(1)

Dostupnost širokopásmového připojení je klíčovým předpokladem pro rozvoj, zavádění a používání informačních a komunikačních technologií (IKT) v hospodářství a společnosti. Širokopásmové připojení má strategický význam díky své schopnosti urychlit realizaci příspěvku těchto technologií k růstu a inovaci ve všech hospodářských odvětvích a k sociální a územní soudržnosti. V souladu s Lisabonskou strategií a následnými sděleními (2) Evropské komise (dále jen „Komise“) Kontrolní úřad rovněž podporuje plošnou dostupnost širokopásmových služeb všem evropským občanům.

(2)

Je třeba připomenout, že v dokumentu Akční plán pro státní podpory – Cílenější státní podpory a jejich nižší počet: plán pro reformu státní podpory v letech 2005–2009  (3) Komise konstatovala, že opatření státní podpory mohou být za určitých podmínek účinným nástrojem pro dosažení cílů společného zájmu. Státní podpora zejména může napravit selhání trhu, a tím zlepšit efektivní fungování trhů a zvýšit konkurenceschopnost. Dále může být státní podpora použita k dosažení více žádoucích, spravedlivých výsledků fungování trhů v případě, že trhy sice mají efektivní výsledky, ale ty se považují za neuspokojivé z hlediska politiky soudržnosti. Konkrétně může správně zacílený státní zásah v oblasti širokopásmového připojení přispět ke zmenšení „digitální propasti“ (4), která rozděluje oblasti či regiony určité země, kde se nabízejí cenově dostupné a konkurenční širokopásmové služby, a oblasti, kde tyto služby nabízeny nejsou.

(3)

Současně však musí být zajištěno, aby státní podpora nevedla k vytěsnění iniciativy trhu v odvětví širokopásmového připojení. Pokud by se státní podpora pro širokopásmové připojení uplatňovala v oblastech, kde by se tržní subjekty obvykle rozhodly investovat nebo kde již investovaly, mohlo by to ovlivnit investice, které již provozovatelé širokopásmových sítí provedli za tržních podmínek, a významně oslabit motivaci tržních subjektů v první řadě investovat do širokopásmového připojení. V takovýchto případech by státní podpora pro širokopásmové připojení mohla být kontraproduktivní vzhledem k cíli, který sleduje. Hlavním cílem kontroly státní podpory v oblasti širokopásmového připojení je zajistit, aby opatření státní podpory přinesla větší širokopásmové pokrytí a rozšíření širokopásmového připojení nebo je přinesla rychleji, než jak by bylo dosaženo bez této podpory, a aby kladné účinky podpory převážily nad jejími zápornými účinky v podobě narušení hospodářské soutěže.

(4)

Je třeba připomenout, že předpisový rámec pro elektronické komunikace se zabývá rovněž otázkami souvisejícími s širokopásmovým přístupem (5). Velkoobchodní trhy s širokopásmovým přístupem podléhají tudíž doposud regulaci ex ante ve všech státech ESVO (6). V této souvislosti již byla podniknuta řada iniciativ, jejichž cílem je reagovat na nové výzvy, které z hlediska regulace přinášejí přístupové sítě nové generace (dále jen „sítě NGA“) (7), zejména pokud jde o otázky přístupu (8).

(5)

Tato kapitola objasňuje politiku Kontrolního úřadu, pokud jde o používání pravidel státní podpory podle Dohody o EHP u státních opatření na podporu zavádění tradičních širokopásmových sítí na základě stávající rozhodovací praxe Komise (oddíl 2), a zabývá se rovněž řadou otázek týkajících se posuzování opatření zaměřených na podporu rychlého budování sítí NGA (oddíl 3).

(6)

Pokyny uvedené v této kapitole použije Kontrolní úřad při posuzování státní podpory pro širokopásmové připojení, čímž zvýší právní jistotu a transparentnost svých rozhodovacích postupů.

(7)

Ve své rozhodovací praxi se Komise v naprosté většině případů staví příznivě ke státním opatřením na podporu zavádění širokopásmového připojení ve venkovských oblastech a oblastech s nedostatečnou dostupností těchto služeb, avšak kritičtěji posuzuje opatření státní podpory v oblastech, kde již širokopásmová infrastruktura existuje a kde probíhá související hospodářská soutěž. Slučitelnost státních zásahů na podporu zavedení širokopásmového připojení, které splňovaly podmínky státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, který odpovídá čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, Komise dosud posuzovala především podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie který odpovídá čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP. V oddílech 2.2 a 2.3 je shrnuta politika Komise v oblasti státní podpory, která se týká státních opatření na podporu zavádění širokopásmových sítí.

(8)

Podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP „podpory poskytované v jakékoli formě členskými státy ES, státy ESVO nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami, neslučitelné s fungováním této dohody“. Z toho vyplývá, že opatření se považuje za státní podporu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

(9)

Veřejná podpora pro projekty širokopásmového připojení je často spojena s existencí státní podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP (9).

(10)

Za prvé, tato opatření obvykle zahrnují vynaložení státních prostředků (např. pokud stát projekty širokopásmového připojení podporuje prostřednictvím subvencí, slev na daních či jiných podmínek preferenčního financování) (10).

(11)

Za druhé, pokud jde o podporu poskytnutou pro výkon hospodářské činnosti, státní opatření podporující projekty zavádění širokopásmového připojení se obvykle týkají výkonu hospodářské činnosti (jako je budování, provozování či zpřístupňování širokopásmové infrastruktury, včetně páteřního zařízení pro přenos signálu a pozemního zařízení, tj. např. pevného, pozemního bezdrátového nebo satelitního přenosu případně jejich kombinací). Nicméně ve výjimečných případech, kdy takto financovaná síť neslouží k obchodním účelům (např. když síť umožňuje širokopásmový přístup pouze k nekomerčním internetovým stránkám, službám a informacím) (11), by takový státní zásah nezahrnoval poskytnutí hospodářské výhody podnikům, a tudíž by nepředstavoval státní pomoc ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(12)

Za třetí, pokud jde o poskytnutí výhody, podpora je obvykle poskytována přímo investorům (12) dané sítě, kteří jsou ve většině případů vybíráni formou otevřeného zadávacího řízení (13). Použití zadávacího řízení sice zajišťuje, aby byla každá podpora omezena na minimální výši nezbytnou pro konkrétní projekt, ale finanční podpora by vítěznému účastníkovi mohla umožnit provádět obchodní činnost za podmínek, které by jinak na trhu nebyly k dispozici. K nepřímým příjemcům podpory mohou patřit další provozovatelé, kteří získají velkoobchodní přístup k takto vybudované infrastruktuře, a také uživatelé z řad podniků, kteří získají širokopásmové připojení za podmínek příznivějších, než jaké by platily bez státního zásahu (14).

