22004A0319(01)

Protokol

o perizistentních organických znečišťujících látkách k úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států

STRANY,

ROZHODNUTY provést Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států,

UZNÁVAJÍCE, že emise mnohých perzistentních organických znečišťujících látek jsou přenášeny přes mezinárodní hranice a jsou deponovány v Evropě, Severní Americe a v Arktidě, daleko od místa jejich původu, a že atmosféra je převládajícím prostředím jejich přenosu,

VĚDOMY SI TOHO, že perzistentní organické znečišťující látky v přírodních podmínkách odolávají degradaci a že jsou spojeny s nepříznivými účinky na lidské zdraví a na životní prostředí,

ZNEPOKOJENY tím, že perzistentní organické znečišťující látky se mohou biokoncentrovat ve vyšších trofických úrovních na koncentrace, které by mohly ovlivňovat zdraví exponovaných lidí a volně žijících organismů,

UZNÁVAJÍCE, že Arktické ekosystémy a zejména domorodé obyvatelstvo, které závisí na arktických rybách a savcích, je zvláště ohroženo vzhledem k bioobohacování perzistentními organickými znečišťujícími látkami,

VĚDOMY SI TOHO, že opatření omezující emise perzistentních organických znečišťujících látek by měla přispět k ochraně životního prostředí a lidského zdraví vně regionu Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN), včetně arktických a mezinárodních vod,

ROZHODNUTY přijmout opatření k předvídání, prevenci nebo minimalizaci emisí perzistentních organických znečišťujících látek, berouce v úvahu uplatnění zásady předběžné opatrnosti formulované jako zásada 15 prohlášení o životním prostředí a rozvoji z Rio de Janeira.

ZNOVU POTVRZUJÍCE, že státy mají v souladu s Chartou OSN a se zásadami mezinárodního práva suverénní právo využívat vlastní zdroje podle své vlastní environmentální a rozvojové politiky a jsou povinny zajistit, aby činnosti uskutečňované v rámci jejich jurisdikce nebo jejich kontroly nepoškozovaly životní prostředí jiných států nebo oblastí za hranicemi působnosti vnitrostátní jurisdikce,

BEROUCE NA VĚDOMÍ nutnost globálního opatření ohledně perzistentních organických znečišťujících látek a odvolávajíce se na úlohu regionálních dohod při snižování globálního znečišťování ovzduší přesahujícího hranice států, předvídanou v kapitole 9 Agendy 21, a zejména na úlohu Evropské hospodářské komise OSN při sdílení jejích regionálních zkušeností a poznatků s ostatními regiony světa,

UZNÁVAJÍCE, že již existují subregionální, regionální a globální režimy, včetně mezinárodních nástrojů regulujících hospodaření s nebezpečnými odpady, jejich pohyby přes hranice a jejich zneškodňování či likvidaci, zejména Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování,

BEROUCE V ÚVAHU, že převládajícím zdrojem znečištění ovzduší přispívajícím k akumulaci perzistentních organických znečišťujících látek jsou použití určitých pesticidů, výroba a použití jistých chemikálií a nikoli záměrná tvorba jistých látek při spalování odpadů, při spalování paliv, při výrobě kovů a při provozu mobilních zdrojů,

VĚDOMY SI TOHO, že technologie, technika a metody řízení ke snižování emisí perzistentních organických znečišťujících látek do ovzduší jsou dostupné,

UVĚDOMUJÍCE SI nutnost ekonomicky efektivního regionálního přístupu k potlačování znečištění ovzduší,

BEROUCE NA VĚDOMÍ důležité příspěvky soukromého a nevládního sektoru k poznatkům o účincích perzistentních organických znečišťujících látek, o dostupných alternativách a o metodách potlačování jejich emisí a jejich úlohu při snižování emisí perzistentních organických znečišťujících látek,

MAJÍCE NA MYSLI, že opatření přijatá ke snížení emisí perzistentních organických znečišťujících látek by neměla zakládat důvod k libovolné nebo neospravedlněné diskriminaci nebo ke skryté restrikci mezinárodní hospodářské soutěže a obchodu,

BEROUCE V ÚVAHU stávající vědecké a technické údaje o emisích, o atmosférických procesech a o účincích perzistentních organických znečišťujících látek na životní prostředí a o nákladech na potlačování emisí a uznávajíce nutnost pokračování ve vědecké a technické spolupráci ke zlepšení pochopení této problematiky,

UZNÁVAJÍCE opatření týkající se perzistentních organických znečišťujících látek již přijatá některými stranami na vnitrostátní úrovni a/nebo v rámci jiných mezinárodních úmluv,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto protokolu se:

1. "úmluvou" rozumí Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, přijatá v Ženevě dne 13. listopadu 1979;

2. zkratkou "EMEP" rozumí Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě;

3. "výkonným orgánem" rozumí výkonný orgán úmluvy zřízený podle čl. 10 odst. 1 úmluvy;

4. "Komisí" rozumí Evropská hospodářská komise OSN (EHK OSN);

5. "stranou" rozumí smluvní strana tohoto protokolu, pokud z kontextu nevyplývá jinak;

6. "geografickým rozsahem EMEP" rozumí oblast definovaná v čl. 1 odst. 4 protokolu k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP), přijatého v Ženevě dne 28. září 1984;

7. "perzistentními organickými znečišťujícími látkami" (POP) rozumějí organické látky, které: i) vykazují toxické vlastnosti; ii) jsou perzistentní; iii) se bioakumulují; iv) u nichž dochází k dálkovému přenosu v ovzduší přesahujícím hranice států a k depozicím; v) u nichž je pravděpodobný významný škodlivý vliv na lidské zdraví nebo škodlivé environmentální účinky v místech blízkých i vzdálených od jejich zdrojů;

8. "látkou" rozumí samostatná chemická látka či několik chemických látek, které tvoří specifickou skupinu tím, že a) mají podobné vlastnosti a jsou do životního prostředí emitovány společně; b) tvoří směs která je normálně obchodována jako jedna jediná komodita.

9. "emisemi" rozumí vypouštění určité látky z bodového nebo difuzního zdroje do ovzduší;

10. "stacionárním zdrojem" rozumí jakákoli stabilně umístěná budova, stavba, zařízení, instalace nebo vybavení, které přímo nebo nepřímo emituje nebo může emitovat jakékoli perzistentní organické znečišťující látky do ovzduší;

11. "kategorií velkých stacionárních zdrojů" rozumí některá z kategorií stacionárních zdrojů popsaných v příloze VIII.

12. "novým stacionárním zdrojem" rozumí každý stacionární zdroj, jehož stavba či podstatná úprava byla zahájena po uplynutí dvou let ode dne vstupu v platnost: i) tohoto protokolu; nebo ii) změny příloh III nebo VIII, v jejichž důsledku bude daný stacionární zdroj podléhat ustanovením tohoto protokolu pouze na základě této změny. Příslušné vnitrostátní orgány rozhodnou o tom, zda určitá úprava je či není podstatná, přičemž budou brány v úvahu faktory, jako jsou např. environmentální přínosy příslušné úpravy.

Článek 2

Cíl

Cílem předkládaného protokolu je omezovat, snižovat nebo vylučovat vypouštění, emise a ztráty perzistentních organických znečišťujících látek.

Článek 3

Základní povinnosti

1. S výjimkou případů vyňatých v souladu s čl. 4 strany přijmou účinná opatření:

a) k vyloučení výroby a využívání látek uvedených na seznamu v příloze I v souladu s požadavky naplňování tam určenými;

b) i) k zajištění toho, že pokud jsou látky ze seznamu v příloze I likvidovány či zneškodňovány, že tato likvidace nebo zneškodňování probíhá environmentálně šetrným způsobem, přičemž jsou brány v úvahu relevantní subregionální, regionální a globální režimy regulující hospodaření s nebezpečnými odpady a jejich zneškodňování, zejména Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování;

ii) k zajištění, že zneškodňování či likvidace látek uvedených na seznamu v příloze I probíhá v tuzemsku, přičemž jsou brány v úvahu případné environmentální ohledy;

iii) k zajištění toho, že pokud jsou látky ze seznamu v příloze I přepravovány přes státní hranice, že tato přeprava probíhá environmentálně šetrným způsobem, přičemž jsou brány v úvahu příslušné subregionální, regionální a globální režimy upravující přepravu nebezpečných odpadů, hospodaření s nebezpečnými odpady a jejich zneškodňování, zejména Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování.

c) Omezovat využívání látek uvedených na seznamu v příloze II k popsaným použitím, v souladu s požadavky naplňování určenými v uvedené příloze II.

2. Požadavky uřčené v odst. 1 písm. b) nabudou účinku pro každou látku dnem, kdy je vyloučena její výroba nebo kdy je vyloučeno její využívání, pokud toto nastane později.

3. Pro látky uvedené na seznamech v přílohách I, II a III každá strana vypracuje vhodné strategie k identifikaci předmětů stále ještě využívaných a odpadů, které obsahují tyto látky, a přijme vhodná opatření k zajištění toho, že uvedené předměty poté, kdy se stanou odpadem, budou zlikvidovány či zneškodněny environmentálně šetrným způsobem.

4. K účelům odstavce 1 až 3 budou pojmy odpad, zneškodňování, likvidace a environmentálně šetrný způsob interpretovány konzistentně s jejich použitím podle Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování.

5. Každá strana:

a) sníží své celkové roční emise každé z látek uvedených na seznamu v příloze III z úrovně emisí v referenčním roce zvoleném v souladu s touto přílohou přijetím účinných opatření, vhodných v jejích zvláštních podmínkách;

b) nejpozději podle harmonogramu určeného v příloze IV uplatní:

i) nejlepší dostupné techniky, přičemž je brána v úvahu příloha V, pro každý nový stacionární zdroj z kategorie velkých stacionárních zdrojů, pro který příloha V zahrnuje nejlepší dostupné techniky;

ii) mezní hodnoty přinejmenším stejně přísné, jako jsou mezní hodnoty uvedené v příloze IV pro každý nový stacionární zdroj z kategorie zdrojů uvedených v této příloze, přičemž je brána v úvahu příloha V. Strana alternativně může uplatnit odlišnou strategii snižování emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;

iii) nejlepší dostupné techniky, přičemž je brána v úvahu příloha V, pro každý stávající stacionární zdroj z kategorie velkých stacionárních zdrojů, pro který příloha V zahrnuje nejlepší dostupné techniky, pokud je to technicky a ekonomicky schůdné. Strana alternativně může uplatnit odlišnou strategii snížení emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;

iv) mezní hodnoty přinejmenším stejně přísné, jako jsou mezní hodnoty uvedené v příloze IV pro každý stávající stacionární zdroj z kategorie zdrojů uvedených v této příloze, pokud je to technicky a ekonomicky schůdné, přičemž je brána v úvahu příloha V. Strana může alternativně uplatnit odlišnou strategii snížení emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;

v) účinná opatření k omezování emisí z mobilních zdrojů, přičemž je brána v úvahu příloha VII.

6. V případě bytových spalovacích zdrojů se povinnosti stanovené v odst. 5 písm. b) bodech i) a iii) vztahují na všechny stacionární zdroje v této kategorii uvažované dohromady.

7. V případě, že strana po použití odst. 5 písm. b) nemůže dosáhnout splnění požadavků odst. 5 písm. a) pro určitou látku určenou v příloze III, bude vyjňata z povinnosti uvedené v odst. 5 písm. a) pro tuto látku.

8. Každá strana vypracuje, povede a bude udržovat emisní inventury pro látky uvedené na seznamech v příloze III. Bude sbírat dostupné údaje o produkci a prodeji látek uvedených na seznamech v přílohách I a II, pro strany v rámci geografického rozsahu EMEP s využitím minimálně časoprostorového rozlišení a metod určených řídícím orgánem EMEP a pro strany mimo rámec geografického rozsahu EMEP užitím metod vypracovaných v rámci pracovního plánu řídícího orgánu EMEP jako vodítka. Strana bude o těchto informacích podávat zprávu v souladu s požadavky na podávání zpráv stanovených v článku 9.

Článek 4

Výjimky

1. Ustanovení čl. 3 odst. 1 se nevztahuje na množství látek určených pro výzkum v laboratorním měřítku nebo jako referenční standardy.

2. Strana může udělit výjimku z čl. 3 odst. 1 písm. a) a c) vzhledem k určité látce za předpokladu, že tato výjimka není udělena způsobem, který by ohrozil splnění cílů předkládaného protokolu, a může být udělena pouze k následujícím účelům a za následujících podmínek:

a) k výzkumu jinému než je uvedeno v odstavci 1 v případech, kdy:

i) v průběhu navrhovaného využití a následného zneškodnění těchto látek není očekáváno uvolnění významného množství těchto látek do prostředí;

ii) cíle a parametry takového výzkumu jsou posouzeny a schváleny uvedenou stranou; a

iii) výjimka přestane okamžitě platit v případě, že dojde k významnému uvolnění určitých látek do prostředí, a kdy budou, v případech vhodnosti, přijata opatření ke snížení těchto uvolnění a kdy bude posouzeno opatření na izolaci od prostředí před opětovným zahájením výzkumu;

b) k zvládání nouzových stavů ohrožujících lidské zdraví, v nezbytných případech, kdy:

i) straně nejsou dostupná žádná alternativní opatření pro řešení nouzových situací;

ii) přijatá opatření jsou úměrná rozsahu a závažnosti daného stavu nouze;

iii) jsou přijata vhodná předběžná opatření na ochranu lidského zdraví a životního prostředí a k zajištění toho, že daná látka není použita mimo geografickou oblast postiženou stavem nouze;

iv) výjimky jsou udělovány na období nepřesahující trvání nouzového stavu;

v) po skončení stavu nouze jakékoli zbývající zásoby dotyčných látek podléhají ustanovením čl. 3 odst. 1 písm. b).

c) pro minoritní použití pokládané danou stranou za nezbytně nutné v případech, kdy:

i) výjimka je udělována na maximálně pět let;

ii) tato výjimka nebyla podle tohoto článku dříve udělena;

iii) pro navrhované využití neexistuje jiná vhodná alternativa;

iv) strana odhadla emise dotyčné látky v důsledku výjimky a příspěvek této emise k celkovým emisím této látky od všech stran;

v) byla přijata vhodná preventivní opatření k minimalizaci těchto emisí do prostředí; a

vi) po ukončení platnosti výjimky všechny zbylé zásoby dané látky budou podléhat ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b).

