32010D0335

EUR-Lex

Pristup zakonodavstvu Europske unije

Ovaj je dokument isječak s web-mjesta EUR-Lex

EUROPA
EUR-Lex početna stranica
Rozhodnutí - 2010/335 - HR - EUR-Lex

Pomoć

Savjeti za pretraživanje

Potrebne su vam dodatne mogućnosti pretraživanja? Upotrijebite Napredno pretraživanje

Dokument 32010D0335

2010/335/: Rozhodnutí Komise ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES (oznámeno pod číslem K(2010) 3751)

Úř. věst. L 151, 17.6.2010., str. 19–41 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Zvláštní vydání v chorvatském jazyce: Kapitola 15 Svazek 013 S. 95 - 117

()
⏵Jiná zvláštní vydání ()

HTML

PDF

Službeni list

17.6.2010

Úřední věstník Evropské unie

L 151/19

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 10. června 2010

o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES

(oznámeno pod číslem K(2010) 3751)

(2010/335/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (1), a zejména na přílohu V část C bod 10 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2009/28/ES stanoví pravidla pro výpočet dopadu skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin a z referenčních fosilních paliv při současném zohlednění emisí vyvolaných změnami v zásobě uhlíku v důsledku změn ve využívání půdy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (2) zahrnuje odpovídající pravidla pro biopaliva.

(2)

Komise by měla své pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě vypracovat na základě pokynů Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Uvedené pokyny byly určeny pro národní inventury skleníkových plynů a nejsou uvedeny v podobě snadno použitelné pro hospodářské subjekty. V případě, že pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů neobsahují informace nezbytné pro účely výroby biopaliv a biokapalin nebo takové informace nejsou dostupné, je proto vhodné vycházet z údajů pocházejících z jiných vědeckých zdrojů.

(3)

Pro výpočet zásob uhlíku v organické hmotě půdy je nutné zohlednit klima, půdní typ, pokryv půdy, způsob hospodaření s půdou a vstupy. Pro minerální půdy je pro tento účel vhodné použít metodiku IPCC úroveň 1 pro organický uhlík v půdě, neboť pokrývá tuto problematiku na světové úrovni. U organických půd se metodika IPCC zaměřuje zejména na ztrátu uhlíku v důsledku odvodňování půdy, přičemž sleduje pouze roční ztráty. Vzhledem k tomu, že odvodňování půdy všeobecně vede k velkým ztrátám zásob uhlíku, které nelze nahradit úsporou skleníkových plynů z biopaliv nebo biokapalin, a odvodňování rašelinišť zakazují kritéria udržitelnosti stanovená směrnicí 2009/28/ES, postačí stanovit obecná pravidla pro určování množství organického uhlíku v půdě nebo ztráty uhlíku v organických půdách.

(4)

Pro výpočet zásoby uhlíku v živé biomase a v neživé organické hmotě lze použít nepříliš složitý postup odpovídající metodice IPCC úroveň 1 pro vegetaci. V souladu s uvedenou metodikou lze oprávněně předpokládat, že při přeměně půdy dochází ke ztrátě celé zásoby uhlíku v živé biomase I v neživé organické hmotě. Neživá organická hmota má při přeměně půdy za účelem pěstování zemědělských plodin na výrobu biopaliv a biokapalin obvykle jen malý význam, měla by však být zohledněna, alespoň pokud jde o uzavřené lesy.

(5)

Při výpočtu dopadů skleníkových plynů vyvolaných přeměnou půdy by hospodářské subjekty měly mít možnost používat skutečné hodnoty zásob uhlíku spojených s referenčním využíváním půdy a s využíváním půdy po přeměně. Měly by také mít možnost používat standardní hodnoty, které by tyto pokyny měly stanovit. Není však nutné poskytovat standardní hodnoty pro nepravděpodobné kombinace klimatu a půdního typu.

(6)

Příloha V směrnice 2009/28/ES stanoví způsob výpočtu dopadů skleníkových plynů a obsahuje pravidla pro výpočet anualizovaných emisí ze změn zásoby uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy. Pokyny, jež tvoří přílohu k tomuto rozhodnutí, stanoví pravidla pro výpočet zásob uhlíku v půdě, která doplňují pravidla stanovená v příloze V,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 10. června 2010.

Za Komisi

Günther OETTINGER

člen Komise

(1) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.

(2) Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58.

PŘÍLOHA

Pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES

OBSAH

Úvod

2.	Ucelené podchycení zásob uhlíku v půdě

3.	Výpočet zásob uhlíku

4.	Zásoba organického uhlíku v půdě

5.	Zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin

6.	Zásoba uhlíku v standardních minerálních půdách

7.	Faktory zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě

8.	Hodnoty zásoby uhlíku pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin

1. ÚVOD

Tyto pokyny stanoví pravidla pro výpočet zásob uhlíku v půdě při referenčním využívání půdy (CS R, jak je definováno v bodě 7 přílohy V směrnice 2009/28/ES) a při skutečném využívání půdy (CSA , jak je definováno v bodě 7 přílohy V směrnice 2009/28/ES).

V bodě 2 jsou stanovena pravidla umožňující ucelené určování zásob uhlíku v půdě. Bod 3 stanoví obecné pravidlo pro výpočet zásob uhlíku, které se skládají ze dvou částí: z organického uhlíku v půdě a ze zásoby uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin.

Bod 4 stanoví podrobná pravidla pro určování zásoby organického uhlíku v půdě. Pro minerální půdy umožňuje používat metodu opírající se o hodnoty stanovené v těchto pokynech, ale umožňuje i použití jiných metod. Pro organické půdy jsou popsány metody, ale pokyny neobsahují hodnoty pro určování zásoby organického uhlíku v organických půdách.

