18.3.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 75/66

(1)

Dne 19. prosince 2006 zveřejnila Komise oznámení (2) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů polyvinylalkoholu (dále jen „PVA“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Tchaj-wanu. Dne 17. září 2007 Komise uložila nařízením (ES) č. 1069/2007 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz PVA pocházejícího z ČLR. Co se týká Tchaj-wanu, nebyla uložena žádná prozatímní opatření.

(2)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Co se týká trendů podstatných z hlediska posouzení újmy, Komise analyzovala údaje zahrnující období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(3)

Po rozhodnutí o uložení prozatímních antidumpingových cel na dovozy PVA pocházejícího z ČLR a neuložení těchto opatření na dovozy z Tchaj-wanu podalo několik zúčastněných stran písemné připomínky. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost ústního slyšení. Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním.

(4)

Komise provedla intenzivnější šetření s ohledem na aspekty zájmu Společenství a výjimečně povolila uživatelům z papírenského průmyslu, důležitého uživatelského odvětví, jež dosud nespolupracovalo, poskytnout odpovědi na dotazník pro uživatele.

(5)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlala Komise zastavit řízení týkající se dovozů PVA pocházejícího z ČLR a Tchaj-wanu a uvolnit částky zajištěné prozatímním clem. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(6)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a na jejich základě byla zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

(7)

Týž uživatel ve Společenství, který je uveden v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, zopakoval a dále rozvinul svá tvrzení ohledně vyloučení určité jakosti z definice výrobků (dále jen „sporná jakost“), jež se nazývá „NMWD PVA s nízkým obsahem popela“ a která je pořizována mimo jiné z ČLR. Tento uživatel tvrdil, že i) Komise neuvedla dostatečné důvody pro předpoklad, že sporná jakost má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti jako ostatní jakosti spadající do definice výrobku, a dále trval na tom, že ii) tato jakost má velmi specifické konečné použití. Kromě toho uvedl, že iii) sporná jakost je podle něj kopolymerem, a tudíž nespadá do definice výrobku.

(8)

Před podrobným projednáním tvrzení tohoto uživatele je nutno za prvé poznamenat, že obsah popela v PVA je nečistotou; čím je obsah popela nižší, tím je PVA čistší. Za druhé, pojem „PVA s nízkým obsahem popela“ je subjektivní. S ohledem na obsah popela neexistuje žádná obecně schválená norma, což znamená, že každý výrobce má svůj vlastní strop pro stanovení, zda má PVA nízký obsah popela či nikoliv. Bylo zjištěno, že v praxi to vede k značným rozdílům: mezi výrobci, jichž se týkalo šetření, by mohl strop pro PVA s nízkým obsahem popela kolísat od maximálního obsahu popela ve výši od 0,09 % do 0,5 %. Dotyčný uživatel by nepatřil k uživatelům, kteří obsah popela omezují nejvíce, tj. jeho strop pro obsah popela by ostatní zúčastněné strany pravděpodobně považovaly za poměrně vysoký.

(9)

Co se týká otázek nadnesených touto stranou a uvedených v 7. bodě odůvodnění, tyto záležitosti byly důkladně posouzeny a lze je shrnout takto.

(10)

Je nutno připomenout, že základní fyzikální a technické vlastnosti dotčeného výrobku byly prozatímně vymezeny v 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V tomto bodě odůvodnění je dotčený výrobek vymezen jako zvláštní druh pryskyřice s určitými technickými parametry. Parametry zmíněné v této definici výrobku a použité k rozlišování mezi dotčeným výrobkem a ostatními jakostmi PVA se týkají viskozity (3 mPas–61 mPas, měřené ve 4 % roztoku) a hydrolýzy (84,0 mol %–99,9 mol %).

(11)

Na všechny jakosti spadající do definice výrobku se někdy odkazuje jako na standardní jakosti, což znamená, že je všechny lze vyrábět na standardní lince pro výrobu PVA a že výrobní náklady jsou u těchto jakostí obdobné. Opak platí pro jakosti, které patří do stejného kódu KN, nikoliv však do definice výrobku: nelze je vyrábět na standardní lince pro výrobu PVA, vyžadují jinou výrobní technologii a dodatečné zařízení, a výrobní náklady mohou být proto velmi odlišné. Jakosti, které nepatří do definice výrobku, mají při srovnání s těmi, které patří do definice výrobku, rovněž velmi odlišné vlastnosti. Pokud jde o stupeň viskozity a hydrolýzy: i) jakostmi s nízkou viskozitou jsou PVA s nízkou molekulární hmotností, s nimiž se obtížně manipuluje, což vede mimo jiné k nízkému výnosu výroby, zatímco ii) jakosti s vysokou viskozitou, s nimiž se rovněž obtížně manipuluje, se používají pro povrchovou úpravu špičkového křídového papíru, což je velmi zvláštní druh uplatnění, při němž je nutno zamezit nežádoucím trhlinám, které se obvykle tvoří, iii) jakosti s vysokým stupněm hydrolýzy se používají rovněž zejména pro uvedené uplatnění a iv) jakosti PVA s nízkým stupněm hydrolýzy nejsou rozpustné ve vodě nebo s vodou vytvářejí nestálé roztoky. Tyto výrobky se v zásadě používají k výrobě suspenzního PVC a při vyšších teplotách přestanou být roztokem.

(12)

Uživatel uvedl, že při výrobě PVB pryskyřice, kterou potřebuje k výrobě své PVB fólie, má zásadní význam šest vlastností PVA. Kombinace parametrů pro těchto šest vlastností vede k tomu, že sporná jakost je v porovnání se všemi ostatními jakostmi PVA na trhu jedinečná. Při analýze tohoto tvrzení bylo skutečně zjištěno, že u některých uplatnění mohou být technické specifikace přísnější než u jiných. Zároveň však bylo zjištěno, že ve skutečnosti všechny jakosti, včetně jakostí výrobku pro běžné použití, které spadají do definice výrobku a na něž se někdy odkazuje jako na „standardní jakosti“, mají jedinečnou kombinaci vlastností. Podle požadovaného uplatnění se volí příslušná jakost. To platí nejen pro uplatnění dotyčného uživatele, ale i pro ostatní uplatnění. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(13)

Dotyčný uživatel rovněž zpochybnil hodnocení Komise týkající se trhu uživatelů PVA a zejména tvrdil, že trh uživatelů PVB je velmi odlišný. V této souvislosti (jak již bylo uvedeno v prozatímním nařízení) zmíněný uživatel používal tuto jakost PVA k výrobě PVB, což je největší uplatnění ve Společenství, na něž připadá 25–29 % spotřeby PVA, a rovněž nejrychleji rostoucí uplatnění kvůli silnému růstu poptávky po PVB fóliích. Dále v dodavatelském řetězci šetření rovněž prokázalo, že se téměř 90 % PVB vyrobeného ve Společenství posléze používá k výrobě PVB fólií, což je rovněž uplatnění dotyčného uživatele (nejedná se však o jediného výrobce PVB fólií ve Společenství). Potvrzuje se proto, že (jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) zvláštní použití této zúčastněné strany je pouze jedním z hlavních uplatnění, které vzhledem k jeho tržnímu významu nelze charakterizovat jako „nestandardní“.

