15.5.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 121/37

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 6. dubna 2009

o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol)

(2009/371/SVV)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 30 odst. 1 písm. b), čl. 30 odst. 2 a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Zřízení Evropského policejního úřadu (Europolu) bylo dohodnuto ve Smlouvě o Evropské unii ze dne 7. února 1992 a upraveno v Úmluvě o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu), založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (2).

(2)	Úmluva o Europolu byla předmětem řady změn obsažených ve třech protokolech, které vstoupily v platnost po zdlouhavém ratifikačnímu procesu. Nahrazení úmluvy rozhodnutím tudíž usnadní přijímání případných budoucích změn.

(3)	Zjednodušení a zlepšení právního rámce Europolu může být částečně dosaženo zřízením Europolu jakožto subjektu Unie, který bude financován ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, a to s ohledem na následné uplatnění všeobecných předpisů a postupů.

(4)

Nedávno přijaté právní nástroje, kterými jsou zřízeny obdobné subjekty Unie v oblastech spadajících pod hlavu VI Smlouvy o Evropské unii (rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro justiční spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (3) a rozhodnutí Rady 2005/681/SVV ze dne 20. září 2005 o zřízení Evropské policejní akademie (EPA) (4), mají formu rozhodnutí Rady, neboť takováto rozhodnutí lze snadněji přizpůsobit měnícím se okolnostem a novým politickým prioritám.

(5)	Zřízením Europolu jako subjektu Unie financovaného ze souhrnného rozpočtu Evropské unie bude posílena úloha Evropského parlamentu při kontrole Europolu, a to prostřednictvím zapojení Evropského parlamentu do přijímání tohoto rozpočtu, včetně plánu pracovních míst a postupu udělení absolutoria.

(6)	Tím, že se Europol bude řídit obecnými pravidly a postupy, které se vztahují na obdobné subjekty Unie, dojde ke správnímu zjednodušení, což mu umožní uvolnit více zdrojů na jeho klíčové úkoly.

(7)	Dalších zjednodušení a zlepšení činnosti Europolu může být dosaženo prostřednictvím opatření, jejichž cílem je rozšířit možnosti Europolu v oblasti poskytování pomoci a podpory příslušným donucovacím orgánům členských států, aniž by zaměstnancům Europolu byla svěřena výkonná pravomoc.

(8)	Jedním takovým zlepšením je zajistit, aby Europol mohl příslušným orgánům členských států napomáhat při boji s určitými formami závažné trestné činnosti, a to bez současného omezení, že musí existovat konkrétní známky, že jde o zločinné spolčení.

(9)

Zřízení společných vyšetřovacích týmů by mělo být podpořeno a je důležité, aby se do nich mohli zapojit zaměstnanci Europolu. Pro zajištění toho, aby takové zapojení bylo možné v každém členském státě, by mělo být zaručeno, že pro zaměstnance Europolu neplatí imunity, pokud se v podpůrných funkcích zapojují do společných vyšetřovacích týmů. To bude možné po přijetí odpovídajícího nařízení na základě článku 16 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství.

(10)	Je třeba, aby národní jednotky Europolu měly přímý přístup ke všem údajům obsaženým v informačním systému Europolu, aby se předešlo nadbytečným postupům.

(11)

K plnění svých cílů zpracovává Europol osobní údaje automatizovanými prostředky nebo ve strukturovaných ručně vedených spisech. Za tím účelem by měly být přijaty nezbytné kroky k zajištění úrovně ochrany údajů, která by odpovídala přinejmenším úrovni ochrany vyplývající z uplatňování zásad Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, podepsané dne 28. ledna 1981 ve Štrasburku, ve znění pozdějších změn, jakmile budou tyto změny platné v členských státech.

(12)

Rámcové rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech se použije na předávání osobních údajů členskými státy Europolu. Příslušný soubor ustanovení o ochraně údajů v tomto rozhodnutí nebude uvedeným rámcovým rozhodnutím dotčen a toto rozhodnutí by mělo obsahovat zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů, která upravují tyto záležitosti podrobněji z důvodu zvláštní povahy, funkcí a pravomocí Europolu.

(13)

Je zapotřebí ustanovit inspektora ochrany údajů, který nezávislým způsobem zajistí zákonnost zpracování údajů a soulad s ustanoveními tohoto rozhodnutí týkajícími se zpracování osobních údajů, včetně zpracování osobních údajů zaměstnanců Europolu, které jsou chráněny článkem 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (5).

(14)

Měly by být rozšířeny stávající možnosti Europolu v oblasti vytváření a správy systémů zpracování informací pro podporu jeho úkolů. Tyto dodatečné systémy zpracování informací by měly být zřízeny a provozovány v souladu s obecnými zásadami ochrany údajů obsaženými v Úmluvě Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat ze dne 28. ledna 1981 a v doporučení č. R (87) 15 Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 17. září 1987 prostřednictvím rozhodnutí správní rady schváleného Radou.

(15)	Toto rozhodnutí umožňuje zohlednění zásady přístupu veřejnosti k úředním dokumentům.

(16)	K tomu, aby Europol plnil své úkoly, by měl spolupracovat s evropskými orgány, institucemi a jinými subjekty, včetně Eurojustu, a zaručit odpovídající úroveň ochrany údajů.

(17)

Europol by měl mít možnost uzavírat s institucemi, orgány a jinými subjekty Unie a Společenství dohody nebo pracovní ujednání, aby všechny zúčastněné strany mohly účinněji bojovat se závažnými formami trestné činnosti, které spadají do příslušné pravomoci obou stran, a aby se předešlo zdvojení téže činnosti.

(18)	Možnosti spolupráce Europolu s třetími státy a organizacemi je třeba lépe uspořádat, aby byl zajištěn soulad s všeobecnou politikou Unie v této oblasti, a měla by být přijata nová úprava způsobu této budoucí spolupráce.

(19)	Řízení Europolu je třeba zlepšit zjednodušením postupů, obecnějším určením úkolů správní rady a zavedením obecného pravidla, že veškerá rozhodnutí by měla být přijímána dvoutřetinovou většinou.

(20)	Je rovněž vhodné umožnit zesílenou kontrolu Evropského parlamentu nad Europolem, aby tento byl i nadále plně odpovědnou a transparentní organizací, přičemž musí být patřičně zohledněna potřeba zajistit důvěrnost operativních informací.

(21)	Europol podléhá soudní kontrole podle článku 35 Smlouvy o Evropské unii.

(22)	Aby Europol mohl nadále plnit své úkoly podle svých nejlepších možností, je třeba stanovit pečlivě navržená přechodná opatření.

(23)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž zřízení subjektu zodpovědného za spolupráci donucovacích orgánů na úrovni Unie, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Rada přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství a uvedenou v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(24)	Toto rozhodnutí dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie,

ROZHODLA TAKTO:

KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ A ÚKOLY

Článek 1

Zřízení

1.   Toto rozhodnutí nahrazuje ustanovení Úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu), založené na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii.

Sídlem Europolu je Haag v Nizozemsku.

2.   Europol uvedený v tomto rozhodnutí se považuje za právního nástupce Europolu zřízeného Úmluvou o Europolu.

3.   Europol navazuje spolupráci s jedinou národní jednotkou v každém členském státě, která bude zřízena nebo určena v souladu s článkem 8.

Článek 2

Způsobilost k právům a právním úkonům

1.   Europol má právní subjektivitu.

2.   Europol má v každém členském státě nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, kterou právo tohoto členského státu přiznává právnickým osobám. Europol může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.   Europol je oprávněn uzavřít s Nizozemským královstvím dohodu o sídle.

Článek 3

Cíl

Cílem Europolu je podporovat a posilovat činnost příslušných orgánů členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení a boji proti organizované trestné činnosti, terorismu a dalším formám závažné trestné činnosti, které se dotýkají dvou nebo více členských států.

Pro účely tohoto rozhodnutí se „příslušnými orgány“ rozumí všechny veřejné subjekty v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za předcházení trestné činnosti a boj proti ní.

Článek 4

Působnost

1.   Působnost Europolu se vztahuje na organizovanou trestnou činnost, terorismus a další formy závažné trestné činnosti uvedené v příloze, které se týkají dvou nebo více členských států takovým způsobem, který vzhledem k rozsahu, významu a následkům trestných činů vyžaduje společný postup členských států.

2.   Rada na doporučení správní rady stanoví své priority pro Europol, zejména s ohledem na strategickou analýzu a posouzení hrozeb vypracované Europolem.

3.   Působnost Europolu se vztahuje také na související trestné činy. Následující trestné činy se považují za související trestné činy:

a)	trestné činy, jejichž účelem je obstarání prostředků pro spáchání trestných činů spadajících do působnosti Europolu;

b)	trestné činy, jejichž účelem je usnadnění nebo dokončení trestných činů spadajících do působnosti Europolu;

c)	trestné činy, jejichž účelem je dosáhnout nepotrestání trestných činů spadajících do působnosti Europolu.

Článek 5

Úkoly

1.   Klíčové úkoly Europolu jsou následující:

a)	shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýza a výměna operativních a jiných informací;

b)	bezodkladné informování příslušných orgánů členských států prostřednictvím národní jednotky podle článku 8 o informacích, které se těchto států týkají, a o veškerých zjištěných souvislostech mezi trestnými činy;

c)	napomáhání vyšetřování v členských státech, zejména předáváním veškerých příslušných informací národním jednotkám;

d)	podávání žádostí příslušným orgánům dotčených členských států o zahájení, vedení nebo koordinaci vyšetřování a ve zvláštních případech navrhnutí zřízení společných vyšetřovacích týmů;

e)	poskytování zpravodajských informací a analytické podpory členským státům v souvislosti s významnými mezinárodními událostmi;

f)	vypracování posouzení hrozeb, strategických analýz a všeobecných situačních zpráv, které se týkají jeho cíle, včetně posouzení hrozeb organizované trestné činnosti.

2.   Úkoly uvedené v odstavci 1 zahrnují poskytování podpory členským státům při shromažďování a analyzování informací z internetu za účelem pomoci při odhalování trestné činnosti usnadněné nebo spáchané za použití internetu.

3.   Europol má dále následující úkoly:

a)	rozvíjet odborné znalosti týkající se vyšetřovacích postupů příslušných orgánů členských států a poskytovat poradenství v oblasti vyšetřování;

b)	poskytovat strategické operativní informace v zájmu napomáhání k účinnému a účelnému použití zdrojů dostupných na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie pro operativní činnosti a podporu takových činností.

4.   V souvislosti se svým cílem podle článku 3 může Europol navíc v závislosti na počtu zaměstnanců a rozpočtových zdrojích, které má k dispozici, a v rozsahu vymezeném správní radou poskytovat členským státům pomoc ve formě podpory, poradenství a výzkumu v těchto oblastech:

a)	odborná příprava členů jejich příslušných orgánů, a to popřípadě ve spolupráci s Evropskou policejní akademií;

b)	organizace a vybavení těchto orgánů usnadněním poskytování vzájemné technické podpory mezi členskými státy;

c)	metody předcházení trestné činnosti;

d)	technické a kriminalistické metody a analýzy, jakož i postupy vyšetřování.

5.   Europol rovněž působí jako ústředna pro boj proti padělání eura v souladu s rozhodnutím Rady 2005/511/SVV Rady 2005/511/SVV ze dne 12. července 2005 o ochraně eura proti padělání určením Europolu jako ústředny pro boj proti padělání eura (6). Europol rovněž může podporovat koordinaci opatření prováděných příslušnými orgány členských států za účelem potírání padělání eura nebo v rámci společných vyšetřovacích týmů, případně ve spolupráci se subjekty Unie a orgány třetích států. Na žádost může Europol finančně podporovat vyšetřování padělání eura.

Článek 6

Účast na společných vyšetřovacích týmech

1.   Zaměstnanci Europolu se v podpůrných funkcích mohou účastnit společných vyšetřovacích týmů, včetně týmů ustanovených podle článku 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/465/SVV ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech (7), podle článku 13 úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie ze dne 29. května 2000 (8) nebo podle článku 24 úmluvy o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami ze dne 18. prosince 1997 (9), pokud tyto týmy vyšetřují trestné činy spadající do působnosti Europolu podle článku 4 tohoto rozhodnutí.

Zaměstnanci Europolu mohou v rozsahu stanoveném právem členských států, v nichž je společný vyšetřovací tým nasazen, a v souladu s dohodou uvedenou v odstavci 2 napomáhat ve všech činnostech a vyměňovat informace se všemi členy společného vyšetřovacího týmu podle odstavce 4. Nezúčastňují se však přijímání donucovacích opatření.

2.   Administrativní uplatňování účasti zaměstnanců Europolu ve společném vyšetřovacím týmu se stanoví v dohodě mezi ředitelem a příslušnými orgány členských států, které se účastní na společném vyšetřovacím týmu, přičemž jsou zapojeny rovněž národní jednotky. Pravidla pro tyto dohody stanoví správní rada.

3.   Pravidla uvedená v odstavci 2 upřesní podmínky, za kterých jsou zaměstnanci Europolu dáváni k dispozici společnému vyšetřovacímu týmu.

4.   V souladu s dohodou uvedenou v odstavci 2 mohou zaměstnanci Europolu kontaktovat přímo členy společného vyšetřovacího týmu a v souladu s tímto rozhodnutím předávat členům a vyslaným členům společného vyšetřovacího týmu informace z kterékoliv složky systémů zpracování informací uvedených v článku 10. V případě takového přímého kontaktu o něm Europol současně uvědomí národní jednotky členských států zastoupených v týmu a členských států, které o něm poskytly informace.

5.   Informace, které zaměstnanec Europolu získá při účasti ve společném vyšetřovacím týmu, mohou být se souhlasem a na odpovědnost členského státu, který informace poskytl, zařazeny do kterékoli složky systémů zpracování informací uvedených v článku 10 za podmínek stanovených tímto rozhodnutím.

