Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32007R1331

Nařízení Rady (ES) č. 1331/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dikyandiamidu pocházejícího z Čínské lidové republiky

Úř. věst. L 296, 15.11.2007, p. 1–17 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (HR)

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 15/11/2012

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2007/1331/oj

15.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 296/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1331/2007

ze dne 13. listopadu 2007

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dikyandiamidu pocházejícího z Čínské lidové republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1   Zahájení

(1)

Dne 3. července 2006 Komise obdržela podnět podaný podle článku 5 základního nařízení společností AlzChem GmbH (dále jen „žadatel“), která představuje 100 % výroby 1-kyanguanidinu (dikyandiamidu, dále jen „DCD“) ve Společenství.

(2)

Tento podnět obsahoval důkazy o dumpingu DCD z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a o podstatné újmě vzniklé v jeho důsledku, které byly pokládány za dostatečné ke zdůvodnění zahájení řízení.

(3)

Dne 17. srpna 2006 bylo řízení zahájeno zveřejněním oznámení o zahájení řízení (2) v Úředním věstníku Evropské unie.

1.2   Strany dotčené řízením a inspekcemi na místě

(4)

Komise úředně uvědomila žádajícího výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce, dovozce, uživatele, dodavatele a sdružení, o nichž se vědělo, že se jich řízení týká, a zástupce dotčené vyvážející země o zahájení řízení. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost sdělit svá stanoviska písemně a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(5)

Žádající výrobce ve Společenství, vyvážející výrobci, dovozci a uživatelé svá stanoviska sdělili. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslyšeny.

(6)

Komise zaslala formuláře žádosti známým dotčeným čínským vyvážejícím výrobcům v ČLR, pokud si to přáli, ve snaze umožnit jim podat žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení. Tři vyvážející výrobci v ČLR požádali o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení a o individuální zacházení, pokud by šetření ukázalo, že nesplňují podmínky pro status tržního hospodářství.

(7)

S ohledem na zjevně velký počet vyvážejících výrobců v ČLR Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že v tomto šetření může ke stanovení dumpingu v souladu s článkem 17 základního nařízení použít výběr vzorku.

(8)

S cílem umožnit Komisi rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat byli všichni vyvážející výrobci v ČLR požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, základní informace o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v průběhu období šetření (1. červenec 2005 až 30. červen 2006).

(9)

Protože však v rámci šetření spolupracovali jen tři vyvážející výrobci, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(10)

Dotazníky byly zaslány všem známým dotčeným stranám a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Vyplněné dotazníky byly doručeny od všech tří spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR, od jediného výrobce ve Společenství a také od dvou uživatelů a čtyř dovozců.

(11)

Komise vyhledala a ověřila všechny informace, jež pokládala za nezbytné ke stanovení dumpingu, vzniklé újmy a zájmu Společenství a ověření provedla v prostorách těchto společností:

a)

Výrobce ve Společenství

AlzChem GmbH, Německo

b)

Vyvážející výrobci v ČLR

Ningxia Darong Chemical & Metallurgy Co., Ltd., ČLR

Ningxia Xingping Fine Chemical Co., Ltd., ČLR

Ningxia Yinglite Chemicals Co., Ltd, ČLR

c)

Dovozci, kteří nejsou ve spojení

Lanxess GmbH, Německo

Helm AG, Německo

d)

Uživatelé ve Společenství

Merck Santé, Francie

Lanxess GmbH, Německo

1.3   Období šetření

(12)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2005 do 30. června 2006 (dále jen „období šetření“). Přezkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1   Dotčený výrobek

(13)

Dotčeným výrobkem je 1-kyanguanidin (dikyandiamid) (dále jen „DKD“), kódu KN 2926 20 00. Je to tuhá látka ve formě jemného bílého krystalického prášku, obvykle bez zápachu. Vyrábí se z páleného vápna a sazí v několika výrobních krocích.

(14)

DCD se obvykle používá jako meziprodukt k výrobě širokého spektra dalších chemických meziproduktů, např. farmaceutických přípravků, v různých průmyslových použitích – ve vodárenství, při výrobě papíru a celulózy, textilu a v kožedělném průmyslu – a v různých oblastech použití epoxidů. Je klíčovým článkem řetězce dusík-uhlík-dusík (NCN) v koncových výrobcích pro úzký segment trhu, k nimž patří např. guanidin nitrát a jiné NCN deriváty.

(15)

Více než 90 % DCD prodávaného na trhu Společenství je standardní. Zbytek, tzv. mikro DCD, má menší velikost částic. Čínští vyvážející výrobci poskytli údaje pouze pro standardní typ.

2.2   Obdobný výrobek

(16)

Jeden dovozce tvrdil, že standardní typ DCD vyráběný výrobním odvětvím Společenství má vyšší jakost než týž výrobek vyráběný čínskými vyvážejícími výrobci, neboť obsah vody v čínském DCD je podstatně vyšší a je více nestálý v porovnání s obsahem vody v DCD vyrobeném ve Společenství. Čínský DCD má údajně též vyšší obsah nečistot.

(17)

Šetření však prokázalo, že i když určité rozdíly v jakosti mohou být, nelze je kvantifikovat, a navíc neovlivňují základní chemické, fyzikální a technické vlastnosti DCD vyráběného a prodávaného výrobním odvětvím Společenství a DCD dováženého do Společenství z ČLR, který byl shledán jako stejný a měl tatáž koncová využití.

(18)

Bylo proto uzavřeno, že tyto výrobky jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

3.1   Status tržního hospodářství

(19)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu pocházejícího z ČLR běžná hodnota určí v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, kteří podle zjištění splnili kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(20)

Stručně a pouze pro snadné odkazování jsou kritéria statusu tržního hospodářství uvedena v souhrnné podobě níže:

1.

obchodní rozhodnutí jsou činěna a náklady vznikají v reakci na tržní podmínky, bez zásadních zásahů státu,

2.

společnosti disponují jednoznačným a jasným účetnictvím prověřeným nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používaným ve všech oblastech,

3.

neexistují žádná podstatná zkreslení působená bývalým systémem netržního hospodářství,

4.

právní předpisy o úpadku a vlastnickém právu zaručují právní jistotu a stabilitu,

5.

převod směnných kurzů se provádí podle tržních kurzů.

(21)

O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení požádali tři vyvážející výrobci v ČLR, kteří ve stanovené lhůtě vyplnili formulář žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce. Komise vyhledala a ověřila v prostorách těchto společností všechny nezbytné informace podané v žádostech o status tržního hospodářství, které považovala za nezbytné.

(22)

Šetření prokázalo, že žádosti o status tržního hospodářství musí být zamítnuty pro všechny tři vyvážející výrobce. Kontrola plnění každého z pěti kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení pro dotyčné společnosti prokázala, že první, druhé a třetí kritérium nebylo splněno.

(23)

Jelikož hlavním akcionářem je v jednom případě státem vlastněný podnik a v druhém případě člen Lidového kongresu, bylo zjištěno, že stát může mít podstatný vliv na obchodní rozhodování společnosti, které se týká rozhodování v oblasti řízení např. o dělení zisku, emisi nových akcií, navýšení kapitálu a změně stanov, tudíž tato rozhodnutí nebyla činěna v reakci na signály trhu. Mezi dotyčnými třemi společnostmi byly zjištěny významné rozdíly ve spotřebě elektřiny a jejích jednotkových cenách a žádná z těchto tří společností nemohla prokázat, že její náklady na elektřinu jsou výsledkem nabídky a poptávky a že v podstatě odrážejí tržní hodnoty.