(14)

Co se týká údajného specifického použití, dotyčný uživatel rovněž tvrdil, že spornou jakost není možno nahradit jinými modely, což dokládá toto specifické konečné použití. V tomto ohledu bylo za prvé zjištěno, že tento uživatel nenakupoval výhradně u dotyčného čínského výrobce a že měl několik alternativních zdrojů. V průběhu období šetření pořizoval u výrobce v ČLR méně než 5 % svých nákupů PVA, pro něž požadoval vyloučení. Zbývající nakoupené objemy byly pořízeny u tří jiných výrobců v různých zemích. Mimoto bylo zjištěno, že ačkoliv by většinu ostatních jakostí prodávaných na trhu Společenství skutečně nebylo možno použít jako alternativu sporné jakosti, samotnou spornou jakost lze použít také pro jiná uplatnění a tato jakost je na trhu Společenství k dispozici za ceny podobné cenám ostatních jakostí dovážených z ČLR. S ohledem na výše uvedené skutečnosti bylo nutno odmítnout tvrzení, že by spornou jakost nebylo možno nahradit.

(15)

Po uložení prozatímních opatření uživatel uvedl, že PVA s nízkým obsahem popela je kopolymer, nikoliv homopolymer. Toto tvrzení se zakládalo na skutečnosti, že obsahuje dvě základní složky. Tato otázka byla prověřena a bylo zjištěno, že PVA je výsledkem prvotní homopolymerní polymerizace. Následný proces hydrolýzy je však vždy neúplný (v rozmezí od 84,0 mol % do 99,9 mol %) a do té míry by bylo možno rovněž tvrdit, že PVA obsahuje dvě základní složky a lze na něj odkazovat jako na kopolymer.

(16)

Aby se zamezilo nedorozumění, považovalo se proto za vhodné objasnit definici výrobků stanovenou v prozatímním nařízení. Dotčený výrobek je proto s konečnou platností vymezen jako určité kopolymerní polyvinylalkoholy (PVA) založené na homopolymerní polymerizaci s viskozitou (měřenou ve 4 % roztoku) minimálně 3 mPas a maximálně 61 mPas a se stupněm hydrolýzy minimálně 84,0 mol % a maximálně 99,9 mol % obvykle kódu KN ex 3905 30 00 pocházející z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu.

(17)

Pokud jde o Tchaj-wan, nebyla uložena žádná prozatímní opatření, jelikož (jak je uvedeno v 29. a 30. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) u dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z Tchaj-wanu nebyl prozatímně zjištěn žádný dumping.

(18)

Jak je uvedeno v 30. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jediný spolupracující tchajwanský podnik, společnost Chang Chun Petrochemical Co. Ltd. (dále jen „CCP“) je jediným vyvážejícím výrobcem dotčeného výrobku na Tchaj-wanu a podle údajů Eurostatu jeho vývoz v průběhu období šetření představoval 100 % tchajwanského vývozu do ES.

(19)

Oba výrobci ve Společenství, Kuraray Europe GmbH a Celanese Chemicals Ibérica S.L., uvedli, že společnost CCP v období šetření ve skutečnosti prodávala za dumpingové ceny, a požadovali, aby Komise přehodnotila svá zjištění s ohledem na stanovení dumpingu pro společnost CCP.

(20)

Oba výrobci ve Společenství uvedli, že výrobní náklady společnosti CCP byly mnohem vyšší, než zjistila Komise, jelikož náklady na vinylacetátový monomer (dále jen „VAM“), který je hlavní surovinou používanou při výrobě PVA, byly podhodnoceny. V tomto ohledu zdůraznili, že dodavatelem VAM pro společnost CCP je společnost ve spojení. K doložení svých tvrzení předložil jeden výrobce ve Společenství studii o podnikání společnosti CCP týkajícím se PVA, kterou provedla poradenská společnost, jakož i publikace o mezinárodních cenách VAM.

(21)

Předložené informace byly přezkoumány. Ze srovnání cen VAM uvedených ve výše zmíněných publikacích a cen ověřených v průběhu řízení v Asii i v Evropě jednoznačně vyplývá, že ceny uvedené v těchto publikacích jsou nadhodnoceny. Mimoto se v samotných publikacích uvádí, že zveřejněné ceny jsou odhady, že skutečné ceny na trhu mohou být vyšší či nižší a že zveřejněné ceny by měly být použity jako indexy. Ačkoliv takovéto ceny lze použít ke sledování trendů v čase, nezdá se, že představují skutečné ceny.

(22)

Šetření mimoto prokázalo, že se prodeje VAM od spřízněného dodavatele pro společnost CCP uskutečnily za ceny, které odpovídají cenám, jež tento dodavatel účtuje nezávislým odběratelům, a že ceny zaplacené společností CCP za VAM odpovídají cenám hrazeným ostatními výrobci v Asii, zejména v Japonsku.

(23)

Náklady na VAM obsažené ve výše zmíněné studii byly mimoto založeny na vyšší míře spotřeby VAM, než byla skutečná spotřeba společnosti CCP. Vzhledem k tomu, že míra spotřeby VAM závisí na směsi plně a částečně hydrolyzovaného PVA, bylo zjištěno, že skutečná míra spotřeby VAM ve společnosti CCP odpovídá ověřené míře spotřeby ostatních výrobců v Asii i ve Společenství s přihlédnutím k příslušným směsím výrobků.

(24)

Z důvodů podrobně uvedených v 20. až 23. bodě odůvodnění byl proto vyvozen závěr, že náklady společnosti CCP na VAM nebyly podhodnoceny, a tvrzení týkající se této záležitosti byla tudíž odmítnuta.