Bod 5 stanoví podrobná pravidla pro zásobu uhlíku ve vegetaci, ale uplatní se jen v případě, že nebudou použity hodnoty pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin stanovené v bodě 8 těchto pokynů (použití hodnot uvedených v bodě 8 není povinné a v určitých případech nemusí příslušné hodnoty ani obsahovat).

Bod 6 stanoví pravidla pro volbu příslušných hodnot v případě, že budou použity hodnoty z pokynů týkající se organického uhlíku v minerálních půdách (tyto hodnoty jsou stanoveny v bodech 6 a 7). V těchto pravidlech se odkazuje na datové vrstvy týkající se klimatických oblastí a půdních typů zpřístupněné prostřednictvím online platformy pro transparentnost, která byla zřízena směrnicí 2009/28/ES. Tyto datové vrstvy jsou podrobnými vrstvami tvořícími základ obrázků 1 a 2.

Bod 8 stanoví hodnoty pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin a příslušné parametry. Body 7 a 8 stanoví hodnoty pro čtyři různé kategorie využití půdy: ornou půdu, trvalé zemědělské plodiny, travní porosty a zalesněné plochy.

Obrázek 1

Klimatické oblasti

Obrázek 2

Zeměpisné rozdělení půdních typů

2. UCELENÉ PODCHYCENÍ ZÁSOB UHLÍKU V PŮDĚ

Pro určení zásoby uhlíku na jednotku plochy spojenou s CS R a CS A se použijí tato pravidla:

(1)

území, pro které se vypočítávají zásoby uhlíku v půdě, musí mít celoplošně podobné

a)	biofyzické podmínky, tj. klima a půdní typ;

b)	historii hospodaření s půdou, pokud jde o kultivaci;

c)	historii vstupů, tj. vstupů uhlíku do půdy;

(2)

zásoba uhlíku při skutečném využívání půdy CS A se stanoví jako

—	v případě ztráty zásoby uhlíku: odhad rovnovážného stavu zásoby uhlíku, kterého půda dosáhne při jejím novém využití,

—	v případě hromadění zásoby uhlíku: odhad zásoby uhlíku po uplynutí 20 let nebo až plodina dosáhne zralosti, a to podle toho, která situace nastane dříve.

3. VÝPOČET ZÁSOB UHLÍKU

Pro výpočet CS R a CS A se použije toto pravidlo:

CS i = (SOC + C VEG) × A

kde:

CS i= zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s využíváním půdy i (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci);

SOC= organický uhlík v půdě (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaný podle bodu 4;

CVEG = zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5, nebo zvolená z příslušných hodnot v bodě 8;

A= faktor měřítka (scaling) dané oblasti (vyjádřený v hektarech na jednotku plochy).

4. ZÁSOBA ORGANICKÉHO UHLÍKU V PŮDĚ

4.1. Minerální půdy

Pro výpočet SOC lze použít toto pravidlo:

SOC = SOC ST × FLU × FMG × FI

kde:

SOC= organický uhlík v půdě (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar);

SOCST= organický uhlík ve standardní půdě, a to ve svrchní vrstvě 0–30 centimetrů (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar);

FLU= faktor využití půdy zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě spojenou s typem využívání půdy a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě;

FMG= faktor hospodaření zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě spojenou s hlavním způsobem hospodaření s půdou a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě;

FI= faktor vstupů zohledňující rozdíl mezi organickým uhlíkem v půdě spojeným s různými úrovněmi vstupů uhlíku do půdy a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě.

Pro SOCST se použijí příslušné hodnoty uvedené v bodě 6.

Pro FLU , FMG a FI se použijí příslušné hodnoty uvedené v bodě 7.

Alternativně k použití pravidel uvedených výše lze k určení SOC použít i jiné vhodné metody, včetně měření. Pokud takové metody nejsou založeny na měření, zohlední se klima, půdní typ, pokryv půdy, způsob hospodaření s půdou a vstupy.

4.2. Organické půdy (histosoly)

Pro určení SOC se použijí vhodné metody. Takové metody zohledňují celou hloubku organické vrstvy půdy, dále klima, pokryv půdy a způsob hospodaření s půdou a vstupy. Takové metody mohou zahrnovat měření.

V případech, kdy se jedná o zásoby uhlíku ovlivněné odvodňováním půdy, musí příslušné metody zohlednit ztráty uhlíku v důsledku odvodňování. Takové metody mohou být založeny na určení ročních ztrát uhlíku v důsledku odvodňování.

5. ZÁSOBA UHLÍKU V NADZEMNÍ VEGETACI A V PODZEMNÍCH ORGÁNECH ROSTLIN

Kromě případů, kdy se pro CVEG použije hodnota stanovená v bodě 8, se pro výpočet CVEG použije toto pravidlo:

CVEG = CBM + CDOM

kde:

CVEG= zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);

CBM= zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1;

CDOM= zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin vázaná v neživé organické hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.

Pro CDOM lze použít hodnotu 0 kromě případů, kdy se jedná o zalesněné plochy – s výjimkou lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím nejméně 30 %.

5.1. Živá biomasa

Pro výpočet CBM se použije toto pravidlo:

CBM = CAGB + CBGB

kde:

CBM= nadzemní a podzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);

CAGB= nadzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1.1;

CBGB= podzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1.2.

5.1.1. Nadzemní živá biomasa

Pro výpočet CAGB se použije toto pravidlo:

CAGB = BAGB × CFB

kde:

CAGB= nadzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);

BAGB= hmotnost nadzemní živé biomasy (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar);

CFB= obsah uhlíku v sušině živé biomasy (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).