(24)

Dále, ve všech třech případech účetnictví společností neodráželo skutečnou finanční situaci. Zejména byla zjištěna četná porušení základních účetních zásad, které jsou součástí mezinárodních účetních standardů (dále jen „IAS“), a protože žádný z těchto problémů nebyl zmíněn v auditorské zprávě, nelze mít za to, že dotyčné společnosti mají jednoznačné a jasné účetnictví v souladu s IAS a jsou prověřeny nezávislými audity v souladu s IAS.

(25)

Co se týče ocenění počátečního majetku, dotyčné tři společnosti nebyly schopny podat žádné vysvětlení, na jakém základě bylo toto ocenění provedeno. A konečně, ve dvou případech nebyly společnosti schopny podat důkaz o všech platbách za užívací práva k pozemkům. Oba tyto nedostatky nasvědčovaly tomu, že systémem netržního hospodářství byla způsobena podstatná zkreslení.

(26)

Byl konzultován poradní výbor a přímo dotčeným stranám byla dána příležitost vyjádřit se k výše uvedeným zjištěním. Výrobnímu odvětví Společenství a dotyčným třem vyvážejícím výrobcům bylo poskytnuto posouzení statusu tržního hospodářství a byla dána příležitost k vyjádření. Vyvážející výrobci vznesli proti těmto zjištěním řadu námitek a Komise na ně odpověděla, aniž by však změnila celkové posouzení. Vyvážející výrobci zejména tvrdili, že jejich obchodní rozhodnutí jsou činěna bez zásahu státu. Dále vznesli námitky proti konkrétním zjištěním týkajícím se nákladů a ocenění majetku. Na podporu jejich tvrzení však nebyly podány žádné důkazy, takže musela být zamítnuta.

(27)

V důsledku výše uvedeného bylo uzavřeno, že výrobcům v ČLR by neměl být udělen status tržního hospodářství.

3.2   Individuální zacházení

(28)

Ustanovení čl. 9 odst. 5 základního nařízení stanoví, že použije-li se čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, je uloženo individuální clo společnostem, které prokáží splnění všech kritérií stanovených v čl. 9 odst. 5 základního nařízení pro získání individuálního zacházení.

(29)

Výrobci v ČLR, jimž nemohl být přiznán status tržního hospodářství, též požádali o individuální zacházení pro případ, že jim nebude přiznán status tržního hospodářství. Bylo však zjištěno, že stát má tak zásadní vliv, že ve dvou případech rozhodnutí společností nelze pokládat za neovlivněná a zásahy státu mohou představovat vysoké riziko obcházení. Co se týče třetí společnosti, dříve vlastněné státem, nyní vlastněné kolektivně, existují stále ještě silné známky existence potenciálních zásadních zásahů ze strany státu, které představují možné riziko obcházení.

(30)

Tento třetí vyvážející výrobce tvrdil, že možný zásah státu není dostatečným důvodem pro zamítnutí individuálního zacházení, neboť takový závěr by byl založen pouze na předpokladech.

(31)

V souladu s čl. 9 odst. 5 písm. e) základního nařízení, je-li použit čl. 2 odst. 7 písm. a), individuální clo lze uložit, může-li výrobce na základě náležitě doložených tvrzení prokázat, že zásah státu neumožňuje obcházet opatření, jsou-li jednotlivým vývozcům uloženy různé sazby cla. Předně dotyčná společnost nebyla schopna vyjasnit přesnou úlohu a odpovědnosti svého generálního ředitele. Nebyla schopna ani vyjasnit, zda současní akcionáři skutečně zaplatili za akcie, které vlastní ve společnosti dříve vlastněné státem. Na základě toho byl vyvozen přiměřený závěr, že zásadní zásah státu nelze dostatečně vyloučit. Riziko obcházení bylo proto pokládáno za příliš vysoké a tvrzení vyvážejícího výrobce v tomto ohledu musela být zamítnuta.

(32)

Následkem toho, protože bylo zjištěno, že výrobci v ČLR nesplňují všechny požadavky pro udělení individuálního zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení, muselo být individuální zacházení zamítnuto a bylo uloženo jednotné celostátní clo.

3.3   Běžná hodnota

3.3.1   Srovnatelná země

(33)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl udělen status tržního hospodářství, určena na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi nebo ceny, za niž se prodává výrobek z takové třetí země do jiných zemí včetně Společenství, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené, nebo kterou je třeba zaplatit za obdobné výrobky ve Společenství, která se v případě nutnosti náležitě opraví o přiměřené ziskové rozpětí.

(34)

Protože výroba posuzovaného výrobku mimo Společenství a ČLR neexistuje, Komise uvedla v oznámení o zahájení řízení svůj záměr založit určení běžné ceny, v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, na cenách skutečně zaplacených, nebo které je třeba zaplatit za obdobné výrobky ve Společenství.

(35)

Dotyční tři výrobci v ČLR měli proti tomuto návrhu námitky a tvrdili, že ve Společenství neexistuje dostatečná hospodářská soutěž a že výrobní postup ve Společenství není srovnatelný s postupem v ČLR. Tvrdili, že běžná hodnota by měla být založena na vývozní ceně žadatele do ČLR nebo na výrobních nákladech na DCD v ČLR.

(36)

Vývozní cena výrobního odvětví Společenství do třetích zemí nemohla být vzata v úvahu, neboť nemohlo být vyloučeno, že tyto ceny nejsou stejně dumpingové. Proto dotyční vyvážející výrobci nemohli prokázat, že by tato metoda byla přiměřenější než ta, kterou použily instituce Společenství. Zejména nemohlo být prokázáno ani nebyly dostupné jiné důkazy o tom, že hospodářská soutěž na trhu Společenství je nedostatečná a že v důsledku toho údaje, které se týkají výrobního odvětví Společenství, by byly nespolehlivé. Pokud jde o rozdíly ve výrobním postupu, nepovažují se za podstatné.

(37)

Dále, žádné z dotyčných tří společností nebyl přiznán status tržního hospodářství, a proto výrobní náklady čínských vyvážejících výrobců nebyly pokládány za spolehlivé.

(38)

Z těchto důvodů byly za nejpřiměřenější základ pro určení běžné hodnoty pokládány náklady výrobního odvětví Společenství na výrobu obdobného výrobku, v případě nutnosti opravené zejména s ohledem na rozdíly ve výrobních postupech a v přístupu k surovinám.

(39)

Dotyční vyvážející výrobci tvrdili, že určení běžné hodnoty je založeno na dostupných údajích, a tudíž na článku 18 základního nařízení. Dále tvrdili, že použitý přístup není odůvodněný, neboť při šetření plně spolupracovali.

