6.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 329/1

(1)

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (2) v současnosti obsahuje ustanovení o jednotných povoleních, která se týkají celních orgánů ve více než jednom členském státě, pouze pro celní režimy s hospodářským účinkem a v případě zvláštního použití.

(2)

Vzhledem k Lisabonské strategii, jejímž cílem je učinit EU nejkonkurenceschopnějším hospodářstvím na světě, je zásadní vytvořit moderní a jednoduché prostředí s podmínkami pro skutečný vnitřní trh, na němž se zvýší obchodní konkurenceschopnost a je zamezeno narušení hospodářské soutěže mezi společnostmi v různých členských státech. Jednotná povolení zjednodušených postupů, jakož i integrované jednotné povolení hospodářským subjektům umožní centralizovat a integrovat účetní, logistické a distribuční funkce s následnými úsporami administrativních a transakčních nákladů a znamená skutečné zjednodušení. Je proto vhodné rozšířit ustanovení o jednotných povoleních na používání zjednodušeného celního prohlášení a na místní celní řízení.

(3)

V souladu s tím je vhodné sloučit stávající definice „jednotného povolení“ v souvislosti s celními režimy s hospodářským účinkem a v případě zvláštního použití s definicemi pro zjednodušené celní prohlášení a místní celní řízení vzhledem k tomu, že tyto režimy lze při jejich použití spojit.

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 1875/2006 (3), kterým se mění nařízení (EHS) č. 2454/93, stanovilo minimální údaje, které je nutno uvést v celním prohlášení v rámci postupu zjednodušeného celního prohlášení nebo v záznamech v rámci místního celního řízení. Na základě jednotného povolení by měly být minimální údaje, které je nutno uvést v celním prohlášení v rámci postupu zjednodušeného celního prohlášení, maximálními údaji, které lze zpřístupnit celnímu úřadu v jiném členském státě.

(5)

Jelikož osvědčení AEO, a zejména osvědčení pro zjednodušené celní postupy, budou často kombinována s jednotnými povoleními, je vhodné pokud možno co nejvíce sladit pravidla pro udělování, pozastavení a zrušení obou druhů povolení, včetně ustanovení o záznamech umožňujících patřičnou kontrolu postupu.

(6)

Přepravci, zasílatelé a celní zástupci, kteří jsou držiteli osvědčení AEO, mají snazší přístup k zjednodušeným celním postupům, včetně používání zjednodušeného celního prohlášení a místního celního řízení. Je proto vhodné stanovit, že zástupcům je možno udělit povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení, jestliže splňují určité podmínky a kritéria.

(7)

Je nezbytné zlepšit postup podávání žádostí a schvalování, pokud jde o jednotná povolení, a to zkrácením doby potřebné k výměně informací a vypracováním společných pravidel s cílem zamezit prodlevám při udělování těchto povolení. Tato pravidla by měla umožnit celním orgánům vykonávat dohled nad operacemi probíhajícími na základě jednotných povolení a sledovat tyto operace, aniž by byla přijímána správní opatření neúměrná hospodářským potřebám.

(8)

Podmínky a kritéria pro udělování vnitrostátních i jednotných povolení zjednodušeného celního prohlášení a místního celního řízení by měly být totožné, aby bylo dosaženo harmonizace v rámci jednotného trhu.

(9)

Je nezbytné stanovit společná pravidla pro změnu, pozastavení a zrušení povolení zjednodušeného celního prohlášení a místního celního řízení s cílem zajistit společný postup na celém celním území Společenství.

(10)

K dosažení cíle zlepšit postupy podávání žádostí a schvalování je pro jednotná povolení nutné zavést elektronickou komunikaci a databázový systém, jež se budou používat v rámci výměny informací a komunikace mezi celními orgány a k informování Komise a hospodářských subjektů. Tento systém by měl představovat rozšíření informačního a komunikačního systému pro udělování osvědčení AEO.

(11)

Používání zjednodušeného celního prohlášení a místního celního řízení by po přechodném období mělo být povoleno pouze pro hospodářské subjekty, které podávají elektronická celní prohlášení nebo oznámení, jak se požaduje pro jednoduché prostředí bez papírových dokumentů.

(12)

Je nutno objasnit, že celní prohlášení může být se souhlasem celního orgánu nebo orgánů podílejících se na udělování povolení podáno u jiného celního úřadu, než je celní úřad, jemuž zboží je nebo bude předloženo nebo zpřístupněno k provedení kontroly.

(13)

Pokud se týká tranzitních formalit, je vhodné, aby se v případě vyřizování těchto formalit za použití elektronického zpracování dat předtím, než se začne používat nařízení (ES) č. 1875/2006, přijímalo souhrnné celní prohlášení na základě sdělení „zprávy o očekávaném příchodu zboží“.

(14)

V souladu s nařízením (EHS) č. 2454/93, ve znění nařízení Rady (ES) č. 837/2005 (4), podle kterého mají být tranzitní prohlášení ode dne 1. července 2005 podávána prostřednictvím počítačových postupů, by všechny hospodářské subjekty měly tranzitní prohlášení podávat prostřednictvím informatizovaného tranzitního systému. Dále by mělo být cestujícím umožněno podávat písemná tranzitní prohlášení celním orgánům, které by měly zajistit, aby mezi celními orgány docházelo k výměně údajů z tranzitních prohlášení za použití informační technologie a počítačových sítí.

(15)

Úmluva ze dne 20. května 1987 o společném tranzitním režimu (5) byla změněna v souladu s povinností podávat společná tranzitní prohlášení standardním postupem za použití elektronického zpracování dat a souběžná ustanovení právních předpisů Společenství by měla být odpovídajícím způsobem upravena.

(16)

Prováděcí ustanovení tranzitního režimu Společenství založená na podávání písemného tranzitního prohlášení, včetně prováděcích ustanovení týkajících se prohlášení, by za těchto okolností měla být přizpůsobena povinnosti podávat tranzitní prohlášení Společenství standardním postupem za použití elektronického zpracování dat.

(17)

Používání písemných celních prohlášení a souvisejících dokladů by s výjimkou cestujících mělo být omezeno na nouzový postup umožňující hospodářským subjektům provádět tranzitní operace v případě, kdy nefunguje celní informatizovaný tranzitní systém nebo informatizovaný systém schváleného odesílatele nebo hlavního povinného, nebo nefunguje-li síť mezi hlavním povinným a celními orgány.

(18)

Pro operace TIR, které probíhají na celním území Společenství, je nutné používat počítačové zpracování dat, aby se zajistila efektivní výměna údajů a stejná úroveň celní kontroly jako v rámci Společenství/společného tranzitního režimu.

(19)

Operace TIR probíhající na celním území Společenství by měly být začleněny do elektronického prostředí zavedeného nařízením (ES) č. 1875/2006, které stanoví podávání prohlášení před příchodem a odesláním elektronickou cestou.

(20)

Používáním elektronických údajů by měla zaniknout potřeba vracet příslušnou část útržkového listu č. 2 karnetu TIR v rámci celního území Společenství, kdykoli je používán informatizovaný systém, a následně snížit počet zbytečných šetření. Mělo by také zlepšit účinnost a bezpečnost operací TIR, jelikož informatizovaný systém nad nimi urychlí dohled, což by bylo spojeno s konkrétními přínosy jak pro celní správy, tak pro hospodářské subjekty.

(21)

Je vhodné stanovit, aby držitel karnetu TIR podal údaje karnetu TIR na celním úřadě odeslání nebo vstupu za použití počítačového zpracování dat. Jakékoli právní následky vyplývající z nesouladu mezi podanými elektronickými údaji karnetu TIR a karnetem TIR by se však v souladu s Úmluvou TIR měly zakládat na náležitostech karnetu TIR. Formality týkající se jiných stran než celních orgánů Společenství by měly být i nadále plněny na základě karnetu TIR, včetně použití karnetu TIR jako důkazu mezinárodní jistoty.

(22)

Zproštění povinnosti podat údaje karnetu TIR za použití počítačového zpracování dat by mělo být povoleno pouze ve výjimečných případech, kdy nefunguje celní informatizovaný tranzitní systém nebo aplikace pro podání prohlášení a rovněž kdy nefunguje síť mezi těmito dvěma systémy.

(23)

Z důvodu jasnosti je v čl. 453 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2454/93 třeba odkázat na pravidlo povolující prokázání statusu zboží Společenství propuštěného do režimu TIR.