6.   Zaměstnanci Europolu podléhají během nasazení společného vyšetřovacího týmu, pokud jde o trestné činy, které jsou na nich spáchány či které spáchají, vnitrostátnímu právu toho členského státu, ve kterém je tým nasazen, které se použije na osoby se srovnatelnými úkoly.

Článek 7

Žádosti Europolu o zahájení trestního vyšetřování

1.   Členské státy přijímají žádosti Europolu o zahájení, provedení nebo koordinaci vyšetřování v určitých případech a tyto žádosti náležitě posuzují. Členské státy sdělí Europolu, zda bude požadované vyšetřování zahájeno.

2.   Europol uvědomí Eurojust o podání žádosti o zahájení trestního vyšetřování ještě před jejím podáním.

3.   Pokud se příslušné orgány členského státu rozhodnou žádosti Europolu nevyhovět, sdělí toto rozhodnutí Europolu spolu s důvody, které k tomuto rozhodnutí vedly, ledaže nemohou důvody uvést, protože:

a)	by to poškodilo zásadní zájmy národní bezpečnosti nebo

b)	by to ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost osob.

4.   Odpovědi na žádosti Europolu o zahájení, provedení nebo koordinaci vyšetřování v určitých případech, jakož i sdělení výsledků vyšetřování Europolu jsou předávány prostřednictvím příslušných orgánů členských států v souladu s pravidly tohoto rozhodnutí a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Článek 8

Národní jednotky

1.   Každý členský stát zřídí nebo určí národní jednotku, která bude plnit úkoly stanovené v tomto článku. V každém členském státě je jeden úředník jmenován vedoucím národní jednotky.

2.   Národní jednotka je jediným styčným subjektem mezi Europolem a příslušnými orgány členských států. Členské státy však mohou povolit přímý styk mezi určenými příslušnými orgány a Europolem za podmínek stanovených dotyčným členským státem, včetně předchozího zapojení národní jednotky.

Národní jednotka současně od Europolu přijímá všechny informace vyměněné v průběhu přímých styků mezi Europolem a určenými příslušnými orgány. Vztahy mezi národní jednotkou a příslušnými orgány upravuje vnitrostátní právo, a zejména příslušné vnitrostátní ústavní požadavky.

3.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že jejich národní jednotky mohou plnit své úkoly, a že zejména mají přístup k příslušným národním údajům.

4.   Národní jednotky:

a)	předávají Europolu z vlastního podnětu operativní a jiné informace nezbytné pro plnění jeho úkolů;

b)	vyřizují žádosti Europolu o operativní a jiné informace a o poskytnutí poradenství;

c)	průběžně aktualizují operativní a jiné informace;

d)	hodnotí v souladu s vnitrostátním právem operativní a jiné informace určené příslušným orgánům a předávají jim je;

e)	podávají žádosti o poskytnutí poradenství, operativní a jiné informace a analýzu určené Europolu;

f)	dodávají Europolu informace, které mají být uloženy v jeho databázích;

g)	zaručují zákonnost každé výměny informací mezi nimi a Europolem.

5.   Aniž je dotčen výkon odpovědnosti členských států týkající se udržování práva a pořádku a zajištění vnitřní bezpečnosti, není národní jednotka v konkrétním případě povinna poskytnout operativní a jiné informace, pokud by to znamenalo:

a)	poškození zásadních zájmů národní bezpečnosti;

b)	ohrožení úspěchu probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnosti osob nebo

c)	vyzrazení informací týkajících se organizací nebo zvláštních zpravodajských činností v oblasti státní bezpečnosti.

6.   Náklady národních jednotek na komunikaci s Europolem nesou členské státy a s výjimkou nákladů na spojení nejsou Europolu účtovány.

7.   Vedoucí národních jednotek se pravidelně scházejí z vlastního podnětu nebo na žádost správní rady nebo ředitele, aby byli Europolu nápomocni v provozních záležitostech a aby zejména:

a)	posoudili a vypracovali návrhy, které zlepší operativní účinnost Europolu a podpoří závazky členských států;

b)	vyhodnotili zprávy a analýzy vypracované Europolem v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. f) a vyvinuli opatření, která by přispěla k provedení závěrů těchto zpráv a analýz;

c)	podpořili zřízení společných vyšetřovacích týmů za účasti Europolu v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. d) a článkem 6.

Článek 9

Styční důstojníci

1.   Každá národní jednotka přidělí k Europolu alespoň jednoho styčného důstojníka. Pokud zvláštní ustanovení tohoto rozhodnutí nestanoví jinak, podléhají styční důstojníci vnitrostátnímu právu vysílajícího členského státu.

2.   Styční důstojníci zřídí v Europolu národní styčné kanceláře a jsou pověřeni svou národní jednotkou, aby v Europolu zastupovali její zájmy v souladu s vnitrostátním právem vysílajícího členského státu a předpisy platnými pro správu Europolu.

3.   Aniž je dotčen čl. 8 odst. 4 a 5, styční důstojníci:

a)	poskytují Europolu informace od vysílající národní jednotky;

b)	předávají informace od Europolu vysílající národní jednotce;

c)	spolupracují se zaměstnanci Europolu poskytováním informací a poradenství a

d)

napomáhají v rámci své odpovědnosti v souladu s vnitrostátním právem při výměně informací mezi svými národními jednotkami a styčnými důstojníky z jiných členských států. Tyto dvoustranné výměny se mohou týkat také trestných činů, které nespadají do působnosti Europolu, pokud je taková výměna informací přípustná podle vnitrostátního práva.

4.   Článek 35 se použije obdobně na činnosti styčných důstojníků.

5.   Práva a povinnosti styčných důstojníků ve vztahu k Europolu stanoví správní rada.

6.   Styční důstojníci požívají v souladu s čl. 51 odst. 2 výsad a imunit, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů.

7.   Europol zajistí, aby styční úředníci byli v míře, která je slučitelná s jejich pozicí, plně informováni o činnosti Europolu a zapojeni do ní.

8.   Europol bezplatně poskytne členským státům potřebné prostory v budově Europolu a přiměřenou podporu pro výkon činnosti jejich styčných důstojníků. Všechny ostatní náklady, které vzniknou v souvislosti s vysláním styčných důstojníků, nese vysílající členský stát, včetně nákladů na vybavení styčných důstojníků, pokud správní rada v konkrétním případě při navrhování rozpočtu Europolu nedoporučí jinak.

KAPITOLA II

SYSTÉMY ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 10

Zpracování informací

1.   Pokud je to nezbytné k dosažení jeho cílů, zpracovává Europol v souladu s tímto rozhodnutím operativní a jiné informace, včetně osobních údajů. Europol zřizuje a udržuje informační systém Europolu uvedený v článku 11 a analytické pracovní soubory uvedené v článku 14. Europol může rovněž zřídit a udržovat další systémy zpracování osobních údajů zavedené v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.

2.   O zřízení nového systému zpracování osobních údajů rozhoduje správní rada na základě návrhu ředitele, po zvážení možností nabízených stávajícími systémy Europolu pro zpracování informací a po konzultaci společného kontrolního orgánu. Své rozhodnutí předloží správní rada ke schválení Radě.

3.   Rozhodnutí správní rady uvedené v odstavci 2 stanoví podmínky a omezení, jimiž se musí Europol řídit při zřizování nového systému zpracování osobních údajů. Rozhodnutí správní rady může povolit zpracování osobních údajů spojených s kategoriemi osob uvedenými v čl. 14 odst. 1, avšak nikoli zpracování osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo filozofickém přesvědčení nebo o členství v odborových organizacích, ani údajů týkajících se zdraví nebo sexuálního života. Rozhodnutí správní rady zajišťuje, že opatření a zásady uvedené v článcích 18, 19, 20, 27, 29 a 35 jsou řádně prováděny. Rozhodnutí správní rady zejména vymezuje účel nového systému, přístup k údajům a jejich využívání, jakož i lhůty pro uchování a vymazání údajů.

4.   Europol může zpracovávat údaje s cílem zjistit, zda jsou tyto údaje důležité pro jeho úkoly a mohou být zahrnuty do informačního systému Europolu podle článku 11 a do analytických pracovních souborů podle článku 14 nebo do jiných systémů zpracování osobních údajů zřízených podle odstavců 2 a 3 tohoto článku. Správní rada na základě návrhu ředitele a po konzultaci společného kontrolního orgánu stanoví podmínky pro zpracování těchto údajů, zejména pokud jde o přístup k údajům a jejich využívání, a lhůty pro uchování a vymazání údajů, které nesmějí přesahovat šest měsíců, s náležitým ohledem na zásady podle článku 27. Své rozhodnutí předloží správní rada ke schválení Radě.

Článek 11

Informační systém Europolu

1.   Europol udržuje informační systém Europolu.

2.   Europol zajistí, že budou dodržena ustanovení tohoto rozhodnutí, která upravují provoz informačního systému Europolu. Europol odpovídá za řádné fungování informačního systému Europolu po technické a provozní stránce a zejména přijímá veškerá opatření nezbytná pro to, aby opatření týkající se informačního systému Europolu uvedená v článcích 20, 29, 31 a 35 byla řádně provedena.

3.   V členských státech jsou za komunikaci s informačním systémem Europolu zodpovědné národní jednotky. Jsou zejména odpovědné za bezpečnostní opatření uvedená v článku 35 týkající se zařízení na zpracování údajů, která jsou používána na území daného členského státu, za přezkum podle článku 20 a, pokud to je nezbytné podle právních a správních předpisů a postupů členského státu, za řádné provádění tohoto rozhodnutí v ostatních ohledech.

Článek 12

Obsah informačního systému Europolu

1.   Informační systém Europolu smí být používán jen na zpracování takových údajů, které jsou nezbytné pro plnění úkolů Europolu. Vložené údaje se týkají:

a)	osob, které jsou podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu či účasti na něm odsouzeny,

b)	osob, u nichž se má podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu na základě konkrétních podkladů nebo oprávněných důvodů za to, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu.

2.   Údaje týkající se osob uvedených v odstavci 1 mohou zahrnovat jen následující podrobnosti:

a)	příjmení, rodné příjmení, jméno (jména) a veškeré přezdívky nebo falešná jména;

b)	datum a místo narození;

c)	státní příslušnost;

d)

pohlaví;

e)	místo bydliště, povolání a místo pobytu dotyčné osoby;

f)	čísla sociálního pojištění, řidičské průkazy, doklady totožnosti a údaje z cestovního pasu a

g)	je-li to nezbytné, další charakteristiky, jež mohou napomoci zjištění totožnosti, včetně všech zvláštních objektivních tělesných znaků, které nelze změnit, jako jsou daktyloskopické údaje a profil DNA (určený z nekódující části DNA).

3.   Kromě údajů uvedených v odstavci 2 může být informační systém Europolu využit také ke zpracování následujících údajů týkajících se osob uvedených v odstavci 1:

a)	trestné činy, údajné trestné činy a doba, místo a způsob jejich (údajného) spáchání;

b)	prostředky, které byly použity nebo které mohou být použity ke spáchání trestných činů, včetně informací o právnických osobách;

c)	orgány, které vedou vyšetřování případu a jejich spisové značky;

d)	podezření z účasti na zločinném spolčení;

e)	odsouzení, pokud se týkají trestných činů, které spadají do působnosti Europolu;

f)	strana zadávající údaje.

Tyto údaje mohou být vloženy také v době, kdy ještě neobsahují žádný odkaz na osoby. Pokud údaje vkládá sám Europol nebo pokud vkládá svou spisovou značku, uvede také zdroj těchto údajů.

4.   Doplňující informace o osobách uvedených v odstavci 1 uchovávané Europolem nebo národními jednotkami mohou být na žádost předány kterékoli národní jednotce nebo Europolu. Národní jednotky předávají tyto informace v souladu s ustanoveními svého vnitrostátního práva.

Pokud se doplňující informace týkají jednoho nebo více souvisejících trestných činů podle čl. 4 odst. 3, označí se údaje uložené v informačním systému Europolu tak, aby si národní jednotky a Europol mohly vyměňovat informace o souvisejících trestných činech.

5.   Pokud je řízení proti dotyčné osobě pravomocně zastaveno nebo je tato osoba pravomocně zproštěna obžaloby, údaje související s případem, v souvislosti s kterým byla vydána tato rozhodnutí, jsou vymazány.

Článek 13

Využívání informačního systému Europolu

1.   Národní jednotky, styční důstojníci, ředitel, zástupci ředitele a řádně zmocnění zaměstnanci Europolu jsou oprávněni vkládat údaje přímo do informačního systému Europolu, jakož i je v něm vyhledávat. Europol může údaje vyhledat, pokud je to nezbytné pro plnění jeho úkolů v konkrétním případě. Národní jednotky a styční důstojníci vyhledávají údaje v souladu s právními a správními předpisy a postupy strany, jež má k údajům přístup, pokud další ustanovení tohoto rozhodnutí nestanoví jinak.

2.   Pouze strana, která údaje vložila, je oprávněna je měnit, opravovat či mazat. Pokud má jiná strana důvod se domnívat, že údaje uvedené v čl. 12 odst. 2 jsou nesprávné nebo má zájem je doplnit, uvědomí o tom bez odkladu stranu, která údaje vložila. Strana, která údaje vložila, posoudí neprodleně takové uvědomění a pokud je to nezbytné, údaje okamžitě změní, doplní, opraví nebo smaže.

3.   Pokud systém obsahuje údaje uvedené v čl. 12 odst. 3, které se týkají určité osoby, může vložit dodatečné údaje podle uvedeného ustanovení kterákoli strana. V případě zjevného rozporu mezi vloženými údaji se dotčené strany vzájemně konzultují a dojdou k dohodě.

4.   Pokud jedna strana zamýšlí vymazat dohromady údaje podle čl. 12 odst. 2, které vložila a které se týkají určité osoby, a údaje podle čl. 12 odst. 3, které vložily jiné strany a které se týkají téže osoby, přechází odpovědnost, pokud jde o právní úpravu týkající se ochrany údajů podle čl. 29 odst. 1 a právo na změnu, doplnění, opravu a vymazání těchto údajů podle čl. 12 odst. 2 na stranu, která vložila údaje o dané osobě podle čl. 12 odst. 3 jako druhá. Strana, která zamýšlí údaje smazat, informuje o tomto úmyslu stranu, na kterou přešla odpovědnost za ochranu údajů.