(25)

Na základě nákladů obsažených ve výše zmíněné studii jeden ze dvou výrobců ve Společenství tvrdil, že kromě VAM byly podhodnoceny i ostatní prvky nákladů společnosti CCP na výrobu PVA, např. náklady na veřejné služby, jiná výrobní režie a prodejní, správní a režijní náklady. K doložení odhadů nákladů uvedených ve studii však nebyly předloženy žádné konkrétní důkazy.

(26)

Skutečné údaje ověřené u společnosti CCP na místě byly znovu přezkoumány a bylo potvrzeno, že při výpočtu dumpingu byly použity správné náklady. Tvrzení bylo proto odmítnuto.

(27)

Jeden výrobce ve Společenství uvedl, že by pro společnost CCP měla být běžná hodnota početně zjištěna pro všechny druhy výrobků, jelikož na tchajwanském trhu s PVA panuje zvláštní tržní situace vzhledem k uměle nízkým cenám, zejména v porovnání s cenovým rozpětím zveřejněným pro Asii, a rovněž proto, že se většina tchajwanského domácího prodeje v průběhu období šetření uskutečnila pro odběratele ve spojení.

(28)

Ve skutečnosti nejsou k dispozici žádné důkazy, na jejichž základě by bylo možno považovat tchajwanské ceny při prodeji na domácím trhu za uměle nízké. Zveřejněné ceny PVA jsou pouze cenovým rozpětím velmi obecné povahy uvedeným pro Asii (kromě Číny) jako celek, aniž by byly upřesněny skutečné jakosti nebo druhy výrobků, proto je nelze použít při srovnání cen pro Tchaj-wan. Na základě této skutečnosti nelze považovat tchajwanské ceny při prodeji na domácím trhu za uměle nízké. Co se týká údajné neexistence dostatečných domácích prodejů nezávislým odběratelům, potvrzuje se, že bylo zjištěno, že se prodej nezávislým odběratelům uskutečnil v dostatečném množství, aby bylo možno stanovit běžnou hodnotu.

(29)

Týž výrobce ve Společenství rovněž uvedl, že by vzhledem k údajné zvláštní tržní situaci kvůli uměle nízkým cenám PVA na tchajwanském trhu neměl být zisk použitý v početně zjištěných běžných hodnotách pro společnost CCP založen na ustanoveních čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(30)

Z důvodů uvedených v 28. bodě odůvodnění neexistuje žádný důvod, proč by zisk založený na ustanoveních čl. 2 odst. 6 základního nařízení nebyl vhodný pro početně zjištěné běžné hodnoty. Tvrzení bylo proto odmítnuto.

(31)

Zúčastněným stranám byla sdělena výše uvedená zjištění a byla jim poskytnuta lhůta, během níž se mohly k těmto informacím vyjádřit. Výrobci ve Společenství ani žádná jiná zúčastněná strana nepředložili žádné dodatečné informace, které by změnily Komisí prozatímně stanovený dumping pro Tchaj-wan.

(32)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se potvrzuje, že dumpingové rozpětí stanovené pro Tchaj-wan je nižší než 2 %, vyjádřeno jako procento vývozní ceny, jak je uvedeno v 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Proto by v souladu s čl. 9 odst. 3 základního nařízení mělo být toto řízení s ohledem na dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z Tchaj-wanu ukončeno.

(33)

Jelikož ohledně určení tržního zacházení a individuálního zacházení nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 31. až 39. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(34)

Oba výrobci ve Společenství, Kuraray Europe GmbH a Celanese Chemicals Ibérica S.L., zopakovali, že pro ČLR mělo být jako srovnatelná země vybráno Japonsko namísto Tchaj-wanu.

(35)

Tito výrobci uvedli, že by Japonsko bylo vhodnější srovnatelnou zemí než Tchaj-wan, jelikož hospodářská soutěž na japonském trhu s PVA je silnější než na tchajwanském trhu, poněvadž: i) na tchajwanském trhu má dominantní postavení jediný tchajwanský výrobce, společnost CCP, zatímco v Japonsku existují čtyři výrobci, ii) dovozy PVA, na něž se vztahuje šetření týkající se Tchaj-wanu, jsou omezené, a iii) domácí poptávka po obdobném výrobku je na Tchaj-wanu nízká.

(36)

Co se týká údajného dominantního postavení společnosti CCP na trhu na Tchaj-wanu, je nutno připomenout, že úroveň hospodářské soutěže je ovlivněna rovněž dovozy a že v tomto ohledu (jak je již uvedeno v 46. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) má Tchaj-wan z hlediska domácí spotřeby ve skutečnosti vyšší podíl dovozů (15 %) než Japonsko (3 %).

(37)

Pokud jde o tvrzení, že se dovozy PVA vztahují hlavně na výrobky, které nepatří do škály výrobků v rámci šetření, toto tvrzení nebylo doloženo dostatečnými důkazy, nebylo proto možné je přijmout.

(38)

Co se týká údajné omezené poptávky po obdobném výrobku na Tchaj-wanu, je nutno zdůraznit, že tchajwanský domácí trh s PVA překračuje 15 000 tun, přičemž se většinou jedná o obdobný výrobek. Ačkoliv jeden výrobce ve Společenství tvrdil, že ve skutečnosti existuje omezená poptávka, jelikož se většina prodejů společnosti CCP uskutečňuje pro odběratele ve spojení, při šetření byl potvrzen opak. Z těchto důvodů bylo tvrzení týkající se omezené poptávky po obdobném výrobku odmítnuto.

(39)

Z důvodů uvedených v 36. až 38. bodě odůvodnění bylo tvrzení o nedostatečné hospodářské soutěži na tchajwanském trhu odmítnuto.

(40)

Jeden výrobce ve Společenství uvedl, že pro trh ČLR je s ohledem na výrobu i prodej japonský trh s PVA mnohem reprezentativnější než Tchaj-wan. I když je tchajwanská výroba a domácí prodej nižší než výroba a domácí prodej v Japonsku, jsou přesto dostatečně významné, aby bylo možné provést srovnání s čínským PVA a jeho vývozem do ES.

(41)

Týž výrobce ve Společenství rovněž uvedl, že by Japonsko bylo vhodnější srovnatelnou zemí než Tchaj-wan, jelikož v Japonsku existují integrovaní i neintegrovaní výrobci PVA, stejně jako v ČLR. Je však důležité zmínit, že ačkoliv je pravda, že v ČLR existují oba typy výrobců, tchajwanský výrobce a jediný spolupracující a prověřený japonský výrobce mají integrované procesy výroby PVA. Tento aspekt nemůže být proto důležitý, pokud jde o upřednostnění Japonska před Tchaj-wanem.

