This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 02016R0794-20220628
Regulation (EU) 2016/794 of the European Parliament and of the Council of 11 May 2016 on the European Union Agency for Law Enforcement Cooperation (Europol) and replacing and repealing Council Decisions 2009/371/JHA, 2009/934/JHA, 2009/935/JHA, 2009/936/JHA and 2009/968/JHA
Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV
02016R0794 — CS — 28.06.2022 — 001.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 (Úř. věst. L 135 24.5.2016, s. 53) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/991 ze dne 8. června 2022, |
L 169 |
1 |
27.6.2022 |
|
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/794
ze dne 11. května 2016
o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ, CÍLE A ÚKOLY EUROPOLU
Článek 1
Zřízení Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„příslušnými orgány členských států“ všechny policejní orgány a jiné orgány pro vymáhání práva v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za předcházení trestné činnosti a boj proti ní. Příslušnými orgány členských států jsou rovněž jiné veřejné orgány v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za předcházení trestné činnosti, spadající do působnosti Europolu, a boj proti ní;
„strategickou analýzou“ všechny metody a postupy shromažďování, uchovávání, zpracovávání a posuzování informací s cílem podporovat a rozvíjet politiku v oblasti trestního práva, která přispívá k účinnému a účelnému předcházení trestné činnosti a boji proti ní;
„operativní analýzou“ všechny metody a postupy shromažďování, uchovávání, zpracovávání a posuzování informací s cílem poskytovat podporu při vyšetřování trestné činnosti;
„institucemi Unie“ orgány, instituce a subjekty zřízené Smlouvou o EU a Smlouvou o fungování EU nebo na jejich základě;
„mezinárodní organizací“ organizace a subjekty mezinárodního práva veřejného, které jsou jí podřízeny, nebo jiný subjekt zřízený dohodou mezi dvěma nebo více zeměmi nebo na jejím základě;
„soukromými subjekty“ subjekty a orgány zřízené podle práva členského státu nebo třetí země, zejména společnosti a firmy, sdružení podniků, neziskové organizace a jiné právnické osoby, na něž se nevztahuje písmeno e);
„soukromými osobami“ všechny fyzické osoby;
▼M1 —————
„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, kterým jsou údaje poskytnuty, ať už se jedná o třetí stranu či nikoli;
▼M1 —————
„administrativními osobními údaji“ osobní údaje zpracovávané Europolem jiné než operativní osobní údaje;
„vyšetřovacími údaji“ údaje, které jsou členský stát, Úřad evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“), zřízený nařízením Rady (EU) 2017/1939 ( 1 ), Eurojust nebo třetí země oprávněny zpracovávat v probíhajícím trestním vyšetřování spojeném s jedním nebo více členskými státy, a to v souladu s příslušnými procesními požadavky a zárukami podle unijního nebo vnitrostátního práva, nebo údaje, jež členský stát, EPPO, Eurojust nebo třetí země předložily Europolu na podporu daného probíhajícího trestního vyšetřování a jež obsahují osobní údaje, které se netýkají kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II;
„teroristickým obsahem“ teroristický obsah ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ( 2 );
„online materiálem zobrazujícím pohlavní zneužívání dětí“ materiál představující dětskou pornografii ve smyslu čl. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ( 3 ) nebo pornografické představení ve smyslu čl. 2 písm. e) uvedené směrnice;
„online krizovou situací“ šíření online obsahu vyplývajícího z probíhající nebo nedávné události reálného světa, který zobrazuje ohrožení života nebo fyzické integrity nebo vyzývá k bezprostřednímu ohrožení života nebo fyzické integrity a má za cíl nebo za následek závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo, existuje-li spojení s terorismem nebo násilným extremismem nebo existuje-li důvodné podezření na spojení s terorismem nebo násilným extremismem a lze-li předpokládat potenciál pro exponenciální množení a viralitu tohoto obsahu napříč mnoha online službami;
„kategorií předání osobních údajů“ skupina předání osobních údajů, která se všechna týkají stejné konkrétní situace, přičemž se tato předání sestávají ze stejných kategorií osobních údajů a stejných kategorií subjektů údajů;
„výzkumnými a inovačními projekty“ projekty týkající se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení, za účelem vývoje, zlepšování, testování a validace algoritmů pro vývoj konkrétních nástrojů a jiných specifických výzkumných a inovačních projektů důležitých pro dosažení cílů Europolu.
Článek 3
Cíle
Kromě cílů uvedených v odstavci 1 spadají mezi cíle Europolu rovněž související trestné činy. Za související trestné činy se považují:
trestné činy, jejichž účelem je obstarání prostředků pro spáchání činů spadajících do působnosti Europolu;
trestné činy, jejichž účelem je usnadnění nebo spáchání činů spadajících do působnosti Europolu;
trestné činy, jejichž účelem je dosáhnout beztrestnosti pro pachatele činů spadajících do působnosti Europolu.
Článek 4
Úkoly
Europol plní za účelem dosažení cílů stanovených v článku 3 tyto úkoly:
shromažďovat, uchovávat, zpracovávat, analyzovat a vyměňovat si informace, včetně operativních informací o trestné činnosti;
sdělovat členským státům prostřednictvím národních jednotek zřízených nebo určených podle čl. 7 odst. 2 bezodkladně veškeré informace a souvislosti mezi trestnými činy, které se jich týkají;
koordinovat, organizovat a provádět vyšetřovací a operativní postupy s cílem podporovat a posilovat činnosti příslušných orgánů členských států, které jsou vykonávány:
společně s příslušnými orgány členských států, nebo
v rámci společných vyšetřovacích týmů podle článku 5, a to případně ve spojení s Eurojustem;
účastnit se společných vyšetřovacích týmů a navrhovat jejich vytvoření podle článku 5;
poskytovat informace a analytickou podporu členským státům při významných mezinárodních událostech;
připravovat posouzení hrozeb, strategické a operativní analýzy a všeobecné situační zprávy;
rozvíjet, sdílet a šířit odborné znalosti týkající se metod předcházení trestné činnosti, vyšetřovacích postupů a technických a kriminalistických metod, jakož i poskytovat poradenství členským státům;
podporovat členské státy v oblasti přeshraniční výměny informací, přeshraničních operací a přeshraničních vyšetřování, jakož i společné vyšetřovací týmy, mimo jiné poskytováním operativní, technické a finanční podpory;
poskytovat administrativní a finanční podporu zvláštním zásahovým jednotkám členských států uvedeným v rozhodnutí Rady 2008/617/SVV ( 4 );
poskytovat specializovanou odbornou přípravu a výcvik a pomáhat členským státům při organizování odborné přípravy a výcviku mimo jiné poskytováním finanční podpory, a to v rámci svých cílů a v souladu s personálními a rozpočtovými zdroji, které má k dispozici, a v koordinaci s Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL);
spolupracovat s institucemi Unie zřízenými na základě hlavy V Smlouvy o fungování EU, s OLAFem a Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ( 5 ), zejména prostřednictvím výměny informací a tím, že jim poskytuje analytickou podporu v oblastech jejich působnosti;
poskytovat informace a podporu strukturám a misím EU pro řešení krizí zřízeným na základě Smlouvy o EU, a to v rámci cílů Europolu stanovených v článku 3;
budovat specializovaná centra Unie pro boj proti určitým typům trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu, především Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě;
podporovat opatření členských států týkající se prevence a potírání forem trestné činnosti uvedených v příloze I, které jsou usnadňovány, podporovány nebo páchány za použití internetu, a to i prostřednictvím:
pomoci příslušným orgánům členských států na jejich žádost při reakci na kybernetické útoky, u nichž existuje podezření na jejich trestnou povahu,
spolupráce s příslušnými orgány členských států na příkazech k odstranění teroristického online obsahu v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2021/784 a
oznamování online obsahu dotčeným poskytovatelům online služeb, aby dobrovolně zvážili slučitelnost uvedeného obsahu s jejich vlastními podmínkami;
podporovat členské státy při identifikaci osob, jejichž trestná činnost spadá pod formy trestné činnosti, které jsou uvedeny v příloze I, a které představují vysoké bezpečnostní riziko;
usnadnit společné, koordinované a prioritní vyšetřování ohledně osob uvedených v písmenu r);
podporovat členské státy při zpracovávání údajů poskytnutých Europolu třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi o osobách zapojených do terorismu nebo závažné trestné činnosti, a navrhovat, aby členské státy podle svého uvážení a s výhradou ověření a analýzy těchto údajů, případně vložily v zájmu Unie informační záznamy o státních příslušnících třetích zemí (dále jen „informační záznamy“) do Schengenského informačního systému (SIS) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ( 6 );
podporovat provádění mechanismu hodnocení a monitorování k ověření uplatňování schengenského acquis podle nařízení (EU) č. 1053/2013, pokud se jedná o cíle Europolu, prostřednictvím poskytování odborných znalostí a analýz, je-li to vhodné;
aktivně sledovat výzkumné a inovační činnosti důležité pro dosažení cílů Europolu a přispívat k nim podporou souvisejících činností členských států a prováděním svých výzkumných a inovačních činností, včetně projektů pro vývoj, školení, testování a validaci algoritmů pro vývoj zvláštních nástrojů pro orgány pro vymáhání práva a šířit výsledky těchto činností do členských států v souladu s článkem 67;
přispívat k vytváření synergií mezi institucemi Unie, pokud jde o jejich výzkumné a inovační činnosti, jež jsou důležité pro dosažení cílů Europolu, a to i prostřednictvím inovačního centra EU pro vnitřní bezpečnost a v úzké spolupráci se členskými státy;
podporovat opatření členských států, pokud o to požádají, při řešení online krizových situací, zejména poskytováním informací, které jsou nezbytné k identifikaci relevantního online obsahu, soukromým subjektům;
podporovat opatření členských států zaměřená na boj proti šíření online materiálů zobrazujících pohlavní zneužívání dětí;
spolupracovat v souladu s článkem 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ( 7 ) s finančními zpravodajskými jednotkami zřízenými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 8 ) prostřednictvím příslušné národní jednotky Europolu nebo, pokud to povolí příslušný členský stát, prostřednictvím přímého kontaktu s finančními zpravodajskými jednotkami, zejména prostřednictvím výměny informací a poskytování analýz členským státům na podporu přeshraničních vyšetřování činností nadnárodních zločineckých organizací souvisejících s praním peněz a financováním terorismu.