5.   Odpovědnost za přípustnost vyhledávání údajů, jejich vkládání a změn v informačním systému Europolu má strana, která toto vyhledávání, vkládání či změny provádí. Tato strana musí být identifikovatelná. Předávání informací mezi národními jednotkami a příslušnými orgány členských států se řídí vnitrostátním právem.

6.   Kromě národních jednotek a osob uvedených v odstavci 1 mohou v informačním systému Europolu vyhledávat rovněž příslušné orgány určené k tomuto účelu členskými státy. Výsledkem tohoto vyhledávání však bude pouze zjištění, zda se požadované údaje v informačním systému Europolu nacházejí. Další informace je pak možné získat prostřednictvím národní jednotky.

7.   Informace o těchto příslušných orgánech, které byly určeny podle odstavce 6, včetně následných změn, se předávají generálnímu sekretariátu Rady, který je zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Analytické pracovní soubory

1.   Pokud je to nezbytné pro splnění jeho úkolů, může Europol údaje o trestných činech, které spadají do jeho působnosti, a to včetně údajů o souvisejících trestných činech podle čl. 4 odst. 3, ukládat, měnit a využívat v analytických pracovních souborech. Analytické pracovní soubory mohou obsahovat údaje o následujících kategoriích osob:

a)	osoby uvedené v čl. 12 odst. 1;

b)	osoby, které mohou být předvolány jako svědci v souvislosti s danými trestnými činy nebo následujícími trestními řízeními;

c)	osoby, které byly oběťmi jednoho z daných trestných činů nebo u nichž určité skutečnosti vedou k závěru, že by mohly být oběťmi takového trestného činu;

d)	kontaktní osoby a společníci a

e)	osoby, které mohou poskytnout informace o daných trestných činech.

Zpracování osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo filozofickém přesvědčení nebo o členství v odborových organizacích, jakož i zpracování údajů týkajících se zdraví nebo sexuálního života je přípustné pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné pro účely daného svazku a pokud takové údaje doplňují jiné osobní údaje, které již byly do svazku vloženy. Je zakázáno vybrat určitou skupinu osob pouze na základě výše uvedených citlivých údajů při porušení zmíněných pravidel ohledně účelu.

Rada přijme po konzultaci Evropského parlamentu kvalifikovanou většinou prováděcí pravidla pro analytické pracovní soubory vypracované správní radou, která nejdříve obdržela stanovisko společného kontrolního orgánu, přičemž tato pravidla obsahují další podrobnosti týkající se zejména kategorií osobních údajů uvedených v tomto článku, bezpečnosti příslušných údajů a vnitřního dohledu nad jejich používáním.

2.   Analytické pracovní soubory se vytváří za účelem analýzy, jíž se rozumí shromažďování, zpracování nebo využití údajů za účelem podpory vyšetřování trestných činů. Pro každý analytický projekt je sestavena analytická skupina, ve které úzce spolupracují následující účastníci:

a)	analytici a další zaměstnanci Europolu jmenovaní ředitelem;

b)	styční důstojníci anebo odborníci z členských států, kteří poskytují informace nebo kteří jsou analýzou dotčeni ve smyslu odstavce 4.

Pouze analytici jsou oprávněni vkládat do dotčeného souboru údaje a tyto údaje měnit. Všichni účastníci analytické skupiny mohou vyhledávat údaje obsažené v souboru.

3.   Na žádost Europolu nebo z vlastního podnětu sdělují národní jednotky s výhradou čl. 8 odst. 5 Europolu veškeré informace, které může potřebovat pro určitý analytický pracovní soubor. Členské státy sdělují tyto údaje pouze tehdy, pokud je jejich zpracování pro účely předcházení trestným činům, jejich analýzy a potírání rovněž povoleno podle jejich vnitrostátního práva. V závislosti na stupni naléhavosti mohou určené příslušné orgány údaje směřovat přímo do analytických pracovních souborů podle čl. 8 odst. 2.

4.   Jsou-li analýzy všeobecné či strategické povahy, jsou jejich závěry v plném rozsahu sdělovány všem členským státům prostřednictvím styčných důstojníků nebo odborníků, zejména prostřednictvím zpráv vypracovaných Europolem.

Pokud se analýza týká konkrétních případů, které se nedotýkají všech členských států a slouží bezprostředně operativním cílům, účastní se jí zástupci následujících členských států:

a)	členských států, od nichž pocházejí informace, na jejichž základě byl vytvořen analytický pracovní soubor nebo jichž se tato informace přímo dotýká, a členské státy, které analytická skupina následně vyzvala, aby se účastnily analýzy, neboť se jich již také dotýká;

b)	členské státy, které na základě konzultace indexového systému podle článku 15 zjistí, že potřebují být informovány, a uplatňují tuto potřebu být informovány v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 5 tohoto článku.

5.   Potřeba být informován může být uplatněna zmocněnými styčnými důstojníky. Každý členský stát jmenuje a zmocní omezený počet těchto styčných důstojníků.

Styčný důstojník uplatňuje potřebu být informován podle odst. 4 druhého pododstavce písm. b) na základě písemného odůvodnění, které je schváleno orgánem, jemuž je ve svém členském státě podřízen, a které předá všem účastníkům analýzy. Následně se automaticky účastní probíhající analýzy.

Pokud je v analytické skupině vznesena námitka, odloží se tato automatická účast do té doby, než je provedeno dohodovací řízení, jež se skládá ze třech následujících fází:

a)	účastníci analýzy usilují o dosažení dohody se styčným důstojníkem, který uplatňuje potřebu být informován. Pro tyto účely mají k dispozici nejvýše osm dní;

b)	pokud nedojde k dohodě, sejdou se do tří dnů vedoucí dotyčných národních jednotek a ředitel a usilují o dosažení dohody;

c)	pokud stále není dosažena dohoda, sejdou se do osmi dnů zástupci zúčastněných stran ve správní radě. Pokud se dotyčný členský stát nevzdá své potřeby být informován, rozhodne se o účasti tohoto členského státu konsensem.

6.   Členský stát, který předává Europolu údaj, sám rozhoduje o stupni citlivosti a jeho případných změnách a je oprávněn stanovit podmínky pro zacházení s tímto údajem. O šíření nebo operativním použití předaných údajů rozhoduje členský stát, který tyto údaje Europolu předal. Pokud není možné určit, který členský stát údaje Europolu předal, přijmou rozhodnutí o šíření údajů nebo jejich operativním použití účastníci analýzy. Členský stát nebo přizvaný odborník, který se účastní probíhající analýzy, nesmí údaje zejména šířit nebo je používat bez předchozího souhlasu členských států, které jsou dotčeny od počátku.

7.   Odchylně od odstavce 6 v případech, kdy Europol po vložení údajů do analytického pracovního souboru zjistí, že se tyto údaje týkají osoby nebo předmětu, o nichž již byly do souboru vloženy údaje předložené jiným členským státem nebo třetí stranou, jsou dotyčný členský stát nebo třetí strana okamžitě informovány o zjištěné souvislosti podle článku 17.

8.   Europol může přizvat odborníky ze subjektů podle čl. 22 odst. 1 nebo čl. 23 odst. 1, aby se podíleli na činnosti analytické skupiny, pokud:

a)	mezi Europolem a tímto subjektem je v platnosti dohoda nebo pracovní ujednání uvedené v čl. 22 odst. 2 a čl. 23 odst. 2, jež obsahuje příslušná ustanovení o výměně informací, včetně předávání osobních údajů, jakož i o důvěrnosti vyměňovaných informací;

b)	je účast odborníků z daného subjektu v zájmu členských států;

c)	je subjekt přímo dotčen činností analytické skupiny a

d)	všichni účastníci souhlasí s účastí odborníků z daného subjektu na činnosti analytické skupiny.

Pokud se analytický projekt týká podvodu nebo jiných nezákonných činností, které poškozují finanční zájmy Evropských společenství, přizve Europol za podmínek stanovených v prvním pododstavci písm. b), c) a d) ke spolupráci s analytickou skupinou odborníky z Evropského úřadu pro boj proti podvodům.

Účast odborníků z určitého subjektu na činnostech analytické skupiny podléhá dohodě mezi Europolem a tímto subjektem. Pravidla pro tyto dohody stanoví správní rada.

Podrobnosti dohody mezi Europolem a subjekty se zasílají společnému kontrolnímu orgánu, který může správní radě předat jakékoli připomínky, které považuje za nezbytné.

Článek 15

Indexový systém

1.   Pro údaje uložené v analytických pracovních souborech zřídí Europol indexový systém.

2.   Ředitel, zástupci ředitele, řádně zmocnění zaměstnanci Europolu, styční důstojníci a zmocnění členové národních jednotek mají právo na přístup do indexového systému. Indexový systém je uspořádán tak, aby osoba, která ho používá, mohla na základě konzultovaných údajů zjistit, zdali jsou v analytickém pracovním souboru uloženy informace, které jsou důležité pro plnění jejích úkolů.

3.   Přístup do indexového systému je uspořádán tak, aby bylo možné zjistit, zdali je určitá informace uložena v analytickém pracovním souboru, ale aby nebylo možné stanovit vazby nebo další závěry týkající se obsahu tohoto souboru.

4.   Správní rada po obdržení stanoviska společného kontrolního orgánu vymezí podrobné postupy pro navržení indexového systému, včetně podmínek pro přístup do tohoto systému.

Článek 16

Příkaz k vytvoření analytického pracovního souboru

1.   U každého analytického pracovního souboru uvede ředitel v příkazu k jeho vytvoření:

a)	název souboru;

b)	účel souboru;

c)	skupiny osob, o nichž jsou uloženy údaje;

d)	povahu osobních údajů, které mají být uchovávány, a osobní údaje vypovídající o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo filozofickém přesvědčení, členství v odborových organizacích a údaje týkající se zdraví a sexuálního života, které jsou nezbytně nutné;

e)	celkové okolnosti vedoucí k rozhodnutí vytvořit soubor;

f)	účastníky analytické skupiny v době vytvoření souboru;

g)	podmínky, za nichž mohou být uložené osobní údaje předány, kterým příjemcům a jakým postupem;

h)	časové lhůty pro přezkum údajů a trvání uložení;

i)	způsob zavádění kontrolních záznamů.

2.   Ředitel okamžitě informuje správní radu a společný kontrolní orgán o příkazu k vytvoření souboru nebo o jakékoliv dodatečné změně položek uvedených v odstavci 1 a předá jim příslušné podklady. Společný kontrolní orgán se může na správní radu obrátit s jakýmikoli připomínkami, které považuje za nezbytné. Ředitel může požádat společný kontrolní orgán, aby tak učinil v určité lhůtě.

3.   Analytické pracovní soubory jsou archivovány nejvýše po dobu tří let. Před uplynutím uvedené doby tří let Europol přezkoumá potřebu dalšího trvání souboru. Pokud je to s ohledem na účel souboru nezbytně nutné, může ředitel nařídit prodloužení trvání souboru o dobu dalších tří let. Ředitel okamžitě informuje správní radu a společný kontrolní orgán o položkách obsažených v souboru, které odůvodňují nezbytnost jeho dalšího trvání. Společný kontrolní orgán se na správní radu obrací s jakýmikoli připomínkami, které považuje za nezbytné. Ředitel může požádat společný kontrolní orgán, aby tak učinil v určité lhůtě.

4.   Správní rada může dát řediteli kdykoli pokyn k tomu, aby pozměnil příkaz, kterým se soubor vytváří, nebo aby analytický pracovní soubor uzavřel. Správní rada rozhodne, ke kterému dni nabývá příslušná změna nebo uzavření souboru účinnosti.

KAPITOLA III

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 17

Oznamovací povinnost

Aniž je dotčen čl. 14 odst. 6 a 7, Europol bezodkladně sdělí národním jednotkám, a pokud o to národní jednotky požádají, jejich styčným důstojníkům veškeré informace týkající se jejich členského státu a zjištěné souvislosti mezi trestnými činy spadajícími do působnosti Europolu podle článku 4. Lze rovněž předávat operativní a jiné informace týkající se dalších závažných trestných činů, které Europol zjistí při plnění svých úkolů.

Článek 18

Ustanovení o kontrole vyhledávání

Europol ve spolupráci s členskými státy zavede vhodné kontrolní mechanismy, které umožní ověřit oprávněnost vyhledávání v jakémkoli jeho automatizovaném datovém souboru používaném ke zpracování osobních údajů a umožní členským státům na jejich žádost přístup ke kontrolním záznamům. Takto zjištěné údaje se využívají Europolem a kontrolními orgány uvedenými v článcích 33 a 34 jen pro účel tohoto ověření a pokud nejsou dále potřebné pro probíhající kontrolu, jsou po osmnácti měsících smazány. Podrobnosti těchto kontrolních mechanismů stanoví správní rada po konzultaci se společným kontrolním orgánem.

Článek 19

Pravidla pro využití údajů

1.   Osobní údaje vyhledané v souborech Europolu zpracovávajících údaje nebo sdělované prostřednictvím jiných vhodných prostředků předávají nebo využívají pouze příslušné orgány členských států za účelem předcházení trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu, a boje proti ní a za účelem předcházení dalším závažným formám trestné činnosti a jejich potírání. Europol používá tyto údaje jen pro plnění svých úkolů.

2.   Pokud v případě některých údajů předávající členský stát nebo předávající třetí stát nebo třetí subjekt stanoví zvláštní omezení, kterým podléhá použití daných údajů v tomto členském státě, třetím státě nebo třetím subjektu, musí být tato omezení dodržována také uživatelem těchto údajů, s výjimkou zvláštních případů, kdy vnitrostátní právo stanoví, že daná omezení na použití těchto údajů neplatí pro soudní orgány, zákonodárné orgány nebo jakýkoli jiný nezávislý orgán, který byl zřízen podle zákona a kterému byl svěřen dohled nad příslušnými vnitrostátními orgány. V takovýchto případech se údaje použijí jen po předchozí konzultaci s předávajícím členským státem, jehož zájmy a názory budou zohledněny v co největší míře.