(40)

Tvrzení těchto vyvážejících výrobců, že běžná hodnota byla určena v souladu s článkem 18 základního nařízení, je nesprávné. Ve skutečnosti, jak je uvedeno výše, byla běžná hodnota zjištěna v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, který umožňuje využít jakýkoli jiný přiměřený základ, pokud by nebylo možné založit běžnou hodnotu na nákladech a cenách ze srovnatelné země nebo na vývozních cenách z takové země do jiných třetích zemí. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

3.3.2   Stanovení běžné hodnoty

(41)

Obdobný výrobek byl výrobním odvětvím Společenství prodáván v reprezentativním množství. Domácí prodej výrobního odvětví Společenství byl však ztrátový. Proto byla běžná hodnota založena na výrobních nákladech výrobního odvětví Společenství zvýšených o přiměřené prodejní, správní a režijní náklady a o zisk. Výrobní náklady výrobního odvětví Společenství byly upraveny, aby se vyrovnaly dodatečné náklady na dopravu v důsledku fyzického oddělení mezi výrobními jednotkami, toho, že neexistuje přímý přístup k surovinám, které musí být přepravovány ze vzdálených míst jejich výroby, a v důsledku likvidace vedlejšího produktu (černé vápno). Dále byl přidán odhadnutý zisk odpovídající zisku dosaženému výrobním odvětvím Společenství v roce 2001 spolu se 4,3 % prodejních, správních a režijních nákladů na základě informací poskytnutých výrobním odvětvím Společenství.

3.4   Vývozní ceny

(42)

Veškeré produkty vyvezené výrobci v ČLR do Společenství byly prodávány přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, a proto byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných.

3.5   Porovnání

(43)

Vážená průměrná běžná hodnota, jak byla zjištěna výše, byla porovnána s váženou průměrnou vývozní cenou prodejů do Společenství spolupracujících společností, kterým nebyl udělen status tržního hospodářství, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

3.6   Dumpingové rozpětí

(44)

Na základě toho činí celostátní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením, 91,8 %.

4.   ÚJMA

4.1   Předběžná poznámka

(45)

Protože se analýza týká pouze jedné společnosti, je s ohledem na důvěrnost většina ukazatelů uváděna v podobě indexů nebo rozpětí.

4.2   Výroba ve Společenství

(46)

Celková výroba ve Společenství v období šetření činila 15 000 až 20 000 tun.

4.3   Vymezení výrobního odvětví Společenství

(47)

Výroba výrobce ve Společenství, společnosti AlzChem GmbH, představuje 100 % DCD vyrobeného ve Společenství. Proto se má za to, že AlzChem GmbH představuje výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

4.4   Spotřeba Společenství

(48)

Spotřeba Společenství byla zjištěna na základě objemu prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství a dovozu z ČLR a z dalších třetích zemí pod příslušným kódem KN podle údajů Eurostatu. Jak je uvedeno v tabulce níže, zůstala spotřeba Společenství dotčeného výrobku v posuzovaném období stabilní (+ 1 %). V této souvislosti je nutno poznamenat, že údaje za rok 2002 zahrnují rovněž dovoz od norského výrobce, společnosti ODDA, který v témže roce ukončil činnost.

(49)

Podle jednoho dovozce uzavření společnosti ODDA vedlo v roce 2003 některé z jeho větších odběratelů k tvorbě zásob, což může také vysvětlit, proč spotřeba v uvedeném roce vrcholila.

 

2002

2003

2004

2005

Období šetření

Spotřeba Společenství (v tunách)

13 258

15 594

13 119

12 469

13 417

Index 2002 = 100

100

118

99

94

101

4.5   Dovoz do Společenství z ČLR

4.5.1   Objem dovozu z ČLR a jeho podíl na trhu

(50)

Dovoz z ČLR podle Eurostatu vzrostl z 2 476 tun v roce 2002 na 6 002 tuny v období šetření. Podíl na trhu vzrostl během téhož období z 15 až 25 % na 40 až 50 %, neboť čínští výrobci převzali větší část podílu na trhu, který předtím držel norský výrobce ODDA. Zvýšení dovozu bylo zvláště výrazné v roce 2003.

 

2002

2003

2004

2005

Období šetření

Objem dovozu (v tunách)

2 476

6 173

4 283

5 218

6 002

Index 2002 = 100

100

249

173

211

241

Podíl na trhu

15–25 %

35–45 %

30–40 %

35–45 %

40–50 %

4.5.2   Dovozní ceny a cenové podbízení

(51)

Z údajů Eurostatu plyne, že dovozní ceny poklesly v posuzovaném období o 11 %, z 1 149 EUR/t v roce 2002 na 1 022 EUR/t v období šetření.

 

2002

2003

2004

2005

Období šetření

Dovozní ceny z ČLR (EUR/t)

1 149

1 071

1 338

980

1 022

Index 2002 = 100

100

93

116

85

89

(52)

Cenové podbízení bylo zjišťováno porovnáním prodejních cen výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství během období šetření s cenami účtovanými čínskými vyvážejícími výrobci. Jelikož čínští výrobci nevyváželi tzv. mikro DCD, byl tento typ z výpočtů cenového podbízení vyloučen.

(53)

Příslušnými prodejními cenami výrobního odvětví Společenství byly ceny pro nezávislé odběratele, v případě nutnosti upravené na úroveň ceny ze závodu. Tyto ceny byly porovnány s prodejními cenami účtovanými vyvážejícími výrobci, bez slev a v případě nutnosti upravenými na ceny CIF na hranice Společenství, případně upravenými s ohledem na náklady na celní odbavení a náklady po dovozu. Jednotková cena ve volném oběhu byla získána připočtením použitelného konvenčního cla pro třetí země ve výši 6,5 % k ceně CIF.

(54)

Během období šetření činil vážený průměr rozpětí cenového podbízení, vyjádřený jako procentní podíl průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu, u spolupracujících čínských výrobců 25 % až 35 %.

4.6   Situace výrobního odvětví Společenství

(55)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumání dopadů dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství zahrnovalo analýzu všech hospodářských činitelů, které měly vliv na situaci výrobního odvětví od roku 2002 do období šetření.

(56)

Činitele újmy uvedené níže se týkají pouze prodejů na volném trhu, které představují 85 % výroby DCD výrobního odvětví Společenství. Mělo by být uvedeno, že zbývajících 15 % výroby DCD se využívá interně jako vázaný meziprodukt. Výrobní odvětví Společenství je integrovaným výrobcem, který využívá DCD k dalšímu zpracování a transformaci DCD pro výrobu navazujících výrobků, bez vystavování obchodních faktur. Vázaná spotřeba zůstala během posuzovaného období stabilní, a nemohla proto ovlivňovat situaci výrobního odvětví Společenství.

4.6.1   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(57)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření vzrostla výrobní kapacita o 33 %. K tomuto vzrůstu kapacity došlo během let 2003 a 2004 po uzavření norského výrobce ODDA koncem roku 2002. Tato dodatečná výrobní kapacita by měla být chápána v souvislosti se skutečností, že společnost ODDA ukončila výrobu, přičemž její podíl na trhu Společenství byl již 25 % a tato společnost prodávala též na dalších trzích. Tohoto zvýšení výrobní kapacity bylo dosaženo investicemi a zlepšeními techniky.

(58)

V důsledku zvýšené kapacity a prodeje se objem výroby zvýšil o 37 % mezi rokem 2002 a obdobím šetření. K největšímu zvýšení došlo v letech 2002 až 2003. Objem výroby vrcholil v roce 2004, potom prudce poklesl v roce 2005 a následně se zvýšil v období šetření.

(59)

Využití kapacity během posuzovaného období vzrostlo o tři procentní body.

 

2002

2003

2004

2005

Období šetření

Výroba (index)

100

133

143

124

137

Výrobní kapacita (index)

100

120

133

133

133

Využití kapacity

84 %

93 %

91 %

78 %

87 %

4.6.2   Zásoby

(60)

Během posuzovaného období zásoby značně vzrostly. Tento vzrůst nastal proto, že v důsledku dumpingového dovozu výrobní odvětví Společenství nemohlo zvýšit své prodeje v míře očekávané po uzavření společnosti ODDA, jak je dále vysvětleno níže.