(24)

Náležitosti údajů poskytnutých v informatizovaném systému pro elektronické údaje karnetu TIR by měly být včleněny do pravidel a kódů elektronických tranzitních prohlášení stanovených v přílohách 37 A a 37 C.

(25)

Aby se zjednodušilo a urychlilo zveřejňování veškerých změn na seznamu úřadů ke koordinaci určených členskými státy za účelem opatření pro případy porušení předpisů nebo nesrovnalostí týkajících se karnetů ATA, bude se toto zveřejňování uskutečňovat prostřednictvím oficiálních internetových stránek Evropské unie.

(26)

Pravidelný přezkum seznamu zboží, které představuje vyšší riziko podvodu v průběhu tranzitní operace, stanoveného v příloze 44C nařízení (EHS) č. 2454/93, provedený podle článku 340a uvedeného nařízení na základě informací získaných od členských států, ukázal, že určité zboží uvedené na tomto seznamu již není považováno za zboží představující vyšší riziko podvodu. Seznam v příloze 44C je proto vhodné odpovídajícím způsobem upravit.

(27)

Příloha 67 nařízení (EHS) č. 2454/93 obsahuje společný tiskopis žádosti a povolení pro režimy s hospodářským účinkem a pro zvláštní použití. Tento tiskopis je nutno použít v případě, je-li dotčen jeden celní orgán, i v případě zapojení více celních orgánů. Je vhodné rozšířit používání přílohy 67 na případy, kdy se předkládá žádost o povolení používat zjednodušené celní prohlášení nebo místní celní řízení, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak i v případě zapojení více než jednoho celního orgánu.

(28)

Nařízení (EHS) č. 2454/93 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(29)

Jelikož se změny stanovené v rozhodnutí smíšeného výboru ES-ESVO Společný tranzit č. 1/2008 ze dne 16. června 2008, kterým se mění Úmluva ze dne 20. května 1987 o společném tranzitním režimu použijí od 1. července 2008 a 1. července 2009, měla by se odpovídající ustanovení tohoto nařízení použít od stejného dne.

(30)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

1)

V článku 1 se vkládají nové body, které znějí:

2)

V článku 183 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Souhrnné celní prohlášení pro zboží přepravované v tranzitním režimu, pro který se formality provedou za použití elektronického zpracování dat předtím, než jsou předloženy celnímu orgánu, má podobu tranzitního prohlášení předaného celnímu úřadu určení za použití ‚zprávy o očekávaném příchodu zboží‘.

Souhrnné celní prohlášení má podobu kopie tranzitního dokladu nebo tranzitního doprovodného dokladu, je-li použit čl. 353 odst. 2.“

3)

V článku 199 se odstavce 1 a 2 nahrazují těmito:

„1.   Aniž je dotčeno případné použití trestněprávních předpisů, má se za to, že podáním celního prohlášení podepsaného deklarantem nebo jeho zástupcem nebo tranzitního celního prohlášení podaného za použití elektronického zpracování dat celnímu úřadu vzniká v souladu s platnými předpisy odpovědnost deklaranta nebo jeho zástupce za:

2.   Používá-li deklarant k vyhotovení svých celních prohlášení, včetně tranzitních celních prohlášení vyhotovených v souladu s čl. 353 odst. 2 písm. b), systémy počítačového zpracování dat, mohou celní orgány stanovit, že vlastnoruční podpis lze nahradit jiným identifikačním technickým postupem, který může být založen na použití kódů. Tato možnost se poskytuje pouze při splnění technických a administrativních podmínek stanovených celními orgány.

Celní orgány mohou také stanovit, že celní prohlášení vyhotovená pomocí celních systémů počítačového zpracování dat, včetně tranzitních prohlášení vyhotovených v souladu s čl. 353 odst. 2 písm. b), jsou ověřována přímo těmito systémy namísto ručního nebo mechanického otisku razítka celního úřadu a podpisu příslušného úředníka.“

4)

V článku 201 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Celní orgány mohou povolit, aby celní prohlášení bylo podáno u jiného celního úřadu, než je celní úřad, jemuž zboží je nebo bude předloženo nebo zpřístupněno k provedení kontroly, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

5)

V článku 202 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Tranzitní celní prohlášení musí být celnímu úřadu odeslání podáno a zboží předloženo v jeho úředních hodinách.

Celní úřad odeslání však může na žádost hlavního povinného a na jeho náklady povolit, aby zboží bylo předloženo na jiném místě.“

6)

Článek 203 se nahrazuje tímto:

„Článek 203

1.   Na celním prohlášení se vyznačí datum jeho přijetí.

2.   Tranzitní prohlášení Společenství celní úřad odeslání přijme a zaeviduje v úředních hodinách stanovených celními orgány.“

7)

V čl. 205 odst. 3 se pátá a šestá odrážka nahrazují tímto:

8)

V článku 208 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Pokud se zboží před propuštěním do tranzitního režimu Společenství nebo společného tranzitního režimu nachází v jiném celním režimu nebo je do něj propuštěno následně, může se použít sada obsahující počet výtisků potřebný pro tranzitní režim, použije-li se čl. 353 odst. 2, a pro předchozí nebo následující celní režim.“

9)

V čl. 215 odst. 1 se druhý a třetí pododstavec nahrazují těmito:

„Pro všechny výtisky se používá bílý papír. Na výtiscích pro tranzitní režim Společenství používaných v souladu s čl. 353 odst. 2 však mají kolonky 1 (první a třetí dílčí kolonka), 2, 3, 4, 5, 6, 8, 15, 17, 18, 19, 21, 25, 27, 31, 32, 33 (první dílčí kolonka vlevo), 35, 38, 40, 44, 50, 51, 52, 53, 55 a 56 zelený podtisk.

Tiskopisy jsou tištěny zeleným tiskem.“

10)

V článku 219 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Zboží, které je předmětem tranzitního prohlášení, se předkládá společně s přepravním dokladem.

Celní úřad odeslání může zprostit povinnosti předložit tento doklad při plnění formalit za podmínky, že má tento doklad nadále k dispozici.

Přepravní doklad však musí být během přepravy předložen celním orgánům nebo jakýmkoli jiným pověřeným orgánům na jejich vyžádání.“

11)

V článku 247 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5.   Při uplatnění tranzitního režimu Společenství uvede celní úřad odeslání v souladu s výsledky kontroly příslušné údaje na tranzitním prohlášení.“

12)

V článku 249 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Při uplatnění tranzitního režimu Společenství, pokud to výsledky kontroly prohlášení umožňují, povolí celní úřad odeslání propuštění zboží a zaznamená datum tohoto propuštění do informatizovaného systému.“

13)

V části I hlavě IX kapitole 1 se před článek 253 vkládá nový název, který zní:

„Oddíl 1

Obecná ustanovení “.

14)

V článku 253 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„4.   Kdokoli může požádat o povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení, které bude této osobě uděleno pro vlastní použití nebo k použití jako zástupce, jsou-li zavedeny dostatečné záznamy a postupy, které celnímu orgánu umožní identifikovat zastoupené osoby a vykonávat patřičné celní kontroly.

Tato žádost se může týkat rovněž integrovaného povolení, aniž je dotčen článek 64 kodexu.

5.   Používání zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení je podmíněno poskytnutím jistoty pro dovozní cla a jiné poplatky.

6.   Držitel povolení splní podmínky a kritéria stanovená v této kapitole a povinnosti vyplývající z povolení, aniž jsou dotčeny povinnosti deklaranta a pravidla týkající se vzniku celního dluhu.

7.   Držitel povolení schvalující celní orgán informuje o všech činitelích, které nastaly po udělení povolení a které mohou mít vliv na další trvání nebo obsah povolení.

8.   Nové posouzení povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení provádí schvalující celní orgán v těchto případech:

Pokud je povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení vydáno žadateli, jehož společnost byla založena před méně než třemi lety, provádí se v průběhu prvního roku po vydání podrobné sledování.“

15)

V článku 253a se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Používání zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení je podmíněno podáváním elektronických celních prohlášení a oznámení.“

16)

V části I hlavě IX kapitole 1 se za článek 253a vkládá nový oddíl, který zní:

„Oddíl 2

Udělování, pozastavení a zrušení povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení

Článek 253b

1.   Žádosti o povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení se předkládají pomocí vzoru žádosti uvedeného v příloze 67 nebo odpovídajícího elektronického formátu.