Zavádí se mechanismus pravidelného podávání zpráv, jehož účelem je, aby mohl členský stát informovat ostatní členské státy a Europol o výsledku ověřování a analýzy údajů a o tom, zda byl vložen do SIS záznam, a to ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy Europol navrhl případné vložení záznamu podle prvního pododstavce písm. t).
Členské státy informují Europol o veškerých vložených informačních záznamech a o jakémkoli výskytu shody v těchto informačních záznamech a mohou prostřednictvím Europolu informovat o výskytu shody v těchto informačních záznamech třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, které poskytly údaje vedoucí k vložení informačního záznamu, a to v souladu s postupem stanoveným v nařízení (EU) 2018/1862.
Europol napomáhá Komisi při určování klíčových výzkumných témat, vypracovávání a provádění rámcových programů Unie v oblasti výzkumných a inovačních činností, které jsou důležité pro dosažení cílů Europolu.
Europol může ve vhodných případech šířit výsledky svých výzkumných a inovačních činností v rámci svého příspěvku k vytváření synergií mezi výzkumnými a inovačními činnostmi příslušných institucí Unie v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. w).
Europol přijme veškerá nezbytná opatření k zabránění střetu zájmů. Pokud Europol napomáhá Komisi při určování klíčových výzkumných témat a vypracovávání a provádění rámcového programu Unie, nesmí z tohoto rámcového programu Unie dostávat žádné prostředky.
Europol může ve vhodných případech při vymezování a koncipování výzkumných a inovačních činností týkajících se záležitostí, na něž se vztahuje toto nařízení, uskutečnit konzultace se Společným výzkumným střediskem (JRC) Komise.
Zaměstnanci Europolu mohou při provádění vyšetřovacích úkonů poskytovat operativní podporu příslušným orgánům členských států na jejich žádost a v souladu s jejich vnitrostátním právem, zejména usnadněním přeshraniční výměny informací, poskytováním forenzní a technické podpory a přítomností při provádění vyšetřovacích úkonů. Zaměstnanci Europolu nesmí provádět vyšetřovací úkony.
KAPITOLA II
SPOLUPRÁCE MEZI ČLENSKÝMI STÁTY A EUROPOLEM
Článek 5
Účast ve společných vyšetřovacích týmech
Článek 6
Žádost Europolu o zahájení trestního vyšetřování
Pokud se příslušné orgány členského státu rozhodnou žádosti Europolu podle odstavce 1 nevyhovět, informují Europol o důvodech svého rozhodnutí, a to bez zbytečných odkladů, nejlépe do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Důvody však nemusejí být sděleny, pokud by jejich uvedení:
bylo v rozporu s podstatnými zájmy bezpečnosti dotčeného členského státu, nebo
ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost fyzické osoby.
Článek 7
Národní jednotky Europolu
Každý členský stát prostřednictvím své národní jednotky, nebo v případě odstavce 5 prostřednictvím příslušného orgánu, zejména:
dodává Europolu informace nezbytné pro plnění jeho cílů, včetně informací týkajících se forem trestné činnosti, jejichž prevence a boj proti nim jsou Unií považovány za prioritní;
zajišťuje účinnou komunikaci a spolupráci všech relevantních příslušných orgánů s Europolem;
zvyšuje informovanost o činnostech Europolu.
podle čl. 38 odst. 5 písm. a) zajišťuje soulad s vnitrostátními právními předpisy při předávání informací Europolu.
Aniž je dotčen výkon odpovědnosti členských států týkající se udržování práva a pořádku a zajištění vnitřní bezpečnosti, nejsou členské státy v žádném konkrétním případě povinny poskytovat informace podle odst. 6 písm. a), pokud by to:
bylo v rozporu s podstatnými zájmy bezpečnosti dotčeného členského státu;
ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost fyzické osoby, nebo
vyzradilo informace týkající se organizací nebo zvláštních zpravodajských činností v oblasti národní bezpečnosti.
Členské státy však informace poskytnou, jakmile se na tyto informace přestane vztahovat písm. a), b) nebo c) prvního pododstavce.
Článek 8
Styční důstojníci
KAPITOLA III
ORGANIZACE EUROPOLU
Článek 9
Správní a řídicí struktura Europolu
Správní a řídicí strukturu Europolu tvoří:
správní rada;
výkonný ředitel;
případně jiné poradní orgány zřízené správní radou v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. s).
ODDÍL 1
Správní rada
Článek 10
Složení správní rady
Zohlední se rovněž zásada vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.
Článek 11
Funkce správní rady
Správní rada:
každoročně přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů a v souladu s článkem 12 tohoto nařízení jednotný programový dokument uvedený v článku 32 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ( 11 );
přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů roční rozpočet Europolu a vykonává další funkce v souvislosti s rozpočtem Europolu podle kapitoly X;
přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti Europolu a zasílá ji do 1. července následujícího roku ji zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům. Souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejní;
přijímá finanční pravidla platná pro Europol v souladu s článkem 61;
přijímá vnitřní strategii boje proti podvodům, která je úměrná rizikům podvodu a zohledňuje náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;
přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů, a to i v souvislosti s jejich prohlášením o zájmech;
v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům Europolu pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);
přijímá vhodná prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;
přijímá vnitřní pravidla upravující výběrové řízení na pozici výkonného ředitele, včetně pravidel týkajících se složení výběrové komise, která zajistí její nezávislost a nestrannost;
navrhuje Radě užší seznam kandidátů na funkci výkonného ředitele a zástupců výkonného ředitele a případně navrhuje Radě, aby v souladu s články 54 a 55 jejich funkční období prodloužila nebo je odvolala z funkce;
stanoví ukazatele výkonnosti a dohlíží na činnost výkonného ředitele, mimo jiné na to, jakým způsobem plní rozhodnutí správní rady;
jmenuje pověřence pro ochranu údajů, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;
jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební řádu a pracovní řád a který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;
případně zřídí útvar interního auditu;
zajišťuje vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních nebo externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování úřadu OLAF a evropského inspektora ochrany údajů;
vymezuje hodnotící kritéria pro výroční zprávu v souladu s čl. 7 odst. 11;
přijímá pokyny dále specifikující postupy pro zpracování informací Europolem v souladu s článkem 18, po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů;
rozhoduje o uzavření pracovních ujednání podle čl. 23 odst. 4 a správních ujednání podle čl. 25 odst. 1;
s přihlédnutím k funkčním a finančním požadavkům rozhoduje na návrh výkonného ředitele o vytvoření vnitřních struktur Europolu, mimo jiné specializovaných center Unie uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. l);
přijímá svůj jednací řád, včetně ustanovení týkajících se úkolů a fungování jejího sekretariátu;
v případě potřeby přijímá další vnitřní pravidla;
jmenuje úředníka pro otázky základních práv uvedeného v článku 41c;
upřesní kritéria, na jejichž základě Europol může vydávat návrhy na možné vkládání záznamů do SIS.
Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může správní rada rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného ředitele.
Článek 12
Víceleté programování a roční pracovní programy
Rozhodne-li se správní rada nezohlednit stanovisko Komise uvedené v prvním pododstavci, ať již zcela nebo částečně, Europol podá patřičné odůvodnění.
Rozhodne-li se správní rada nezohlednit jakékoliv připomínky vznesené skupinou pro společnou parlamentní kontrolu v souladu s čl. 51 odst. 2 písm. c), poskytne Europol patřičné odůvodnění.
Správní rada předloží jednotný programový dokument po jeho přijetí Radě, Komisi a skupině pro společnou parlamentní kontrolu.
Víceleté programování se realizuje prostřednictvím ročních pracovních programů a v případě potřeby se aktualizuje podle výsledků externích a interních hodnocení. Závěry těchto hodnocení se případně zapracují i do ročního pracovního programu na následující rok.
Článek 13
Předseda a místopředseda správní rady
Článek 14
Zasedání správní rady
Dva zástupci skupiny pro společnou parlamentní kontrolu jsou zváni k účasti na dvou řádných zasedáních správní rady ročně jako pozorovatelé bez hlasovacího práva, aby projednali tyto záležitosti, které jsou předmětem politického zájmu:
souhrnnou výroční zprávu o činnosti za předchozí rok uvedenou v čl. 11 odst. 1 písm. c);
jednotný programový dokument na následující rok uvedený v článku 12 a roční rozpočet;
písemné otázky a odpovědi skupiny pro společnou parlamentní kontrolu;
vnější vztahy a záležitosti partnerství.
Správní rada může společně se zástupci skupiny pro společnou parlamentní kontrolu rozhodnout o dalších záležitostech politického zájmu, které mají být projednány na zasedáních uvedených v prvním pododstavci.
Článek 15
Pravidla hlasování ve správní radě
ODDÍL 2
Výkonný ředitel
Článek 16
Povinnosti výkonného ředitele
Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených Europolu tímto nařízením, zejména za:
běžnou správu Europolu;
předkládání návrhů správní radě ohledně vytváření vnitřní struktury Europolu;
provádění rozhodnutí přijatých správní radou;
přípravu návrhu jednotného programového dokumentu uvedeného v článku 12 a jejich předložení správní radě po konzultaci s Komisí a skupinou pro společnou parlamentní kontrolu;
provádění víceletého programování a ročních pracovních programů a podávání zpráv o jejich provádění správní radě;
vypracování vhodných návrhů prováděcích pravidel k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;
vypracování návrhu souhrnné výroční zprávy o činnosti Europolu a její předložení správní radě k přijetí;
vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních nebo externích auditních zpráv a hodnocení a na zprávy o vyšetřování a souvisejících doporučení ze strany úřadu OLAF a evropského inspektora ochrany údajů a za vypracování zpráv o pokroku, které předkládá dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě;
ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním opatření pro předcházení podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nedovoleným činnostem a, aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi;
vypracování návrhu interní strategie Europolu pro boj proti podvodům a jeho předložení správní radě k přijetí;
vypracování návrhu vnitřních pravidel pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u členů správní rady a jeho předložení správní radě k přijetí;
přípravu návrhu finančních pravidel Europolu;
přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů Europolu a za plnění jeho rozpočtu;
podporu předsedy správní rady při přípravě zasedání správní rady;
pravidelné informování správní rady o plnění strategických a operativních priorit Unie v boji proti trestné činnosti;
informování správní rady o memorandech o porozumění podepsaných se soukromými subjekty;
plnění dalších úkolů podle tohoto nařízení.