 

2002

2003

2004

2005

Období šetření

Zásoby (index)

100

151

187

91

178

4.6.3   Objem prodeje, podíly na trhu a průměrné jednotkové ceny ve Společenství

(61)

Zatímco spotřeba Společenství zůstala stabilní, prodej DCD výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům na trhu Společenství vzrostl během posuzovaného období o 6 %. Tyto prodeje vrcholily v roce 2003, v letech 2004 a 2005 stále klesaly a opět mírně rostly v období šetření. Tyto prodeje však byly uskutečňovány za ceny významně nižší, než činily výrobní náklady, s výjimkou velmi ziskových prodejů mikro DCD, které představují 0 % až 10 % celkových prodejů na trhu Společenství. [Přesný údaj není uveden s ohledem na důvěrnost.]

(62)

Navíc je vhodné připomenout, že výrobní odvětví Společenství využívá DCD vlastní výroby k výrobě dalších navazujících chemických výrobků, např. NCN derivátů. Toto vázané využití představuje přibližně 15 % objemu DCD vyrobeného výrobním odvětvím Společenství.

(63)

Objem prodeje a podíly na trhu byly následující:

 

2002

2003

2004

2005

Období šetření

Objem prodeje v ES (index)

100

123

118

104

106

Podíl na trhu (%)

50–60 %

50–60 %

60–70 %

50–60 %

50–60 %

(64)

Během posuzovaného období se zvýšil podíl výrobního odvětví Společenství na trhu o 3 procentní body. To je však třeba chápat v souvislosti s mezerou na trhu vzniklou koncem roku 2002 uzavřením společnosti ODDA, která držela před svým uzavřením 25 % podíl na trhu.

(65)

Navzdory konkurenci čínského DCD a kolísání cen mezi rokem 2002 a koncem období šetření bylo výrobní odvětví Společenství schopno během posuzovaného období zvýšit na trhu Společenství svou průměrnou jednotkovou prodejní cenu odběratelům, kteří nejsou ve spojení, o 2 %. Je však nutno poznamenat, že tyto ceny zahrnují též mikro DCD, pro který neexistuje konkurence ze strany čínských vyvážejících výrobců a u kterého lze dosáhnout vyšších cen.

 

2002

2003

2004

2005

Období šetření

Prodejní cena v ES (index)

100

109

105

108

102

4.6.4   Ziskovost a peněžní tok

(66)

Během posuzovaného období byla ziskovost výrobního odvětví Společenství vždy záporná. Ztráty vrcholily v období šetření, kdy se pohybovaly v intervalu od – 20 % do – 30 %. Podle výrobního odvětví Společenství je nutno referenční rok 2002 pokládat za výjimečný v důsledku zvláštní situace na trhu po uzavření společnosti ODDA. V roce 2003 bylo výrobní odvětví Společenství schopno snížit své ztráty navzdory skutečnosti, že dovoz z ČLR dosáhl vrcholu.

 

2002

2003

2004

2005

Období šetření

Ziskovost

– 20 % až – 30 %

0 až – 10 %

– 10 % až – 20 %

– 10 % až – 20 %

– 20 % až – 30 %

(67)

Během posuzovaného období byl peněžní tok vždy záporný s výjimkou roku 2003, v souladu se snížením ztrát výrobního odvětví Společenství v uvedeném roce.

 

2002

2003

2004

2005

Období šetření

Peněžní tok (index)

– 100

82

– 136

– 208

– 244

4.6.5   Investice, návratnost investic a schopnost získávat kapitál

(68)

Výrobní odvětví Společenství zaznamenalo značnou úroveň investic zejména v roce 2003. Tyto investice byla spojeny hlavně se zvýšením výrobní kapacity, jak bylo uvedeno výše.

 

2002

2003

2004

2005

Období šetření

Investice (index)

100

171

69

44

54

(69)

Návratnost investic z výroby a prodejů obdobného výrobku byla záporná a během posuzovaného období podstatně poklesla, což odráží výše uvedený záporný vývoj ziskovosti.

 

2002

2003

2004

2005

Období šetření

Návratnost investic

– 10 % až – 20 %

0 % až – 10 %

– 20 % až – 30 %

– 20 % až – 30 %

– 20 % až – 30 %

(70)

Schopnost výrobního odvětví Společenství získávat kapitál nebyla podle zjištění v posuzovaném období významně ovlivněna vzhledem k tomu, že DCD představoval jen malý zlomek celkových obchodů výrobního odvětví Společenství.

4.6.6   Zaměstnanost, produktivita, růst a mzdy

(71)

Vývoj zaměstnanosti, produktivity a nákladů na pracovní sílu výrobního odvětví Společenství byl následující:

 

2002

2003

2004

2005

Období šetření

Počet zaměstnanců (index)

100

128

122

117

114

Produktivita (tuny/zaměstnance) (index)

100

104

118

106

121

Náklady na pracovní sílu na zaměstnance (index)

100

100

103

103

106

(72)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Společenství zvýšil o 14 %. Souběžně rostla produktivita jako výsledek racionalizace a zvýšení výroby.

(73)

Během posuzovaného období se průměrná úroveň mezd zvýšila o 6 %.

4.6.7   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(74)

Pokud jde o dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, nelze jej s ohledem na objem a ceny dumpingového dovozu z ČLR považovat za zanedbatelný.

(75)

Mimoto neexistovaly žádné informace o tom, že by výrobní odvětví Společenství překonalo účinky dřívějšího dumpingu.

4.7   Závěr o újmě

(76)

Nehledě na vrchol v roce 2003, spotřeba zůstala během posuzovaného období stabilní. Během téhož období dramaticky vzrostl dumpingový dovoz dotčeného výrobku a podobně též jeho podíl na trhu vzrostl z rozsahu mezi 15 % a 25 % v roce 2002 na 40 % až 50 % v období šetření. Průměrné ceny dumpingového dovozu byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství během celého posuzovaného období. V období šetření se vážené průměrné ceny tohoto dovozu podbízely oproti cenám výrobního odvětví Společenství o 25 až 35 %.

(77)

Během téhož období utrpělo výrobní odvětví Společenství vážné ztráty, které dosáhly vrcholu v období šetření, kdy se pohybovaly mezi – 20 % a – 30 %. Stejně jako záporný vývoj ziskovosti i související ukazatele, jako např. návratnost investic a peněžní toky, vykazovaly záporný trend.

(78)

Určité ukazatele újmy, např. objem výroby, výrobní kapacita, objem prodeje, podíl na trhu a prodejní ceny na trhu Společenství, vykazovaly během posuzovaného období kladný trend. Toto posouzení nebralo v úvahu vázané využití, neboť to bylo během celého posuzovaného období stabilní, a tudíž nemělo na analýzu újmy žádný vliv.