(42)

Týž výrobce ve Společenství rovněž uvedl, že sortimentní skladba a uplatnění PVA na japonském trhu jsou srovnatelnější se sortimentní skladbou a uplatněním v ČLR. V tomto ohledu se potvrzuje, že sortimentní skladba a uplatnění na tchajwanském trhu jsou takové, aby byla zaručena odpovídající srovnatelnost mezi tchajwanským a čínským PVA, přičemž neexistují žádné důkazy, že by japonský PVA zajistil lepší srovnatelnost.

(43)

Pro stanovení spolehlivé běžné hodnoty je dále důležitým prvkem úroveň spolupráce ve vybrané zemi. V Japonsku při šetření spolupracoval pouze jeden ze čtyř výrobců obdobného výrobku, zatímco na Tchaj-wanu byly potřebné údaje k dispozici pro celou zemi vzhledem k tomu, že se šetření vztahovalo na Tchaj-wan. Tchajwanská společnost představovala mnohem vyšší podíl na domácím trhu než jediný spolupracující japonský výrobce, což umožnilo lépe posoudit běžnou hodnotu.

(44)

S ohledem na důvody uvedené v 36. až 43. bodě odůvodnění bylo odmítnuto tvrzení obou výrobců ve Společenství, že Japonsko je nejvhodnější srovnatelnou zemí pro ČLR, a potvrzuje se 40. až 46. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

Jeden výrobce ve Společenství uvedl, že by běžná hodnota srovnatelné země, Tchaj-wanu, měla být početně zjištěna pro všechny druhy výrobků a zisk použitý v početně zjištěné běžné hodnotě by neměl být založen na ustanoveních čl. 2 odst. 6 základního nařízení, jelikož na Tchaj-wanu panuje zvláštní tržní situace kvůli uměle nízkým cenám.

(46)

Z důvodů podrobně uvedených v 28. až 30. bodě odůvodnění byla tato tvrzení odmítnuta. Na základě těchto skutečností se potvrzuje 47. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(47)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně vývozní ceny, potvrzuje se 48. až 50. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(48)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně srovnání, potvrzuje se 51. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(49)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně dumpingového rozpětí, potvrzuje se 52. a 53. bod odůvodnění prozatímního nařízení, podle nichž celostátní dumpingové rozpětí pro ČLR činí 10 %.

(50)

Vzhledem k tomu, že nebyly v této věci předloženy žádné nové zásadní informace ani námitky, potvrzuje se 54. až 60. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(51)

Při přezkumu statistických údajů Eurostatu a křížové kontrole s informacemi, které jsou dostupné z jiných zdrojů, se zdálo, že dovozy z USA uvedené v prozatímním nařízení byly podhodnoceny, zejména co se týká roku 2003 (viz 80. bod odůvodnění). Proto bylo rozhodnuto nahradit tyto údaje údaji z databáze vývozů USA. Po poskytnutí konečných informací bylo dále zjištěno, že údaje Eurostatu týkající se čínských dovozů PVA byly chybné a bylo třeba je opravit (viz 56. bod odůvodnění).

(52)

V souladu s tím byly údaje o spotřebě revidovány takto:

(53)

To ukazuje, že během posuzovaného období poptávka po dotčeném výrobku vzrostla o 16 %. Ostatní závěry shrnuté v 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení zůstávají v platnosti.

(54)

Jelikož v tomto ohledu nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení, potvrzuje se 61. až 64. bod odůvodnění prozatímního nařízení s výjimkou změn 61. a 64. bodu odůvodnění, jak je uvedeno výše.

(55)

Jelikož je potvrzeno, že v případě Tchaj-wanu je dumpingové rozpětí minimální, dovozy pocházející z Tchaj-wanu jsou s konečnou platností vyloučeny z posouzení újmy.

(56)

Po poskytnutí konečných informací některé zúčastněné strany vyjádřily vážné pochybnosti, co se týká spolehlivosti údajů Eurostatu o dovozech PVA z ČLR v roce 2003. Tato otázka byla prošetřena a bylo zjištěno, že při hlášení ohledně dotčených dovozů došlo k významnému pochybení. V důsledku toho byly objemy dovozů PVA z ČLR upraveny takto:

(57)

Místo poklesu čínských dovozů během posuzovaného období, jak bylo stanoveno v prozatímním stádiu, kdy se vycházelo z chybných údajů za rok 2003, došlo v posuzovaném období ke zvýšení dovozů z ČLR o 33 %, zatímco v roce 2004 poklesly o 9 % ve srovnání s rokem 2003.

(58)

Vzhledem k tomu a vzhledem k revidovaným údajům o spotřebě Společenství (viz 51. bod odůvodnění) se v souladu s tím změnil podíl dovozů z ČLR na trhu v posuzovaném období takto:

(59)

Podíl na trhu, jenž připadal na dovozy z ČLR, se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 1,6 procentního bodu. V průběhu období šetření představovaly čínské dovozy 12,9 % celého trhu Společenství.

(60)

Vzhledem k revidovaným údajům o dovozu v roce 2003 byly ceny dovozů pocházejících z ČLR uvedené v 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení odpovídajícím způsobem změněny. Průměrná cena dovozů se tak snížila o 3 %.

(61)

Následně po poskytnutí konečných informací žadatel prohlásil, že Komise neměla z výpočtu cenového podbízení vylučovat žádné shodné modely. Tvrdil, že tímto by byly ceny dovozů Společenství z ČLR nadhodnoceny. Pokud jde o tuto otázku, v 70. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je skutečně stanoveno, že ze srovnání pro stanovení cenového podbízení byla vyloučena omezená množství druhů výrobku, jelikož se to považovalo za správné vzhledem k tomu, že srovnání jednotlivých druhů výrobku muselo mít smysl a muselo být spravedlivé, a proto nemělo být možné srovnávat mezi standardní jakostí a zvláštní jakostí spadající do definice výrobku.

