a), všemi hospodářskými subjekty identifikovanými pro účely DPH v členském státě, který poskytuje informace;

c)	identifikační čísla pro účely DPH osob, které dodaly zboží a poskytly služby uvedené v písmenu b);

d)	celková hodnota dodání zboží a poskytnutí služeb uvedených v písmenu b) od každé osoby uvedené v písmenu c) každé osobě mající identifikační číslo pro účely DPH uvedené v písmenu a);

e)

celková hodnota dodání zboží a poskytnutí služeb uvedených v písmenu b) od každé osoby uvedené v písmenu c) každé osobě mající identifikační číslo pro účely DPH přidělené jiným členským státem, a to za těchto podmínek: i) přístup je poskytován v souvislosti s vyšetřováním podezření z podvodu, ii) přístup je poskytován prostřednictvím kontaktního úředníka Eurofiscu uvedeného v čl. 36 odst. 1, který má osobní uživatelskou identifikaci pro elektronické systémy umožňující přístup k těmto informacím, iii) přístup je poskytován pouze v obvyklé pracovní době.

Hodnoty podle prvního pododstavce písm. b), d) a e) se vyjadřují v měně členského státu, který poskytl informace, a vztahují se k obdobím souhrnných hlášení každé osoby povinné k dani, stanoveným podle článku 263 směrnice 2006/112/ES.

Článek 22

1.   S cílem zaručit správcům daně přiměřenou míru jistoty, pokud jde o kvalitu a spolehlivost údajů dostupných prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 17, přijmou členské státy nezbytná opatření k zajištění toho, aby údaje poskytnuté osobami povinnými k dani a právnickými osobami nepovinnými k dani k identifikaci pro účely DPH podle článku 214 směrnice 2006/112/ES byly dle jejich soudu úplné a přesné.

Členské státy zavedou postupy, jimiž se uvedené údaje kontrolují, je-li tak určeno na základě výsledků hodnocení rizika. Tyto kontroly proběhnou v zásadě před identifikací pro účely DPH nebo v případě, že se před identifikací uskutečňují pouze předběžné kontroly, nejpozději šest měsíců po ní.

2.   Členské státy uvědomí výbor uvedený v čl. 58 odst. 1 o opatřeních zavedených na vnitrostátní úrovni za účelem zajištění kvality a spolehlivosti informací v souladu s odstavcem 1.

Článek 23

Členské státy zajistí, aby v elektronickém systému uvedeném v článku 17 tohoto nařízení bylo identifikační číslo pro účely DPH podle článku 214 směrnice 2006/112/ES znázorněno jako neplatné, nastane-li přinejmenším kterákoli z těchto situací:

a)

osoba identifikovaná pro účely DPH prohlásí, že ekonomickou činnost podle článku 9 směrnice 2006/112/ES již nevykonává, nebo se v jejím případě příslušný správce daně domnívá, že ekonomickou činnost již nevykonává. Správce daně může zejména předpokládat, že osoba přestala vykonávat ekonomickou činnost, pokud nepodala přiznání k DPH a souhrnná hlášení, ačkoliv k tomu byla povinna, během jednoho roku po uplynutí lhůty pro podání prvního zmeškaného přiznání nebo hlášení. Dotyčná osoba má právo prokázat výkon ekonomické činnosti jinými prostředky;

b)	osoba uvedla nepravdivé údaje, aby získala identifikaci pro účely DPH, nebo nesdělila změny svých údajů, a pokud by to správce daně býval věděl, odmítl by této osobě udělit identifikační číslo pro účely DPH nebo by jí je odňal.

Článek 24

Jestliže si příslušné orgány členských států pro účely článků 17 až 21 vyměňují informace elektronickými prostředky, učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění souladu s článkem 55.

Členské státy odpovídají za veškerý vývoj svých systémů, který je nezbytný pro umožnění výměny informací za využití sítě CCN/CSI.