(79)

Kladný vývoj určitých ukazatelů újmy je však nutno chápat v souvislosti s uzavřením norského výrobce, společnost ODDA, koncem roku 2002 a s následnou soutěží mezi výrobním odvětvím Společenství a čínskými vyvážejícími výrobci o převzetí podílu na trhu drženého společností ODDA. Je pozoruhodné, že čínský dovoz vyplnil většinu mezery vzniklé uzavřením společnosti ODDA: nejprve, počátkem roku 2003, bylo výrobní odvětví Společenství schopno získat asi 1/3 podílu na trhu drženého dříve společností ODDA. Tento podíl se však podstatně zmenšil přibližně na 1/7 v období šetření. Přestože tedy některé ukazatele vykazovaly mírně kladný trend, ve skutečnosti bylo možno očekávat mnohem příznivější vývoj, pokud by nebyly ovlivněny dumpingovým dovozem z ČLR. V každém případě ukazatele spojené s finanční výkonností výrobního odvětví Společenství (zisk, návratnost investic, peněžní tok) vykazovaly záporné trendy, které dalekosáhle převážily jakýkoli příznivý vývoj. Finanční situace výrobního odvětví Společenství prokazuje, že výrobní odvětví Společenství nemohlo vůbec těžit z ukončení výroby společnosti ODDA a nachází se nyní v situaci, kdy je jeho životaschopnost nejistá, nebudou-li přijata žádná opatření.

(80)

Na základě uvedeného bylo uzavřeno, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

5.1   Úvod

(81)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo prošetřeno, zda existuje příčinné spojení mezi dumpingovým dovozem dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR a újmou utrpěnou výrobním odvětvím Společenství. Přezkoumány byly i jiné známé činitele než dumpingový dovoz, které mohly výrobní odvětví Společenství zároveň poškodit, aby případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebyla připisována dumpingovému dovozu.

5.2   Účinek dumpingového dovozu

(82)

Připomíná se, že všechen dovoz dotčeného výrobku z ČLR se týká standardního typu DCD, který rovněž představuje většinu prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. Prodej výrobního odvětví Společenství tzv. mikro DCD, který čínští výrobci nevyvážejí, musel být z výpočtů cenového podbízení vyloučen.

(83)

Během posuzovaného období dovoz z ČLR vzrostl o 141 %. V důsledku toho se jeho podíl na trhu zvýšil z 15 až 25 % v roce 2002 na 40 až 50 % v období šetření. Je vhodné poznamenat, že objem dumpingového dovozu vrcholil v roce 2003 hodnotou 6 173 tun, což odráží účinky uzavření norského výrobce, pak v roce 2004 poklesl, ale v roce 2005 a v období šetření opět stále rostl a v období šetření dosáhl úrovně 6 002 tun.

Tabulka 1

Dovoz z ČLR

Image

(84)

Průměrné ceny dumpingového dovozu byly významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, v období šetření se podbízely o 25 až 35 %. Čínské vývozní ceny v posuzovaném období klesly o 11 %, ale nebyl sledován jasný klesající trend. Čínští vyvážející výrobci v roce 2003 opravdu snížili ceny o 7 % ve snaze převzít podíl na trhu dříve držený společností ODDA. Poté, když získali jeho většinu, v roce 2004 cenu zvýšili o 25 %, kterou v roce 2005 o 27 % snížili a poté ji během období šetření opět zvýšili o 4 %.

(85)

Současně s poklesem cen dumpingového dovozu o 11 % v posuzovaném období dokázalo výrobní odvětví Společenství udržet své celkové ceny relativně stálé (se zvýšením o 2 %). Je však třeba brát v úvahu, že tyto ceny zahrnují mikro DCD, pro který neexistuje konkurence z ČLR a jehož ceny jsou mnohem vyšší. Průměrné roční prodejní ceny výrobního odvětví Společenství jsou tudíž ovlivněny odchylkou v objemu prodeje a cen standardního DCD a mikro DCD.

Tabulka 2

Vývoj jednotkových cen

Image

(86)

S ohledem na významné podbízení zjištěné u standardního DCD, které činilo v období šetření 25 až 35 %, je jasné, že dumpingový dovoz vytvářel silný tlak na snížení prodejních cen standardního DCD výrobního odvětví Společenství, který představuje většinu jeho prodejů, a tudíž mu bránil ve stanovení cen na úrovni, která by kryla jeho výrobní náklady. To mělo dále nepříznivý dopad na ziskovost výrobního odvětví Společenství, což zapříčinilo značnou část významných ztrát během celého posuzovaného období.

(87)

Protože výrobní odvětví Společenství utrpělo prodejem DCD ztráty již v roce 2002, bylo prošetřeno, zda tyto ztráty nejsou povahou spíše strukturální než způsobené pouze dumpingovým dovozem. V tomto ohledu je třeba vzít na vědomí, že dumpingový dovoz byl na trhu Společenství silně zastoupen již v roce 2002, kdy jeho podíl na trhu dosahoval 15 až 25 %. Kromě toho výrobní odvětví Společenství poskytlo důkazy, že v posuzovaném období bylo programem snižování nákladů dosaženo udržení stabilní výše jeho jednotkových nákladů, a to navzdory zvýšení cen surovin. Vzhledem k poklesu cen v důsledku čínského dovozu však nebylo dosaženo žádoucího snížení ztrát, bylo pouze zastaveno jejich další zvyšování.

(88)

V důsledku snah o snížení nákladů a odchodu společnosti ODDA z trhu koncem roku 2002 bylo výrobní odvětví Společenství před vyvrcholením čínského dovozu v roce 2003 ve stadiu překonání ztrát. Po tomto vyvrcholení, které Číňanům umožnilo převzít většinu podílu na trhu po společnosti ODDA, ztráty výrobního odvětví Společenství rostly na – 10 % až – 20 % v roce 2004 a nadále stále rostly v roce 2005 a v období šetření, souběžně se zvyšováním objemu dumpingového dovozu a snižováním průměrných dovozních cen.

Tabulka 3

Ziskovost výrobního odvětví Společenství

Image

(89)

Příčinné spojení mezi dumpingovým dovozem a zhoršováním hospodářské situace výrobního odvětví Společenství se jeví být dále posíleno skutečností, že výrobní odvětví Společenství je ziskové u typu (mikro DCD), který není z Číny dovážen, zatímco u standardního typu DCD, kde výrobní odvětví Společenství čelí nekalé soutěži z ČLR, je těžce ztrátové.

(90)

S ohledem na uvedené a zejména na vývoj podílu dumpingového dovozu na trhu, ukázaného níže, při cenách, které významně podbízejí ceny výrobního odvětví Společenství, se dospělo k závěru, že dumpingový dovoz měl určující podíl na nepříznivém stavu výrobního odvětví Společenství.

Tabulka 4

Vývoj podílů na trhu

 

2002

2003

2004

2005

Období šetření

Dumpingový dovoz z ČLR

15–25 %

35–45 %

30–40 %

35–45 %

40–50 %

Výrobní odvětví Společenství

50–60 %

50–60 %

60–70 %

50–60 %

50–60 %

5.3   Účinek dalších činitelů

5.3.1   Předběžná poznámka

(91)

S ohledem na stabilní spotřebu Společenství během posuzovaného období a na absenci dovozu ze třetích zemí, kdy jedinými známými výrobci DCD jsou výrobní odvětví Společenství a několik málo čínských výrobců, je známo jen velmi málo jiných činitelů, které by mohly přispět k nepříznivému stavu výrobního odvětví Společenství.