(13)

Za čtvrté, pokud jde o podmínku selektivity, státní opatření na podporu zavádění širokopásmových sítí jsou svou povahou selektivní, protože jsou zaměřena na podniky působící pouze v některých regionech nebo v některých segmentech celého trhu se službami elektronických komunikací. Zásah státu navíc, pokud jde o narušení hospodářské soutěže, obvykle mění stávající podmínky na trhu v tom smyslu, že si řada podniků po jeho provedení vybere služby poskytované vybranými dodavateli místo stávajících alternativních tržních řešení, která mohou být dražší (15). Skutečnost, že širokopásmové služby začnou být k dispozici nebo začnou být nabízeny za cenu nižší, než jaká by existovala bez zásahu, tudíž svým účinkem narušuje hospodářskou soutěž. Kromě toho může státní podpora pro širokopásmové připojení snížit výnosnost a vytěsnit investice účastníků trhu, kteří by jinak byli připraveni investovat v cílové oblasti nebo jejích částech.

(14)

Konečně v míře, v jaké má státní zásah potenciál ovlivnit poskytovatele služeb z jiných států ESVO, má také účinek na obchod, protože trhy s elektronickými komunikačními službami (včetně velkoobchodních a maloobchodních trhů se širokopásmovým připojením) jsou otevřené hospodářské soutěži mezi provozovateli a poskytovateli služeb (16).

(15)

Pokud stát zavádění širokopásmového připojení podporuje formou majetkové účasti na společnosti, která má daný projekt realizovat, nebo kapitálové injekce do této společnosti, je nutné posoudit, zda takováto investice nepředstavuje státní podporu. Ze zásady rovného zacházení vyplývá, že kapitál poskytnutý podniku, ať přímo či nepřímo, státem za podmínek odpovídajících obvyklým tržním podmínkám nelze považovat za státní podporu.

(16)

Pokud majetková účast nebo kapitálové vklady veřejného investora nejsou spojeny s dostatečnými vyhlídkami na výnosnost, a to ani v dlouhodobém horizontu, je daný zásah nutné pokládat za podporu ve čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP a jeho slučitelnost se společným trhem musí být posouzena pouze na základě kritérií stanovených v uvedeném článku (17).

(17)

Použití zásady soukromého investora v tržním hospodářství v oblasti širokopásmového připojení Komise zkoumala ve svém rozhodnutí ve věci města Amsterdamu (18). V tomto rozhodnutí se zdůrazňuje, že soulad veřejné investice s tržními podmínkami musí být doložen důkladně a komplexně, a to buď prostřednictvím významné účasti soukromých investorů, nebo prostřednictvím řádného obchodního plánu, z něhož vyplývá přiměřená návratnost investic. Pokud se projektu účastní soukromí investoři, je nutnou podmínkou, že budou muset převzít obchodní riziko spojené s danou investicí za stejných podmínek jako veřejný investor.

(18)

V některých případech mohou mít státy ESVO za to, že by poskytování širokopásmové sítě mělo být považováno za veřejnou službu nebo službu obecného hospodářského zájmu (dále jen „SOHZ“) ve smyslu čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP (19).

(19)

Podle judikatury Soudního dvora nemusí státní financování poskytování SOHZ spadat do působnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, jestliže jsou splněny čtyři hlavní podmínky (obvykle označované jako kritéria podle rozsudku ve věci Altmark) (20). Jde o tato čtyři kriteria: a) příjemce podpory z mechanismu státního financování SOHZ musí být formálně pověřen poskytováním a plněním takové služby a povinnosti, které služba zahrnuje, musí být jasně vymezeny; b) ukazatele, na základě kterých je vypočítána vyrovnávací platba, musí být stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem, aby nemohlo dojít k udělení hospodářské výhody, která by mohla přijímající podnik zvýhodnit oproti konkurenčním podnikům; c) vyrovnávací platba nemůže překročit výši nezbytnou k pokrytí všech nebo části nákladů vzniklých v souvislosti s plněním povinností SOHZ, přičemž se zohlední příslušné příjmy, jakož i přiměřený zisk z jejich plnění, a d) pokud výběr příjemce podpory není proveden postupem zadávání veřejných zakázek, výše přiznané vyrovnávací platby musí být stanovena na základě analýzy nákladů, které by běžný, řádně řízený podnik vynaložil na plnění těchto povinností, přičemž se zohlední příslušné příjmy a přiměřený zisk.

(20)

Ve dvou rozhodnutích (21), která se týkala opatření přijatých regionálními orgány spočívajících v udělení koncese k poskytování (subvencovaných) veřejných služeb (22) soukromým subjektům pro zavedení základních širokopásmových sítí v regionech s jejich nedostatečnou dostupností, dospěla Komise k závěru, že oznámené režimy podpory jsou v souladu se čtyřmi kritérii stanovenými v rozsudku ve věci Altmark, a tudíž nespadají do působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (23). Zejména byl v obou těchto případech vítězný účastník zadávacího řízení vybrán na základě nejnižší požadované částky podpory a výše přiznané vyrovnávací platby byla stanovena na základě předem určených a transparentních kritérií. Kromě toho Komise nezjistila žádné důkazy o existenci ani riziku nadměrných náhrad.

(21)

Naproti tomu Komise rozhodla, že pojem SOHZ a následné použití judikatury ve věci Altmark nelze přijmout v případech, kdy poskytovatel nemá jasné pověření ani povinnost poskytovat širokopásmový přístup všem občanům a podnikům v oblastech s jeho nedostatečnou dostupností a připojit je, nýbrž je orientován spíše na připojení podniků (24).