2.   Pokud se schvalující celní orgán domnívá, že žádost neobsahuje veškeré požadované údaje, vyzve žadatele ve lhůtě 30 kalendářních dnů po obdržení žádosti, aby příslušné informace doplnil, a svou výzvu odůvodní.

3.   Žádost není přijata, pokud:

4.   Před udělením povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení celní orgány zkontrolují záznamy žadatele, nelze-li využít výsledků předchozího auditu.

Článek 253c

1.   Povolení zjednodušeného celního prohlášení se udělí za předpokladu, že jsou splněny podmínky a kritéria stanovené v článku 14h s výjimkou odst. 1 písm. c), v čl. 14i písm. d), e) a g) a v článku 14j.

Povolení místního celního řízení se udělí za předpokladu, že jsou splněny podmínky a kritéria stanovené v článku 14h s výjimkou odst. 1 písm. c), v článku 14i a v článku 14j.

Při udělování povolení uvedených v prvním a druhém pododstavci celní orgány použijí čl. 14a odst. 2 a tiskopis povolení uvedený v příloze 67.

2.   Je-li žadatel držitelem osvědčení AEO podle čl. 14a odst. 1 písm. a) nebo c), má se za to, že byly splněny podmínky a kritéria stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 253d

1.   Schvalující celní orgán pozastaví povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení, jestliže:

V případě podle prvního pododstavce písmena b) tohoto článku však může schvalující celní orgán rozhodnout nepozastavit povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení, pokud má za to, že takové porušení je zanedbatelné ve vztahu k množství nebo objemu celních operací a že v souvislosti s tímto porušením nevzniká pochybnost o dobré víře držitele povolení.

Před přijetím rozhodnutí sdělí schvalující celní orgán svá zjištění držiteli povolení. Držitel povolení je oprávněn provést nápravu a/nebo vyjádřit své stanovisko do třiceti kalendářních dnů počínaje dnem sdělení.

2.   Jestliže držitel povolení nezjedná nápravu situace uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) ve lhůtě třiceti kalendářních dnů, schvalující celní orgán držiteli oprávnění oznámí, že povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení se pozastavuje na dobu třiceti kalendářních dnů s cílem umožnit držiteli povolení přijmout požadovaná opatření k nápravě.

3.   V případech podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) schvalující celní orgán pozastaví povolení do konce soudního řízení. Tuto skutečnost sdělí držiteli povolení.

4.   Pokud držitel povolení není schopen zjednat nápravu během třiceti kalendářních dnů, avšak prokáže, že podmínky může splnit, jestliže bude prodloužena doba pozastavení, pozastaví schvalující celní orgán povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení o dalších 30 kalendářních dnů.

5.   Pozastavením povolení není dotčen celní režim, který začal již před datem pozastavení, ale nebyl ještě ukončen.

Článek 253e

1.   Jestliže držitel povolení schvalujícímu celnímu orgánu věrohodně prokázal, že přijal nutná opatření k dodržování podmínek a kritérií, které musí být splněny při povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení, zruší schvalující celní orgán pozastavení a vyrozumí držitele povolení. Pozastavení může být zrušeno před uplynutím lhůty stanovené v čl. 253d odst. 2 nebo 4.

2.   Jestliže držitel povolení nepřijme nezbytná opatření v průběhu doby pozastavení stanovené v čl. 253d odst. 2 nebo 4, použije se článek 253g.

Článek 253f

1.   Pokud držitel povolení není dočasně schopen plnit některou z podmínek a kritérií stanovených pro povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení, může požádat o pozastavení povolení. V tomto případě držitel povolení oznámí tuto skutečnost schvalujícímu celnímu orgánu a uvede den, kdy bude opět schopen plnit podmínky a kritéria. Schvalujícímu celnímu orgánu oznámí rovněž plánovaná opatření a harmonogram jejich provedení.

2.   Jestliže držitel povolení není schopen zjednat nápravu ve lhůtě stanovené v jeho oznámení, může schvalující celní orgán povolit přiměřené prodloužení, pokud držitel povolení jednal v dobré víře.

Článek 253g

Aniž je dotčen článek 9 kodexu a článek 4 tohoto nařízení, schvalující celní orgán zruší povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení v těchto případech:

V případě podle prvního pododstavce písm. b) však může schvalující celní orgán rozhodnout, že povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení nezruší, pokud má za to, že taková porušení jsou zanedbatelná ve vztahu k množství nebo objemu celních operací a že v souvislosti s těmito porušeními nevzniká pochybnost o dobré víře držitele povolení.“

17)

V části I hlavě IX se za kapitolu 1 vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA 1A

Jednotné povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení

Oddíl 1

Podávání žádosti

Článek 253h

1.   Žádost o jednotné povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení se předkládá jednomu z celních orgánů uvedených v čl. 14d odst. 1 a 2.

Pokud se však povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení požaduje v rámci žádosti o jednotné povolení k zvláštnímu použití nebo pro celní režim s hospodářským účinkem nebo na základě takové žádosti, použije se čl. 292 odst. 5 a 6 nebo články 500 a 501.

2.   Jestliže je část příslušných záznamů a dokumentace vedena v jiném členském státě, než ve kterém byla předložena žádost, žadatel řádně vyplní kolonky 5a, 5b a 7 tiskopisu žádosti, jejíž vzor je uveden v příloze 67.

3.   Žadatel uvede snadno přístupné ústřední místo nebo jmenuje kontaktní osobu v rámci své organizace v členském státě, v němž byla předložena žádost, tak aby měly celní orgány k dispozici veškeré informace nezbytné k prokázání splnění požadavků pro udělení jednotného povolení.

4.   Žadatelé v možném rozsahu předloží celním orgánům nezbytné údaje v elektronické podobě.

5.   Do zavedení elektronického systému výměny údajů mezi dotčenými členskými státy, které je nezbytné pro účely příslušného celního režimu, může schvalující celní orgán zamítnout žádosti předložené podle odstavce 1, pokud by žádost o jednotné povolení znamenala neúměrný správní poplatek.

Článek 253i

1.   Členské státy oznámí Komisi seznamy celních orgánů uvedených v čl. 253h odst. 1, jimž mají být žádosti podávány, a jakékoli jejich následné změny. Komise tyto informace zpřístupní na internetu. Tyto orgány působí jako celní orgány udělující jednotná povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení.

2.   Členské státy jmenují ústřední úřad odpovědný za výměnu informací mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí a informují o tomto úřadu Komisi.

Oddíl 2

Postup při vydávání

Článek 253j

1.   Předkládá-li se žádost o jednotné povolení zjednodušeného celního prohlášení nebo místního celního řízení, schvalující celní orgán zpřístupní ostatním dotčeným celním orgánům tyto informace:

Informace jsou zpřístupněny pomocí komunikačního systému uvedeného v článku 253m, jakmile je tento systém k dispozici.

2.   Informace uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) schvalující celní orgán zpřístupní v těchto lhůtách:

Pokud schvalující celní orgán není schopen tyto lhůty dodržet, může je prodloužit o dalších 30 kalendářních dnů. V těchto případech schvalující celní orgán sdělí žadateli důvody prodloužení před uplynutím těchto lhůt.

Lhůta počíná běžet okamžikem, kdy schvalující celní orgán obdrží veškeré nezbytné informace uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c). Schvalující celní orgán vyrozumí žadatele o přijetí žádosti a o datu, kdy začíná běžet příslušná lhůta.

3.   Do dne 31. prosince 2009 se maximální lhůty v délce 30 nebo 90 kalendářních dnů stanovené v prvním pododstavci odstavce 2 nahrazují 90 nebo 210 kalendářními dny.

Článek 253k

1.   Schvalující celní orgán členského státu, v němž byla předložena žádost, a celní orgány ostatních členských států, jež jsou zapojeny do požadovaného jednotného povolení, spolupracují při stanovování provozních požadavků a požadavků na vykazování, včetně plánu kontrol pro dohled nad celním režimem používaným na základě jednotného povolení. Údaje, které mají být mezi dotčenými celními orgány vyměňovány pro účely celního režimu nebo režimů, však nejdou nad rámec údajů stanovených v příloze 30 A.