5.3.2   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství

(92)

Bylo prošetřeno, zda vývoz výrobního odvětví Společenství do jiných zemí mimo EU mohl přispět k újmě utrpěné během posuzovaného období. Vývoz do zemí mimo EU představoval během posuzovaného období významný podíl na celkovém prodeji dotčeného výrobku výrobního odvětví Společenství, mezi 30 % a 50 %. Objem vývozu od roku 2002 do období šetření podstatně vzrostl, o 58 %, zatímco průměrná jednotková prodejní cena poklesla o 2 %. To svědčí o tom, že navzdory dravé konkurenci čínských vývozců také na trzích mimo Společenství existuje silná poptávka po DCD vyrobeném výrobním odvětvím Společenství, dokonce i za ceny značně vyšší, než jsou ceny čínských vývozců, ačkoli jak je uvedeno výše, vyšší průměrné ceny mohou být vysvětleny vyššími cenami získanými za mikro DCD.

(93)

Vývozní prodej výrobního odvětví Společenství byl uskutečňován za ceny značně pod výrobními náklady, aby byly schopny soutěžit s levným čínským standardním DCD také na trzích mimo EU, čímž byla poškozena celková ziskovost. Tento vývoz však přímo neovlivnil ziskovost na trhu Společenství.

5.3.3   Údajná újma z vlastní viny

(94)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství po několik let trpělo ztrátami z dotčeného výrobku, a přesto se rozhodlo investovat do další výrobní kapacity v letech 2003 a 2004, což vedlo ke zvýšení objemu výroby a zásob, bylo prošetřeno, zda i) utrpěné ztráty nejsou strukturální povahy a zda ii) rozhodnutí investovat do dodatečné kapacity nepřispělo k situaci působící újmu výrobnímu odvětví Společenství. Druhý z argumentů vznesl též jeden dovozce, který tvrdil, že rozhodnutí výrobního odvětví Společenství zvýšit svou výrobní kapacitu o třetinu, když si bylo vědomo již stávajícího dovozu z Číny, významně dále zvýšilo tlak na trhu.

(95)

S ohledem na úroveň ztrát údaje získané od výrobního odvětví Společenství prokázaly, že v důsledku svého programu snižování nákladů bylo výrobní odvětví Společenství schopno během posuzovaného období udržet stabilní výši svých jednotkových nákladů, navzdory růstu cen surovin. Výrobní odvětví Společenství však trpí znevýhodněním v oblasti cen, neboť má tři různé výrobní závody, jež se nenacházejí v blízkosti uhelných dolů, a používá nákladný výrobní postup, ačkoli nelze srovnávat strukturu nákladů výrobního odvětví Společenství s jakýmkoli jiným výrobcem DCD, jelikož žádný z čínských vyvážejících výrobců nezískal status tržního hospodářství. Nicméně skutečnost, že výrobní odvětví Společenství dosáhlo v roce 2001 malého zisku a že je ziskové u typu výrobku (mikro DCD) nevyváženého čínskými výrobci, jasně prokazuje, že za normálních podmínek hospodářské soutěže by na tom výrobní odvětví Společenství mohlo být lépe, a proto veškeré ztráty nejsou čistě strukturální.

(96)

S ohledem na rozhodnutí výrobního odvětví Společenství zvýšit svou výrobní kapacitu je nutno poznamenat, že k němu došlo po uzavření společnosti ODDA, která před svým odchodem z trhu držela významný podíl na trhu Společenství. Předpokládá se, že pokud by nedošlo k dovozu z Číny, který byl v důsledku dumpingových cen schopen převzít většinu podílu na trhu, který společnost ODDA ztratila, bylo by výrobní odvětví Společenství mohlo získat mnohem větší část tohoto podílu. Na druhou stranu nemůže subjekt očekávat, že zvýší-li se spotřeba v jeho oblasti, obrátí se spotřebitelé se žádostí o dodávky na něj, a nikoli na zahraniční zdroje.

(97)

Z výše uvedeného je zřejmé, že ačkoli nelze nesnadnou finanční a hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství dávat za vinu jemu samému, je nedostatečná ziskovost dotčeného výrobku rovněž částečně výsledkem vysokých výrobních nákladů a investičních rozhodnutí.

5.4   Závěr o příčinných souvislostech

(98)

Závěrem se potvrzuje, že čínský dumpingový dovoz, který během posuzovaného období významně zvýšil svůj podíl na trhu při cenách podbízejících se vůči cenám výrobního odvětví Společenství, zásadně přispěl k nesnadné finanční a hospodářské situaci výrobního odvětví Společenství. Tento dovoz, posoudíme-li jej samostatně, způsobil podstatnou újmu. Nelze však popřít, že podstatné ztráty vzniklé v průběhu posuzovaného období je nutné rovněž částečně připsat nákladové struktuře výrobního odvětví Společenství.

(99)

Šetření prokázalo, že jiní známí činitelé, jako jsou náklady, zvýšení kapacity a vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství, ačkoli k újmě přispěli, nevyvrací příčinné spojení mezi újmou utrpěnou výrobním odvětvím Společenství a dumpingovým dovozem z ČLR.

(100)

Proto se dospělo k závěru, že dumpingový dovoz pocházející z ČLR způsobil podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

6.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(101)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo prošetřeno, zda v tomto případě existují přesvědčivé důvody pro závěr, že není v zájmu Společenství uložit antidumpingová opatření. Byly analyzovány pravděpodobné dopady opatření na všechny zúčastněné strany a také důsledky toho, kdyby žádná opatření uložena nebyla.

6.1   Zájem výrobního odvětví Společenství

(102)

Situace působící újmu výrobnímu odvětví Společenství vznikla v důsledku jeho obtíží soutěžit s dumpingovým dovozem, který prudce vzrostl během posuzovaného období a vyvolal propad cen na trhu Společenství, čímž zabránil výrobnímu odvětví Společenství stanovit ceny na úrovni, která by pokryla jeho náklady.

(103)

Má se za to, že uložení opatření by umožnilo výrobnímu odvětví Společenství zvýšit cenu DCD na úroveň, která by mu umožnila ziskové podnikání a udržet se tak na trhu Společenství.

(104)

Pokud by opatření uložena nebyla, výrobní odvětví Společenství by bylo nuceno pokračovat ve slaďování svých cen s cenami dumpingového dovozu s cílem zůstat na trhu. To by vedlo k dalším finančním ztrátám. Protože současná situace, charakterizovaná ztrátovostí po několik let, není udržitelná, neuložení opatření by nakonec vedlo ke zmizení této skupiny výrobků a k následným ztrátám pracovních příležitostí.

(105)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k závěru, že uložení antidumpingových opatření je v zájmu výrobního odvětví Společenství.

6.2   Účinky narušující hospodářskou soutěž a obchod

(106)

Spolupracující vyvážející výrobci a též někteří uživatelé a dovozci tvrdili, že uložení antidumpingových opatření vyloučí čínský dovoz z trhu Společenství a při neexistenci dovozu z dalších zemí povede k monopolu výrobního odvětví Společenství. Vyvážející výrobci a jeden dovozce dále upozornili na riziko vzniku kritické situace dodávek na trh Společenství, pokud by opatření byla uložena na úrovni, která by vedla k zákazu dovozu z ČLR.

(107)

Má se však za to, že s ohledem na silné postavení na trhu, které čínští vyvážející výrobci získali v důsledku dumpingových praktik a cen významně nižších oproti cenám výrobního odvětví Společenství, uložení opatření na úrovni popsané níže by je nevyloučilo z trhu Společenství, ale pouze obnovilo rovné podmínky soutěže umožňující výrobnímu odvětví Společenství a čínským vyvážejícím výrobcům soutěžit za rovných podmínek. Kromě toho konkurence mezi čínskými vývozci a výrobním odvětvím Společenství zůstane zachována, čímž budou zaručeny plynulé dodávky z několika zdrojů.