Pro ornou půdu, trvalé zemědělské plodiny a lesní plantáže je hodnotou BAGB průměrná hmotnost nadzemní živé biomasy během produkčního cyklu

Pro CFB lze použít hodnotu 0,47

5.1.2. Podzemní živá biomasa

Pro výpočet CBGB se použije jedno z těchto dvou pravidel:

(1)

CBGB = BBGB × CFB

kde:

CBGB= podzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);

BBGB= hmotnost podzemní živé biomasy (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar);

CFB= obsah uhlíku v sušině živé biomasy (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).

Pro orné půdy, trvalé zemědělské plodiny a lesní plantáže je hodnotou BBGB průměrná hmotnost podzemní živé biomasy během produkčního cyklu.

Pro CFB lze použít hodnotu 0,47

(2)

CBGB = CAGB × R

kde:

CBGB= podzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);

CAGB= nadzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);

R= poměr podzemní zásoby uhlíku v živé biomase a nadzemní zásoby uhlíku v živé biomase.

Pro R mohou být použity příslušné hodnoty stanovené v bodě 8.

5.2. Neživá organická hmota

Pro výpočet CDOM se použije toto pravidlo:

CDOM = CDW + CLI

kde:

CDOM= nadzemní a podzemní zásoba uhlíku v neživé organické hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);

CDW= zásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.1;

CLI= zásoba uhlíku v opadance (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.2.

5.2.1. Zásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě

Pro výpočet CDW se použije toto pravidlo:

CDW = DOMDW × CFDW

kde:

CDW= zásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);

DOMDW= hmotnost mrtvé dřevní hmoty (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar);

CFDW= obsah uhlíku v sušině mrtvé dřevní hmoty (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).

Pro CFDW lze použít hodnotu 0,5.

5.2.2. Zásoba uhlíku v opadance

Pro výpočet CLI se použije toto pravidlo:

CLI = DOMLI × CFLI

kde:

CLI= zásoba uhlíku v opadance (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);

DOMLI= hmotnost opadanky (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar);

CFLI= obsah uhlíku v sušině opadanky (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).

Pro CFLI lze použít hodnotu 0,4.

6. ZÁSOBA UHLÍKU VE STANDARDNÍ PŮDĚ V MINERÁLNÍCH PŮDÁCH

Hodnota SOCST se zvolí z tabulky 1 podle příslušné klimatické oblasti a půdního typu dané oblasti, které jsou stanoveny v bodech 6.1 a 6.2.

Tabulka 1

SOCST , organický uhlík ve standardní půdě, a to ve svrchní vrstvě 0–30 centimetrů

(tuny uhlíku na hektar)
Klimatická oblast	Půdní typ
	Hlinité půdy biologicky vysoce aktivní	Hlinité půdy biologicky málo aktivní	Písčité půdy	Spodické půdy	Vulkanické půdy	Mokřadní půdy
Boreální	68	—	10	117	20	146
Mírně studená suchá	50	33	34	—	20	87
Mírně studená střídavě vlhká	95	85	71	115	130	87
Mírně teplá suchá	38	24	19	—	70	88
Mírně teplá střídavě vlhká	88	63	34	—	80	88
Tropická suchá	38	35	31	—	50	86
Tropická střídavě vlhká	65	47	39	—	70	86
Tropická vlhká	44	60	66	—	130	86
Tropická montánní	88	63	34	—	80	86

6.1. Klimatická oblast

Příslušná klimatická oblast pro volbu příslušné hodnoty pro SOCST se určí z datových vrstev týkajících se klimatických oblastí zpřístupněných prostřednictvím platformy pro transparentnost, která byla vytvořena na základě článku 24 směrnice 2009/28/ES.

6.2. Půdní typ

Příslušný půdní typ se určí podle obrázku 3. Jako vodítko pro určení příslušného půdního typu lze použít datové vrstvy k půdním typům zpřístupněné prostřednictvím platformy pro transparentnost, která byla vytvořena na základě článku 24 směrnice 2009/28/ES.

Obrázek 3

Klasifikace půdních typů

7. FAKTORY ZOHLEDŇUJÍCÍ ROZDÍL MEZI ZÁSOBOU ORGANICKÉHO UHLÍKU V PŮDĚ A ZÁSOBOU ORGANICKÉHO UHLÍKU VE STANDARDNÍ PŮDĚ

Příslušné hodnoty pro FLU , FMG a FI se zvolí z tabulek v tomto bodě. Pro výpočet CSR se použijí faktory hospodaření a vstupů, které se používaly v lednu 2008. Pro výpočet CSA se použijí faktory hospodaření a vstupů, které se používají nyní a které povedou k rovnovážnému stavu příslušné zásoby uhlíku.