3. Každá strana nejpozději 90 dnů po udělení výjimky podle článku 2 poskytne sekretariátu minimálně následující údaje:

a) chemický název látky, která je předmětem udělené výjimky;

b) účel, pro který byla výjimka udělena;

c) podmínky, za kterých byla výjimka udělena;

d) délka období, pro které byla výjimka udělena;

e) osoby nebo organizace, na které se daná výjimka vztahuje; a

f) pro výjimky udělené podle odst. 2 písm. a) a c), odhady emisí dané látky, k nimž dojde v důsledku výjimky a posouzení jejich příspěvku k celkovým emisím dané látky od všech stran.

4. Sekretariát zpřístupní oznámení a údaje přijaté podle odstavce 3 všem stranám.

Článek 5

Výměna informací a technologií

Strany budou v souladu s vlastními právními předpisy a zvyklostmi vytvářet příznivé podmínky pro usnadnění výměny informací a technologií určených ke snížení vzniku emisí perzistentních organických znečišťujících látek a k vyvíjení nákladově účinných alternativ podporou, mimo jiné:

a) styků a spolupráce mezi vhodnými organizacemi a jednotlivci v soukromé a veřejné oblasti, které/kteří jsou schopny/ni poskytovat služby týkající se technologií, projektů a inženýrství, zařízení nebo financí;

b) výměny informací a přístupu k informacím o vývoji a využívání alternativ za perzistentní organické znečišťující látky a o vyhodnocování rizik, které tyto alternativy představují pro lidské zdraví a pro životní prostředí, a informacím o ekonomických a sociálních nákladech spojených s těmito alternativami;

c) kompilace seznamů jejich jmenovaných orgánů zapojených do podobných mezinárodních aktivit na mezinárodních fórech a jejich pravidelných aktualizací;

d) výměny informací o aktivitách probíhajících na jiných mezinárodních fórech.

Článek 6

Povědomí veřejnosti

Strany budou v souladu s vlastními právními předpisy a zvyklostmi podporovat poskytování informací široké veřejnosti, včetně jednotlivců, kteří jsou přímými uživateli perzistentních organických znečišťujících látek. Tyto informace mohou zahrnovat mimo jiné:

a) informace zahrnující označování výrobků, údaje o posuzování rizik a nebezpečí;

b) informace o snižování rizik;

c) informace podněcující vylučování perzistentních organických znečišťujících látek nebo snižování jejich využívání, včetně, v případech vhodnosti, údajů o integrované péči o prevenci škůdců, o integrované péči o plodiny a informace o ekonomických a sociálních dopadech tohoto vylučování nebo snižování; a

d) informace o alternativách k perzistentním organickým znečišťujícím látkám a vyhodnocení rizik, které tyto alternativy představují pro lidské zdraví a pro životní prostředí, a informace o ekonomických a sociálních dopadech těchto alternativ.

Článek 7

Strategie, politiky, programy, opatření a informace

1. Každá strana vypracuje strategie, politiky a programy pro splnění povinností tohoto protokolu nejpozději do šesti měsíců po dni, ke kterému tento protokol vstoupí pro určitou stranu v platnost.

2. Každá strana bude:

a) podněcovat využívání ekonomicky schůdných, environmentálně šetrných postupů hospodaření, včetně nejlepších environmentálních postupů, a to vzhledem ke všem aspektům tohoto využívání, výroby, uvolňování, zpracování a distribuce, manipulace, přepravy a přepracovávání látek podléhajících předkládanému protokolu a předmětů, směsí nebo roztoků obsahujících tyto látky;

b) podněcovat provádění dalších programů řízení hospodaření, zaměřených na snížení emisí perzistentních organických znečišťujících látek, včetně dobrovolných programů a včetně použití ekonomických nástrojů;

c) zvažovat přijetí dodatečné politiky a opatření podle vhodnosti v určitých podmínkách, včetně přístupů které nejsou regulační;

d) usilovat o ekonomicky schůdné úsilí ke snížení úrovní látek podléhajících tomuto protokolu, které jsou přítomny jako znečišťující příměsi v jiných látkách, v chemických výrobcích a ve vyráběném zboží, co možná nejdříve po zjištění závažnosti daného zdroje;

e) ve svých programech pro vyhodnocení látek brát v úvahu charakteristiky určené v odstavci 1 rozhodnutí výkonného orgánu 1998/2 o informacích, které mají být poskytovány, a o postupech pro přidávání dalších látek na seznamy v přílohách I, II nebo III, včetně jejich změn a doplňků;

3. Strany mohou přijímat domácí opatření přísnější, než jsou požadována tímto protokolem.

Článek 8

Výzkum, vývoj a monitorování

Strany budou podporovat výzkum, vývoj a monitorování a související spolupráci zaměřenou, ale nikoli omezenou jen na:

a) úrovně emisí, dálkového přenosu a úrovně depozice a jejich modelování, stávající úrovně biotického a abiotického prostředí, vypracování postupů pro harmonizování příslušných metodik;

b) inventury a cesty znečišťujících látek v reprezentativních ekosystémech;

c) příslušné účinky na lidské zdraví a na životní prostředí, včetně kvantifikace těchto účinků;

d) nejlepší dostupné techniky a postupy, včetně zemědělských postupů a technologií, omezování emisí a postupů používaných nebo vyvíjených v současnosti stranami;

e) metodiky umožňující zvažovat sociálně-ekonomické faktory při vyhodnocování alternativních strategií omezování emisí;

f) přístupy založené na účincích, které integrují vhodné informace, včetně informací získaných podle písmen a) až e), o měřených nebo modelovaných environmentálních úrovních, cestách a účincích na lidské zdraví a na životní prostředí k účelům formulování budoucích strategií omezování emisí, které berou v úvahu rovněž ekonomické a technologické faktory;

g) metody odhadování vnitrostátních emisí a tvorby prognóz budoucích emisí jednotlivých perzistentních organických znečišťujících látek a metody vyhodnocování způsobů, jakým tyto odhady a prognózy mohou být využívány k tvorbě struktury budoucích povinností;

h) úrovně látek podléhajících tomuto protokolu, které jsou obsaženy jako znečišťující látky v dalších látkách, chemických produktech či ve vyráběných předmětech, a význam těchto úrovní pro dálkový přenos a postupy snižování těchto úrovní znečišťujících látek a dále, úrovně perzistentních organických znečišťujících látek vytvářených v průběhu životního cyklu řeziva ošetřeného pentachlorfenolem;

Priorita by měla být udělena výzkumu látek, které nejpravděpodobněji budou muset být doplněny do seznamů tohoto protokolu podle postupů určených v čl. 14 odst. 6.

Článek 9

Podávání zpráv

1. V souladu s vlastními právními předpisy upravujícími důvěrný charakter obchodních informací:

a) každá strana podává zprávu výkonnému orgánu, prostřednictvím výkonného sekretáře Komise, o opatřeních přijatých k provádění protokolu, a to v pravidelných intervalech určených na zasedání stran s výkonným orgánem;

b) každá strana v rámci geografického rozsahu EMEP bude podávat zprávu EMEP prostřednictvím výkonného sekretáře Komise, a to v pravidelných intervalech určených řídícím orgánem EMEP a schválených stranami na zasedání výkonného orgánu, o úrovních emisí perzistentních organických znečišťujících látek s využitím metodik a časového a prostorového rozlišení minimálně na úrovni určené řídícím orgánem EMEP. Strany v oblastech mimo geografický rozsah EMEP zpřístupní výkonnému orgánu podobné údaje, pokud o to budou požádány. Každá strana rovněž poskytne údaje o úrovních emisí látek uvedených na seznamu v příloze III v referenčním roce určeném v uvedené příloze.

2. Údaje, které mají být zahrnuty do zpráv podle odst. 1 písm. a), budou v souladu s rozhodnutím týkajícím se formátu a obsahu, které strany přijaly na zasedání výkonného orgánu. Podmínky tohoto rozhodnutí se v případě nutnosti přezkoumají s cílem identifikovat dodatečné náležitosti týkající se formátu nebo obsahu informací, které by měly být do těchto zpráv zahrnuty.

3. V dostatečném předstihu před každým výročním zasedáním výkonného orgánu poskytne EMEP údaje o dálkovém přenosu a o depozici perzistentních organických znečišťujících látek.

Článek 10

Přezkoumání stranami na zasedáních výkonného orgánu

1. Na zasedáních výkonného orgánu posoudí strany, v souladu s čl. 10 odst. 2 a) úmluvy, údaje dodané stranami, EMEP a dalšími podpůrnými orgány i zprávy dodané prováděcím výborem uvedeným v článku 11 tohoto protokolu.

2. Strany budou na zasedáních výkonného orgánu dohlížet na pokrok dosažený v plnění závazných povinností stanovených předkládaným protokolem.

3. Strany na zasedáních výkonného orgánu budou přezkoumávat dostatečnost a účinnost závazných povinností stanovených v předkládaném protokolu. Při tomto přezkoumávání vezmou v úvahu nejlepší dostupné vědeckovýzkumné poznatky o účincích a depozici perzistentních organických znečišťujících látek, posouzení technického vývoje, měnící se ekonomické podmínky a plnění závazných povinností týkajících se úrovní emisí. Procedury, postupy, metody a načasování těchto přezkoumání budou určeny stranami na zasedání výkonného orgánu. První přezkoumání bude dokončeno nejpozději do tří let od vstupu tohoto protokolu v platnost.

Článek 11

Plnění povinností

Plnění povinností stanovených tímto protokolem pro každou stranu bude pravidelně přezkoumáváno. Prováděcí výbor, zřízený rozhodnutím 1997/2 výkonného orgánu na jeho patnáctém zasedání, provede tato přezkoumání a podá o tom zprávu na zasedání stran v rámci výkonného orgánu v souladu s podmínkami stanovenými v příloze uvedeného rozhodnutí, včetně veškerých změn.

Článek 12

Urovnávání sporů

1. V případě sporu mezi dvěma nebo více stranami ohledně výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu hledají sporné strany řešení jednáním nebo jinými prostředky smiřování sporů podle vlastní volby. Strany účastnící se sporu o svém sporu uvědomí výkonný orgán.

2. Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k tomuto protokolu, nebo kdykoli později, může strana, která není regionální organizací hospodářské integrace, prohlásit písemně v listině postoupené depozitáři, že vzhledem ke sporům týkajících se výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu uznává jeden nebo oba z následujících prostředků urovnávání sporů jako povinné ipso facto a bez nutnosti další dohody ve vztahu k jakékoli straně, která přijala stejný závazek:

a) postoupení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru;

b) rozhodčí řízení v souladu s postupy, které přijmou strany na zasedání výkonného orgánu, jakmile to bude uskutečnitelné, formou přílohy o rozhodčím řízení.

Strana, která je regionální organizací hospodářské integrace, může učinit prohlášení s podobným účinkem ve vztahu k rozhodčímu řízení v souladu s postupy uvedenými pod písm. b).

3. Prohlášení učiněné podle odstavce 2 zůstane v platnosti, pokud neuplyne doba stanovená v souladu s podmínkami jeho platnosti nebo do uplynutí tří měsíců po uložení písemného oznámení o jeho odvolání u depozitáře.

4. Nové prohlášení, oznámení o jeho odvolání nebo skončení platnosti prohlášení neovlivní žádným způsobem řízení dosud nerozhodnuté, projednávané před Mezinárodním soudním dvorem nebo před rozhodčím soudem, pokud se strany sporu nedohodnou jinak.

5. Kromě případu, kdy strany sporu přijaly stejný prostředek urovnávání sporů podle odstavce 2, pokud by po dvanácti měsících následujících po oznámení jednou ze stran o existenci sporu nebyly strany sporu schopny spor urovnat prostředkem zmíněným v odstavci 1, postoupí se spor na žádost kterékoli z těchto stran ke smíření.

6. K účelům odstavce 5 se zřídí smírčí komise. Tato komise se skládá z rovného počtu členů jmenovaných každou ze zúčastněných stran, nebo, v případech, že strany sdílejí stejný zájem na smíření, skupinou sdílející tento zájem a předsedou zvoleným společně členy takto jmenovanými. Komise vydá doporučující verdikt/výnos, který strany v dobré víře vezmou v úvahu.

Článek 13

Přílohy

Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást. Přílohy V a VII mají charakter doporučení.

Článek 14

Změny a doplňky

1. Změny a doplňky tohoto protokolu mohou být navrženy kteroukoli jeho stranou.

2. Navrhované změny a doplňky se písemně postoupí výkonnému sekretáři Komise, který ho sdělí všem stranám. Navrhované změny a doplňky se prodiskutují na nejbližším zasedání stran s výkonným orgánem za předpokladu, že výkonný sekretář rozdělí návrhy stranám nejméně devadesát dnů předem.

3. Změny tohoto protokolu a jeho příloh I až IV, VI a VIII se přijímají konsensem stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a vstoupí v platnost pro strany, které je přijaly, devadesátý den po dni, kdy byly u depozitáře uloženy listiny o přijetí od dvou třetin stran. Změny vstoupí v platnost pro další strany devadesátý den po dni, kdy byly uloženy listiny o přijetí.

4. Změny příloh V a VII se přijímají konsensem stran přítomných na zasedání výkonného orgánu. Po uplynutí devadesáti dnů ode dne, kdy výkonný sekretariát Komise sdělil tyto změny všem stranám, změny těchto příloh vstoupí v platnost pro strany které nepodaly depozitáři oznámení v souladu s ustanoveními odstavce 5, za předpokladu že nejméně šestnáct stran nepodalo takovéto oznámení.

5. Strana, která není schopna schválit určitou změnu přílohy V nebo VII, to oznámí depozitáři písemně do devadesáti dnů ode dne sdělení o jejím přijetí. Depozitář obdržená oznámení neprodleně oznámí všem stranám. Strana může kdykoli své předchozí oznámení zaměnit za listinu o přijetí a po uložení listin o přijetí u depozitáře nabudou tyto změny příloh pro tuto stranu účinku.