(108)

Na druhou stranu, pokud by antidumpingová opatření uložena nebyla, nelze vyloučit, že výrobní odvětví Společenství by muselo ukončit své výrobní činnosti v tomto konkrétním oboru, což by vedlo k opačnému scénáři, tj. k monopolu čínského dovozu. Oba scénáře, tj. monopol jednoho z obou zdrojů, musí být vyloučeny. Oba spolupracující uživatelé totiž zdůraznili nezbytnost zachování dodávek ze dvou zdrojů.

(109)

Proto se má za to, že uložení antidumpingových opatření na úrovni popsané níže by zaručilo zachování dvou zdrojů dodávek na trhu Společenství.

6.3   Zájem uživatelů

(110)

Při šetření spolupracovali dva průmysloví uživatelé, jeden činný v oblasti farmaceutických přípravků a druhý v odvětví činění kůží. Oba uživatelé nakupují dotčený výrobek přímo z ČLR a také od výrobního odvětví Společenství. Třetí uživatel, který vyrábí specializované chemické přípravky pro papírenství, reagoval na zveřejnění konečných zjištění z šetření tak, že poskytne připomínky k předpokládaným účinkům uložení antidumpingových cel.

(111)

Uživatel v odvětví farmaceutických přípravků, kde je DCD významnou surovinou pro výrobu metforminu, léku na cukrovku, tvrdil, že jakékoli zvýšení cen v důsledku uložení antidumpingových opatření by mělo negativní účinek na jeho konkurenceschopnost vůči výrobcům ze zemí mimo Společenství, zejména z Indie. Za daného stavu, kdy DCD představuje poměrně významný podíl jeho nákladů, tento uživatel odhaduje, že i malé zvýšení cen DCD by ovlivnilo prodejní cenu metforminu a mělo by tak negativní dopad na jeho podíly na trhu a konkurenceschopnost. Informace zpřístupněné Komisi o nákladech a ziskovosti dotyčného uživatele však svědčí o tom, že antidumpingové clo na navržené úrovni by jím mohlo být přinejmenším částečně absorbováno.

(112)

Ve svých připomínkách ke zveřejnění konečných zjištění z šetření výše uvedený uživatel tvrdil, že nebude schopen absorbovat zvýšení nákladů na suroviny v důsledku uložení antidumpingového cla na navržené úrovni. Tvrdil, že pro udržení své konkurenceschopnosti a udržení se na trhu byl nucen stále snižovat své výrobní náklady. Za tímto účelem již musel v minulosti provést restrukturalizaci. Navíc v minulosti již jednal o snížení cen se svým hlavním dodavatelem, s výrobním odvětvím Společenství. Tentýž uživatel uzavřel, že uložení antidumpingových cel na navržené úrovni znamená riziko, že bude muset uzavřít své dva výrobní provozy ve Francii, oba specializované na výrobu metforminu. Údajně by to vedlo ke ztrátě pracovních příležitostí pro 270 zaměstnanců.

(113)

Komise však trvá na tom, že i když nelze popřít, že uložení antidumpingových cel dotyčného uživatele negativně ovlivní ve smyslu nižších rozpětí jeho prodejů na trhu Společenství, je nutno zdůraznit, že významný podíl metforminu vyráběného tímto uživatelem ve Společenství je dále vyvážen, a tudíž je osvobozen od jakýchkoli cel. Proto by uložení cla ovlivnilo jen část obchodu s metforminem. Navíc s ohledem na ziskové rozpětí zveřejněné tímto uživatelem v jím vyplněném dotazníku je jasné, že clo by mohlo být přinejmenším částečně absorbováno a nemělo by vést k významnému zvýšení cen metforminu prodávaného na trhu Společenství. Proto se uvedené riziko ztrát pracovních míst zdá být velmi vzdálené. Je nutno též poznamenat, že neuložení cla by vedlo k situaci, kdy by uživatelův hlavní dodavatel musel ukončit své činnosti a uživateli by zbyl pouze jeden zdroj dodávek.

(114)

Uživatel v odvětví chemických přípravků pro papírenství také uvedl, že antidumpingové clo uložené na navrhované úrovni sníží jeho možnost zůstat konkurenceschopným na trhu Společenství, neboť jeho konkurenti ze zemí mimo Společenství nadále budou mít přístup k DCD bez nutnosti platit antidumpingová cla. Protože však tento uživatel neposkytl vyplněný dotazník ani jiné důkazy svých tvrzení, není možné posoudit nebo kvantifikovat účinek cla na jeho podnikání.

(115)

Zopakujme však, jak je uvedeno výše, že oba spolupracující uživatelé zdůraznili význam zachování dvou zdrojů dodávek. Proto se má za to, že uložení antidumpingového cla na úrovni uvedené níže by zaručilo dlouhodobou existenci alternativních zdrojů dodávek pro odvětví koncových uživatelů. Na druhé straně neuložení opatření by znamenalo riziko, že jeden ze zdrojů dodávek zanikne.

6.4   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(116)

Při šetření spolupracovali čtyři dovozci, z nichž jeden byl rovněž uživatelem dotčeného výrobku. Největší z nich, jehož dovoz představoval v období šetření kolem 30 % celkového dovozu DCD z ČLR, upozornil na to, že uložení antidumpingového cla bude mít nevyhnutelný negativní dopad na jeho činnosti, což nakonec povede k jeho skončení s obchodováním s DCD, neboť při neexistenci výroby DCD v jiných třetích zemích nemá alternativní zdroj dodávek. To by mohlo vyvolat určité organizační změny v této společnosti.

(117)

Nelze vyloučit, že uložení antidumpingových opatření negativně zasáhne některé dovozce. Protože však antidumpingová opatření pouze obnoví hospodářskou soutěž na trhu Společenství, a navíc protože koncoví uživatelé zdůraznili nutnost zachovat dva zdroje dodávek, má se za to, že antidumpingová opatření na úrovni navržené níže by neměla bránit dovozcům prodávat dotčený výrobek ve Společenství.

(118)

Kromě toho, protože dovozci dodávají několika různým odvětvím koncových uživatelů, kde DCD představuje různý podíl nákladů na koncové výrobky, má se za to, že jakékoli zvýšení cen vyvolané uložením antidumpingových opatření by přinejmenším částečně mohlo být přeneseno na uživatele. V této souvislosti je též nutno poznamenat, že podle dostupných informací dovozci nedodávají největšímu odvětví koncových uživatelů, tj. odvětví farmaceutických přípravků, kde by údajně bylo obtížné jakékoli dodatečné zvýšení nákladů přenést na koncové odběratele v důsledku soutěže s třetími zeměmi.

(119)

Jeden dovozce, který dodává DCD do odvětví textilního, papírenského, čištění vod a výroby hnojiv, tvrdil, že tato odvětví nevyžadují vyšší jakost DCD vyráběného výrobním odvětvím Společenství. Dále tvrdil, že výše uvedená odvětví by čelila potížím při přenášení jakýchkoli dodatečných zvýšení nákladů na jejich koncové odběratele.