7.1. Orná půda

Tabulka 2

Faktory pro ornou půdu

Klimatická oblast	Využití půdy (F LU)	Hospodaření (F MG)	Vstupy (F I)	FLU	FMG	FI
Mírná/boreální suchá	Zemědělsky využívaná	Plná kultivace	Nízké	0,8	1	0,95
			Střední	0,8	1	1
			Vysoké s hnojem	0,8	1	1,37
			Vysoké bez hnoje	0,8	1	1,04
		Omezená kultivace	Nízké	0,8	1,02	0,95
			Střední	0,8	1,02	1
			Vysoké s hnojem	0,8	1,02	1,37
			Vysoké bez hnoje	0,8	1,02	1,04
		Bez kultivace	Nízké	0,8	1,1	0,95
			Střední	0,8	1,1	1
			Vysoké s hnojem	0,8	1,1	1,37
			Vysoké bez hnoje	0,8	1,1	1,04
Mírná/boreální	Zemědělsky využívaná	Plná kultivace	Nízké	0,69	1	0,92
			Střední	0,69	1	1
			Vysoké s hnojem	0,69	1	1,44
			Vysoké bez hnoje	0,69	1	1,11
		Omezená kultivace	Nízké	0,69	1,08	0,92
			Střední	0,69	1,08	1
			Vysoké s hnojem	0,69	1,08	1,44
			Vysoké bez hnoje	0,69	1,08	1,11
		Bez kultivace	Nízké	0,69	1,15	0,92
			Střední	0,69	1,15	1
			Vysoké s hnojem	0,69	1,15	1,44
			Vysoké bez hnoje	0,69	1,15	1,11
Tropická suchá	Zemědělsky využívaná	Plná kultivace	Nízké	0,58	1	0,95
			Střední	0,58	1	1
			Vysoké s hnojem	0,58	1	1,37
			Vysoké bez hnoje	0,58	1	1,04
		Omezená kultivace	Nízké	0,58	1,09	0,95
			Střední	0,58	1,09	1
			Vysoké s hnojem	0,58	1,09	1,37
			Vysoké bez hnoje	0,58	1,09	1,04
		Bez kultivace	Nízké	0,58	1,17	0,95
			Střední	0,58	1,17	1
			Vysoké s hnojem	0,58	1,17	1,37
			Vysoké bez hnoje	0,58	1,17	1,04
Tropická střídavě vlhká/vlhká	Zemědělsky využívaná	Plná kultivace	Nízké	0,48	1	0,92
			Střední	0,48	1	1
			Vysoké s hnojem	0,48	1	1,44
			Vysoké bez hnoje	0,48	1	1,11
		Omezená kultivace	Nízké	0,48	1,15	0,92
			Střední	0,48	1,15	1
			Vysoké s hnojem	0,48	1,15	1,44
			Vysoké bez hnoje	0,48	1,15	1,11
		Bez kultivace	Nízké	0,48	1,22	0,92
			Střední	0,48	1,22	1
			Vysoké s hnojem	0,48	1,22	1,44
			Vysoké bez hnoje	0,48	1,22	1,11
Tropická montánní	Zemědělsky využívaná	Plná kultivace	Nízké	0,64	1	0,94
			Střední	0,64	1	1
			Vysoké s hnojem	0,64	1	1,41
			Vysoké bez hnoje	0,64	1	1,08
		Omezená kultivace	Nízké	0,64	1,09	0,94
			Střední	0,64	1,09	1
			Vysoké s hnojem	0,64	1,09	1,41
			Vysoké bez hnoje	0,64	1,09	1,08
		Bez kultivace	Nízké	0,64	1,16	0,94
			Střední	0,64	1,16	1
			Vysoké s hnojem	0,64	1,16	1,41
			Vysoké bez hnoje	0,64	1,16	1,08

Tabulka 3 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulek 2 a 4.

Tabulka 3

Pokyny pro hospodaření a vstupy pro ornou půdu a trvalé plodiny

Hospodaření/Vstupy	Pokyny
Plná kultivace	Silné narušení půdy s úplným obracením půdy a/nebo časté kultivační činnosti (během roku). V době setí je malá část (např. méně než 30 %) povrchu pokryta zbytky plodin.
Omezená kultivace	První a/nebo druhá fáze orby, avšak s omezeným narušením půdy (obvykle mělká a bez úplného obracení půdy), při výsadbě běžně zůstává povrch pokryt zbytky plodin z více než 30 %.
Bez kultivace	Přímé setí bez první fáze orby pouze s minimálním narušením půdy v osevní ploše. K hubení plevele se často používají herbicidy.
Nízké	Vracení zbytků plodin do půdy, pokud k němu dochází, je nízké v důsledku jejich odstraňování (sběrem nebo spalováním), častého úhorování bez výsevů, pěstování plodin poskytujících málo zbytků (např. zeleniny, tabáku, bavlny), chybějícího minerálního hnojení nebo plodin poutajících vzdušný dusík.
Střední	Charakteristické pro jednoleté pěstování obilovin, kdy všechny zbytky zemědělských plodin se vracejí do pole. Jsou-li zbytky odstraňovány, přidává se doplňková organická hmota (např. hnůj). Rovněž vyžaduje minerální hnojení nebo střídání s plodinou poutající vzdušný dusík.
Vysoké s hnojem	Představuje značně vyšší vstupy uhlíku než u systémů pěstování plodin se středními vstupy uhlíku v důsledku toho, že je doplňkově pravidelně přidáváno živočišné hnojivo.
Vysoké bez hnoje	Představuje podstatně vyšší vstupy zbytků zemědělských plodin než u systémů pěstování plodin se středními vstupy uhlíku v důsledku doplňkových postupů, jako je pěstování plodin poskytujících velké množství zbytků, použití zelených hnojiv, podsevů, zelených úhorů, zavlažování, častého používání vytrvalých trav při každoročním střídání plodin, ale bez použití hnoje (viz předchozí bod).

7.2. Trvalé plodiny

Tabulka 4

Faktory pro trvalé plodiny, tj. víceleté plodiny, jejichž stonek se obvykle každoročně nesklízí, jako jsou rychle rostoucí dřeviny a olejové palmy

Klimatická oblast	Využití půdy (F LU)	Hospodaření (F MG)	Vstupy (F I)	FLU	FMG	FI
Mírná/boreální suchá	Trvalé plodiny	Plná kultivace	Nízké	1	1	0,95
			Střední	1	1	1
			Vysoké s hnojem	1	1	1,37
			Vysoké bez hnoje	1	1	1,04
		Omezená kultivace	Nízké	1	1,02	0,95
			Střední	1	1,02	1
			Vysoké s hnojem	1	1,02	1,37
			Vysoké bez hnoje	1	1,02	1,04
		Bez kultivace	Nízké	1	1,1	0,95
			Střední	1	1,1	1
			Vysoké s hnojem	1	1,1	1,37
			Vysoké bez hnoje	1	1,1	1,04
Mírná/boreální	Trvalé plodiny	Plná kultivace	Nízké	1	1	0,92
			Střední	1	1	1
			Vysoké s hnojem	1	1	1,44
			Vysoké bez hnoje	1	1	1,11
		Omezená kultivace	Nízké	1	1,08	0,92
			Střední	1	1,08	1
			Vysoké s hnojem	1	1,08	1,44
			Vysoké bez hnoje	1	1,08	1,11
		Bez kultivace	Nízké	1	1,15	0,92
			Střední	1	1,15	1
			Vysoké s hnojem	1	1,15	1,44
			Vysoké bez hnoje	1	1,15	1,11
Tropická suchá	Trvalé plodiny	Plná kultivace	Nízké	1	1	0,95
			Střední	1	1	1
			Vysoké s hnojem	1	1	1,37
			Vysoké bez hnoje	1	1	1,04
		Omezená kultivace	Nízké	1	1,09	0,95
			Střední	1	1,09	1
			Vysoké s hnojem	1	1,09	1,37
			Vysoké bez hnoje	1	1,09	1,04
		Bez kultivace	Nízké	1	1,17	0,95
			Střední	1	1,17	1
			Vysoké s hnojem	1	1,17	1,37
			Vysoké bez hnoje	1	1,17	1,04
Tropická střídavě vlhká/vlhká	Trvalé plodiny	Plná kultivace	Nízké	1	1	0,92
			Střední	1	1	1
			Vysoké s hnojem	1	1	1,44
			Vysoké bez hnoje	1	1	1,11
		Omezená kultivace	Nízké	1	1,15	0,92
			Střední	1	1,15	1
			Vysoké s hnojem	1	1,15	1,44
			Vysoké bez hnoje	1	1,15	1,11
		Bez kultivace	Nízké	1	1,22	0,92
			Střední	1	1,22	1
			Vysoké s hnojem	1	1,22	1,44
			Vysoké bez hnoje	1	1,22	1,11
Tropická montánní	Trvalé plodiny	Plná kultivace	Nízké	1	1	0,94
			Střední	1	1	1
			Vysoké s hnojem	1	1	1,41
			Vysoké bez hnoje	1	1	1,08
		Omezená kultivace	Nízké	1	1,09	0,94
			Střední	1	1,09	1
			Vysoké s hnojem	1	1,09	1,41
			Vysoké bez hnoje	1	1,09	1,08
		Bez kultivace	Nízké	1	1,16	0,94
			Střední	1	1,16	1
			Vysoké s hnojem	1	1,16	1,41
			Vysoké bez hnoje	1	1,16	1,08

Tabulka 3 v bodě 7.1 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 4.

7.3. Travní porosty

Tabulka 5

Faktory pro travní porosty včetně savan

Klimatická oblast	Využití půdy (F LU)	Hospodaření (F MG)	Vstupy (F I)	FLU	FMG	FI
Mírná/boreální suchá	Travní porosty	Zúrodněné	Střední	1	1,14	1
		Zúrodněné	Vysoké	1	1,14	1,11
		Minimálně udržované	Střední	1	1	1
		Mírně degradované	Střední	1	0,95	1
		Silně degradované	Střední	1	0,7	1
Mírná/boreální střídavě vlhká/vlhká	Travní porosty	Zúrodněné	Střední	1	1,14	1
		Zúrodněné	Vysoké	1	1,14	1,11
		Minimálně udržované	Střední	1	1	1
		Mírně degradované	Střední	1	0,95	1
		Silně degradované	Střední	1	0,7	1
Tropická suchá	Travní porosty	Zúrodněné	Střední	1	1,17	1
		Zúrodněné	Vysoké	1	1,17	1,11
		Minimálně udržované	Střední	1	1	1
		Mírně degradované	Střední	1	0,97	1
		Silně degradované	Střední	1	0,7	1
Tropická střídavě vlhká/vlhká	Savany	Zúrodněné	Střední	1	1,17	1
		Zúrodněné	Vysoké	1	1,17	1,11
		Minimálně udržované	Střední	1	1	1
		Mírně degradované	Střední	1	0,97	1
		Silně degradované	Střední	1	0,7	1
Tropická montánní, suchá	Travní porosty	Zúrodněné	Střední	1	1,16	1
		Zúrodněné	Vysoké	1	1,16	1,11
		Minimálně udržované	Střední	1	1	1
		Mírně degradované	Střední	1	0,96	1
		Silně degradované	Střední	1	0,7	1

Tabulka 6 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 5.

Tabulka 6

Pokyny pro udržování a vstupy pro travní porosty

Hospodaření/Vstupy	Pokyny
Zúrodněné	Představuje travní porosty, které jsou udržitelně spravované, s umírněnou pastvou a které byly alespoň jednou zúrodněny (např. hnojením, zlepšením druhové skladby porostů, zavlažením).
Minimálně udržované	Představuje nedegradované a udržitelně spravované travní porosty, avšak bez větších zúrodňujících zásahů.
Mírně degradované	Představuje nadměrně spásané nebo mírně degradované travní porosty s poněkud sníženou produktivitou (v porovnání s původními nebo minimálně udržovanými travními porosty), do kterých nepřicházejí žádné hospodářské vstupy.
Silně degradované	Vede k velké a dlouhodobé ztrátě produktivity a vegetačního krytu v důsledku těžkého mechanického poškození vegetace nebo silné eroze půdy.
Střední	Používá se tam, kde nebyly použity žádné doplňkové hospodářské vstupy.
Vysoké	Používá se u zúrodněných travních porostů, kde byl použit jeden nebo více hospodářských vstupů (kromě případů, které je nutné zařadit mezi zúrodněné travní porosty).

7.4 Zalesněné plochy

Tabulka 7

Faktory pro zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím nejméně 10 %

Klimatická oblast	Využití půdy (F LU)	Hospodaření (F MG)	Vstupy (F I)	FLU	FMG	FI
Všechny	Původní les (nedegradovaný)	n/u (1)	n/u	1
Všechny	Spravovaný les	Všechny	Všechny	1	1	1
Tropická střídavě vlhká/suchá	Střídavé obdělávání – zkrácený úhor	n/u	n/u	0,64
Tropická střídavě vlhká/suchá	Střídavé obdělávání – vyzrálý úhor	n/u	n/u	0,8
Mírná/boreální střídavě vlhká/suchá	Střídavé obdělávání – zkrácený úhor	n/u	n/u	1
Mírná/boreální střídavě vlhká/suchá	Střídavé obhospodařování – zkrácený úhor	n/u	n/u	1

Tabulka 8 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 7.

Tabulka 8

Pokyny pro využití půdy pro zalesněné plochy

Využití půdy	Pokyny
Původní les (nedegradovaný)	Představuje původní nebo mnohaletý, nedegradovaný a udržitelně spravovaný les.
Střídavé obdělávání	Trvalé střídavé obdělávání, kdy tropický les nebo zalesněná krajina jsou na kratší (např. 3–5leté) období vymýceny za účelem výsadby jednoletých zemědělských plodin a poté ponechány k opětovnému zalesnění.
Vyzrálý úhor	Představuje situace, kdy se lesní vegetace obnoví do dospělého nebo téměř dospělého stavu, než je znovu vymýcena za účelem pěstování zemědělských plodin.
Zkrácený úhor	Představuje situace, kdy před opětovným vymýcením nedojde k obnovení lesní vegetace.

8. HODNOTY ZÁSOBY UHLÍKU PRO ZÁSOBU UHLÍKU V NADZEMNÍ VEGETACI A V PODZEMNÍCH ORGÁNECH ROSTLIN

Pro CVEG nebo R lze použít příslušné hodnoty stanovené v tomto bodě.

8.1. Orná půda

Tabulka 9

Vegetační hodnoty pro ornou půdu (všeobecné)

Klimatická oblast

CVEG

(tuny uhlíku na hektar)

Všechny

Tabulka 10

Vegetační hodnoty pro cukrovou třtinu (specifické)

Pásmo	Klimatická oblast	Ekologická zóna	Světadíl	CVEG (tuny uhlíku na hektar)
Tropické	Tropická suchá	Tropické suché lesy	Afrika	4,2
		Tropické suché lesy	Asie (pevninská, ostrovní)	4
		Tropické křoviny	Asie (pevninská, ostrovní)	4
	Tropická střídavě vlhká	Opadavé lesy tropického střídavě vlhkého pásma	Afrika	4,2
	Tropická střídavě vlhká	Opadavé lesy tropického střídavě vlhkého pásma	Severní a Jižní Amerika	5
	Tropická vlhká	Tropické dešťové lesy	Asie (pevninská, ostrovní)	4
	Tropická vlhká	Tropické dešťové lesy	Střední a Jižní Amerika	5
Subtropické	Mírně teplá suchá	Subtropické stepi	Severní Amerika	4,8
	Mírně teplá sřídavě vlhká	Subtropické vlhké lesy	Střední a Jižní Amerika	5
	Mírně teplá sřídavě vlhká	Subtropické vlhké lesy	Severní Amerika	4,8

8.2. Trvalé zemědělské plodiny, tj. víceleté plodiny, jejichž stonek se obvykle každoročně nesklízí, jako jsou rychle rostoucí dřeviny a olejové palmy

Tabulka 11

Vegetační faktory pro trvalé plodiny (všeobecně)

Klimatická oblast	CVEG (tuny uhlíku na hektar)
Mírná (všechny režimy vlhkosti)	43,2
Tropická suchá	6,2
Tropická střídavě vlhká	14,4
Tropická vlhká	34,3

Tabulka 12

Vegetační hodnoty pro zvláštní trvalé plodiny

Klimatická oblast	Typ plodiny	CVEG (tuny uhlíku na hektar)
Všechny	Kokosové palmy	75
	Jatrofa	17,5
	Jojoba	2,4
	Olejová palma	60

8.3. Travní porosty

Tabulka 13

Vegetační hodnoty pro travní porosty — kromě křovin (všeobecné)

Klimatická oblast	CVEG (tuny uhlíku na hektar)
Boreální suchá a vlhká	4,3
Mírně studená suchá	3,3
Mírně studená vlhká	6,8
Mírně teplá suchá	3,1
Mírně teplá vlhká	6,8
Tropická suchá	4,4
Tropická střídavě vlhká a vlhká	8,1

Tabulka 14

Vegetační hodnoty pro rostlinu miscanthus (specifické)

Pásmo	Klimatická oblast	Ekologická zóna	Světadíl	CVEG (tuny uhlíku na hektar)
Subtropické	Mírně teplá suchá	Subtropické suché lesy	Evropa	10
		Subtropické suché lesy	Severní Amerika	14,9
		Subtropické stepi	Severní Amerika	14,9

Tabulka 15

Vegetační hodnoty pro křoviny, tj. krajiny s vegetací složenou hlavně z dřevin nižších než 5 metrů, které nemají jasné fyziognomické rysy stromů