6. V případě návrhu pozměnit přílohu I, II nebo III přidáním určité látky k tomuto protokolu:

a) navrhovatel poskytne výkonnému orgánu informace uvedené v rozhodnutí výkonného orgánu 1998/2, včetně jakýchkoli změn tohoto rozhodnutí; a

b) strany vyhodnotí tento návrh v souladu s postupy uvedenými v rozhodnutí výkonného orgánu 1998/2, včetně jakýchkoli změn tohoto rozhodnutí.

7. Jakékoli rozhodnutí změnit rozhodnutí výkonného orgánu 1998/2 se přijímá konsensem zasedání stran s výkonným orgánem a vstoupí v platnost šedesátým dnem po přijetí.

Článek 15

Podpis

1. Tento protokol bude otevřen k podpisu v Aarhusu (Dánsko) od 24. do 25. června 1998 včetně a potom v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 21. prosince 1998 pro členské státy Komise i pro státy s poradním statutem při Komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36 (IV) ze dne 28. března 1947 a pro organizace regionální hospodářské integrace tvořené svrchovanými členskými státy Komise, na něž jejich členské státy přenesly pravomoc vyjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní dohody v záležitostech tohoto protokolu za předpokladu, že tyto státy a organizace jsou stranami úmluvy.

2. V záležitostech v rámci své pravomoci a svým jménem uplatňují regionální organizace hospodářské integrace práva a plní povinnosti, které tento protokol přiřazuje jejich členským státům. V těchto případech nejsou členské státy těchto organizací oprávněny uplatňovat tato práva jednotlivě.

Článek 16

Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení

1. Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři.

2. Tento protokol je otevřen pro přistoupení od 21. prosince 1998 státům a organizacím splňujícím požadavky čl. 15 odst. 1.

Článek 17

Depozitář

Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení jsou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který plní funkci depozitáře.

Článek 18

Vstup v platnost

1. Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení u depozitáře.

2. Pro každý stát nebo organizaci uvedené v čl. 15 odst. 1, které ratifikují, přijímají či schvalují tento protokol nebo k němu přistoupí po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, protokol vstoupí v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení či přistoupení uvedeného státu nebo organizace.

Článek 19

Odstoupení

Kdykoli po uplynutí pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu pro určitou stranu v platnost může tato strana odstoupit od protokolu tím, že podá písemné oznámení depozitáři. Každé takové odstoupení vstoupí v platnost devadesátým dnem po dni od jeho přijetí depozitářem nebo v určitém pozdějším dni, který může být uveden v oznámení.

Článek 20

Platná znění

Prvopistohoto protokolu, jehož anglické, francouzské a ruské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Na důkaz toho připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

V Aarhusu (Dánsko) dvacátého čtvrtého června roku tisíc devět set devadesát osm.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

LÁTKY NAPLÁNOVANÉ K VYLOUČENÍ

Pokud není v tomto protokolu uvedeno jinak, tato příloha se nevztahuje na látky uvedené níže, pokud se vyskytují: i) jako znečišťující látky v produktech; nebo ii) v předmětech již vyrobených nebo používaných k datu uplatnění; nebo iii) jako místně omezené chemické meziprodukty při výrobě jedné nebo více různých látek, takže jsou chemicky transformovány. Pokud není uvedeno jinak, každá povinnost určená níže nabude účinku dnem vstupu tohoto protokolu v platnost.

a/ : Strany souhlasí se znovuposouzením výroby a použitím polychlorovaných terfenylů a preperátů "ugilec" [tj. preparátů na bázi monoethyltetrachlordifenylmethanu (U141) nebo monomethyldichlordifenylmethanu (U121)] v rámci tohoto protokolu do 31. prosince 2004.

látka | požadavky na naplňování |

vyloučení | podmínky |

aldrin CAS: 309-00-20 | výroby | žádné |

použití | žádné |

chlordan CAS: 57-74-9 | výroby | žádné |

použití | žádné |

chlordecon CAS: 143-50-0 | výroby | žádné |

použití | žádné |

DDT CAS: 50-29-3 | výroby | 1.Vyloučení z výroby do jednoho roku formou konsensu stran v tom, že existují vhodné alternativy z hlediska ochrany lidského zdraví proti chorobám, jako jsou malárie a encefalitida.2.S cílem vyloučit výroby DDT co možná nejdříve, strany přezkoumají dostupnost a schůdnost a podle vhodnosti podpoří komercializaci bezpečnějších a ekonomicky žiovotaschopných alternativ DDT nejpozději do dvou let ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost a poté, v případech nutnosti, periodicky a za konzultací se Světovou zdravotnickou organizací, s Organizací OSN pro výživu a zemědělství a s Programem OSN pro životní prostředí. |

použití | Žádné, kromě výjimek v případech identifikovaných v příloze II. |

dieldrin CAS: 60-57-1 | výroby | žádné |

použití | žádné |

endrin CAS: 72-20-8 | výroby | žádné |

použití | žádné |

heptachlor CAS: 76-44-8 | výroby | žádné |

použití | Žádné, kromě využívání personálem s osvědčením pro kontrolu všežravých mravenců, např. Solenospis geminata (fire ants) v uzavřených průmyslových elektrických propojovacích krabicích či v odbočných skříních za předpokladu, že tyto použití budou znovu vyhodnoceny v rámci tohoto protokolu nejpozději do dvou let po dni, kdy vstoupí v platnost. |

hexabrombifenyl CAS: 36355-01-8 | výroby | žádné |

použití | žádné |

hexachlorbenzen CAS: 118-74-1 | výroby | Žádné, kromě produkce pro omezené použití určené v prohlášení uloženém danou stranou s přechodnou ekonomikou při podpisu nebo při přistoupení k tomuto protokolu. |

použití | Žádné, kromě omezeného spektra použitím určených v prohlášení uloženém danou stranou s přechodnou ekonomikou při podpisu nebo při přistoupení k tomuto protokolu. |

mirex CAS: 2385-85-5 | výroby | žádné |

použití | žádné |

PCB a/ | výroby | Žádné, kromě států s přechodnou ekonomikou, které vyloučí výrobu co možná nejdříve, nejpozději do 31.12.2005, a které tento záměr uvedou v prohlášení, které bude uloženo spolu s jejími listinami o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení. |

použitím | Žádné kromě výjimek v případech identifikovaných v příloze II. |

toxafen CAS: 8001-35-2 | výroby | žádné |

použití | žádné |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

LÁTKY NAPLÁNOVANÉ K OMEZENÝM POUŽITÍM

Pokud není v tomto protokolu uvedeno jinak, tato příloha se nevztahuje na látky uvedené níže, pokud se vyskytují: i) jako znečišťující látky v produktech; nebo ii) v předmětech již vyrobených nebo používaných k datu uplatňování; nebo iii) jako místně omezené chemické meziprodukty při výrobě jedné nebo více různých látek, takže jsou chemicky transformovány. Pokud není uvedeno jinak, každá povinnost určená níže nabude účinku dnem vstupu tohoto protokolu v platnost.

a/:

Strany souhlasí se znovuposouzením výroby a použitím polychlorovaných terfenylů a "ugilec" [tj. preparátů na bázi monoethyltetrachlordifenylmethanu (U141) nebo monomethyldichlordifenylmethanu (U121)] v rámci tohoto protokolu do 31. prosince 2004.

látka | požadavky na naplňování |

omezení použití | podmínky |

DDT CAS: 50-29-3 | 1.K ochraně lidského zdraví před nemocemi, jako je například malárie a encefalitida. | 1.Použití jsou povoleny pouze jako součást integrované strategie preventivní péče zaměřené proti škůdcům a pouze v rozsahu nezbytně nutném a pouze po dobu jednoho roku po datu skončení produkce v souladu s přílohou I. |

2.Jako chemický meziprodukt určený k výrobě látky dikofol (Dicofol). | 2.Tyto použití budou přehodnoceny nejpozději do dvou let po dni, kdy tento protokol vstoupí v platnost. |

HCH CAS: 608-73-1 | Technický HCH (tj. HCH jako směs isomerů) je omezen na využití jako meziprodukt chemických výrob. | |

Produkty HCH, obsahující nejméně 99 % isomeru v gama formě (tj. lindan, CAS 58-89-9) jsou omezeny na následující použití: 1.ošetření semen;2.půdní použití, po nichž přímo následuje zavedení do vrchní povrchové vrstvy;3.profesionální nápravné a průmyslové ošetření kulatiny, řeziva a výřezu;4.jako místní aktuálně vhodný insekticid k ochraně zdraví lidí nebo zvířat;5.nikoli plošné použití pro ošetření sadby stromů, ošetřování trávníků v malém rozsahu, interiérové a exteriérové použití k ošetřování pěstitelských školek a okrasných stromů;6.interiérové průmyslové a bytové použití. | Veškeré omezené použití lindanu budou přehodnoceny v rámci protokolu nejpozději do dvou let po jeho vstupu v platnost. |

PCB a/ | Látky PCB používané ke dni, kdy protokol vstoupí v platnost. | Strany uskuteční dohodnuté akce směřující k: a)vyloučení použití identifikovatelných PCB v zařízeních (například v transformátorech, kondenzátorech a v dalších nádržích obsahujících zbylé kapalné zásoby) obsahujících více než 5 dm3 objemu látek obsahujících PCB v koncentracích rovných 0,05 % PCB a vyšších, a to co možná nejdříve, nejpozději však do 31. prosince 2010, a pro země s přechodnou ekonomikou do 31. prosince 2015;b)likvidaci či dekontaminaci všech kapalných PCB uvedených v písmenu a) environmentálně šetrným způsobem, stejně tak dalších látek s obsahem PCB více než 0,005 % v jiných zařízeních, co možná nejdříve, nejpozději však do 31. prosince 2015, a pro země s přechodnou ekonomikou do 31.12.2020; ac)k dekontaminaci nebo zneškodnění zařízení uvedeného v písmenu a) environmentálně šetrným způsobem |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

LÁTKY UVEDENÉ V ČL. 3 ODST. 50 PÍSM. a) A REFERENČNÍ ROK PRO DANOU POVINNOST

a/:

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH): pro účely emisní inventury budou využity následující čtyři indikační sloučeniny: benzo[a]pyren, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, a indeno[1,2,3-cd]pyren.

b/:

Dioxiny a furany (PCDD/PCDF): polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF) jsou tricyklické aromatické sloučeniny tvořené dvěma benzenovými kruhy, které jsou spojeny dvěma kyslíkovými atomy v případě PCDD a jedním kyslíkovým atomem v případě PCDF, jejichž vodíkové atomy mohou být nahrazeny až osmi atomy chloru.

látka | referenční rok |

PAH a/ | 1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995, který bude určen stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení; |

dioxiny/furany (PCDD a PCDF) b/ | 1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995, který bude určen stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení; |

hexachlorbenzen | 1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995, který bude určen stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení; |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

MEZNÍ HODNOTY PRO PCDD/PCDF Z HLAVNÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ

I. ÚVOD

1. Definice dioxinů a furanů (PCDD/PCDF) je uvedena v příloze III tohoto protokolu.

2. Mezní hodnoty jsou vyjádřeny v ng/m3 nebo v mg/m3 za standardních podmínek (273.15 K, 101.3 kPa, suchý plyn).

3. Mezní hodnoty se vztahují k normálním provozním situacím, včetně procedur najíždění a odstavování provozu, pokud pro tyto situace nebyly stanoveny specifické mezní hodnoty.

4. Vzorkování a analýzy všech znečišťujících látek budou prováděny v souladu s normami stanovenými evropským výborem pro normalizaci (CEN - Comité européen de normalisation), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo podle odpovídajících referenčních metod platných v USA nebo v Kanadě. V mezidobí do vypracování norem CEN a ISO budou používány vnitrostátní normy.

5. Pro účely verifikace musí být při interpretaci měřených výsledků vzhledem k mezním hodnotám brána v úvahu také nepřesnost použité metody měření. Mezní hodnoty jsou pokládány za splněné, pokud výsledky měření, z nichž je odečtena chyba měření, nepřesahují mezní hodnotu.

6. Emise různých kogenerů PCDD a PCDF jsou udávány v ekvivalentech toxicity (TE) v porovnání s 2,3,7,8 TCDD - použitím systému navrženého výborem NATO pro problémy a výzvy moderní společnosti (NATO Committee on the Chalenges of the Modern Society - NATO-CCMS) v roce 1988.

II. MEZNÍ HODNOTY PRO HLAVNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE

7. Následující mezní hodnoty, vztažené k 11 % koncentraci kyslíku v odpadním plynu, platí pro následující typy spaloven:

- komunální tuhé odpady (spalující více než tři tuny za hodinu)

0,1 ng TE/m3

- nemocniční tuhé odpady (spalující více než jednu tunu za hodinu)

0,5 ng TE/m3

- nebezpečné odpady (spalující více než jednu tunu za hodinu)

0,2 ng TE/m3

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ PERZISTENTNÍCH ORGANICKÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Z VELKÝCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ

I. Úvod

1. Účelem této přílohy je poskytnout stranám Úmluvy vodítko pro identifikaci nejlepších dostupných technik s cílem umožnit jim splnit povinnosti čl. 3 odst. 5 protokolu.

2. Pojem "nejlepší dostupná technika" (BAT) znamená nejúčinnější a nejpokročilejší stádium vývoje činností a jejich pracovních či provozních metod, které indikují praktickou vhodnost jednotlivých technik a jejich využití jako principiálního základu pro stanovení emisních limitů určených k prevenci emisí a v případech, kde preventivní vyloučení emisí není uskutečnitelné, obecně ke snížení emisí a jejich dopadů na životní prostředí jako celek:

- "techniky" zahrnují jak používané techniky, tak způsob, jakým je dané zařízení projektováno, konstruováno či vybudováno, udržováno, provozováno a odstaveno / demontováno,

- "dostupnost" techniky znamená techniky vyvinuté v takovém měřítku, které umožňuje jejich uplatnění v příslušném průmyslovém sektoru za ekonomicky a technicky schůdných podmínek, přičemž jsou brány v úvahu náklady a výhody, bez ohledu na skutečnost, zda jsou či nejsou dotyčné techniky využívány či vyráběny na území dotyčné strany, pokud jsou tyto techniky přiměřeně dostupné jejich provozovateli,

- "nejlepší" znamená nejúčinnější při dosahování vysoké obecné úrovně ochrany životního prostředí jako celku.