(120)

Nezpochybňuje se, že DCD vyráběný výrobním odvětvím Společenství může být vyšší jakosti než DCD vyráběný čínskými vyvážejícími výrobci. Šetřením však bylo prokázáno, že dotčený výrobek a obdobný výrobek jsou v zásadě stejné a mají stejné základní chemické, fyzikální a technické vlastnosti a stejná využití. Ohledně tvrzení, že výše uvedená odvětví by nemohla přenést zvýšení cen surovin na své odběratele, je nutno zdůraznit, že při nedostatečné spolupráci těchto koncových uživatelů nemůže být toto tvrzení posouzeno, a musí být proto zamítnuto.

(121)

Je též pozoruhodné, že ziskové rozpětí se mezi spolupracujícími dovozci liší. Podle údajů poskytnutých těmito dovozci přinejmenším část zvýšení cen v důsledku uložení antidumpingových cel by mohlo být absorbováno.

(122)

Proto se má za to, že uložení antidumpingových opatření by nemělo mít vážné negativní dopady na dovozce.

6.5   Závěr o zájmu Společenství

(123)

Uložení antidumpingových opatření podle předpokladu umožní výrobnímu odvětví Společenství znovu dosáhnout ziskovosti podnikání s DCD, což mu umožní zůstat na trhu. S ohledem na stále se zhoršující finanční situaci výrobního odvětví Společenství, která vedla ke ztrátovosti celé výrobní řady, existuje vysoké riziko, že pokud by tato opatření uložena nebyla, výrobní odvětví Společenství by bylo nuceno uvážit ukončení svého podnikání s DCD, což by vedlo k nevyhnutelné ztrátě pracovních příležitostí. Tím by byl vytvořen monopol pro čínské vyvážející výrobce, jenž by byl škodlivý pro koncové uživatele DCD, kteří zdůraznili význam zachování zdroje dodávek ve Společenství.

(124)

S ohledem na podstatné podbízení zjištěné u dumpingového dovozu se má za to, že uložení antidumpingových opatření by pouze obnovilo rovné podmínky soutěže při zachování dvou zdrojů dodávek pro uživatele.

(125)

Proto se dospělo k závěru, že na základě zájmů Společenství neexistují přesvědčivé důvody pro neuložení antidumpingových opatření.

7.   KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

7.1   Úroveň pro odstranění újmy

(126)

S ohledem na zjištění popsaná výše a s cílem dostatečně reagovat na zvláštní situaci na trhu s DCD se má za to, že je vhodné přijmout antidumpingová opatření.

(127)

Tato opatření by měla být uložena na úrovni dostatečné k obnovení poctivé hospodářské soutěže mezi výrobním odvětvím Společenství a vyvážejícími výrobci v ČLR.

(128)

Bylo vzato v úvahu, že okolnosti tohoto konkrétního případu vyžadují zvláštní přístup k určení úrovně pro odstranění újmy. V tomto ohledu existují tři významné aspekty, které je nutno brát v úvahu:

i)

Vzhledem k závěru o příčinách by opatření neměla odstraňovat činitele, které nelze přičítat dumpingovému dovozu. Není však možné přesně určit podíl těchto prvků.

ii)

Dumpingové rozpětí bylo vypočteno výjimečným způsobem: protože nemohl být spolupracujícím vyvážejícím výrobcům v ČLR přiznán status tržního hospodářství ani individuální zacházení, a při neexistenci srovnatelné země musela být běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů výrobního odvětví Společenství.

iii)

Na světě existují pouze dva zdroje dodávek DCD: výrobní odvětví Společenství se sídlem v Německu a určití vyvážející výrobci v ČLR. Tato situace vyžaduje obezřetný přístup s cílem předejít vytvoření monopolu nebo kritické situace zásobování trhu Společenství.

(129)

Je nutno též poznamenat, že od 1. července 2007 byla míra vratky DPH použitelná na vývoz DCD pocházejícího z ČLR snížena ze 13 % na 5 %. To nejpravděpodobněji povede ke zvýšení vývozních cen čínského DCD, neboť výrobní náklady na DCD na vývoz budou vyšší.

(130)

Za těchto okolností musela být k určení úrovně odstraňující újmu související s dumpingovým dovozem použita vhodnější metoda. Pokládalo se za vhodné zaměřit se na škodlivé účinky vyplývající přímo z praktik cenového podbízení čínských vyvážejících výrobců, vzít jako základ pro stanovení úrovně odstraňující újmu částku dostatečnou pro odstranění skutečného cenového podbízení a přidat položku zisku odpovídající ziskovému rozpětí (mezi 0 až 5 %) dosaženému výrobním odvětvím Společenství v roce 2001 za dotčený výrobek. Tento přístup umožní výrobnímu odvětví Společenství účtovat si vyšší ceny, a tak zlepšit svou finanční a hospodářskou situaci, pokud byla jednoznačně ovlivněna dumpingovým dovozem.

(131)

Po oznámení konečných závěrů šetření prohlásilo výrobní odvětví Společenství, že navrhovaná úroveň cla nezaručí jeho životaschopnost, neboť mu neumožní zvýšit ceny na úroveň, která by pokryla jeho výrobní náklady. Místo toho navrhlo metodiku, jež by vypočítala cenu, která pokrývá pouze výrobní náklady celého výrobního řetězce DCD. Tato metoda však musela být zamítnuta, neboť se ve velké míře zakládala na neověřených údajích a kromě dotčeného výrobku by zahrnovala i jiné výrobky.

(132)

Proto se trvá na tom, že clo založené na cenovém podbízení s připočtením zisku odstraní újmu způsobenou přímo dumpingovým dovozem, přestože úplně neodstraní všechny finanční a hospodářské potíže výrobního odvětví Společenství. Pokrytí všech výrobních nákladů by znamenalo nadměrné vyrovnání s ohledem na jiné činitele než dumpingový dovoz. Rovněž je třeba přihlédnout k tomu, že výrobní odvětví Společenství těží ze zvláštního postavení na trhu, které se vyznačuje jeho blízkostí k zákazníkům.

(133)

Na základě výše uvedeného bylo nezbytné zvýšení ceny určeno použitím vážené průměrné dovozní ceny, jak byla zjištěna pro výpočet cenového podbízení, a přidáním dodatečné položky zisku. Rozdíl byl poté vyjádřen jako procentní podíl z celkové hodnoty dovozu CIF.

(134)

S ohledem na zvláštní okolnosti popsané výše bude Komise trh pečlivě sledovat. Pokud se ukáže, že opatření není přiměřené nebo že vede k nedostatku na trhu Společenství nebo k monopolu jedné ze stran, bude Komise situaci ihned řešit zahájením přezkumu z moci úřední na základě čl. 11 odst. 3 základního nařízení nebo použitím čl. 14. odst. 4 základního nařízení.

7.2   Konečná opatření

(135)

Na základě výše uvedených skutečností se má za to, že v souladu s článkem 9 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku.

(136)

Jelikož úroveň pro odstranění újmy je nižší než zjištěné dumpingové rozpětí, konečná opatření by měla být založena na úrovni pro odstranění újmy.

(137)

Na základě výše uvedeného je sazba cla, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Společenství před proclením, uložena takto:

Země

Společnost

Sazba cla (%)

ČLR

Všechny společnosti

49,1 %

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz 1-kyanguanidinu (dikyandiamidu), kódu KN 2926 20 00, pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2.   Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením, činí pro výrobek popsaný výše 49,1 %.

3.   Pokud není uvedeno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. listopadu 2007.

Za Radu

předseda

F. TEIXEIRA DOS SANTOS


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2)  Úř. věst. C 193, 17.8.2006, s. 3.


Top