(22)

Navíc z judikatury vyplývá, že ačkoli mají státy ESVO široký prostor pro uvážení při vymezování toho, co považují za služby obecného hospodářského zájmu, v případě zjevné chyby může Kontrolní úřad vymezení takovýchto služeb nebo úkolů státem ESVO zpochybnit (25). Jinými slovy, ačkoliv vymezení povahy a rozsahu úkolů SOHZ spadá do pravomoci a uvážení států ESVO, tato pravomoc není ani neomezená ani ji nelze vykonávat svévolně (26). Konkrétně, aby bylo možné považovat činnost za SOHZ, měla by vykazovat zvláštní charakteristiky ve srovnání s běžnými hospodářskými činnostmi (27). V této souvislosti bude mít Kontrolní úřad za to, že v oblastech, kde soukromí investoři již investovali do infrastruktury širokopásmové sítě (nebo kde dále rozšiřují svou síťovou infrastrukturu) a kde již poskytují konkurenční širokopásmové služby s dostatečným pokrytím, nemělo by být zřízení souběžné konkurenční a veřejně financované širokopásmové infrastruktury považováno za SOHZ ve smyslu čl. 59 odst. 2 Dohody o EHP (28). Kde lze však prokázat, že soukromí investoři nemusí být v situaci, aby v blízké budoucnosti (29) poskytli přiměřené širokopásmové pokrytí všem občanům nebo uživatelům, a ponechají tudíž značnou část populace bez připojení, je možné poskytnout vyrovnávací platbu za závazek veřejné služby podniku pověřenému provozem SOHZ, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v bodech 23 až 27. V úvodu je třeba zdůraznit, že úvahy uvedené v těchto bodech jsou založeny na zvláštnostech odvětví širokopásmového připojení a odrážejí zkušenosti, které Komise dosud získala v této oblasti. Podmínky stanovené v těchto bodech tudíž nejsou vyčerpávající, jsou však indikativní, pokud jde o přístup Kontrolního úřadu k posuzování v jednotlivých případech, zda předmětné činnosti lze vymezit jako SOHZ a zda je veřejné financování přiznané v tomto ohledu v souladu s pravidly pro státní podpory v Dohodě o EHP.

(23)

Pokud jde o vymezení rozsahu úkolů SOHZ pro účely zajištění plošného zavedení širokopásmové infrastruktury, státy ESVO musí popsat důvody, proč si předmětná služba vzhledem ke svému zvláštnímu charakteru zaslouží, aby byla považována jako SOHZ a aby byla odlišena od jiných hospodářských činností (30). Měly by dále zajistit, že úkoly SOHZ naplňují určité minimální požadavky, které jsou společné každému úkolu SOHZ a prokázat, že jsou tyto požadavky opravdu v předmětné věci splněny.

(24)

Mezi tyto požadavky patří přinejmenším a) akt, kterým orgán veřejné moci pověřuje dotčeného provozovatele úkoly SOHZ a b) univerzální a závazná povaha těchto úkolů. Tudíž při hodnocení, zda definice SOHZ pro zavedení širokopásmového připojení nezakládá zjevně nesprávné posouzení, by státy ESVO měly zajistit, aby infrastruktura pro širokopásmové připojení, jež má být zavedena, poskytovala univerzální přístup pro všechny uživatele v dané oblasti, ať již z řad domácností nebo podniků. Závazná povaha úkolů SOHZ navíc znamená, že poskytovatel sítě, jež má být zavedena, nebude moci odmítnout přístup k infrastruktuře v rámci svého uvážení nebo na diskriminačním základě (např. z důvodu, že nemusí být komerčně výhodné poskytovat přístupové služby v dané oblasti).

(25)

Vzhledem ke stavu hospodářské soutěže, jenž byl dosažen od liberalizace odvětví elektronických služeb v EHP, a zvláště pak hospodářské soutěže, která dnes existuje na maloobchodním trhu s širokopásmovým připojením, síť financovaná z veřejných zdrojů v kontextu SOHZ by měla být přístupná všem zúčastněným provozovatelům. Uznání úkolů SOHZ pro zavedení širokopásmového připojení by proto mělo být založeno na poskytnutí pasivní a nezávislé (31) infrastruktury s otevřeným přístupem. Takováto síť by měla poskytovat žadatelům o přístup všechny možné formy přístupu k síti a umožňovat hospodářskou soutěž na maloobchodní úrovni a zajišťovat tak poskytnutí konkurenční a dostupné služby koncovým uživatelům (32). Úkoly SOHZ by se proto měly vztahovat nejen zavedení širokopásmové sítě poskytující univerzální připojení a poskytování souvisejících služeb v oblasti velkoobchodního přístupu, aniž by však zahrnovaly maloobchodní komunikační služby (33). Kde je poskytovatel úkolů SOHZ rovněž vertikálně integrovaným provozovatelem širokopásmového připojení, měly by být zavedeny dostatečné pojistky, aby došlo k vyloučení střetu zájmů, nepřípustné diskriminace a jakýchkoliv dalších skrytých nepřímých výhod (34).

(26)

Jelikož je trh s elektronickou komunikací plně liberalizován, SOHZ pro zavedení širokopásmového připojení nelze založit na přiznání zvláštního nebo výlučného práva poskytovateli SOHZ ve smyslu čl. 59 odst. 1 Dohody o EHP.