3.   Použití údajů pro jiné účely nebo jinými orgány, než jsou příslušné vnitrostátní orgány, je přípustné jen po předchozí konzultaci s členským státem, který údaje předal, pokud to vnitrostátní právo tohoto členského státu dovoluje.

Článek 20

Lhůty pro uchovávání a vymazání údajů

1.   Europol uchovává údaje v souborech údajů jen po dobu nezbytnou pro plnění svých úkolů. Nejdéle po třech letech od uložení údajů se přezkoumá, jestli je jejich další uložení nezbytné. Přezkum údajů uložených v informačním systému Europolu a jejich vymazání provádí jednotka, která je do systému vložila. Přezkum údajů uložených v jiných souborech údajů Europolu a jejich vymazání provádí Europol. Europol bez vyzvání informuje členské státy tři měsíce před uplynutím lhůty pro přezkoumání uchovávání údajů.

2.   Jednotky uvedené ve třetí a čtvrté větě odstavce 1 mohou během přezkumu rozhodnout o dalším uchování údajů až do příštího přezkumu, který se bude konat po dalších třech letech, pokud je uchování nadále nezbytné pro plnění úkolů Europolu. Pokud nebude rozhodnutí o dalším uchovávání údajů přijato, tyto údaje se automaticky vymažou.

3.   Pokud členský stát vymaže ze svých národních souborů údajů údaje, které byly předány Europolu a které jsou uloženy v jiných souborech údajů Europolu, tuto skutečnost Europolu sdělí. V takových případech Europol údaje vymaže, ledaže o ně na základě operativních informací, které jsou podrobnější než informace, které má k dispozici předávající členský stát, má nadále zájem. Europol informuje dotyčný členský stát o dalším uchovávání těchto údajů.

4.   Údaje vymazány nejsou, pokud by to poškodilo zájmy subjektu údajů, který vyžaduje ochranu. V takových případech jsou údaje použity jen se souhlasem tohoto subjektu údajů.

Článek 21

Přístup k údajům z jiných informačních systémů

Pokud právní nástroje Unie nebo mezinárodní či vnitrostátní právní nástroje opravňují Europol k elektronickému přístupu k údajům obsaženým v jiných vnitrostátních nebo mezinárodních informačních systémech, může Europol takovými způsoby údaje vyhledávat, pokud je to nezbytné pro plnění jeho úkolů. Pokud příslušná ustanovení právních nástrojů Unie nebo mezinárodních či vnitrostátních právních nástrojů obsahují přísnější pravidla pro přístup a využití těchto údajů než toto rozhodnutí, řídí se přístup a využití těchto údajů Europolem jimi.

KAPITOLA IV

VZTAHY S PARTNERSKÝMI ORGÁNY

Článek 22

Vztahy s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie nebo Společenství

1.   Jestliže to má význam pro plnění jeho úkolů, může Europol navázat a udržovat spolupráci s orgány, institucemi a jinými subjekty, které byly zřízeny Smlouvou o Evropské unii a Smlouvami o založení Evropských společenství nebo na jejich základě, zejména

a)	s Eurojustem;

b)	s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (10);

c)	s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) (11);

d)	s Evropskou policejní akademií (CEPOL);

e)	s Evropskou centrální bankou;

f)	s Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) (12).

2.   Europol uzavře se subjekty uvedenými v odstavci 1 dohody nebo pracovní ujednání. Tyto dohody nebo pracovní ujednání se mohou týkat výměny operativních, strategických nebo technických informací, včetně osobních údajů a utajovaných informací. Jakoukoli takovou dohodu nebo pracovní ujednání lze uzavřít pouze po schválení správní radou, která nejprve, jedná-li se o výměnu osobních údajů, získá stanovisko společného kontrolního orgánu.

3.   Před vstupem dohody nebo pracovního ujednání uvedených v odstavci 2 v platnost může Europol přímo přijímat a využívat informace, včetně osobních údajů, od subjektů uvedených v odstavci 1, jestliže je to nezbytné pro řádné plnění jeho úkolů, a za podmínek uvedených v čl. 24 odst.1 může informace, včetně osobních údajů, těmto subjektům přímo předávat, jestliže je to nezbytné pro řádné plnění úkolů příjemce.

4.   Předávání utajovaných informací Europolem subjektům uvedeným v odstavci 1 je možné pouze v případě, že mezi Europolem a příjemcem informací byla uzavřena dohoda o důvěrnosti.

Článek 23

Vztahy se třetími státy a organizacemi

1.   Jestliže je to nezbytné pro plnění jeho úkolů, může Europol navázat a udržovat spolupráci

a)	se třetími státy;

b)	s organizacemi, jako jsou například: i) mezinárodní organizace a veřejnoprávní subjekty, které jsou jim podřízeny, ii) jiné veřejnoprávní subjekty, které byly zřízeny dohodou mezi dvěma nebo více státy nebo na jejím základě, a iii) Mezinárodní organizací kriminální policie (Interpol).

2.   Europol uzavře dohody se subjekty uvedenými v odstavci 1, které byly zařazeny na seznam uvedený v čl. 26 odst. 1 písm. a). Tyto dohody se mohou týkat výměny operativních, strategických nebo technických informací, včetně osobních údajů a utajovaných informací, jsou-li předávány prostřednictvím určeného kontaktního místa určeného v dohodě uvedené v odst. 6 písm. b) tohoto článku. Tyto dohody mohou být uzavřeny pouze po schválení Radou, jež konzultovala správní radu a v případě, že se týkají výměny osobních údajů, obdržela stanovisko společného kontrolního orgánu prostřednictvím správní rady.

3.   Před vstupem dohod uvedených v odstavci 2 v platnost může Europol přímo přijímat a používat informace, včetně osobních údajů a utajovaných informací, jestliže je to nezbytné pro řádné plnění jeho úkolů.

4.   Před vstupem dohod uvedených v odstavci 2 v platnost může Europol za podmínek stanovených v čl. 24 odst. 1 subjektům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku přímo předávat informace jiné než osobní údaje a utajované informace, jestliže je to nezbytné pro řádné plnění úkolů příjemce.

5.   Europol může za podmínek uvedených v čl. 24 odst. 1 přímo předávat informace jiné než osobní údaje a utajované údaje subjektům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku, které nejsou zařazeny na seznam uvedený v čl. 26 odst. 1 písm. a), jestliže je to v konkrétních případech naprosto nezbytné pro předcházení nebo potírání trestných činů spadajících do působnosti Europolu.

6.   Europol může za podmínek uvedených v čl. 24 odst. 1 předávat subjektům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku:

a)	osobní údaje a utajované informace, je-li to v konkrétních případech nezbytné pro předcházení či potírání trestných činů spadajících do působnosti Europolu, a

b)	osobní údaje, jestliže Europol uzavřel s dotyčným subjektem dohodu uvedenou v odstavci 2 tohoto článku, která umožňuje předávání takových údajů na základě posouzení, zda tento subjekt zajišťuje přiměřenou úroveň ochrany údajů.

7.   Předávání utajovaných informací Europolem subjektům uvedeným v odstavci 1 je možné pouze v případě, že mezi Europolem a příjemcem informací byla uzavřena dohoda o důvěrnosti.

8.   Odchylně od odstavců 6 a 7, a aniž je dotčen čl. 24 odst. 1, může Europol předat osobní údaje a utajované informace, které má v držení, subjektům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku, pokud ředitel považuje předání těchto údajů za naprosto nezbytné pro ochranu základních zájmů dotčených členských států v rámci cílů Europolu nebo v zájmu předcházení bezprostředního nebezpečí souvisejícího s trestnou činností nebo teroristickými trestnými činy. Ředitel vždy zváží úroveň ochrany údajů, která se použije na dotčený subjekt, s cílem zajistit rovnováhu mezi úrovní ochrany údajů a uvedenými zájmy. Ředitel co nejdříve informuje správní radu a společný kontrolní orgán o svém rozhodnutí a východisku pro posuzování přiměřenosti úrovně ochrany údajů, kterou dotčené subjekty poskytují.

9.   Před předáním osobních údajů podle odstavce 8 posoudí ředitel přiměřenost úrovně ochrany údajů poskytované dotčenými subjekty, přičemž vezme v úvahu všechny okolnosti, které mají při předávání osobních údajů význam, zejména:

a)	povahu údajů;

b)	účel použití údajů;

c)	délku trvání zamýšleného zpracování;

d)	obecná nebo zvláštní ustanovení o ochraně údajů, která se na subjekt vztahují;

e)	skutečnost, zda subjekt souhlasil se zvláštními podmínkami týkajícími se údajů, které Europol vyžaduje.

Článek 24

Předávání údajů

1.   Pokud byly dotčené údaje Europolu předány členským státem, Europol je předá subjektům uvedeným v čl. 22 odst. 1 a v čl. 23 odst. 1 pouze se souhlasem tohoto členského státu. Dotčený členský stát může k takovému předání dát předchozí souhlas, a to buď obecný, nebo omezený určitými podmínkami. Tento souhlas lze kdykoliv odvolat.

Pokud údaje nebyly předány členským státem, Europol ověří, že předáním těchto údajů nebude:

a)	mařeno řádné plnění úkolů spadajících do pravomoci členského státu;

b)	ohrožena bezpečnost nebo veřejný pořádek členského státu nebo jinak poškozeno jeho celkové fungování.

2.   Europol je odpovědný za zákonnost předávání údajů. Europol vede záznamy o všech případech předání údajů, která provedl podle tohoto článku, a o důvodech těchto předání. K předání údajů dojde pouze za podmínky, že se příjemce zaváže je použít výhradně pro účely, pro které byly předány.

Článek 25

Informace od soukromých subjektů a soukromých osob

1.   Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a)	„soukromými subjekty“ subjekty a orgány zřízené podle práva členského státu nebo třetího státu, zejména společnosti a firmy, sdružení podniků, neziskové organizace a další právnické osoby soukromého práva, které nespadají do působnosti čl. 23 odst. 1;

b)	„soukromými osobami“ všechny fyzické osoby.

2.   Jestliže je to nutné pro řádné plnění jeho úkolů, může Europol zpracovávat informace, včetně osobních údajů, od soukromých subjektů za podmínek stanovených v odstavci 3.

3.   Osobní údaje od soukromých subjektů může Europol zpracovávat za těchto podmínek:

a)

Europol může zpracovávat osobní údaje od soukromých subjektů zřízených podle práva členského státu, pouze pokud jsou předávány prostřednictvím národní jednotky tohoto členského státu v souladu s jeho vnitrostátním právem. Europol nemůže přímo kontaktovat soukromé subjekty v členských státech s cílem vyhledat informace.

b)	Osobní údaje od soukromých subjektů zřízených podle práva třetího státu, se kterým Europol uzavřel dohodu o spolupráci podle článku 23, která umožňuje výměnu osobních údajů, mohou být Europolu předávány pouze prostřednictvím kontaktních míst v tomto státě v souladu s platnou dohodou o spolupráci.

c)

Osobní údaje od soukromých subjektů zřízených podle práva třetího státu, se kterým Europol neuzavřel dohodu o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů, může Europol zpracovávat, pouze pokud: i) je soukromý subjekt zařazen na seznam uvedený v čl. 26 odst. 2 a ii) Europol s dotyčným soukromým subjektem uzavřel memorandum o porozumění o předávání informací, včetně osobních údajů, jímž se potvrzuje zákonnost shromažďování a předávání osobních údajů soukromým subjektem a ve kterém je upřesněno, že předávané osobní údaje mohou být používány pouze k řádnému plnění úkolů Europolu. Toto memorandum o porozumění lze uzavřít pouze po schválení správní radou, která předtím obdrží stanovisko společného kontrolního orgánu. Pokud jsou předávanými údaji dotčeny zájmy některého členského státu, Europol bezodkladně informuje národní jednotku tohoto členského státu.

4.   Kromě zpracovávání údajů od soukromých subjektů podle odstavce 3 může Europol přímo vyhledávat a zpracovávat údaje, včetně osobních údajů, z veřejně přístupných zdrojů, jako jsou sdělovací prostředky a veřejně přístupné údaje a komerční poskytovatelé zpravodajství, v souladu s ustanoveními o ochraně údajů obsaženými v tomto rozhodnutí. V souladu s článkem 17 Europol předá veškeré důležité informace národním jednotkám.

5.   Informace, včetně osobních údajů, od soukromých osob mohou být Europolem zpracovány, jestliže byly přijaty prostřednictvím národní jednotky v souladu s vnitrostátním právem nebo prostřednictvím kontaktního místa třetího státu, se kterým Europol uzavřel dohodu o spolupráci podle článku 23. Pokud Europol obdrží informace, včetně osobních údajů, od soukromé osoby pobývající ve třetím státě, se kterým Europol neuzavřel dohodu o spolupráci, Europol může tyto informace předat pouze dotčenému členskému státu nebo třetímu státu, s nímž Europol uzavřel dohodu o spolupráci podle článku 23. Europol nemůže přímo kontaktovat soukromé osoby s cílem vyhledat informace.

6.   Osobní údaje předávané Europolu nebo vyhledané Europolem podle odst. 3 písm. c) tohoto článku mohou být zpracovány pouze za účelem jejich zadání do informačního systému Europolu uvedeného v článku 11 a do analytických pracovních souborů uvedených v článku 14 nebo jiných systémů pro zpracovávání osobních údajů vytvořených v souladu s čl. 10 odst. 2 a 3 za podmínky, že tyto údaje souvisejí s jinými údaji, které již byly do některého z výše uvedených systémů zadány, nebo že tyto údaje souvisejí s předchozím vyhledáváním v jednom z výše uvedených systémů národní jednotkou.