2.   Celní orgány ostatních členských států, jichž se týká požadované jednotné povolení, sdělí schvalujícímu celnímu orgánu případné námitky do třiceti kalendářních dnů ode dne obdržení předlohy povolení. Je-li pro toto oznámení zapotřebí delší lhůta, schvalující celní orgán musí být vyrozuměn co nejdříve, v každém případě nejpozději v uvedené lhůtě. Tuto dodatečnou lhůtu lze prodloužit nejvýše o dalších 30 kalendářních dnů. Je-li lhůta prodloužena, schvalující celní orgán vyrozumí žadatele o prodloužení lhůty.

Pokud byly sděleny námitky a celní orgány v uvedené lhůtě nedosáhly dohody, žádost je zamítnuta v rozsahu, v němž byly vzneseny námitky.

Pokud konzultovaný celní orgán neodpoví ve lhůtě nebo lhůtách stanovených v prvním pododstavci, schvalující celní orgán může na odpovědnost konzultovaného celního orgánu předpokládat, že neexistují žádné námitky ohledně vydání takovéhoto povolení.

3.   Před částečným nebo úplným zamítnutím žádosti schvalující celní orgán sdělí žadateli důvody, na nichž hodlá založit své rozhodnutí, a žadatel může sdělit své stanovisko do 30 kalendářních dnů ode dne oznámení.

Článek 253l

1.   Jestliže o jednotné povolení žádá žadatel, jenž je držitelem osvědčení AEO podle čl. 14a odst. 1 písm. a) nebo c), povolení se udělí, pokud došlo k nezbytné výměně informací mezi:

Pokud žadatel není držitelem osvědčení AEO podle čl. 14a odst. 1 písm. a) nebo c), povolení se udělí, jestliže se schvalující celní orgán ujistí, že žadatel bude schopen plnit podmínky a kritéria pro povolení stanovené nebo uvedené v článcích 253, 253a a 253c, a jestliže došlo k nezbytné výměně informací podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

2.   Poté, co schvalující celní orgán od ostatních dotčených celních orgánů obdrží souhlas či neobdrží žádné odůvodněné námitky, vydá povolení v souladu s tiskopisem povolení uvedeným v příloze 67 do 30 kalendářních dnů od uplynutí lhůt stanovených v čl. 253k odst. 2 nebo 3.

Schvalující celní orgán zpřístupní povolení celním orgánům v zúčastněných členských státech pomocí informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 253m, jakmile je tento systém k dispozici.

3.   Jednotná povolení zjednodušeného celního prohlášení a místního celního řízení jsou uznávána ve všech členských státech uvedených v kolonce 10 nebo kolonce 11 povolení, či případně v obou těchto kolonkách.

Oddíl 3

Předávání informací

Článek 253m

1.   Pro informování a komunikaci mezi celními orgány a k informování Komise a hospodářských subjektů se použije, jakmile bude k dispozici, elektronický informační a komunikační systém, který vymezí Komise a celní orgány po vzájemné dohodě. Informace poskytnuté hospodářským subjektům jsou omezeny na údaje, které nemají důvěrnou povahu a které jsou vymezeny v hlavě II bodu 16 vysvětlivek k tiskopisu žádosti o zjednodušené celní postupy uvedenému v příloze 67.

2.   Komise a celní orgány si pomocí systému uvedeného v odstavci 1 vyměňují, ukládají a zpřístupňují tyto informace:

3.   S předchozím souhlasem držitele povolení mohou Komise a členské státy prostřednictvím internetu zveřejnit seznam jednotných povolení, jakož i údaje, které nemají důvěrnou povahu a které jsou vymezeny v hlavě II bodu 16 vysvětlivek k tiskopisu žádosti o zjednodušené postupy uvedenému v příloze 67. Tento seznam se aktualizuje.“

18)

V čl. 260 odst. 1 se slovo „deklarant“ nahrazuje slovem „žadatel“.

19)

Článek 261 se nahrazuje tímto:

„Článek 261

1.   Povolení používat postup zjednodušeného celního prohlášení se žadateli udělí, jsou-li splněny podmínky a kritéria uvedené v článcích 253, 253a a 253c.

2.   Je-li žadatel držitelem osvědčení AEO uvedeného v čl. 14a odst. 1 písm. a) nebo c), schvalující celní orgán povolení udělí, pokud mezi žadatelem a schvalujícím celním orgánem došlo k nezbytné výměně informací. Veškeré podmínky a kritéria stanovené v odstavci 1 tohoto článku se považují za splněné.“

20)

Článek 264 se nahrazuje tímto:

„Článek 264

1.   Povolení používat místní celní řízení se žadateli udělí, jsou-li splněny podmínky a kritéria uvedené v článcích 253, 253a a 253c.

2.   Je-li žadatel držitelem osvědčení AEO uvedeného v čl. 14a odst. 1 písm. a) nebo c), schvalující celní orgán povolení udělí, pokud mezi žadatelem a schvalujícím celním orgánem došlo k nezbytné výměně informací. Veškeré podmínky a kritéria stanovené v odstavci 1 tohoto článku se považují za splněné.“

21)

Článek 265 se zrušuje.

22)

V článku 269 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Povolení používat postup zjednodušeného celního prohlášení se žadateli udělí v souladu s podmínkami a kritérii a způsobem stanoveným v článcích 253, 253a a 253c a 270.“

23)

Článek 270 se mění takto:

24)

V článku 282 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Povolení používat postup zjednodušeného celního prohlášení se žadateli udělí, jsou-li splněny podmínky a kritéria uvedené v článcích 261 a 262, které se použijí přiměřeně.“

25)

Článek 288 se zrušuje.

26)

V čl. 291 odst. 2 se zrušuje písmeno a).

27)

V článku 340b se doplňují nové body, které znějí:

„6.   ‚tranzitním doprovodným dokladem‘ doklad vytištěný počítačovým systémem doprovázející zboží a vycházející z údajů tranzitního prohlášení;

7.   ‚nouzovým postupem‘ postup založený na papírových dokladech vyhotovených s cílem umožnit podání a kontrolu tranzitního prohlášení a sledování tranzitní operace, nemůže-li být použit standardní postup elektronickou cestou.“

28)

V článku 340c se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Zboží Společenství se propouští do režimu vnitřního tranzitu Společenství, pokud je odesláno:

29)

V článku 342 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Je-li jistota poskytnuta ručením u celního úřadu záruky:

30)

Článek 343 se nahrazuje tímto:

„Článek 343

Každý členský stát vloží do informatizovaného systému seznam celních úřadů příslušných pro tranzitní operace Společenství, jejich identifikační čísla, působnost a jejich pracovní dobu (dny a hodiny). Do informatizovaného systému musí být rovněž zaznamenány veškeré změny těchto údajů.

Komise předá tyto informace ostatním členským státům prostřednictvím informatizovaného systému.“

31)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 343a

Každý členský stát uvědomí Komisi o vytvoření ústředních celních úřadů a o kompetencích přidělených těmto úřadům při řízení a kontrole tranzitního režimu Společenství a rovněž při přijímání a předávání dokladů s uvedením typu příslušných dokladů.

Komise sdělí tyto údaje ostatním členským státům.“

32)

V části II hlavě II kapitole 4 oddílu 1 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 344a

1.   V rámci tranzitního režimu Společenství se formality plní za použití elektronického zpracování dat.

2.   Mezi správními orgány se používají zprávy, které jsou v souladu se strukturou a náležitostmi, které po dohodě určily celní orgány.“

33)

V článku 345 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.   Při poskytnutí jednotlivé jistoty ručením nemůže hlavní povinný měnit přístupový kód spojený s ‚referenčním číslem jistoty‘ s výjimkou případů, kdy se uplatňují ustanovení přílohy 47A bodu 3.“

34)

V článku 346 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Při poskytnutí jednotlivé jistoty ručením musí být vystavena záruční listina podle vzoru uvedeného v příloze 49.

Záruční listina je ponechána na celním úřadě záruky.“

35)

Článek 347 se nahrazuje tímto:

„Článek 347

1.   V případě uvedeném v čl. 345 odst. 3 musí být pro jednotlivou jistotu vystavena záruční listina podle vzoru uvedeného v příloze 50.

Ustanovení čl. 346 odst. 2 se použijí přiměřeně.

2.   Ručitel poskytne celnímu úřadu záruky za podmínek stanovených celními orgány veškeré podrobnosti o záručních dokladech jednotlivé jistoty, které vystavil.

Poslední den, kdy lze doklad použít, nesmí nastat později než 1 rok ode dne vystavení.