KAPITOLA VI

ŽÁDOST O DORUČENÍ PROSTŘEDNICTVÍM SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Článek 25

Dožádaný orgán na žádost dožadujícího orgánu a v souladu s pravidly doručování obdobných aktů v členském státě, ve kterém má dožádaný orgán sídlo, doručí adresátovi veškeré akty a rozhodnutí, které vydaly příslušné orgány a které se vztahují na uplatňování právních předpisů týkajících se DPH na území členského státu, ve kterém má sídlo dožadující orgán.

Článek 26

Žádost o doručení musí obsahovat předmět doručovaného aktu nebo rozhodnutí a dále jméno, adresu a všechny ostatní informace využitelné k identifikaci adresáta.

Článek 27

Dožádaný orgán neprodleně uvědomí dožadující orgán o úkonech učiněných k vyřízení žádosti o doručení, a zejména mu oznámí datum doručení aktu nebo rozhodnutí adresátovi.

KAPITOLA VII

PŘÍTOMNOST V PROSTORÁCH SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ A ÚČAST NA SPRÁVNÍCH ŠETŘENÍCH

Článek 28

1.   Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou být úředníci zmocnění dožadujícím orgánem přítomni v souvislosti s výměnou informací podle článku 1 v prostorách správních orgánů dožádaného členského státu či na jakémkoli jiném místě, kde tyto orgány plní své úkoly. Pokud jsou požadované informace obsaženy v dokumentech, k nimž mají úředníci dožádaného orgánu přístup, jsou úředníkům dožadujícího orgánu poskytnuty jejich kopie.

2.   Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou být úředníci zmocnění dožadujícím orgánem přítomni v souvislosti s výměnou informací podle článku 1 při správních šetřeních prováděných na území dožádaného členského státu. Tato správní šetření provádějí výhradně úředníci dožádaného orgánu. Úředníci dožadujícího orgánu nevykonávají kontrolní pravomoci svěřené úředníkům dožádaného orgánu. Mohou však mít na základě zprostředkování úředníky dožádaného orgánu a výhradně pro účely prováděného správního šetření přístup do týchž prostor a k týmž dokumentům jako úředníci dožádaného orgánu.

3.   Úředníci dožadujícího orgánu, kteří jsou přítomni v jiném členském státě v souladu s odstavci 1 a 2, musí být vždy schopni předložit písemné zmocnění, v němž je uvedena jejich totožnost a jejich úřední postavení.

KAPITOLA VIII

SOUBĚŽNÉ KONTROLY

Článek 29

Členské státy mohou souhlasit s prováděním souběžných kontrol, kdykoli je považují za účinnější než kontroly provedené pouze jedním členským státem.

Článek 30

1.   Členský stát sám určí osobu povinnou k dani, pro kterou navrhne souběžnou kontrolu. Příslušný orgán tohoto členského státu oznámí případy navržené pro souběžnou kontrolu příslušným orgánům ostatních dotčených členských států. Svou volbu zdůvodní pokud možno tím, že poskytne informace, které ho přivedly k jeho rozhodnutí. Stanoví lhůtu, během níž by měly být tyto kontroly provedeny.

2.   Příslušný orgán členského státu, který obdrží návrh na souběžnou kontrolu, potvrdí příslušnému orgánu navrhujícího členského státu svůj souhlas nebo mu sdělí své odmítnutí spolu s odůvodněním, a to v zásadě do dvou týdnů od obdržení návrhu, avšak nejpozději do jednoho měsíce.

3.   Každý příslušný orgán dotčených členských států jmenuje zástupce, který ponese odpovědnost za dohled nad kontrolami a za jejich koordinaci.

KAPITOLA IX

INFORMOVÁNÍ OSOB POVINNÝCH K DANI

Článek 31

1.   Příslušné orgány každého členského státu zajistí, aby osobám podílejícím se na dodání zboží nebo poskytnutí služby uvnitř Společenství a neusazeným osobám povinným k dani poskytujícím telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytované služby, zejména služby uvedené v příloze II směrnice 2006/112/ES, bylo umožněno získat pro potřeby těchto plnění elektronickými prostředky potvrzení o platnosti identifikačního čísla pro účely DPH jakékoli blíže určené osoby, jakož i odpovídajícího jména a adresy. Tyto informace musí odpovídat údajům podle článku 17 tohoto nařízení.

