52020AE3577

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52020AE3577 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52020AE3577

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/65/EU, pokud jde o požadavky na informace, řízení produktů a limity pozic s cílem napomoci oživení po pandemii COVID-19 [COM(2020) 280 final – 2020/0152 (COD)], k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1129, pokud jde o prospekt EU pro oživení a cílené změny pro finanční zprostředkovatele, s cílem napomoci oživení po pandemii COVID-19 [COM(2020) 281 final – 2020/0155 (COD)], k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2402, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci, s cílem napomoci oživení po pandemii COVID-19 [COM(2020) 282 final – 2020/0151 (COD)], k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o úpravy rámce pro sekuritizaci na podporu hospodářského oživení v reakci na pandemii COVID-19 [COM(2020) 283 final – 2020/0156 (COD)]

EESC 2020/03577

Úř. věst. C 10, 11.1.2021, pp. 30–34 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

11.1.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 10/30

[COM(2020) 280 final – 2020/0152 (COD)]

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1129, pokud jde o prospekt EU pro oživení a cílené změny pro finanční zprostředkovatele, s cílem napomoci oživení po pandemii COVID-19

[COM(2020) 281 final – 2020/0155 (COD)]

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2402, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci, s cílem napomoci oživení po pandemii COVID-19

[COM(2020) 282 final – 2020/0151 (COD)]

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o úpravy rámce pro sekuritizaci na podporu hospodářského oživení v reakci na pandemii COVID-19

[COM(2020) 283 final – 2020/0156 (COD)]

(2021/C 10/05)

Hlavní zpravodaj:

Giuseppe GUERINI

Konzultace	Rada Evropské unie, 27.08.2020 [COM(2020) 281 final, COM(2020) 282 final a COM(2020) 283 final] Evropský parlament, 14.09.2020 [COM(2020) 281 final, COM(2020) 282 final a COM(2020) 283 final] Evropská komise, 23.09.2020 [COM(2020) 280 final]
Právní základ	články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato na plenárním zasedání	29. 10. 2020
Plenární zasedání č.	555
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	246/0/8

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV schvaluje a podporuje návrhy na změnu směrnice o regulaci finančních trhů, které jsou obsaženy v balíčku týkajícím se oživení kapitálových trhů, jenž je předmětem tohoto stanoviska. Změny, které tento balíček obsahuje, jsou zaměřeny na podstatné zjednodušení dokumentace a požadavků, jimiž se řídí finanční trhy, zejména pak těch, které stanoví směrnice MiFID II. Nicméně vzhledem k tomu, že balíček změn původně zahrnoval čtyři různá opatření, je v tomto stanovisku vhodné komplexně zvážit návrh na zjednodušení, jehož cílem je nejen zjednodušit směrnici MiFID II, ale obecněji i snížit administrativní zátěž bankovních a finančních subjektů, a tak uvolnit zdroje, které pak bude možné investovat do hospodářského oživení.

1.2.

EHSV podporuje návrhy Komise a souhlasí s cíli reformního balíčku, který navrhla. Je opravdu potřeba vyvinout veškeré inovační úsilí za účelem: 1) usnadnění investic do reálné ekonomiky, 2) podpory poskytování úvěrů jednotlivcům a malým a středním podnikům a 3) stimulace rekapitalizace evropských podniků a posílení úlohy trhů s cennými papíry.

1.3.

EHSV vítá záměr částečně zjednodušit zátěž spojenou s finanční regulací, která dopadá zejména na způsobilé protistrany a profesionální investory, a připojuje se k podpoře, kterou již v této souvislosti vyjádřily subjekty z bankovního sektoru.

1.4.

EHSV ze své pozice zástupce spotřebitelů a občanské společnosti připomíná, že je potřeba chránit rovněž střadatele a neprofesionální investory, a hodnotí kladně volbu Komise, která se pomocí cílených změn snaží zachovat vysokou míru pozornosti k finančním předpisům a usiluje o dosažení správné rovnováhy mezi požadavky různých kategorií investorů. Při zjednodušení předpisů se opravdu nesmí snížit ochrana střadatelů a méně zkušených investorů, které je potřeba přesně odlišit od profesionálních investorů.

1.5.

EHSV rovněž schvaluje cíl Komise snížit náklady na dodržování předpisů a předejít plýtvání materiálními zdroji tím, že se výrazně sníží množství papírové dokumentace související s investicemi a nahradí se digitálními nástroji, které umožňují rychlejší a spolehlivější interakci mezi příslušnými subjekty a klienty. Dokumentace se s jejich využitím lépe uchovává a zvyšuje se environmentální udržitelnost.

1.6.

