22.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 304/1

(1)

Vypracování komplexní evropské politiky v oblasti migrace, jež bude zaměřená do budoucna a bude založena na dodržování lidských práv, solidaritě a odpovědnosti, zejména pro ty členské státy, které čelí zvláštnímu a nepřiměřenému tlaku, je i nadále klíčovým politickým cílem Evropské unie.

(2)

Politika Unie v oblasti vnějších hranic směřuje k vytvoření integrované správy hranic zajišťující jednotnou a vysokou úroveň kontroly a ostrahy, která nezbytně provází volný pohyb osob v rámci Unie a je základní součástí prostoru svobody, bezpečnosti a práva. K tomuto účelu se uvažuje o vytvoření společných pravidel pro standardy a postupy pro kontrolu a ostrahu vnějších hranic.

(3)

Účinné provádění společných pravidel pro standardy a postupy pro kontrolu a ostrahu vnějších hranic vyžaduje zvýšenou koordinaci operativní spolupráce mezi členskými státy.

(4)

Účinná správa vnějších hranic prostřednictvím kontrol a ostrahy přispívá k boji proti nedovolenému přistěhovalectví a obchodování s lidmi a napomáhá snižovat ohrožení vnitřní bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví a mezinárodních vztahů členských států.

(5)

Ochrana vnějších hranic je věcí zájmu nejen členského státu, na jehož vnějších hranicích se vykonává, nýbrž všech členských států, které zrušily ochranu svých vnitřních hranic.

(6)

V roce 2004 přijala Rada nařízení (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (3) (FRONTEX) (dále jen „agentura“), jež zahájila činnost v květnu 2005. Nařízení (ES) č. 2007/2004 bylo změněno v roce 2007 nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zřizuje mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce (4).

(7)

Další posílení úlohy agentury je v souladu s cílem Unie vypracovat politiku, která by vedla k postupnému zavedení koncepce integrované správy hranic. Agentura by měla v rámci svého mandátu podporovat členské státy při uplatňování této koncepce, jak je stanoveno v závěrech zasedání Rady o integrované správě hranic konaného ve dnech 4. a 5. prosince 2006.

(8)

Víceletý program pro prostor svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům (Stockholmský program) přijatý Evropskou radou na zasedání ve dnech 10. a 11. prosince 2009 vyzývá k upřesnění a posílení úlohy agentury, pokud jde o správu vnějších hranic.

(9)

Mandát agentury by proto měl být upraven s cílem posílit zejména její operativní schopnosti a současně zajistit, aby všechna přijatá opatření byla přiměřená sledovanému cíli, aby byla účinná a aby plně respektovala základní práva a práva uprchlíků a žadatelů o azyl, mezi něž patří zejména zákaz navracení.

(10)

Stávající možnosti poskytování účinné pomoci členským státům v rámci operativních aspektů správy vnějších hranic je třeba rozšířit, pokud jde o dostupné technické zdroje. Agentura by měla být schopna plánovat dostatečně přesně koordinaci společných operací nebo pilotních projektů.

(11)

Minimální úroveň potřebného technického vybavení poskytovaného agenturou nebo povinně členskými státy na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod přispěje velkou měrou k lepšímu plánování a provádění operací koordinovaných agenturou.

(12)

Agentura by měla spravovat seznam technického vybavení, které vlastní členské státy či agentura nebo které je členskými státy a agenturou spoluvlastněno, a to na základě vytvoření a vedení centralizovaných záznamů v rámci rezervy technického vybavení. Tato rezerva by měla zahrnovat minimální kontingent od každého typu technického vybavení, jež agentura potřebuje k provádění své činnosti.

(13)

V zájmu zajištění účinných operací by měla agentura vytvořit jednotky příslušníků pohraniční stráže. Pokud členské státy nečelí výjimečné situaci, která by zásadním způsobem ovlivňovala plnění jejich vnitrostátních úkolů, měly by pro tyto jednotky vyčlenit přiměřený počet kvalifikovaných příslušníků pohraniční stráže, kteří by byli k dispozici pro vyslání.

(14)

Agentura by měla být schopna vysílat do těchto jednotek příslušníky pohraniční stráže, kteří jsou agentuře dočasně přiděleni členskými státy jako národní odborníci a na které by se při plnění jejich úkolů a pravomocí měl vztahovat stejný právní rámec jako na vyslané příslušníky, které do jednotek přímo vyslali členské státy. Agentura by měla upravit svá vnitřní pravidla o dočasně přidělených národních odbornících umožňující hostitelskému státu vydávat při společných operacích a pilotních projektech přímé pokyny příslušníkům pohraniční stráže.

(15)

Jasně vymezený operační plán zahrnující hodnocení a povinnost hlášení incidentů dohodnutý před zahájením společných operací nebo pilotních projektů mezi agenturou a hostitelským členským státem po konzultaci se zúčastněnými členskými státy značně přispěje díky harmonizovanějšímu způsobu koordinace společných operací nebo pilotních projektů k plnění cílů tohoto nařízení.

(16)

Agentura bude systém hlášení incidentů využívat k tomu, aby příslušným vnitrostátním veřejným orgánům a své správní radě (dále jen „správní rada“) předala během společných operací, pilotních projektů nebo zásahů rychlé reakce veškeré informace týkající se důvěryhodných tvrzení zejména o porušení nařízení (ES) č. 2007/2004 nebo Schengenského hraničního kodexu stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 (5), základních práv nevyjímaje.