2.   Každý členský stát poskytne elektronickými prostředky potvrzení jména a adresy osoby, jíž bylo identifikační číslo pro účely DPH přiděleno, v souladu se svými vnitrostátními pravidly ochrany údajů.

3.   Během období stanoveného v článku 357 směrnice 2006/112/ES se odstavec 1 tohoto článku nepoužije na neusazené osoby povinné k dani poskytující telekomunikační služby a služby rozhlasového a televizního vysílání.

Článek 32

1.   Komise na základě informací poskytnutých členskými státy zveřejní na svých internetových stránkách podrobnosti o předpisech každého členského státu, které provádějí hlavu XI kapitolu 3 směrnice 2006/112/ES.

2.   Podrobnosti a formát informací, které se mají sdělit, se přijímají postupem podle čl. 58 odst. 2.

KAPITOLA X

EUROFISC

Článek 33

1.   S cílem podpořit a usnadnit mnohostrannou spolupráci při boji proti podvodům v oblasti DPH se touto kapitolou zřizuje síť pro rychlou výměnu cílených informací mezi členskými státy, dále nazývanou „Eurofisc“.

2.   V rámci Eurofiscu členské státy:

a)	zavedou mnohostranný mechanismus včasného varování pro boj proti podvodům v oblasti DPH;

b)	koordinují rychlou mnohostrannou výměnu cílených informací v tematických okruzích, v jejichž rámci Eurofisc vyvíjí činnost (dále jen „pracovní oblasti Eurofiscu“);

c)	koordinují práci kontaktních úředníků Eurofiscu zúčastněných členských států při reakci na obdržená varování.

Článek 34

1.   Členské státy se účastní činnosti Eurofiscu v pracovních oblastech podle vlastní volby a rovněž se mohou rozhodnout svou účast ukončit.

2.   Členské státy, které se rozhodly účastnit se některé pracovní oblasti Eurofiscu, se aktivně účastní mnohostranné výměny cílených informací mezi všemi zúčastněnými členskými státy.

3.   Vyměňované informace jsou důvěrné ve smyslu článku 55.

Článek 35

Komise poskytuje Eurofiscu technickou a logistickou podporu. Komise nemá přístup k informacím uvedeným v článku 1, které mohou být prostřednictvím Eurofiscu vyměňovány.

Článek 36

1.   Příslušné orgány každého členského státu určí alespoň jednoho kontaktního úředníka Eurofiscu. Kontaktní úředníci Eurofiscu jsou příslušnými úředníky ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) a vykonávají činnosti podle čl. 33 odst. 2. Tito úředníci jsou odpovědní výhradně správním orgánům svých členských států.

2.   Kontaktní úředníci členských států účastnících se činnosti v určité pracovní oblasti Eurofiscu (dále jen „zúčastnění kontaktní úředníci Eurofiscu“) určí ze svého středu na omezenou dobu koordinátora (dále jen „koordinátor pracovní oblasti Eurofiscu“). Koordinátoři pracovní oblasti Eurofiscu:

a)	shromažďují informace získané od zúčastněných kontaktních úředníků Eurofiscu a zpřístupňují všechny informace ostatním zúčastněným kontaktním úředníkům Eurofiscu. Informace se vyměňují v elektronické podobě;

b)	zajišťují, že informace získané od zúčastněných kontaktních úředníků Eurofiscu jsou zpracovávány, jak se na tom dohodli účastníci dané pracovní oblasti, a zpřístupňují výsledky zúčastněným kontaktním úředníkům Eurofiscu;

c)	poskytují zpětnou vazbu zúčastněným kontaktním úředníkům Eurofiscu.