(27)

Aby vyhověl úkolu univerzálního pokrytí, bude možná muset poskytovatel SOHZ zavést síťovou infrastrukturu nejen do oblastí, které nejsou rentabilní, ale rovněž do oblastí rentabilních, tzn. do oblastí, do kterých již jiní provozovatelé možná zavedli svou vlastní síťovou infrastrukturu nebo to plánují v blízké budoucnosti. Vzhledem ke zvláštnostem odvětví širokopásmového připojení by v tomto případě však jakákoliv přiznaná vyrovnávací platba měla pokrývat pouze náklady na vybudování infrastruktury v oblastech, které nejsou rentabilní (35). Tam, kde SOHZ pro zavedení širokopásmové sítě není založeno na zavedení veřejně vlastněné infrastruktury, je třeba zavést odpovídající kontrolu a mechanismy zpětného získání (tzv. „claw-back mechanism“), aby se vyloučily jakékoliv neoprávněné výhody pro poskytovatele SOHZ získané tím, že si ponechá vlastnictví sítě financované z veřejných prostředků poté, co skončí koncese SOHZ. Konečně vyrovnávací platby za SOHZ by zásadně měly být přiznávány v otevřeném, transparentním, nediskriminačním zadávacím řízení, které vyžaduje po všech uchazečích vymezit transparentním způsobem rentabilní oblasti a oblasti, které nejsou rentabilní, odhadované očekávané příjmy a vyžádanou odpovídající částku vyrovnávací platby, jež požadují za zcela nezbytnou, aby se vyloučilo riziko nadměrných náhrad. Zadávací řízení organizované za těchto podmínek by mělo zaručit, že čtvrté kritérium stanovené podle rozsudku věci Altmark je naplněno (viz 19. bod odůvodnění).

(28)

V případě, že čtyři kritéria stanovená v rozsudku ve věci Altmark nejsou splněna, a pokud jsou splněny obecné podmínky pro použití čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, vyrovnávací platba za závazek veřejné služby za zavedení širokopásmové infrastruktury bude představovat státní podporu a bude podléhat článkům 49, 59, 61 Dohody o EHP a článku 1 části I protokolu 3 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „protokol 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“). V tomto případě státní podporu v podobě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytnutou určitým podnikům pověřeným provozem služeb obecného hospodářského zájmu (viz body 23–27 výše) lze považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP a vyjmout z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a soudním dvoru, pokud jsou splněny požadavky stanovené v aktu uvedeném v bodě 1h přílohy XV Dohody o EHP (rozhodnutí Komise 2005/842/ES ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu) (36), přizpůsobeném Dohodě o EHP protokolem 1 této dohody (37).

(29)

V případech, kdy Komise shledala, že oznámené opatření představuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, bylo posouzení slučitelnosti dosud založeno přímo na čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie (38).

(30)

Oblasti, kterých se týká projekt státní podpory pro širokopásmové připojení, mohou být současně podporovanými oblastmi ve smyslu čl. 61 odst. 3 písm. a) a c) a kapitoly o regionální podpoře na období 2007–2013 v pokynech Kontrolního úřadu pro státní podporu (dále jen „kapitola o regionální podpoře“) (39). V takovém případě může být podpora pro širokopásmové připojení rovněž považována za podporu na počáteční investice ve smyslu kapitoly o regionální podpoře. Nicméně v mnoha případech, které Komise dosud zkoumala, byla oznámená opatření zaměřena i na jiné než „podporované“ oblasti, a Komise v důsledku toho nemohla provést posouzení podle pokynů k regionální podpoře (40).

(31)

Jestliže opatření spadá do působnosti kapitoly o regionální podpoře a plánuje se udělení individuální ad hoc podpory jedinému podniku nebo podpory omezené na jednu oblast činnosti, je odpovědností státu ESVO doložit, že jsou splněny podmínky kapitoly o regionální podpoře. To znamená především, že dotyčný projekt přispívá k jednotné strategii regionálního rozvoje a že vzhledem ke svému charakteru a rozsahu nepovede k nepřijatelnému narušení hospodářské soutěže.

(32)

Při posuzování, zda lze opatření podpory považovat za slučitelné s fungováním Dohody o EHP, Kontrolní úřad porovná pozitivní dopad tohoto opatření spočívající v dosažení cíle společného zájmu s jeho možnými negativními vedlejšími účinky, jako je narušení obchodu a hospodářské soutěže.

(33)

Při ověřování vyváženosti Kontrolní úřad posoudí tyto otázky:

(34)

Jednotlivé kroky ověření vyváženosti v oblasti širokopásmového připojení jsou podrobněji popsány v oddílech 2.3.2 a 2.3.3.

(35)

Jak je uvedeno v úvodu, plošná dostupnost širokopásmového připojení za přiměřenou cenu má velký význam díky své schopnosti urychlit realizaci příspěvku informačních a komunikačních technologií k růstu a inovaci ve všech hospodářských odvětvích a k sociální a územní soudržnosti.

(36)

Ekonomická stránka poskytování širokopásmového připojení je taková, že investice do něj nebudou účastníci trhu ve všech případech považovat za rentabilní. Úspory z hustoty sítě vedou k tomu, že zavádění širokopásmových sítí je obecně rentabilnější na místech s vyšší a koncentrovanější potenciální poptávkou, tj. v hustě obydlených oblastech. Vzhledem k vysokým fixním nákladům investice se s poklesem hustoty obyvatelstva výrazně zvyšují jednotkové náklady. V důsledku toho lze obvykle širokopásmovými sítěmi se ziskem pokrýt pouze část obyvatelstva. Obdobně může být v některých oblastech vybudování sítě rentabilní pouze pro jednoho poskytovatele, a nikoli pro dva či více.

(37)

Tam, kde trh nezajišťuje dostatečné pokrytí širokopásmovým připojením nebo kde podmínky přístupu nejsou přiměřené, může být státní podpora užitečná. Konkrétně může státní podpora v odvětví širokopásmového připojení napravit selhání trhu, tj. situace, kdy jednotliví tržní investoři neinvestují, i když by to z širšího hospodářského pohledu bylo účelné, např. kvůli kladným vedlejším účinkům. Jinak je na státní podporu pro širokopásmové připojení možné pohlížet také jako na nástroj k dosažení cílů v oblasti spravedlnosti, tj. jako na způsob, jak zlepšit přístup všech členů společnosti k základním komunikačním prostředkům a jejich účast ve společnosti, jakož i svobodu projevu pro všechny členy společnosti, a tudíž zlepšit sociální a územní soudržnost.