(62)

Dotčená omezená množství druhů výrobku představovala v průběhu období šetření 34 % čínských dovozů, výrobní odvětví Společenství (ne žadatel) je však vyrábělo ve velmi malém objemu představujícím 0,1–0,5 % jeho prodejů obdobných výrobků v průběhu období šetření. Zatímco dovozy PVA z Číny v rámci těchto omezených množství druhů výrobku se týkaly PVA standardní jakosti, výrobce ve Společenství vyrábějící tato omezená množství druhů výrobku Komisi uvedl, že v jeho případě, pokud jde omezená množství druhů výrobku, se jednalo o vysoce specializované výrobky s velmi omezeným použitím, které nelze nahradit PVA standardní jakosti. Navíc nebyly vyráběny na jeho standardní výrobní lince, ale ve specializovaném závodě v rámci sériového výrobního procesu. Dotčený výrobce ve Společenství rovněž konkrétně oznámil, že tento PVA nekonkuroval PVA standardní jakosti. V souvislosti s tím dospěla Komise k závěru, že pro tato omezená množství druhu výrobku dovážená z ČLR, kterými byl PVA standardní jakosti, neexistovaly žádné shodné jakosti prodávané výrobním odvětvím Společenství. Vzhledem k tomu, že by tak mohl být výpočet cenového podbízení nadále založen na reprezentativních objemech (tj. 54 % dotčených dovozů), bylo rozhodnuto vyloučit tato omezená množství druhů výrobků ze srovnání.

(63)

Na základě výše uvedeného a vzhledem k tomu, že žadatel v námitce neuvedl žádný důkaz o opaku, potvrzuje se, že vyloučení těchto omezených množství druhů výrobku z výpočtu cenového podbízení je oprávněné a tvrzení se proto odmítá.

(64)

Jelikož v tomto ohledu nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení, potvrzuje se 65. až 71. bod odůvodnění prozatímního nařízení s výjimkou údajů o čínském dovozu a podílu na trhu, o čemž bylo pojednáno výše.

(65)

Vzhledem k revidovaným údajům o spotřebě Společenství (viz 51. bod odůvodnění) se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu v posuzovaném období změnil takto:

(66)

Jak je uvedeno v 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobní odvětví Společenství využilo (pokud jde o objem prodeje) rostoucí poptávky na trhu Společenství.

(67)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě Komise rozhodla o uložení prozatímních antidumpingových opatření, několik stran uvedlo, že se většina ukazatelů újmy vyvíjela pozitivně, proto nedošlo k žádné podstatné újmě. Jedna zúčastněná strana dokonce uvedla, že Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu, pouze na základě snížení prodejních cen výrobního odvětví Společenství.

(68)

V této souvislosti je nutno připomenout, že se (jak bylo uvedeno v 90. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) v průběhu posuzovaného období řada ukazatelů skutečně vyvíjela pozitivně vzhledem k silné a rostoucí poptávce na trhu Společenství. Stlačení cen na trhu Společenství spojené s celosvětovým silným růstem nákladů na hlavní suroviny však vedlo k negativnímu vývoji všech finančních ukazatelů, například ziskovosti, návratnosti investic a peněžních toků. To je podrobně vysvětleno v 84. a 85. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Ačkoliv (jak se uvádí v čl. 3 odst. 5 základního nařízení) rozhodující vodítko neposkytuje nezbytně jeden nebo několik relevantních hospodářských činitelů, které jsou v tomto ohledu posuzovány, je zřejmé, že finanční ukazatele patří k hlavním ukazatelům. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(69)

Jelikož s ohledem na situaci výrobního odvětví Společenství nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení, potvrzuje se 72. až 92. bod odůvodnění prozatímního nařízení s výjimkou 75. a 76. bodu odůvodnění, o nichž bylo pojednáno výše.

(70)

Několik zúčastněných stran poukázalo na předběžné zjištění, že mezi rokem 2003 a 2004 čínské dovozy výrazně poklesly. Tyto strany tvrdily, že vzhledem ke skutečnosti, že se v témže období ziskovost výrobního odvětví Společenství výrazně zhoršila o 62 %, nemohlo být stlačení cen způsobeno čínskými dovozy.

(71)

V tomto ohledu je nutno připomenout, že při šetření bylo zjištěno, že ceny dovozů z ČLR byly v období šetření o 3,3 % nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a že dovozy z ČLR byly v celém posuzovaném období deklarovány na hranici Společenství s cenami nižšími, než byly ceny dosažené výrobním odvětvím Společenství. Rozdíl mezi dovozními cenami ČLR podle Eurostatu a prodejními cenami výrobního odvětví Společenství se jeví jako významnější v roce 2003 než v období šetření. Na základě takovéto analýzy však není možno vyvodit žádný závěr, pokud jde o cenové podbízení v letech před obdobím šetření; přesné a spolehlivé rozpětí cenového podbízení lze vypočítat pouze pro období šetření, jelikož tento výpočet je nutno provést na základě porovnání jednotlivých modelů a po náležité úpravě s ohledem na náklady (po) dovozu a rozdíly v úrovni obchodu. Takovéto údaje byly k dispozici pouze pro období šetření. Nebylo proto možno vyvodit žádný závěr, zda ceny dovozů z ČLR byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství v celém posuzovaném období.

(72)

Při šetření bylo dále zjištěno, že na trhu došlo k významnému stlačení cen. Toto stlačení cen způsobilo újmu vzhledem k silnému růstu nákladů na hlavní suroviny v témže období, jak je uvedeno v 78. a 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Na základě obdržených připomínek, které byly zmíněny v 70. bodě odůvodnění, byl vývoj cen surovin v posuzovaném období analyzován pro jednotlivé roky. Jak je zmíněno v 78. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, hlavní surovinou pro výrobu PVA je vinylacetátový monomer (dále jen „VAM“). Připadá na něj přibližně 65 % nákladů na výrobu PVA. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny náklady na VAM na tunu PVA během posuzovaného období:

(73)

Z analýzy vyplynulo, že v roce 2004 byl nárůst nákladů na suroviny v porovnání s růstem těchto nákladů v roce 2005 a v období šetření mírný. S ohledem na tento vývoj cen surovin, který nejlépe dokládá výše uvedený vývoj nákladů na VAM a který příliš neodpovídal vývoji ziskovosti, lze vyvodit závěr, že prudký pokles ziskovosti v roce 2004 byl způsoben spíše 7 % poklesem prodejních cen výrobního odvětví Společenství (jak je uvedeno v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) než zvýšením nákladů na suroviny.

(74)

V souvislosti s výše uvedeným byly podíly na trhu v roce 2004 dále analyzovány jak v absolutním vyjádření, tak ve srovnání s rokem 2003 za účelem zjištění, zda dumpingové dovozy měly samy o sobě podstatný dopad na újmu. Bylo zjištěno, že v průběhu roku 2004 výrobní odvětví Společenství zvýšilo svůj podíl na trhu o 1 %. Čínské dovozy zároveň přišly o 16 % podílu na trhu. Výsledkem bylo to, že během roku 2004 podíl výrobního odvětví Společenství na trhu představoval více než čtyřnásobek podílu ČLR. Za těchto okolností se skutečně zdálo obtížné přičíst stlačení cen v rozhodujícím roce 2004 dovozům z ČLR, jelikož jejich množství bylo poměrně nízké a silně se snižovalo.