KAPITOLA IV
ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ
Článek 17
Zdroje informací
Europol zpracovává pouze informace, které mu poskytly:
členské státy podle svého vnitrostátního práva a článku 7;
instituce Unie, třetí země a mezinárodní organizace podle kapitoly V;
soukromé subjekty a soukromé osoby podle kapitoly V.
Článek 18
Účely zpracování informací
Osobní údaje mohou být zpracovávány pouze pro účely:
křížové kontroly s cílem nalézt souvislosti nebo jiné důležité spojitosti mezi informacemi týkajícími se:
osob, které jsou podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu nebo za účast na něm odsouzeny,
osob, u nichž se má na základě věcných zjištění nebo odůvodněných domněnek za to, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu;
analýz strategické nebo tematické povahy;
operativních analýz;
usnadnění výměny informací mezi členskými státy, Europolem, jinými institucemi Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty;
výzkumné a inovační projekty;
podpory členských států, na jejich žádost, při informování veřejnosti o podezřelých nebo odsouzených osobách, které jsou hledány na základě vnitrostátního soudního rozhodnutí týkajícího se trestného činu, jenž spadá do působnosti Europolu, a usnadnění poskytování informací členským státům a Europolu o těchto osobách ze strany veřejnosti.
Zpracování pro účely operativních analýz podle odst. 2 písm. c) se provádí prostřednictvím projektů operativní analýzy, pro které se uplatní tyto zvláštní záruky:
pro každý projekt operativní analýzy vymezí výkonný ředitel konkrétní účel, kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, zúčastněné strany, dobu uchovávání a podmínky pro přístup, předávání a použití dotčených údajů a informuje správní radu a evropského inspektora ochrany údajů;
osobní údaje mohou být shromažďovány a zpracovávány pouze pro účely konkrétně stanoveného projektu operativní analýzy. Pokud je zjevné, že osobní údaje mohou být významné i pro jiný projekt operativní analýzy, další zpracování takových osobních údajů se povolí pouze v případě, že toto další zpracování je nezbytné a přiměřené a osobní údaje jsou slučitelné s ustanoveními v písmenu a), které platí pro daný další projekt analýzy;
pouze oprávnění zaměstnanci mají přístup k údajům příslušného projektu a mohou je zpracovávat.
Europol může zpracovávat osobní údaje podle prvního pododstavce pouze po dobu nejvýše 18 měsíců od okamžiku, kdy Europol zjistí, že tyto údaje spadají do jeho působnosti, nebo v odůvodněných případech po delší dobu, je-li to pro účely tohoto článku nezbytné. Europol informuje evropského inspektora ochrany údajů o každém prodloužení doby zpracování. Celková doba zpracování údajů podle prvního pododstavce činí tři roky. Tyto osobní údaje se uchovávají funkčně odděleně od ostatních údajů.
Pokud Europol dospěje k závěru, že osobní údaje uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nejsou v souladu s odstavcem 5, tyto údaje vymaže a informuje o tom poskytovatele údajů, je-li to vhodné.
Článek 18a
Zpracování osobních údajů na podporu trestního vyšetřování
Je-li to nezbytné pro podporu konkrétního probíhajícího trestního vyšetřování trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, může Europol zpracovávat osobní údaje, jež se netýkají kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, pokud:
členský stát, EPPO nebo Eurojust poskytnou vyšetřovací údaje Europolu podle čl. 17 odst. 1 písm. a) nebo b) a požádají Europol o podporu tohoto vyšetřování:
prostřednictvím operativní analýzy podle čl. 18 odst. 2 písm. c), nebo
ve výjimečných a řádně odůvodněných případech prostřednictvím křížové kontroly podle čl. 18 odst. 2 písm. a);
Europol usoudí, že není možné provést operativní analýzu podle čl. 18 odst. 2 písm. c) nebo křížovou kontrolu podle čl. 18 odst. 2 písm. a) na podporu tohoto vyšetřování bez zpracování osobních údajů, které nejsou v souladu s čl. 18 odst. 5.
Výsledky posouzení uvedeného v prvním pododstavci písm. b) se zaznamenají a zašlou pro informaci evropskému inspektorovi ochrany údajů, pokud Europol přestane podporovat vyšetřování uvedené v prvním pododstavci.
Pokud EPPO nebo Eurojust poskytly vyšetřovací údaje Europolu a již nejsou oprávněny zpracovávat dané údaje v rámci probíhajícího konkrétního trestního vyšetřování v souladu s procesními požadavky a zárukami podle příslušného unijního a vnitrostátního práva, informují o tom Europol.
Poskytovatelé vyšetřovacích údajů uvedení v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), nebo s jejich souhlasem členský stát, v němž probíhá soudní řízení týkající se souvisejícího trestního vyšetřování, může požádat Europol o uchování vyšetřovacích údajů a výsledku operativní analýzy těchto údajů po dobu delší, než je doba zpracování stanovená v odstavci 3, a to za účelem zajištění pravdivosti, spolehlivosti a dohledatelnosti procesu získávání zpravodajských informací o trestné činnosti, a pouze po dobu, po kterou probíhá soudní řízení týkající se souvisejícího trestního vyšetřování v uvedeném jiném členském státě.
Správní rada na návrh výkonného ředitele a po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů upřesní podmínky týkající se poskytování a zpracování osobních údajů v souladu s odstavci 3 a 4.
Pokud třetí země poskytne Europolu vyšetřovací údaje v souladu s prvním pododstavcem, může o tom pověřenec pro ochranu osobních údajů ve vhodných případech uvědomit evropského inspektora ochrany údajů.
Europol ověří, zda množství osobních údajů podle prvního pododstavce není zjevně nepřiměřené ve vztahu ke konkrétnímu trestnímu vyšetřování v dotčeném členském státě. Pokud Europol dospěje k závěru, že existuje náznak, že tyto údaje jsou zjevně nepřiměřené nebo byly shromážděny ve zjevném rozporu se základními právy, Europol tyto údaje nebude zpracovávat a vymaže je.
K osobním údajům zpracovávaným podle tohoto odstavce má Europol přístup pouze tehdy, je-li to nezbytné pro podporu konkrétního trestního vyšetřování, pro kterou byly poskytnuty. Tyto osobní údaje se sdílejí pouze v rámci Unie.
Článek 19
Stanovení účelu zpracování informací Europolem a omezení tohoto zpracování
Pokud poskytovatel informace uvedený v prvním pododstavci nesplní povinnost v uvedeném pododstavci, zpracuje Europol po dohodě s poskytovatelem dotyčných informací tyto informace s cílem určit jejich důležitost a účel nebo účely jejich dalšího zpracování.
Europol zpracovává informace za jiným účelem, než za jakým byly poskytnuty, pouze se souhlasem poskytovatele těchto informací.
Informace poskytnuté pro účely uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. a) až d) může Europol rovněž zpracovávat pro účely čl. 18 odst. 2 písm. e) v souladu s článkem 33a.
Článek 20
Přístup členských států a zaměstnanců Europolu k informacím uchovávaným Europolem
V případě výskytu shody zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k nalezení shody, sdíleny v souladu s rozhodnutím poskytovatele informace Europolu.
V souladu s vnitrostátním právem mají členské státy přístup k informacím uvedeným v odstavcích 1, 2 a 2a a dále je mohou zpracovávat pouze pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání:
formám trestné činnosti, které spadají do působnosti Europolu, a
dalším formám závažné trestné činnosti uvedeným v rámcovém rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ( 13 ).
Článek 20a
Vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce
V případě výskytu shody zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k výskytu shody, sdíleny v souladu s rozhodnutím poskytovatele informace uvedené v čl. 19 odst. 1, a to pouze do té míry, v jaké jsou údaje, které vedly k nalezení shody, relevantní pro žádost předloženou podle odstavce 2 tohoto článku.
V případech, kdy Europol podává hlášení EPPO podle prvního pododstavce, oznámí to dotčeným členským státům neprodleně.
Pokud informace týkající se trestné činnosti, v souvislosti s níž by EPPO mohl vykonávat svou pravomoc, poskytl Europolu členský stát, který podle čl. 19 odst. 2 tohoto nařízení stanovil omezení pro použití těchto informací, oznámí Europol existenci tohoto omezení EPPO a postoupí záležitost dotčenému členskému státu. Dotčený členský stát spolupracuje přímo s EPPO s cílem splnit své povinnosti podle čl. 24 odst. 1 a 4 nařízení (EU) 2017/1939.
Článek 21
Přístup Eurojustu a úřadu OLAF k informacím uchovávaným Europolem
V případě výskytu shody zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k výskytu shody, sdíleny v souladu s rozhodnutím poskytovatele informace Europolu, a to pouze do té míry, v jaké jsou údaje, které vedly k nalezení shody, nezbytně nutné pro plnění příslušných úkolů Eurojustu a úřadu OLAF.
Poskytne-li Europol OLAFu informace podle prvního pododstavce, oznámí to dotčeným členským státům neprodleně.
Článek 22
Povinnost informovat členské státy
V takovém případě nelze informace sdílet bez výslovného povolení poskytovatele.
V takovém případě Europol souběžně informuje poskytovatele informací o sdílení těchto informací a uvede důvody, které jej k takovému vyhodnocení situace vedly.
KAPITOLA V
VZTAHY S PARTNERY
ODDÍL 1
Společná ustanovení
Článek 23
Společná ustanovení
ODDÍL 2
Článek 24
Předávání osobních údajů institucím Unie
Žádající instituce Unie zajistí, aby nezbytnost předání osobních údajů mohla být ověřena.
Článek 25
Předávání osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím
S výhradou omezení stanovených podle čl. 19 odst. 2 nebo 3 a aniž je dotčen článek 67, může Europol předávat osobní údaje příslušným orgánům třetí země či mezinárodní organizaci, je-li toto předání nezbytné pro plnění jeho úkolů na základě jednoho z následujících:
rozhodnutí Komise přijatého v souladu s článkem 36 směrnice (EU) 2016/680, kterým se shledává, že třetí země, území nebo jeden nebo více zvláštních útvarů v této třetí zemi či dotyčná mezinárodní organizace zajišťují odpovídající úroveň ochrany (dále jen „rozhodnutí o odpovídající ochraně“);
mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 218 Smlouvy o fungování EU, která poskytuje dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí, základních práv a svobod fyzických osob;
dohody o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů, uzavřené před 1. květnem 2017 mezi Europolem a danou třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV.
K provedení takových dohod či rozhodnutí o odpovídající ochraně může Europol uzavřít správní ujednání.
▼M1 —————
V případě neexistence rozhodnutí o odpovídající ochraně může správní rada povolit Europolu předávání osobních údajů příslušnému orgánu třetí země nebo mezinárodní organizaci, pokud:
jsou v právně závazném nástroji stanoveny vhodné záruky ve vztahu k ochraně osobních údajů; nebo
Europol posoudil všechny okolnosti daného předání osobních údajů a dospěl k závěru, že ve vztahu k ochraně osobních údajů existují vhodné záruky.
►M1 Odchylně od odstavce 1 může výkonný ředitel v jednotlivých a řádně odůvodněných případech povolit předání nebo kategorii předání osobních údajů příslušnému orgánu třetí země či mezinárodní organizaci, jestliže předání nebo kategorie předání je: ◄
nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby;
nezbytné k ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů;
nezbytné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi;
v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, nebo
v jednotlivých případech nutné pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním určitého trestného činu nebo výkonem určitého trestu.
Osobní údaje se nepředají, pokud výkonný ředitel rozhodne, že, základní práva a svobody dotčeného subjektu údajů převažují nad veřejným zájmem na předání uvedeným v písmenech d) a e).
Odchylky nelze použít pro systematické, hromadné nebo strukturální předávání.
Článek 26
Výměny osobních údajů se soukromými subjekty
Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, může Europol zpracovávat osobní údaje získané od soukromých subjektů za podmínky, že je obdržel prostřednictvím:
národní jednotky v souladu s vnitrostátním právem;
kontaktního místa třetí země nebo mezinárodní organizace, s nimiž Europol uzavřel před 1. květnem 2017 dohodu o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů v souladu s článkem 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, nebo
orgánu třetí země či mezinárodní organizace uvedených v čl. 25 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nebo v čl. 25 odst. 4a.
Kritéria týkající se toho, zda národní jednotka členského státu, v němž je příslušný soukromý subjekt usazen, představuje dotčenou národní jednotku, jsou stanovena v pokynech uvedených v čl. 18 odst. 7.
Aniž je dotčen první pododstavec tohoto odstavce, může Europol předat výsledky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce dotčené třetí zemi podle čl. 25 odst. 5 nebo 6.
Europol nesmí předat nebo přenést osobní údaje soukromým subjektům, kromě následujících případů, a pokud je toto předání nebo tento převod nezbytně nutný a přiměřený, a to na základě individuálního posouzení:
předání nebo přenos jsou nepochybně v zájmu subjektu údajů;
předání nebo přenos jsou naprosto nezbytné v zájmu zabránění bezprostřednímu spáchání trestného činu, včetně terorismu, spadajícího do působnosti Europolu;
předání nebo přenos veřejně dostupných osobních údajů jsou nezbytně nutné ke splnění úkolu uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. m) a jsou splněny tyto podmínky:
předání nebo přenos se týkají jednotlivého konkrétního případu;
v daném případě nepřevažují nad veřejným zájmem vyžadujícím předání nebo přenos těchto osobních údajů žádná základní práva ani svobody dotčených subjektů údajů; nebo
předání nebo přenos jsou nezbytně nutné, aby mohl Europol oznámit tomuto soukromému subjektu, že obdržené informace nestačí k tomu, aby umožnily Europolu určit dotčené národní jednotky, a jsou splněny tyto podmínky:
předání nebo přenos následuje po přijetí osobních údajů přímo od soukromého subjektu v souladu s odstavcem 2;
chybějící informace, na něž Europol v těchto oznámeních případně odkazuje, mají jasnou souvislost s informacemi dříve předanými tímto soukromým subjektem;
chybějící informace, na něž Europol v těchto oznámeních případně odkazuje, jsou přísně omezeny na to, co je pro Europol nezbytné k určení příslušných národních jednotek.
Předání nebo přenos podle prvního pododstavce tohoto odstavce podléhá omezením podle čl. 19 odst. 2 nebo 3 a není jimi dotčen článek 67.
Pokud jde o odst. 5 písm. a), b) a d) tohoto článku, není-li dotčený soukromý subjekt usazen v Unii nebo v třetí zemi podle čl. 25 odst. 1 písm. a), b) nebo c), nebo podle čl. 25 odst. 4a, výkonný ředitel předání povolí pouze tehdy, je-li to:
nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů dotčeného subjektu údajů nebo jiné osoby;
nezbytné pro ochranu oprávněných zájmů dotčeného subjektu údajů;
nutné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi;
v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání konkrétního trestného činu spadajícího do působnosti Europolu; nebo
v jednotlivých případech nutné pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním konkrétního trestného činu spadajícího do působnosti Europolu.
Osobní údaje se nepředají, pokud výkonný ředitel rozhodne, že, základní práva a svobody dotčeného subjektu údajů převažují nad veřejným zájmem vyžadujícím předání uvedené v prvním pododstavci písm. d) a e) tohoto odstavce.
Bez ohledu na to, zda konkrétní trestný čin spadá do jejich pravomoci, členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány mohly zpracovat žádosti uvedené v prvním pododstavci v souladu s jejich vnitrostátním právem, aby mohly Europolu poskytnout informace nezbytné pro určení dotčených národních jednotek.
V případech, kdy členské státy využívají infrastrukturu Europolu k výměně osobních údajů o trestných činech spadajících do působnosti Europolu, mohou Europolu poskytnout k těmto údajům přístup.
V případech, kdy členské státy využívají infrastrukturu Europolu pro výměnu osobních údajů o trestných činech nespadajících do působnosti Europolu, nemá mít Europol k těmto údajům přístup a je považován za zpracovatele podle článku 87 nařízení (EU) 2018/1725.
Europol provede posouzení bezpečnostních rizik vyplývajících z umožnění použití jeho infrastruktury soukromými subjekty a v případě potřeby zavede vhodná preventivní a zmírňující opatření.
▼M1 —————
Výroční zpráva obsahuje konkrétní příklady případů prokazující, proč byly žádosti Europolu podle odstavce 6b tohoto článku nezbytné k dosažení cílů a plnění úkolů Europolu.
Ve výroční zprávě se zohlední povinnost zachovávat mlčenlivost a důvěrnost a příklady musí být anonymizovány, pokud jde o osobní údaje.
Výroční zpráva se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Článek 26a
Výměny osobních údajů se soukromými subjekty v online krizových situacích
Europol může předat výsledky své analýzy a ověření těchto údajů uvedených v odstavci 1 tohoto článku dotčené třetí zemi podle čl. 25 odst. 5 nebo 6.
Bez ohledu na to, zda šíření obsahu, v souvislosti s nímž Europol požaduje osobní údaje, spadá do jejich pravomoci, členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány mohly zpracovat žádosti uvedené v prvním pododstavci v souladu s jejich vnitrostátním právem, aby mohly Europolu poskytnout informace nezbytné pro dosažení jeho cílů.
Článek 26b
Výměna osobních údajů se soukromými subjekty s cílem řešit šíření online materiálu zobrazujícího pohlavní zneužívání dětí
Europol může předat výsledky své analýzy a ověření údajů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce dotčené třetí zemi podle čl. 25 odst. 5 nebo 6.
Bez ohledu na to, zda šíření obsahu, v souvislosti s nímž Europol požaduje osobní údaje, spadá do jejich pravomoci, členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány mohly zpracovat žádosti uvedené v prvním pododstavci v souladu s jejich vnitrostátním právem, aby mohly Europolu poskytnout informace nezbytné pro dosažení jeho cílů.
Článek 27
Informace od soukromých osob
Europol zpracovává informace pocházející od soukromých osob pouze, pokud je obdrží prostřednictvím:
národní jednotky v souladu s vnitrostátním právem;
kontaktního místa třetí země nebo mezinárodní organizace podle čl. 25 odst. 1 písm. c; nebo
orgánu třetí země či mezinárodní organizace podle v čl. 25 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo podle čl. 25 odst. 4a.
KAPITOLA VI
OCHRANA ÚDAJŮ
Článek 27a
Zpracování osobních údajů Europolem
Na zpracování administrativních osobních údajů Europolem se vztahuje nařízení (EU) 2018/1725 s výjimkou kapitoly IX.
▼M1 —————
Článek 29
Hodnocení spolehlivosti zdroje a správnosti informací
Spolehlivost zdroje informací pocházejících z členského státu je v co největší míře hodnocena členským státem poskytujícím informace za využití těchto kódů pro hodnocení zdroje:
Správnost informací pocházejících z členského státu je v co největší míře hodnocena poskytujícím členským státem za využití těchto kódů pro hodnocení informací:
Článek 30
Zpracovávání zvláštních kategorií osobních údajů a různých kategorií subjektů údajů
Aniž je dotčen první pododstavec, pokud je nezbytné poskytnout pracovníkům příslušných orgánů členských států a agentur Unie zřízených na základě hlavy V Smlouvy o fungování EU přímý přístup k osobním údajům pro plnění jejich úkolů, zmocní výkonný ředitel pro případy uvedené v čl. 20 odst. 1 a 2a tohoto nařízení nebo pro výzkumné a inovační projekty v souladu s čl. 33a odst. 2 písm. d) tohoto nařízení k takovému přístupu omezený počet těchto pracovníků.
▼M1 —————
Článek 31
Lhůty pro uchovávání a výmaz osobních údajů
Osobní údaje se nevymažou, pokud:
by to poškodilo zájmy subjektu údajů, který vyžaduje ochranu. V takových případech se údaje použijí jen s výslovným a písemným souhlasem subjektu údajů;
subjekt údajů zpochybňuje správnost údajů a údaje se nevymažou po dobu potřebnou k tomu, aby členské státy nebo případně Europol ověřily správnost těchto údajů;
musí být uchovány pro účely dokazování nebo pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků, nebo
subjekt údajů odmítá jejich výmaz a žádá místo toho o omezení jejich použití.