(38)

Hned na začátku je užitečné zavést základní rozlišení mezi typy oblastí, které mohou být cílem podpory, podle toho, nakolik je v nich širokopásmové připojení již dostupné. Komise důsledně rozlišuje mezi oblastmi, kde neexistuje žádná širokopásmová infrastruktura ani není pravděpodobné, že by tam v blízké budoucnosti vznikla (bílá místa), oblastmi, kde působí pouze jeden provozovatel širokopásmové sítě (šedá místa), a oblastmi, kde působí dva či více poskytovatelů širokopásmových sítí (černá místa) (42).

(39)

Kontrolní úřad se řídí zásadou, podle níž podpora zavádění širokopásmových sítí ve venkovských oblastech a oblastech s nedostatečnou obslužností, tedy na tzv. bílých místech, podporuje územní sociální a hospodářskou soudržnost a řeší selhání trhu. Se ziskem lze širokopásmovými sítěmi pokrýt obvykle jen část obyvatelstva, a pro dosažení úplného pokrytí je tudíž státní podpora nutná.

(40)

Kontrolní úřad souhlasí s tím, že prostřednictvím finanční podpory pro poskytování širokopásmových služeb v oblastech, kde nyní nejsou k dispozici a kde neexistují ani plány soukromých investorů zavést tuto infrastrukturu v blízké budoucnosti, státy ESVO sledují čistě cíle soudržnosti a hospodářského rozvoje, a jejich zásahy proto budou pravděpodobně v souladu se společným zájmem (43). Termín „blízká budoucnost“ je třeba chápat jako období tří let. V tomto ohledu by mělo být investiční úsilí plánované soukromými investory takové, aby zaručovalo, že bude učiněn v období tří let přinejmenším značný pokrok v oblasti pokrytí s tím, že k dokončení plánované investice dojde v přiměřeném časovém rámci poté (v závislosti na zvláštnostech každé oblasti a projektu). Veřejné orgány mohou požadovat předložení obchodního plánu spolu s podrobným kalendářem zavádění a rovněž důkaz o odpovídajícím financování nebo jiný druh potvrzení, které by mohl doložit hodnověrný a reálný charakter plánované investice provozovatele soukromých sítí.

(41)

Jestliže v dané zeměpisné oblasti působí alespoň dva poskytovatelé širokopásmových sítí a širokopásmové služby se zde poskytují za konkurenčních podmínek (hospodářská soutěž založená na vlastních zařízeních), nedochází k selhání trhu nedochází. V souladu s tím existuje velmi malý prostor pro dosažení dalších přínosů státním zásahem. Státní podpora financování výstavby další širokopásmové sítě naopak v zásadě povede k nepřijatelnému narušení hospodářské soutěže a k vytěsnění soukromých investorů. Neexistuje-li tedy jasně prokázané selhání trhu, bude Kontrolní úřad opatření financující zavedení další širokopásmové infrastruktury v černé zóně posuzovat negativně (44).

(42)

Z toho, že v dané oblasti působí provozovatel sítě, nutně nevyplývá, že zde neexistuje selhání trhu ani problém se soudržností. Monopolní poskytování může mít vliv na kvalitu služby anebo na cenu, za kterou jsou služby nabízeny občanům. Na druhé straně v oblastech, kde působí jen jeden provozovatel širokopásmové sítě, mohou subvence na vybudování alternativní sítě z podstaty věci narušit tržní dynamiku. Státní podpora pro zavádění širokopásmových sítí na šedých místech proto vyžaduje podrobnější analýzu a pečlivé posouzení slučitelnosti.

(43)

I když v cílové oblasti státního zásahu může působit provozovatel sítě, některé kategorie uživatelů přesto nemusí mít k dispozici dostatečné služby v tom smyslu, že buď uživatelé nemají přístup k některým širokopásmovým službám, které požadují, nebo při neexistenci regulovaných tarifů pro velkoobchodní přístup, byly maloobchodní ceny za tyto služby nedostupné ve srovnání se stejnými službami, které jsou nabízeny v jiných oblastech či regionech dané země, v nichž probíhá intenzivnější hospodářská soutěž (45). Pokud navíc existují jenom omezené vyhlídky na to, že třetí strany vybudují alternativní infrastrukturu, může být financování takové alternativní infrastruktury vhodným opatřením. Tím by došlo k nápravě situace chybějící hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury, a v důsledku toho k omezení problémů vyplývajících z faktického monopolního postavení stávajícího provozovatele (46). Na poskytnutí podpory za takovýchto okolností se ovšem vztahuje řada podmínek, které musí dotčený stát ESVO splnit.

(44)

V souladu s tím může Kontrolní úřad za určitých podmínek prohlásit za slučitelná opatření státní podpory zaměřená na oblasti, kde stále existuje faktický monopol na poskytování širokopásmové infrastruktury, za předpokladu, že i) nejsou nabízeny cenově dostupné nebo dostatečné služby odpovídající potřebám občanů či podniků a ii) k dosažení stejných cílů nejsou k dispozici opatření méně narušující hospodářskou soutěž (včetně regulace ex ante). Za účelem rozhodnutí, zda jsou uvedené předpoklady splněny, Kontrolní úřad zejména posoudí, zda:

(45)

Je-li pokrytí širokopásmovým připojením považováno za nedostatečné, může být státní zásah nutný. V takovém případě je nejprve třeba položit otázku, zda je státní podpora vhodným nástrojem politiky pro řešení daného problému, nebo zda existují jiné, vhodnější nástroje.

(46)

V této souvislosti Kontrolní úřad konstatoval, že regulace ex ante sice v mnoha případech usnadnila zavádění širokopásmového připojení v městských a hustěji obydlených oblastech, ale vždy nemusí být dostatečným nástrojem k zajištění nabídky širokopásmových služeb, zejména v oblastech s jejich nedostatečnou dostupností, kde je základní výnosnost takových investic nízká (47).

(47)

Obdobně ani opatření na podporu širokopásmového připojení na straně poptávky (například poukázky pro konečné uživatele), ačkoliv mohou pozitivně přispět k rozšíření širokopásmového připojení a je třeba je podporovat coby alternativu nebo doplněk k jiným veřejným opatřením, nemohou nedostatečnou dostupnost širokopásmového připojení vždy vyřešit (48). V takových situacích tedy může být veřejné financování jedinou možností, jak problém nedostatečné dostupnosti širokopásmového připojení překonat.