Odpovědnost za údaje zpracovávané Europolem, které byly předány za podmínek uvedených v odst. 3 písm. b) a c) a v odstavci 4 tohoto článku, jakož i za informace předávané prostřednictvím kontaktního místa třetího státu, se kterým Europol uzavřel dohodu o spolupráci v souladu s článkem 23, nese Europol v souladu s čl. 29 odst. 1 písm. b).

7.   Dva roky po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost předloží ředitel správní radě komplexní zprávu o uplatňování tohoto článku. Správní rada může na doporučení společného kontrolního orgánu nebo z vlastní iniciativy přijmout veškerá opatření, která považuje za vhodná podle čl. 37 odst. 9 písm. b).

Článek 26

Prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu

1.   Rada po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou:

a)	určí formou seznamu třetí státy a organizace uvedené v čl. 23 odst. 1, se kterými Europol uzavře dohody. Seznam připraví a v případě potřeby přezkoumá správní rada a

b)	přijme prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu se subjekty uvedenými v čl. 22 odst. 1 a v čl. 23 odst. 1, včetně výměny osobních údajů a utajovaných informací. Tato prováděcí pravidla připraví správní rada, která předtím obdrží stanovisko společného kontrolního orgánu.

2.   Správní rada po obdržení stanoviska společného kontrolního orgánu vypracuje a v případě potřeby přezkoumá seznam určující soukromé subjekty, se kterými Europol může uzavírat memoranda o porozumění podle čl. 25 odst. 3 písm. c) bodu ii), a přijme pravidla upravující obsah a postup pro uzavření těchto memorand o porozumění.

KAPITOLA V

OCHRANA A BEZPEČNOST ÚDAJŮ

Článek 27

Stupeň ochrany údajů

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení tohoto rozhodnutí, Europol zohledňuje zásady Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat ze dne 28. ledna 1981, a doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R (87) 15 ze dne 17. září 1987. Europol dodržuje tyto zásady při zpracování osobních údajů, mimo jiné v souvislosti s automatizovanými i neautomatizovanými údaji, které jsou uloženy v souborech údajů, zvláště v jakémkoli strukturovaném souboru osobních údajů přístupném podle určitých kritérií.

Článek 28

Inspektor ochrany údajů

1.   Správní rada jmenuje na návrh ředitele inspektora ochrany údajů, jenž je zaměstnancem Europolu. Při výkonu svých povinností jedná nezávisle.

2.   Inspektor ochrany údajů má zejména tyto úkoly:

a)	nezávislým způsobem zajišťuje zákonnost a soulad zpracování osobních údajů, včetně osobních údajů zaměstnanců Europolu, s tímto rozhodnutím;

b)	zajišťuje, že v souladu s tímto rozhodnutím se vedou písemné záznamy o předávání a přijetí osobních údajů;

c)	zajišťuje, aby subjekty údajů byly na požádání poučeny o právech, která mají podle tohoto rozhodnutí;

d)	spolupracuje se zaměstnanci Europolu odpovědnými za postupy, odbornou přípravu a poradenství v oblasti zpracování údajů;

e)	spolupracuje se společným kontrolním orgánem;

f)	vypracovává výroční zprávu a předává ji správní radě a společnému kontrolnímu orgánu.

3.   Při plnění svých úkolů má inspektor ochrany údajů přístup k veškerým údajům zpracovávaným Europolem i do všech prostor Europolu.

4.   Pokud se inspektor ochrany údajů domnívá, že ustanovení tohoto rozhodnutí týkající se zpracování osobních údajů nebyla dodržena, informuje o tom ředitele, přičemž požaduje, aby během stanovené lhůty zjednal nápravu.

Pokud ředitel nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, informuje inspektor ochrany údajů správní radu a dohodne se s ní na konkrétní lhůtě pro odpověď.

Pokud správní rada nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, inspektor ochrany údajů postoupí záležitost společnému kontrolnímu orgánu.

5.   Správní rada přijme další prováděcí pravidla upravující činnost inspektora ochrany údajů. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména výběru a odvolání, úkolů, povinností a pravomocí i záruk nezávislosti inspektora ochrany údajů.

Článek 29

Odpovědnost za ochranu údajů

1.   Odpovědnost za údaje zpracovávané Europolem, zejména za zákonnost jejich shromažďování, předávání Europolu a jejich vkládání, jakož i jejich správnost, aktuálnost a ověření lhůt pro jejich uchovávání nese:

a)	členský stát, který údaje vložil nebo jiným způsobem předal;

b)

Europol, pokud jde o údaje předané Europolu třetími stranami, včetně údajů předaných soukromými subjekty v souladu s čl. 25 odst. 3 písm. b) a c) a odst. 4, jakož i o údaje předané prostřednictvím kontaktního místa třetího státu, s nímž Europol uzavřel dohodu o spolupráci podle článku 23, nebo které vyplývají z analýz provedených Europolem.

2.   Za údaje, které byly předány Europolu, ale zatím nebyly vloženy do souboru údajů Europolu, nadále odpovídá strana, která je předala. Europol je však podle čl. 35 odst. 2 tohoto rozhodnutí odpovědný za zajištění bezpečnosti údajů tím, že zajistí, že dokud tyto údaje nebudou vloženy do souboru údajů, budou k nim mít přístup pouze zmocnění zaměstnanci Europolu, aby rozhodli, zda tyto údaje mohou být zpracovány Europolem, nebo zmocnění úředníci strany, která údaje dodala. Pokud má Europol po hodnocení důvod se domnívat, že dodané údaje jsou nesprávné nebo již neaktuální, informuje stranu, která údaje dodala.

3.   S výhradou jiných ustanovení tohoto rozhodnutí je Europol rovněž odpovědný za veškeré údaje, jež zpracoval.

4.   Pokud má Europol důkazy o tom, že údaje vložené do některého z jeho systémů uvedených v kapitole II jsou nesprávné nebo byly nezákonně uchovávány, informuje o tom členský stát či jinou zapojenou stranu.

5.   Europol uchovává údaje takovým způsobem, aby bylo možné stanovit, který členský stát nebo třetí strana údaje předal, nebo zda jsou výsledkem analýzy provedené Europolem.

Článek 30

Právo na přístup

1.   Každý má právo získat v přiměřených intervalech informace o tom, zda jsou osobní údaje, které s ním souvisejí, zpracovávány Europolem, a obdržet tyto údaje ve srozumitelné podobě nebo je přezkoumat, a to za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Každý, kdo chce uplatnit svá práva podle tohoto článku, může bez nadměrných nákladů podat příslušnou žádost ve zvoleném členském státě u orgánu, který je za tímto účelem jmenován v daném členském státě. Uvedený orgán předá žádost Europolu bezodkladně, v každém případě do jednoho měsíce ode dne obdržení.

3.   V souladu s tímto článkem Europol na žádost odpoví bez zbytečného odkladu, v každém případě do tří měsíců po jejím obdržení.

4.   Dříve než Europol rozhodne ohledně své odpovědi na žádost podle odstavce 1, konzultuje příslušné orgány dotčených členských států. Rozhodnutí o přístupu k údajům bude podmíněno úzkou spoluprací mezi Europolem a členskými státy, jež jsou předáváním těchto údajů přímo dotčeny. Má-li členský stát námitku proti navrhované odpovědi Europolu, oznámí mu ji mu s uvedením důvodů.

5.   Poskytnutí informací v odpovědi na žádost podle odstavce 1 bude zamítnuto, pokud je zamítnutí nezbytné za účelem:

a)	umožnění Europolu řádně plnit jeho úkoly;

b)	ochrany bezpečnosti a veřejného pořádku v členských státech nebo předcházení trestným činům;

c)	záruky, že nebude ohroženo žádné vnitrostátní vyšetřování;

d)	ochrany práv a svobod třetích stran.

Při posuzování použitelnosti výjimky musí být zohledněny zájmy dotčené osoby.

6.   Pokud je poskytnutí informací v odpovědi na žádost podle odstavce 1 zamítnuto, oznámí Europol dotčené osobě, že kontrola byla provedena, přičemž neuvede žádné informace, na jejichž základě by daná osoba mohla zjistit, zda Europol zpracovává osobní údaje, které se jí týkají.

7.   Každý má právo požádat v přiměřených intervalech společný kontrolní orgán o kontrolu, zda je způsob, kterým Europol shromažďuje, uchovává, zpracovává a využívá jeho osobní údaje, v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí o zpracování osobních údajů. Společný kontrolní orgán oznámí dotčené osobě, že kontrolu provedl, přičemž neuvede žádné informace, na jejichž základě by daná osoba mohla zjistit, zda Europol zpracovává osobní údaje, které se jí týkají.

Článek 31

Právo subjektu údajů na opravu a výmaz údajů

1.   Každý má právo požádat Europol o opravu nebo výmaz nesprávných údajů, které se ho týkají. Pokud se při výkonu tohoto práva nebo jiným způsobem ukáže, že údaje držené Europolem, které mu byly předány třetími stranami nebo které jsou výsledkem jeho vlastní analýzy, jsou nesprávné nebo že jejich vložení nebo uchovávání je v rozporu s tímto rozhodnutím, Europol tyto údaje opraví nebo vymaže.

2.   Pokud údaje, které jsou nesprávné nebo byly zpracovány v rozporu s tímto rozhodnutím, byly Europolu předány přímo členskými státy, dotčené členské státy je ve spolupráci s Europolem opraví či vymaží.

3.   Pokud nesprávné údaje byly předány jinými vhodnými prostředky nebo pokud jsou chyby v údajích dodaných členskými státy důsledkem nesprávného předání nebo pokud údaje byly předány v rozporu s tímto rozhodnutím nebo chyby jsou důsledkem nesprávného vložení, převzetí nebo uchovávání nesprávným způsobem nebo v rozporu s tímto rozhodnutím Europolem, Europol tyto údaje opraví nebo vymaže ve spolupráci s dotčenými členskými státy.

4.   V případech uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 jsou členské státy nebo třetí strany, které tyto údaje obdržely, bezodkladně uvědoměny. Přijímající členské státy a třetí strany tyto údaje rovněž opraví nebo vymažou. Pokud není možné tyto údaje vymazat, budou zablokovány, aby se zabránilo dalšímu zpracování.

5.   Europol oznámí subjektu údajů podávajícímu žádost písemně bez zbytečného odkladu a v každém případě do tří měsíců, že údaje, které se ho týkají, byly opraveny nebo vymazány.

Článek 32

Opravné prostředky

1.   V odpovědi na žádost o kontrolu, o přístup k údajům nebo o opravu a výmaz údajů Europol informuje osobu podávající žádost o možnosti odvolání ke společnému kontrolnímu orgánu, pokud není s rozhodnutím spokojen. Tato osoba může rovněž postoupit záležitost společnému kontrolnímu orgánu, pokud neobdrží odpověď na svou žádost ve lhůtách stanovených v článcích 30 nebo 31.

2.   Pokud osoba podávající žádost podá odvolání ke společnému kontrolnímu orgánu, přezkoumá odvolání tento orgán.

3.   Pokud se odvolání týká rozhodnutí uvedeného v článku 30 nebo 31, společný kontrolní orgán konzultuje vnitrostátní kontrolní orgány či příslušný soudní orgán v členském státě, od něhož údaje pocházejí, či v bezprostředně dotčeném členském státě. Rozhodnutí společného kontrolního orgánu, jež může být rozšířeno na odmítnutí předání informací, bude učiněno v úzké spolupráci s vnitrostátním kontrolním orgánem nebo příslušným soudním orgánem.

4.   Pokud se odvolání týká přístupu k údajům vloženým Europolem do informačního systému Europolu nebo k údajům uchovávaným v analytických pracovních souborech nebo jiném systému zřízeném Europolem pro zpracování osobních údajů podle článku 10 a pokud námitky ze strany Europolu trvají, může společný kontrolní orgán po vyslechnutí Europolu a členského státu či členských států uvedených v čl. 30 odst. 4 tyto námitky zamítnout dvoutřetinovou většinou svých členů. Pokud není takové většiny dosaženo, společný kontrolní orgán oznámí osobě podávající žádost zamítavé rozhodnutí, aniž by bylo na základě jím uvedených informací možné zjistit, jaké osobní údaje týkající se této osoby existují.

5.   Pokud se odvolání týká kontroly údajů vložených do informačního systému Europolu členským státem nebo údajů uchovávaných v analytických pracovních souborech nebo v jiném systému zřízeném Europolem pro zpracování osobních údajů podle článku 10, společný kontrolní orgán zajistí, že nezbytné kontroly byly provedeny správně, v úzké spolupráci s vnitrostátním kontrolním orgánem členského státu, jenž údaje vložil. Společný kontrolní orgán oznámí osobě podávající žádost, že provedl kontroly, aniž by bylo na základě jím uvedených informací možné zjistit, jaké osobní údaje týkající se této osoby existují.

6.   Pokud se odvolání týká kontroly údajů vložených Europolem do informačního systému Europolu či údajů uchovávaných v analytických pracovních souborech nebo v jiném systému zřízeném Europolem pro zpracování osobních údajů podle článku 10, společný kontrolní orgán zajistí, že Europol provedl nezbytné kontroly. Společný kontrolní orgán oznámí osobě podávající žádost, že provedl kontroly, aniž by bylo na základě jím uvedených informací možné zjistit, jaké osobní údaje týkající se této osoby existují.

Článek 33

Vnitrostátní kontrolní orgán

1.   Každý členský stát určí vnitrostátní kontrolní orgán, jehož úkolem je nezávisle a v souladu s jeho vnitrostátním právem dohlížet na oprávněnost ukládání a vyhledávání osobních údajů i jejich předávání příslušným členským státem Europolu a přezkoumávat, zda ukládání, vyhledávání nebo předávání těchto údajů porušuje práva subjektu údajů. Za tímto účelem má vnitrostátní kontrolní orgán podle příslušných vnitrostátních postupů v prostorách národní jednotky nebo styčných důstojníků přístup k údajům vloženým členským státem do informačního systému Europolu nebo jakéhokoli jiného systému zřízeného Europolem za účelem zpracování osobních údajů podle článku 10.