Článek 32
Bezpečnost zpracování
Europol v souladu s článkem 91 nařízení (EU) 2018/1725 a členské státy v souladu s článkem 29 směrnice (EU) 2016/680 zavedou mechanismy k zajištění toho, aby byla bezpečnostní opatření řešena napříč hranicemi informačního systému.
▼M1 —————
Článek 33a
Zpracování osobních údajů pro výzkum a inovace
Europol může zpracovávat osobní údaje pro účely svých výzkumných a inovačních projektů, pokud zpracování těchto osobních údajů:
je nezbytně vyžadované a řádně odůvodněné pro dosažení cílů dotčeného projektu;
pokud jde o zvláštní kategorie osobních údajů, je nezbytně nutné a podléhá náležitým zárukám, které mohou zahrnovat pseudonymizaci.
Zpracování osobních údajů Europolem v souvislosti s výzkumnými a inovačními projekty se řídí zásadami transparentnosti, vysvětlitelnosti, spravedlnosti a odpovědnosti.
Aniž je dotčen odstavec 1, vztahují se na zpracování osobních údajů prováděné v souvislosti s výzkumnými a inovačními projekty Europolu tyto záruky:
každý výzkumný a inovační projekt vyžaduje předchozí schválení výkonným ředitelem po konzultaci s pověřencem pro ochranu osobních údajů a úředníkem pro otázky základních práv na základě:
popisu cílů projektu a vysvětlení, jakým způsobem projekt pomáhá Europolu nebo příslušným členských států při plnění jejich úkolů;
popisu předpokládané činnosti zpracování uvádějícího cíle, rozsah a dobu trvání zpracování a nezbytnost a přiměřenost zpracování osobních údajů, například pro zkoumání a testování inovativních technologických řešení a zajištění přesnosti výsledků projektu;
popisu kategorií osobních údajů, které mají být zpracovány;
posouzení souladu se zásadami ochrany údajů stanovenými v článku 71 nařízení (EU) 2018/1725, lhůt pro uchovávání a podmínek pro přístup k osobním údajům; a
posouzení dopadu na ochranu údajů, včetně rizik pro veškerá práva a svobody subjektů údajů, rizika jakéhokoli zkreslení v osobních údajích, které mají být použity pro školení algoritmů a ve výsledcích zpracování, a plánovaných opatření k řešení těchto rizik a k zamezení porušování základních práv;
před zahájením projektu je informován evropský inspektor ochrany údajů;
správní rada je před zahájením projektu buď konzultována, nebo informována, a to v souladu s pokyny uvedenými v čl. 18 odst. 7;
osobní údaje, které mají být zpracovány v souvislosti s projektem:
se dočasně zkopírují do samostatného, izolovaného a chráněného prostředí pro zpracování údajů v rámci Europolu pouze za účelem provedení tohoto projektu;
přístup k těmto údajům mají pouze konkrétně pověření zaměstnanci Europolu v souladu s čl. 30 odst. 3 tohoto nařízení a při dodržení technických bezpečnostních opatření, konkrétně pověření zaměstnanci příslušných orgánů členských států a agentur Unie zřízených na základě hlavy V Smlouvy o fungování EU;
nesmí být předávány nebo přenášeny;
nesmí vést k opatřením nebo rozhodnutím ovlivňujícím subjekty údajů v důsledku jejich zpracování;
se vymažou po dokončení projektu nebo po uplynutí lhůty pro uchovávání těchto osobních údajů v souladu s článkem 31;
logy o zpracování osobních údajů v souvislosti s projektem se uchovávají po dobu dvou let od jeho ukončení, a to pouze pro účely ověření přesnosti výsledku zpracování údajů a pouze po dobu nezbytnou.
Europol nesmí zpracovávat údaje pro účely výzkumných a inovačních projektů bez souhlasu poskytovatele těchto údajů. Tento souhlas lze kdykoliv odvolat.
Článek 34
Oznámení případů porušení zabezpečení osobních údajů dotčeným orgánům
V oznámení podle odstavce 1 musí být přinejmenším:
popsána povaha daného případu porušení zabezpečení osobních údajů včetně, pokud je to možné a vhodné, kategorií a počtu dotčených subjektů údajů a kategorií a množství dotčených záznamů údajů;
popsány možné důsledky porušení zabezpečení osobních údajů;
popsána opatření, která Europol navrhl nebo přijal s cílem vyřešit dané porušení zabezpečení osobních údajů, a
případně doporučena opatření ke zmírnění nežádoucích účinků, které by dané porušení zabezpečení osobních údajů mohlo mít.
▼M1 —————
Článek 35
Sdělení případu porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů
▼M1 —————
▼M1 —————
Článek 36
Právo subjektu údajů na přístup
▼M1 —————
▼M1 —————
Článek 37
Právo na opravu, výmaz a omezení
▼M1 —————
Omezené údaje se zpracovávají pouze za účelem ochrany práv subjektu údajů, je-li to nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby nebo pro účely stanovené v čl. 82 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725.;
▼M1 —————
Článek 38
Odpovědnost za ochranu údajů
Za přesnost osobních údajů podle čl. 71 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2018/1725 odpovídá:
členský stát nebo instituce Unie, které osobní údaje Europolu poskytly;
Europol v případě osobních údajů poskytnutých třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi nebo přímo soukromými subjekty; osobních údajů, které Europol získal z veřejně přístupných zdrojů nebo které vyplývají z jeho vlastních analýz; a osobních údajů uchovávaných Europolem v souladu s čl. 31 odst. 5.
Za oprávněnost předání údajů odpovídá:
členský stát, který poskytl osobní údaje Europolu;
Europol v případě osobních údajů, které poskytl členským státům, třetím zemím či mezinárodním organizacím.
Aniž je dotčen první pododstavce, pokud Europol předává údaje na žádost příjemce, odpovídají za oprávněnost tohoto předání Europol i příjemce.
Článek 39
Předchozí konzultace
Písemné upozornění evropského inspektora ochrany údajů podle čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1725 se zohlední retroaktivně a způsob, jakým je zpracování prováděno, se odpovídajícím způsobem upraví.
Do posuzování naléhavosti takové operace zpracování před uplynutím lhůty stanovené v čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1725, se zapojí pověřenec pro ochranu osobních údajů a dohlíží na dané zpracování.
Článek 39a
Záznamy týkající se kategorií činností zpracování
Europol vede záznamy o všech kategoriích činností zpracování, za které odpovídá. Tyto záznamy obsahují následující informace:
kontaktní údaje Europolu a jméno a kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů;
účely zpracování;
popis kategorií subjektů údajů a kategorií osobních údajů;
kategorie příjemců, kterým byly nebo budou osobní údaje zpřístupněny, včetně příjemců ve třetích zemích nebo mezinárodních organizacích;
informace o případném předání osobních údajů třetí zemi, mezinárodní organizaci nebo soukromému subjektu, včetně určení tohoto příjemce;
je-li to možné, plánované lhůty pro výmaz jednotlivých kategorií údajů;
je-li to možné, obecný popis technických a organizačních bezpečnostních opatření uvedených v článku 91 nařízení (EU) 2018/1725;
případné použití profilování.
Článek 40
Vedení logů
Článek 41
Jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů
Článek 41a
Postavení pověřence pro ochranu osobních údajů
Pověřenci pro ochranu osobních údajů může být při plnění jeho úkolů nápomocen asistent pověřence pro ochranu osobních údajů jmenovaný z řad zaměstnanců Europolu.
Pověřenec pro ochranu osobních údajů je přímo podřízen správní radě.
Nikdo nesmí mít újmu z toho, že upozornil pověřence pro ochranu osobních údajů na skutečnost, při níž podle něj došlo k porušení tohoto nařízení nebo nařízení (EU) 2018/1725.
Článek 41b
Úkoly pověřence pro ochranu osobních údajů
Pověřenec pro ochranu osobních údajů vykonává zejména tyto úkoly týkající se zpracování osobních údajů:
nezávisle zajišťuje, aby Europol dodržoval ustanovení o ochraně údajů uvedená v tomto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725 a příslušná ustanovení o ochraně údajů uvedená ve vnitřních předpisech Europolu, včetně sledování souladu s tímto nařízením, nařízením (EU) 2018/1725, dalšími předpisy Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů a s politikami Europolu v oblasti ochrany osobních údajů, včetně rozdělení odpovědnosti, zvyšování povědomí a odborné přípravy zaměstnanců zapojených do operací zpracování a souvisejících auditů;
poskytuje informace a poradenství Europolu a zaměstnancům, kteří provádějí zpracování osobních údajů, o jejich povinnostech podle tohoto nařízení, nařízení (EU) 2018/1725 a dalších předpisů Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů;
na požádání poskytuje poradenství, pokud jde o posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle článku 89 nařízení (EU) 2018/1725, a sleduje uplatňování posouzení vlivu na ochranu osobních údajů;
vede seznam případů porušení zabezpečení osobních údajů a na žádost poskytuje poradenství, pokud jde o nezbytnost ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů podle článků 92 a 93 nařízení (EU) 2018/1725;
zajišťuje, aby byly v souladu s tímto nařízením vedeny záznamy o předávání, převodu a přijímání osobních údajů;
zajišťuje informovanost subjektů údajů, pokud o to požádají, o jejich právech podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2018/1725;
spolupracuje se zaměstnanci Europolu odpovědnými za postupy, odbornou přípravu a poradenství v oblasti zpracování údajů;
odpovídá na žádosti evropského inspektora ochrany údajů; v oblasti své působnosti spolupracuje s evropským inspektorem ochrany údajů a vede s ním konzultace, a to na jeho žádost nebo z vlastního podnětu;
spolupracuje s příslušnými orgány členských států, zejména s pověřenci pro ochranu osobních údajů příslušných orgánů členských států a vnitrostátními dozorovými úřady, pokud jde o záležitosti ochrany údajů v oblasti prosazování práva;
působí jako kontaktní místo pro evropského inspektora ochrany osobních údajů v záležitostech týkajících se zpracování, včetně předchozí konzultace podle článků 40 a 90 nařízení (EU) 2018/1725, a případně vede konzultace ve všech dalších záležitostech spadajících do jeho pravomoci;
vypracovává výroční zprávu a předává ji správní radě a evropskému inspektorovi ochrany osobních údajů;
zajišťuje, aby při operacích zpracování nedocházelo k poškozování práv a svobod subjektů údajů.