(75)

Po poskytnutí konečných informací výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že i při nízkém podílu na trhu se dumpingovým dovozům podařilo přivodit vážné narušení na trhu vzhledem k povaze daného obchodu. Tvrdilo, že Komise by namítla, že PVA je komoditou a že nejnižší cena zaznamenaná na trhu velkou měrou určuje tržní cenu, které se ostatní výrobci musí přizpůsobit, pokud si chtějí udržet zakázky. Je třeba jasně stanovit, že Komise při zveřejnění konečných informací pouze citovala tvrzení žadatele a nijak ho nepotvrdila. Žadatel dále namítal, že tento údajný vliv dovozů z ČLR na prodejní ceny výrobního odvětví Společenství by byl prokázán klesající tendencí prodejních cen výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období, zatímco ceny hlavní suroviny, VAM, stoupaly. Výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že nebylo schopno přenést nárůst cen surovin na své odběratele kvůli silnému cenovému tlaku ze strany dumpingových dovozů, což vedlo k výraznému snížení ziskovosti, návratnosti investic a peněžních toků.

(76)

Nicméně při podrobnějším přezkoumání vývoje se zdá, že k značnému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství došlo zejména v období od roku 2004 do období šetření. V roce 2003, kdy podíl dovozů z ČLR na trhu činil 11,3 % a prodejní ceny se od následujících let příliš nelišily, si výrobní odvětví Společenství vedlo uspokojivě, zejména co se týká ziskovosti. Toto hodnocení dokládá skutečnost, že dokonce výrobní odvětví Společenství označilo rok (2002 a) 2003 za rok „před značným proniknutím dumpingových dovozů na trh Společenství“. To bylo potvrzeno zjištěními šetření, proto se v 131. bodě odůvodnění prozatímního nařízení mělo za to, že v roce 2003 na trhu Společenství existovala normální konkurenční situace. To nezpochybnila žádná ze zúčastněných stran a znamená to, že v roce 2003 bylo narušení obchodu omezené, pokud k němu vůbec došlo. Naopak v roce 2004, kdy se dovozy z ČLR snížily, zatímco prodejní ceny byly poměrně stálé, se finanční situace výrobního odvětví Společenství náhle výrazně zhoršila.

(77)

Po poskytnutí konečných informací výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že Komise nesprávně vyvodila, že dumpingové dovozy musely být hlavní příčinou újmy. V tomto ohledu se poznamenává, že Komise nespatřovala v dumpingových dovozech hlavní příčinu újmy. V čl. 3 odst. 6 základního nařízení se stanoví, že „objem a/nebo cena (…) mají na výrobní odvětví Společenství nepříznivé účinky (…) a že tyto účinky dosahují takových rozměrů, že mohou být označeny jako závažné“ (zdůr. aut.).

(78)

Další analýza skutečností zjištěných v průběhu šetření ukázala, že dumpingové dovozy samy o sobě měly dopad na nepříznivý stav výrobního odvětví Společenství, avšak vzhledem k jejich celkovému omezenému podílu na trhu ve srovnání s rostoucím podílem na trhu výrobního odvětví Společenství a chybějící jasné časové shodě mezi dumpingovými dovozy a nejnepříznivějším stavem výrobního odvětví Společenství není tento dopad považovaný za závažný.

(79)

Na základě výše uvedeného nelze učinit závěr, že by dumpingové dovozy měly dopad na újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství, která by mohla být označena jako závažná.

(80)

Po uložení prozatímních opatření byly získány informace, které poukazovaly na neúplnost údajů Eurostatu, pokud jde o dovoz z USA. Nahlášený objem se zdál být příliš nízký v porovnání s údaji o vývozu pocházejícími z databáze USA, avšak rovněž s jinými zdroji. Údaje o těchto dovozech bylo proto nutno revidovat a bylo zjištěno, že je nejvhodnější nahradit je údaji získanými z databáze vývozů USA, přičemž hodnoty přepočtené na eura byly náležitě upraveny na úroveň CIF hranice Společenství. Dopad revidovaných objemů dovozu z ČLR v roce 2003 na vypočtenou spotřebu ve Společenství rovněž ovlivnil podíly na trhu jiných zemí v daném roce. Tabulky v 97. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto změnily takto:

Dovozy pocházející z jiných třetích zemí (množství)

Dovozy pocházející z jiných třetích zemí (průměrná cena)

Podíly na trhu

(81)

Ve srovnání s prozatímním nařízením spočívá hlavní rozdíl v množství dovozů z USA a v tendenci, kterou lze s ohledem na tento dovoz zaznamenat. V průběhu posuzovaného období došlo pouze k mírnému nárůstu dovozů PVA z USA, tj. zvýšení o 2 procentní body s ohledem na podíl na trhu, zatímco v prozatímním nařízení byl vyvozen nesprávný závěr, že se v daném období tento dovoz zdvojnásobil. Ceny CIF hranice Společenství se u těchto dovozů zdají být obecně vyšší, než k jakým dospěl prozatímní závěr, a sice v období šetření byly vyšší o 4,3 %. Ostatní závěry ohledně těchto dovozů shrnuté v 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení zůstávají v platnosti.

(82)

Podle 97. a 99. bodu odůvodnění prozatímního nařízení vyjádřilo několik zúčastněných stran vyjádřilo vážné pochybnosti, co se týká spolehlivosti cen Eurostatu u japonských dovozů, jelikož průměrné jednotkové ceny těchto dovozů byly značně vyšší než jednotkové ceny PVA z jiných zdrojů. Jedna zúčastněná strana uvedla, že by vysoká průměrná prodejní cena mohla vyplývat z nesprávného zahrnutí jiných, dražších výrobků, např. PVB. V tomto ohledu je důležité zdůraznit, že tyto údaje byly podrobně ověřeny a že na základě této analýzy byl vyvozen závěr, že (jak je uvedeno v 99. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) japonské dovozy nemohly přispět k negativnímu vývoji cen, který vedl k závažnému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství. Pro úplnost a přehlednost je níže uvedeno shrnutí této analýzy.