Vnitrostátní kontrolní orgány mají za účelem výkonu dohledu přístup do kanceláří a spisů příslušných styčných důstojníků u Europolu.

Vnitrostátní kontrolní orgány rovněž dohlížejí v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy na činnost národních jednotek a styčných důstojníků, pokud má tato činnost význam pro ochranu osobních údajů. Rovněž informují společný kontrolní orgán o veškerých opatřeních, jež přijímají v souvislosti s Europolem.

2.   Každý má právo požádat vnitrostátní kontrolní orgán, aby zajistil, že vložení údajů, které se jej jakkoli týkají, nebo jejich předání Europolu, jakož i konzultace těchto údajů dotčeným členským státem jsou zákonné.

Toto právo je vykonáváno v souladu s vnitrostátním právem členského státu, v němž byla žádost podána.

Článek 34

Společný kontrolní orgán

1.   Zřizuje se nezávislý společný kontrolní orgán, jehož úkolem je v souladu s tímto rozhodnutím dohlížet na činnost Europolu s cílem zajistit, že uchováváním, zpracováváním a používáním údajů držených Europolem nejsou porušována práva jednotlivců. Společný kontrolní orgán dále dohlíží na oprávněnost předávání údajů pocházejících od Europolu. Společný kontrolní orgán se skládá nejvýše ze dvou členů nebo zástupců, jimž případně mohou být nápomocni náhradníci, každého nezávislého vnitrostátního kontrolního orgánu, kteří mají nezbytné schopnosti a jsou jmenováni každým členským státem na dobu pěti let. Každá delegace má jeden hlas.

Společný kontrolní orgán zvolí z řad svých členů předsedu.

Členové společného kontrolního orgánu nepřijímají při výkonu svých úkolů pokyny od žádného jiného orgánu.

2.   Europol napomáhá společnému kontrolnímu orgánu při výkonu jeho úkolů. Při této činnosti zejména:

a)	poskytuje společnému kontrolnímu orgánu informace, o které žádá, umožňuje mu přístup ke všem dokumentům a spisům a k údajům uchovávaným v jeho souborech údajů;

b)	umožňuje společnému kontrolnímu orgánu přístup do všech svých prostor, a to kdykoli;

c)	provádí rozhodnutí společného kontrolního orgánu týkající se odvolání.

3.   Společný kontrolní orgán je příslušný pro přezkum otázek týkajících se provádění a výkladu v souvislosti s činností Europolu při zpracování a využití osobních údajů, pro přezkum otázek týkajících se kontrol prováděných nezávisle vnitrostátními kontrolními orgány členských států nebo výkonu práva na přístup k informacím, jakož i pro vypracování harmonizovaných návrhů na společné řešení stávajících problémů.

4.   Pokud společný kontrolní orgán zjistí jakákoli porušení ustanovení tohoto rozhodnutí ohledně uchovávání, zpracovávání nebo využívání osobních údajů, podá řediteli veškeré stížnosti, jež uzná za vhodné, a požádá ho o odpověď ve stanovené lhůtě. Ředitel průběžně informuje správní radu o celém řízení. Pokud není společný kontrolní orgán spokojen s odpovědí ředitele na svoji žádost, postoupí záležitost správní radě.

5.   V zájmu plnění svých úkolů a s cílem přispět ke zlepšení soudržnosti při používání pravidel a postupů zpracování údajů spolupracuje společný kontrolní orgán případně s dalšími kontrolními orgány.

6.   Společný kontrolní orgán vypracovává pravidelně zprávy o činnosti. Tyto zprávy jsou předkládány Evropskému parlamentu a Radě. Správní rada má možnost vyjádřit připomínky, které připojuje ke zprávám.

Společný kontrolní orgán rozhodne, zda zprávu o činnosti zveřejní či nikoli, a pokud tak učiní, určí způsob jejího zveřejnění.

7.   Společný kontrolní orgán přijme svůj jednací řád většinou dvou třetin svých členů a předloží ho Radě ke schválení. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

8.   Společný kontrolní orgán zřídí vnitřní výbor sestávající z jednoho způsobilého zástupce z každého členského státu, který má právo hlasovat. Úkolem výboru je přezkoumávat prostřednictvím všech vhodných prostředků odvolání podle článku 32. Na žádost mohou být strany slyšeny výborem, přičemž jim může být nápomocen poradce, pokud si to přejí. Rozhodnutí přijímaná v tomto rámci jsou pro všechny zúčastněné strany konečná.

9.   Společný kontrolní orgán může zřídit další výbor nebo výbory vedle výboru uvedeného v odstavci 8.

10.   Společný kontrolní orgán je konzultován ohledně části rozpočtu Europolu, která se ho týká. Jeho stanovisko je připojeno k návrhu dotčeného rozpočtu.

11.   Společnému kontrolnímu orgánu je nápomocen sekretariát, jehož úkoly jsou vymezeny v jednacím řádu.

Článek 35

Bezpečnost údajů

1.   Europol přijímá nezbytná technická a organizační opatření pro zajištění provádění tohoto rozhodnutí. Opatření se považují za nezbytná, jestliže úsilí, které vyžadují, je přiměřené cíli, jehož mají z hlediska ochrany dosáhnout.

2.   Pokud jde o automatizované zpracování údajů v Europolu, každý členský stát a Europol provádí opatření, jež mají:

a)	zabránit neoprávněným osobám v přístupu k zařízení využívanému pro zpracování osobních údajů (kontrola přístupu k zařízením);

b)	zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo vyjímání nosičů údajů (kontrola nosičů údajů);

c)	zabránit neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo výmazu uložených osobních údajů (kontrola uchovávání);

d)	zabránit neoprávněným osobám v užívání automatizovaných systémů zpracování údajů pomocí zařízení pro přenos údajů (kontrola uživatelů);

e)	zajistit, aby osoby oprávněné k využívání automatizovaného systému zpracování údajů měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu (kontrola přístupu k údajům);

f)	zajistit, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým orgánům mohou být či byly předány osobní údaje za použití zařízení pro přenos údajů (kontrola přenosu);

g)	zajistit, aby bylo možné ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných systémů zpracování údajů a kdy a kým byly vloženy (kontrola vkládání);

h)	zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo výmazu osobních údajů v průběhu přenosů osobních údajů nebo v průběhu přepravy nosičů dat (kontrola přepravy),

i)	zajistit, aby nainstalované systémy mohly být v případě přerušení okamžitě obnoveny (obnova);

j)	zajistit, aby systém fungoval bezchybně, aby výskyt chyb ve funkcích byl okamžitě hlášen (spolehlivost) a aby uložené údaje nemohly být poškozeny špatným fungováním systému (integrita).

KAPITOLA VI

ORGANIZACE

Článek 36

Orgány Europolu

Orgány Europolu jsou:

a)	správní rada;

b)

ředitel.

Článek 37

Správní rada

1.   Správní rada je složena ze zástupců členských států a Komise, přičemž každý členský stát i Komise mají po jednom zástupci. Každý člen správní rady má jeden hlas. Každý člen správní rady může být zastoupen náhradníkem; v nepřítomnosti řádného člena může náhradník vykonávat jeho hlasovací právo.

2.   Předseda a místopředseda správní rady jsou vybíráni skupinou a ze skupiny tří členských států, které společně připravily osmnáctiměsíční program Rady. Funkci vykonávají po dobu 18 měsíců odpovídající době trvání daného programu Rady. Během této doby předseda již nejedná jako zástupce svého příslušného členského státu ve správní radě. Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zaujme jeho místo z úřední moci místopředseda.

3.   Předseda odpovídá za účinné fungování správní rady při plnění jejích úkolů stanovených v odstavci 9 se zvláštním zaměřením na strategické otázky a klíčové úkoly Europolu stanovené v čl. 5 odst. 1.

4.   Předseda je podporován sekretariátem správní rady. Sekretariát zejména:

a)	úzce a nepřetržitě pomáhá při organizaci, koordinaci a zajišťování souladu práce správní rady. V rámci odpovědnosti předsedy a pod jeho vedením mu napomáhá při hledání řešení;

b)	poskytuje správní radě administrativní podporu nezbytnou k plnění jejích úkolů.

5.   Ředitel se účastní zasedání správní rady bez hlasovacího práva.

6.   Členové správní rady nebo jejich náhradníci a ředitel mohou být doprovázeni odborníky.

7.   Správní rada zasedá nejméně dvakrát ročně.

8.   Správní rada se usnáší dvoutřetinovou většinou svých členů, nestanoví-li toto rozhodnutí jinak.

9.   Správní rada:

a)	přijímá strategii pro Europol, jež zahrnuje kritéria pro měření, zda byly splněny stanovené cíle;

b)	dohlíží na činnost ředitele včetně provádění rozhodnutí správní rady;

c)	přijímá rozhodnutí nebo prováděcí opatření podle ustanovení tohoto rozhodnutí;

d)	přijímá na návrh ředitele a po získání souhlasu Komise prováděcí pravidla pro zaměstnance Europolu;

e)

po konzultaci s Komisí přijímá finanční nařízení a jmenuje účetního podle Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (13);

f)

zřizuje funkci vnitřního auditu a jmenuje pracovníky auditu, kteří jsou zaměstnanci Europolu. Správní rada přijme další prováděcí pravidla upravující funkci vnitřního auditu. Tato prováděcí pravidla by měla zahrnovat zejména výběr, odvolání, úkoly, povinnosti, pravomoci a záruky nezávislosti funkce. Funkce vnitřního auditu je odpovědná výhradně správní radě a má přístup k veškerým dokumentům nezbytným pro výkon své funkce;

g)	přijímá seznam nejméně tří uchazečů na místo ředitele a zástupců ředitele, který předkládá Radě;

h)	odpovídá za plnění jakýchkoli dalších úkolů, které jí Rada svěří zejména v prováděcích pravidlech k tomuto rozhodnutí;

i)	stanoví jednací řád, včetně ustanovení pro nezávislost sekretariátu.

10.   Správní rada každoročně přijímá:

a)	návrh odhadu příjmů a výdajů včetně předběžného plánu pracovních míst, který předkládá Komisi, a konečný rozpočet;

b)	po vydání stanoviska Komise pracovní program pro budoucí činnosti Europolu, přičemž bere v úvahu operativní požadavky členských států a důsledky na rozpočet a počet zaměstnanců Europolu;

c)	souhrnnou zprávu o činnostech Europolu během předchozího roku, včetně výsledků dosažených v oblasti priorit stanovených Radou.

Tyto dokumenty jsou předkládány Radě k potvrzení. Rada je pro informaci předá Evropskému parlamentu.

11.   Do čtyř let ode dne použitelnosti tohoto rozhodnutí a poté každé čtyři roky zadá správní rada nezávislé externí hodnocení týkající se provádění tohoto rozhodnutí, jakož i činností prováděných Europolem.

Správní rada vydá za tímto účelem zvláštní zadání.

Zpráva o hodnocení bude předána Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

12.   Správní rada může rozhodnout o zřízení pracovních skupin. Pravidla, jimiž se řídí vytváření a fungování těchto pracovních skupin, jsou stanovena v jejím jednacím řádu.

13.   Správní rada vykonává vůči řediteli pravomoci stanovené v čl. 39 odst. 3, aniž je dotčen čl. 38 odst. 1 a 7.

Článek 38

Ředitel

1.   Europol je řízen ředitelem jmenovaným Radou kvalifikovanou většinou ze seznamu nejméně třech uchazečů, který předkládá správní rada, a to na dobu čtyř let. Na návrh správní rady, která zhodnotí výsledky práce ředitele, může Rada funkční období ředitele jednou prodloužit nejvýše o čtyři roky.

2.   Řediteli jsou nápomocni tři zástupci ředitele, kteří jsou jmenováni postupem stanoveným v odstavci 1 na čtyřleté období, jež je možné jednou prodloužit. Jejich úkoly podrobněji vymezí ředitel.

3.   Správní rada stanoví pravidla upravující výběr uchazečů na místo ředitele nebo zástupce ředitele, jakož i prodloužení jejich funkčního období. Rada schválí tato pravidla kvalifikovanou většinou, a to před jejich vstupem v platnost.

4.   Ředitel odpovídá za:

a)	plnění úkolů svěřených Europolu;

b)	běžnou správu;

c)	výkon pravomocí stanovených v čl. 39 odst. 3 ve vztahu k zaměstnancům a zástupcům ředitele, aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 7 tohoto článku;

d)	přípravu a provádění rozhodnutí správní rady a za odpovědi na žádosti správní rady;

e)	podporu předsedy správní rady při přípravě zasedání správní rady;

f)	sestavení návrhu odhadu příjmů a výdajů včetně návrhu plánu pracovních míst a předběžného pracovního programu;

g)	přípravu zprávy uvedené v čl. 37 odst. 10 písm. c);

h)	provádění rozpočtu Europolu;

i)	pravidelné informování správní rady o provádění priorit stanovených Radou, jakož i o vnějších vztazích Europolu;

j)	zavedení a provádění účinného a účelného postupu sledování a hodnocení výkonnosti Europolu, pokud jde o plnění jeho cílů, a to ve spolupráci se správní radou. Ředitel pravidelně podává správní radě zprávu o výsledcích tohoto sledování;

k)	plnění všech ostatních úkolů svěřených řediteli tímto rozhodnutím.

5.   Ředitel odpovídá za plnění svých povinností správní radě.

6.   Ředitel je právním zástupcem Europolu.

7.   O odvolání ředitele a zástupce ředitele může rozhodnout Rada kvalifikovanou většinou po obdržení stanoviska správní rady. Správní rada přijme pravidla upravující tyto případy. Rada schválí tato pravidla kvalifikovanou většinou, a to před jejich vstupem v platnost.