EHSV kladně hodnotí zejména cíl zjednodušit sekuritizaci nevýkonných expozic. Tento normativní krok umožní bankám odlehčit svůj rozpočet a zvýšit schopnost poskytovat úvěry v době, kdy je tato schopnost nadmíru důležitá.

1.7.

EHSV se tedy domnívá, že opatření Komise by rozhodně mělo být rozsáhlejší a důraznější, než jak se navrhuje. V současnosti platný právní rámec upravující sekuritizaci úvěrů v selhání byl vytvořen před pandemií a obsahuje neflexibilní prvky, které mohou negativně zasáhnout reálnou ekonomiku a v současné ekonomické situaci oslabené pandemií pak zejména malé a střední podniky.

1.8.

K těmto neflexibilním prvkům, zejména lhůtám pro postupování nevýkonných expozic bankami, je potřeba přistupovat velmi obezřetně, aby navrhované zjednodušení nadměrně nezvýhodňovalo subjekty, které se specializují na řešení úvěrů v selhání, a neuvedlo do (ještě větších) nesnází podniky reálné ekonomiky, když budou banky vedeny ke zbavování se těchto úvěrů v příliš krátkých lhůtách.

2. Obecné připomínky

2.1.

Balíček obsahující návrhy změn finančního nařízení, který Evropská komise předložila dne 24. července 2020, doplňuje řadu opatření přijatých v posledních několika měsících v oblasti bankovnictví a finančnictví s cílem napomoci opravdovému oživení po krizi, již způsobila pandemie COVID-19.

2.2.

První soubor opatření této strategie se týkal bankovního sektoru a bylo v něm navrženo podpořit poskytování bankovních úvěrů domácnostem a podnikům v celé EU s cílem vyvážit nepříznivé vlivy na poptávku a nabídku způsobené dopadem pandemie na různá výrobní odvětví.

2.3.

Změny obsažené v balíčku předloženém 24. července se naopak zaměřují na kapitálové trhy a jejich cílem je podpořit investice, zvýšit kapitalizaci podniků a posílí schopnost bank financovat hospodářské oživení.

2.4.

Balíček navržený Komisí přináší konkrétní a zjednodušující změny čtyř důležitých předpisů k regulaci bankovního a finančního sektoru: směrnice o finančních nástrojích (MiFID II), nařízení o prospektu, nařízení o sekuritizaci a nařízení o kapitálových požadavcích (CRR). Z tohoto důvodu považujeme za důležité – i když je hlavním předmětem tohoto stanoviska směrnice MiFID II – vyjádřit se k celému balíčku, jelikož účinnost a užitečnost iniciativy Komise jsou jasnější, pokud je zasadíme do komplexního rámce změn.

2.5.

Zjednodušení požadavků na informace stanovených ve směrnici MiFID II již bylo naplánována na roky 2021 a 2022, takže Komise již za tímto účelem provedla veřejnou konzultaci. EHSV považuje za vhodné, aby se tyto změny uspíšily, a bylo tak ve fázi, která je pro evropské hospodářství kritická, možné rychle snížit náklady na dodržování předpisů spojené s prováděním pravidel MiFID II.

2.6.

Změnami nařízení (EU) 2017/1129 o prospektu navrženými prostřednictvím nového „prospektu EU pro oživení“ a cílenými změnami pro finanční zprostředkovatele, které obsahuje balíček, jejž předložila Komise, se zavádí zjednodušení zaměřená na snížení délky informačních prospektů, které mohou mít v současnosti až 100 stran, na 30 stran.

2.7.

Prostřednictvím změn nařízení o sekuritizaci a nařízení o kapitálových požadavcích hodlá Komise zlepšit nástroje, které má k dispozici bankovní systém Evropské unie, s cílem zlepšit jeho kapacitu financovat reálnou ekonomiku. Tato opatření navazují na předcházející návrh Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876 v reakci na pandemii COVID-19.

2.8.

Komise se ve svém návrhu zaměřuje na sekuritizaci úvěrů v selhání a hodlá podpořit možnost přeměny nesplácených úvěrů na obchodovatelné cenné papíry. Sekuritizace by tedy měla umožnit uvolnění kapitálu bank na další půjčky, a tak i financování hospodářského oživení širšímu okruhu investorů.

2.9.

Komise se ve svých návrzích obecně snaží o účinné zjednodušení dokumentace týkající se investic s cílem snížit administrativní zátěž, a tak uvolnit zdroje, které pak bude možné investovat do rychlého hospodářského oživení.

3. Konkrétní a obecné poznámky

3.1.

EHSV vítá návrhy Komise a souhlasí s jejich cíli. Je opravdu potřeba vyvinout veškeré úsilí v oblasti regulace za účelem: 1) usnadnění investic do reálné ekonomiky, 2) podpory poskytování úvěrů jednotlivcům a malým a středním podnikům a 3) stimulace rekapitalizace evropských podniků a posílení úlohy trhů s cennými papíry pro cíl oživení.