3.   Ručitel sdělí hlavnímu povinnému ‚referenční číslo jistoty‘ u každého záručního dokladu jednotlivé jistoty, který mu byl přidělen. Přiřazený přístupový kód hlavní povinný nesmí měnit.

4.   Pro účely čl. 353 odst. 2 písm. b) ručitel vydá hlavnímu povinnému záruční doklady jednotlivé jistoty na tiskopise, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze 54. Na záručním dokladu je uvedeno identifikační číslo.

5.   Ručitel může vystavit záruční doklady jednotlivé jistoty, které neplatí pro operaci tranzitu Společenství týkající se zboží uvedeného v příloze 44 C. V tom případě ručitel přes každý záruční doklad jednotlivé jistoty v papírové formě uvede diagonálně následující poznámku:

6.   Hlavní povinný předloží na celním úřadu odeslání počet záručních dokladů jednotlivé jistoty odpovídající násobku částky 7 000 EUR, který je nezbytný k pokrytí celkové částky uvedené v čl. 345 odst. 1. Pro účely čl. 353 odst. 2 písm. b) se záruční doklady v papírové formě předkládají celnímu úřadu odeslání, který si je ponechá a sdělí celnímu úřadu záruky uvedenému na záručním dokladu identifikační číslo každého záručního dokladu.“

36)

V článku 348 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Celní orgány členského státu, o jehož celní úřad záruky se jedná, zaznamenají informaci o zrušení nebo odstoupení a den nabytí účinku do informatizovaného systému.“

37)

Článek 350 se zrušuje.

38)

Článek 351 se nahrazuje tímto:

„Článek 351

Jestliže zásilky obsahují zboží, které má být propuštěno do režimu vnějšího tranzitu Společenství, a zároveň zboží, které má být propuštěno do režimu vnitřního tranzitu Společenství, doplní se tranzitní prohlášení označené symbolem ‚T‘ u každé jednotlivé položky symbolem ‚T1‘, ‚T2‘ nebo ‚T2F‘.“

39)

Článek 352 se zrušuje.

40)

Článek 353 se nahrazuje tímto:

„Článek 353

1.   Tranzitní prohlášení dodržují strukturu a náležitosti stanovené v příloze 37A.

2.   Celní orgány přijímají tranzitní prohlášení vyhotovená písemně na formuláři odpovídajícím vzoru uvedenému v příloze 31 a v souladu s postupem, který celní orgány vymezily po vzájemné dohodě, v těchto případech:

3.   Nefunguje-li aplikace hlavního povinného a/nebo síť, podléhá použití písemného tranzitního prohlášení podle odst. 2 písm. b) schválení celními orgány.

4.   Tranzitní prohlášení může být doplněno doplňkovými listy podle vzoru uvedeného v příloze 33. Listy tvoří nedílnou součást prohlášení.

5.   Namísto doplňkových listů lze použít ložné listy vyhotovené v souladu s přílohou 44A a podle vzoru uvedeného v příloze 45 jako popisnou část písemného tranzitního prohlášení, jehož nedílnou součást tvoří.“

41)

V části II hlavě II kapitole 4 oddílu 2 pododdílu 2 se vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 353a

1.   Pro účely čl. 353 odst. 2 písm. a) cestující vyhotoví tranzitní prohlášení v souladu s článkem 208 a přílohou 37.

2.   Celní orgány zajistí, aby mezi příslušnými orgány došlo k výměně údajů o tranzitu za použití informační technologie a počítačových sítí.“

42)

V článku 356 se zrušuje odstavec 3.

43)

Článek 357 se mění takto:

44)

Články 358 a 359 se nahrazují tímto:

„Článek 358

1.   Po propuštění zboží předá celní úřad odeslání podrobnosti o tranzitní operaci Společenství celnímu úřadu určení uvedenému v celním prohlášení prostřednictvím ‚zprávy o očekávaném příchodu zboží‘ a všem celním úřadům tranzitu uvedeným v celním prohlášení prostřednictvím ‚zprávy o očekávaném tranzitu‘. Tyto zprávy vycházejí z údajů uvedených v tranzitním prohlášení, případně opravených.

2.   Po propuštění zboží doprovází přepravované zboží propuštěné do tranzitního režimu Společenství tranzitní doprovodný doklad. Jeho vzor a náležitosti jsou uvedeny v příloze 45A. Tento doklad se zpřístupní hospodářskému subjektu jedním z následujících způsobů:

3.   Tranzitní doprovodný doklad se případně doplní seznamem položek, který odpovídá vzoru a vysvětlivkám uvedeným v příloze 45B. Tento seznam tvoří nedílnou součást tranzitního doprovodného dokladu.

Článek 359

1.   Zásilka se spolu s tranzitním doprovodným dokladem předkládá každému celnímu úřadu tranzitu.

2.   Celní úřad tranzitu zaznamená průjezd, o kterém byl vyrozuměn prostřednictvím ‚zprávy o očekávaném tranzitu‘ celním úřadem odeslání. Celní úřad odeslání je vyrozuměn o překročení hranice prostřednictvím zprávy ‚potvrzení o přestupu hranice‘.

3.   Celní úřady tranzitu provedou prohlídku zboží, považují-li to za nutné. Případná prohlídka zboží se provádí zejména na podkladě ‚zprávy o očekávaném tranzitu‘.

4.   Je-li zboží dopravováno přes celní úřad tranzitu, který není totožný s původně určeným celním úřadem uvedeným v tranzitním doprovodném dokladu, celní úřad tranzitu si od celního úřadu odeslání vyžádá ‚zprávu o očekávaném tranzitu‘ a informuje celní úřad odeslání o tranzitu prostřednictvím zprávy ‚potvrzení o přestupu hranice‘.“

45)

Článek 360 se mění takto:

46)

Články 361, 362 a 363 se nahrazují těmito:

„Článek 361

1.   Zboží a požadované doklady se předloží celnímu úřadu určení v jeho úředních hodinách. Na žádost zúčastněné osoby a na její náklady však může tento úřad povolit předložení požadovaných dokladů a zboží mimo tuto úřední dobu. Celní úřad určení může rovněž na žádost zúčastněné osoby a na její náklady povolit předložení zboží a požadovaných dokladů na jiném místě.

2.   Je-li zboží předloženo celnímu úřadu určení po uplynutí lhůty stanovené celním úřadem odeslání a je-li její nedodržení způsobeno okolnostmi, které jsou celnímu úřadu určení uspokojivě vysvětleny a které nelze přičítat dopravci ani hlavnímu povinnému, má se za to, že hlavní povinný lhůtu dodržel.

3.   Celní úřad určení si ponechá tranzitní doprovodný doklad a prohlídka zboží se provádí zejména na základě ‚zprávy o očekávaném příchodu zboží‘ obdržené od celního úřadu odeslání.

4.   Na žádost hlavního povinného a jako důkaz ukončení režimu v souladu s čl. 366 odst. 1 uvede celní úřad určení v tranzitním doprovodném dokladu tuto poznámku:

5.   Tranzitní operace může být ukončena u jiného celního úřadu, než který je uveden v tranzitním prohlášení. Tento úřad se tím stává celním úřadem určení.

Pokud je nový celní úřad určení úřadem jiného členského státu, než tomu bylo u původně určeného celního úřadu, vyžádá si nový celní úřad určení od celního úřadu odeslání ‚zprávu o očekávaném příchodu zboží‘.

Článek 362

1.   Celní úřad určení vydá osobě, která předloží zboží a požadované doklady, na vyžádání stvrzenku.

2.   Stvrzenka se vystavuje na tiskopise, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze 47.

3.   Stvrzenku předem vyplní zúčastněná osoba. Mimo místa vyhrazeného pro celní úřad určení může obsahovat i další údaje o zásilce. Stvrzenku nelze použít k prokázání ukončení režimu ve smyslu čl. 366 odst. 1.

Článek 363

1.   Celní úřad určení vyrozumí celní úřad odeslání o příchodu zboží ve stejný den, kdy je zboží předloženo celnímu úřadu určení pomocí ‚zprávy o příchodu zboží‘.

2.   Je-li tranzitní operace ukončena u jiného celního úřadu, než který byl původně uveden v tranzitním prohlášení, informuje nový celní úřad určení o příchodu zboží celní úřad odeslání pomocí ‚zprávy o příchodu zboží‘.