Článek 37

Koordinátoři pracovní oblasti Eurofiscu předkládají výboru uvedenému v čl. 58 odst. 1 výroční zprávu o činnostech ve všech pracovních oblastech.

KAPITOLA XI

USTANOVENÍ O ZVLÁŠTNÍCH REŽIMECH PODLE HLAVY XII KAPITOLY 6 SMĚRNICE 2006/112/ES

ODDÍL 1

Ustanovení použitelná do 31. prosince 2014

Článek 38

Následující ustanovení se použijí v případě zvláštního režimu podle hlavy XII kapitoly 6 směrnice 2006/112/ES. Definice obsažené v článku 358 uvedené směrnice se použijí rovněž pro účely této kapitoly.

Článek 39

1.   Informace poskytované osobou povinnou k dani neusazenou ve Společenství členskému státu identifikace při zahájení její činnosti podle článku 361 směrnice 2006/112/ES se podávají elektronickými prostředky. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Členský stát identifikace zašle tyto informace elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém informace od neusazené osoby povinné k dani obdržel. Stejným způsobem jsou příslušné orgány ostatních členských států informovány o přiděleném identifikačním čísle. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy, kterou se tyto informace zasílají, se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2.

3.   Členský stát identifikace informuje neprodleně elektronickými prostředky příslušné orgány ostatních členských států o výmazu neusazené osoby povinné k dani z identifikačního registru.

Článek 40

1.   Přiznání k DPH s údaji stanovenými v článku 365 směrnice 2006/112/ES se podává elektronickými prostředky. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Členský stát identifikace zašle tyto informace elektronickými prostředky příslušnému orgánu dotčeného členského státu do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém přiznání k DPH obdržel. Členské státy, které požadují přiznání k DPH s údaji v jiné národní měně než v eurech, přepočtou částky na eura pomocí směnných kurzů platných poslední den zdaňovacího období. Přepočet se provede podle směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den. Technické podrobnosti o zasílání těchto údajů se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2.

3.   Členský stát identifikace zašle elektronickými prostředky členskému státu spotřeby informace potřebné pro přiřazení jednotlivých plateb příslušným čtvrtletním přiznáním k DPH.

Článek 41

1.   Členský stát identifikace zajistí, aby částka uhrazená neusazenou osobou povinnou k dani byla převedena na bankovní účet vedený v eurech, který určil členský stát spotřeby, jemuž platba náleží. Členské státy, které vyžadují platby v jiné národní měně než v eurech, přepočtou částky na eura pomocí směnných kurzů platných poslední den zdaňovacího období. Přepočet se provede podle směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den. Převod se uskuteční do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém byla platba obdržena.

2.   Pokud neusazená osoba povinná k dani neuhradí celou splatnou daň, členský stát identifikace zajistí, aby platby členským státům spotřeby byly převedeny v poměru k dani splatné v jednotlivých členských státech. Členský stát identifikace o tom uvědomí elektronickými prostředky příslušné orgány členských států spotřeby.

Článek 42

Členské státy oznámí elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států čísla bankovních účtů pro příjem plateb podle článku 41.

Členské státy neprodleně oznámí elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi změny základní sazby daně.

ODDÍL 2

Ustanovení použitelná ode dne 1. ledna 2015

Článek 43

Následující ustanovení se použijí v případě zvláštních režimů podle hlavy XII kapitoly 6 směrnice 2006/112/ES.

Článek 44

1.   Informace poskytované osobou povinnou k dani neusazenou ve Společenství členskému státu identifikace při zahájení její činnosti podle článku 361 směrnice 2006/112/ES se podávají elektronickými prostředky. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Členský stát identifikace zašle tyto informace elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém informace od osoby povinné k dani neusazené ve Společenství obdržel. Podobné údaje pro identifikaci osoby povinné k dani, která využívá zvláštního režimu podle článku 369b směrnice 2006/112/ES, se předávají příslušným orgánům ostatních členských států do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém tato osoba povinná k dani oznámila zahájení svých zdanitelných činností, na které se vztahuje daný režim. Stejným způsobem jsou příslušné orgány ostatních členských států informovány o přiděleném identifikačním čísle.

Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy, kterou se tyto informace zasílají, se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

3.   Členský stát identifikace uvědomí neprodleně elektronickými prostředky příslušné orgány ostatních členských států o vynětí osoby povinné k dani neusazené ve Společenství nebo osoby povinné k dani neusazené v členském státě spotřeby ze zvláštního režimu.

Článek 45

1.   Přiznání k DPH s údaji stanovenými v článcích 365 a 369 g směrnice 2006/112/ES se podává elektronickými prostředky. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Členský stát identifikace zašle tyto informace elektronickými prostředky příslušnému orgánu dotčeného členského státu spotřeby do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém přiznání k DPH obdržel. Údaje stanovené v čl. 369g druhém pododstavci směrnice 2006/112/ES se zasílají rovněž příslušnému orgánu dotčeného členského státu usazení. Členské státy, které požadují přiznání k DPH s údaji v jiné národní měně než v eurech, přepočtou částky na eura pomocí směnných kurzů platných k poslednímu dni zdaňovacího období. Přepočet se provede podle směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den. Technické podrobnosti o zasílání těchto údajů se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

3.   Členský stát identifikace zašle elektronickými prostředky členskému státu spotřeby informace potřebné pro přiřazení jednotlivých plateb příslušným čtvrtletním přiznáním k DPH.

Článek 46

1.   Členský stát identifikace zajistí, aby částka uhrazená neusazenou osobou povinnou k dani byla převedena na bankovní účet vedený v eurech, který určil členský stát spotřeby, jemuž platba náleží. Členské státy, které vyžadují platby v jiné národní měně než v eurech, přepočtou částky na eura pomocí směnných kurzů platných poslední den zdaňovacího období. Přepočet se provede podle směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den. Převod se uskuteční do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém byla platba obdržena.

2.   Pokud neusazená osoba povinná k dani neuhradí celou splatnou daň, členský stát identifikace zajistí, aby platby členským státům spotřeby byly převedeny v poměru k dani splatné v jednotlivých členských státech. Členský stát identifikace o tom uvědomí elektronickými prostředky příslušné orgány členských států spotřeby.

3.   Pokud jde o platby, které mají být převedeny členskému státu spotřeby v souladu se zvláštním režimem stanoveným v hlavě XII kapitole 6 oddíle 3 směrnice 2006/112/ES, ponechá si členský stát identifikace z částek uvedených v prvním a druhém pododstavci tohoto článku

a)	30 % v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016;

b)	15 % v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2018;

c)	0 % od 1. ledna 2019.

Článek 47

Členské státy oznámí elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států čísla bankovních účtů pro příjem plateb podle článku 46.

Členské státy neprodleně oznámí elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi změny sazby daně uplatňované na poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb.

KAPITOLA XII

VÝMĚNA A UCHOVÁVÁNÍ INFORMACÍ V RÁMCI POSTUPU VRÁCENÍ DPH OSOBÁM POVINNÝM K DANI NEUSAZENÝM V ČLENSKÉM STÁTĚ VRÁCENÍ DPH, ALE V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ

Článek 48

1.   Pokud příslušný orgán členského státu usazení obdrží žádost o vrácení DPH podle článku 5 směrnice 2008/9/ES a pokud se nepoužije článek 18 uvedené směrnice, předá tuto žádost elektronickými prostředky do patnácti kalendářních dnů od jejího obdržení příslušným orgánům každého dotčeného členského státu vrácení DPH a potvrdí, že žadatel ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2008/9/ES je osobou povinnou k dani pro účely DPH a že identifikační nebo registrační číslo, které tato osoba uvedla, je platné pro období vrácení DPH.