(48)

Pokud jde o motivační účinek podpory, je třeba přezkoumat, zda by dotčená investice do širokopásmové sítě nebyla provedena ve stejném časovém rámci i bez státní podpory.

(49)

Při posuzování přiměřené povahy oznámených opatření na bílých či šedých místech nesplnění kterékoli z níže uvedených podmínek v písm. a) až h) by znamenalo nutnost důkladného posouzení (49) a nejspíše by vedlo k negativnímu závěru ohledně slučitelnosti podpory s fungováním Dohody o EHP:

(50)

V současnosti začíná řada států ESVO věnovat pozornost podpoře širokopásmových sítí, které poskytují služby při velmi vysokých rychlostech připojení a podporují širokou škálu vyspělých konvergovaných digitálních služeb. Těmito sítěmi NGA jsou většinou sítě z optických vláken nebo vyspělé modernizované kabelové sítě, které mají zcela či z velké části nahradit stávající širokopásmové sítě z měděných vodičů nebo stávající kabelové sítě.

(51)

Sítě NGA jsou kabelové přístupové sítě sestávající zcela nebo zčásti z optických prvků, které dokážou poskytovat služby širokopásmového přístupu s vylepšenými vlastnostmi (jako je vyšší propustnost) ve srovnání se službami poskytovanými prostřednictvím stávajících sítí z měděných vodičů (58).

(52)

V podstatě jde o to, že sítě NGA budou nabízet takovou rychlost a kapacitu, že v budoucnosti umožní příjem obsahu s vysokým rozlišením, budou podporovat aplikace poskytované na vyžádání, které jsou náročné na šířku pásma, a zajistí pro podniky cenově dostupné symetrické širokopásmové připojení, které je v současnosti obvykle dostupné jen pro velké podniky. Celkově mohou sítě NGA přispět ke zdokonalení všech aspektů širokopásmové technologie a širokopásmových služeb.

(53)

Komise se již zabývala některými oznámeními o státní podpoře, která se týkala podpory zavádění sítí z optických vláken. Tyto případy zahrnovaly buď vybudování regionální „páteřní“ sítě NGA (59), nebo zajištění optického připojení jen pro omezený počet uživatelů z řad podniků (60).

(54)

Stejně jako u takzvané „první generace“, tj. zavedení základních širokopásmových sítí, odůvodňují státní, městské a regionální orgány svou podporu rychlému zavádění sítí z optických vláken na základě selhání trhu nebo cíle v oblasti soudržnosti. Jestliže se u budování základní širokopásmové infrastruktury státní zásahy v rozhodovací praxi Komise týkaly především venkovských komunit či oblastí (nízká hustota osídlení, vysoké kapitálové náklady) nebo hospodářsky zaostalých oblastí (nízká schopnost nakupovat služby), nyní se uvádí, že ekonomická stránka modelu sítí NGA od zavedení těchto sítí odrazuje nejen v řídce obydlených oblastech, ale také v některých městských zónách. Konkrétně se zdá, že hlavním problémem ovlivňujícím rychlé a rozsáhlé zavádění sítí NGA jsou náklady a v menší míře také hustota obyvatelstva (61).

(55)

Opodstatněný tak může být přímý zásah veřejných orgánů s cílem zajistit, aby ze značných potenciálních vedlejších účinků sítí NGA na hospodářství měly prospěch i oblasti, které provozovatelé sítí nepovažují za rentabilní, a aby tyto oblasti nebyly postiženy novou digitální „propastí NGA“ kvůli absenci této sítě. Státy ESVO tedy mohou mít v úmyslu podpořit rozvoj sítí NGA v oblastech, kde by stávající provozovatelé širokopásmových sítí investovali do sítí NGA až za několik let, protože tyto oblasti nejsou tolik finančně atraktivní jako některé významné městské zóny. V určitých případech se mohou státy ESVO rozhodnout investovat samy nebo poskytnout finanční podporu soukromým provozovatelům, aby zajistily možnost připojení k síti NGA nebo urychlily jeho zavedení oproti předpokládanému termínu, a tak dosáhly co nejrychlejšího využití příležitostí v oblasti zaměstnanosti a dalších hospodářských příležitostí.

(56)

U každého veřejného zásahu, jehož cílem je podpořit zavedení nebo rychlejší zavedení sítě NGA, musí být zajištěna slučitelnost s pravidly státní podpory.

(57)

Státy ESVO si pro podporu či urychlení zavádění sítí NGA mohou zvolit různé úrovně zásahů na trhu. V tomto ohledu se ve vztahu ke státním zásahům v oblasti zavádění sítí NGA obdobně uplatní úvahy uvedené výše v oddílech 2.2.1 a 2.2.2 (použití zásady investora v tržním hospodářství, vyrovnávací platby za závazek veřejné služby a kritéria podle rozsudku ve věci Altmark). V závislosti na povaze a účincích zvoleného zásahu může být podle pravidel státní podpory opodstatněný různý analytický přístup.

(58)

U oblastí, kde se očekává, že soukromí investoři v budoucnosti zavedou sítě NGA, mohou státy ESVO rozhodnout o přijetí souboru opatření k urychlení investičního cyklu a tím vybízet investory k dřívější realizaci jejich investičních plánů. Tato opatření nutně nemusí zahrnovat státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Vzhledem k tomu, že velká část nákladů na zavádění sítí z optických kabelů vzniká v souvislosti se stavebními a inženýrskými pracemi (například provádění výkopů, pokládání kabelů, instalace domovních rozvodů atd.), mohou se státy ESVO v souladu s předpisovým rámcem EHP pro elektronické komunikace například rozhodnout, že usnadní proces práva užívání nebo že provozovatelům sítí uloží povinnost koordinovat stavební práce či sdílet část infrastruktury (62). Podle stejné logiky mohou státy ESVO nařídit, že optické připojení musí být součástí veškeré nové výstavby (včetně nových vodovodních, energetických, dopravních či kanalizačních sítí) nebo budov.