(17)

Analýza rizik se ukázala jako klíčový prvek pro provádění operací na vnějších hranicích. Kvalita analýzy by se měla zlepšit tím, že bude rozšířena o způsob hodnocení schopnosti členských států čelit aktuálním výzvám, včetně současných a budoucích hrozeb a tlaků na svých vnějších hranicích. Těmito hodnoceními by však neměl být dotčen schengenský hodnotící mechanismus.

(18)

Agentura by měla na evropské úrovni zajistit pro školitele vnitrostátní pohraniční stráže členských států odbornou přípravu, včetně přípravy týkající se základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně a azylovým řízením, a pro pracovníky příslušných vnitrostátních služeb doplňková školení a semináře týkající se kontroly a ostrahy na vnějších hranicích a navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v členských státech. Agentura může ve spolupráci s členskými státy na jejich území organizovat odbornou přípravu, včetně výměnných programů. Členské státy by měly začlenit výsledky činnosti agentury v této oblasti do svých vnitrostátních programů odborné přípravy pohraniční stráže.

(19)

Agentura by měla sledovat vývoj vědeckého výzkumu v oblasti své činnosti, přispívat k tomuto vývoji a informovat o něm Komisi a členské státy.

(20)

Ve většině členských států spadají operativní stránky navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v členských státech do pravomoci orgánů příslušných pro kontrolu vnějších hranic. Jelikož provádění těchto úkolů na úrovni Unie je zřetelným přínosem, měla by agentura, v plném souladu s návratovou politikou Unie, zajistit koordinaci či organizaci společných návratových operací prováděných členskými státy, určit osvědčené postupy k získání cestovních dokladů a definovat kodex chování, který by měl být dodržován při navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících na území členských států. Na činnosti a operace, které nejsou prováděny v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“), by neměly být poskytnuty žádné finanční prostředky Unie.

(21)

Agentura může za účelem plnění svého poslání a v míře nezbytné pro plnění svých úkolů spolupracovat s Europolem, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Agenturou Evropské unie pro základní práva a jinými subjekty a institucemi Unie, příslušnými orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi příslušnými pro záležitosti upravené nařízením (ES) č. 2007/2004, a to v rámci pracovních ujednání uzavřených v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Agentura by měla usnadnit operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci politiky vnějších vztahů Unie.

(22)

Stále důležitější je spolupráce s třetími zeměmi týkající se záležitostí upravených nařízením (ES) č. 2007/2004. S cílem zavést patřičný model spolupráce s příslušnými třetími zeměmi by měla agentura mít možnost zahájit a financovat projekty technické pomoci a ve spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí vysílat do těchto zemí styčné důstojníky. Agentura by měla mít možnost přizvat k účasti na své činnosti pozorovatele ze třetích zemí poté, co jim poskytne nezbytnou odbornou přípravu. Navazování spolupráce se třetími zeměmi je důležité i z hlediska prosazování standardů správy hranic Unie včetně úcty k základním právům a lidské důstojnosti.

(23)

S cílem zajistit otevřené a transparentní podmínky zaměstnávání a rovné zacházení se zaměstnanci by se na zaměstnance a výkonného ředitele agentury měl vztahovat služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie, stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (6), včetně pravidel týkajících se služebního tajemství a jiných srovnatelných povinností utajení.

(24)

Správní rada by kromě toho měla přijmout konkrétní ustanovení, která by umožnila dočasné přidělení národních odborníků z členských států do agentury. Tato ustanovení by měla mimo jiné stanovit, že přidělení příslušníci pohraniční stráže, kteří mají být vysláni v průběhu společných operací, pilotních projektů nebo zásahů rychlé reakce, by měli být považováni za vyslané příslušníky s odpovídajícími úkoly a pravomocemi.

(25)

Na zpracování osobních údajů agenturou se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7). Evropský inspektor ochrany údajů by proto měl sledovat zpracovávání osobních údajů agenturou a mít pravomoc získat od agentury přístup ke všem informacím nezbytným pro jeho šetření.

(26)

Pokud osobní údaje zpracovávají členské státy, plně se uplatňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (8).

(27)

Při zajišťování provozního řízení informačních systémů se agentura řídí evropskými a mezinárodními normami, včetně norem týkajících se ochrany údajů, s přihlédnutím k nejvyšším profesním požadavkům.

(28)

Nařízení (ES) č. 2007/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(29)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména ve Smlouvě o fungování EU a v Listině základních práv, především lidskou důstojnost, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo na azyl, zásadu nenavracení, zákaz diskriminace, práva dítěte a právo na účinnou právní ochranu. Členské státy by měly toto nařízení uplatňovat v souladu s těmito právy a zásadami. Veškeré použití síly by mělo být v souladu s vnitrostátními právními předpisy hostitelského členského státu, včetně zásady nezbytnosti a proporcionality.

(30)

Prováděním tohoto nařízení by neměly být dotčeny práva a povinnosti členských států podle Úmluvy Organizace spojených národů o námořním právu, Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři, Mezinárodní úmluvy o námořním pátrání a záchraně a Ženevské úmluvy o postavení uprchlíků.

(31)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž přispět k vytvoření integrovaného řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(32)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody (10). V důsledku toho by se delegace Islandské republiky a Norského království měly účastnit činnosti správní rady jako členové, i když s omezenými hlasovacími právy.

(33)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (11), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (12). V důsledku toho by se delegace Švýcarské konfederace měla účastnit činnosti správní rady jako člen, i když s omezenými hlasovacími právy.

(34)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu podepsaného mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (13), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (14). V důsledku toho by se delegace Lichtenštejnského knížectví měla účastnit činnosti správní rady jako člen, i když s omezenými hlasovacími právy.