2.   Příslušné orgány každého členského státu vrácení DPH oznámí příslušným orgánům ostatních členských států elektronickými prostředky jakékoli informace, které tyto orgány vyžadují podle čl. 9 odst. 2 směrnice 2008/9/ES. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy, kterou se tyto informace zasílají, se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

3.   Příslušné orgány každého členského státu vrácení DPH oznámí příslušným orgánům ostatních členských států elektronickými prostředky, zda chtějí využít možnosti požádat žadatele o popis jeho podnikatelské činnosti podle harmonizovaných kódů, jak je uvedeno v článku 11 směrnice 2008/9/ES.

Harmonizované kódy uvedené v prvním pododstavci se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení na základě klasifikace NACE stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 (8).

KAPITOLA XIII

VZTAHY S KOMISÍ

Článek 49

1.   Členské státy a Komise prověří a vyhodnotí fungování úpravy správní spolupráce obsažené v tomto nařízení. Komise shromáždí zkušenosti členských států, aby se zlepšilo fungování této úpravy.

2.   Členské státy sdělí Komisi veškeré dostupné údaje o tom, jak uplatňují toto nařízení.

3.   Seznam statistických údajů potřebných pro vyhodnocení tohoto nařízení se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2. Členské státy sdělí tyto údaje Komisi, pokud je mají k dispozici a pokud jejich sdělení nepředstavuje nepřiměřenou administrativní zátěž.

4.   Pro vyhodnocení účinnosti tohoto systému správní spolupráce v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem mohou členské státy sdělit Komisi jakékoli další informace podle článku 1.

5.   Komise předá ostatním dotčeným členským státům informace podle odstavců 2, 3 a 4.

6.   Pokud je to nutné a vedle toho, co požadují ostatní ustanovení tohoto nařízení, sdělí Komise příslušným orgánům každého členského státu veškeré informace, které jim umožní bojovat proti podvodům souvisejícím s DPH, jakmile takové informace získá.

7.   Komise může na žádost členského státu za účelem dosažení cílů tohoto nařízení poskytnout svou odbornou, technickou či logistickou pomoc nebo jakoukoli jinou podporu.

KAPITOLA XIV

VZTAHY SE TŘETÍMI ZEMĚMI

Článek 50

1.   Pokud příslušný orgán členského státu obdrží informace od třetí země, může je předat dále příslušným orgánům těch členských států, které by mohly mít o tyto informace zájem, v každém případě však všem členským státům, které o tyto informace požádají, pokud to ujednání o pomoci uzavřená s dotyčnou třetí zemí povolují.

2.   Příslušné orgány mohou v souladu se svými vnitrostátními předpisy o předávání osobních údajů třetím zemím informace získané podle tohoto nařízení předat třetí zemi, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	příslušný orgán členského státu, z něhož dané informace pocházejí, s tímto předáním souhlasí a

b)	dotyčná třetí země se zavázala poskytnout spolupráci nezbytnou ke shromáždění důkazů o protiprávní povaze plnění, která se jeví v rozporu s právními předpisy týkajícími se DPH.

KAPITOLA XV

PODMÍNKY VÝMĚNY INFORMACÍ

Článek 51

1.   Informace sdělené podle tohoto nařízení se poskytují pokud možno elektronickými prostředky na základě úpravy přijaté postupem podle čl. 58 odst. 2.

2.   V případech, kdy žádost nebyla podána v úplnosti elektronickým systémem uvedeným v odstavci 1, dožádaný orgán elektronickými prostředky potvrdí přijetí žádosti neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od přijetí.

Jestliže orgán obdrží žádost či informace, aniž by byl jejich zamýšleným příjemcem, zašle odesílateli neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od přijetí elektronickou cestou zprávu.

Článek 52

Žádosti o pomoc včetně žádostí o doručení a připojené dokumenty mohou být vyhotoveny v jakémkoli jazyce, na němž se dožádaný a dožadující orgán dohodnou. K uvedeným žádostem se přiloží překlad do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků členského státu, v němž má dožádaný orgán sídlo, pouze ve zvláštních případech, kdy dožádaný orgán uvede důvod, proč o překlad žádá.