Celní úřad odeslání informuje o příchodu zboží původně určený celní úřad určení ‚předanou zprávou o příchodu zboží‘.

3.   ‚Zprávu o příchodu zboží‘ uvedenou v odstavci 1 a 2 nelze použít jako důkaz ukončení režimu ve smyslu čl. 366 odst. 1.

4.   S výjimkou oprávněných případů zašle celní úřad určení ‚zprávu o výsledcích kontroly‘ celnímu úřadu odeslání nejpozději třetí den následující po dni, kdy je zboží předloženo celnímu úřadu určení. Použije-li se však článek 408, celní úřad určení zašle ‚zprávu o výsledcích kontroly‘ celnímu úřadu odeslání nejpozději šestý den následující po dni, kdy je zboží předloženo.“

47)

Článek 364 se zrušuje.

48)

V části II hlavě II kapitole 4 oddílu 2 se název pododdílu 6 nahrazuje tímto:

„Postup šetření“.

49)

Článek 365 se nahrazuje tímto:

„Článek 365

1.   Neobdrží-li celní orgány členského státu odeslání ‚zprávu o příchodu zboží‘ ve lhůtě stanovené pro předložení zboží celnímu úřadu určení, nebo ‚zprávu o výsledcích kontroly‘ ve lhůtě do šesti dnů po obdržení ‚zprávy o příchodu zboží‘, zváží tyto orgány, zda zahájí šetření k získání informací nezbytných buď k vyřízení režimu nebo, není-li to možné:

2.   Šetření se zahájí nejpozději sedm dní po uplynutí jedné ze lhůt uvedených v odstavci 1 s výjimkou mimořádných případů, které určí členské státy dohodou. Jestliže celní orgány obdrží informace nebo nabudou podezření o neukončení tranzitního režimu dříve, zahájí se šetření ihned.

3.   Obdrží-li celní orgány členského státu odeslání pouze ‚zprávu o příchodu zboží‘, zahájí šetření žádostí o ‚zprávu o výsledcích kontroly‘ směrovanou na celní úřad určení, který zaslal ‚zprávu o příchodu zboží‘.

4.   Neobdrží-li celní orgány členského státu odeslání ‚zprávu o příchodu zboží‘, zahájí šetření žádostí hlavnímu povinnému o informace potřebné pro ukončení režimu nebo celnímu úřadu určení, jsou-li k dispozici dostatečné informace pro šetření na místě určení.

Nemůže-li být tranzitní operace vyřízena, je hlavní povinný požádán o informace nezbytné k vyřízení režimu nejpozději dvacet osm dnů po zahájení šetření u celního úřadu určení.

5.   Celní úřad určení a hlavní povinný odpoví na žádost uvedenou v odstavci 4 ve lhůtě dvaceti osmi dnů. Poskytne-li hlavní povinný v průběhu této lhůty dostatečné informace, celní orgány členského státu odeslání k těmto informacím přihlédnou nebo vyřídí operaci, pokud to poskytnuté informace umožňují.

6.   Neumožní-li informace poskytnuté hlavním povinným vyřídit režim, avšak celní orgány členského státu odeslání je považují za dostatečné pro pokračování v šetření, musí být neodkladně zaslána žádost příslušnému celnímu úřadu.

7.   Pokud šetření prokáže, že byl tranzitní režim řádně ukončen, celní orgány členského státu odeslání vyřídí režim a neprodleně vyrozumí hlavního povinného a případně všechny celní orgány, které zahájily vymáhání podle článků 217 až 232 kodexu.“

50)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 365a

1.   Pokud během šetření a před uplynutím lhůty uvedené v článku 450a první odrážce získají celní orgány členského státu odeslání (dále jen ‚žádající orgány‘) jakýmkoli způsobem důkaz týkající se místa, kde došlo k událostem rozhodným pro vznik celního dluhu, a toto místo se nachází v jiném členském státě, zašlou tyto celní orgány bezodkladně veškeré informace, které mají k dispozici, orgánům pro toto místo příslušným, dále jen ‚dožádané orgány‘.

2.   Dožádané orgány potvrdí příjem oznámení a uvedou, zda jsou příslušné k vymáhání. Neodpovědí-li do dvaceti osmi dnů, žádající orgány bezodkladně pokračují v šetření.“

51)

Články 366 a 367 se nahrazují těmito:

„Článek 366

1.   Hlavní povinný může celním orgánům poskytnout věrohodný důkaz o ukončení režimu ve lhůtě uvedené v prohlášení předložením dokladu ověřeného celními orgány členského státu určení, který obsahuje ztotožnění dotyčného zboží a prokazuje, že zboží bylo předloženo celnímu úřadu určení nebo, použije-li se článek 406, schválenému příjemci.

2.   Tranzitní režim Společenství se rovněž považuje za ukončený, jestliže hlavní povinný způsobem uspokojivým pro celní orgány předloží jeden z následujících dokladů:

3.   Doklady uvedené v odstavci 2 lze nahradit jejich kopiemi nebo fotokopiemi, ověřenými subjektem, který potvrdil původní doklady, orgány příslušných třetích zemí nebo orgány některého z členských států.

Článek 367

Ustanovení o výměně zpráv mezi celními orgány pomocí informačních technologií a datových sítí se nepoužijí na zjednodušené postupy stanovené u konkrétních způsobů přepravy a na jiné zjednodušené postupy založené na čl. 97 odst. 2 celního kodexu, které jsou uvedeny v čl. 372 odst. 1 písm. f) a g).“

52)

Články 368a, 369, 369a, 370 a 371 se zrušují.

53)

Článek 372 se nahrazuje tímto:

„Článek 372

1.   Na žádost hlavního povinného nebo příjemce mohou celní orgány povolit následující zjednodušení:

2.   Není-li v tomto oddíle nebo v povolení stanoveno jinak, platí povolená zjednodušení uvedená v odst. 1 písm. a) a f) ve všech členských státech. Jsou-li povolena zjednodušení uvedená v odst. 1 písm. b), c) a d), platí pouze pro tranzitní operace Společenství, které jsou zahájeny v členském státě, kde bylo povolení uděleno. Je-li povoleno zjednodušení uvedené v odst. 1 písm. e), platí toto povolení výlučně v členském státě, kde bylo uděleno.“

54)

V čl. 373 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

55)

V článku 374 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Žádost o povolení používat zjednodušení (dále jen ‚žádost‘) musí být opatřena datem a podepsána. Žádost musí mít písemnou formu nebo musí být podána za použití elektronického zpracování dat za podmínek a způsobem stanoveným celními orgány.“

56)

V článku 376 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   V případě zjednodušení uvedených v čl. 372 odst. 1 písm. b), c) a f) se povolení předloží celnímu úřadu odeslání, kdykoliv o ně požádá.“

57)

Článek 379 se nahrazuje tímto:

„Článek 379

1.   Hlavní povinný může využívat soubornou jistotu nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu až do výše referenční částky.

2.   Referenční částka se rovná částce celního dluhu, který může vzniknout v souvislosti se zbožím, které bylo hlavnímu povinnému propuštěno do tranzitního režimu Společenství po dobu alespoň jednoho týdne.

Celní úřad záruky stanoví tuto částku ve spolupráci se zúčastněnou osobou:

Provádí se výpočet výše možného celního dluhu pro každou tranzitní operaci. Nejsou-li potřebné údaje dostupné, stanoví se částka ve výši 7 000 EUR, pokud jiné informace, které jsou celním orgánům známy, nepoukazují na částku jinou.

3.   Celní úřad záruky prověří referenční částku zejména na základě žádosti hlavního povinného a v případě potřeby tuto částku upraví.

4.   Hlavní povinný zajistí, že částky pro jím uskutečňované a dosud neukončené tranzitní operace nepřekročí referenční částku.

Informatizované systémy celních orgánů zpracovávají a mohou sledovat použití referenční částky u každé tranzitní operace.“

58)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 380a

Při použití souborné jistoty a/nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu:

Hlavní povinný může pro sebe nebo své zástupce přidělit jeden nebo více přístupových kódů k této jistotě.“

59)

Článek 382 se nahrazuje tímto:

„Článek 382

1.   Soubornou jistotu poskytuje ručitel.

2.   K souborné jistotě musí být vystavena záruční listina podle vzoru uvedeného v příloze 48. Záruční listinu si ponechá celní úřad záruky.