(35)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců od přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(36)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (15). Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(37)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (16). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(38)

Agentura by měla usnadnit organizaci operativních činností, při kterých mohou členské státy využít odborné znalosti a nástroje, které jsou Irsko a Spojené království ochotny nabídnout v souladu s postupy, o nichž rozhodne pro jednotlivé případy správní rada. K tomuto účelu by měli být zástupci Irska a Spojeného království vyzváni k účasti na všech schůzích správní rady, aby se mohli plně zúčastnit jednání pro přípravu takových operativních činností.

(39)

Mezi Španělským královstvím a Spojeným královstvím existuje spor o vymezení hranic Gibraltaru.

(40)

Pozastavení použitelnosti tohoto nařízení na hranice Gibraltaru neznamená změnu postojů dotyčných států,

1)

V článku 1 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Berouc v úvahu, že za kontrolu a ostrahu vnějších hranic odpovídají členské státy, agentura coby instituce Unie ve smyslu článku 15 a v souladu s článkem 19 tohoto nařízení usnadňuje a zefektivňuje uplatňovaní stávajících a budoucích opatření Unie týkajících se správy vnějších hranic, zejména Schengenského hraničního kodexu stanoveného nařízením (ES) č. 562/2006 (17). Činí tak zajištěním koordinace činnosti členských států při provádění těchto opatření, a tím přispívá k účinné, vysoké a jednotné úrovni kontroly osob a ostrahy na vnějších hranicích členských států.

Agentura při plnění svých úkolů jedná v plném souladu s příslušnými právními předpisy Unie, včetně Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“), příslušnými normami mezinárodního práva včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků přijaté v Ženevě dne 28. července 1951 (dále jen „Ženevská úmluva“); závazky týkajícími se přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásadou nenavracení; a základními právy a přihlíží ke zprávám poradního fóra uvedeného v článku 26a tohoto nařízení.

3.   Agentura poskytuje Komisi a členským státům nezbytnou technickou podporu a odborné znalosti v oblasti správy vnějších hranic a podporuje solidaritu mezi členskými státy, zejména mezi těmi, které čelí zvláštnímu nebo nepřiměřenému tlaku.

2)

Článek 1a se mění takto:

3)

Článek 2 se mění takto:

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 2a

Kodex chování

Agentura vypracuje a bude dále rozvíjet kodex chování, který se vztahuje na veškeré operace koordinované agenturou. Kodex chování stanovuje postupy, jejichž cílem je zaručit dodržování zásad právního státu a základních práv, se zvláštním zaměřením na nezletilé osoby bez doprovodu a ohrožené osoby, jakož i na osoby vyžadující mezinárodní ochranu, a platí pro všechny osoby zapojené do činnosti agentury.

Agentura vypracuje kodex chování ve spolupráci s poradním fórem uvedeným v článku 26a.“

5)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Společné operace a pilotní projekty na vnějších hranicích

1.   Agentura posuzuje, schvaluje a koordinuje návrhy na společné operace a pilotní projekty předložené členskými státy včetně žádostí členských států v souvislosti s okolnostmi vyžadujícími zvýšenou technickou a operativní pomoc, zejména v případech zvláštního nebo nepřiměřeného tlaku.

Agentura může sama zahájit a provádět společné operace a pilotní projekty ve spolupráci s dotčenými členskými státy a po dohodě s hostitelskými členskými státy.

Může se rovněž rozhodnout dát členským státům, které se účastní společných operací nebo pilotních projektů, k dispozici své technické vybavení.

Před společnými operacemi a pilotními projekty se provede důkladná analýza rizik.

1a.   Pokud již nejsou splněny podmínky k provádění společných operací či pilotních projektů, může agentura poté, co informuje dotyčný členský stát, tyto operace či projekty ukončit.

Členské státy účastnící se společné operace či pilotního projektu mohou agenturu požádat o ukončení této operace či projektu.

Pro případ porušení základních práv nebo závazků v oblasti mezinárodní ochrany při provádění společné operace nebo pilotního projektu stanoví domovský členský stát v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy vhodná kázeňská nebo jiná opatření.

Pokud má výkonný ředitel za to, že taková porušení jsou závažná nebo že mohou přetrvávat, společné operace a pilotní projekty zcela nebo zčásti pozastaví či ukončí.

1b.   Agentura zřídí v souladu s článkem 3b rezervu příslušníků pohraniční stráže, tzv. evropské jednotky pohraniční stráže, které bude možné vysílat během společných operací a pilotních projektů uvedených v odstavci 1. O vyslání lidských zdrojů a použití technického vybavení rozhodne v souladu s články 3a a 7.

2.   Agentura může za účelem praktické organizace společných operací a pilotních projektů vyvíjet svou činnost prostřednictvím specializovaných poboček podle článku 16.

3.   Agentura vyhodnotí výsledky společných operací a pilotních projektů a do 60 dní po ukončení těchto operací nebo projektů předává správní radě podrobnou závěrečnou hodnotící zprávu, která obsahuje zjištění úředníka pro otázky základních práv uvedeného v článku 26a. Agentura provádí komplexní srovnávací analýzu těchto výsledků, začleněnou do souhrnné zprávy uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. b), za účelem zvýšení kvality, ucelenosti a účinnosti budoucích společných operací a pilotních projektů.

4.   Agentura financuje nebo spolufinancuje společné operace a pilotní projekty uvedené v odstavci 1 prostřednictvím dotací ze svého rozpočtu v souladu s finančními předpisy, které se na ni vztahují.