(83)

Další zkoumání údajů Eurostatu týkajících se dovozů z Japonska potvrdilo, že tyto údaje nezahrnovaly žádné jiné výrobky kromě PVA, a že tudíž údaje nebyly navýšeny dražšími výrobky. Jak již bylo uvedeno v podnětu, japonské dovozy PVA zahrnovaly určité omezené množství jiného PVA, než je obdobný výrobek, pravděpodobně s podstatně vyššími jednotkovými cenami. V průměrné hodnotě vypočtené pro japonské dovozy na základě statistických údajů nebylo možno cenový vliv těchto jiných jakostí PVA neutralizovat, jelikož tyto údaje neodlišují obdobný výrobek od ostatních jakostí PVA. Avšak s přihlédnutím k přibližnému objemu těchto dovozů na základě údajů uvedených v podnětu a s ohledem na průměrnou cenu vypočítanou pro všechny japonské dovozy PVA v průběhu období šetření bylo zjištěno, že je velmi nepravděpodobné, že by vyloučení jakostí PVA, které nepatří do definice výrobku, vedlo k průměrné ceně CIF hranice Společenství u obdobného výrobku, jež by v průběhu období šetření byla nižší než prodejní ceny Společenství. Mimoto bylo možno během období šetření ověřit kolem 25 % japonských dovozů a tyto dovozy se týkaly jakostí PVA, které patří do definice výrobků. Tyto prodeje se uskutečnily pro strany ve spojení, tj. za vnitropodnikové ceny, a bylo zjištěno, že ceny při dalším prodeji těchto nákupů prvním nezávislým odběratelům ve Společenství byly v průměru o 8–10 % vyšší než ceny, jež mohlo získat výrobní odvětví Společenství. Proto byl vyvozen závěr a nadále platí, že neexistují žádné signály, že by japonské dovozy PVA v období šetření byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, a proto se nemá za to, že tyto dovozy přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(84)

Několik zúčastněných stran zpochybnilo rovněž to, jak se japonským dovozům podařilo zachovat velký podíl na trhu s tak vysokými cenami, jestliže na trhu Společenství panovala silná cenová soutěž. V tomto ohledu je nutno za prvé uvést, že (jak je zmíněno v 83. bodě odůvodnění) zahrnutí jiných, dražších jakostí PVA jistě navýšilo průměrné hodnoty Eurostatu, pokud jde o japonské dovozní ceny. Na základě ověřených údajů týkajících se přibližně 25 % japonských dovozů se zdá, že průměrné ceny těchto dovozů prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství jsou o 8–10 % vyšší než ceny výrobního odvětví Společenství. To není výsledkem přesného srovnání jednotlivých jakostí. Jedná se spíše o pravděpodobný a přibližný cenový rozdíl mezi průměrnými prodejními cenami části japonských dovozů a průměrnými prodejními cenami dosaženými výrobním odvětvím Společenství. Na základě těchto skutečností není výsledek analýzy japonských dovozních cen v rozporu se závěrem, že tržní ceny ve Společenství byly skutečně sníženy, a toto tvrzení je odmítnuto.

(85)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že se objem tchajwanských dovozů v období od roku 2003 do roku 2006 zvýšil, na rozdíl od zjištění Komise, které konstatuje snížení podílu na trhu, a že průměrné ceny těchto dovozů vzrostly méně, než zjistila Komise. Toto tvrzení bylo založeno na analýze údajů Eurostatu. V této souvislosti je nutno podotknout, že (jak je uvedeno ve 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) byly použity skutečné údaje jediného tchajwanského výrobce, jelikož ten při šetření plně spolupracoval. Tyto ověřené údaje byly považovány za spolehlivější než údaje Eurostatu, zejména vzhledem k tomu, že tento výrobce v průběhu celého posuzovaného období prodával rovněž významná množství PVA, na něž se vztahoval kód KN ex 3905 30 00, nepatřily však do definice výrobku. Tvrzení této zúčastněné strany bylo proto nutno odmítnout.

(86)

Jiná zúčastněná strana s ohledem na analýzu Komise týkající se cen dovozů z USA tvrdila, že ke snížení cen na trhu Společenství přispěly tchajwanské dovozy. Tato strana uvedla, že pro účely výpočtu průměrných cen prodeje prvnímu nezávislému odběrateli Komise upravila ceny dovozů z USA podle údajů Eurostatu, které již byly vyšší než tchajwanské ceny, směrem nahoru a tyto ceny (takto upravené) byly následně na přibližně stejné úrovni jako ceny výrobního odvětví Společenství. Proto byly tchajwanské ceny, jež nebylo nutno upravovat, nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a přispěly k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(87)

Toto tvrzení bylo nutno odmítnout. Ve skutečnosti jsou ceny tchajwanských dovozů uvedené v 97. a 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení cenami na úrovni CIF hranice Společenství. Pro účely výpočtu cenového podbízení byla provedena řada úprav těchto cen (dovozní clo, náklady po dovozu, úroveň obchodu). V tomto případě byla úprava s ohledem na úroveň obchodu značná, jelikož prakticky veškerý prodej se uskutečnil prostřednictvím obchodníků/distributorů ve Společenství. Následné výpočty cenového podbízení pak bylo možno provést na úrovni PCN (kódové číslo výrobku), což vedlo k velmi přesným údajům, jež skutečně neprokazovaly cenové podbízení.

(88)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že si pokles ziskovosti přivodilo výrobní odvětví Společenství samo. Tyto strany tvrdily, že kvůli vytvoření dodatečné výrobní kapacity v roce 2004 se výrobní odvětví Společenství potýkalo s velkými dodatečnými objemy vyrobeného PVA, jež muselo prodat. Zúčastněné strany tvrdily, že se samotný žadatel podílel na agresivní politice cenového podbízení ve vztahu ke všem ostatním dodavatelům PVA s cílem maximalizovat své objemy prodeje a vyloučit ostatní soutěžitele z trhu. Podle těchto stran to vysvětluje snížení cen PVA v průběhu posuzovaného období. Tyto strany se domnívaly, že čínští výrobci se spíše řídili vývojem cen, než že by jej určovali.

(89)

Pokud jde o toto tvrzení, šetření skutečně prokázalo, že investice vynaložené výrobním odvětvím Společenství do zvýšení výrobní kapacity umožnily výrobnímu odvětví Společenství prodat na trhu Společenství značné dodatečné objemy. Tato skutečnost na straně jedné prokazuje, že toto investiční rozhodnutí bylo vzhledem k očekávanému růstu trhu správným rozhodnutím. Spotřeba PVA na trhu Společenství v průběhu posuzovaného období silně vzrostla, jak je vysvětleno v 51. až 53. bodě odůvodnění, a to vedlo k celkovému zvýšení prodeje. Analýza údajů z období po období šetření (červenec 2006 až září 2007) týkající se spotřeby Společenství a prodeje na základě údajů Eurostatu a údajů, které poskytly strany, jichž se šetření týkalo, potvrdily, že spotřeba významně vzrostla a že výrobní odvětví Společenství dále zvýšilo své objemy prodeje o 10 %.