Při určování nejlepších dostupných technik by měla být věnována zvláštní pozornost, obecně nebo ve zvláštních případech, faktorům uvedeným níže, přičemž jsou brány v úvahu náklady a přínosy opatření a principy předběžné opatrnosti a prevence:

- využití nízkoodpadových technologií,

- využití méně nebezpečných látek,

- posilování regenerace a recyklování látek vznikajících a využívaných v procesech a posilování regenerace a recyklování odpadů,

- srovnatelné procesy, zařízení nebo metody provozu, které již byly úspěšně ověřeny v průmyslovém měřítku,

- technický pokrok a změny vědeckotechnických poznatků a jejich interpretaci,

- povaha, účinky a množství dotyčných emisí,

- datum objednání nových nebo stávajících zařízení,

- doba potřebná k zavedení nejlepších dostupných technik,

- spotřeba a povaha surovin (včetně vody) využitých v procesu a jeho energetická účinnost,

- potřeba předcházet nebo snižovat na minimum celkové dopady emisí na životní prostředí a příslušných souvisejících rizik pro životní prostředí,

- potřeba předcházet haváriím a minimalizovat jejich důsledky pro životní prostředí.

Pojem nejlepší dostupné techniky není zaměřen na předepisování nějaké specifické technologie nebo techniky, ale na to, aby byly brány v úvahu technické charakteristiky sledovaných zařízení, jejich geografické umístění a místní environmentální podmínky.

3. Údaje ohledně účinnosti opatření na omezování emisí a o jejich nákladech jsou založeny na dokumentech získaných a přezkoumaných účelovou pracovní skupinou a přípravnou pracovní skupinou o perzistentních organických znečišťujících látkách. Pokud není uvedeno jinak, jsou uvedené techniky pokládány za zavedené a osvědčené na základě provozních zkušeností.

4. Zkušenosti s novými závody zahrnující nízkoemisní techniky a zkušenosti s dovybavováním existujících závodů stále rostou; tuto přílohu proto bude nutno pravidelně doplňovat, pozměňovat a aktualizovat. Nejlepší dostupné techniky (BAT) zjištěné pro nové závody mohou být obvykle používány i ve stávajících závodech za předpokladu, že bude poskytnuta dostatečná doba pro přechod na novou technologii a že tyto technologie jsou přizpůsobeny.

5. Tato příloha uvádí řadu opatření s širokým rozsahem nákladů a účinností. Volba opatření pro každý konkrétní případ bude záviset na řadě faktorů, včetně ekonomických podmínek a okolností, jako je např. technická infrastruktura a kapacita, a již zavedená opatření na omezování emisí.

6. Nejdůležitějšími perzistentními organickými znečišťujícími látkami emitovanými ze stacionárních zdrojů jsou:

a) polychlorované dibenzo-p-dioxiny/furany (PCDD/PCDF);

b) hexachlorbenzen (HCB);

c) polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH).

Příslušné definice jsou uvedeny v příloze III tohoto protokolu.

II. Velké stacionární zdroje emisí perzistentních organických znečišťujících látek

7. PCDD/PCDF jsou emitovány z termických procesů spalujících organickou hmotu a chlor je jako výsledek neúplného spalování nebo chemických reakcí. Velkými stacionárními zdroji emisí PCDD/PCDF mohou být následující zdroje:

a) spalování odpadů, včetně spoluspalování odpadů;

b) termické metalurgické procesy, například produkce hliníku a dalších neželezných kovů, produkce železa a oceli;

c) spalovací závody produkující energii;

d) spalování k vytápění obydlí; a

e) specifické chemické výrobní procesy uvolňující meziprodukty a vedlejší produkty.

8. Velkými stacionárními zdroji emisí PAH mohou být následující zdroje:

a) vytápění domácností dřevem a uhlím;

b) otevřené ohně, například spalování odpadů, lesní požáry, vypalování strnišť;

c) výroba koksu a uhlíkových anod;

d) výroba hliníku Soederbergovým procesem;

e) zařízení na konzervaci dřeva, kromě případů stran, pro které tato kategorie nepředstavuje významný příspěvek k celkovým emisím PAH (podle definice v příloze III).

9. Emise HCB vznikají stejným typem termických a chemických procesů jako emise PCDD/PCDF a HCB je tvořen podobným mechanismem. Velkými stacionárními zdroji emisí HCB mohou být následující zdroje:

a) spalovny odpadů, včetně procesů spoluspalování odpadů;

b) termické zdroje metalurgického průmyslu; a

c) používání paliv obsahujících chlor v pecních zařízeních.

III. Obecné strategie k omezování emisí persistentních organických znečišťujících látek

10. Pro omezování nebo prevenci emisí perzistentních organických znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů existuje několik strategií. Tyto strategie zahrnují nahrazování příslušných vstupních materiálů, modifikaci procesů (včetně údržby a provozních kontrol) a dovybavování stávajících zařízení. Následující seznam uvádí obecné indikace dostupných opatření, které mohou být uplatňovány samostatně nebo v kombinaci:

a) nahrazení vstupních materiálů obsahujících perzistentní organické znečišťující látky nebo materiály, které jsou přímo spojeny se vznikem emisí perzistentních organických znečišťujících látek z daných zdrojů;

b) nejlepší environmentální postupy, například udržování pořádku, programy preventivní údržby nebo změny procesu, jako je například uzavření systému (například v koksárnách) nebo použití inertních elektrod pro elektrolýzu (namísto elektrod uhlíkových);

c) modifikace projekčního návrhu procesu, aby bylo zajištěno úplné spalování, které by preventivně vylučovalo tvorbu perzistentních organických znečišťujících látek prostřednictvím řízení parametrů, jako je například spalovací teplota a doba zdržení;

d) metody čištění odpadních plynů, jako je například termické či katalytické spalování nebo oxidace, odlučování prachu, adsorpce;

e) zpracování zbytků, odpadů a splaškových kalů například termickým zpracováním nebo jejich transformací na inertní materiál.

11. Emisní úrovně dané pro různá opatření v tabulkách 1, 2, 4, 5, 6, 8 a 9 jsou obecně specifické pro dané případy. Údaje nebo jejich rozsahy udávají emisní úrovně jako procentní podíl hodnot emisních limitů při použití konvenčních metod.

12. Hodnocení nákladové účinnosti může být založeno na celkových nákladech za rok na jednotku potlačených emisí (včetně kapitálových a provozních nákladů). Náklady na snížení emisí perzistentních organických znečišťujících látek by měly být rovněž zvažovány v rámci celkové ekonomiky procesu, například vzhledem k dopadům opatření omezujících emise a k výrobním nákladům. Investiční a provozní náklady silně závisí na konkrétních podmínkách jednotlivých případů vzhledem k mnoha specifickým faktorům.

IV. Omezující techniky pro snížení emisí PCDD/PCDF

A. Spalování odpadů

13. Spalování odpadů zahrnuje komunální odpady, nebezpečné odpady a nemocniční odpady a spalování splaškových kalů.

14. Hlavními opatřeními pro omezení emisí PCDD/PCDF ze zařízení na spalování odpadů jsou:

a) primární opatření týkající se spalovaných odpadů;

b) primární opatření týkající se technologií procesů;

c) opatření k regulaci fyzikálních parametrů spalovacího procesu a odpadních plynů (např. teplotních stádií, rychlosti chlazení, obsahu kyslíku, atd.);

d) čištění odpadních plynů;

e) zpracování zbytků z čistícího procesu.

15. Primární opatření týkající se spalovaných odpadů, zahrnující regulaci vstupních materiálů snižující přívod halogenovaných látek a jejich nahrazování nehalogenovanými alternativami, nejsou pro spalování komunálních a nebezpečných odpadů vhodná. Účinnější je modifikovat proces spalování a instalovat sekundární opatření pro čištění odpadních plynů. Řízení vstupního materiálu je účelné primární opatření snižující množství vznikajících odpadů a vede k možným přídatným přínosům recyklování. Tato opatření mohou vést k nepřímému snížení emisí PCDD/PCDF v důsledku snížení množství odpadů určených ke spalování.

16. Modifikace technologií procesů, optimalizující podmínky spalování, je důležité a účinné opatření pro snížení emisí PCDD/PCDF (obvykle znamená teplotu 850 °C nebo vyšší, posouzení zdroje kyslíku závisí na spalném teplu a na konzistenci odpadů, dostatečná doba zdržení - přibližně 2 sec pro 850 °C - a turbulentní proudění plynu, vyloučení chladných oblastí plynu ve spalovacím reaktoru atd.). Fluidní lože spalovny udržuje teplotu nižší než 850 °C s adekvátními emisními výsledky. Pro stávající spalovny by tyto požadavky normálně znamenaly rekonstrukci nebo odstavení spalovny - a tato možnost nemusí být ekonomicky schůdná ve všech zemích. Obsah uhlíku v popelu by měl být minimalizován.

17. Opatření týkající se odpadního plynu. Pro přiměřeně efektivní snížení obsahu PCDD/PCDF v odpadním plynu existují následující možná opatření. De novo syntéza se odehrává při 240-450 °C. Tato opatření jsou podmínkou nutnou pro další snížení, kterým lze dosáhnout požadovaných úrovní na výstupu:

a) chlazení odpadních plynů (velmi účinné a relativně levné);

b) přídavek inhibitorů, jako je například trietanolamin nebo trietylamin (může snižovat i koncentrace NOx), ale z bezpečnostních důvodů musí být věnována pozornost vedlejším reakcím;

c) užitím sběrného systému prachu pro teploty mezi 800 až 1000 °C, např. keramické filtry či cyklony;

d) použití nízkoteplotních systémů elektrického výboje; a

e) vyloučení depozice popílku v systému odvodu odpadního plynu.

18. Postupy pro čištění odpadního plynu jsou:

a) konvenční odlučovače prachu pro snížení emisí PCDD/PCDF vázaných na částice;

b) selektivní katalytická redukce (SCR) nebo selektivní nekatalytická redukce (SNCR);

c) adsorpce na aktivním uhlí nebo koksu v systémech s pevným či s fluidním ložem;

d) různé typy adsorpčních metod a optimalizované systémy praček se směsí aktivního uhlí, uhlí z martinských pecí, roztoky vápna a vápence v reaktorech s ložem pevným, pohyblivým nebo fluidním. Účinnost sběru pro plynné PCDD/PCDF může být zlepšena použitím vhodných předřazených vrstev aktivovaného uhlí na povrchu pytlových filtrů;

e) oxidace peroxidem vodíku; a

f) postupy katalytického spalování s využitím různých typů katalyzátorů (například Pt/Al2O3 nebo Cu/Cr2O3 ve spojení s různými aktivátory stabilizujícími povrch katalyzátoru a snižující jejich stárnutí).

19. Metody uvedené výše jsou schopny snížit emisní úrovně PCDD/PCDF v odpadních plynech až na koncentraci 0,1 ng TE/m3. Avšak v systémech s aktivním uhlím nebo s adsorpcí/filtrací na vrstvách koksu musí být věnována pozornost zajištění, aby uniklý uhlíkový prach nezpůsoboval zvýšení emisí PCDD/PCDF ve směru toku. Mělo by rovněž být upozorněno na fakt, že adsorbéry a odprašující zařízení vřazené před katalyzátorem (u postupů SCR) vedou ke zbytkům obsahujícím PCDD/PCDF, které je nutno přepracovat nebo vhodným způsobem zneškodnit.

20. Srovnávání různých opatření ke snížení PCDD/PCDF v odpadním plynu je velmi složité. Výsledná matice zahrnuje široké spektrum průmyslových závodů s různými kapacitami a konfiguracemi. Nákladové parametry zahrnují opatření ke snížení minimalizující rovněž obsah dalších znečišťujících látek, např. těžkých kovů (vázaných na částice i na ně nevázaných). Přímý vztah pro snížení emisí PCDD/PCDF nemůže být proto ve většině případů oddělen od jiných vlivů. Souhrn dostupných údajů o různých opatřeních omezujících emise je uveden v tabulce 1.