5.   Odstavce 1a a 4 se použijí i na zásahy rychlé reakce.“

6)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 3a

Organizační aspekty společných operací a pilotních projektů

1.   Výkonný ředitel vypracuje operační plán společných operací a pilotních projektů uvedený v čl. 3 odst. 1. Po konzultaci s členskými státy účastnícími se společné operace nebo pilotního projektu schválí výkonný ředitel a hostitelský členský stát operační plán, jenž podrobně popisuje organizační aspekty, a to s dostatečným předstihem před plánovaným zahájením dané společné operace nebo pilotního projektu.

Operační plán zahrnuje veškeré aspekty, jež jsou považovány za nezbytné pro vedení společné operace či pilotního projektu, zejména:

2.   Všechny změny nebo aktualizace operačního plánu vyžadují souhlas výkonného ředitele a hostitelského členského státu. Kopii změněného nebo upraveného operačního plánu agentura okamžitě zašle zúčastněným členským státům.

3.   Agentura zajistí v rámci svých koordinačních úkolů operativní provádění všech organizačních aspektů, včetně přítomnosti zaměstnance agentury v průběhu společných operací a pilotních projektů uvedených v tomto článku.

Článek 3b

Složení a vyslání evropských jednotek pohraniční stráže

1.   Na základě návrhu výkonného ředitele správní rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem o profilu a celkovém počtu příslušníků pohraniční stráže, kteří mají být k dispozici evropským jednotkám pohraniční stráže. Tentýž postup se použije při všech následných změnách jejich profilu a celkového počtu. Členské státy přispějí do evropských jednotek pohraniční stráže tím, že z vnitrostátní rezervy vytvořené podle různých profilů stanovených agenturou jmenují příslušníky pohraniční stráže odpovídající požadovaným profilům.

2.   Příspěvek členských států, pokud jde o příslušníky pohraniční stráže pro konkrétní společné operace a pilotní projekty v následujícím roce, se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami dají členské státy na žádost agentury k dispozici příslušníky pohraniční stráže, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, která zásadním způsobem ovlivňuje plnění vnitrostátních úkolů. Tato žádost se podává nejméně 45 dní před zamýšleným vysláním příslušníků pohraniční stráže. Autonomie domovského členského státu v souvislosti s výběrem personálu a dobou jeho vyslání zůstává nedotčena.

3.   Agentura rovněž přispěje do evropských jednotek pohraniční stráže kvalifikovanými příslušníky pohraniční stráže dočasně přidělenými podle čl. 17 odst. 5 členskými státy jako národní odborníci. Příspěvek členských států, pokud jde o dočasné přidělení jejich příslušníků pohraniční stráže agentuře v následujícím roce, se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy.

V souladu s těmito dohodami dají členské státy k dispozici příslušníky pohraniční stráže pro dočasné přidělení, ledaže by tím bylo vážně dotčeno plnění vnitrostátních úkolů. V takových situacích mohou členské státy své dočasně přidělené příslušníky pohraniční stráže povolat zpět.

Maximální délka těchto dočasných přidělení nepřekročí šest měsíců v období dvanácti měsíců. Pro účely tohoto nařízení jsou dočasně přidělení příslušníci pohraniční stráže považováni za vyslané příslušníky a mají úkoly a pravomoci stanovené v článku 10. Pro použití článků 3c, 10 a 10b se členský stát, který dočasně přidělil příslušníky pohraniční stráže, považuje za domovský členský stát ve smyslu čl. 1a bodu 3. Ostatní dočasní zaměstnanci agentury, kteří nejsou kvalifikováni k výkonu funkcí spojených s ochranou hranic, jsou během společných operací a pilotních projektů vysíláni pouze k plnění koordinačních úkolů.

4.   Členové evropských jednotek pohraniční stráže při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí plně ctí základní práva, včetně přístupu k azylovému řízení, a lidskou důstojnost. Veškerá opatření, která učiní při plnění svých úkolů a výkonu pravomocí, jsou přiměřená cílům, jež uvedená opatření sledují. Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí nediskriminují osoby na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace.

5.   V souladu s článkem 8g agentura jmenuje koordinátora pro každou společnou operaci nebo pilotní projekt, při nichž budou vysláni členové evropských jednotek pohraniční stráže.

Úkolem koordinátora bude podporovat spolupráci a koordinaci mezi hostitelskými a zúčastněnými členskými státy.

6.   V souladu s článkem 8h agentura hradí náklady, které členským státům vzniknou v souvislosti s tím, že dají evropským jednotkám pohraniční stráže k dispozici příslušníky pohraniční stráže podle odstavce 1 tohoto článku.

7.   Agentura každoročně informuje Evropský parlament o počtu příslušníků pohraniční stráže, který se každý členský stát zavázal poskytnout evropským jednotkám pohraniční stráže v souladu s tímto článkem.

Článek 3c

Velení evropským jednotkám pohraniční stráže

1.   Po dobu vyslání evropských jednotek pohraniční stráže velí jednotkám hostitelský členský stát v souladu s operačním plánem uvedeným v čl. 3a odst. 1.

2.   Agentura může sdělovat své názory na velení uvedené v odstavci 1 hostitelskému členskému státu prostřednictvím svého koordinátora uvedeného v čl. 3b odst. 5. V takovém případě hostitelský členský stát tyto názory zohlední.

3.   V souladu s článkem 8g poskytuje hostitelský členský stát koordinátorovi veškerou nezbytnou pomoc, včetně úplného přístupu k evropským jednotkám pohraniční stráže po dobu jejich vyslání.