3.   Ustanovení čl. 346 odst. 2 se použijí přiměřeně.“

60)

Článek 383 se mění takto:

61)

Článek 384 se mění takto:

62)

Článek 385 se zrušuje.

63)

V článku 386 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Hlavní povinný uvede typ, počet a značky přiložených celních závěr v údajích tranzitního prohlášení.

Hlavní povinný přiloží celní závěry nejpozději při propuštění zboží.“

64)

V článku 387 se zrušuje odstavec 2.

65)

V článku 398 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Kterékoli osobě, která hodlá uskutečňovat operace tranzitu Společenství, aniž by toto zboží a odpovídající tranzitní prohlášení předkládala celnímu úřadu odeslání nebo kterémukoli jinému schválenému místu, může být udělen status schváleného odesílatele.“

66)

V článku 399 se písm. b) nahrazuje tímto:

67)

Článek 400 se nahrazuje tímto:

„Článek 400

Schválený odesílatel podává tranzitní prohlášení celnímu úřadu odeslání. Propuštění zboží nemůže nastat před koncem lhůty, která je stanovena v čl. 399 písm. b).“

68)

Článek 401 se zrušuje.

69)

Článek 402 se nahrazuje tímto:

„Článek 402

Schválený odesílatel vloží v případě potřeby do informatizovaného systému informaci o závazné trase stanovené podle čl. 355 odst. 2 a o lhůtě stanovené podle článku 356, ve které musí být zboží předloženo celnímu úřadu určení, a rovněž o počtu, typu a značce celních závěr.“

70)

Články 403 a 404 se zrušují.

71)

Článek 406 se nahrazuje tímto:

„Článek 406

1.   Kterékoli osobě, která hodlá ve svých prostorách nebo na jiném vymezeném místě přijímat zboží propuštěné do tranzitního režimu Společenství, aniž by toto zboží a tranzitní doprovodný doklad předkládala celnímu úřadu určení, může být udělen status schváleného příjemce.

2.   Povinnosti hlavního povinného jsou splněny podle čl. 96 odst. 1 písm. a) kodexu a tranzitní režim Společenství se považuje za ukončený, jakmile ve stanovené lhůtě předá tranzitní doprovodný doklad, který zásilku doprovázel, a zboží v nezměněném stavu schválenému příjemci v jeho prostorách nebo na místě určeném v povolení, jestliže byla dodržena opatření ke ztotožnění zboží.

3.   Pro každou zásilku, která mu je předána za podmínek uvedených v odstavci 2, vystaví schválený příjemce na žádost dopravce stvrzenku uvedenou v článku 362, který se použije přiměřeně.“

72)

V článku 407 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   V povolení se zejména stanoví:

73)

Článek 408 se nahrazuje tímto:

„Článek 408

1.   Pokud jde o zboží, které došlo do jeho prostor nebo na místo určené v povolení, je schválený příjemce povinen:

2.   Celní úřad určení zaznamená do informatizovaného systému data obsažená ve ‚zprávě o výsledcích kontroly‘.“

74)

Článek 408a se zrušuje.

75)

V čl. 441 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

‚Článek 353 odst. 5 a bod 23 přílohy 37 D se vztahují na ložné listy, které se případně přikládají k nákladnímu listu CIM nebo k předávacímu listu TR.“

76)

V článku 442 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Jestliže se zboží přepravuje v tranzitní režimu Společenství, nevylučují články 412 až 441 použití postupů stanovených v článcích 344 až 362, 367 a v bodu 22 přílohy 37 D. Články 415 a 417 nebo 429 a 432 se přesto použijí.“

77)

Článek 450a se nahrazuje tímto:

„Článek 450a

Lhůta uvedená v čl. 215 odst. 1 třetí odrážce kodexu činí:

78)

V článku 450c se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Pokud nebyl režim ještě vyřízen, celní orgány členského státu odeslání do devíti měsíců ode dne, kdy mělo být zboží předloženo celnímu úřadu určení, oznámí ručiteli, že režim nebyl vyřízen.“

79)

V článku 450d se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tyto orgány sdělí celnímu úřadu odeslání a celnímu úřadu záruky všechny případy, kdy vznikl celní dluh v souvislosti s celními prohlášeními pro tranzit Společenství přijatými celním úřadem odeslání a o postupu vymáhání dotyčných částek u dlužníka. Mimoto informují celní úřad odeslání o výběru cel a jiných poplatků s cílem umožnit tomuto úřadu vyřízení tranzitní operace.“

80)

V čl. 453 odst. 2 se slova „článků 314b“ nahrazují slovy „článků 314“.

81)

Článek 454 se nahrazuje tímto:

„Článek 454

1.   Ustanovení tohoto oddílu se použijí v případě dopravy zboží na podkladě karnetu TIR na celním území Společenství.

2.   Zprávy uvedené v tomto oddíle jsou v souladu se strukturou a náležitostmi, které po dohodě určily celní orgány.

3.   Držitel karnetu TIR podá údaje karnetu TIR za použití počítačového zpracování dat v souladu se strukturou a odpovídajícími náležitostmi stanovenými v příloze 37A a 37C na celním úřadě odeslání nebo vstupu.

4.   Při propuštění zboží pro operaci TIR vytiskne celní úřad odeslání nebo vstupu tranzitní doprovodný doklad, který se připojí k útržkovému listu č. 2, a předá elektronické údaje uvedenému celnímu úřadu určení nebo výstupu prostřednictvím sdělení ‚zprávy o očekávaném příchodu zboží‘.

5.   Náležitosti karnetu TIR se použijí za účelem určení jakýchkoli právních následků vyplývajících z nesouladu mezi elektronickými údaji karnetu TIR a náležitostmi karnetu TIR.

6.   Ke zproštění povinnosti podat údaje karnetu za použití počítačového zpracování dat smí dojít pouze ve výjimečných případech, kdy:

7.   Zproštění povinnosti podle odst. 6 písm. b) a c) podléhá souhlasu celních orgánů.“

82)

V čl. 454a odst. 2 se vkládá nové písmeno, které zní:

83)

Článek 454b se nahrazuje tímto:

„Článek 454b

1.   V okamžiku, kdy zboží dorazí do jeho prostor nebo na místo vymezené v povolení uvedeném v článku 454a, je schválený příjemce v souladu s postupem stanoveným v povolení povinen dodržet tyto povinnosti:

2.   Schválený příjemce dbá na to, aby byl karnet TIR a tranzitní doprovodný doklad bezodkladně předložen celním orgánům celního úřadu určení. Tyto celní orgány vyplní kmenový list č. 2 karnetu TIR a zajistí, aby karnet TIR byl navrácen držiteli karnetu TIR nebo osobě, která jedná jeho jménem. Útržkový list č. 2 si ponechá celní úřad určení nebo výstupu.

3.   Dnem ukončení operace TIR je dnem zápisu do výkazů uvedených v odst. 1 písm. c).

V případech, kdy během přepravy nastala jakákoli nesrovnalost nebo událost, je však dnem ukončení operace TIR den ‚zprávy o výsledcích kontroly‘ uvedené v čl. 455 odst. 4.

4.   Na žádost držitele karnetu TIR vydá schválený příjemce stvrzenku, která potvrzuje příchod zboží do prostor schváleného příjemce a obsahuje odkaz na tranzitní doprovodný doklad a karnet TIR. Stvrzenku nelze použít jako důkaz o ukončení operace TIR ve smyslu čl. 1 písm. d) Úmluvy TIR nebo článku 455b.

5.   Celní úřad určení zaznamená do informatizovaného systému data obsažená ve ‚zprávě o výsledcích kontroly‘.

Celní orgány také zašlou údaje dle přílohy 10 Úmluvy TIR.

6.   V případě, kdy nefunguje aplikace schváleného příjemce pro zpracování dat, příslušné orgány mohou povolit jiné metody komunikace s celními orgány na celním úřadě určení.“

84)

V článku 454c se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Operace TIR ve smyslu čl. 1 písm. d) Úmluvy TIR je ukončena, pokud jsou splněny požadavky čl. 454b odst. 1 a 2 první věty.“

85)

Článek 455 se nahrazuje tímto:

„Článek 455

1.   Celní úřad určení nebo výstupu vyplní kmenový list č. 2, ponechá si útržkový list č. 2 a tranzitní doprovodný doklad a použije ‚zprávu o příchodu zboží‘, čímž vyrozumí celní úřad odeslání nebo vstupu o příchodu zboží v den, kdy je předloženo celnímu úřadu určení nebo výstupu.