Tabulka 1 Porovnání různých opatření pro čištění odpadních plynů a modifikací procesu ve spalovnách odpadu ke snížení emisí PCDD/PCDF

a : Zbývající emise ve srovnání s nesníženými.

alternativa řízení | emisní úroveň (%) | odhad nákladů | rizika řízení |

Primární opatření - modifikace vstupních materiálů: | | Předtřídění vstupního materiálu není účinné; jen část lze získat sběrem; řadu z nich nelze vyloučit (např. sůl, papír); pro chemické odpady to není žádoucí. |

-eliminace prekurzorů a chlor obsahujících vstupních materiálů; | Výsledná úroveň emisí nebyla ještě určena; zdá se být nelineární funkcí vstupujícího množství. |

-řízení odpadních proudů. | -//- | Účelné primární opatření a schůdné ve zvláštních případech, (např. elektrické součásti, odpadní oleje atd.) s možnými přínosy recyklování materiálů. |

Modifikace techniky procesu

-optimalizace spalovacích podmínek; | | Nutné je dovybavení celého procesu. |

-vyloučení teplot pod 850 °C a chladných oblastí v odpadním plynu; | |

-dostatečný obsah kyslíku; řízení vstupu kyslíku v závislosti na výhřevnosti a konzistentnost vstupního materiálu; a | |

-dostatečná doba zdržení a turbulence. | |

Opatření ohledně odpadního plynu:

vyloučení depozice částic: | |

-čističem sazí, mechanickými drapáky, zvukovými nebo parními šoky. | | Odstraňování sazí parou může zvýšit rychlost tvorby PCDD/PCDF. |

Odstranění prachu ve spalovnách odpadů | < 10 | střední | Odstranění PCDD/PCDF adsorbovaných na částice.Odstraňování částic z horkého proudu odpadních plynů jen ve zkušebních zařízeních. |

-textilní filtry; | 1-0.1 | vyšší | Užití při teplotách pod 150 °C. |

-keramické filtry; | nízká účinnost | střední | Užití při teplotách 800 až 1000 °C. |

-cyklony; a | nízká účinnost |

-elektrostatické odlučovače. | střední účinnost | | Užití při teplotách 450 °C; možná podpora tvorby nových PCDD/PCDF, vyšší emise NOx, snížení regenerace tepla. |

Katalytická oxidace | | | Užití při teplotách 800 až 1000 °C; nutné zvláštní přečištění plynní fáze |

Chlazení plynu | | | |

Vysoceúčinná adsorpční jednotka s přídavkem částic aktivního uhlí (elektrodynamická venturi) | | | |

Selektivní katalytická redukce | | Vysoké investice a nízké provozní náklady | Při přídavku NH3 snížení emisí NOx ; vysoké nároky na prostor; zbytky aktivního uhlí (AC) nebo lignitového koksu (ALC) lze zneškodnit; katalyzátor lze většinou přepracovat; AC i ALC lze za přísně řízených podmínek spálit. |

Různé typy mokré a suché adsorpce se směsí aktivního uhlí, koksu, vápna a vápenného mléka v reaktorech s ložem pevným, pohyblivým a fluidním:

-reaktor s pevným ložem, adsorbce na aktivním uhlí nebo koksu; a | < 2 (0.1 ng TE/m3) | vysoké investiční a střední provozní | Odstraňování zbytků; vysoké nároky na prostor. |

-reaktor s cirkulujícím fluidním ložem nebo se strhávaným tokem s přídavkem aktivovaného dřevěného uhlí / vápence / vápenného mléka a následné zařazení textilních filtrů. | < 10 (0.1 ng TE/m3) | nízké investiční a střední provozní náklady | Odstraňování zbytků. |

Přídavek peroxidu vodíku (H2O2) | 2-5 (0.1 ng TE/m3) | nízké investiční a nízké provozní náklady | |

21. Spalovny odpadů ze zdravotnických zařízení mohou být v mnoha zemích velkým emisním zdrojem PCDD/PCDF. Specifické nemocniční odpady, například části lidských těl, infekční odpady, injekční jehly, plasma a cytostatika, jsou pokládány za zvláštní formu nebezpečných odpadů a jako takové likvidovány, zatímco ostatní nemocniční odpady jsou často spalovány na místě jejich vzniku ve vsádkovém (diskontinuálním) provozním režimu. Spalovny provozované ve vsádkovém režimu nemohou splnit stejné požadavky na snížení emisí PCDD/PCDF jako ostatní spalovny odpadů.

22. Strany mohou uvážit přijetí politiky ke stimulování spalování komunálních odpadů a odpadů ze zdravotnických zařízení spíše ve velkých regionálních zařízeních, než v menších spalovnách. Tento přístup může vést k vyšší nákladové účinnosti nejlepších dostupných technik.

23. Zpracování zbytků z procesů pro čištění odpadních plynů: na rozdíl od popela po spalování tyto zbytky obsahují relativně vysoké koncentrace těžkých kovů, organických znečišťujících látek, včetně PCDD/PCDF, chloridů a sulfidů. Postupy pro jejich zneškodňování či likvidaci musí být proto dobře řízeny. Velká množství kyselých a kontaminovaných kapalných odpadů vzniká v mokrých odlučovačích. Existují zvláštní postupy zpracování, které zahrnují:

a) katalytické zpracování prachu z tkaninových filtrů za nízké teploty a nedostatku kyslíku;

b) očištění prachu tkaninových filtrů 3-R-procesem (extrakce těžkých kovů kyselinami, a destrukce organických hmot spálením);

c) vitrifikace prachu tkaninových filtrů;

d) další metody imobilizace;

e) použití plasmové techniky.

B. Termické procesy v metalurgickém průmyslu

24. Specifické procesy metalurgického průmyslu mohou být důležitým přetrvávajícím zdrojem emisí PCDD/PCDF. Jsou to:

a) průmysl primární produkce železa a oceli (např. vysoké pece, lisovny železa, aglomerační závody - kovohutě);

b) průmysl sekundární produkce železa a oceli;

c) průmysl primární a sekundární produkce neželezných kovů (produkce mědi).

Opatření omezující emise PCDD/PCDF v metalurgickém průmyslu jsou shrnuty v tabulce 2.

Tabulka 2 Snížení emisí PCDD/PCDF v metalurgickém průmyslu

a : Zbývající emise ve srovnání s nesníženými.

alternativa řízení | emisní úroveň (%) | odhad nákladů | rizika řízení |

Aglomerační závody

Primární opatření:

-optimalizace / uzavření aglomeračního pásového dopravníku; | nízké | není stoprocentně dostupné |

-recirkulace odpadních plynů, například emisně optimalizované sintrování (EOS) snižující tok odpadního plynu o asi 35 % (to snižuje náklady na další sekundární opatření) s kapacitou 1 milion Nm3/h; | 40 | nízké | |

Sekundární opatření:

-elektrostatické odlučovače + molekulární síta; | střední účinnost | střední | |

-přídavek směsi vápence / aktivního uhlí; | Vysoká účinnost (0,1 ng TE/m3) | střední | |

-vysoce-účinné pračky, stávající zařízení:AIRFINE (Voest Alpine Stahl Linz) od r. 1993 0,6 milion Nm3/h; druhé zařízení je plánováno v Nizozemí, Hoogoven v r. 1998. | Vysoká účinnost, snížení emisí na 0,2 -0,4 ng TE/m3 | střední | za cenu vyšší spotřeby energie lze dosáhnout 0.1 ng TE/m3 |

Produkce neželezných (barevných) kovů, např. mědi

Primární opatření:

-předtřídění šrotu, odstraňování plastů a PVC-složek ze vstupních materiálů; odstranění nátěrů a použití chloruprostých izolačních materiálů; | nízké | |

Sekundární opatření:

-chlazení horkých odpadních plynů; | vysoce účinné | nízké | |

-použití kyslíku nebo kyslíkem obohaceného vzduchu ke spalování, vstřikování kyslíku do pece (zabezpečuje úplné spálení při minimalizovaném objemu odpadních plynů); | 5 – 7 (1,5-2 ng TE/m3) | vysoké | |

-reaktory s fluidním ložem nebo s fluidním proudem s adsorpcí na aktivním uhlí nebo koksárenském prachu; | (0,1 ng TE/m3) | vysoké | |

-katalytická oxidace; a | (0.1 ng TE/m3) | vysoké | |

-zkrácení doby zdržení v oblasti kritické teploty v systému odpadního plynu | |

Průmysl produkce železa a oceli

Primární opatření:

-čištění šrotu před jeho vsázením do produkční linky; | | nízké | Nutnost užít čistící roztoky. |

-eliminace doprovodných organických materiálů (olejů, emulzí, tuků, nátěrů, plastů) ze zásob vstupních materiálů jejich čištěním; | | nízké | |

-snižování specif. vysokých objemů odpadních plynů; | | střední | |

-separovaný sběr a zpracování emisí z operací vsázení a vypouštění; | | nízké | |

Sekundární opatření:

-separovaný sběr a zpracování emisí z operací vsázení a vypouštění; | | nízké | |

-tkaninové filtry ve spojení se vstřikováním koksu. | < 1 | střední | |

Sekundární produkce hliníku

Primární opatření:

-vyloučení halogenovaných materiálů (hexachloretanu); | | nízké | |

-eliminace maziv obsahujících chlor (např. chlorovaných parafinů); a | | nízké | |

-očištění a roztřídění vsádek špinavého šrotu, např. odstranění nátěrů opískováním, flotačními separačními postupy či technikami swim-sink (flotace) nebo točivým proudem vysokotlakého paprsku vody; | | | |

Sekundární opatření:

-jednostupňové a vícestupňové textilní filtry s aktivací vápencem či aktivním uhlí na vstupu (na čele) filtru; | < 1 (0,1 ng TE/m3) | střední/vysoké | |

-minimalizace a separované odstraňování a čištění různě kontaminovaných toků odpadních plynů; | | střední/vysoké | |

-vyloučení depozice částic z odpadního plynu a podpora rychlého průchodu oblastí s kritickou teplotou; a | | střední/vysoké | |

-zlepšené předzpracování odpadních hliníkových špon užitím separačních postupů "swim-sink" (flotace) a dalšího zlepšení točivým proudem vysokotlakého paprsku vody. | | střední/vysoké | |

25. Závody produkující a zpracovávající kovy, které emitují PCDD/PCDF, mohou splnit požadavek maximálních koncentrací emisí 0,1 ng TE/m3 v odpadních plynech užitím opatření omezujících emise (v případech, kdy objemový průtok odpadních plynů přesahuje 5000 m3/h).

Aglomerační závody

26. Měření v aglomeračních závodech průmyslu železa a oceli obecně prokazovalo emisní koncentrace PCDD/PCDF v rozsahu 0,4 až 4 ng TE/m3. Jedno měření v závodu bez opatření omezujících emise zjistilo koncentraci 43 ng TE/m3.

27. Halogenované sloučeniny mohou vést k tvorbě PCDD/PCDF pokud vstupují do aglomeračního provozu se vstupním materiálem (koksový mour, obsah soli v rudě) a v přidaném recyklovaném materiálu (např. okuje z válcování, prach z plynů hlav vysokých pecí, prach z filtrů a kaly z čistíren odpadních vod). Avšak podobně jako v případě spalování odpadů, neexistuje přímá souvislost mezi obsahem chloru ve vstupním materiálu a emisemi PCDD/PCDF. Vhodným opatřením může být vylučování kontaminovaných zbytků materiálů, odolejování a odmaštění okují z válcování před jejich vnášením do aglomeračních závodů.

28. Neúčinněji lze snížit emise PCDD/PCDF kombinací následujících různých sekundárních opatření:

a) recirkulace odpadního plynu významně snižuje emise PCDD/PCDF. Dále je významně snížen tok odpadního plynu, což snižuje náklady na zařízení dodatečných systémů omezování emisí (na konci linky).

b) instalací textilních filtrů (ve spojení s elektrostatickými odlučovači v určitých případech) nebo elektrostatických odlučovačů se vstřikováním aktivního uhlí/uhlí martinských pecí/směsi vápenců do odpadního plynu; a

c) byly vyvinuty čistící metody které zahrnují předchlazení odpadního plynu, loužení vysokoúčinným čištěním/sprchováním a separaci padajících kapek. Lze tak dosáhnout emisních koncentrací 0,2 až 0,4 ng TE/m3. Přídavkem vhodných adsorpčních činidel, například lignitu, uhlí, koksu/uhelného odpadu či zvětralého uhlí, lze dosáhnout emisních koncentrací 0,1 ng TE/m3.

Primární a sekundární produkce mědi

29. Stávající závody pro primární a sekundární produkci mědi mohou po čištění odpadních plynů dosáhnout úroveň emisí PCDD/PCDF od několika málo pikogramů do 2 ng TE/m3. Před optimalizací agregátů mohla jediná pec produkující měď emitovat až 29 ng TE/m3. Obecně je spektrum koncentrací PCDD/PCDF v emisích z těchto závodů velmi široké, vzhledem k velkým rozdílům v surovinách používaných v různých agregátech a procesech.

30. Obecně jsou pro snížení emisí PCDD/PCDF vhodná následující opatření:

a) předtřídění šrotu;

b) předzpracování šrotu, např. odstranění plastických či PVC ochranných povlaků; zpracování kabelových šrotů pouze chladnými/mechanickými postupy;

c) hašení horkých odpadních plynů (s možností využití tepla) ke snížení doby zdržení v kritické oblasti teplot v systému odpadního plynu;

d) využití kyslíku nebo kyslíkem obohaceného plynu k pálení nebo vstřikování kyslíku do pece k zajištění dokonalého spálení a minimalizace objemu odpadního plynu;

e) adsorpce v reaktoru s pevným ložem nebo s fluidním proudem s aktivním uhlím nebo s koksárenským prachem; a

f) katalytická oxidace.

Produkce oceli

31. Emise PCDD/PCDF z konvertoru oceláren pro produkci oceli a z kuplových vysokých pecí a elektrických obloukových pecí pro tavení litiny jsou významně nižší než 0,1 ng TE/m3. Pece s chladným vzduchem a rotační válcové pece (pro tavení litiny) mají emise PCDD/PCDF vyšší.

32. Elektrické obloukové pece pro sekundární produkci oceli mohou dosáhnout koncentraci emisí PCDD/PCDF 0,1 ng TE/m3 za předpokladu uplatnění následujících opatření:

a) separovaný sběr emisí z operací vsázení a z odpichování (vyprazdňování); a

b) použití textilních filtrů nebo elektrostatických odlučovačů ve spojení s nástřikem koksu.

33. Materiál přiváděný do elektrických obloukových pecí často obsahuje oleje, emulze nebo tuky. Obecným primárním opatřením ke snížení emisí PCDD/PCDF může být třídění, odolejování, odstraňování nátěrů šrotu a ochranných povlaků obsahujících plasty, pryž, barvy, pigmenty a vulkanizační přísady.

Kovohutě průmyslu sekundárního hliníku

34. Emise PCDD/PCDF z tavících pecí průmyslu sekundárního hliníku mají koncentraci v rozsahu přibližně 0,1 až 14 ng TE/m3; výsledná koncentrace v emisích závisí na typu tavícího zařízení, na vstupujících materiálech a na postupu použitém k čištění odpadního plynu.

35. V souhrnu: jednostupňové a vícestupňové textilní filtry s přídavkem vápence či aktivního uhlí nebo koksu/vypáleného uhlí na vstupní straně filtru umožňují splnit emisní koncentraci 0,1 ng TE/m3, účinnost snížení emisí je 99 %.