Článek 53

Komise a členské státy zajistí, aby stávající nebo nové systémy komunikace a výměny informací, které jsou nezbytné pro vzájemnou výměnu informací podle tohoto nařízení, byly provozuschopné. Postupem podle čl. 58 odst. 2 se schválí dohoda o úrovni služeb, jež má zajistit technickou kvalitu a množství služeb, které Komise a členské státy poskytnou pro fungování těchto systémů komunikace a výměny informací. Komise odpovídá za veškerý další vývoj sítě CCN/CSI, který je nezbytný k umožnění výměny těchto informací mezi členskými státy. Členské státy odpovídají za veškerý další vývoj svých systémů, který je nezbytný k umožnění výměny těchto informací prostřednictvím sítě CCN/CSI.

Členské státy se vzdávají všech nároků na náhradu výdajů vzniklých při uplatňování tohoto nařízení s výjimkou případných odměn placených odborníkům.

Článek 54

1.   Dožádaný orgán jednoho členského státu poskytne dožadujícímu orgánu jiného členského státu informace uvedené v článku 1 za předpokladu, že:

a)	počet a povaha žádostí o informace, které během určitého období podal dožadující orgán, nepředstavují pro dožádaný orgán nepřiměřenou administrativní zátěž;

b)	dožadující orgán vyčerpal obvyklé zdroje informací, které mohl podle okolností použít k získání požadovaných informací, aniž by se vystavil nebezpečí nedosažení požadovaného cíle.

2.   Toto nařízení neukládá povinnost provést šetření či poskytnout informace ke konkrétnímu případu, pokud právní předpisy či správní praxe neopravňují členský stát, který má informace poskytnout, k provedení takového šetření nebo k získání a použití takových informací pro své vlastní účely.

3.   Příslušný orgán dožádaného členského státu může odmítnout poskytnutí informace, pokud není dožadující členský stát z právních důvodů schopen odpovídající informace sám poskytnout. O důvodech odmítnutí uvědomí dožádaný členský stát Komisi.

4.   Poskytnutí informací může být odmítnuto, pokud by vedlo k prozrazení obchodního, průmyslového či profesního tajemství nebo obchodního postupu anebo pokud by odporovalo veřejnému pořádku.

5.   Odstavce 2, 3 a 4 nelze v žádném případě vykládat tak, že dožádanému orgánu členského státu umožňují odmítnout poskytnutí informací týkajících se osoby, která je pro účely DPH identifikována v členském státě dožadujícího orgánu, výhradně z toho důvodu, že tyto informace jsou v držení banky, jiné finanční instituce, určené osoby nebo osoby jednající v zastoupení nebo ve funkci zmocněnce nebo z toho důvodu, že se týkají vlastnických podílů v právnické osobě.

6.   Dožádaný orgán sdělí dožadujícímu orgánu důvody odmítnutí žádosti o pomoc.

7.   Postupem podle čl. 58 odst. 2 může být pro žádost o pomoc stanovena minimální prahová hodnota.

Článek 55

1.   Informace sdělené či shromážděné v jakékoli formě na základě tohoto nařízení, včetně veškerých informací, které byly dostupné úředníkovi za okolností uvedených v kapitolách VII, VIII a X, jakož i v případech uvedených v odstavci 2 tohoto článku, podléhají služebnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle vnitrostátního práva členského státu, který je obdržel, a odpovídajících předpisů platných pro orgány Unie. Tyto informace mohou být použity pouze za okolností stanovených tímto nařízením.

Tyto informace mohou být použity pro účely stanovení vyměřovacího základu nebo pro výběr či správní kontrolu daní pro účely stanovení vyměřovacího základu.

Tyto informace mohou být rovněž použity pro vyměření jiných dávek, cel a daní, na něž se vztahuje článek 2 směrnice Rady 2008/55/ES ze dne 26. května 2008 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření (9).

Kromě toho mohou být tyto informace použity v soudních řízeních, která mohou vést k uložení sankcí za porušení daňových předpisů, aniž jsou dotčena obecná pravidla a právní předpisy upravující práva žalované strany a svědků v takových řízeních.