4.   Členové evropských jednotek pohraniční stráže nadále podléhají při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí kázeňským opatřením svého domovského členského státu.“

7)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Analýza rizik

Agentura rozvíjí a uplatňuje model společné integrované analýzy rizik.

Připraví obecnou a cílenou analýzu rizik, která bude předložena Radě a Komisi.

Pro účely analýzy rizik může agentura po předchozí konzultaci s členskými státy zhodnotit jejich schopnost čelit aktuálním výzvám, včetně současných a budoucích hrozeb a tlaků na vnějších hranicích Evropské unie, zejména v případě členských států, které jsou vystaveny zvláštnímu a nepřiměřenému tlaku. Za tímto účelem může agentura zhodnotit vybavení a zdroje členských států v oblasti ochrany hranic. Toto hodnocení vychází z informací dotyčného členského státu a ze zpráv a výsledků společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce a další činnosti agentury. Těmito hodnoceními není dotčen schengenský hodnotící mechanismus.

Výsledky těchto hodnocení se předkládají správní radě.

Pro účely tohoto článku poskytnou členské státy agentuře veškeré nezbytné informace týkající se situace a možných hrozeb na jejich vnějších hranicích.

Agentura začlení výsledky modelu společné integrované analýzy rizik do rozvoje společných hlavních osnov pro odbornou přípravu pohraniční stráže uvedených v článku 5.“

8)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

9)

Články 6 a 7 se nahrazují tímto:

„Článek 6

Sledování výzkumu a přispívání k jeho výsledkům

Agentura aktivně sleduje výsledky výzkumu v oblasti kontroly a ostrahy vnějších hranic, přispívá k jejich dosažení a informuje o nich Komisi a členské státy.

Článek 7

Technické vybavení

1.   Agentura může pro účely ochrany vnějších hranic sama nebo společně s členským státem pořizovat nebo si pronajímat technické vybavení, jež se bude v souladu s finančními předpisy, které se na ni vztahují, používat během společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce, návratových operací nebo projektů technické pomoci. Před pořízením nebo pronájmem jakéhokoliv vybavení, jež pro agenturu obnáší značné náklady, se provede důkladná analýza potřeb, nákladů a přínosů. Každý takový výdaj se stanoví v rozpočtu agentury přijatém správní radou v souladu s čl. 29 odst. 9. Pořizuje-li nebo pronajímá-li si agentura důležité technické vybavení, jako jsou plavidla hlídkující na volném moři a v pobřežních vodách nebo pobřežní hlídková vozidla, platí tyto podmínky:

Na základě vzorové dohody vypracované agenturou se členský stát registrace a agentura dohodnou na způsobu zajištění doby, po kterou bude společný majetek agentuře plně k dispozici, jakož i na podmínkách využívání tohoto vybavení.

Členský stát, v němž je vybavení registrováno, nebo dodavatel technického vybavení poskytnou potřebné odborníky a technický personál pro právně podloženou a bezpečnou obsluhu vybavení.

2.   Agentura zřizuje a vede centralizované záznamy o technickém vybavení v rezervě technického vybavení složené z vybavení vlastněného buď členskými státy, nebo agenturou a vybavení spoluvlastněného členskými státy a agenturou pro účely ochrany vnějších hranic. Rezerva technického vybavení obsahuje minimální kontingent od každého typu technického vybavení podle odstavce 5 tohoto článku. Vybavení zařazené do rezervy technického vybavení se použije při činnostech podle článků 3, 8a a 9.

3.   Členské státy přispívají do rezervy technického vybavení uvedené v odstavci 2. Příspěvek členských států do rezervy a nasazení technického vybavení při konkrétních operacích se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami a tvoří-li součást minimálního kontingentu technického vybavení pro daný rok, poskytnou členské státy své technické vybavení k dispozici pro použití na žádost agentury, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění vnitrostátních úkolů. Tyto žádosti se podávají nejméně čtyřicet pět dní před zamýšleným nasazením. Příspěvky členských států do rezervy technického vybavení jsou každoročně přezkoumány.

4.   Agentura spravuje záznamy o rezervě technického vybavení takto:

5.   Agentura financuje nasazení technického vybavení, jež tvoří součást minimálního kontingentu technického vybavení poskytnutého daným členským státem pro daný rok. Nasazení technického vybavení, jež součást minimálního kontingentu technického vybavení netvoří, agentura spolufinancuje do výše 100 % způsobilých výdajů, přičemž zohlední konkrétní okolnosti, jež panují v členském státě, který toto technické vybavení nasazuje.

O pravidlech pro technické vybavení, včetně požadovaného celkového minimálního kontingentu od každého typu technického vybavení, podmínkách pro nasazení a náhradě nákladů rozhoduje každoročně správní rada na návrh výkonného ředitele v souladu s článkem 24. Pro účely rozpočtu by správní rada měla toto rozhodnutí přijmout do 31. března každého roku.

Agentura navrhuje minimální kontingent technického vybavení v souladu se svými potřebami, zejména s cílem být schopna provádět společné operace, pilotní projekty, zásahy rychlé reakce a společné návratové operace, a v souladu se svým pracovním programem na daný rok.

Pokud se ukáže, že minimální kontingent technického vybavení nepostačuje na provádění operačního plánu schváleného pro společné operace, pilotní projekty, zásahy rychlé reakce nebo společné návratové operace, provede agentura jeho revizi na základě svých oprávněných potřeb a po dohodě s členskými státy.