(90)

Zároveň však bylo při šetření zjištěno, že by závod na výrobu PVA měl vyrábět nepřetržitě, aby bylo dosaženo co nejvyšší efektivnosti. Tak tomu bylo i v případě výrobního odvětví Společenství. Šetřením bylo zjištěno, že se v důsledku rozšíření kapacity, k němuž došlo v období od roku 2004 do roku 2006, objem výroby od roku 2004 značně zvýšil. Výrobní odvětví Společenství po poskytnutí konečných informací namítlo, že další linka pro výrobu PVA byla k dispozici až od roku 2005 a že tudíž v roce 2004 nebyla žádná dodatečná kapacita. Šetření však ukázalo, že výrobní kapacita byla během roku 2004 o 7 % vyšší než v roce 2003. Výrobní odvětví Společenství současně snížilo své prodejní ceny o 7 % a v roce 2005, kdy výrobní kapacita dosáhla 129 % kapacity z roku 2003, byly ceny oproti úrovni z roku 2003 stále o 5 % nižší, a to navzdory velkému nárůstu nákladů na suroviny, jak bylo uvedeno v 72. bodě odůvodnění (+ 19 % v případě VAM). Výrobní odvětví Společenství mezitím zvýšilo své objemy prodeje nezávislým odběratelům o 12 % a v roce 2005 tento prodej zvýšilo o dalších 10 procentních bodů. Na základě toho se zdá, že může existovat souvislost mezi prodejními cenami výrobního odvětví Společenství a množstvím vyrobeného PVA.

(91)

Dvě zúčastněné strany tvrdily, že negativní vývoj hlavních finančních ukazatelů způsobily investice do výrobní kapacity, jelikož jejich náklady měly značný vliv na ziskovost výrobního odvětví Společenství. V tomto ohledu bylo při šetření zjištěno, že (jak se uvádí v 103. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) bylo možno stanovit náklady spojené s rozšířením výrobní kapacity a že tyto náklady neměly významný vliv na výrazně nepříznivý trend zaznamenaný ve vývoji finanční situace výrobního odvětví Společenství. Tvrzení, že tyto náklady způsobily značné zhoršení nejdůležitějších finančních ukazatelů výrobního odvětví Společenství, bylo proto nutno odmítnout.

(92)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že údaje žadatele o ziskovosti nepříznivě ovlivnilo stanovení cen prodejů pro vlastní spotřebu. V tomto ohledu je nutno poznamenat, že prodej PVA stranám ve spojení byl podrobně prověřen. Za prvé, tento prodej byl oddělen od prodeje nezávislým stranám. Nebyl proto zahrnut ve finančních ukazatelích uvedených v 84. a 85. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jak se výslovně uvádí v 84. bodě odůvodnění. Za druhé, ověření prodeje pro vlastní spotřebu prokázalo, že stanovení cen tohoto prodeje, který v průběhu období šetření představoval méně než 20 % celkového prodeje výrobního odvětví Společenství, nemělo nepříznivý účinek na oznámený výsledek o prodeji PVA nezávislým stranám, který uskutečnilo výrobní odvětví Společenství. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(93)

Jiná zúčastněná strana tvrdila, že negativní vývoj hlavních finančních ukazatelů výrobního odvětví Společenství způsobil údajně stlačený stavební trh v Německu v prvních letech posuzovaného období. K doložení tohoto tvrzení však nebyly předloženy žádné důkazy a statistické údaje jednoznačně ukazují trend zvyšování spotřeby PVA, a v případě PVB dokonce ještě výraznější trend zvyšování spotřeby. Tvrzení bylo proto odmítnuto.

(94)

Po poskytnutí konečných informací výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že zaměřením na roky 2003 a 2004 nebyla provedena dostatečná analýza příčinných souvislostí v období 2004 až 2006. V tomto ohledu je třeba za prvé poznamenat, že roky 2003 a 2004 jsou první dva roky posuzovaného období a jako takové rozhodně nemohou být považované za „zastaralé“. Navíc, jak je shrnuto v 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ze skupiny ukazatelů újmu vykázaly finančních ukazatele, zatímco většina ostatních ukazatelů vykázala pozitivní vývoj. Za takové situace je jen logické, že orgán provádějící šetření věnuje více pozornosti období, kdy došlo k největšímu zhoršení finančních ukazatelů, kterým byl rok 2004, kdy se ziskovost výrobního odvětví Společenství snížila o 62 %, jeho návratnost investic se snížila o 83 % a peněžní tok se snížil o 45 %. A jak dokazují 70. až 93. body odůvodnění, má se za to, že se analýza příčinných souvislostí neomezuje na roky 2003 a 2004 a že pokrývá celé posuzované období, tj. od roku 2003 do konce období šetření (září 2006). Tvrzení se proto odmítá.

(95)

Nakonec, po další analýze vyvolané připomínkami, které byly obdrženy po uložení prozatímních opatření, nelze potvrdit, že by dumpingové dovozy měly podstatný dopad na újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství. Vzhledem k i) poměrně omezenému a jen mírně se zvyšujícímu podílu dumpingových dovozů z ČLR na trhu (z 11,3 % na 12,9 %) a mnohem významnějšímu a mírně se zvyšujícímu podílu prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu (v průběhu období šetření více než trojnásobek podílu ČLR na trhu) a ii) omezenému, i když ne nevýznamnému, cenovému podbízení ze strany dovozů z ČLR lze vyvodit závěr, že nízké ceny na trhu Společenství v kontextu zvyšujících se cen surovin, které se výrazně podílely na újmě, již utrpělo výrobní odvětví Společenství, nelze přičíst dumpingovým dovozům z ČLR. Příčinnou souvislost ve smyslu čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení mezi dumpingovými dovozy z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nelze proto dostatečně zjistit.

(96)

Řízení by proto mělo být zastaveno, jelikož dumpingové rozpětí stanovené pro Tchaj-wan je nižší než 2 %, a co se týká dovozů pocházejících z ČLR, chybí důkaz příčinné souvislosti mezi dumpingem a újmou,