Pověřenec pro ochranu osobních údajů může z vlastního podnětu nebo na žádost správní rady nebo jakékoli fyzické osoby vyšetřovat záležitosti a události přímo související s jeho úkoly, o nichž se dozví, a podat zprávu osobě, která požádala o vyšetřování, nebo správní radě o výsledcích tohoto vyšetřování.
Pokud výkonný ředitel nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, informuje pověřenec pro ochranu údajů správní radu. Správní rada odpoví ve stanovené lhůtě dohodnuté s pověřencem pro ochranu osobních údajů. Pokud správní rada nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, pověřenec pro ochranu údajů postoupí záležitost evropskému inspektoru ochrany údajů.
Článek 41c
Úředník pro otázky základních práv
Úředník pro otázky základních práv plní tyto úkoly:
poskytuje Europolu v souvislosti s kteroukoli činností Europolu poradenství v případech, kdy to považuje za potřebné nebo kdy je o to požádán, aniž by těmto činnostem bránil nebo způsobil jejich zpoždění;
monitoruje, jak Europol dodržuje základní práva;
vydává nezávazná stanoviska k pracovním ujednáním;
informuje výkonného ředitele o možných porušeních základních práv během činností Europolu;
podporuje Europol v dodržování základních práv při výkonu jeho úkolů a činností;
plní jakékoli další úkoly stanovené tímto nařízením.
Článek 41d
Odborná příprava v otázkách základních práv
Všichni zaměstnanci Europolu, kteří se podílejí na operativních úkolech zahrnujících zpracování osobních údajů, absolvují povinnou odbornou přípravu v oblasti ochrany základních práv a svobod, mimo jiné v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Tato odborná příprava se rozvíjí ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA) zřízenou nařízením Rady (ES) č. 168/2007 ( 14 ) a Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2219 ( 15 ).
Článek 42
Dohled vykonávaný vnitrostátním dozorovým úřadem
Článek 43
Dohled vykonávaný evropským inspektorem ochrany údajů
Evropský inspektor ochrany údajů má tyto úkoly:
přijímá a posuzuje stížnosti a v přiměřené době informuje subjekt údajů o výsledku;
vede vyšetřování buď z vlastního podnětu, nebo na základě stížnosti a v přiměřené době informuje subjekt údajů o výsledku;
kontroluje a zajišťuje uplatňování tohoto nařízení a jiných aktů Unie, pokud jde o ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Europolem;
buď z vlastního podnětu nebo v rámci konzultace poskytuje poradenství Europolu o všech otázkách, které se týkají zpracování osobních údajů, zejména před tím, než Europol vypracuje vnitřní pravidla v oblasti ochrany základních práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů;
vede seznam nových druhů zpracování, která mu byla oznámena na základě čl. 39 odst. 1 a která byla zaznamenána v souladu s čl. 39 odst. 4;
provádí předběžnou konzultaci ve věci zpracování, které mu bylo oznámeno.
Evropský inspektor ochrany údajů může podle tohoto nařízení:
poskytovat poradenství subjektům údajů při výkonu jejich práv;
předložit věc Europolu v případě údajného porušení ustanovení upravujících zpracování osobních údajů a případně podat návrhy na nápravu daného porušení a na zlepšení ochrany subjektů údajů;
nařídit, aby žádosti o výkon určitých práv týkajících se údajů byly kladně vyřízeny, pokud byly tyto žádosti v rozporu s články 36 a 37 zamítnuty;
varovat a napomínat Europol;
nařídit Europolu provést opravu, omezení, výmaz nebo zničení osobních údajů, při jejichž zpracování byla porušena ustanovení upravující zpracování osobních údajů, a nařídit oznámení těchto opatření třetím osobám, kterým byly tyto údaje sděleny;
zakázat dočasně nebo trvale ty operace zpracování Europolem, které jsou v rozporu s ustanoveními upravujícími zpracování osobních údajů;
předložit věc Europolu a v případě potřeby Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;
předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie za podmínek, které stanoví Smlouva o fungování EU;
vstupovat jako vedlejší účastník řízení do sporů předložených Soudnímu dvoru Evropské unie;
nařídit správci či zpracovateli, aby uvedl operace zpracování do souladu s tímto nařízením, a to případně předepsaným způsobem a ve stanovené lhůtě;
nařídit přerušení toků údajů příjemci v členském státě, v třetí zemi nebo toků údajů mezinárodní organizaci;
uložit správní pokutu v případě, že Europol nesplní jedno z opatření uvedených v písmenech c), e), f), j) a k) tohoto odstavce, v závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu.
Evropský inspektor ochrany údajů je oprávněn:
získat od Europolu přístup ke všem osobním údajům a všem informacím nezbytným pro své šetření;
získat přístup do všech prostor, v nichž Europol vykonává svou činnost, existují-li dostatečné důvody k předpokladu, že je tam vykonávána činnost, na niž se vztahuje toto nařízení.
Evropský inspektor ochrany údajů vyzve vnitrostátní dozorové úřady, aby předložily připomínky k této části výroční zprávy před tím, než bude výroční zpráva přijata. Evropský inspektor ochrany údajů v co největší míře zohlední tyto připomínky a poukáže na ně ve výroční zprávě.
Část výroční zprávy uvedená v druhém pododstavci obsahuje statistické informace týkající se stížností, dotazů a šetření, jakož i předání osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím, případů předběžné konzultace evropského inspektora ochrany údajů a využití pravomocí stanovených v odstavci 3 tohoto článku.
Článek 44
Spolupráce evropského inspektora ochrany údajů s vnitrostátními dozorovými úřady
Při provádění společných kontrol ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů mají členové a zaměstnanci vnitrostátních dozorových úřadů, při zohlednění zásady subsidiarity a proporcionality, rovnocenné pravomoci, jako jsou pravomoci stanovené v čl. 43 odst. 4 tohoto nařízení, a jsou vázáni obdobnými povinnostmi, jako jsou povinnosti stanovené v čl. 43 odst. 6 tohoto nařízení.
▼M1 —————
KAPITOLA VII
PRÁVNÍ OCHRANA A ODPOVĚDNOST
Článek 47
Právo podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů
Článek 48
Právo na soudní ochranu vůči evropskému inspektorovi ochrany údajů
Proti rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů lze podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.
Článek 49
Obecná ustanovení o odpovědnosti a právu na náhradu škody
Článek 50
Právo na náhradu škody
KAPITOLA VIII
SPOLEČNÁ PARLAMENTNÍ KONTROLA
Článek 51
Společná parlamentní kontrola
Pro účely prvního pododstavce:
předseda správní rady, výkonný ředitel nebo jejich zástupci vystoupí před skupinou na její žádost, aby projednali otázky týkající se činností uvedených v prvním pododstavci, včetně rozpočtových aspektů těchto činností, strukturní organizace Europolu a možného zřízení nových jednotek a specializovaných středisek, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti. Skupina může rozhodnout, že na svá zasedání případně pozve jiné příslušné osoby;
evropský inspektor ochrany údajů vystoupí před skupinou na její žádost a minimálně jednou ročně, aby projednali otázky týkající se ochrany základních práv a svobod fyzických osob, zejména ochranu osobních údajů, s ohledem na činnost Europolu, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti;
skupina je konzultována ohledně víceletého programování Europolu podle čl. 12 odst. 1.
Europol předá skupině pro informaci tyto dokumenty, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti:
posouzení hrozeb, strategické analýzy a všeobecné situační zprávy týkající se působnosti Europolu, jakož i výsledky studií a hodnocení zadaných Europolem;
správní ujednání uzavřená podle čl. 25 odst. 1;
dokument obsahující víceleté programování a roční pracovní program Europolu, uvedené v čl. 12 odst. 1;
souhrnnou výroční zprávu o činnosti Europolu uvedenou v čl. 11 odst. 1 písm. c), včetně příslušných informací o činnostech Europolu a výsledcích dosažených při zpracovávání rozsáhlých souborů údajů, aniž by byly zveřejněny jakékoli operativní podrobnosti a aniž by byla dotčena jakákoli probíhající vyšetřování;
hodnotící zprávu Komise uvedenou v čl. 68 odst. 1;
výroční informaci podle čl. 26 odst. 11 o osobních údajích vyměňovaných se soukromými subjekty podle článků 26, 26a 26b, včetně posouzení účinnosti spolupráce, konkrétních příkladů případů prokazujících, proč byly tyto žádosti pro Europol nezbytné a přiměřené pro plnění jeho cílů a úkolů, a pokud jde o výměnu osobních údajů podle článku 26b, o počtu dětí identifikovaných v důsledku těchto výměn v rozsahu, v jakém jsou tyto informace Europolu k dispozici;
výroční informaci o počtu případů, kdy bylo nutné, aby Europol zpracovával osobní údaje, které se netýkají kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, aby mohl podpořit členské státy s probíhajícím konkrétním trestním vyšetřováním v souladu s článkem 18a, spolu s informacemi o době potřebné k tomuto zpracování a jeho výsledcích, včetně příkladů těchto případů prokazujících, proč bylo toto zpracování těchto údajů nezbytné a přiměřené;
výroční informaci o předávání osobních údajů do třetích zemí a mezinárodním organizacím podle čl. 25 odst. 1, nebo podle čl. 25 odst. 4a v členění podle právního základu a o počtu případů, kdy výkonný ředitel v souladu s čl. 25 odst. 5 povolil předání nebo kategorie předávaných osobních údajů v souvislosti s konkrétním probíhajícím trestním vyšetřováním do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím, včetně informací o dotčených zemích a době platnosti povolení;
výroční informaci o počtu případů, kdy Europol navrhl případné vložení informačních záznamů podle čl. 4 odst. 1 písm. t), včetně konkrétních příkladů případů prokazujících, proč bylo vložení těchto záznamů navrženo;
výroční informaci o počtu realizovaných výzkumných a inovačních projektů, včetně informace o účelech těchto projektů, kategoriích zpracovávaných osobních údajů, dodatečných použitých zárukách, včetně minimalizace údajů, potřebách donucovacích orgánů, o jejichž řešení tyto projekty usilují a o výsledcích těchto projektů;
výroční informaci o počtu případů, kdy Europol využil dočasné zpracování v souladu s čl. 18 odst. 6a, a případně o počtu případů, kdy byla doba zpracování prodloužena;
výroční informaci o počtu a typech případů, kdy byly zpracovány zvláštní kategorie osobních údajů, podle čl. 30 odst. 2.