2.   Je-li operace TIR ukončena u jiného celního úřadu, než který byl původně uveden v tranzitním prohlášení, informuje nový celní úřad určení nebo výstupu o příchodu zboží celní úřad odeslání pomocí ‚zprávy o příchodu zboží‘.

O příchodu bude původně uvedený celní úřad určení nebo výstupu vyrozuměn celním úřadem odeslání nebo vstupu ‚předanou zprávou o příchodu zboží‘.

3.   ‚Zprávu o příchodu zboží‘ uvedenou v odstavci 1 a 2 nelze použít jako důkaz ukončení režimu ve smyslu článku 455b.

4.   S výjimkou oprávněných případů předá celní úřad určení nebo výstupu ‚zprávu o výsledcích kontroly‘ celnímu úřadu odeslání nebo vstupu nejpozději třetí den následující po dni, kdy je zboží předloženo celnímu úřadu určení nebo výstupu. Nicméně v případě, kdy se uplatňuje článek 454b, předá celní úřad určení ‚zprávu o výsledcích kontroly‘ celnímu úřadu odeslání nebo vstupu nejpozději šestý den po příchodu zboží do prostor schváleného příjemce.

Celní orgány také zašlou údaje dle přílohy 10 Úmluvy TIR.

5.   V případě, že se uplatňuje čl. 454 odst. 6, vrátí celní orgány členského státu určení nebo výstupu příslušnou část útržkového listu č. 2 karnetu TIR celním orgánům členského státu odeslání nebo vstupu, a to bez prodlení a nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy byla operace TIR ukončena.“

86)

Článek 455a se nahrazuje tímto:

„Článek 455a

1.   Neobdrží-li celní orgány členského státu odeslání nebo vstupu ‚zprávu o příchodu zboží‘ ve lhůtě stanovené pro předložení zboží celnímu úřadu určení nebo výstupu, nebo ‚zprávu o výsledcích kontroly‘ ve lhůtě do šesti dnů po obdržení ‚zprávy o příchodu zboží‘, zváží tyto orgány, zda zahájí šetření k získání údajů potřebných buď k vyřízení operace TIR, nebo, není-li to možné:

2.   Šetření se zahájí nejpozději sedm dní po uplynutí jedné ze lhůt uvedených v odstavci 1 s výjimkou mimořádných případů, které určí členské státy dohodou. Jestliže celní orgány obdrží informace nebo nabudou podezření o neukončení operace TIR dříve, zahájí šetření okamžitě.

3.   Pokud celní orgány členského státu odeslání nebo vstupu obdržely pouze ‚zprávu o příchodu zboží‘, zahájí šetření žádostí o ‚zprávu o výsledcích kontroly‘ směrovanou na celní úřad určení nebo výstupu, který zaslal ‚zprávu o příchodu zboží‘.

4.   Pokud celní orgány na celním úřadu odeslání nebo vstupu neobdrží ‚zprávu o příchodu zboží‘, zahájí šetření žádostí o informace nezbytné k vyřízení operace TIR směrovanou na celní úřad určení nebo výstupu. Tento úřad na žádost odpoví do dvaceti osmi dnů.

5.   Nemůže-li být operace TIR vyřízena, držitel karnetu TIR je požádán o poskytnutí informací nezbytných k vyřízení režimu nejpozději dvacet osm dnů po zahájení šetření u celního úřadu určení nebo výstupu. Držitel karnetu TIR na žádost odpoví do dvaceti osmi dnů. Na žádost držitele karnetu TIR může být tato lhůta prodloužena o dalších dvacet osm dnů.

Celní orgány členského státu odeslání nebo vstupu také vyrozumějí dotyčné záruční sdružení, aniž je dotčeno oznámení, jež má být učiněno v souladu s čl. 11 odst. 1 Úmluvy TIR, a vyzvou ji, aby poskytla důkaz o tom, že operace TIR byla ukončena.

6.   Použije-li se čl. 454 odst. 6, celní orgány členského státu odeslání nebo vstupu zahájí šetření uvedené v odstavci 1, neobdrží-li důkaz, že operace TIR byla ukončena do dvou měsíců od data přijetí karnetu TIR. K tomuto účelu tyto orgány zašlou celním orgánům členského státu určení nebo výstupu žádost spolu s veškerými nezbytnými informacemi. Jestliže celní orgány obdrží informace nebo nabudou podezření o neukončení operace TIR dříve, zahájí šetření ihned. Šetření se zahájí také v případě, že se dodatečně ukáže, že doklad o ukončení operace TIR byl padělán a že je nutné zahájit šetření, které by dosáhlo cílů uvedených v odstavci 1.

Postup stanovený v odstavci 5 se použije přiměřeně.

Celní orgány členského státu určení nebo výstupu odpoví ve lhůtě do dvaceti osmi dnů.

7.   Pokud šetření prokáže, že operace TIR byla řádně ukončena, celní orgány členského státu odeslání nebo vstupu vyřídí režim a neprodleně vyrozumí záruční sdružení a držitele karnetu TIR a případně všechny celní orgány, které zahájily vymáhání podle článků 217 až 232 kodexu.“

87)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 455b

1.   Důkaz o ukončení operace TIR ve lhůtě uvedené v karnetu TIR lze celním orgánům věrohodně poskytnout formou dokladu ověřeného celními orgány členského státu určení nebo výstupu, který obsahuje ztotožnění dotyčného zboží a prokazuje, že zboží bylo předloženo celnímu úřadu určení nebo výstupu nebo, použije-li se článek 454a, schválenému příjemci.

2.   Operace TIR se rovněž považuje za ukončenou, jestliže držitel karnetu TIR nebo záruční sdružení způsobem uspokojivým pro celní orgány předloží jeden z následujících dokladů identifikujících zboží:

3.   Doklady uvedené v písmeně a) a b) lze nahradit jejich kopiemi nebo fotokopiemi ověřenými subjektem, který potvrdil původní doklady, orgány příslušných třetích zemí nebo orgány některého z členských států.“

88)

Článek 456 se mění takto:

89)

Článek 457b se nahrazuje tímto:

„Článek 457b

1.   Pokud se operace TIR týká stejného zboží, jako je zboží uvedené v článku 340a, nebo pokud to celní orgány považují za nutné, může celní úřad odeslání nebo vstupu pro zásilku stanovit závaznou trasu.

2.   Celní orgány členského státu, ve kterém se zásilka nachází, učiní odpovídající záznamy v tranzitním doprovodném dokladu a kmenovém listu č. 1 karnetu TIR v případech, kdy:

Celní úřad určení nebo výstupu zaznamená příslušné informace do informatizovaného systému.

3.   V případech uvedených v odst. 2 písm. b) musí být zásilka, tranzitní doprovodný doklad a karnet TIR neprodleně předloženy nejbližším celním orgánům.“

90)

V čl. 458 odst. 1 druhém pododstavci se poslední věta nahrazuje tímto:

„Komise tyto informace sdělí ostatním členským státům prostřednictvím oficiálních internetových stránek Evropské unie.“

91)

V článku 496 se zrušuje písmeno c).

92)

V článku 843 se zrušuje odstavec 2.

93)

V příloze 30A bodě 1 „Úvodní poznámky k tabulkám“ poznámce 5 „Zjednodušené postupy“ se v bodě 5.1 zrušuje číslo „288“.

94)

V příloze 37 hlavě I oddílu A písm. c) se první věta nahrazuje tímto:

95)

Příloha 37A hlava II oddíl B „Údaje uváděné v tranzitním prohlášení“ se mění takto:

96)

V příloze 37C se doplňují nové body, které znějí:

97)

Vkládá se nová příloha ve znění uvedeném v příloze I tohoto nařízení.

98)

Příloha 38 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

99)

V příloze 44A hlavě I se bod 1 nahrazuje tímto:

100)

Příloha 44B se mění takto:

101)

Příloha 44C se nahrazuje zněním uvedeným v příloze III tohoto nařízení.

102)

Příloha 45A se mění takto:

103)

Příloha 45B se mění v souladu s přílohou V tohoto nařízení.

104)

V příloze 46B se druhý sloupec tabulky mění takto:

105)

Příloha 47A se mění takto:

106)

V příloze 51B se bod 1.2.1 nahrazuje tímto:

107)

Příloha 67 – „TISKOPISY ŽÁDOSTÍ A POVOLENÍ“ – se mění takto: