30.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 350/1

(1)

Rada uložila nařízením (ES) č. 74/2004 (2) konečné vyrovnávací clo z dovozu bavlněného ložního prádla pocházejícího z Indie, kódů KN ex 6302 21 00, ex 6302 22 90, ex 6302 31 00 a ex 6302 32 90. Individuální celní sazba uložená na vzorek vybraných společností se pohybuje mezi 4,4 % a 10,4 %, průměrná sazba uložená na spolupracující společnosti je 7,6 % a zbytková celní sazba činí 10,4 %.

(2)

Po uložení konečného vyrovnávacího cla předložila indická vláda důkazy o tom, že okolnosti týkající se dvou subvenčních systémů (systém „Duty Entitlement Passbook“ a systém osvobození od daně z příjmu podle § 80 HHC zákona o dani z příjmu) se změnily a že tyto změny jsou trvalého rázu. Argumentovala tím, že míra subvencování proto pravděpodobně poklesla, a tak by opatření stanovená částečně na základě těchto systémů měla být revidována.

(3)

Komise přezkoumala důkaz předložený indickou vládou a uznala jej za dostatečný k tomu, aby bylo zdůvodněno zahájení přezkumu podle ustanovení článku 19 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem zahájila Komise částečný prozatímní přezkum platných opatření z moci úřední oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (3).

(4)

Účelem tohoto částečného prozatímního přezkumného šetření bylo posoudit, zda je potřebné, aby stávající opatření zůstala nadále v platnosti, byla zrušena nebo změněna s ohledem na ty společnosti, které využívaly jednoho nebo obou údajně změněných subvenčních systémů, v případě, že byl předložen dostatečný důkaz v souladu s příslušnými požadavky oznámení o zahájení. V závislosti na jeho závěrech bude v šetření také posouzeno, zda je potřebné revidovat opatření použitelná na ostatní společnosti, které spolupracovaly v původním šetření a/nebo zbytkové opatření použitelné na všechny ostatní společnosti.

(5)

Šetření zahrnovalo období od 1. října 2006 do 30. září 2007 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(6)

Komise oficiálně informovala indickou vládu o zahájení částečného prozatímního přezkumného šetření, spolu s těmi indickými vyvážejícími výrobci, kteří spolupracovali v předchozím šetření a u nichž bylo zjištěno, že využívají jednoho nebo obou údajně změněných subvenčních systémů a kteří byli uvedeni v oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu, a dále spolu se zástupci výrobního odvětví Společenství. Účastnící řízení měli možnost písemně předložit svá stanoviska a vyžádat si slyšení. Písemné a ústní připomínky předložené účastníky byly zváženy a popřípadě zohledněny.

(7)

S ohledem na zjevný počet účastníků tohoto přezkumu bylo navrženo v souladu s článkem 27 základního nařízení, aby byl pro šetření subvencování použit vybraný vzorek společností.

(8)

Aby mohla Komise provést výběr vzorku podle čl. 27 odst. 2 základního nařízení, byli vývozci a jejich zástupci požádáni, aby se sami přihlásili ve lhůtě tří týdnů od zahájení řízení a poskytli základní informace o svém vývozu a domácím obratu, o některých konkrétních subvenčních systémech a jménech a činnosti všech společností ve spojení. Informace byly předány též orgánům Indie.

(9)

Přihlásilo se více než 80 společností, které poskytly informace potřebné pro výběr vzorku. Tyto společnosti představovaly 95 % celkového vývozu Indie do Společenství v období, kdy byl prováděn výběr vzorku.

(10)

Vzhledem k velkému počtu společností byl po konzultaci s výrobním odvětvím Společenství, indickým sdružením výrobců textilu Texprocil a s indickou vládou vybrán vzorek 11 vyvážejících společností a skupin s největšími vyváženými objemy do Společenství.

(11)

Vzorek představoval 64 % celkového vývozu dotčeného výrobku z Indie do EU v období, kdy byl prováděn výběr vzorku (od 1. dubna 2006 do 31. března 2007). Podle článku 27 základního nařízení zahrnoval vybraný vzorek největší možný reprezentativní objem vývozu, který mohl být v rámci stanovené lhůty v přiměřené míře přezkoumán.

(12)

Čtyři společnosti, které nebyly zahrnuty do vzorku, požádaly o stanovení individuálního rozpětí subvence v souladu s čl. 27 odst. 3 základního nařízení. S ohledem na velký počet žádostí a velký počet společností zahrnutých do vzorku však bylo usouzeno, že by takové individuální zjišťování znamenalo příliš velké zatížení ve smyslu čl. 27 odst. 3 a bránilo by včasnému ukončení šetření. Žádosti o stanovení individuálních rozpětí pro čtyři společnosti, které nebyly zahrnuty do vzorku, byly proto zamítnuty.

(13)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že dvě společnosti ve spojení dvou vyvážejících společností, které byly zahrnuty do vzorku, dotčený výrobek vyrobený během období přezkumného šetření nevyráběly, nevyvážely ani neprodávaly na domácím trhu. Takový záměr nevyjádřily ani do budoucnosti. Proto bylo rozhodnuto, že tyto společnosti ve spojení budou vyloučeny ze vzorku a z výpočtu individuálních subvenčních rozpětí.

(14)

Společnosti, které nebyly zahrnuty do vzorku, byly informovány, že případné antisubvenční clo na jejich vývoz bude vypočteno podle čl. 15 odst. 3 základního nařízení, tj. aniž by přesáhlo váženou průměrnou výši napadnutelných subvencí, které byly zjištěny u společností ve vzorku.

(15)

Společnosti, které se nepřihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, nebyly považovány za účastníky řízení.

(16)

Odpovědi na dotazník byly přijaty od všech vyvážejících výrobců v Indii, kteří byli zahrnuti do vzorku.

(17)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro stanovení subvencování. Inspekce na místě byly uskutečněny v prostorách těchto účastníků řízení:

(18)

Indická vláda a ostatní účastnící řízení byli informováni o zásadních faktech a úvahách, podle kterých bylo zamýšleno navrhnout změnu platných celních sazeb a pokračování stávajících opatření. Také jim byla poskytnuta přiměřená doba na vyjádření. Všechna podání a připomínky byly vzaty náležitě v úvahu, jak je uvedeno níže.

(19)

Přezkoumávaným výrobkem je ložní prádlo z bavlny nebo z bavlny smíšené s umělými vlákny či lnem (kde len není převažujícím vláknem), bělené, barvené nebo potisknuté, pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 6302 21 00, ex 6302 22 90, ex 6302 31 00 a ex 6302 32 90, a jak bylo stanoveno v původním šetření.

(20)

Na základě dostupných informací a odpovědí na dotazník Komise byly prošetřeny tyto systémy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

(21)

Výše uvedené systémy 1 až 5 vychází ze zákona o zahraničním obchodu (vývoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o vývozní a dovozní politice, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Období přezkumného šetření se v této věci týká jeden dokument o vývozní a dovozní politice; tj. pětiletý plán vztahující se na období od 1. září 2004 do 31. března 2009 (dále jen politika „EXIM 04-09“). Nadto indická vláda také stanoví postupy, jimiž se politika EXIM 04-09 řídí, v publikaci „Příručka postupů – 1. září 2004 až 31. března 2009, svazek I“ (dále jen „PP I 04-09“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(22)

Systém osvobození od daně z příjmu je založen na zákonu o dani z příjmu z roku 1961, který se každoročně pozměňuje finančním zákonem.

(23)

Systém navracení cla vychází z § 75 celního zákona z roku 1962, z § 37 odst. 2 bodu xvi) zákona o spotřební dani z roku 1944 a z § 93A a § 94 finančního zákona z roku 1994. Jedná se o nový systém, který nebyl dříve přezkoumán.

(24)

Systém Fondu pro modernizaci technologie je založen na usnesení ministerstva textilu indické vlády, zveřejněném v indickém vládním věstníku, mimořádném čísle, části I, oddílu I ze dne 31. března 1999. Jedná se o nový systém, který nebyl dříve přezkoumán.

(25)

Systém vývozního úvěru vychází z § 21 a § 35A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, které umožňují Indické centrální bance (dále jen „RBI“) dávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(26)

V souladu s čl. 11 odst. 10 základního nařízení požádala Komise indickou vládu o dodatečné konzultace týkající se změněných a nezměněných systémů i systémů, které nebyly dříve šetřeny, s cílem objasnit faktický stav s ohledem na příslušné systémy a dospět ke vzájemně přijatelnému řešení. Po těchto konzultacích a při absenci oboustranně přijatelného řešení ve vztahu k těmto systémům zahrnula Komise všechny tyto systémy do šetření subvencování.

(27)

Podrobný popis systému DEPB je obsažen v odstavci 4.3 politiky EXIM 04-09 a v kapitole 4 v PP I 04-09.

(28)

Pro tento systém je způsobilý kterýkoli výrobní vývozce nebo obchodní vývozce.

(29)

Způsobilý vývozce může zažádat o úvěry DEPB, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto systému. Tyto sazby DEPB byly stanoveny indickými orgány na většinu výrobků, včetně dotčeného výrobku. Stanoví se na základě standardních norem vstupů a výstupů („SION“) s přihlédnutím k předpokládanému obsahu vstupů ve vyváženém výrobku a celních poplatků za tento předpokládaný dovoz bez ohledu na to, zda dovozní cla byla ve skutečnosti zaplacena či nikoli.

(30)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto systému, musí vyvážet. Při vývozu musí vývozce deklarovat indickým orgánům, že se vývoz uskutečňuje v rámci systému DEPB. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní orgány během odbavování vývozní přepravní doklad. V tomto dokumentu je stanovena výše úvěru DEPB, jež má být poskytnuta pro tento vývoz, a proto vývozce v tom okamžiku zná výhodu, kterou získá.

(31)

Jakmile celní orgány vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr DEPB. Příslušná sazba DEPB pro výpočet výše výhody je sazba, která je použita v okamžiku podání vývozního prohlášení. V průběhu období přezkumného šetření došlo k neobvyklému zvýšení sazeb DEPB se zpětnou účinností a výhoda DEPB pro vývoz od 1. dubna 2007 do 12. července 2008 vzrostla. Nelze však předpokládat, že by záporným správním rozhodnutím mohlo dojít s ohledem na princip právní jistoty ke zpětnému snížení sazeb DEPB. Proto lze konstatovat, že možnosti indické vlády zpětně upravovat výši výhod jsou omezené.

(32)

Úvěry DEPB jsou volně přenosné a jsou platné po dobu 12 měsíců od data vydání. Takové úvěry mohou být použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv volně dováženého zboží s výjimkou dlouhodobých aktiv. Zboží dovezené v rámci takových úvěrů lze následně prodat na domácím trhu (po připočtení daně z obratu) nebo použít jiným způsobem.

(33)

Žádosti o úvěry DEPB jsou podávány elektronicky a mohou se týkat neomezeného objemu vývozních transakcí. Ve skutečnosti neexistují pro žádosti o úvěry DEPB žádné přesně vymezené termíny. Elektronický systém používaný k řízení systému DEPB nevylučuje automaticky vývozní transakce mimo termíny pro podání žádosti uvedené v kapitole 4.47 PP I 04-09. Navíc je v kapitole 9.3 PP I 04-09 jasně stanoveno, že žádosti přijaté po uplynutí termínu pro podání lze vždy projednat s menším penalizačním poplatkem (10 % za nárok).

(34)

Zatímco během období šetření původního šetření byly sazby DEPB na vývoz dotčeného výrobku 8 %, na začátku období přezkumného šetření byla sazba pouze 3,7 %, a ta se v průběhu období přezkumného šetření změnila na 6,7 % (12. července 2007), což bylo neobvykle antedatováno na vývoz od 1. dubna 2007.

(35)

Indická vláda a sdružení Texprocil tvrdily, že při uplatňování systému DEPB nedocházelo k nadměrným úlevám, a že proto systém není napadnutelný. Tento argument je zamítnut s ohledem na závěr v 38. bodě odůvodnění, že tento systém nelze považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Z toho důvodu je celá výše ušlých příjmů z cel napadnutelná.

(36)

Systém DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Úvěr DEPB je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr DEPB poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(37)

Systém DEPB je právně závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(38)

Tento systém nelze považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupním materiálům. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení toho, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. A v neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tedy přesto nárok na výhodu z DEPB.

(39)

Podle čl. 2 odst. 2 a článku 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí počítána na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která byla zjištěna v období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce v tomto systému. V tomto okamžiku se indická vláda zříká celních poplatků, čímž vzniká finanční příspěvek ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní orgány vydají vývozní přepravní doklad, kde je uvedena mimo jiné výše úvěru DEPB, jež má být poskytnuta na tuto vývozní transakci, je indická vláda povinna poskytnout subvenci. Nadto spolupracující vyvážející výrobci zanesli úvěry DEPB s časovým rozlišením do účtů jako příjem v okamžiku vývozní transakce.

(40)

Aby mohl být zohledněn vliv antedatovaného zvýšení sazeb, byla hodnota úvěru DEPB zaknihovaná pro vývoz mezi 1. dubnem a 12. červencem 2007 dle potřeby zvýšena, neboť skutečné výhody, na něž budou mít společnosti nárok po přijetí úvěru od indické vlády, jsou vyšší než ty oficiálně vyžádané v okamžiku vývozu.

(41)

V případě odůvodněných argumentů byly v souladu s čl. 7 odst. 1) písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy, aby byla získána subvence, odečteny z takto zjištěných úvěrů, aby byla určena výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla celková výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(42)

Bylo předloženo několik připomínek týkajících se určitých podrobností výpočtu výhody v rámci DEPB. V odůvodněných případech byly pak výpočty upraveny.

(43)

V rozporu s tvrzením některých vyvážejících výrobců musel být při určování výše napadnutelného úvěru DEPB zohledněn i úvěr DEPB využitý při vývozu jiných výrobků než dotčeného výrobku. V rámci DEPB není stanovena žádná povinnost omezující využívání úvěrů pro bezcelní dovoz vstupního materiálu v souvislosti s konkrétním výrobkem. Naopak jsou úvěry DEPB volně přenosné, mohou být dokonce prodány a využity pro dovoz zboží dováženého bez omezení (vstupní materiály dotčeného výrobku do této kategorie patří), kromě dlouhodobých aktiv. Proto se na dotčený výrobek mohou vztahovat veškeré využitelné úvěry DEPB.

(44)

Pět společností ve vzorku využívalo systém DEPB v průběhu období přezkumného šetření a získalo subvence ve výši 0,15 % až 3,96 %.

(45)

Podrobný popis DFIA je uveden v kapitole 4 politiky EXIM 04-09 a v kapitole 4 PP I 04-09. Systém byl zaveden dne 1. května 2006 a nahradil systém DFRC, který byl napadnut původním nařízením.

(46)

DFIA se vydává obchodním vývozcům nebo výrobním vývozcům na dovoz vstupního materiálu použitého při výrobě zboží na vývoz bez základního cla, dodatečného cla, vzdělávací daně, antidumpingového cla nebo ochranného cla (je-li vyměřeno).

(47)

DFIA je systém před vývozem a po vývozu, jenž umožňuje dovoz zboží určeného podle norem SION, ale v případě přenosného DFIA nemusí být nutně použit při výrobě vyváženého výrobku.

(48)

DFIA zahrnuje pouze dovoz vstupů podle SION. Nárok na dovoz je omezen na množství a hodnotu uvedenou v SION, ale může být na žádost revidován regionálními orgány.

(49)

Vývozní závazek podléhá požadavku na minimální přidanou hodnotu 20 %. Vývoz lze provádět před očekávaným vydáním povolení DFIA a v tom případě je nárok na dovoz stanoven v poměru k prozatímnímu vývozu.

(50)

Je-li splněn vývozní závazek, může vývozce požádat o přenositelnost povolení DFIA, což v praxi znamená povolení prodat bezcelní dovozní licenci na trhu.

(51)

Indická vláda a Texprocil argumentovaly tím, že DFRC je skutečný systém navracení u náhradních vstupů, protože systém zajišťuje doplnění vstupů použitých ve vyváženém výrobku a je považován za přiměřený, účinný a založený na obchodních zvyklostech obecně uznávaných v Indii. Protože množství, jakost a technické vlastnosti a specifikace jsou shodné se vstupy použitými ve vyváženém výrobku, systém je podle názoru indické vlády a Texprocilu přípustný podle Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (ASCM). Indická vláda a Texprocil rovněž argumentovaly, že při hodnocení toho, zda je jedná o skutečný systém navracení u náhradních vstupů, je příslušnou podmínkou zkoumání toho, co se dováží a nikoli kdo dováží. Dále bylo argumentováno tím, že ze strany vlády není poskytována žádná další výhoda. Tvrdilo se, že systém proto není napadnutelný. Na podporu těchto argumentů nebyly poskytnuty žádné nové důkazy, a proto byly argumenty zamítnuty s ohledem na zjištění v 52.–55. bodě odůvodnění, že žádný z těchto podsystémů nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Z toho důvodu je celá výše dané výhody napadnutelná.

(52)

Ačkoli existují v použití nového systému DFIA určité rozdíly ve srovnání s dříve napadnutým systémem DFRC, je třeba považovat nový DFIA za pokračování systému DFRC, neboť přebírá jeho hlavní složky.

(53)

Systémy DFRC a DFIA představují subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i) a ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek ve formě grantu. Zahrnují přímý převod peněžních prostředků, protože je lze prodat a přeměnit na hotovost nebo použít na započtení dovozních cel, a tím indická vláda promíjí jinak splatné příjmy. Nadto systémy DFRC a DFIA poskytují vývozci výhodu, neboť zlepšují jeho likviditu.

(54)

Právně závisí DFRC i DFIA na vývozní výkonnosti, a proto jsou považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(55)

Kromě toho nelze tyto systémy považovat za povolené systémy navracení cla ani systémy navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovují přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Zejména: i) umožňují následné náhrady nebo navrácení dovozních poplatků ze vstupů, které jsou spotřebovány ve výrobním procesu jiného výrobku; ii) neexistuje ověřovací systém nebo postup, který by potvrdil, zda a které vstupy jsou při výrobě vyváženého výrobku spotřebovány nebo zda došlo k nadměrné výhodě ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení, a iii) přenositelnost osvědčení/povolení implikuje, že vývozce, jemuž byly poskytnuty výhody z DFRC nebo DFIA, nemá žádnou povinnost skutečně použít osvědčení k dovozu daných vstupů.

(56)

Za účelem stanovení výhody se má za to, že na rozdíl od DEPB nemají licence DFRC a DFIA žádnou pomyslnou hodnotu nebo úvěrové sazby. Licence uvádí celkové množství povolených dovážených vstupů a maximální celkovou hodnotu CIF takového dovozu. Proto není výhoda v okamžiku vývozu známa a lze ji určit a zanést do účtů jen v případě, že se licence používá pro dovoz nebo prodej.

(57)

Proto v případech, kdy byly licence používány pro dovoz, byla výhoda pro společnosti vypočtena na základě výše prominutých dovozních cel. V případech, kdy byly licence převedeny (prodány), byla výhoda vypočtena na základě příjmů z takového prodeje během období přezkumného šetření.

(58)

Šetřením bylo zjištěno, že pět společností vyvážejících v rámci DFRC a/nebo DFIA prodalo svá povolení/osvědčení třetím stranám.

(59)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že používá jedno ze svých povolení DFI pro navracení u náhradních vstupů a že na základě této licence nemá nadměrné úlevy na cle z dovozu. Šetřením bylo zjištěno, že dovážené a vyvážené objemy na základě této licence nejsou vyčerpány a že licence ještě není uzavřena a ověřena podle pravidel stanovených v politice EXIM. S přihlédnutím k závěrům v 55. bodě odůvodnění se tedy dospělo k závěru, že společnost nemůže prokázat, že na základě této licence nedochází k nadměrné úlevě na cle. Celková výše cla ušetřeného na dovozu na základě této licence je tedy považována za subvenci, a proto bylo tvrzení zamítnuto.

(60)

V případech, kdy byly předloženy oprávněné argumenty, byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy, aby byla získána subvence, odečteny z takto zjištěných výhod, aby byla určena výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(61)

Bylo předloženo několik připomínek týkajících se určitých podrobností výpočtu výhody v rámci DFRC/DFIA. V odůvodněných případech byly pak výpočty upraveny.

(62)

V rozporu s tvrzením některých vyvážejících výrobců musel být při určování výše napadnutelné výhody zohledněn i úvěr DFRC/DFIA využitý při vývozu jiných výrobků než dotčeného výrobku. V rámci DFRC/DFIA není stanovena žádná povinnost omezující využívání úvěrů pro bezcelní dovoz vstupního materiálu v souvislosti s konkrétním výrobkem. Naopak jsou úvěry DFRC/DFIA volně přenosné, mohou být dokonce prodány a využity pro dovoz zboží dováženého bez omezení (vstupní materiály dotčeného výrobku do této kategorie patří), kromě dlouhodobých aktiv. Proto se na dotčený výrobek mohou vztahovat veškeré využitelné výhody z DFRC/DFIA.

(63)

Čtyři společnosti ve vzorku tyto systémy během období přezkumného šetření využívaly a získaly subvence s rozpětím 0,09 % až 2,03 %.

(64)

Podrobný popis systému EPCG je uveden v kapitole 5 politiky EXIM 04-09 a v kapitole 5 PP I 04-09.

(65)

Pro tento systém jsou způsobilí výrobní vývozci, obchodní vývozci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(66)

Pod podmínkou vývozního závazku vydá indická vláda na žádost a po uhrazení poplatku licenci EPCG. Tato licence dovoluje společnosti dovážet dlouhodobá aktiva (nová a – od dubna 2003 – i použitá dlouhodobá aktiva až 10 let stará) se sníženou celní sazbou. Do 31. března 2000 se používala efektivní celní sazba ve výši 11 % (včetně příplatku 10 %) a v případě dovozu vysoké hodnoty sazba v nulové výši. Od dubna 2000 systém zajišťoval sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 % použitelnou na všechna dlouhodobá aktiva dovezená v tomto systému. Aby byl splněn vývozní závazek, musí být dovezená dlouhodobá aktiva využita k výrobě určitého množství zboží na vývoz v průběhu určitého období. Dne 9. května 2008, tj. mimo období přezkumného šetření, oznámila indická vláda, že clo splatné z dovozu podle EPCG bylo sníženo na 3 %.

(67)

Držitel licence EPCG může pořídit dlouhodobá aktiva rovněž z tuzemských zdrojů. V takovém případě požádá držitel licence EPCG o zrušení platnosti své licence EPCG. Tuzemský výrobce dlouhodobých aktiv uvedených v dopise o zrušení licence bude způsobilý pro subvenci na domnělý vývoz a má nárok na výhodu bezcelního dovozu komponentů potřebných k výrobě takových dlouhodobých aktiv. Spotřební daň splatnou držitelem licence EPCG z tuzemského nákupu dlouhodobých aktiv lze však vrátit nebo od ní držitele licence osvobodit. Držitel licence EPCG zůstává povinen splnit vývozní závazek, který je stanoven v souvislosti s pomyslnými cly ušetřenými z hodnoty FOB dovezeného zboží.

(68)

Indická vláda namítala, že v případech, kdy držitel licence EPCG požádá o zrušení platnosti licence EPCG a nakoupí dlouhodobá aktiva na domácím trhu, není poskytnuta žádná výhoda, neboť nebylo vydáno žádné příslušné vládní nařízení, kterým se takový nákup osvobozuje od platby spotřebních daní. Nicméně indická vláda rovněž potvrdila, že za určitých okolností mohl držitel licence EPCG koupit dlouhodobá aktiva bez zaplacení spotřební daně, tj. v případech, kdy by tato daň nebyla kompenzována v rámci indického ústředního úvěrového systému pro daň z přidané hodnoty (CENVAT). Kromě toho je v takových případech domácí dodavatel dlouhodobých aktiv způsobilý pro daňové výhody, které se odrazí na ceně dodaných dlouhodobých aktiv. Vzhledem k tomu, že se jedná o výhodu, která mohla být získána pod podmínkou vývozu, neboť v případě zrušení platnosti licence nedochází k žádným změnám ve vývozním závazku pro držitele licence EPCG, se má za to, že daný argument musí být zamítnut, a daná zjištění zůstávají beze změn.

(69)

Systém EPCG poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla nebo v případě tuzemského nákupu vrácení daně nebo osvobození od daně představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato koncese snižuje příjmy indické vlády, jež by jinak byly splatné.

(70)

Navíc snížení cla poskytuje výhodu vývozci, protože poplatky ušetřené při dovozu zlepšují jeho likviditu. V případě vrácení spotřební daně/osvobození od spotřební daně dává vrácení spotřební daně nebo osvobození od spotřební daně vývozci výhodu, protože cla ušetřená při nákupu dlouhodobých aktiv zlepšují jeho likviditu.

(71)

Navíc systém EPCG právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(72)

Tento systém nelze považovat za povolený systém vrácení kumulativních nepřímých daní z předchozího stupně zpracování ani povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Dlouhodobá aktiva nejsou zahrnuta do rozsahu takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. h) a i) základního nařízení, protože nejsou spotřebována při výrobě vyvážených výrobků. V případě vrácení kumulativních nepřímých daní z předchozího stupně zpracování je třeba upozornit, že vývozci by neměli nárok na stejné vrácení, kdyby nebyli vázáni vývozním závazkem.

(73)

Výše subvence byla vypočtena podle čl. 7 odst. 3 základního nařízení na základě dlužného cla z dovezených dlouhodobých aktiv nebo nezaplacené/vrácené spotřební daně z aktiv pořízených v tuzemsku, rozložených na období, jež odpovídá běžné době amortizace těchto dlouhodobých aktiv. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná hodnota výhody v čase. Komerční úroková sazba v průběhu období šetření v Indii byla považována za vhodnou pro tento účel. Nezbytně vynaložené poplatky nutné pro získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny, aby byla zjištěna výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat (jmenovatel) během období přezkumného šetření, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství.

(74)

Bylo předloženo několik připomínek týkajících se určitých podrobností výpočtu výhody v rámci EPCG. V odůvodněných případech byly pak výpočty upraveny.

(75)

V rozporu s tvrzením některých vyvážejících výrobců musela být při určování výše napadnutelné výhody zohledněna i výhoda z EPCG využitá při vývozu jiných výrobků než dotčeného výrobku. V rámci EPCG není stanovena žádná povinnost omezující využívání výhod pro bezcelní dovoz vstupního materiálu v souvislosti s konkrétním výrobkem. Proto se na dotčený výrobek mohou vztahovat veškeré využitelné výhody EPCG.

(76)

Čtyři společnosti ve vzorku využívaly tento systém v průběhu období přezkumného šetření a získaly subvence v rozpětí do 1,45 %, u jedné společnosti byla zjištěná výhoda zanedbatelná.

(77)

Podrobný popis systému je obsažen v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 politiky EXIM 04-09 a v kapitolách 4.1 až 4.30 v PP I 04-09. V předchozím přezkumném šetření se tento systém nazýval systém předběžných licencí a vedl k uložení konečného vyrovnávacího cla platného v současné době.

(78)

Systém AAS sestává z šesti podsystémů podrobněji popsaných v 79. bodě odůvodnění. Tyto podsystémy se liší mimo jiné rozsahem způsobilosti. Pro systém předběžného oprávnění pro fyzický vývoz a pro systém předběžného oprávnění pro roční požadavek jsou způsobilí výrobní vývozci a obchodní vývozci „vázaní“ na podpůrné výrobce. Pro AAS na dodávky meziproduktů jsou způsobilí výrobní vývozci poskytující dodávky konečnému vývozci. Pro domnělý vývoz v rámci AAS jsou způsobilí hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 politiky EXIM 04-09, jako např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz („EOU“). Pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podsystému předběžných příkazů k propuštění („Advance Release Orders“ – ARO): a back-to-back tuzemského akreditivu jsou způsobilí dodavatelé meziproduktů pro vyvážející výrobce.

(79)

Předběžná oprávnění mohou být vydávána na

(80)

Bylo zjištěno, že v průběhu období přezkumného šetření dva spolupracující vývozci využívali výhod ze dvou výše uvedených podsystémů, souvisejících s dotčeným výrobkem, tj. i) ALS/AAS pro fyzický vývoz a ii) ALS pro dodávky meziproduktů. Nebylo tedy nutné zjistit napadnutelnost zbývajících podsystémů.

(81)

Po uložení konečného vyrovnávacího cla platného v současné době indická vláda upravila ověřovací systém použitelný na ALS/AAS. Za účelem ověření indickými orgány je držitel předběžného oprávnění právně vázán vést „pravdivé a řádné účetnictví spotřeby a využívání bezcelně dováženého/tuzemsky pořízeného zboží“ ve stanoveném formátu (kapitoly 4.26, 4.30 a dodatek 23 PP I 04-09), tzn. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí být ověřen externím autorizovaným účetním/provozním účetním, který vydá osvědčení uvádějící, že předepsané registry a příslušné záznamy byly přezkoumány a informace předložené podle dodatku 23 jsou ve všech ohledech úplné a pravdivé. Přesto jsou uvedená ustanovení použitelná pouze na předběžná oprávnění vydaná po 13. květnu 2005. U všech předběžných oprávnění nebo licencí vydaných před tímto datem jsou držitelé žádáni, aby dodržovali dříve platná ustanovení o ověřování, tj. vedli pravdivé a řádné účetnictví spotřeby a využívání dováženého zboží v souladu s licencí ve stanoveném formátu dodatku 18 (kapitola 4.30 a dodatek 18 PP I 02-07).

(82)

S ohledem na podsystémy využívané v průběhu období přezkumného šetření dvěma vyvážejícími výrobci ve vzorku, tj. fyzický vývoz a dodávky meziproduktů, jsou objem a hodnota bezcelního dovozu i vývozního závazku stanoveny indickou vládou a zaznamenány do licence. Nadto mají být při dovozu a vývozu předmětné transakce zaznamenány státními úředníky přímo do licence. Objem dovozu povolený v rámci tohoto systému je stanoven indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů (dále jen „SION“). SION existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku a jsou zveřejněny v PP II 04-09.

(83)

Dovážené vstupní materiály jsou nepřenosné a musí být použity k výrobě výsledného vyváženého výrobku. Vývozní závazek musí být splněn v předepsané lhůtě po vydání licence (24 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o 6 měsíců).

(84)

Indická vláda tvrdila, že v souvislosti s daným systémem byl zaveden řádný ověřovací systém podle dodatku 23 PP I 04-09 a že při uplatňování systémů ALS/AAS nedocházelo k nadměrným úlevám. Tvrdilo se, že systém proto není napadnutelný. Na podporu těchto argumentů nebyly poskytnuty žádné nové důkazy, a proto byl tento argument zamítnut s ohledem na zjištění, že žádný z těchto podsystémů nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a příloh II a III základního nařízení, neboť nebyl zaveden řádný ověřovací systém.

(85)

Kromě toho v souladu s přílohou II oddílem II bodem 5 a přílohou III oddílem II bodem 3 základního nařízení je-li zjištěno, že neexistuje řádný ověřovací systém, je možné to napravit tím, že země vývozu bude provádět další zkoumání, aby dokázala, zda nedošlo k nepřiměřené platbě. Vzhledem k tomu, že před inspekcemi na místě taková zkoumání provedena nebyla a nebylo dokázáno, že nebyly obdrženy nepřiměřené platby, byly argumenty zamítnuty.

(86)

Osvobození od vývozních cel je subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tzn. finanční příspěvek indické vlády, jímž byli vývozci zvýhodněni.

(87)

Nadto fyzický vývoz v rámci ALS/AAS a ALS na dodávky meziproduktů jasně právně závisí na vývozní výkonnosti, a tudíž se má za to, že jsou specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost získat v rámci těchto systémů žádné výhody.

(88)

Žádný z těchto dvou podsystémů použitých v tomto případě, fyzický vývoz v rámci ALS/AAS a ALS na dodávky meziproduktů, nemůže být považován za povolený systém navracení či systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovují přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení.

(89)

Pokud jde o vyvážejícího výrobce, který využíval AAS, bylo šetřením zjištěno, že nové požadavky na ověření stanovené indickými orgány nebyly ještě vyzkoušeny v praxi, neboť licence nebyly v době ověřování uzavřeny, a proto nebyly ověřeny podle pravidel předepsaných v politice EXIM. Tato společnost tedy nemohla prokázat, že v rámci dané licence nedocházelo k nadměrné úlevě. Celková výše cla ušetřeného na dovozu v rámci této licence je tedy považována za subvenci.

(90)

Indická vláda neuplatnila účinně svůj ověřovací systém nebo postup za účelem potvrzení, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II oddíl II bod 4 základního nařízení a v případě systémů navracení u náhradních vstupů příloha III oddíl II bod 2 základního nařízení). Vlastní SION nelze považovat za ověřovací systém skutečné spotřeby, neboť vstupní materiály bezcelně dovezené v rámci oprávnění/licencí s různými výnosy SION jsou smíchány v témže výrobním procesu vyváženého zboží. Tento typ postupu neumožňuje indické vládě, aby dostatečně přesně ověřila, jaké objemy vstupů byly spotřebovány při výrobě vyváženého zboží a podle které normy SION by měly být porovnány.

(91)

Navíc indická vláda neprovedla nebo dosud nedokončila účinnou kontrolu založenou na řádně vedeném registru skutečné spotřeby. Nadto neprovedla indická vláda další zkoumání založené na skutečných vstupech, přestože by takové zkoumání bylo při absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému zpravidla zapotřebí (příloha II oddíl II bod 5 a příloha III oddíl II bod 3 základního nařízení).

(92)

Tyto dva podsystémy jsou proto napadnutelné.

(93)

Při neexistenci povoleného systému navracení nebo systému navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkové výše dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů. V tomto ohledu je třeba upozornit, že základní nařízení nestanoví pouze napadnutelnost „nadměrné“ úlevy na clech. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I bodu i) základního nařízení lze napadnout pouze nadměrnou úlevu na clech za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že bude zjištěna absence adekvátního monitorovacího procesu, výše uvedenou výjimku pro systémy navracení nelze použít a namísto údajné nadměrné úlevy se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II oddílu II a příloze III oddílu II základního nařízení, není výpočet takové nadměrné úlevy povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí tento orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému.

(94)

Výše subvence byla vypočtena na základě prominutých dovozních cel (základní cla a zvláštní dodatečná cla) z materiálů dovezených v rámci dvou podsystémů používaných pro dotčený výrobek v období přezkumného šetření. V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence, v případě oprávněné žádosti, z výše subvencí odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat prodeje dotčeného výrobku v období přezkumného šetření (příslušný jmenovatel), neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství.

(95)

Bylo předloženo několik připomínek týkajících se určitých podrobností výpočtu výhody v rámci ALS/AAS. V případě, že tyto připomínky byly shledány odůvodněnými, byly pak výpočty náležitě upraveny.

(96)

V rozporu s tvrzením některých vyvážejících výrobců musela být při určování výše napadnutelné výhody zohledněna i výhoda z ALS/AAS využitá při vývozu jiných výrobků než dotčeného výrobku. V rámci ALS/AAS není stanovena žádná povinnost omezující využívání výhod pro bezcelní dovoz vstupního materiálu v souvislosti s konkrétním výrobkem. Proto se na dotčený výrobek mohou vztahovat veškeré využitelné výhody z ALS/AAS.

(97)

Dvě společnosti ve vzorku využívaly systémy ALS nebo AAS a získaly výhodu ve výši 0,17 % až 1,74 %.

(98)

Bylo zjištěno, že se žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců nenacházel v zóně SEZ nebo EPZ, ani neměl status EOU. Nebylo tedy považováno za nutné tento systém v tomto šetření dále analyzovat.

(99)

V tomto systému mohli vývozci využívat výhodu částečného osvobození od daně z příjmu pro zisky plynoucí z prodeje vyvážených výrobků. Právní základ pro toto osvobození je uveden v § 80HHC zákona o dani z příjmu.

(100)

Toto ustanovení bylo zrušeno v hodnotícím období 2005–2006 (tj. ve finančním období od 1. dubna 2004 do 31. března 2005), a po 31. březnu 2004 tedy v rámci 80HHC zákona o dani z příjmu nejsou poskytovány žádné výhody. Žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců nevyužíval v rámci tohoto systému v průběhu období přezkumného šetření žádné výhody. Nebylo tedy považováno za nutné tento systém v tomto šetření dále analyzovat.

(101)

Tento systém vychází z § 75 celního zákona z roku 1962, z § 37 odst. 2 bodu xvi) zákona o spotřební dani z roku 1944 a z § 93A a § 94 finančního zákona z roku 1994.

(102)

Pro tento systém jsou způsobilí všichni vývozci.

(103)

Existují dva typy sazeb pro vrácení cla indickou vládou – „všechny uplatňované sazby“ používané paušálně pro všechny vývozce konkrétního výrobku a typ sazeb používaných pro výrobky určitého „druhu“ v daném podniku, jež nejsou zahrnuty do „všech uplatňovaných sazeb“. Na dotčený výrobek se vztahuje první typ (všechny uplatňované sazby).

(104)

Všechny uplatňované sazby pro vrácení cla se vypočítají jako procentní podíl z hodnoty výrobků vyvážených v rámci tohoto systému. Tyto sazby byly stanoveny indickými orgány na různé výrobky včetně dotčeného výrobku. Jsou určeny na základě předpokládaných nepřímých daní a dovozních poplatků účtovaných za zboží a služby používané ve výrobním procesu vyváženého výrobku (dovozní cla, spotřební daň, provozní daň apod.), včetně předpokládaných nepřímých daní a dovozních poplatků účtovaných za zboží a služby pro výrobu vstupů a bez ohledu na to, zda tyto daně byly skutečně zaplaceny či nikoli. Výše DDS podléhá maximální hodnotě vyváženého výrobku za jednotku. Může-li společnost nárokovat některé z těchto daní a poplatků ze systému CENVAT, potom je sazba pro vrácení cla nižší.

(105)

Sazby pro vrácení cla z dotčeného výrobku byly v období přezkumného šetření několikrát revidovány. Do 1. dubna 2007 byly použitelné sazby ve výši 6,4 % až 6,9 % podle typu výrobku, do 1. září 2007 byly ve výši 9,1 % až 9,8 %. Dne 13. prosince 2007, tj. po skončení období přezkumného šetření, byly sazby pro vrácení cla zvýšeny na 10,1 % až 10,3 % a zvýšení bylo antedatováno na dovoz od 1. září 2007, tj. v průběhu období přezkumného šetření.

(106)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto systému, musí vyvážet. Vývozce musí podat indickým orgánům prohlášení s uvedením, že v okamžiku vývozu probíhá vývoz v rámci DDS. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní orgány během odbavování vývozní přepravní doklad. Tento dokument obsahuje mimo jiné výši částky v rámci DDS, která má být poskytnuta pro tuto vývozní transakci. Vývozce potom zná výši výhody, která mu bude poskytnuta, a zanese ji do účtů jako pohledávku. Jakmile celní orgány vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna částku DDS poskytnout. Příslušná sazba DDS pro výpočet výše výhody je obecně sazba, která je použita v okamžiku podání vývozního prohlášení. V období přezkumného šetření došlo ke zpětnému zvýšení sazeb pro vrácení cla, což bylo zohledněno při výpočtu výše subvence.

(107)

Několik stran namítalo, že DDS nemohl být při tomto šetření napadnut, protože v dotaznících v rámci antisubvenčního řízení na začátku šetření nebyl výslovně uveden. Tento argument byl zamítnut z následujících důvodů. Záměrem tohoto přezkumu podle oznámení o zahájení je stanovit „míru subvencování“, na jejímž základě získali vyvážející výrobci dotčeného výrobku výhodu, což znamená, že jsou zahrnuty veškeré systémy subvencování, které provozuje indická vláda.

(108)

Bylo namítnuto, že DDS nezávisí na vývozní výkonnosti, neboť výhoda, která je v jeho rámci poskytována, nesouvisí s tím, jaký objem zboží vývozci vyvezou. Tento argument je zamítnut, protože výhoda z DDS může být nárokována pouze v případě, že je zboží vyváženo, čímž je dostatečně splněno kritérium závislosti na vývozu, stanovené v čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. S ohledem na tento závěr není nutné analyzovat argument, že DDS není specifický ve smyslu čl. 3 odst. 2 a 3 základního nařízení.

(109)

Indická vláda tvrdila, že DDS je systém navracení v souladu s ustanoveními základního nařízení a postup stanovování všech uplatňovaných sazeb pro vrácení cla je přiměřený, účinný a založený na obchodních zvyklostech obecně uznávaných v zemi vývozu v souladu s přílohou II oddílem II bodem 4 a přílohou III oddílem II bodem 2. Jak je rovněž uvedeno ve 104. bodě odůvodnění, tento postup zahrnoval odhad vstupů použitých při výrobě a vzniklých dovozních cel a nepřímých daní pro celé výrobní odvětví. Tento postup však nebyl dostatečně přesný dokonce ani podle údajů indické vlády. Sama indická vláda potvrdila, že se používají průměrné hodnoty, což může znamenat, že skutečně zaplacené vrácené částky cel byly vyšší než skutečně zaplacená cla. Kromě toho indická vláda neprováděla další zkoumání na základě skutečných využitých vstupů, přestože by to za běžných okolností bylo potřeba v případě, kdy není zaveden účinně uplatňovaný ověřovací systém (příloha II oddíl II bod 5 a příloha III oddíl II bod 3), ani neprokázala, že se zde nejedná o nadměrnou úlevu. Údajná paralela ověřování s metodami výběru vzorku stanovenými v základním nařízení se považuje za bezpředmětnou, neboť metody výběru vzorku se jednoznačně týkají antisubvenčních šetření a nepatří mezi kritéria stanovená v přílohách II a III. Proto byly tyto argumenty zamítnuty.

(110)

Rovněž bylo namítáno, že ze skutečnosti, že indická vláda do DDS nezahrnula veškeré nepřímé daně splatné v Indii, nýbrž pouze ústřední nepřímé daně, lze vyvodit neexistenci nadměrné úlevy. Tento argument byl zamítnut, neboť podle přílohy II oddílu II bodu 4 a přílohy III oddílu II bodu 2 musí být nadměrné úlevy posuzovány v rámci příslušného subvenčního systému.

(111)

DDS poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Výše vráceného cla je rovnocenná ušlému státnímu příjmu, který by jinak byl vybrán a zaplacen indické vládě. Nadto DDS při vývozu poskytuje vývozci výhodu.

(112)

Právně závisí DDS na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(113)

Několik účastníků řízení argumentovalo, že DDS je systém navracení cla slučitelný s ustanoveními základního nařízení, a proto výhoda poskytnutá v rámci tohoto systému by neměla být napadnuta.

(114)

Šetřením bylo zjištěno, že tento systém nelze považovat za povolený systém úlevy na kumulativních nepřímých daních z předchozího stupně zpracování ani povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům stanoveným v příloze I písm. h) a i), příloze II (hlavní směry o spotřebě vstupů) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost i) vést účetnictví cel a daní zaplacených za dovezené/tuzemsky pořízené zboží nebo zahrnuté služby ani ii) skutečně spotřebovat toto zboží a služby ve výrobním procesu a iii) výše navrácení není vypočtena v souvislosti se skutečnými vstupy použitými vývozcem a skutečně zaplacenými cly a daněmi.

(115)

Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrnému vrácení domácích nepřímých daní ve smyslu přílohy I písm. h) a přílohy II základního nařízení nebo dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení.

(116)

A v neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody DDS bez ohledu na to, zda vůbec dováží nebo nakupuje nějaké vstupy v tuzemsku a zaplatil cla nebo daně z těchto nákupů. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál nebo že byl nějaký vstupní materiál nebo služby zakoupeny v tuzemsku a že byla zaplacena dovozní cla nebo domácí nepřímé daně. Proto není rozdíl v sazbě navracení v případě, že společnost vlastní všechny stupně výroby vstupů a dotčeného výrobku, nebo je to pouze vyvážející obchodník.

(117)

Podle čl. 2 odst. 2 a článku 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí počítána na základě výhody, kterou získal příjemce a která byla zjištěna v období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce v tomto systému. Od tohoto okamžiku indická vláda pravděpodobně zaplatí příslušným vývozcům výši vráceného cla, čímž vzniká finanční příspěvek ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení. Jakmile celní orgány vydají vývozní přepravní doklad, kde je uvedena mimo jiné výše DDS, jež má být poskytnuta na tuto vývozní transakci, je indická vláda povinna poskytnout subvenci. Nadto spolupracující vyvážející výrobci zanesli částky DDS s časovým rozlišením do účtů jako příjem v okamžiku každé vývozní transakce.

(118)

Aby mohl být zohledněn vliv antedatovaného zvýšení sazeb, byla hodnota úvěru DDS zaknihovaná pro vývoz v období od 1. září do 30. září 2007 dle potřeby zvýšena, neboť skutečné výhody, na něž budou mít společnosti nárok od indické vlády, jsou vyšší než ty oficiálně vyžádané v okamžiku vývozu.

(119)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(120)

Sedm společností ve vzorku předložilo námitky, že ačkoli měly výhody ze systému DDS, nezískaly nadměrnou úlevu, neboť daně nebo dovozní cla převyšovaly výši navrácení. Bylo rozhodnuto, že tyto námitky budou zamítnuty. Ve 113. a 115. bodě odůvodnění byl učiněn závěr, že indická vláda nemá adekvátní ověřovací systém, jak je uvedeno v přílohách I, II a III základního nařízení. Šetření také prokázalo, že společnosti nevedou žádné registry spotřeby a nemají ani jiný vnitřní systém výkaznictví pro případné nadměrné úlevy. Tyto výkazy byly vypracovány společnostmi v průběhu inspekcí a z velké části zahrnují daně obecně zaplacené společnostmi.

(121)

Při neexistenci povoleného systému navracení nebo systému navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu úlevy celkové výše navráceného cla v rámci DDS. V rozporu s tvrzením indické vlády, sdružení Texprocil a některých vývozců po poskytnutí informací nestanoví základní nařízení pouze napadnutelnost „nadměrné“ úlevy na clech. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout pouze nadměrnou úlevu na clech za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že bude zjištěna absence přiměřeného ověřovacího postupu, nelze použít výše uvedenou výjimku pro systémy navracení a namísto údajné nadměrné úlevy se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše navrácení. Jak je uvedeno v příloze II oddílu II a příloze III oddílu II základního nařízení, není výpočet takové nadměrné úlevy povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí tento orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému. Dále je třeba uvést, že doplňkové zkoumání ze strany indických orgánů při neexistenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému musí být prováděno včas, tj. obvykle před inspekcí na místě při šetření ohledně vyrovnávacího cla.

(122)

V rozporu s tvrzením některých vyvážejících výrobců musela být při určování výše napadnutelné výhody zohledněna i výhoda z DDS využitá při vývozu jiných výrobků než dotčeného výrobku. V rámci DDS není stanovena žádná povinnost omezující využívání výhody pro určitý výrobek. Proto se na dotčený výrobek mohou vztahovat veškeré využitelné výhody DDS.

(123)

Všechny společnosti ve vzorku využívaly v průběhu období přezkumného šetření systém DDS a získaly subvence ve výši 1,45 % až 7,57 %.

(124)

TUFS byl zaveden usnesením ministerstva textilu, indické vlády, zveřejněným v indickém vládním věstníku, mimořádném čísle, části I, oddílu I ze dne 31. března 1999 (dále jen „usnesení“). Systém byl schválen s účinností od 1. dubna 1999 do 31. března 2004. Byl prodloužen do 31. března 2007 a poté znovu prodloužen do konce období přezkumného šetření.

(125)

Pro tento systém jsou způsobilí stávající nebo noví výrobci v odvětví zpracování bavlny, textilního průmyslu a průmyslu zpracování juty.

(126)

Cílem systému je poskytnout podporu pro modernizaci technologie v průmyslu textilu a zpracování juty, včetně zařízení pro zpracování vláken, přízí, tkanin, tkaného zboží, oděvů a konfekce. Systém stanoví různé druhy výhod ve formě kapitálové subvence, snížení úrokových sazeb nebo pokrytí kolísání směnného kurzu u půjček v cizí měně. Programy v tomto systému rozlišují mezi odvětvím textilu a zpracování juty a mezi odvětvím výroby na mechanických stavech a ručních stavech. TUFS obsahuje tyto programy:

(127)

Šetřením bylo zjištěno, že dvě společnosti ve vzorku získaly výhodu v rámci TUFS na nákup strojního zařízení používaného ve výrobě dotčeného výrobku. Tyto společnosti využily půjčky s úhradou úroku (systém a)) a kapitálovou subvenci ve výši 10 % na výrobní zařízení společně s 5 % úhradou úroku (systém e)).

(128)

Usnesení stanoví seznam typů strojních zařízení, jejichž nákup je subvencován ze systému TUFS. K získání výhody ze systému TUFS podávají společnosti žádost u komerčních bank nebo jiných uvěrových institucí, které udělují společnostem půjčky na základě nezávislého hodnocení úvěrové schopnosti vypůjčovatele. Je-li vypůjčovatel způsobilý pro snížení úrokové sazby v rámci tohoto systému, předají komerční banky žádost „uzlové agentuře“, která potom uvolní částku subvence příslušné komerční bance. Komerční banky nakonec úvěrují prostředky takto přijaté na účet vypůjčovatele. Uzlové agentury získají úhradu od ministerstva textilu indické vlády. Indická vláda dává požadované prostředky k dispozici uzlovým agenturám každé čtvrtletí.

(129)

V souvislosti s tímto systémem nebyly od zúčastněných stran obdrženy žádné připomínky.

(130)

TUFS představuje subvenci podle ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i), neboť se jedná o přímý převod prostředků ve formě státní dotace. Subvence poskytuje výhodu snížením finančních a úrokových nákladů za nákup strojního zařízení.

(131)

Subvence je považována za specifickou a napadnutelnou podle čl. 3 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť je specificky poskytována odvětví nebo skupině odvětví, včetně výroby dotčeného výrobku.

(132)

Výše kapitálové subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením částky ušetřené podniky, kterým byla subvence určena, za nakoupené strojní zařízení na dobu odpovídající běžné době amortizace takových dlouhodobých aktiv. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná hodnota výhody v čase. Komerční úroková sazba v průběhu období šetření v Indii byla považována za vhodnou pro tento účel. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový obrat textilií v období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence není poskytována podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství.

(133)

Úroveň snížení úrokové sazby byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení na základě částky skutečně splacené v průběhu období přezkumného šetření dotčeným společnostem ve spojení s úrokem zaplaceným z komerčních půjček získaných na nákup dotčeného strojního zařízení. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový obrat textilií v období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence není poskytována podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství.

(134)

Dvě společnosti ve vzorku v průběhu období přezkumného šetření tohoto systému využívaly a získaly subvence ve výši 0,01 % až 0,31 %.

(135)

Podrobnosti tohoto systému jsou uvedeny v rámcovém oběžníku IECD č. 02/04.02.02/2006-07 (vývozní úvěr v cizí měně), v rámcovém oběžníku IECD č. 01/04.02.02/2006-07 (vývozní úvěr v rupiích) a v rámcovém oběžníku DBOD.DIR(Exp.) č.01/04.02.02/2007-08 (konsolidováno pro vývozní úvěr v rupiích i v cizí měně) Indické centrální banky (dále jen „RBI“), který byl v období přezkumného šetření rozesílán všem komerčním bankám v Indii. Rámcové oběžníky jsou pravidelně revidovány a aktualizovány.

(136)

Pro tento systém jsou způsobilí výrobní vývozci a obchodní vývozci.

(137)

V rámci tohoto systému nastavuje RBI povinně maximální stropy úrokových sazeb použitelné pro vývozní úvěry, a to jak v indických rupiích, tak v cizí měně, které mohou komerční banky účtovat vývozci. ECS se skládá ze dvou podsystémů, systému vývozních úvěrů před odesláním (dále jen „balící úvěr“), který zahrnuje úvěry poskytované vývozci na financování nákupu, zpracování, výroby, balení a/nebo odeslání zboží před vývozem, a systému vývozního úvěru po odeslání, který zajišťuje půjčky provozního kapitálu za účelem financování vývozních pohledávek. RBI také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru ve prospěch financování vývozu.

(138)

Na základě rámcového oběžníku RBI mohou vývozci obdržet vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (dále jen „hotovostní úvěry“), které jsou čistě stanoveny za tržních podmínek.

(139)

Indická vláda namítala, že v souvislosti s ECS Komise nepřezkoumala daný systém s ohledem na ustanovení přílohy I písm. k) Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (ASCM), a uvedla, že vývozní úvěry v indických rupiích nebo cizí měně nejsou napadnutelné zejména proto, že v případě půjček v cizí měně mohou banky půjčovat prostředky za „mezinárodně konkurenční sazby“.

(140)

Je třeba poznamenat, že systémy vývozních úvěrů podle 135. bodu odůvodnění nespadají do působnosti přílohy I písm. k) ASCM, neboť ve smyslu daného ustanovení lze za „vývozní úvěry“ běžně považovat pouze financování vývozu v délce nejméně dva roky, což je definice OECD v Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry. Proto byl tento argument zamítnut.

(141)

Preferenční úrokové sazby úvěru ECS stanovené rámcovými oběžníky RBI uvedenými ve 135. bodě odůvodnění mohou snížit úrokové náklady vývozce ve srovnání s úrokovými náklady stanovenými čistě tržními podmínkami a poskytují v tomto případě takovému vývozci výhodu ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Financování vývozu není samo o sobě bezpečnější než tuzemské financování. Obvykle je vlastně vnímáno jako rizikovější a rozsah požadovaných záruk pro určitý úvěr bez ohledu na předmět financování je čistě komerčním rozhodnutím dané komerční banky. Rozdíly v sazbách s ohledem na různé banky jsou výsledkem metodiky RBI, která spočívá ve stanovení maximálních úvěrových sazeb pro každou komerční banku individuálně. Kromě toho by komerční banky nemusely poskytovat vypůjčovatelům vývozního financování výhodnější úrokové sazby pro vývozní úvěry v cizí měně.

(142)

Bez ohledu na skutečnost, že preferenční úvěry v rámci ECS jsou poskytovány komerčními bankami, je tato výhoda finančním příspěvkem vlády ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. V tomto kontextu by mělo být poznamenáno, že čl. 2 odst. 1 písm. a) bod iv) základního nařízení ani Dohoda WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (ASCM) nevyžaduje pro účely stanovení subvence výdej veřejných finančních prostředků, např. náhrady komerčním bankám ze strany indické vlády, ale pouze pokyn vlády vykonávat funkce uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodech i), ii) nebo iii) základního nařízení. RBI je veřejnoprávním subjektem, a spadá tedy pod definici „vláda“, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 3 základního nařízení. Je to subjekt ve 100 % vlastnictví státu, realizuje cíle veřejné politiky, např. měnovou politiku, a její vedení je jmenováno indickou vládou. RBI dává pokyny soukromým subjektům, protože komerční banky jsou vázány uvedenými podmínkami, mimo jiné maximálními stropy úrokových sazeb pro úroky z vývozních úvěrů, stanovenými v rámcových oběžnících RBI a ustanoveními RBI, že komerční banky musí poskytnout určitou částku svých čistých bankovních úvěrů ve prospěch financování vývozu. Tato povinnost zavazuje komerční banky k tomu, aby vykonávaly funkce zmíněné v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě i) základního nařízení, v tomto případě poskytovaly půjčky ve formě preferenčního financování vývozu. Takový přímý převod peněžních prostředků ve formě půjček za určitých podmínek by jinak byl svěřen vládě a výkon této funkce se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení.

(143)

Tato subvence je považována za specifickou a napadnutelnou, protože preferenční úrokové sazby jsou k dispozici pouze ve vztahu k financování vývozních transakcí, a proto jsou závislé na vývozní výkonnosti v souladu s čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(144)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry čerpané v období přezkumného šetření a částkou, která by byla splatná, pokud by byly účtovány úrokové sazby platné pro běžné komerční úvěry. Tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na celkový vývozní obrat v období přezkumného šetření (jmenovatel) v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení, neboť subvence je závislá na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(145)

Bylo předloženo několik připomínek týkajících se určitých podrobností výpočtu výhody v rámci ECS. V odůvodněných případech byly pak výpočty upraveny.

(146)

Všechny společnosti a skupiny ve vzorku získaly v období přezkumného šetření subvence z tohoto systému ve výši do 1,05 %, u jedné společnosti byla zjištěná výhoda zanedbatelná.

(147)

Výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení, vyjádřená podle hodnoty, se u šetřených vyvážejících výrobců pohybuje mezi 5,2 % a 9,7 %.

(148)

V souladu s čl. 15 odst. 3 základního nařízení rozpětí subvence pro spolupracující společnosti, které nebyly zahrnuty ve vzorku, vypočtené na základě váženého průměru rozpětí subvence zjištěného pro spolupracující společnosti ve vzorku činí 7,7 %. Vzhledem k tomu, že úroveň celkové spolupráce v Indii byla vysoká (95 %), bylo zbytkové rozpětí subvence pro všechny ostatní společnosti stanoveno na úrovni společnosti s nejvyšším individuálním rozpětím, tj. 9,7 %.

(149)

V souladu s ustanoveními článku 19 základního nařízení a s odůvodněním tohoto částečného prozatímního přezkumu, uvedeným v bodě 3 oznámení o zahájení, bylo zjištěno, že míra subvencování s ohledem na spolupracující výrobce se změnila, a výše vyrovnávacího cla uloženého nařízením (ES) č. 74/2004 musí být tedy odpovídajícím způsobem změněna.

(150)

Konečné clo platné v současné době bylo stanoveno na základě vyrovnávacích rozpětí, protože výše odstranění újmy byla vyšší. Vzhledem k tomu, že výše subvence stanovená v tomto přezkumu také nepřevyšovala výši odstranění újmy, v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení byla výše cel určena na základě rozpětí subvence.

(151)

Rozpětí subvence pro společnost Pasupati Fabrics, která nebyla součástí tohoto přezkumu, byla zachována na úrovni stanovené v původním šetření, neboť bylo zjištěno, že využívala výhodu ze subvenčního systému, který nebyl v tomto šetření přezkoumán.

(152)

Společnosti, u nichž bylo zjištěno, že jsou ve spojení, byly považovány za jeden právní subjekt (skupinu) za účelem výběru cla, a podléhají tedy stejnému vyrovnávacímu clu. Aby byly zajištěny správné váhy, bylo použito množství dotčeného výrobku vyvezené během období přezkumného šetření za tyto skupiny.

(153)

Společnost Prem Textiles, která byla zahrnuta do vzorku, předložila v průběhu přezkumného šetření informace, že změnila svůj název na Prem Textiles (International) Pvt. Ltd. Poté, co tyto informace byly přezkoumány a byl učiněn závěr, že změna obchodního názvu v žádném ohledu neovlivňuje zjištění tohoto šetření, bylo rozhodnuto této žádosti vyhovět a uvádět v tomto nařízení společnost jako Prem Textiles (International) Pvt. Ltd.

(154)

Vzhledem k tomu, že úroveň celkové spolupráce v Indii byla vysoká (95 %), bylo zbytkové vyrovnávací clo pro všechny ostatní společnosti stanoveno na úrovni společnosti s nejvyšším individuálním rozpětím, tj. 9,7 %.

(155)

Použijí se proto tato cla:

(156)

Individuální sazby vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření ohledně uvedených společností. Tyto celní sazby (na rozdíl od průměrného cla použitelného pro společnosti v příloze I a celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z Indie a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právními subjekty. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(157)

Každá žádost o použití těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být ihned zaslána Komisi s uvedením všech příslušných informací, zejména po jakékoli změně činnosti společnosti související s výrobou a vývozním prodejem spojené např. s takovou změnou názvu nebo změnou výrobních nebo prodejních subjektů. Komise po konzultaci s poradním výborem nařízení případně pozmění prostřednictvím aktualizace seznamu společností využívajících individuálních celních sazeb,