(59)

Obdobně se mohou veřejné orgány rozhodnout, že provedou některé stavební práce (například výkopy na pozemcích ve veřejném vlastnictví či výstavbu vedení) s cílem umožnit a zrychlit instalaci vlastních síťových prvků dotčených provozovatelů. Provedené stavby by však neměly být určeny pro konkrétní odvětví, ale v zásadě by měly být otevřeny nejen pro provozovatele elektronických komunikací, nýbrž pro všechny potenciální uživatele (tj. společnostem zajišťujícím rozvod elektřiny, plynu, vody apod.). Pokud takovéto veřejné zásahy směřují k vytvoření nezbytných předpokladů umožňujících provozovatelům veřejných služeb instalovat vlastní infrastrukturu (zejména tím, že snižují jejich kapitálové náklady) bez diskriminace zvýhodňující určité odvětví nebo podnik, nespadají do působnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(60)

Podobná opatření mohou přijmout také VRO s cílem zajistit rovný a nediskriminační přístup ke sloupům nebo sdílení vedení, které je ve vlastnictví poskytovatelů veřejných služeb nebo stávajících provozovatelů sítí.

(61)

Jak ukazuje rozhodovací praxe Komise v oblasti základního širokopásmového připojení, státní podporu pro širokopásmové sítě ve většině případů poskytují místní nebo regionální orgány, kterým jde buď o to, napravit stav nedostatečné dostupnosti širokopásmového připojení v regionu, nebo o zvýšení konkurenceschopnosti regionu dalším zlepšením dosavadního pokrytí širokopásmovým připojením a síťové konektivity. Pro dosažení těchto dvou cílů veřejné orgány zatím buď prostřednictvím zadávacího řízení zadávaly výstavbu a řízení širokopásmové infrastruktury ve veřejném vlastnictví, nebo finančně podporovaly budování širokopásmové sítě v soukromém vlastnictví (63).

(62)

V případě, že veřejné zásahy představují státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí být oznámeny Kontrolnímu úřadu, který posoudí jejich slučitelnost se společným trhem podle uvedených vůdčích zásad v oddílech 3.3 a 3.4 (64).

(63)

Jak je připomenuto v 38. bodu odůvodnění, slučitelnost státní podpory pro rozvoj tradičního širokopásmového připojení je posouzena pomocí rozlišení mezi bílými, šedými a černými místy. Kontrolní úřad soudí, že toto rozlišení má význam i pro posuzování slučitelnosti státní podpory pro sítě NGA podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, avšak vyžaduje přesnější vymezení zohledňující specifika sítí NGA.

(64)

V této souvislosti je třeba mít na paměti, že v dlouhodobějším výhledu se předpokládá, že sítě NGA nahradí stávající základní širokopásmové sítě. Je pravděpodobné, že v míře, v jaké mají sítě NGA jinou síťovou architekturu, která nabízí podstatně kvalitnější širokopásmové služby, než jaké jsou k dispozici dnes, a poskytují služby, které současné širokopásmové sítě nepodporují, se budou v budoucnosti objevovat významné rozdíly mezi oblastmi, které budou pokryty sítěmi NGA, a těmi, které pokryty nebudou (65).

(65)

V současnosti některé vyspělé základní širokopásmové sítě (například ADSL 2+ (66)) také do určité míry podporují některé druhy širokopásmových služeb, které budou v blízké budoucnosti nejspíše nabízeny prostřednictvím sítí NGA (jako jsou základní služby „triple play“). Aniž je dotčeno zavedení regulace ex ante, je ovšem třeba podotknout, že se mohou objevit nové produkty nebo služby, které nebudou nahraditelné ani na straně nabídky, ani na straně poptávky a které budou vyžadovat rychlost širokopásmového připojení překračující fyzikální horní mez základní širokopásmové infrastruktury.

(66)

Pro účely posuzování státní podpory pro sítě NGA by se proto oblast, kde tyto sítě v současnosti neexistují a kde ani není pravděpodobné, že by byly v blízké budoucnosti vybudovány a uvedeny do plného provozu soukromými investory, měla pokládat za „bílé místo z hlediska NGA“ (67). V této souvislosti by se obratem „v blízké budoucnosti“ mělo rozumět období tří let (68). Pokud lze doložit, že soukromí investoři nemají v plánu zavádět sítě NGA v nadcházejících třech letech, měly by mít veřejné orgány za určitých podmínek právo zasáhnout za účelem řešení otázek sociální soudržnosti, regionálního rozvoje nebo selhání trhu. Investiční úsilí plánované soukromými investory by mělo být takové, aby zaručovalo, že bude učiněn v období tří let přinejmenším značný pokrok v oblasti pokrytí s tím že k dokončení plánované investice dojde v přiměřeném časovém rámci poté (v závislosti na zvláštnostech každé oblasti a projektu). Použití delšího časového horizontu by nebylo vhodné, protože by mohlo ohrozit zájmy regionů s nedostatečnou dostupností příslušných služeb ve srovnání s jinými částmi země, kde jsou služby těchto vyspělých širokopásmových sítí dostatečně dostupné. Veřejné orgány mohou požadovat předložení obchodního plánu spolu s podrobným kalendářem zavádění a rovněž důkaz o odpovídajícím financování nebo jiný druh potvrzení, které by mohl doložit hodnověrný a reálný charakter plánované investice provozovatele soukromých sítí.

(67)

Obdobně by se oblast měla považovat za „šedé místo z hlediska NGA“, jestliže v ní existuje nebo se v nadcházejících třech letech bude budovat pouze jedna síť NGA a žádný provozovatel zde v nadcházejících třech letech neplánuje zavedení další sítě NGA (69). Při posuzování otázky, zda by v dané oblasti mohli jiní investoři vybudovat další síť NGA, je třeba brát v potaz veškerá stávající regulační nebo legislativní opatření, která mohla snížit překážky pro zavádění takovýchto sítí (přístup k vedení, sdílení infrastruktury apod.).

(68)

Pokud v dané oblasti existuje nebo se v nadcházejících třech letech bude budovat více než jedna síť NGA, oblast je třeba v zásadě považovat za „černé místo z hlediska NGA“ (70).