3.2.

EHSV vítá záměr částečně snížit zátěž spojenou s finanční regulací, která dopadá zejména na způsobilé protistrany a profesionální investory. Cíl v podobě zjednodušení, o který usiluje Komise, již uvítaly subjekty z bankovního sektoru.

3.3.

EHSV ze své pozice zástupce mj. spotřebitelů a občanské společnosti hodnotí kladně volbu zachovat v předpisech vysokou míru ochrany střadatelů a neprofesionálních investorů, přičemž se usiluje o dosažení správné rovnováhy mezi různými nároky. Je opravdu jasné, že se při zjednodušení předpisů nesmí snížit ochrana střadatelů a méně zkušených investorů, které je potřeba přesně odlišit od profesionálních investorů a způsobilých protistran.

3.4.

EHSV obecně doufá, že dojde k rozsáhlé revizi předpisů EU upravujících bankovní a finanční sektor, jak bylo nedávno uvedeno ve zprávě fóra na vysoké úrovni pro unii kapitálových trhů, aby se odstranila možná překrývání a možné nesrovnalosti v regulaci těchto sektorů a zejména se nahradila ustanovení (zavedená k zaručení bezpečnosti střadatelů), která se během času ukázala jako neúčinná, nákladná a penalizující pro účastníky finančních operací i pro investory.

3.5.

EHSV rovněž podporuje cíl Komise snížit náklady na dodržování předpisů a omezit plýtvání materiálními zdroji tím, že se výrazně sníží množství papírové dokumentace a nahradí se různými formami digitální interakce. Digitální nástroje totiž umožňují rychlejší a spolehlivější interakci mezi příslušnými subjekty a klienty, dokumentace se s jejich využitím lépe uchovává po delší dobu a zvyšuje se environmentální udržitelnost.

3.6.

EHSV rovněž schvaluje zjednodušení informací o nákladech a zátěži souvisejících s investicemi: protistranám se stanovuje různá míra povinnosti předkládat informace na základě toho, zda jsou způsobilé či nikoliv. I v této přesně vymezené a specifické souvislosti je potřeba usilovat o správnou rovnováhu mezi potřebou zjednodušení a potřebou náležitě chránit střadatele a neprofesionální investory.

3.7.

Z nejvýznamnějších aspektů návrhu, kterým se mění směrnice MiFID, vyzdvihuje EHSV aspekty související s limity a zajištěním investic do derivátových finančních nástrojů v energetice, domnívá se však, že by bylo užitečné, kdyby se při zavedení výjimek ze zajištění rizik u energetických derivátů mohly stanovit formy pobídek pro investice do energie z obnovitelných zdrojů.

3.8.

EHSV kladně hodnotí rozhodnutí Komise potvrdit pravidla omezující používání krytí z finančních nástrojů pocházejících z investic do zemědělských produktů určených k lidské spotřebě, a to z toho důvodu, že i když je důležité a nezbytné zaručit rozvoj nových trhů podporou investic mj. finančními nástroji, je zemědělským komoditám označeným jako významné potřeba věnovat zvláštní pozornost, aby se předešlo například tomu, že budou oceněna jiná než potravinová využití.

3.9.

EHSV kladně hodnotí skutečnost, že je mezi navrženými změnami zjednodušení všech prospektů, informačních zpráv a periodických zpráv, jehož prostřednictvím bude možné dosáhnout úspor potřebných k podpoře alternativních investic, a to také díky většímu využívání digitálních nástrojů.

3.10.

Jako pozitivní se rovněž jeví zkrácení délky informačních prospektů, jelikož oproti dokumentům, které byly v praxi často příliš dlouhé a pro méně zkušené střadatele obtížně srozumitelné, snižuje náklady na dodržování předpisů. EHS tedy doufá, že se dosáhne dvojího zjednodušení: jednak co se týče materiálních zdrojů vyplývajících z požadavků na informace, jednak, a především, co se týče předávání příslušných informací střadatelům.

3.11.

Komplexní zjednodušení v tomto sektoru, které je dobře shrnuto v novém modelu „prospektu EU pro oživení“, by fakticky mohlo podpořit příliv likvidity do podniků a obnovu výše kapitálu, která utrpěla během pandemie COVID-19. Usnadnila by se tak emise nových akcií také podniky s malou a střední tržní kapitalizací, což by jim zlepšilo přístup ke kapitálu, aniž by musely narušit nezbytnou ochranu střadatelů.

3.12.