Článek 39

Zaměstnanci

1.   Na ředitele, zástupce ředitele a na zaměstnance Europolu zaměstnané po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen „služební řád“ a „pracovní řád“) stanovený v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (14) a pravidla společně přijatá orgány Evropských společenství za účelem uplatnění tohoto služebního řádu a pracovního řádu.

2.   Pro účely provádění služebního řádu a pracovního řádu je Europol agenturou ve smyslu čl. 1a odst. 2 služebního řádu.

3.   Europol vykonává ve vztahu ke svým zaměstnancům a řediteli pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému k uzavírání smluv, a to v souladu s čl. 37 odst. 13 a čl. 38 odst. 4 písm. c) tohoto rozhodnutí.

4.   Zaměstnance Europolu tvoří dočasní zaměstnanci anebo smluvní zaměstnanci. Správní rada uděluje každoročně svůj souhlas, pokud má ředitel v úmyslu uzavřít pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Správní rada rozhoduje, která dočasná místa stanovená v plánu pracovních míst mohou být obsazena pouze zaměstnanci najatými z příslušných orgánů členských států. Zaměstnanci přijímaní na obsazení těchto míst jsou dočasnými zaměstnanci podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu a mohou s nimi být uzavřeny pouze smlouvy na dobu určitou jednou obnovitelné na dobu určitou.

5.   Členské státy mohou k Europolu vysílat národní odborníky. Za tímto účelem přijme správní rada nezbytná prováděcí pravidla.

6.   Europol použije na zpracování osobních údajů vztahujících se k zaměstnancům Europolu zásady nařízení (ES) č. 45/2001.

KAPITOLA VII

DŮVĚRNOST ÚDAJŮ

Článek 40

Důvěrnost

1.   Europol a členské státy přijmou přiměřená opatření k ochraně důvěrných informací, které Europol získal nebo které jsou s Europolem vyměňovány na základě tohoto rozhodnutí. Za tímto účelem přijme Rada po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou vhodná pravidla o důvěrnosti vypracovaná správní radou. Tato pravidla zahrnují ustanovení o případech, ve kterých Europol může s třetími stranami vyměňovat důvěrné informace.

2.   Pokud Europol zamýšlí pověřit osoby citlivou činností, zavazují se členské státy provést na žádost ředitele podle vnitrostátního práva bezpečnostní prověrku jejich státních příslušníků a vzájemně si za tímto účelem poskytovat pomoc. Orgán příslušný podle vnitrostátních předpisů sdělí Europolu pouze výsledek bezpečnostní prověrky. Výsledek je pro Europol závazný.

3.   Zpracováním údajů v Europolu mohou členské státy a Europol pověřit pouze osoby, které absolvovaly zvláštní odbornou přípravu a byly prověřeny. Správní rada přijme pravidla pro bezpečnostní prověrky zaměstnanců Europolu. Ředitel pravidelně informuje správní radu o stavu bezpečnostních prověrek zaměstnanců Europolu.

Článek 41

Povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti

1.   Členové správní rady, ředitel, zástupci ředitele, zaměstnanci Europolu a styční důstojníci se zdrží jakéhokoli jednání a vyjádření názoru, které by mohly poškodit Europol nebo jeho činnost.

2.   Členové správní rady, ředitel, zástupci ředitele, zaměstnanci Europolu a styční důstojníci, jakož i všechny další osoby, které podléhají zvláštní povinnosti zachování mlčenlivosti či důvěrnosti, jsou povinni zachovávat mlčenlivost vůči všem neoprávněným osobám nebo veřejnosti o všech skutečnostech a informacích, se kterými se seznámili při plnění svých povinností nebo v rámci výkonu své činnosti. Toto neplatí pro skutečnosti nebo informace, které s ohledem na jejich význam nevyžadují důvěrnost. Povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti trvá i po odchodu z funkce či zaměstnání nebo ukončení činnosti. Europol upozorní na zvláštní povinnost podle věty první a na právní důsledky jakéhokoli jejího porušení. Toto upozornění se písemně zaznamenává.

3.   Členové správní rady, ředitel, zástupci ředitele, zaměstnanci Europolu a styční důstojníci, jakož i všechny další osoby, které podléhají povinnosti stanovené v odstavci 2, nesmějí poskytovat výpověď u soudu ani jinde ani činit jakákoli prohlášení o skutečnostech nebo informacích, které se dozvěděli při plnění svých povinností nebo při výkonu své činnosti, bez souhlasu ředitele, a v případě ředitele samotného bez souhlasu správní rady.

Správní rada nebo případně ředitel se obrátí na soudní orgán nebo jiný příslušný orgán, aby zajistili, že jsou přijata nezbytná opatření podle vnitrostátního práva platného pro orgán, na který se obrátili.

Účelem těchto opatření je buď přizpůsobit postupy pro poskytování výpovědi tak, aby byla zajištěna důvěrnost informací, nebo za podmínky, že to dotčené vnitrostátní právo dovoluje, odmítnout sdělení těchto informací, pokud je to nezbytné pro ochranu zájmů Europolu nebo členského státu.

Pokud právní předpisy členského státu stanoví právo odepřít výpověď, osoby uvedené v odstavci 2, které byly k výpovědi předvolány, potřebují povolení k tomuto účelu. Povolení uděluje ředitel, v případě výpovědi ředitele správní rada. Pokud je styčný důstojník vyzván k výpovědi týkající se informací, které získal od Europolu, povolení je uděleno poté, co byl získán souhlas členského státu, který za daného důstojníka nese odpovědnost. Povinnost získat povolení k výpovědi trvá i po odchodu z funkce či zaměstnání nebo ukončení činnosti.

Pokud existuje možnost, že se výpověď bude týkat i informací a poznatků, které členský stát sdělil Europolu nebo které se přímo dotýkají členského státu, před udělením povolení se získá stanovisko příslušného členského státu.

Povolení k výpovědi může být odmítnuto, pouze pokud je to nezbytné pro ochranu zásadních zájmů Europolu nebo členského státu či členských států, jež je třeba chránit.

4.   Každý členský stát považuje jakékoli porušení povinnosti zachování mlčenlivosti a důvěrnosti stanovené v odstavcích 2 a 3 za porušení povinností uložených jeho právními předpisy na ochranu služebních či pracovních tajemství nebo ustanoveními na ochranu utajovaných materiálů.

Zajistí, aby příslušná pravidla a ustanovení platila také pro jeho zaměstnance, kteří jsou v rámci své činnosti ve styku s Europolem.

KAPITOLA VIII

ROZPOČTOVÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Rozpočet

1.   Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů, příjmy Europolu spočívají v příspěvku Společenství zahrnutého do souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise), a to ode dne použitelnosti tohoto rozhodnutí. Financování Europolu podléhá dohodě Evropského parlamentu a Rady (dále jen „rozpočtový orgán“), jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (15).

2.   Výdaje Europolu zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz.

3.   Ředitel vypracovává návrh odhadu příjmů a výdajů Europolu pro následující rozpočtový rok, včetně návrhu plánu pracovních míst, a předkládá jej správní radě. Návrh plánu pracovních míst sestává z míst trvalé a dočasné povahy a z odkazu na vyslané národní odborníky a uvádí počet, platovou třídu a kategorii zaměstnanců zaměstnávaných Europolem v dotčeném rozpočtovém roce.

4.   Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

5.   Správní rada přijímá návrh odhadu příjmů a výdajů, včetně návrhu plánu pracovních míst společně s předběžným pracovním programem, a každoročně jej do 31. března předkládá Komisi. Pokud má Komise proti návrhu odhadu námitky, informuje správní radu do 30 dnů po obdržení uvedeného návrhu.

6.   Komise předloží odhad spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie rozpočtovému orgánu.

7.   Na základě tohoto odhadu Komise zapracuje odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, do předběžného návrhu tohoto rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy o založení Evropského společenství.

8.   Rozpočtový orgán schvaluje výši příspěvku pro Europol a plán pracovních míst při přijímání souhrnného rozpočtu Evropské unie.

9.   Správní rada přijímá rozpočet Europolu a plán pracovních míst. Stávají se konečnými po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se náležitě upraví přijetím revidovaného rozpočtu.

10.   Pro jakoukoli změnu rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, se použije postup stanovený v odstavcích 5 až 9.

11.   Správní rada oznámí rozpočtovému orgánu co nejdříve svůj záměr provést jakýkoli projekt, který by mohl mít významný finanční dopad na financování jejího rozpočtu, zejména pokud jde o jakékoli projekty týkající se nemovitostí, jako například nájem nebo koupě budov. Uvědomí o tom Komisi. Pokud některá složka rozpočtového orgánu sdělí svůj záměr zaujmout stanovisko, předá své stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení projektu rozpočtovému orgánu.

Článek 43

Plnění a kontrola rozpočtu

1.   Rozpočet Europolu plní jeho ředitel.

2.   Do 28. února po ukončení každého rozpočtového roku předá účetní Europolu účetnímu Komise prozatímní účty spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (16).

3.   Do 31. března po uplynutí každého rozpočtového roku předá účetní Komise prozatímní účty Europolu Účetnímu dvoru spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok se rovněž zasílá Evropskému parlamentu a Radě.

4.   Po obdržení vyjádření Účetního dvora podle článku 129 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 k prozatímním účtům Europolu ředitel vypracuje na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku Europolu a předá ji správní radě, aby k ní zaujala stanovisko.

5.   Správní rada zaujme stanovisko ke konečné účetní závěrce Europolu.

6.   Do 1. července po uplynutí každého rozpočtového roku zašle ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

7.   Konečná účetní závěrka se zveřejní.

8.   Ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září. Tuto odpověď rovněž zašle správní radě.

9.   Ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok v souladu s čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

10.   S přihlédnutím k doporučení Rady přijatému kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 30. dubna roku n + 2 řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok n.

Článek 44

Finanční nařízení

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční nařízení pro Europol. Toto nařízení se nesmí odchýlit od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, pokud to výslovně nevyžaduje provoz Europolu. Pro přijetí jakýchkoli pravidel, která se odchylují od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, je nezbytný předchozí souhlas Komise. Rozpočtový orgán je o těchto odchylkách informován.

KAPITOLA IX

DALŠÍ USTANOVENÍ

Článek 45

Pravidla upravující přístup k dokumentům Europolu

Na základě návrhu ředitele a nejpozději šest měsíců ode dne použitelnosti tohoto rozhodnutí přijme správní rada pravidla upravující přístup k dokumentům Europolu, přičemž zohlední zásady a omezení stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2004 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (17).

Článek 46

Utajované informace EU

Europol uplatňuje bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy stanovené rozhodnutím Rady 2001/264/ES ze dne 19. března 2001, kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady (18) týkající se utajovaných skutečností EU.

Článek 47

Jazyky

1.   Pro Europol platí nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (19).

2.   Správní rada rozhoduje jednomyslně o vnitřním jazykovém režimu Europolu.

3.   Překlady potřebné pro práci Europolu jsou vyhotovovány Překladatelským střediskem pro instituce Evropské unie (20).

Článek 48

Informování Evropského parlamentu

Předsednictví Rady, předseda správní rady a ředitel vystoupí před Evropským parlamentem na jeho žádost, aby projednali otázky týkající se Europolu, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti.

Článek 49

Boj proti podvodům

Pravidla stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (21) platí pro Europol. Na základě návrhu ředitele a do šesti měsíců ode dne použitelnosti tohoto rozhodnutí přijme správní rada nezbytná prováděcí opatření, která mohou vyjmout provozní údaje z oblasti působnosti vyšetřování prováděných OLAF.

Článek 50

Dohoda o sídle

Nezbytná opatření týkající se sídla, které má být poskytnuto Europolu ve státě sídla, a materiálních možností, které má tento stát poskytnout, jakož i zvláštních předpisů použitelných ve státě sídla Europolu vůči řediteli, členům správní rady, zástupcům ředitele, zaměstnancům Europolu a jejich rodinným příslušníkům stanoví dohoda o sídle mezi Europolem a Nizozemským královstvím uzavřená po obdržení schválení správní radou.

Článek 51

Výsady a imunity

1.   Na ředitele, zástupce ředitele a zaměstnance Europolu se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství a zvláštní nařízení přijaté na základě článku 16 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství.

2.   Na Europol se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

3.   Nizozemské království a ostatní členské státy se dohodnou, že styční důstojníci vyslaní z ostatních členských států, jakož i jejich rodinní příslušníci požívají těch výsad a imunit, které jsou nezbytné pro řádné plnění úkolů styčných důstojníků u Europolu.

Článek 52

Odpovědnost za neoprávněné nebo nesprávné zpracování údajů

1.   Každý členský stát odpovídá v souladu se svým vnitrostátním právem za každou škodu způsobenou jednotlivci v důsledku právních nebo skutkových omylů v údajích uložených nebo zpracovaných v Europolu. Poškozený může podat žalobu o náhradu škody pouze proti členskému státu, ve kterém došlo k události, ze které vznikla škoda, u soudu příslušného podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu. Členský stát se nemůže dovolávat skutečnosti, že mu jiný členský stát nebo Europol předal nesprávné údaje, aby se zbavil odpovědnosti, kterou má podle svého vnitrostátního práva vůči poškozenému.

2.   Pokud právní nebo skutkové omyly uvedené v odstavci 1 nastaly v důsledku chybného předání údajů nebo porušení povinností stanovených v tomto rozhodnutí jedním nebo více členskými státy nebo v důsledku nedovoleného či nesprávného uchovávání nebo zpracování údajů Europolem, jsou Europol nebo příslušný členský stát nebo státy povinny uhradit na žádost náhradu škody vyplacenou podle odstavce 1, kromě případů, kdy údaje byly členským státem, na jehož území byla škoda způsobena, použity v rozporu s tímto rozhodnutím.

3.   Veškeré spory mezi členským státem, který vyplatil náhradu škody podle odstavce 1, a Europolem nebo jiným členským státem o podstatu nebo výši náhrady se předávají správní radě, která o nich rozhodne většinou dvou třetin svých členů.