Příklady podle písmen f) a i) musí být anonymizovány, pokud jde o osobní údaje.
Příklady podle písmene g) musí být anonymizovány, pokud jde o osobní údaje, aniž jsou zveřejněny jakékoli operativní podrobnosti a aniž jsou dotčena jakákoli probíhající vyšetřování.
Článek 52
Přístup Evropského parlamentu k informacím zpracovávaným Europolem nebo jeho prostřednictvím
Článek 52a
Poradní fórum
Skupina pro společnou parlamentní kontrolu a výkonný ředitel mohou s poradním fórem konzultovat jakoukoli záležitost týkající se základních práv.
KAPITOLA IX
ZAMĚSTNANCI
Článek 53
Obecná ustanovení
Článek 54
Výkonný ředitel
Užší seznam kandidátů sestavuje výběrová komise zřízená správní radou a složená z členů určených členskými státy a zástupce Komise.
Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem je Europol zastoupen předsedou správní rady.
Před jmenováním může být kandidát vybraný Radou vyzván, aby předstoupil před příslušný výbor Evropského parlamentu, který poté vydá nezávazné stanovisko.
Funkční období výkonného ředitele je čtyři roky. Před koncem tohoto období provede Komise spolu se správní radou posouzení, ve kterém zohlední:
hodnocení výsledků práce výkonného ředitele a
budoucí úkoly a výzvy Europolu.
Článek 55
Zástupci výkonného ředitele
Článek 56
Vyslaní národní odborníci
KAPITOLA X
FINANČNÍ USTANOVENÍ
Článek 57
Rozpočet
Článek 58
Sestavování rozpočtu
Článek 59
Plnění rozpočtu
Článek 60
Předkládání účetní závěrky a absolutorium
Článek 61
Finanční pravidla
Finanční pravidla podle odstavce 1 mohou stanovit kritéria, za kterých může finanční podpora pokrýt veškeré investiční náklady uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce;
KAPITOLA XI
RŮZNÁ USTANOVENÍ
Článek 62
Právní postavení
Článek 63
Výsady a imunity
Článek 64
Pravidla pro používání jazyků
Článek 65
Transparentnost
Článek 66
Boj proti podvodům
Článek 67
Předpisy týkající se ochrany citlivých informací nepodléhající utajení a utajovaných informací
Článek 68
Hodnocení a přezkum
Článek 69
Správní šetření
Činnost Europolu podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.
Článek 70
Ústředí
Nezbytná ujednání související s umístěním Europolu v Nizozemském království a s prostory, které Nizozemské království dává k dispozici, a zvláštní předpisy, které se tam vztahují na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance Europolu a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o ústředí uzavřené mezi Europolem a Nizozemským královstvím v souladu s protokolem č. 6.
KAPITOLA XII
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Článek 71
Právní nástupnictví
Článek 72
Přechodná opatření týkající se správní rady
V období od 13. června 2016 do 1. května 2017 správní rada ustavená na základě článku 37 rozhodnutí 2009/371/SVV:
vykonává funkce správní rady v souladu s článkem 11 tohoto nařízení;
připraví přijetí pravidel týkajících se uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001, pokud jde o dokumenty Europolu uvedené v čl. 65 odst. 2 tohoto nařízení, a pravidel uvedených v článku 67 tohoto nařízení;
připraví veškeré nástroje nezbytné k uplatňování tohoto nařízení, zejména veškerá opatření týkající se kapitoly IV, a
přezkoumá vnitřní pravidla a opatření, jež přijala na základě rozhodnutí 2009/371/SVV, aby správní rada ustavená podle článku 10 tohoto nařízení mohla přijímat rozhodnutí podle článku 76 tohoto nařízení.
Článek 73
Přechodná opatření týkající se výkonného ředitele, jeho zástupců a zaměstnanců
Článek 74
Přechodná rozpočtová ustanovení
Postup udělení absolutoria za plnění rozpočtů schválených na základě článku 42 rozhodnutí 2009/371/SVV se provádí v souladu s pravidly stanovenými článkem 43 uvedeného rozhodnutí.
Článek 74a
Přechodná ustanovení týkající se zpracování osobních údajů na podporu probíhajícího trestního vyšetřování
Pokud členský stát, EPPO nebo Eurojust poskytly Europolu osobní údaje, které se netýkají kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II před 28. červnem 2022, může Europol tyto osobní údaje zpracovávat v souladu s článkem 18a, pokud:
dotčený členský stát, EPPO nebo Eurojust informují Europol do 29. září 2022, že jsou oprávněny zpracovávat tyto osobní údaje v souladu s procesními požadavky a zárukami podle práva Unie nebo vnitrostátního práva při probíhajícím trestním vyšetřování, pro které požádaly Europol o podporu, když údaje původně poskytly;
tento členský stát, EPPO nebo Eurojust požádají Europol do 29. září 2022, aby podpořil probíhající trestní vyšetřování podle písmene a); a
Europol v souladu s čl. 18a odst. 1 písm. b) posoudí, že není možné podpořit probíhající trestní vyšetřování podle písmene a) tohoto odstavce bez zpracování osobních údajů, které nejsou v souladu s čl. 18 odst. 5
Posouzení uvedené v písm. c) tohoto odstavce se zaznamená a zašle pro informaci evropskému inspektorovi ochrany údajů, pokud Europol přestane podporovat související konkrétní trestní vyšetřování.
Pokud třetí země uvedená v čl. 18a odst. 6 poskytla Europolu osobní údaje, které se netýkají kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, před 28. červnem 2022, může Europol tyto osobní údaje zpracovávat v souladu s čl. 18a odst. 6, pokud:
tato třetí země poskytla osobní údaje na podporu konkrétního trestního vyšetřování v jednom nebo více členských státech, které Europol podporuje;
tato třetí země získala údaje v rámci trestního vyšetřování v souladu s procesními požadavky a zárukami platnými podle jejího vnitrostátního trestního práva;
tato třetí země informuje Europol do 29. září 2022, že je oprávněna zpracovávat tyto osobní údaje v trestním vyšetřování, v souvislosti s nímž tyto údaje získala;
Europol v souladu s čl. 18a odst. 1 písm. b) posoudí, že není možné podpořit konkrétní trestní vyšetřování v souladu s písmenem a) tohoto odstavce bez zpracování osobních údajů, které nejsou v souladu s čl. 18 odst. 5 a toto posouzení se zaznamená a zašle pro informaci evropskému inspektorovi ochrany údajů, pokud Europol přestane podporovat související konkrétní trestní vyšetřování; a
Europol v souladu s čl. 18a odst. 6 ověří, zda množství osobních údajů není zjevně nepřiměřené ve vztahu ke konkrétnímu trestnímu vyšetřování podle písmena a) tohoto odstavce v jednom nebo více členských státech, které Europol podporuje.
Článek 74b
Přechodná ustanovení týkající se zpracování osobních údajů v držení Europolu
Aniž je dotčen článek 74a, u osobních údajů, které Europol obdržel před 28. červnem 2022, může Europol ověřit, zda se tyto osobní údaje týkají jedné z kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II. Za tímto účelem může Europol provádět předběžnou analýzu těchto osobních údajů po dobu 18 měsíců ode dne prvního přijetí údajů Europolem, nebo v odůvodněných případech a s předchozím souhlasem evropského inspektora ochrany údajů po delší dobu.
Maximální doba zpracování údajů podle prvního pododstavce činí tři roky ode dne přijetí údajů Europolem.
KAPITOLA XIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 75
Nahrazení a zrušení
Rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV se tedy zrušují s účinkem od 1. května 2017.
Článek 76
Zachování platnosti vnitřních pravidel přijatých správní radou
Vnitřní pravidla a opatření přijatá správní radou na základě rozhodnutí 2009/371/SVV zůstávají v platnosti i po 1. květnu 2017, nerozhodne-li správní rada při uplatňování tohoto nařízení jinak.
Článek 77
Vstup v platnost a použitelnost
Články 71, 72 a 73 se však použijí ode dne 13. června 2016.
Toto nařízení je závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
PŘÍLOHA I
Seznam forem trestné činnosti uvedených v čl. 3 odst. 1
PŘÍLOHA II
A. Kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje lze shromažďovat a zpracovávat pro účely křížové kontroly podle čl. 18 odst. 2 písm. a)
1. Osobní údaje shromažďované a zpracovávané pro účely křížové kontroly se týkají:
osob, které jsou podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu či účasti na něm odsouzeny;
osob, u nichž se má podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu na základě věcných zjištění nebo odůvodněných domněnek za to, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu.
2. Údaje týkající se osob uvedených v odstavci 1 mohou zahrnovat jen tyto kategorie osobních údajů:
příjmení, rodné příjmení, jméno (jména) a veškeré přezdívky nebo přijatá jména;
datum a místo narození;
státní příslušnost;
pohlaví;
místo bydliště, povolání a místo pobytu dotyčné osoby;
čísla sociálního pojištění, řidičské průkazy, doklady totožnosti a údaje z cestovního pasu a
je-li to nezbytné, další charakteristiky, jež mohou napomoci zjištění totožnosti, včetně všech zvláštních objektivních tělesných znaků, které nelze změnit, jako jsou daktyloskopické údaje a profil DNA (určený z nekódující části DNA).
3. Kromě údajů uvedených v odstavci 2 mohou být zpracovávány tyto kategorie osobních údajů týkajících se osob uvedených v odstavci 1:
trestné činy, údajné trestné činy a doba, místo a způsob jejich (údajného) spáchání;
prostředky, které byly použity nebo které mohou být použity ke spáchání trestných činů, včetně informací o právnických osobách;
orgány, které vedou vyšetřování případu a jejich spisové značky;
podezření z účasti na zločinném spolčení;
odsouzení, pokud se týkají trestných činů, které spadají do působnosti Europolu;
strana zadávající údaje.
Tyto údaje mohou být poskytnuty Europolu také v době, kdy ještě neobsahují žádný odkaz na osoby.