Změna, kterou se navrhuje zvýšit práh pro osvobození od povinnosti zveřejňování prospektu pro jiné cenné papíry než ty, které podnik shromáždí prostřednictvím úvěrových institucí, ze 75 na 150 milionů eur, se zdá být zvláště užitečná k podpoře aktivní úlohy bank a úvěrových institucí v usnadňování oživení. Komise ve svém návrhu předpokládá, že toto zvýšení prahové hodnoty pro osvobození od prospektu bude dočasné. EHSV se nicméně domnívá, že tam, kde by toto opatření podpořilo skutečnou diverzifikaci forem financování podniků a přiblížilo malé a střední podniky kapitálovým trhům, by bylo vhodné prodloužit jeho platnost i na období po krizi.

3.13.

EHSV kladně hodnotí cíl zjednodušit sekuritizace pomocí méně rigidního obezřetnostního zacházení, pokud se tyto sekuritizace týkají úvěrů v selhání, což bankám umožní ulevit svému rozpočtu, a tak následně zvýšit schopnost poskytovat úvěry. Je však potřeba mít se na pozoru, aby toto zjednodušení nezvýhodňovalo pouze společnosti, které se specializují na řešení úvěrů v selhání, a neuvedlo do ještě větších nesnází podniky, když budou banky postupovat své úvěry v selhání příliš rychle.

3.14.

Pokud jde zejména o návrhy týkající se sekuritizace úvěrů v selhání, EHSV souhlasí s cílem, k němuž směřují návrhy Komise, považuje však za vhodné, aby opatření bylo rozsáhlejší, než se navrhuje.

3.15.

Smyslem nedávných návrhů Komise je zavést zvláštní pravidla pro nevýkonné expozice s cílem odlišit je v některých aspektech od splácených úvěrů, což je správné, je však potřeba poukázat na to, že celý v současnosti platný právní rámec upravující úvěry v selhání obsahuje neflexibilní prvky, které mohou výrazně zasáhnout reálnou ekonomiku a v současné ekonomické situaci oslabené pandemií pak zejména malé a střední podniky.

3.16.

Jde zejména o nařízení o mechanismu nesplácených úvěrů, podle nějž se musí snižovat hodnota úvěrů v selhání podle přesně daného harmonogramu a které málo zhodnocuje reálnou ekonomickou hodnotu záruk za tyto úvěry (nebo ji dokonce nezhodnocuje vůbec). Tento rámec byl obtížně slučitelný se situací na sekundárním trhu s úvěry v selhání již před pandemií, a je tedy jasné, že v ekonomické situaci po pandemii bude ještě problematičtější. Je proto vhodné alespoň dočasně pozastavit nebo přenastavit křivky jištění, jež stanoví nařízení o mechanismu nesplácených úvěrů. Výbor dále zdůrazňuje, že pravidlo týkající se doby po splatnosti v délce 90 dnů by mělo být vlivem nouzové situace spojené s COVID-19 dočasně uvolněno, aby se předešlo negativnímu sociálnímu dopadu tak krátkého období.

3.17.

EHSV si je vědom toho, že cílem návrhu Komise obsaženého v balíčku změn na podporu oživení kapitálového trhu je čelit dopadu pandemie COVID-19, poukazuje však na to, že ustanovení týkající se minimálního krytí úvěrů v selhání obsažená v nařízení Parlamentu a Rady 2019/630 jsou v současnosti nedostatečná k řešení ekonomických dopadů pandemie, a proto by se měla dočasně uvolnit.

3.18.

Kromě návrhů, které předložila Komise v oblasti sekuritizace úvěrů, je vhodné zefektivnit oproti současnému stavu, kdy se používají platná obezřetnostní pravidla, rovněž zacházení s úvěry v selhání, které nakoupí specializované subjekty a finanční instituce, aniž by využily sekuritizace, a to tak, že se zlepší článek 127 CRR. Na základě stávajícího právního rámce vzniká totiž paradoxní demotivace v důsledku nadměrné absorpce kapitálu finančními institucemi, které nakupují úvěry v selhání na sekundárním trhu.

3.19.

Při nákupu úvěrů v selhání tak vzniká výhoda pro specializované fondy, které jsou někdy v držení mimoevropských finančních subjektů, které nepodléhají regulačnímu rámci EU a ustanovením nařízení CRR. Vzniká tak paradoxně riziko, že velká pozornost, již EU věnovala vnitřní regulaci, zvýhodní ty, kteří sice provozují činnost na jednotném evropském trhu, jejichž sídlo a kapitál se však nacházejí mimo EU a tak, alespoň částečně, mimo její systém pravidel. Tento paradox narušuje zásadu „stejné riziko, stejné pravidlo“.

V Bruselu dne 29. října 2020.

předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

Top

Choose the experimental features you want to try