Pásmo	Světadíl	CVEG (tuny uhlíku na hektar)
Tropické	Afrika	46
	Severní a Jižní Amerika	53
	Asie (pevninská)	39
	Asie (ostrovní)	46
	Austrálie	46
Subtropické	Afrika	43
	Severní a Jižní Amerika	50
	Asie (pevninská)	37
	Evropa	37
	Asie (ostrovní)	43
Mírné	Celosvětově	7,4

8.4 Zalesněné plochy

Tabulka 16

Vegetační hodnoty pro zalesněné plochy – kromě lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím více než 30 %

Pásmo	Tropické dešťové lesy	Světadíl	CVEG (tuny uhlíku na hektar)	R
Tropické	Tropické dešťové lesy	Afrika	40	0,37
		Severní a Jižní Amerika	39	0,37
		Asie (pevninská)	36	0,37
		Asie (ostrovní)	45	0,37
	Tropické střídavě vlhké lesy	Afrika	30	0,24
		Severní a Jižní Amerika	26	0,24
		Asie (pevninská)	21	0,24
		Asie (ostrovní)	34	0,24
	Tropické suché lesy	Afrika	14	0,28
		Severní a Jižní Amerika	25	0,28
		Asie (pevninská)	16	0,28
		Asie (ostrovní)	19	0,28
	Tropické horské systémy	Afrika	13	0,24
		Severní a Jižní Amerika	17	0,24
		Asie (pevninská)	16	0,24
		Asie (ostrovní)	26	0,28
Subtropické	Subtropické vlhké lesy	Severní a Jižní Amerika	26	0,28
		Asie (pevninská)	22	0,28
		Asie (ostrovní)	35	0,28
	Subtropické suché lesy	Afrika	17	0,28
		Severní a Jižní Amerika	26	0,32
		Asie (pevninská)	16	0,32
		Asie (ostrovní)	20	0,32
	Subtropické stepi	Afrika	9	0,32
		Severní a Jižní Amerika	10	0,32
		Asie (pevninská)	7	0,32
		Asie (ostrovní)	9	0,32
Mírné	Oceánské lesy mírného pásu	Evropa	14	0,27
		Severní Amerika	79	0,27
		Nový Zéland	43	0,27
		Jižní Amerika	21	0,27
	Kontinentální lesy mírného pásu	Asie, Evropa (≤ 20 let)	2	0,27
		Asie, Evropa (> 20 let)	14	0,27
		Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let)	7	0,27
		Severní a Jižní Amerika (> 20 let)	16	0,27
	Horské systémy mírného pásu	Asie, Evropa (≤ 20 let)	12	0,27
		Asie, Evropa (> 20 let)	16	0,27
		Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let)	6	0,27
		Severní a Jižní Amerika (> 20 let)	6	0,27
Boreální	Boreální jehličnaté lesy	Asie, Evropa, Severní Amerika	12	0,24
	Boreální zalesněná krajina a tundra	Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let)	0	0,24
	Boreální zalesněná krajina a tundra	Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let)	2	0,24
	Boreální horské systémy	Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let)	2	0,24
	Boreální horské systémy	Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let)	6	0,24

Tabulka 17

Vegetační hodnoty pro zalesněné plochy – kromě lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím více než 30 %

Pásmo	Ekologická zóna	Světadíl	CVEG (tuny uhlíku na hektar)
Tropické	Tropické dešťové lesy	Afrika	204
		Severní a Jižní Amerika	198
		Asie (pevninská)	185
		Asie (ostrovní)	230
	Tropické střídavě vlhké opadavé lesy	Afrika	156
		Severní a Jižní Amerika	133
		Asie (pevninská)	110
		Asie (ostrovní)	174
	Tropické suché lesy	Afrika	77
		Severní a Jižní Amerika	131
		Asie (pevninská)	83
		Asie (ostrovní)	101
	Tropické horské systémy	Afrika	77
		Severní a Jižní Amerika	94
		Asie (pevninská)	88
		Asie (ostrovní)	130
Subtropické	Subtropické humidní lesy	Severní a Jižní Amerika	132
		Asie (pevninská)	109
		Asie (ostrovní)	173
	Subtropické suché lesy	Afrika	88
		Severní a Jižní Amerika	130
		Asie (pevninská)	82
		Asie (ostrovní)	100
	Subtropické stepi	Afrika	46
		Severní a Jižní Amerika	53
		Asie (pevninská)	41
		Asie (ostrovní)	47
Mírné	Oceánské lesy mírného pásu	Evropa	84
		Severní Amerika	406
		Nový Zéland	227
		Jižní Amerika	120
	Kontinentální lesy mírného pásu	Asie, Evropa (≤ 20 let)	27
		Asie, Evropa (> 20 let)	87
		Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let)	51
		Severní a Jižní Amerika (> 20 let)	93
	Horské systémy mírného pásu	Asie, Evropa (≤ 20 let)	75
		Asie, Evropa (> 20 let)	93
		Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let)	45
		Severní a Jižní Amerika (> 20 let)	93
Boreální	Boreální jehličnaté lesy	Asie, Evropa, Severní Amerika	53
	Boreální zalesněná krajina a tundra	Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let)	26
	Boreální zalesněná krajina a tundra	Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let)	35
	Boreální horské systémy	Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let)	32
	Boreální horské systémy	Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let)	53