6.   Agentura měsíčně podává správní radě zprávu o složení a nasazení vybavení, jež tvoří součást rezervy technického vybavení. Pokud není dosaženo minimálního kontingentu technického vybavení podle odstavce 5, výkonný ředitel o tom neprodleně informuje správní radu. Správní rada přijme rozhodnutí o prioritách při naléhavém nasazení technického vybavení a podnikne patřičná opatření k nápravě zjištěných nedostatků. O zjištěných nedostatcích a přijatých opatřeních informuje správní rada Komisi. Komise následně tyto informace spolu s vlastním posouzením postoupí Evropskému parlamentu a Radě.

7.   Agentura každoročně informuje Evropský parlament o množství technického vybavení, které se každý členský stát zavázal v souladu s tímto článkem poskytnout do rezervy technického vybavení.“

10)

Článek 8 se mění takto:

11)

Článek 8a se nahrazuje tímto:

„Článek 8a

Zásahy rychlé reakce

Na žádost členského státu, který čelí naléhavé a mimořádné situaci, zejména při přílivu velkého počtu státních příslušníků třetích zemí usilujících o nepovolený vstup na území členského státu na určitých místech vnějších hranic, může agentura na území žádajícího státu na přiměřenou a omezenou dobu vyslat jednu nebo více evropských jednotek pohraniční stráže (dále jen ‚jednotka‘ nebo ‚jednotky‘) v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 863/2007.“

12)

V článku 8d se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   V případě, že výkonný ředitel rozhodne o vyslání jedné či více jednotek, agentura společně s žádajícím členským státem neprodleně, a v každém případě nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí, vypracují operační plán podle článku 8e.“

13)

V článku 8e se odstavec 1 mění takto:

14)

V čl. 8h odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Agentura hradí v plném rozsahu následující náklady, které členským státům vzniknou v souvislosti s tím, že dají k dispozici příslušníky pohraniční stráže pro účely uvedené v čl. 3 odst. 1b a v článcích 8a a 8c:“.

15)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Spolupráce při navracení

1.   Při dodržení návratové politiky Unie, a zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (20), a aniž by posuzovala oprávněnost rozhodnutí o návratu, poskytuje agentura nezbytnou pomoc a na žádost zúčastněných členských států zajišťuje koordinaci nebo organizaci společných návratových operací členských států, a to na základě pronájmu letadel pro účely těchto operací. Agentura financuje nebo spolufinancuje operace a projekty uvedené v tomto odstavci prostřednictvím subvencí ze svého rozpočtu v souladu s finančními předpisy, které se na ni vztahují. Agentura může rovněž používat finanční prostředky Unie dostupné v oblasti navracení. Agentura zajistí, aby v jejích grantových dohodách s členskými státy byla veškerá finanční podpora podmíněna plným dodržováním Listiny základních práv.

1a.   Agentura vypracuje kodex chování pro navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících na území členských států, který se použije během všech společných návratových operací koordinovaných agenturou a který popisuje společné standardizované postupy, jež by měly zjednodušit organizaci společných návratových operací a zajistit navracení humánním způsobem a při plném respektování základních práv, zejména zásad lidské důstojnosti, zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, práva na svobodu a bezpečnost, práva na ochranu osobních údajů a zákazu diskriminace.

1b.   Kodex chování přihlédne zejména k povinnosti zavést účinný systém pro sledování nuceného navracení, kterou stanoví čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES, a k strategii v oblasti základních práv uvedené v čl. 26a odst. 1 tohoto nařízení. Sledování společných návratových operací by mělo být prováděno na základě objektivních a transparentních kritérií a mělo by zahrnovat celou společnou návratovou operaci od fáze před odletem až po předání navracených osob v zemi návratu.

1c.   Členské státy pravidelně informují agenturu o své potřebě pomoci nebo koordinace ze strany agentury. Agentura vypracuje průběžný operační plán s cílem poskytnout žádajícímu členskému státu nezbytnou operativní podporu včetně technického vybavení uvedeného v čl. 7 odst. 1. O obsahu a způsobu provádění průběžného operačního plánu rozhodne správní rada na návrh výkonného ředitele v souladu s článkem 24.

2.   Agentura spolupracuje s příslušnými orgány dotyčných třetích zemí uvedenými v článku 14 a určí osvědčené postupy v oblasti získávání cestovních dokladů a navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.

16)

V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí dodržují vyslaní příslušníci právo Unie a mezinárodní právo, základní práva a vnitrostátní právní předpisy hostitelského členského státu.“

17)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Systémy výměny informací

Agentura může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Komisí a členskými státy a případně s agenturami Unie uvedenými článku 13. Vyvíjí a provozuje informační systém umožňující výměnu utajovaných skutečností s těmito subjekty, včetně osobních údajů uvedených v článcích 11a, 11b a 11c.

Agentura může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů se Spojeným královstvím a Irskem, vztahují-li se k činnostem, jichž se tyto státy účastní v souladu s článkem 12 a čl. 20 odst. 5.“

18)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 11a

Ochrana údajů

Na zpracování osobních údajů agenturou se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.

Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 agenturou, včetně opatření týkajících se inspektora ochrany údajů agentury. Tato opatření budou stanovena po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů. Aniž jsou dotčeny články 11b a 11c, může agentura zpracovávat osobní údaje pro administrativní účely.

Článek 11b

Zpracování osobních údajů v souvislosti se společnými návratovými operacemi

1.   Při výkonu svých úkolů během organizace a koordinace společných návratových operací členských států uvedených v článku 9 může agentura zpracovávat osobní údaje osob, na něž se tyto společné návratové operace vztahují.

