1)

Musí být článek 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (1) vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví konkrétní postup vyjednávání pod dohledem správního orgánu, jehož rozhodnutí mohou být napadnuta u soudu, který může vést k uložení povinnosti platit vydavatelům tiskových publikací odměnu za užití jejich tiskových publikací online, bez ohledu na to, zda tyto publikace zpřístupnili online sami vydavatelé tiskových publikací?

2)

Musí být článek 15 směrnice 2019/790, ve spojení s články 16, 20 a 21 Listiny základních práv Unie, vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která ukládá poskytovateli služeb informační společnosti jednostrannou a nereciproční povinnost poskytovat informace vydavatelům tiskových publikací, týkající se mimo jiné důvěrných informací o užití tiskových publikací, jež mají být poskytnuty vydavatelům tiskových publikací, a to i v případě, že tyto publikace zpřístupnili online sami vydavatelé tiskových publikací, a bez ohledu na zisky, jež plynou vydavatelům tiskových publikací, i na to, do jaké míry se výše uvedenému vydavateli navrátí jeho investice online užíváním jeho tiskových publikací na platformách výše uvedeného poskytovatele, aniž je stanovena záruka, že budou dotyčné důvěrné informace uchovány v souladu s podmínkami stanovenými výše uvedeným poskytovatelem?

3)

Musí být článek 15 směrnice 2019/790, ve spojení s články 16, 20 a 21 Listiny základních práv Unie a s článkem 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (2), vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která ukládá, za jakých podmínek musí být uzavírány smlouvy s jednotlivými vydavateli tiskových publikací o užívání jejich tiskových publikací online, včetně povinnosti poskytnout odměnu za užití tiskových publikací online, bez ohledu na to, zda tyto publikace zpřístupnili online sami vydavatelé tiskových publikací, přičemž se tato povinnost týká všech tiskových publikací, bez ohledu na to, zda je či není obsah chráněn autorským právem a zda mají uživatelé přístup k dotyčným publikacím v plném rozsahu nebo pouze k úryvkům z nich, a která by měla za následek uložení povinnosti striktního dohledu nad obsahy, jež na platformě zveřejňují uživatelé?

4)

Musí být čl. 1 odst. 1 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (kodifikované znění) (3) vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní ustanovení, jímž se zavádí povinné, nezcizitelné a nepřevoditelné právo na odměnu autorů a výkonných umělců v případě, že postoupili své právo povolit nebo zakázat sdělení svých děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti ze strany poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online, které může být uplatňováno jen prostřednictvím povinné kolektivní správy práv, představuje „technický předpis“, jehož návrh musí být předem oznámen Komisi v souladu s čl. 5 odst. 1 prvním pododstavcem směrnice 2015/1535? Je případně použitelná výjimka z oznamovací povinnosti stanovená v čl. 7 odst. 1 písm. a) téže směrnice?

5)

Musí být článek 17 směrnice 2019/790, ve spojení s článkem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (4), vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která zavádí povinné, nezcizitelné a nepřevoditelné právo na odměnu autorů a výkonných umělců v případě, že postoupili své právo povolit nebo zakázat sdělení veřejnosti ze strany poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online, a stanoví, že toto právo na odměnu může být uplatňováno jen prostřednictvím povinného mechanismu kolektivní správy práv, zejména pokud již bylo právo na zpřístupnění veřejnosti uděleno výše uvedenému poskytovateli v podobě licence?

6)

Musí být článek 18 směrnice 2019/790 vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která zavádí povinné, nezcizitelné a nepřevoditelné právo na odměnu autorů a výkonných umělců v případě, že postoupili své právo povolit nebo zakázat sdělení veřejnosti ze strany poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online, a stanoví, že toto právo na odměnu může být uplatňováno jen prostřednictvím povinného mechanismu kolektivní správy práv?

7)

Musí být článek 56 SFEU vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která bez přechodného období zavádí povinné, nezcizitelné a nepřevoditelné právo na odměnu autorů a výkonných umělců v případě, že postoupili své právo povolit nebo zakázat sdělení veřejnosti ze strany poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online, a stanoví, že toto právo na odměnu může být uplatňováno jen prostřednictvím povinného mechanismu kolektivní správy práv, zejména pokud již bylo právo na zpřístupnění veřejnosti uděleno výše uvedenému poskytovateli v podobě licence?