Tabulka 18

Vegetační hodnoty pro lesní plantáže

Pásmo	Ekologická zóna	Světadíl	CVEG (tuny uhlíku na hektar)	R
Tropické	Tropické dešťové lesy	Afrika, listnaté dřeviny > 20 let	87	0,24
		Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let	29	0,24
		Afrika, Pinus sp. > 20 let	58	0,24
		Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let	17	0,24
		Americký kontinent, Eucalyptus sp.	58	0,24
		Americký kontinent, Pinus sp.	87	0,24
		Americký kontinent, Tectona grandis	70	0,24
		Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní	44	0,24
		Asie, listnaté dřeviny	64	0,24
		Asie, ostatní	38	0,24
	Tropické střídavě vlhké opadavé lesy	Afrika, listnaté dřeviny > 20 let	44	0,24
		Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let	23	0,24
		Afrika, Pinus sp. > 20 let	35	0,24
		Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let	12	0,24
		Americký kontinent, Eucalyptus sp.	26	0,24
		Americký kontinent, Eucalyptus sp.	79	0,24
		Americký kontinent, Tectona grandis	35	0,24
		Amerika, listnaté dřeviny ostatní	29	0,24
		Asie, listnaté dřeviny	52	0,24
		Asie, ostatní	29	0,24
	Tropické suché lesy	Afrika, listnaté dřeviny > 20 let	21	0,28
		Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let	9	0,28
		Afrika, Pinus st. > 20 let	18	0,28
		Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let	6	0,28
		Americký kontinent, Eucalyptus sp.	27	0,28
		Americký kontinent, Pinus sp.	33	0,28
		Americký kontinent, Tectona grandis	27	0,28
		Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní	18	0,28
		Asie, listnaté dřeviny	27	0,28
		Asie, ostatní	18	0,28
	Tropické křoviny	Afrika, listnaté dřeviny	6	0,27
		Afrika, Pinus sp. > 20 let	6	0,27
		Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let	4	0,27
		Americký kontinent, Eucalyptus sp.	18	0,27
		Americký kontinent, Pinus sp.	18	0,27
		Americký kontinent, Tectona grandis	15	0,27
		Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní	9	0,27
		Asie, listnaté dřeviny	12	0,27
		Asie, ostatní	9	0,27
	Tropické horské systémy	Afrika, listnaté dřeviny > 20 let	31	0,24
		Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let	20	0,24
		Afrika, Pinus sp. > 20 let	19	0,24
		Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let	7	0,24
		Americký kontinent, Eucalyptus sp.	22	0,24
		Americký kontinent, Pinus sp.	29	0,24
		Americký kontinent, Tectona grandis	23	0,24
		Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní	16	0,24
		Asie, listnaté dřeviny	28	0,24
		Asie, ostatní	15	0,24
Subtropické	Subtropické humidní lesy	Americký kontinent, Eucalyptus sp.	42	0,28
		Americký kontinent, Pinus sp.	81	0,28
		Americký kontinent, Tectona grandis	36	0,28
		Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní	30	0,28
		Asie, listnaté dřeviny	54	0,28
		Asie, ostatní	30	0,28
	Subtropické suché lesy	Afrika, listnaté dřeviny > 20 let	21	0,28
		Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let	9	0,32
		Afrika, Pinus sp. > 20 let	19	0,32
		Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let	6	0,32
		Americký kontinent, Eucalyptus sp.	34	0,32
		Americký kontinent, Pinus sp.	34	0,32
		Americký kontinent, Tectona grandis	28	0,32
		Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní	19	0,32
		Asie, listnaté dřeviny	28	0,32
		Asie, ostatní	19	0,32
	Subtropické stepi	Afrika, listnaté dřeviny	6	0,32
		Afrika, Pinus sp. > 20 let	6	0,32
		Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let	5	0,32
		Americký kontinent, Eucalyptus sp.	19	0,32
		Americký kontinent, Pinus sp.	19	0,32
		Americký kontinent, Tectona grandis	16	0,32
		Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní	9	0,32
		Afrika, listnaté dřeviny > 20 let	25	0,32
		Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let	3	0,32
		Asie, jehličnany > 20 let	6	0,32
		Asie, jehličnany ≤ 20 let	34	0,32
	Subtropické horské systémy	Afrika, listnaté dřeviny > 20 let	31	0,24
		Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let	20	0,24
		Afrika, Pinus sp. > 20 let	19	0,24
		Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let	7	0,24
		Americký kontinent, Eucalyptus sp.	22	0,24
		Americký kontinent, Pinus sp.	34	0,24
		Americký kontinent, Tectona grandis	23	0,24
		Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní	16	0,24
		Asie, listnaté dřeviny	28	0,24
		Asie, ostatní	15	0,24
Mírné	Oceánské lesy mírného pásu	Asie, Evropa, listnaté dřeviny > 20 let	60	0,27
		Asie, Evropa, listnaté dřeviny ≤ 20 let	9	0,27
		Asie, Evropa, jehličnany > 20 let	60	0,27
		Asie, Evropa, jehličnany ≤ 20 let	12	0,27
		Severní Amerika	52	0,27
		Nový Zéland	75	0,27
		Jižní Amerika	31	0,27
	Kontinentální lesy a horské systémy mírného pásu	Asie, Evropa, listnaté dřeviny > 20 let	60	0,27
		Asie, Evropa, listnaté dřeviny ≤ 20 let	4	0,27
		Asie, Evropa, jehličnany > 20 let	52	0,27
		Asie, Evropa, jehličnany ≤ 20 let	7	0,27
		Severní Amerika	52	0,27
		Jižní Amerika	31	0,27
Boreální	Boreální jehličnaté lesy a horské systémy	Asie, Evropa > 20 let	12	0,24
		Asie, Evropa ≤ 20 let	1	0,24
		Severní Amerika	13	0,24
	Boreální zalesněná krajina a tundra	Asie, Evropa > 20 let	7	0,24
		Asie, Evropa ≤ 20 let	1	0,24
		Severní Amerika	7	0,24

(1) n/u = není uvedeno; v těchto případech se FMG a FI nepoužijí a pro výpočet SOC lze použít toto pravidlo: SOC = SOCST × FLU .

Vrh

Odaberite eksperimentalnu funkciju koju želite isprobati