2.   Při zpracovávání těchto osobních údajů musí být dodržovány zásady nezbytnosti a proporcionality. Jejich zpracování je přísně omezeno zejména na ty osobní údaje, které jsou požadovány pro účely společných návratových operací.

3.   Osobní údaje se vymažou, jakmile je dosaženo účelu, pro který byly shromážděny, a to nejpozději deset dní po skončení společné návratové operace.

4.   Pokud osobní údaje nepředá dopravci členský stát, může tyto údaje předat agentura.

5.   Tento článek se použije v souladu s opatřeními uvedenými v článku 11a.

Článek 11c

Zpracování osobních údajů shromážděných během společných operací, pilotních projektů a zásahů rychlé reakce

1.   Aniž je dotčena pravomoc členských států shromažďovat osobní údaje v souvislosti se společnými operacemi, pilotními projekty a zásahy rychlé reakce a na základě omezení stanovených v odstavcích 2 a 3 může agentura dále zpracovávat osobní údaje shromážděné členskými státy během těchto operačních činností a předané agentuře s cílem přispět k bezpečnosti vnějších hranic členských států.

2.   Toto další zpracovávání osobních údajů agenturou se omezuje na osobní údaje týkající se osob, které příslušné orgány členských států důvodně podezírají z účasti na přeshraniční trestné činnosti, z napomáhání nepovolenému přistěhovalectví nebo z obchodování s lidmi ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) směrnice Rady č. 2002/90/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu (21).

3.   Osobní údaje uvedené v odstavci 2 agentura dále zpracovává pouze pro tyto účely:

4.   Osobní údaje se po předání Europolu nebo jiným subjektům Unie či po využití pro přípravu analýzy rizik uvedené v článku 4 vymažou. Období uchovávání údajů v žádném případě nepřekročí tři měsíce od data shromáždění těchto údajů.

5.   Při zpracovávání těchto osobních údajů musí být dodržovány zásady nezbytnosti a proporcionality. Osobní údaje agentura nepoužije pro účely vyšetřování, které je i nadále v pravomoci příslušných orgánů členských států.

Je zejména přísně omezeno na ty osobní údaje, které jsou požadovány pro účely uvedené v odstavci 3.

6.   Aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1049/2001 je další předávání nebo sdělování osobních údajů, které zpracovává agentura, třetím zemím nebo třetím stranám zakázáno.

7.   Tento článek se použije v souladu s opatřeními uvedenými v článku 11a.

Článek 11d

Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných skutečností a citlivých neutajovaných skutečností

1.   Agentura uplatňuje bezpečnostní předpisy Komise stanovené v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (22). Tyto předpisy se uplatní mimo jiné na výměnu, zpracování a uchovávání utajovaných skutečností.

2.   Agentura uplatňuje bezpečnostní zásady týkající se zpracování citlivých neutajovaných informací, jak jsou stanoveny v rozhodnutí uvedeném v odstavci 1 tohoto článku a jak je provádí Komise. Správní rada stanoví opatření pro uplatňování těchto bezpečnostních zásad.

19)

Články 13 a 14 se nahrazují tímto:

„Článek 13

Spolupráce se subjekty a institucemi Unie a s mezinárodními organizacemi

Agentura může spolupracovat s Europolem, Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Agenturou Evropské unie pro základní práva (dále jen ‚agentura pro základní práva‘) a dalšími subjekty a institucemi Unie a s mezinárodními organizacemi příslušnými pro záležitosti upravené tímto nařízením v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito subjekty v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy o fungování EU a s ustanoveními o pravomocích těchto subjektů. Agentura v každém případě informuje Evropský parlament o každém takovém ujednání.

Další předávání nebo sdělování osobních údajů, které zpracovává agentura, jiným subjektům nebo institucím Unie podléhá zvláštním pracovním ujednáním o výměně osobních údajů a může se činit pouze po předchozím schválení evropským inspektorem ochrany údajů.

Agentura může rovněž se souhlasem dotyčných členských států zvát pozorovatele ze Unie nebo z mezinárodních organizací k účasti na svých činnostech uvedených v článcích 3, 4 a 5, pokud je jejich přítomnost v souladu s cíli těchto činností, může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů a nenaruší celkovou bezpečnost těchto činností. Účast těchto pozorovatelů se může v případě činností uvedených v článcích 4 a 5 uskutečnit pouze se souhlasem dotyčných členských států a v případě činností uvedených v článku 3 pouze se souhlasem hostitelského členského státu. Podrobná pravidla pro účast pozorovatelů se zahrnou do operačního plánu uvedeného v čl. 3a odst. 1. Těmto pozorovatelům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu.

Článek 14

Usnadnění operativní spolupráce se třetími zeměmi a spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí

1.   Agentura usnadňuje v oblastech své činnosti a v míře nezbytné pro plnění svých úkolů operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci politiky vnějších vztahů Unie, mimo jiné v oblasti lidských práv.

Agentura a členské státy dodržují normy rovnocenné alespoň normám stanoveným v právních předpisech Unie také v případě, že spolupráce se třetími zeměmi probíhá na území těchto zemí.

Navázání spolupráce se třetími zeměmi slouží k propagaci norem evropské správy hranic, které mimo jiné zahrnují dodržování základních práv a lidské důstojnosti.

2.   Agentura může spolupracovat s orgány třetích zemí příslušnými pro záležitosti upravené tímto nařízením v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito orgány v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy o fungování EU. Tato pracovní ujednání se vztahují pouze na řízení operativní spolupráce.