36. Dále lze uvážit použití následujících opatření:

a) minimalizace a separované odstraňování a čištění různě kontaminovaných toků odpadních plynů;

b) vyloučení depozice částic v odpadních plynech;

c) rychlé převedení plynu oblastí s kritickou teplotou;

d) zdokonalení předúpravy (předtřídění) odpadních hliníkových špon užitím separačního postupu swim-sink (flotace) a následné zlepšení proudem točivého vysokotlakého paprsku; a

e) zlepšení předčištění hliníkového šrotu odstraněním nátěrů jejich obroušením za mokra a vysušením.

37. Alternativy d) a e) jsou důležité, neboť je nepravděpodobné, že by moderní beztokové tavící techniky (které vylučují toky halogenových solí) byly schopny zpracovávat šrot nízké kvality, který lze využívat v rotačních válcových pecích.

38. V rámci Úmluvy o mořském prostředí severovýchodního Atlantiku pokračují diskuse o dřívějším doporučení vyřadit z používání hexachloretan v průmyslu hliníku.

39. S využitím současného stavu poznatků lze zpracovat taveniny, například směsí dusík/chlor v poměru mezi 9:1 až 8:2, zařízením na vstřikování plynu pro jemnou disperzi a použitím dusíku k před- a po-proplachování a vakuové odmašťování. Pro směsi dusík/chlor byly změřeny emise PCDD/PCDF okolo 0,03 g ng TE/m3 (v porovnání s emisemi nad 1 ng TE/m3 při zpracováním samotným chlorem). Chlor je nutný k odstraňování hořčíku a dalších nežádoucích složek.

C. Spalování fosilních paliv v elektrárnách/teplárnách/plynárnách a v průmyslových kotlích

40. Při spalování fosilních paliv v elektrárnách/teplárnách/plynárnách a v průmyslových kotlích se jmenovitým tepelným výkonem nad 50 MW povede zlepšení energetické účinnosti a šetření energií k poklesu emisí všech znečišťujících látek v důsledku snížení spotřeby paliv. Toto snížení vede rovněž ke snížení emisí PCDD/PCDF. Odstraňování chloru z paliv (uhlí či ropy) by nebylo efektivní, avšak v mnoha případech pomáhá trend k záměně těchto paliv za plyn snižovat emise PCDD/PCDF z tohoto sektoru.

41. Mělo by být uvedeno, že emise PCDD/PCDF mohou podstatně vzrůst, pokud je k palivu přidáván odpadní materiál (splaškové kaly, odpadní olej, pryžové odpady atd.) Spalování odpadů v zařízeních na produkci energie by mělo být prováděno jen v případech, pokud zařízení je vybaveno jednotkami na účinné odstraňování PCDD/PCDF z proudu odpadních plynů (viz oddíl A).

42. Uplatnění postupů snižování emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a částic z odpadního plynu může rovněž vést k odstranění emisí PCDD/PCDF. Při použití těchto postupů se mění účinnost odstraňování emisí PCDD/PCDF závod od závodu. Výzkum postupů odstraňování emisí PCDD/PCDF pokračuje, ale dokud tyto postupy nebudou dostupné v průmyslovém měřítku, nebude identifikována žádná nejlepší dostupná technika ke specifickým účelům odstraňování PCDD/PCDF.

D. Spalování v domácnostech

43. Příspěvek sektoru spalování v domácnostech k celkovým emisí PCDD/PCDF je méně významný, pokud jsou schválená paliva správně využita. Navíc jsou v důsledku rozdílů v kvalitě paliv a v geografické hustotě topidel a ve způsobech jejich využití možné velké regionální rozdíly v emisích PCDD/PCDF z domácností.

44. Domácí krby mají horší podíl nespálených uhlovodíků obsažených v palivech/v odpadních plynech, než je tomu ve velkých spalovacích zařízeních. Tento poznatek se týká zejména tuhých paliv, jako je uhlí a dřevo, kdy koncentrace emisí PCDD/PCDF se pohybuje v intervalu 0,1 až 0,7 ng TE/m3.

45. Spalování obalových materiálů přidávaných k tuhým palivům zvyšuje emise PCDD/PCDF. Ačkoli je to v některých zemích zakázáno, v soukromých domácnostech může docházet ke spalování domácích odpadků a obalových materiálů. Je třeba připustit, že v důsledku rostoucích poplatků za likvidaci/odvoz odpadů jsou tyto odpady spalovány v domácích topeništích. Přitápění dřevem přidávaným k odpadním obalům může vést ke zvýšení emisí PCDD/PCDF z 0,06 ng TE/m3 (hodnota pro čisté dřevo) až na 8 ng TE/m3 (vztaženo k 11 % obsahu kyslíku). Tyto výsledky byly potvrzeny měřením v několika zemích, přičemž byly naměřeny koncentrace až 114 ng TE/m3 (vzhledem k 13 % obsahu kyslíku) v odpadních plynech z domácích spalovacích zařízení spalujících odpadní materiály.

46. Emise z domácích spalovacích zařízení mohou být sníženy omezením spalovaných paliv na paliva dobré kvality a vyloučením spalování odpadů, plastů obsahujících halogeny a dalších materiálů. K tomuto cíli mohou účinně přispět programy informování veřejnosti zaměřené na kupující/provozovatele domácích spalovacích zařízení.

E. Zařízení pro spalování dřeva s kapacitou pod 50 MW

47. Měřené výsledky pro zařízení spalující dřevo nasvědčují tomu, že k emisím přesahujícím v odpadních plynech koncentraci 0,1 ng TE/m3 může docházet za nepříznivých spalovacích podmínek a/nebo pokud spalované látky obsahují vyšší obsah chlorovaných sloučenin než z normálního neošetřeného dřeva. Ukazatelem nekvalitního paliva je vyšší celkový obsah uhlíku v odpadních plynech. Byla zjištěna korelace mezi koncentrací emisí CO, stupněm spálení a emisemi PCDD/PCDF. Emisní koncentrace a faktory některých emisí pro zařízení na spalování dřeva jsou shrnuty v tabulce 3.

Tabulka 3 Emisní koncentrace a emisní faktory zařízení na spalování dřeva vztažené k množství spáleného paliva či produkovaného tepla

Fuel | koncentrace emisí (ce) [ng TE/m3] | emisní faktor (fe) [ng TE/kg] | fe [ng TE/GJ] |

přírodní dřevo (buk) | 0,02-0,10 | 0,23-1,30 | 12-70 |

přírodní dřevo (třísky z lesa) | 0,07-0,21 | 0,79-2,6 | 43-140 |

dřevotříska | 0,02-0,08 | 0,29-0,90 | 16-50 |

městské odpadní dřevo | 2,7-14.4 | 26-173 | 1400-94000 |

odpady z domácnosti | 114 | 3230 | |

dřevěné uhlí | 0,03 | | |

48. Spalování městského odpadního dřeva (dřeva z demolic) na pohyblivých roštech vede k relativně vysokým emisím PCDD/PCDF v porovnání s neodpadovým dřevem. Primárním opatřením ke snížení emisí je vyloučení spalování ošetřeného odpadového dřeva v dřevo-spalujících zařízeních. Ke spalování ošetřeného dřeva by mělo docházet jen v zařízeních vybavených jednotkami na čištění odpadního plynu k minimalizaci emisí PCDD/PCDF.

V. Postupy omezování emisí zaměřené na snížení emisí PAH

A. Produkce koksu

49. V průběhu výroby koksu jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) do ovzduší uvolňovány zejména:

a) když je pec zavážena plnícími otvory;

b) netěsnostmi pecních dveří, plnících otvorů vík a výstupního potrubí; a

c) během vytlačování a chlazení koksu.

50. Koncentrace benzo[a]pyrenu (BaP) se podstatně liší v jednotlivých zdrojích koksárenské baterie. Nejvyšší koncentrace BaP jsou zjišťovány na hlavě koksárenských baterií a v bezprostředním sousedství pecních dveří.

51. Tvorbu PAH při výrobě koksu lze snížit technickým zdokonalením stávajících spojených železáren a oceláren. Tento přístup by mohl vést k uzavírání a odstavování starých koksárenských baterií a k všeobecnému snížení produkce koksu, například vstřikováním vysoce kvalitního uhlí při výrobě oceli.

52. Strategie snižování PAH pro koksárenské baterie by mohla zahrnout následující opatření:

a) zavážení koksárenských pecí:

- snížení emisí tuhých částic při plnění uhlí z bunkrů do plnících vozíků;

- uzavřenými systémy pro přepravu uhlí, pokud je uhlí předehříváno;

- odsáváním plnících plynů a jejich následné zpracování, buď převodem plynů do přilehlých pecí, nebo jejich vedením sběrným systémem ke spalování a následným odprašovacím zařízením; v některých případech lze odsávané plnící plyny spalovat na plnících vozících, avšak environmentální účinnost a bezpečnost těchto systémů spojených s plnícími vozy je méně uspokojivá. Dostatečné sání lze vytvářet vstřikem páry nebo vody do výstupních potrubí;

b) emise z plnících otvorů vík během koksovacích operací by mohly být vyloučeny prostřednictvím:

- použitím vysoce účinných těsnění vík plnících otvorů;

- zatmelení vík plnících otvorů jílem nebo stejně účinným materiálem po každém plnění;

- čištění plnících otvorů vík a jejich rámů před uzavřením plnících otvorů;

- udržováním stropních ploch pecí v čistém stavu - bez ulpělých zbytků uhlí;

c) víka výstupního potrubí by mohla být opatřena vodními uzávěry k vyloučení emisí plynů a dehtu a správná funkce těchto těsnění by měla být zajišťována pravidelným čištěním;

d) strojní mechanismy koksárenských pecí pro manipulaci s pecními dveřmi by měly být vybaveny systémem pro čištění těsnících ploch pecních dveří a jejich rámů;

e) dveře koksárenských pecí:

- by měly být vybaveny účinným těsněním (např. dveřmi s membránami napruženými pružinami);

- při každém plnění by těsnící plochy dveří a jejich rámů měly být důkladně očištěny;

- dveře by měly být navrženy způsobem umožňujícím instalaci systémů odsávání částic ve spojení s odprašovacím zařízením (napojeným na sběrné potrubí) během operace vytlačování koksu;

f) stroj přepravující koks by měl být vybaven integrovanou odsávací hubicí spojenou se stacionárním vedením a stacionárním systémem čištění plynu, přednostně s textilním filtrem;

g) chlazení koksu lze provádět nízkoemisními postupy, např. suchým chlazením; to by mělo být preferováno a mokré hašení koksu by mělo být přednostně nahrazováno suchým chlazením a současně by měl být vznik odpadních vod vyloučen užitím uzavřeného systému cirkulace vody. Vznik prachu při manipulacích s koksem suše chlazeným by měl být potlačen.

53. Koksovací proces označovaný jako neregenerační koksování emituje podstatně méně PAH, než konvenčnější procesy regenerující vedlejší produkty. Tento efekt je důsledkem provozování pece při podtlaku, čímž jsou vyloučeny úniky z pece do atmosféry netěsnostmi dveří. Během koksování je surový pecní plyn odváděn v důsledku přirozeného tahu udržujícího v peci podtlak. Konstrukce těchto pecí není určena k regeneraci chemických vedlejších produktů ze surového koksárenského plynu. Namísto toho jsou odplyny z koksovacího procesu, včetně PAH, účinně spalovány při vysokých teplotách a s dlouhou dobou prodlení. Odpadní teplo vznikající tímto spalováním může být využito ke krytí spotřeby energie potřebné ke koksování a jeho nadbytek lze využít k výrobě páry. Hospodárnost tohoto typu koksování může vyžadovat kogenerační jednotku k výrobě elektřiny z nadbytečné páry. V současnosti je v provozu pouze jeden tento neregenerační závod v USA a jeden v Austrálii. Proces je veden v principu v horizontální peci s jedinou kychtou neregenerující plyn se spalovací komorou přiléhající k dvěma pecím. Proces umožňuje střídavé plnění a koksování vždy jedné z této dvojice pecí, takže do spalovací komory je vždy veden pecní plyn z jedné z obou pecí. Spalování pecního plynu ve spalovací komoře zajišťuje nezbytný zdroj tepla pro koksování. Konstrukce spalovací komory zajišťuje nezbytnou dobu zdržení (přibližně 1 sec) a vysoké teploty (minimálně 900 °C).

54. Měl by být uplatňován účinný program monitorování úniků pecních plynů z netěsností pecních dveří, z výstupního potrubí a z otvorů plnících vík. Tento program zahrnuje monitorování a zaznamenávání úniků z netěsností a jejich okamžitou opravu nebo nápravu údržbou. Lze tím dosáhnout významného snížení těchto difúzních emisí.

55. Dovybavení stávajících koksárenských baterií k usnadnění kondenzace odpadních plynů ze všech zdrojů (s regenerací tepla) vede ke snížení emisí do ovzduší od 86 % až nad 90 % (bez ohledu na zpracování odpadních vod). Investiční náklady mohou být amortizovány do pěti let, je-li brána v úvahu regenerovaná energie, ohřátá voda, plyn pro syntézy a ušetřená chladící voda.

56. Zvýšení objemu koksárenských pecí vede k poklesu celkového počtu pecí, k nižšímu počtu otevírání dveří (množství vytlačovaných pecí denně), ke snížení počtu těsnění v koksárenské baterii a v důsledku toho i ke snížení emisí PAH. Produktivita roste stejně jako klesají provozní a mzdové náklady.

57. Systémy suchého chlazení vyžadují vyšší investiční náklady, než mokré hašení. Vyšší provozní náklady mohou být vykompenzovány regenerací tepla v procesu předehřívání koksu. Energetická účinnost spojeného suchého chlazení a předehřívání koksu vzrostla z 38 na 65 %. Předehřívání uhlí zlepší produktivitu o 30 %. Toto zlepšení lze zvýšit až na 40 % v důsledku vyšší homogenity koksovacího procesu.

58. Všechny zásobníky a zařízení pro skladování a zpracování uhelného dehtu a dehtových produktů musí být vybaveny účinným systémem recyklace a/nebo systémem odtahu a destrukce par. Provozní náklady systému destrukce par lze snížit autotermním dopalováním, pokud jsou koncentrace uhlíkatých sloučenin v odpadním plynu dostatečně vysoké.