2.   Osoby pověřené Bezpečnostním akreditačním úřadem Komise mohou mít přístup k těmto informacím pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro péči o síť CCN/CSI a pro její údržbu a rozvoj.

3.   Odchylně od odstavce 1 povolí příslušný orgán členského státu, který poskytuje informace, jejich použití pro jiné účely ve členském státě dožadujícího orgánu, jestliže podle právních předpisů členského státu dožádaného orgánu mohou být v členském státě dožádaného orgánu použity pro obdobné účely.

4.   Má-li dožadující orgán za to, že by informace, které získal od dožádaného orgánu, mohly být užitečné pro příslušný orgán třetího členského státu, může mu je předat. Dožádanému orgánu to oznámí předem. Dožádaný orgán může požadovat, aby byly informace poskytovány třetí straně pouze po jeho předchozím souhlasu.

5.   Na veškeré uchovávání a výměnu údajů podle tohoto nařízení se vztahují předpisy provádějící směrnici 95/46/ES. Pro účely správného uplatňování tohoto nařízení však členské státy omezí rozsah povinností a práv uvedených v článku 10, čl. 11 odst. 1 a článcích 12 a 21 směrnice 95/46/ES v míře nezbytné pro ochranu zájmů stanovených v čl. 13 odst. 1 písm. e) uvedené směrnice.

Článek 56

Zprávy, výkazy a všechny ostatní dokumenty nebo jejich ověřené opisy či výpisy získané pracovníky dožádaného orgánu a poskytnuté dožadujícímu orgánu v rámci pomoci podle tohoto nařízení mohou příslušné orgány členského státu dožadujícího orgánu použít jako důkazní prostředky stejným způsobem jako obdobné dokumenty, které poskytl jiný orgán členského státu dožadujícího orgánu.

Článek 57

1.   Pro účely uplatňování tohoto nařízení učiní členské státy všechna nezbytná opatření, aby:

a)	zajistily účinnou vnitřní koordinaci mezi příslušnými orgány;

b)	vytvořily přímou spolupráci mezi orgány zmocněnými pro účely této koordinace;

c)	zajistily plynulé fungování systému výměny informací stanoveného tímto nařízením.

2.   Komise co nejdříve sdělí každému členskému státu všechny informace, které sama obdrží a které je schopna poskytnout.

KAPITOLA XVI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 58

1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro správní spolupráci.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 59

1.   Do 1. listopadu 2013 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění všech vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti tohoto nařízení.

Článek 60

1.   Tímto nařízením není dotčeno plnění jakýchkoli širších povinností týkajících se vzájemné pomoci, které vyplývají z jiných právních aktů, včetně dvoustranných či mnohostranných dohod.

2.   Pokud členské státy uzavřou dvoustranná ujednání o záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, zejména na základě článku 11, s výjimkou ujednání týkajících se jednotlivých případů, uvědomí o tom neprodleně Komisi. Komise poté uvědomí ostatní členské státy.

Článek 61

Nařízení (ES) č. 1798/2003 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2012. Avšak účinky čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení zůstávají zachovány do dne, kdy Komise zveřejní seznam příslušných orgánů podle článku 3 tohoto nařízení.

Kapitola V uvedeného nařízení s výjimkou čl. 27 odst. 4 zůstává použitelná do 31. prosince 2012.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 62

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2012.

Avšak, články 33 až 37 se použijí ode dne 1. listopadu 2010,

kapitola V s výjimkou článků 22 a 23 se použije ode dne 1. ledna 2013,

—	články 38 až 42 se použijí ode dne 1. ledna 2012 do 31. prosince 2014 a

—	články 43 až 47 se použijí ode dne 1. ledna 2015.

---

(1)  Stanovisko ze dne 5. května 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 17. února 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 44, 20.2.2008, s. 23.

(6)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(8)  Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 150, 10.6.2008, s. 28.

---

---

---

---