4. Doplňující informace o osobách uvedených v odstavci 1 uchovávané Europolem nebo národními jednotkami mohou být na žádost předány kterékoli národní jednotce nebo Europolu. Národní jednotky předávají tyto informace v souladu s ustanoveními svého vnitrostátního práva.
5. Pokud je řízení proti dotyčné osobě pravomocně zastaveno nebo je tato osoba pravomocně zproštěna obžaloby, údaje související s případem, v souvislosti s nímž byla vydána tato rozhodnutí, se vymažou.
B. Kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje mohou být shromažďovány a zpracovávány za účelem analýz strategické nebo tematické povahy, za účelem operativních analýz nebo za účelem usnadnění výměny informací podle čl. 18 odst. 2 písm. b), c) a d)
1. Pro účely analýz strategické nebo tematické povahy, operativních analýz nebo za účelem usnadnění výměny informací mezi členskými státy, Europolem, jinými institucemi Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi se shromažďují a zpracovávají osobní údaje týkající se:
osob, které jsou podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu či účasti na něm odsouzeny;
osob, u nichž se má podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu na základě věcných zjištění nebo odůvodněných domněnek za to, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu;
osob, které mohou být předvolány jako svědci v souvislosti s danými trestnými činy nebo navazujícími trestními řízeními;
osob, které byly oběťmi jednoho z daných trestných činů nebo u nichž určité skutečnosti vedou k závěru, že by mohly být oběťmi takového trestného činu;
kontaktních osob a společníků a
osob, které mohou poskytnout informace o daných trestných činech.
2. U kategorií osob uvedených v odst. 1 písm. a) a b) mohou být zpracovávány tyto kategorie osobních údajů, včetně souvisejících správních údajů:
osobní údaje:
současná a dřívější příjmení;
současná a dřívější jména;
rodné příjmení;
jméno otce (je-li to nutné za účelem zjištění totožnosti);
jméno matky (je-li to nutné za účelem zjištění totožnosti);
pohlaví;
datum narození;
místo narození;
státní občanství;
rodinný stav;
pseudonym;
přezdívka;
přijaté či falešné jméno;
současné a dřívější místo pobytu nebo bydliště;
fyzický popis:
fyzický popis;
charakteristické rysy (znaménka/jizvy/tetování apod.);
prostředky k určení totožnosti:
doklady totožnosti / řidičský průkaz;
číslo vnitrostátního průkazu totožnosti / pasu;
případně vnitrostátní identifikační číslo / číslo sociálního pojištění;
vizuální znázornění a další informace o vzhledu;
kriminalistické informace o totožnosti, jako jsou otisky prstů, profil DNA (určený z nekódující části DNA), hlasový profil, krevní skupina, informace o chrupu;
povolání a dovednosti:
současné zaměstnání a povolání;
dřívější zaměstnání a povolání;
vzdělání (škola / vysoká škola / odborné vzdělání);
kvalifikace;
dovednosti a další znalosti (jazyky/jiné);
informace o ekonomické a finanční situaci:
finanční údaje (bankovní účty a kódy, kreditní karty apod.);
finanční aktiva;
držení akcií či dalších aktiv;
údaje o majetku;
vazba na společnosti;
bankovní a úvěrové kontakty;
daňové postavení;
další informace o správě svých finančních záležitostí dotčenou osobou;
údaje o chování:
životní styl (např. nad rámec svých finančních možností) a zvyklosti;
pohyb;
navštěvovaná místa;
zbraně a další nebezpečné nástroje;
nebezpečnost;
zvláštní rizika, jako pravděpodobnost útěku, využití dvojitých agentů, vazby na pracovníky orgánů pro vymáhání práva;
kriminální rysy a profily;
užívání drog;
kontaktní osoby a společníci, včetně druhu a povahy styku či společenství;
užívané komunikační prostředky, například telefon (pevná linka či mobilní telefon), fax, pager, elektronická pošta, poštovní adresy, internetové připojení;
užívané dopravní prostředky, například vozidla, čluny, letadla, včetně informací týkajících se identifikace těchto dopravních prostředků (registrační čísla);
informace týkající se trestné činnosti:
předchozí odsouzení;
podezření ze zapojení do trestné činnosti;
postupy (modi operandi);
prostředky, které byly nebo by mohly být využity k přípravě či spáchání trestné činnosti;
účast ve zločineckých skupinách či organizacích a postavení ve skupině či organizaci;
úloha ve zločinecké organizaci;
geografický rozsah trestné činnosti;
materiál shromážděný během vyšetřování, například video a fotografie;
odkazy na další informační systémy, v nichž jsou uchovávány informace o dotčené osobě:
Europol;
policejní a celní orgány;
další orgány pro vymáhání práva;
mezinárodní organizace;
veřejné subjekty;
soukromé subjekty;
informace o právnických osobách, jichž se týkají údaje uvedené v písmenu e) a j):
název právnické osoby;
adresa;
datum a místo založení;
správní registrační číslo;
právní forma;
kapitál;
oblast činnosti;
vnitrostátní a mezinárodní dceřiné společnosti;
představenstvo;
vazba na banky.
3. „Kontaktní osoby a společníci“ uvedení v odst. 1 písm. e) jsou osoby, o nichž se lze důvodně domnívat, že jejich prostřednictvím je možné získat informace o osobách uvedených v odst. 1 písm. a) a b) této přílohy, které jsou důležité pro analýzu, a to za předpokladu, že tyto osoby nepatří do žádné z kategorií osob uvedených v odst. 1 písm. a), b), c), d) a f). „Kontaktní osoby“ jsou osoby, které s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b) udržují ojedinělé styky. „Společníci“ jsou osoby, které s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b) udržují pravidelné styky.
Pokud jde o kontaktní osoby a společníky, údaje uvedené v odstavci 2 mohou být uchovávány podle potřeby, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu vztahu těchto osob s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b). V této souvislosti je třeba dodržet tyto postupy:
tento vztah je objasněn co nejdříve;
údaje podle odstavce 2 musí být ihned vymazány, ukáže-li se, že předpoklad existence tohoto vztahu není podložený;
veškeré údaje podle odstavce 2 mohou být uchovány, jsou-li kontaktní osoby a společníci podezřelí ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo pokud byli za spáchání takových činů odsouzeni, nebo jestliže se má podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu na základě věcných zjištění nebo odůvodněných domněnek za to, že takový trestný čin spáchají;
údaje podle odstavce 2 o kontaktních osobách a společnících kontaktních osob, jakož i o kontaktních osobách a společnících společníků nesmějí být uchovávány, kromě údajů o druhu a povaze jejich kontaktu či společenství s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b);
není-li možné poskytnout vysvětlení podle předchozích písmen, tato skutečnost bude zohledněna při přijímání rozhodnutí o nezbytnosti a rozsahu uchovávání údajů pro další analýzu.
4. O osobách, které byly ve smyslu odst. 1 písm. d) oběťmi jednoho z daných trestných činů nebo u nichž určité skutečnosti vedou k závěru, že by mohly být oběťmi takového trestného činu, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) až písm. c) bodu iii), jakož i tyto kategorie údajů:
údaje o totožnosti oběti;
důvody k viktimizaci;
újma (fyzická/finanční/psychická/jiná);
zda má být zaručena anonymita;
zda je možná účast na soudním jednání;
informace týkající se trestné činnosti poskytnuté osobami uvedenými v odst. 1 písm. d) nebo jejich prostřednictvím, v případě potřeby včetně informací o jejich vztahu s dalšími osobami, pro účely určení totožnosti osob uvedených v odst. 1 písm. a) a b).
Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být uchovávány podle potřeby, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy dané osoby jakožto oběti nebo možné oběti.
Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, se vymažou.
5. O osobách, které mohou být ve smyslu odst. 1 písm. c) předvolány jako svědci při vyšetřování daných trestných činů nebo při navazujícím trestním řízení, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) až písm. c) bodu iii), jakož i tyto kategorie údajů:
informace týkající se trestné činnosti poskytnuté těmito osobami, včetně informací o jejich vztahu s dalšími osobami zahrnutými v analytickém pracovním souboru;
informace o zaručení anonymity;
informace o tom, zda a kým je zaručena ochrana;
informace o nové totožnosti;
informace o tom, zda je možná účast na soudním jednání.
Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být uchovávány podle potřeby, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto osob jakožto svědků.
Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, se vymažou.
6. O osobách, které mohou ve smyslu odst. 1 písm. f) poskytnout informace o daných trestných činech, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) až písm. c) bodu iii), jakož i kategorie údajů splňujících tato kritéria:
zakódované osobní údaje;
druh dodaných informací;
zda má být zaručena anonymita;
zda a kým je zaručena ochrana;
nová totožnost;
zda je možná účast na soudním jednání;
negativní zkušenosti;
odměny (finanční/protislužby).
Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být uchovávány podle potřeby, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto osob jakožto informátorů.
Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, se vymažou.
7. Pokud se na základě závažných a usvědčujících informací kdykoli v průběhu analýzy prokáže, že určitá osoba by měla být zařazena do jiné kategorie osob vymezené v této příloze, než do jaké byla tato osoba původně zařazena, může Europol o této osobě zpracovávat pouze takové údaje, které jsou povoleny v rámci této nové kategorie, a veškeré ostatní údaje se vymažou.
Pokud se na základě těchto informací prokáže, že by osoba měla být zařazena do dvou či více různých kategorií vymezených v této příloze, Europol může zpracovávat veškeré údaje povolené v rámci těchto kategorií.
( 1 ) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 79).
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1)
( 4 ) Rozhodnutí Rady 2008/617/SVV ze dne 23. června 2008 o zlepšení spolupráce mezi zvláštními zásahovými jednotkami členských států Evropské unie v krizových situacích (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 73.).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15).
( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56).
( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 122).
( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73)..;
( 9 ) Rozhodnutí Rady 2005/511/SVV ze dne 12. července 2005 o ochraně eura proti padělání určením Europolu jako ústředny pro boj proti padělání eura (Úř. věst. L 185, 16.7.2005, s. 35).
( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1).
( 11 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).
( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
( 13 ) Rámcové Rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1).
( 14 ) Nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1).
( 15 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2219 ze dne 25. listopadu 2015 o Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2005/681/SVV (Úř. věst. L 319, 4.12.2015, s. 1).
( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
( 17 ) Úř. věst. C 95, 1.4.2014, s. 1.
( 18 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
( 19 ) Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58).
( 20 ) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
( 21 ) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).