59. Opatření snižující emise PAH z koksárenských závodů jsou shrnuta v tabulce 4.

Tabulka 4 Omezování emisí polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) při výrobě koksu

a : Zbývající emise ve srovnání s nesníženými.

Alternativa opatření | emisní úroveň (%) | odhad nákladů | rizika řízení |

Dovybavování starých závodů s kondenzací emitovaných odpadních plynů ze všech zdrojů zahrnují následující opatření: | celkově < 10 (bez odpadních vod) | vysoké | Emise do odpadních vod mokrým chlazením jsou velmi vysoké; tento postup by měl být užit jen v uzavřeném cyklu znovuvyužívání vody. |

-odsávání a dopalování plnících plynů během vsázení pece nebo převádění těchto plynů do sousedních pecí v maximální možné míře; | 5 | Amortizace investičních nákladů může trvat 5 let, je-li brána v úvahu regenerovaná energie, ohřívání vody, plyn pro syntézu a ušetřená chladící voda |

-emise z otvoru víka pro vsázení budou podle možnosti omezovány, např. zvláštní konstrukcí víka a vysoce účinným těsnícím řešením; vrata pece vybavit vysoce účinným těsněním; Sem patří též čištění otvorů vík a rámů dveří vždy před jejich uzavřením. | < 5 | |

-sběr odpadních plynů z odpichovacích operací budou sbírány a vedeny do odprašovacích zařízení; | < 5 | |

-hašení během chlazení koksu mokrými metodami jen v případech správných použitím bez vzniku odpadních vod; | | |

Nízkoemisní postupy chlazení koksu, např. suché chlazení koksu. | bez emisí do vod | Vyšší investiční náklady jsou zde vyšší než v případě mokrého chlazení (ale náklady lze snížit předehříváním koksu a využíváním odpadního tepla) | |

Zvýšení využívání velkoobjemových pecí ke sníženému počtu operací jejich otevírání a plochy těsněné oblasti. | značné | V porovnání s konvenčními závody jsou zde investiční náklady o přibližně 10 % vyšší. | Ve většině případů je nutné celkové dovybavení/celková rekonstrukce nebo výstavba nových koksáren. |

B. Výroba anod

60. Emise PAH z procesů výroby anod lze omezovat podobným způsobem, jako emise z výroby koksu.

61. Pro snižování emisí prachu kontaminovaného polycyklickými aromatickými uhlovodíky jsou používána následující opatření:

a) elektrostatické odlučovače dehtu;

b) spojení konvenčního elektrostatického filtru dehtu s mokrým elektrostatickým odlučovačem jakožto účinnější technické opatření;

c) termické dopalování odpadních plynů; a

d) suché čištění vápencem/ropným koksem nebo oxidem hlinitým (Al2O3).

62. Provozní náklady systému dopalování odpadních plynů lze snížit autotermním režimem dopalování, pokud jsou koncentrace uhlíkatých sloučenin v odpadním plynu dostatečně vysoké. Opatření omezující emise PAH z výroby anod jsou shrnuty v tabulce 5.

Tabulka 5 Omezování emisí polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) při výrobě anod

a : Zbývající emise ve srovnání s nesníženými.

Alternativa řízení | emisní úroveň (%) | odhad nákladů | rizika řízení |

Modernizace starých závodů snížením difúzních emisí následujícími opatřeními: | 3-10 | vysoké |

-snížení úniků netěsnostmi; |

-instalace pružných těsnění dveří pecí; |

-odsávání plnících plynů a jejich následné zpracování převedením do sousedních pecí nebo jejich vedením sběrným potrubím do spalovny k dopalování a k odprášení v pozemních zařízeních; |

-modifikace procesů provozu a chlazení koksovacích pecí; a |

-odsávání a čištění emisí částic z koksu |

Zavedené techniky produkce anod v Nizozemí: | 45-50 | Realizováno v Nizozemí v r. 1990; čištění vápencem/ropným koksem účinně snižují emise PAH; u hliníku neznámo. |

-nové pece se suchými pračkami (s vápencem či ropným koksem) nebo s hliníkem; |

-recyklace výtoků v připojené jednotce. |

BAT

-elektrostatické odlučování prachu: | 2-5 | nižší provozní náklady jsou v autotermním režimu | Nutnost pravidelně čistit dehet. |

-termální dopalování | 15 | Vedení procesu v autotermním režimu jen pokud je koncentrace PAH v odpadním plynu vysoká. |

C. Průmysl hliníku

63. Hliník je vyráběn hlavně z oxidu hlinitého (Al2O3) elektrolýzou ve vanách elektricky zapojených v sérii. Vany jsou klasifikovány jako vypalované nebo Soederbergovy, podle typu použitých anod.

64. Vypalované vany mají anody sestavené z kalcinovaných (vypálených) uhlíkových bloků, které jsou po jejich částečném spotřebování nahrazeny. Soederbergovy anody jsou vypalovány ve vanách se směsí ropného (petrolejového) koksu a uhelné dehtové smoly jako pojiva.

65. Soederbergův proces vede k vysokým koncentracím PAH v emisích. Primární opatření na potlačování těchto emisí zahrnují modernizaci stávajících závodů a optimalizace procesu, kterou lze snížit emise PAH o 70 až 90 %. Lze tak dosáhnout emisní úrovně 0,015 kg benzo[a]pyrenu/(1 t vyrobeného hliníku). Nahrazení Soederbergových van vypalovanými vanami by vyžadovalo velké rekonstrukce stávajících zařízení procesu, ale mohlo by téměř vyloučit emise PAH. Kapitálové náklady tohoto nahrazení jsou velmi vysoké.

66. Opatření omezující emise PAH z výroby hliníku jsou shrnuty v tabulce 6.

Tabulka 6 Omezování emisí polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) při výrobě hliníku v souladu s procesem dle Soederberga

a : Zbývající emise ve srovnání s nesníženými.

alternativa řízení | emisní úroveň (%) | odhad nákladů | rizika řízení |

Nahrazení Soederbergových elektrod elektrodami: | 3-30 | vyšší náklady za elektrody, přibližně 800 milionů USD | Soederbergovy elektrody jsou levnější než vypálené, protože není nutný závod na vypalování elektrod; výzkum pokračuje, naděje jsou malé. Účinný provoz a monitorování emisí jsou nezbytnou součástí omezování emisí. Malá účinnost může vést k významným difúzním emisím. |

-vypálenými (bez dehtových paliv); |

-inertními. |

Uzavřené vypalovací systémy s bodovým přívodem hliníku a účinné řízení procesu, odsávací hubice pokrývající celou vanu a umožňující účinné sběrné odsávání emisí do ovzduší. | 1-5 |

Soederbergovy vany s vertikálními kontaktními spoji a se sběrným systémem odpadních plynů. | > 10 | Náklady na dovybavení Soederbergovy techniky o enkapsulaci a modifikaci míst přívodu dosahují od 10000 do 50000 USD na jednu pec. | Difúzní emise vznikají při vsázení, při prolamování krusty a při zvedání kontaktních železných spojů do vyšších poloh; |

Uplatnění techniky Sumitomo (anodové brikety pro VSS proces) | Střední nízké až střední |

Čištění plynů: |

-elektrostatické dehtové filtry; | 2-5 | Nízké | Vysoké jiskření a vznik elektrických oblouků; mokré čištění plynu vede ke vzniku odpadních plynů. |

-kombinace konvenčních elektrostatických dehtových filtrů s elektrostatickým mokrým čištěním plynu; | > 1 | střední |

-termické dopalování. |

Využívání dehtů s vysokým bodem tání (HSS + VSS). | vysoká | Střední nízké až střední |

Využívání suchých praček ve stávajících závodech HSS a VSS. | střední až vysoké |

D. Lokální vytápění

67. Emise PAH při otopu bytů zle zjistit z kamen nebo otevřených krbů zejména při spalování uhlí nebo dřeva. Domácnosti mohou být významným zdrojem emisí PAH. K těmto emisím vede používání krbů nebo malých spalovacích zařízení spalujících tuhá paliva v domácnostech. V některých zemích je obvyklým palivem uhlí. Kamna spalující uhlí emitují méně PAH než kamna spalující dřevo v důsledku vyšší teploty spalování a vyrovnanější kvality paliva.

68. Dále jsou emise PAH účinně omezovány v zařízeních s optimalizovanými charakteristikami spalování (např. spalovací poměr). Optimalizované podmínky spalování zahrnují rovněž optimalizovanou konstrukci spalovací komory a optimální přívod vzduchu. Existuje několik technologií sloužících k optimalizaci spalovacích podmínek a snižování emisí PAH. Různé postupy vedou k významně odlišným emisím. Moderní dřevospalující kotle se zásobníkem vody k akumulaci, které představují BAT, snižují emise o více než 90 % v porovnání se zastaralými kotli bez zásobníku vody k akumulaci. V moderních kotlích jsou tři zóny: ohniště, kde dochází ke zplyňování dřeva, zóna spalování plynu s keramikou nebo s jiným materiálem snášejícím teploty nad 1000 °C a zóna konvekce. Konvekční část, kde voda absorbuje teplo, by měla být dostatečně dlouhá a účinná tak, aby mohla být snížena teplota plynu z 1000 °C na 250 °C nebo ještě nižší. Existuje rovněž několik postupů k doplnění starých a zastaralých kotlů zásobníkem vody k akumulaci, keramickými vložkami nebo hořáky na spalování briket.

69. Optimalizovaný spalovací poměr vede k nízkým emisím oxidu uhelnatého (CO), celkových uhlovodíků (THC) a PAH. Stanovení emisních limitů (typu schvalovacích předpisů) pro emise CO a THC ovlivní rovněž emise PAH: nízké emisní limity pro CO a THC povedou rovněž k nízkým emisím PAH. Protože měření koncentrací PAH je mnohem dražší než měření koncentrací CO, je nákladově účinnější stanovit emisní limity pro CO a THC. Práce na návrhu normy CEN pro kotle spalující uhlí a dřevo - až do výkonu 300 kW - pokračují (viz tabulku 7).

Tabulka 7: Návrh norem CEN z r. 1997

Pozn.:

Údaje znamenají koncentrace emisí v mg/m3 vztažené k obsahu kyslíku 10 %.

třída | efekt kW | 3 | 2 | 1 | 3 | 2 | 1 | 3 | 2 | 1 |

CO | CO | CO | THC | THC | THC | částice | částice | částice |

ruční | < 50 | 5000 | 8000 | 25000 | 150 | 300 | 2000 | 150-125 | 180-150 | 200-180 |

> 50-100 | 2500 | 5000 | 12500 | 100 | 200 | 1500 | 150-125 | 180-150 | 200-180 |

> 50-300 | 1200 | 2000 | 12500 | 100 | 200 | 1500 | 150-125 | 180-150 | 200-180 |

auto-matické | < 50 | 3000 | 5000 | 15000 | 100 | 200 | 1750 | 150-125 | 180-150 | 200-180 |

> 50-100 | 2500 | 4500 | 12500 | 80 | 150 | 1250 | 150-125 | 180-150 | 200-180 |

> 50-300 | 1200 | 2000 | 12500 | 80 | 150 | 1250 | 150-125 | 180-150 | 200-180 |

70. Emise z lokálního vytápění dřevem mohou být sníženy:

a) pro stávající topeniště prostřednictvím programů informování veřejnosti a zvýšení povědomí veřejnosti týkající se provozování topenišť a spalování pouze neošetřeného dřeva a jeho vysušení před spálením na vhodný obsah vlhkosti; a

b) pro nová topeniště použitím výrobkových norem, jak je např. uvedeno v návrhu norem CEN (a ekvivalentních výrobkových norem v USA či v Kanadě).

71. Obecnější opatření ke snižování emisí PAH se vztahují k vývoji centralizovaných systémů pro domácnosti a k šetření energie zdokonalením tepelné izolace snižující spotřebu energie.

72. Příslušné údaje jsou shrnuty v tabulce 8.

Tabulka 8 Omezování emisí polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) při lokálním vytápění

a : Zbývající emise ve srovnání s nesníženými.

alternativa opatření | emisní úroveň (%) | odhad nákladů | rizika řízení |

Spalování sušeného uhlí a dřeva (sušené dřevo je skladováno nejméně 18 až 24 měsíců). | vysoká účinnost |

Spalování sušeného uhlí. | vysoká účinnost |

Konstrukce otopných systémů na tuhá paliva poskytující optimální podmínky pro úplné spálení: | 55 | střední | Je nutno uskutečnit jednání s výrobci kamen o zavedení schvalovacího systému pro kamna. |

-zónou zplynování; |

-spalování s keramickými vložkami; |

-zónou účinné konvekce. |

Akumulační zásobník vody. |

Technické instrukce pro zajištění účinné provozní funkce. | 30-40 | nízké | Ve spojení s praktickou instruktáží a s regulací typů kamen by stejný účinek mohl být dosažen intenzívní osvětou veřejnosti. |

Veřejné informační programy ohledně použitím kamen spalujících dřevo. |

E. Zařízení k ochraně a konzervaci/impregnaci dřeva

73. Ochrana a konzervace dřeva použitím výrobků založené na uhelném dehtu obsahující PAH mohou být velkým zdrojem emisí PAH do ovzduší. K emisím může docházet během samotného impregnačního procesu, a během skladování a manipulace a v průběhu dalšího času, v němž je impregnované dřevo ve styku s otevřeným ovzduším a kdy dřevo slouží svému účelu.

74. Nejčastějšími produkty z uhelného dehtu obsahující PAH určené k impregnaci dřeva jsou karbolineum a kreosot. Oba tyto produkty vznikají destilací uhelného dehtu a obsahují PAH k ochraně dřeva proti biologickému napadení.