8)

Musí být článek 16 Listiny základních práv Unie, ať již ve spojení s články 20 a 21 této Listiny či nikoli, vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která zavádí povinné, nezcizitelné a nepřevoditelné právo na odměnu autorů a výkonných umělců v případě, že postoupili své právo povolit nebo zakázat sdělení veřejnosti ze strany poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online, a stanoví, že toto právo na odměnu může být uplatňováno jen prostřednictvím povinného mechanismu kolektivní správy práv?

9)

Musí být čl. 1 odst. 1 písm. f) směrnice 2015/1535 vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní ustanovení, jímž se zavádí povinné, nezcizitelné a nepřevoditelné právo na odměnu autorů zvukového nebo audiovizuálního díla, jakož i výkonných umělců, které může být uplatňováno jen prostřednictvím povinné kolektivní správy práv, pokud autoři nebo výkonní umělci postoupili své právo povolit nebo zakázat sdělení svých děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti ze strany poskytovatele streamovacích služeb, představuje „technický předpis“, tj. „předpis pro služby“ ve smyslu tohoto ustanovení, jehož návrh musí být předem oznámen Evropské komisi na základě čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce této směrnice, a je případně použitelná výjimka z oznamovací povinnosti stanovená v čl. 7 odst. 1 písm. a) téže směrnice?

V souvislosti s touto otázkou se „poskytovatelem streamovacích služeb“ rozumí poskytovatel služeb informační společnosti, jehož jedním z hlavních účelů je nabízet s cílem dosáhnout zisku značné množství zvukových nebo audiovizuálních děl chráněných autorským právem nebo právy s ním souvisejícími, jejichž uživatelé mají právo přístupu k výše uvedeným dílům z místa a v době, které si zvolí, přičemž se má za to, že tito uživatelé nemají možnost získat trvalou rozmnoženinu díla, s nímž se seznamují, a že poskytovatel nese redakční odpovědnost za nabídku a organizaci této služby, včetně uspořádání, třídění a propagace dotyčných děl.

10)

Musí být článek 18 směrnice 2019/790, ve spojení s článkem 20 této směrnice, vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, jímž se zavádí povinné, nezcizitelné a nepřevoditelné právo na odměnu autorů zvukového nebo audiovizuálního díla, jakož i výkonných umělců, které může být uplatňováno jen prostřednictvím povinné kolektivní správy práv, pokud autoři nebo výkonní umělci postoupili své právo povolit nebo zakázat sdělení svých děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti ze strany poskytovatele streamovacích služeb ve výše uvedeném smyslu, zejména pokud již bylo právo na zpřístupnění veřejnosti uděleno výše uvedenému poskytovateli v podobě licence?

11)

Musí být článek 56 SFEU vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, jímž se zavádí povinné, nezcizitelné a nepřevoditelné právo na odměnu autorů zvukového nebo audiovizuálního díla, jakož i výkonných umělců, které může být uplatňováno jen prostřednictvím povinné kolektivní správy práv, pokud autoři nebo výkonní umělci postoupili své právo povolit nebo zakázat sdělení svých děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti ze strany poskytovatele streamovacích služeb ve výše uvedeném smyslu, zejména pokud již bylo právo na zpřístupnění veřejnosti uděleno tomuto poskytovateli v podobě licence?

12)

Musí být článek 16 Listiny základních práv Unie vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, jímž se zavádí povinné, nezcizitelné a nepřevoditelné právo na odměnu autorů zvukového nebo audiovizuálního díla, jakož i výkonných umělců, které může být uplatňováno jen prostřednictvím povinné kolektivní správy práv, pokud autoři nebo výkonní umělci postoupili své právo povolit nebo zakázat sdělení svých děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti ze strany poskytovatele streamovacích služeb ve výše uvedeném smyslu, zejména pokud již bylo právo na zpřístupnění veřejnosti uděleno tomuto poskytovateli v podobě licence?

13)

Musí být článek 3 a čl. 5 odst. 3 směrnice 2001/29/ES vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu ustanovení, jímž se zavádí povinné, nezcizitelné a nepřevoditelné právo na odměnu autorů zvukového nebo audiovizuálního díla, jakož i výkonných umělců, které může být uplatňováno jen prostřednictvím povinné kolektivní správy práv, pokud autoři nebo výkonní umělci postoupili své právo povolit nebo zakázat sdělení svých děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti ze strany poskytovatele streamovacích služeb ve výše uvedeném smyslu, zejména pokud již bylo právo na zpřístupnění veřejnosti uděleno tomuto poskytovateli v podobě licence?