3.   Agentura může do třetích zemí vyslat své styčné úředníky, kteří by měli při plnění svých povinností požívat nejvyšší možné ochrany. Styční úředníci jsou zapojeni do místních nebo regionálních sítí pro spolupráci styčných úředníků členských států odpovědných za oblast přistěhovalectví vytvořených podle nařízení Rady (ES) č. 377/2004 ze dne 19. února 2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (23). Styční úředníci jsou vysláni pouze do těch třetích zemí, ve kterých postupy při správě hranic respektují minimální normy v oblasti lidských práv. Jejich vyslání schvaluje správní rada. Při vysílání styčných úředníků by měly být v rámci vnější politiky Unie upřednostněny ty třetí země, které podle analýzy rizik představují zemi původu nebo zemi tranzitu pro nepovolené přistěhovalectví. Na základě vzájemnosti může rovněž agentura na omezenou dobu přijmout styčné úředníky vyslané třetími zeměmi. Správní rada přijme v souladu s článkem 24 na návrh výkonného ředitele seznam priorit pro daný rok.

4.   V souladu s právem Unie a základními právy zahrnují úkoly styčných úředníků agentury navazování a udržování kontaktů s příslušnými orgány třetí země, do které jsou vysláni, a to s cílem přispět k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a k boji proti němu a k navracení nelegálních migrantů.

5.   Agentura může využívat finanční prostředky Unie v souladu s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie. Může ve třetích zemích zahájit a financovat projekty technické pomoci týkající se záležitostí upravených tímto nařízením.

6.   Agentura může rovněž se souhlasem dotyčných členských států zvát pozorovatele ze třetích zemí k účasti na svých činnostech uvedených v článcích 3, 4 a 5, pokud je jejich přítomnost v souladu s cíli těchto činností, může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů a nenaruší celkovou bezpečnost těchto činností. Účast těchto pozorovatelů se může v případě činností uvedených v článcích 4 a 5 uskutečnit pouze se souhlasem dotyčných členských států a v případě činností uvedených v článku 3 pouze se souhlasem hostitelského členského státu. Podrobná pravidla pro účast pozorovatelů se zahrnou do operačního plánu uvedeného v čl. 3a odst. 1. Těmto pozorovatelům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu.

7.   Členské státy mohou do dvoustranných smluv uzavíraných se třetími zeměmi ve smyslu čl. 2 odst. 2 začlenit případná ustanovení týkající se úlohy a pravomocí agentury, zejména pokud jde o uplatňování výkonných pravomocí členů jednotek vyslaných agenturou během společných operací nebo pilotních projektů uvedených v článku 3.

8.   K činnostem uvedeným v odstavcích 2 a 3 tohoto článku zaujímá Komise stanovisko a Evropský parlament je o těchto činnostech co nejdříve plně informován.

20)

V článku 15 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Agentura je institucí Unie. Má právní subjektivitu.“

21)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 15a

Dohoda o sídle

Agentura a členský stát, ve kterém agentura sídlí, uzavřou po obdržení souhlasu správní rady dohodu o sídle, v níž se stanoví nezbytná opatření související s umístěním agentury poskytnutém v tomto členském státě a s prostory, které dá tento členský stát k dispozici, jakož i zvláštní pravidla, která se v tomto členském státě vztahují na výkonného ředitele, náměstka výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky. Členský stát, ve kterém agentura sídlí, by měl poskytnout co nelepší podmínky pro zajištění řádného fungování agentury, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.“

22)

Článek 17 se mění takto:

23)

Článek 20 se mění takto:

24)

Článek 21 se mění takto:

25)

Článek 25 se mění takto:

26)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 26a

Strategie pro oblast základních práv

1.   Agentura vypracuje, dále rozvine a provede svou strategii pro oblast základních práv. Agentura zavede účinný mechanismus pro sledování dodržování základních práv při všech svých činnostech.

2.   Agentura zřídí poradní fórum, které je výkonnému řediteli a správní radě nápomocno v otázkách základních práv. Agentura vyzve Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, agenturu pro základní práva, vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky a další příslušné organizace k účasti na poradním fóru. Správní rada přijme na návrh výkonného ředitele rozhodnutí o složení a pracovních metodách poradního fóra, jakož i o způsobu předávání informací tomuto fóru.

S poradním fórem se vedou konzultace o dalším rozvoji a provádění strategie pro oblast základních práv, kodexu chování a společných hlavních osnov.

Poradní fórum vypracuje každoročně zprávu o své činnosti. Tato zpráva se zpřístupní veřejnosti.

3.   Správní rada určí úředníka pro otázky základních práv. Tato osoba musí mít nezbytnou kvalifikaci a zkušenosti v oblasti základních práv. Úředník pro otázky základních práv je při výkonu svých povinností nezávislý a podává zprávy přímo správní radě a poradnímu fóru. Tento úředník podává zprávy pravidelně, a přispívá tak k mechanismu sledování základních práv.

4.   Úředník pro otázky základních práv a poradní fórum mají přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv v souvislosti se všemi činnostmi agentury.“

27)

V článku 33 se vkládají nové odstavce, které znějí:

„2a.   První hodnocení po vstupu nařízení Evropského parlamentu a Rady 25. října 2011 (EU) č. 1168/2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (25), v platnost analyzuje rovněž potřebu dalšího zlepšení koordinace správy vnějších hranic členských států, včetně možnosti vytvoření evropského systému pohraniční stráže.

2b.   Hodnocení zahrnuje zvláštní analýzu způsobu, jak byla při uplatňování tohoto nařízení dodržována Listina základních práv.