75. Emise PAH vznikající z ochrany dřeva, ze zařízení a ze skladů lze snížit několika přístupy, uplatněnými jednotlivě nebo v kombinacích, jako například:

a) požadují se podmínky skladování bránící znečištění půd a povrchových vod vylouženými PAH a kontaminací dešťových vod (například skladové prostory chráněné před dešťovou vodou střechou, znovuvyužívání znečištěných vod k impregnačnímu procesu, požadavky na kvalitu produkovaného materiálu);

b) opatření snižující atmosférické emise v impregnačních závodech (například horké dřevo by mělo být ochlazeno z 90 °C na 30 °C přinejmenším před transportem do míst skladování. Některé alternativní metody využívající vakua a tlakové páry k ošetření čerstvě impregnovaných dřev kreosotem by měly být označeny jako BAT.

c) Optimální sycení dřeva konzervačními prostředky, které poskytují přiměřenou ochranu ošetřovanému dřevěnému produktu "na místě" (in situ) lze pokládat za BAT, neboť jsou sníženy požadavky na přemisťování, čímž se snižují emise ze zařízení na konzervaci dřeva.

d) použitím konzervačních činidel s nižším obsahem PAH, které jsou perzistentními organickými znečišťujícími látkami.

- možným použitím modifikovaného kreosotu, který je jímán jako destilační frakce mezi 270 °C a 355 °C a který snižuje jak emise těkavějších PAH, tak těžších a toxičtějších PAH;

- odrazování od použitím karbolinea by rovněž vedlo ke snížení emisí PAH.

e) vyhodnocování a následné využívání, v případech kdy je to vhodné, alternativ, jako jsou například alternativy uvedené v tabulce 9, které minimalizují závislost na produktech založených na PAH.

76. Spalování impregnovaného dřeva vede k emisím PAH a dalších škodlivých látek. Pokud k jejich spalování dochází, mělo by k němu docházet v zařízení s dostatečným vybavením k potlačování emisí.

Tabulka 9 Možné alternativy ke konzervaci dřeva přípravky na bázi polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH)

Alternativa | rizika řízení |

Využívání alternativních materiálů ve stavebnictví: trvanlivé tvrdé dřevo (břehy, ploty, vrata);plasty (pěstitelské podpůrné tyče);beton (železniční pražce);nahrazování umělých staveb přirozenými (ploty, břehy, atd.);použití neošetřeného dřeva.Existuje několik alternativních postupů konzervace dřeva, které jsou ve stádiu vývoje a které nezahrnují impregnaci dřeva přípravky na bázi PAH. | Musí být vyloučeny ostatní environmentání problémy, například: dostupnost vhodně produkovaného dřeva;emise vznikající při výrobě a zneškodňování plastů, zvláště PVC. |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

HARMONOGRAM PRO UPLATNĚNÍ MEZNÍCH HODNOT A NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK PRO NOVÉ A STÁVAJÍCÍ ZDROJE

Harmonogram pro uplatnění mezních hodnot a nejlepších dostupných technik je:

a) pro nové stacionární zdroje: dva roky ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost;

b) pro stávající stacionární zdroje: osm let ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost. V případě nutnosti může být toto období prodlouženo pro specifické stávající zdroje v souladu s dobou jejich amortizace stanovenou vnitrostátními právními předpisy.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

DOPORUČENÁ OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ EMISÍ PERZISTENTNÍCH ORGANICKÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Z MOBILNÍCH ZDROJŮ

1. Příslušné definice jsou obsaženy v příloze III tohoto protokolu.

I. Dosažitelné emisní úrovně pro nová vozidla a parametry paliv

A. Dosažitelné úrovně emisí pro nová vozidla

2. Osobní automobily s dieselovými motory

rok | vztažná hmotnost | mezní hodnoty [g/km] pro |

uhlovodíky a NOx | tuhé částice |

1.1.2000 | všechny | 0,58 | 0,05 |

1.1.2005 (indikativně) | všechny | 0,3 | 0,025 |

3. Těžká nákladní vozidla

rok | mezní hodnoty [g/kWh] pro |

uhlovodíky | tuhé částice |

1.1.2000/ESC cyklus | 0,66 | 0,1 |

1.1.2000/ETC cyklus | 0,85 | 0,16 |

4. Mimosilniční motory

krok 1 (odkaz: ECE nařízení č. 96) [1]

čistý výkon (P) v kW | mezní hodnoty [g/kWh] pro | uhlovodíky tuhé částice |

130 ≤ P | 1.3 | 0,54 |

75 ≤ P < 130 | 1.3 | 0,70 |

37 ≤ P < 75 | 1.3 | 0,85 |

krok 2

čistý výkon (P) v kW | mezní hodnoty [g/kWh] pro | uhlovodíky tuhé částice |

0 ≤ P < 18 | | |

18 ≤ P < 37 | 1,5 | 0,8 |

37 ≤ P < 75 | 1,3 | 0,4 |

75 ≤ P < 130 | 1,0 | 0,3 |

130 ≤ P < 560 | 1,0 | 0,2 |

B. Parametry paliv

5. Palivo pro dieselové motory

Pozn.:

nespecifikováno.

[2] [3]

parametr | jednotka | mezní hodnoty | metoda testu |

minimální hodnota pro 2000/2005 [2] | maximální hodnota pro 2000/2005 [2] |

cetanové číslo | - | 51/ns | - | ISO 5165 |

měrná hmotnost při 15 °C | kg/m 3 | - | 845/ns | ISO 3675 |

odpar z 95 % | °C | - | 360/ns | ISO 3405 |

obsah PAH | hmotnostní % | - | 11/ns | prIP 391 |

obsah síry | ppm | - | 350/50 [3] | ISO 14956 |

II. Omezení halogenovaných vynašečů a aditiv pro paliva a maziva

6. V některých zemích se používá jako vynašečů v olovnatém benzínu přísada 1,2-dibrometan ve spojení s 1,2 dichloretanem. Navíc, PCDD/PCDF se tvoří v motoru v průběhu spalovacího procesu. Použití třícestných katalytických konvertorů pro automobily bude vyžadovat bezolovnatý benzín. Přísady vynašečů a dalších halogenovaných sloučenin do benzínu a dalších paliv a do maziv by měly být vyloučeny co možná nejdříve.

7. Tabulka 1 shrnuje opatření k omezení emisí PCDD/PCDF.

Tabulka 1 Omezování emisí PCDD/PCDF z výfukových plynů ze silničních motorových vozidel

způsob omezování emisí | rizika způsobu |

Vyloučení přidávání halogenovaných sloučenin k palivům: 1,2 dichloretan;1,2 dichloretan a odpovídající bromované sloučeniny jako vynašeče v olovnatém palivu pro zážehové motory(brom obsahující sloučeniny mohou vést ke vzniku bromovaných dioxinů a furanů).Vyloučení halogenovaných přísad k palivům a v mazivech. | Halogenované vynašeče budou vyřazeny, jakmile zanikne trh pro olovnatý benzín zavedením uzavřených smyček třícestných katalytických konvertorů zážehových motorů. |

III. Opatření omezující emise perzistentních organických znečišťujících látek z mobilních zdrojů

A. Emise perzistentních organických znečišťujících látek z motorových vozidel

8. Emise perzistentních organických znečišťujících látek z motorových vozidel jsou emise PAH vázané na emitované částice ve výfukových plynech z vozidel spalujících motorovou naftu. V malém rozsahu jsou PAH emitovány rovněž vozidly s benzínovými motory.

9. Mazací oleje a paliva mohou obsahovat halogenované sloučeniny vnášené přísadami nebo v důsledku produkčního procesu. Tyto sloučeniny mohou být v průběhu spalování transformovány do látek typu PCDD/PCDF a následně emitovány s výfukovými plyny.

B. Inspekce a údržba

10. Pro mobilní zdroje spalující motorovou naftu lze účinnost omezování emisí PAH zajistit pomocí programů periodického testování mobilních zdrojů ohledně emisí částic, opacity během volné akcelerace nebo ekvivalentními metodami.

11. Pro mobilní zdroje spalující benzín lze účinnost omezování emisí PAH (navíc k dalším omezovaným složkám výfukových plynů) zajistit pomocí programů periodické kontroly měřiče paliv a účinnosti katalytického konvertoru.

C. Techniky/postupy omezující emise PAH z motorových vozidel vznětových a zážehových (z motorových vozidel poháněných spalováním nafty a benzínu)

1. Obecné aspekty technologií omezování (emisí PAH)

12. Důležité je zajistit, aby vozidla byla projektována a konstruována tak, aby splňovala emisní normy v průběhu jejich provozu. Toho lze dosáhnout zajištěním plnění norem při výrobě, požadavků na trvanlivost v průběhu doby životnosti, zárukou na komponenty omezující emise a stahování vadných vozidel z provozu. Pro provozovaná vozidla lze stálé a účinné omezování emisí zajistit účinným programem technických prohlídek a údržby.

2. Technická opatření omezení emisí

13. Důležitá jsou následující opatření pro omezení emisí PAH:

a) specifikace kvality paliv a modifikace motorů určených ke snížení emisí ještě před tím, než k jejich vzniku dojde (primární opatření); a

b) přidání systému upravujícího výfukové plyny, například oxidační katalyzátory nebo odlučovače částic (sekundární opatření).

1. Dieselové motory

14. Modifikace paliv dieselových motorů může mít dva přínosy: nižší obsah síry sníží emise částic a zvýší účinnost konverze oxidačního katalyzátoru, snížení tvorby sloučenin s dvěma či třemi benzenovými kruhy snižuje množství vznikajících a emitovaných PAH.

15. Primárním opatřením ke snížení emisí je úprava motoru z hlediska zdokonaleného spalování. Používány jsou mnohé různé úpravy. Obecně je složení výfukových plynů vozidel ovlivněno změnami v konstrukci spalovací komory a vyšším tlakem při vstřikování paliva. V současnosti je většina dieselových motorů regulována mechanickými systémy. Novější motory ve zvýšené míře využívají počítačově řízených elektronických regulačních systémů s vyšším potenciálem pružnosti omezování emisí. Jinou technologií omezování emisí je turbo-přeplňování a chlazení plnícího vzduchu. Tento systém úspěšně snižuje emise NOx a zvyšuje hospodárnost využití paliv a výkon motoru. U motorů pro těžká a lehká nákladní vozidla lze využít laděné rozdělovací přívodní potrubí.

16. Kontrola mazacích olejů je důležitá ke snížení emisí tuhých částic, neboť 10 až 50 % hmoty částic je tvořeno z motorových olejů. Spotřebu olejů lze snížit zlepšením výrobních specifikací motorů a zlepšením těsnění motorů.

17. Sekundární opatření k omezování emisí jsou dodatečná zařízení k úpravě výfukového systému. Obecně se pro dieselovy motory jako účinná ukázala být použití oxidačních katalyzátorů ve spojení se zachycovačem tuhých částic. Vyvíjen je oxidační odlučovač částic. Ten bude umístěn ve výfukovém systému k zachycení částic a může zajistit určitou regeneraci filtru spálením shromážděných částic s pomocí elektrického topení systému nebo jiným způsobem regenerace. Pro správnou regeneraci pasivního sytému odlučovače během normálního provozu je nutný systém regenerace podpůrným hořákem nebo použití aditiv.

2. Benzínové motory

18. Snižování emisí PAH z benzínových motorů je primárně založeno na použití konvertorů typu uzavřených smyček s řízenými třícestnými katalyzátory, které snižují emise PAH v důsledku snížení emisí všech uhlovodíků.

19. Zlepšený chod motorů během studených startů snižuje emise organických látek obecně a zvláště emise látek PAH (například katalyzátory pro start, zlepšené vypařování (atomizace) paliva, vyhřívané katalyzátory).

20. Tabulka 2 shrnuje opatření pro omezení emisí PAH z výfuků silničních motorových vozidel.

Tabulka 2 Omezování emisí PAH z výfukových plynů ze silničních motorových vozidel

způsob omezování emisí | emisní úroveň (%) | rizika způsobu |

Motory zážehové: | 10-20 | Dostupnost bezolovnatého benzínu. |

-třícestný katalytický konvertor v uzavřené smyčce, | 5-15 | V některých zemích již je komerčně dostupný. |

-katalyzátory pro snižování emisí při studených startech. | | Dostupnost kapacit rafinérií. |

Palivo pro zážehové motory: | | |

-snížení obsahu aromátů, | | |

-snížení obsahu síry. | | |

Vznětové (dieselové) motory: | 20-70 | |

-oxidační katalyzátor, | | Dostupnost kapacit rafinérií. |

-oxidační separátor částic/filtr. | | |

Modifikace paliv pro vznětové motory: | | |

-snížení obsahu síry ke snížení emisí částic. | | |

Zlepšení specifikací vznětových motorů: | | Stávající techniky. |

-elektronický systém řízení, řízení rychlosti vstřikování a vysokotlaké vstřikování paliva, | | |

-turbopřeplňování a chlazení vstupního vzduchu, | | |

-recirkulace výfukových plynů. | | |

[1] Jednotná ustanovení ohledně schvalování motorů s tlakovým zážehem (C.I.- compression ignition) by měla být zavedena pro zemědělské a lesnické traktory vzhledem k emisím z těchto motorů. Uvedené nařízení vstoupilo v platnost 15. 12. 1995 a jeho změny 5. 3. 1997.

[2] K 1. lednu uvedeného roku.

[3] Indikativní hodnota.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VIII

KATEGORIE VELKÝCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ

I. Úvod

Tento seznam se nevztahuje na zařízení nebo části zařízení pro výzkum, vývoj a testování nových produktů a procesů. Úplnější popis uvedených kategorií je uveden v příloze V.

II. Seznam kategorií

Číslo kategorie | Popis kategorie |

1 | spalování, včetně spoluspalování komunálních, nebezpečných odpadů nebo odpadů ze zdravotnických zařízení nebo splaškových kalů |

2 | aglomerační závody |

3 | primární a sekundární produkce mědi |

4 | produkce oceli |

5 | kovohutě průmyslu sekundárního hliníku |

6 | spalování fosilních paliv v elektrárnách, teplárnách, plynárnách a v průmyslových kotlích s tepelným výkonem nad 50 MW |

7 | spalování v oblasti bydlení |

8 | zařízení pro spalování dřeva s tepelným výkonem pod 50 MW |

9 | výroba koksu |

10 | výroba uhlíkových anod |

11 | výroba hliníku Soederbergovým procesem |

12 | zařízení na konzervaci dřeva, s výjimkou stran, v nichž tato kategorie nepřispívá významně k celkovým emisím PAH (dle definice v příloze III) |

--------------------------------------------------