Článek 53

Jiná odpovědnost

1.   Smluvní odpovědnost Europolu se řídí právem rozhodným pro dotyčnou smlouvu.

2.   V případě mimosmluvní odpovědnosti je Europol nezávisle na odpovědnosti podle článku 52 povinen nahradit každou škodu způsobenou jeho orgány nebo jeho zaměstnanci při plnění jejich povinností v míře, v jaké jim to lze přičíst, a bez ohledu na jiné postupy pro uplatňování nároku na náhradu škody podle vnitrostátního práva členských států.

3.   Poškozený má právo žádat, aby se Europol zdržel jakékoli činnosti nebo jí zanechal.

4.   Vnitrostátní soudy členských států příslušné k projednávání sporů týkajících se odpovědnosti Europolu podle tohoto článku se určí odkazem na nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (22).

Článek 54

Odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s účastí Europolu na společných vyšetřovacích týmech

1.   Členský stát, na jehož území byla způsobena škoda zaměstnanci Europolu během jejich nasazení při operativních opatřeních podle článku 6 v tomto členském státě, nahradí tuto škodu za podmínek použitelných pro škodu způsobenou jeho vlastními úředníky.

2.   Pokud není s dotčeným členským státem dohodnuto jinak, nahradí Europol v plné výši náhradu škody, kterou tento členský stát vyplatil obětem nebo osobám uplatňujícím za ně tento nárok za škodu uvedenou v odstavci 1. Jakýkoli spor mezi tímto členským státem a Europolem o podstatu nebo výši náhrady je předložen správní radě, která tuto záležitost vyřeší.

KAPITOLA X

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 55

Univerzální právní nástupnictví

1.   Toto rozhodnutí se nedotýká právní síly smluv uzavřených Europolem zřízeným na základě Úmluvy o Europolu před dnem použitelnosti tohoto rozhodnutí.

2.   Odstavec 1 platí zejména pro dohodu o sídle uzavřenou na základě článku 37 Úmluvy o Europolu, jakož i pro dohody uzavřené mezi Nizozemským královstvím a dalšími členskými státy na základě čl. 41 odst. 2 Úmluvy o Europolu a pro všechny mezinárodní dohody, včetně jejich ustanovení o výměně informací, a pro smlouvy uzavřené Europolem, jeho závazky a majetek jím nabytý, jak je stanoveno v Úmluvě o Europolu.

Článek 56

Ředitel a zástupci ředitele

1.   Ředitel a zástupci ředitele jmenovaní na základě článku 29 Úmluvy o Europolu jsou po zbývající část svého funkčního období ředitelem a zástupci ředitele ve smyslu článku 38 tohoto rozhodnutí. Pokud jejich funkční období končí v průběhu jednoho roku ode dne použitelnosti tohoto rozhodnutí, prodlužuje se jejich funkční období automaticky do jednoho roku ode dne použitelnosti tohoto rozhodnutí.

2.   Pokud ředitel nebo jeden nebo více zástupců ředitele není ochoten nebo není schopen vykonávat funkci podle odstavce 1, jmenuje správní rada prozatímního ředitele nebo případně prozatímní(ho) zástupce ředitele na dobu nejdéle 18 měsíců do doby, než jsou provedena jmenování podle čl. 38 odst. 1 a 2.

Článek 57

Zaměstnanci

1.   Odchylně od článku 39 všechny pracovní smlouvy uzavřené Europolem, jak je stanoveno v Úmluvě o Europolu, a platné ke dni použitelnosti tohoto rozhodnutí zůstanou v platnosti až do skončení jejich platnosti a nemohou být prodlouženy na základě služebního řádu Europolu (23) po dni použitelnosti tohoto rozhodnutí.

2.   Všem zaměstnancům na základě smluv uvedených v odstavci 1 je nabídnuta možnost uzavřít smlouvy dočasného zaměstnance podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu pro různé třídy stanovené v plánu pracovních míst, nebo smlouvy smluvního zaměstnance podle článku 3a pracovního řádu.

Za tímto účelem bude po vstupu v platnost a do dvou let ode dne použitelnosti tohoto rozhodnutí orgánem oprávněným uzavírat smlouvy provedeno vnitřní výběrové řízení omezené na zaměstnance, kteří mají smlouvu s Europolem ke dni použitelnosti tohoto rozhodnutí, a to v zájmu zjištění schopností, výkonnosti a bezúhonnosti osob, které mají být zaměstnány.

V závislosti na druhu a úrovni vykonávaných funkcí se úspěšným kandidátům nabídne buď smlouva dočasného zaměstnance, nebo smlouva smluvního zaměstnance na dobu odpovídající přinejmenším době, která zbývá podle smlouvy uzavřené přede dnem použitelnosti tohoto rozhodnutí.

3.   Pokud byla Europolem přede dnem použitelnosti tohoto rozhodnutí uzavřena druhá smlouva na dobu určitou a zaměstnanec přijal smlouvu dočasného zaměstnance nebo smluvního zaměstnance za podmínek uvedených v odst. 2 třetím pododstavci, může být jakékoli další prodloužení uzavřeno pouze na dobu neurčitou v souladu s čl. 39 odst. 4.

4.   Pokud byla Europolem přede dnem použitelnosti tohoto rozhodnutí uzavřena smlouva na dobu neurčitou a zaměstnanec přijal smlouvu dočasného zaměstnance nebo smluvního zaměstnance za podmínek uvedených v odst. 2 třetím pododstavci, bude tato smlouva uzavřena na dobu neurčitou v souladu s čl. 8 prvním pododstavcem a čl. 85 odst. 1 pracovního řádu.

5.   Služební řád Europolu a ostatní příslušné nástroje platí i nadále pro ty zaměstnance, kteří nebyli zaměstnáni podle odstavce 2. Odchylně od kapitoly 5 služebního řádu Europolu se na zaměstnance Europolu použije procentní sazba roční úpravy odměn přijatá Radou podle článku 65 služebního řádu.

Článek 58

Rozpočet

1.   Postup udělení absolutoria za rozpočty schválené na základě čl. 35 odst. 5 Úmluvy o Europolu se provádí v souladu s pravidly stanovenými čl. 36 odst. 5 Úmluvy o Europolu a s finančním nařízením přijatým na základě čl. 35 odst. 9 Úmluvy o Europolu.

2.   Při provádění postupu udělení absolutoria popsaného v odstavci 1 se použije toto:

a)

pro účely provádění postupu udělení absolutoria v souvislosti s roční účetní závěrkou za rok předcházející dni použitelnosti tohoto rozhodnutí uplatňuje i nadále společný revizní výbor postupy stanovené na základě článku 36 Úmluvy o Europolu. Postup udělení absolutoria stanovený Úmluvou o Europolu se použije v rozsahu nezbytném pro tento účel;

b)	správní rada uvedená v článku 36 tohoto rozhodnutí má právo rozhodnout o nahrazení funkcí dříve vykonávaných finančním kontrolorem a finančním výborem na základě Úmluvy o Europolu.

3.   Všechny výdaje vyplývající ze závazků přijatých Europolem v souladu s finančním nařízením přijatým na základě čl. 35 odst. 9 Úmluvy o Europolu přede dnem použitelnosti tohoto rozhodnutí, které v daném okamžiku nebyly dosud uhrazeny, budou uhrazeny způsobem uvedeným v odstavci 4 tohoto článku.

4.   Před uplynutím lhůty dvanácti měsíců ode dne použitelnosti tohoto rozhodnutí stanoví správní rada částku pro pokrytí výdajů uvedených v odstavci 3. Odpovídající částka financovaná z kumulovaného přebytku rozpočtů schválených na základě čl. 35 odst. 5 Úmluvy o Europolu je převedena do prvního rozpočtu sestaveného podle tohoto rozhodnutí a tvoří účelově vázaný příjem určený ke krytí těchto výdajů.

Nejsou-li přebytky dostatečné pro pokrytí výdajů uvedených v odstavci 3, poskytnou členské státy nezbytné finanční prostředky v souladu s postupy stanovenými na základě Úmluvy o Europolu.

5.   Zbytek přebytku rozpočtů schválených na základě čl. 35 odst. 5 Úmluvy o Europolu bude vrácen členským státům. Částka, která má být vyplacena každému z členských států, se vypočítá na základě ročních příspěvků členských států do rozpočtů Europolu stanovených podle čl. 35 odst. 2 Úmluvy o Europolu.

Platba bude provedena do tří měsíců po stanovení částky uvedené v odstavci 3 a po udělení absolutoria pro rozpočty schválené podle čl. 35 odst. 5 Úmluvy o Europolu.

Článek 59

Opatření, jež mají být vypracována a přijata před dnem použitelnosti tohoto rozhodnutí

1.   Správní rada ustanovená na základě Úmluvy o Europolu, jakož i ředitel jmenovaný na základě této úmluvy a společný kontrolní orgán zřízený na základě uvedené úmluvy připraví přijetí těchto nástrojů:

a)	pravidla týkající se práv a povinností styčných důstojníků podle čl. 9 odst. 5;

b)	pravidla použitelná pro analytické pracovní soubory podle čl. 14 odst. 1 pododstavce třetího;

c)	pravidla týkající se vztahů Europolu podle čl. 26 odst. 1 písm. b);

d)	prováděcí pravidla pro zaměstnance Europolu podle čl. 37 odst. 9 písm. d);

e)	pravidla pro výběr a odvolání ředitele a zástupců ředitele podle čl. 38 odst. 3 a 7;

f)	pravidla o důvěrnosti podle čl. 40 odst. 1;

g)	finanční nařízení uvedené v článku 44;

h)	jakýkoli jiný nástroj nezbytný pro přípravu použitelnosti tohoto rozhodnutí.

2.   Za účelem přijetí opatření podle odst. 1 písm. a), d), e) g) a h) je složení správní rady stanoveno v čl. 37 odst. 1. Správní rada přijímá tato opatření postupem upraveným ustanoveními, na která odkazuje odst. 1 písm. a), d), e) a g) tohoto článku.

Rada přijímá opatření uvedená v odst. 1 písm. b), c) a f) postupem upraveným ustanoveními, na která odkazuje odst. 1 písm. b), c) a f).

Článek 60

Finanční opatření a rozhodnutí, jež mají být přijata před dnem použitelnosti tohoto rozhodnutí

1.   Správní rada ve svém složení uvedeném v čl. 37 odst. 1 přijme veškerá finanční opatření a rozhodnutí nezbytná pro provádění nového finančního rámce.

2.   Opatření a rozhodnutí uvedená v odstavci 1 budou přijata v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 2343/2002 a budou kromě jiného zahrnovat:

a)	vypracovávání a přijetí všech opatření a rozhodnutí uvedených v článku 42 ve vztahu k prvnímu rozpočtovému roku po dni použitelnosti tohoto rozhodnutí;

b)	jmenování účetního, jak je uvedeno v čl. 37 odst. 9 písm. e), k 15. listopadu roku, který předchází prvnímu rozpočtovému roku po dni použitelnosti tohoto rozhodnutí;

c)	zavedení funkce vnitřního auditu, jak je stanoveno v čl. 37 odst. 9 písm. f).

3.   Schválení operací, které spadají do prvního rozpočtového roku po dni použitelnosti tohoto rozhodnutí, poskytuje ředitel jmenovaný podle článku 29 Úmluvy o Europolu od 15. listopadu roku, který předchází prvnímu rozpočtovému roku po dni použitelnosti tohoto rozhodnutí. Od tohoto data je ředitel rovněž oprávněn delegovat funkci schvalující osoby podle potřeby. Při výkonu úlohy schvalující osoby musí být splněny požadavky nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002.

4.   Ověření operací ex ante, které spadají do prvního rozpočtového roku po dni použitelnosti tohoto rozhodnutí, provádí finanční kontrolor stanovený podle čl. 27 odst. 3 Úmluvy o Europolu v období od 15. listopadu do 31. prosince roku, který předchází prvnímu rozpočtovému roku po dni použitelnosti tohoto rozhodnutí. Finanční kontrolor vykonává tuto funkci v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 2343/2002.

5.   Část nákladů na přechod, které Europolu vyvstanou v souvislosti s přípravou na nový finanční rámec od roku, který předchází prvnímu rozpočtovému roku po dni použitelnosti tohoto rozhodnutí, ponese souhrnný rozpočet Evropské unie. Financování těchto nákladů může mít podobu grantu Společenství.

KAPITOLA XI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 61

Provedení

Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní právo bylo v souladu s tímto rozhodnutím ke dni jeho použitelnosti.

Článek 62

Nahrazení

Toto rozhodnutí nahrazuje Úmluvu o Europolu a Protokol o výsadách a imunitách Europolu, členů jeho orgánů, náměstků ředitele a zaměstnanců Europolu, a to ode dne použitelnosti tohoto rozhodnutí.

Článek 63

Zrušení

Není-li v tomto rozhodnutí uvedeno jinak, zrušují se veškerá opatření, jimiž se provádí Úmluva o Europolu, s účinkem ode dne použitelnosti tohoto rozhodnutí.

Článek 64

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se od 1. ledna 2010 nebo ode dne použitelnosti nařízení uvedeného v čl. 51 odst. 1, podle toho, co nastane později.

Avšak čl. 57 odst. 2 druhý pododstavec a články 59, 60 a 61 se použijí ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

---

(1)  Stanovisko ze dne 17. ledna 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 63.

(5)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 185, 16.7.2005, s. 35.

(7)  Úř. věst. L 162, 20.6.2002, s. 1.

(8)  Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 3.

(9)  Úř. věst. C 24, 23.1.1998, s. 2.

(10)  Rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom ze dne 28. dubna 1999 o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5 1999, s. 20).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 ze dne 12. prosince 2006 o Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 1).

(13)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

(14)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(15)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(17)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(18)  Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1.

(19)  Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58.

(20)  Nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1).

(21)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(22)  Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.

(23)  Akt Rady ze dne 3. prosince 1998, kterým se stanoví služební řád pro zaměstnance Europolu (Úř. věst. C 26, 30.1.1999, s. 23).

---

---