(69)

Jak je uvedeno v bodech 64 a 65, přestože jsou sítě NGA kvalitativně mnohem vyspělejší než stávající tradiční širokopásmové sítě založené na měděných vodičích, bude Kontrolní úřad při posuzování slučitelnosti státní podpory pro zavedení sítě NGA s pravidly státní podpory zkoumat také její účinky na stávající širokopásmové sítě vzhledem k míře nahrazení, která se v současnosti jeví u širokopásmových služeb nabízených jak prostřednictvím tradičních širokopásmových sítí, tak prostřednictvím sítí NGA. Kromě toho Kontrolní úřad při posuzovaní slučitelnosti státní podpory pro sítě NGA provede rovněž ověření vyváženosti (viz 33. bod odůvodnění). Konkrétně při posuzování přiměřené povahy oznámeného opatření bude Kontrolní úřad zkoumat, zda jsou splněny podmínky uvedené v 49. bodu odůvodnění (podrobné zmapování a analýza pokrytí, otevřené zadávací řízení, ekonomicky nejvýhodnější nabídka, technologická neutralita, využití stávající infrastruktury, povinnost otevřeného velkoobchodního přístupu, srovnávací analýza a mechanismus zpětného získání). Níže uvedené body však mají zvláštní význam v rámci posuzování sítí NGA.

(70)

Stejně jako u základních širokopásmových služeb bude Kontrolní úřad za předpokladu, že státy ESVO splní určitý soubor podmínek (viz body 49 a 69), považovat za slučitelná s pravidly státní podpory podle Dohody o EHP opatření podporující zavádění sítí NGA v oblastech, kde nyní neexistuje žádná širokopásmová infrastruktura nebo kde stávající provozovatelé širokopásmového připojení zavádění sítí NGA nepokládají za rentabilní.

(71)

V bílých místech z hlediska NGA, na kterých již existuje jedna základní širokopásmová síť (tradiční šedé oblasti), je udělení podpory pro sítě NGA podmíněno tím, že dotčený stát ESVO prokáže, že i) širokopásmové služby poskytované prostřednictvím uvedené sítě nedostatečně uspokojují potřeby občanů a podniků v dotyčné oblasti (rovněž s přihlédnutím k případné budoucí modernizaci) a ii) stanovených cílů není možné dosáhnout prostředky méně narušujícími hospodářskou soutěž (včetně regulace ex ante).

(72)

U oblastí, kde jeden soukromý investor již vybudoval síť NGA, případně připravuje její vybudování v příštích třech letech (viz rovněž 66. bod odůvodnění), ale žádný soukromý investor zde v nadcházejících třech letech neplánuje zavést druhou síť NGA, bude Kontrolní úřad muset provést podrobnější analýzu, aby mohl ověřit slučitelnost státního zásahu v takové oblasti s pravidly státní podpory. Státní zásahy v takovýchto oblastech jsou totiž spojeny s rizikem vytěsnění stávajících investorů a narušení hospodářské soutěže.

(73)

Aby mohl Kontrolní úřad zásah prohlásit za slučitelný, měly by být státy ESVO schopny prokázat za prvé, že stávající nebo plánovaná síť NGA není nebo nebude dostatečná k uspokojení potřeb občanů a podniků v dotyčných oblastech, a zadruhé, že stanovených cílů nelze dosáhnout prostředky méně narušujícími hospodářskou soutěž (včetně regulace ex ante). V rámci svého podrobného posouzení bude Kontrolní úřad zejména zkoumat, zda:

(74)

Pokud jde o oblasti, kde již existuje více než jedna síť NGA nebo kde soukromí investoři zavádějí konkurenční sítě NGA, bude mít Kontrolní úřad za to, že státní podpora pro další, veřejně financovanou konkurenční síť NGA pravděpodobně vážně naruší hospodářskou soutěž, a je tudíž neslučitelná s pravidly státní podpory.

(75)

U tradičních černých míst, tedy oblastí, kde jsou stávající širokopásmové služby poskytovány prostřednictvím konkurenčních širokopásmových infrastruktur (xDSL a kabelové sítě), Kontrolní úřad soudí, že by stávající provozovatelé sítí měli mít motivaci modernizovat své současné tradiční širokopásmové sítě na velmi rychlé sítě NGA, na které by mohli převést své stávající zákazníky. V takovýchto oblastech by v zásadě neměl být nutný žádný další státní zásah.

(76)

Stát ESVO ovšem může tento argument vyvrátit prokázáním skutečnosti, že stávající provozovatelé základních širokopásmových sítí nemají v plánu investovat do sítí NGA v nadcházejících třech letech, a to mimo jiné například doložením neuspokojivého historického vývoje investic, které stávající investoři do sítí provedli v posledních letech při modernizaci své širokopásmové infrastruktury za účelem zvyšování rychlosti v reakci na požadavky uživatelů. V takovém případě bude státní podpora pro zavedení sítí NGA předmětem podrobné analýzy podle 73. bodu odůvodnění a bude muset splňovat soubor podmínek, které jsou podrobněji popsány v oddílu 3.4.5.

(77)

Podle stejné politiky, která se uplatňuje u zavádění základních širokopásmových sítí, může i státní podpora ve prospěch zavedení sítě NGA představovat vhodný a opodstatněný nástroj, je-li splněno několik základních podmínek. S výjimkou bílých míst z hlediska NGA, která jsou současně bílými místy z hlediska základního širokopásmového připojení (u nichž nejsou nutné žádné dodatečné požadavky), má Kontrolní úřad za to, že kromě ochranných opatření uvedených v oddíle 2.3.3, a zejména v 49. bodu odůvodnění (podrobné zmapování a analýza pokrytí, otevřené zadávací řízení, ekonomicky nejvýhodnější nabídka, technologická neutralita, využití stávající infrastruktury, povinnost otevřeného velkoobchodního přístupu, srovnávací analýza a mechanismus zpětného získání) je třeba splnit ještě tyto podmínky:

(78)

Tato kapitola se použije od prvního dne po jejím přijetí.

(79)

Kontrolní úřad tuto kapitolu přezkoumá v souladu s budoucími revizemi příslušného sdělení Komise – Pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí ze strany Komise.