22.2.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 53/1

---

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 168/2007

ze dne 15. února 2007

o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva

RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a na zásadách právního státu, které jsou společnými hodnotami členských států.

(2)

Listina základních práv Evropské unie (2), s ohledem na její status a oblast působnosti a připojená vysvětlení, zachycuje práva vyplývající zejména z ústavních tradic a mezinárodních závazků společných členským státům, ze Smlouvy o Evropské unii, smluv o založení Evropských společenství, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, sociálních chart přijatých Společenstvím a Radou Evropy a z judikatury Soudního dvora Evropských společenství a Evropského soudu pro lidská práva.

(3)	Společenství a jeho členské státy musejí při provádění právních předpisů Společenství dodržovat základní práva.

(4)

Důkladnější znalost a širší povědomí o otázkách základních práv v Unii přispívají k zajištění plného dodržování základních práv. K dosažení tohoto cíle by přispělo zřízení agentury Společenství, jejímž úkolem by bylo poskytovat informace a údaje o otázkách základních práv. Rozvoj účinných orgánů pro ochranu a prosazování lidských práv je navíc společnou hodnotou mezinárodních i evropských společností, jak je vyjádřeno v doporučení č. R (97) 14 Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 30. září 1997.

(5)

Zástupci členských států, kteří se sešli v rámci zasedání Evropské rady konaného dne 13. prosince 2003, dohodli, že budou dále rozvíjet činnost stávajícího Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie zřízeného nařízením (ES) č. 1035/97 (3) a rozšíří jeho mandát tak, aby se z něj stala agentura pro lidská práva. Při této příležitosti rovněž rozhodli, že sídlo agentury by i nadále mělo zůstat ve Vídni.

(6)	Komise s tím souhlasila a vyjádřila úmysl předložit návrh na příslušnou změnu nařízení (ES) č. 1035/97. Poté Komise vydala sdělení ze dne 25. října 2004 o agentuře pro základní práva, na jehož základě proběhla široká veřejná diskuse.

(7)

Agentura Evropské unie pro základní práva by měla být zřízena na základě stávajícího Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie s cílem poskytovat příslušným orgánům a úřadům Společenství a jeho členských států informace, pomoc a odborné znalosti při provádění základních právních předpisů Společenství, při přijímání opatření a rozhodování o postupech v oblastech spadajících do jejich působnosti tak, aby plně dodržovaly základní práva.

(8)	Uznává se, že by agentura měla jednat pouze v rozsahu oblasti působnosti právních předpisů Společenství.

(9)

Agentura by se při své činnosti měla odvolávat na základní práva ve smyslu čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, včetně Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách, a jak je uvedeno zejména v Listině základních práv, s ohledem na status této listiny a připojená vysvětlení. Toto těsné sepětí s Listinou by se mělo promítnout do názvu agentury.

(10)

Vzhledem k tomu, že agentura má stavět na stávajícím Evropském středisku pro sledování rasismu a xenofobie, činnost agentury by se měla nadále týkat jevů jako je rasismus, xenofobie a antisemitismus, ochrany práv příslušníků menšin, jakož i rovnosti mezi ženami a muži, což jsou zásadní prvky ochrany základních práv.

(11)	Tematické oblasti činnosti agentury by měly být stanoveny ve víceletém rámci, aby se tak vymezily hranice práce agentury. Vzhledem k politickému významu víceletého rámce je důležité, aby jej sama Rada přijímala poté, co na základě návrhu Komise konzultuje Evropský parlament.

(12)	Agentura by měla shromažďovat objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace o vývoji situace v oblasti základních práv, analyzovat je s cílem odhalit příčiny, důsledky a účinky jejich nedodržování a zkoumat příklady správného postupu při řešení těchto záležitostí.

(13)

Při provádění právních předpisů Společenství by agentura měla mít právo zaujímat stanoviska z vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise a předkládat je orgánům Unie a členským státům, aniž by byly dotčeny legislativní a soudní postupy stanovené ve Smlouvě. Orgány by nicméně měly mít možnost vyžádat si stanoviska ke svým legislativním návrhům nebo postoje zaujaté v průběhu legislativních postupů, pokud jde o jejich soulad se základními právy.

(14)	Agentura by měla předkládat výroční zprávu o otázkách základních práv, na něž se vztahují oblasti činnosti agentury, a rovněž v ní zdůrazňovat příklady osvědčených postupů. Dále by měla agentura vypracovávat tematické zprávy, které jsou velice důležité z hlediska politik Unie.

(15)	Agentura by měla přijímat opatření zaměřená na zvýšení povědomí široké veřejnosti o jejích základních právech a možnostech a o různých mechanismech obecného uplatňování těchto práv, aniž by se však zabývala jednotlivými stížnostmi.

(16)	Agentura by měla co nejtěsněji spolupracovat se všemi příslušnými orgány Unie, jakož i s institucemi, úřady a agenturami Společenství a Unie, aby se zabránilo překrývání činností, zejména pokud jde o budoucí Evropský institut pro rovnost žen a mužů.

(17)

Jelikož zásadním prvkem úspěšného provádění úkolů agentury je spolupráce s členskými státy, měla by agentura úzce spolupracovat s členskými státy prostřednictvím svých nejrůznějších orgánů; za tím účelem by členské státy měly jmenovat národní styčné úředníky jakožto hlavní kontaktní místa agentury v členských státech. Agentura by s národními styčnými úředníky měla komunikovat, zejména pokud jde o zprávy a jiné dokumenty sestavované agenturou.

(18)

Agentura by měla úzce spolupracovat s Radou Evropy. Tato spolupráce by měla zaručit, aby se činnost agentury a činnost Rady nijak nepřekrývala, především prostřednictvím vypracování mechanismů na zajištění vzájemného doplňování a přidané hodnoty, jako je uzavření dvoustranné dohody o spolupráci a účast nezávislé osoby jmenované Radou Evropy v řídicích strukturách agentury s odpovídajícím způsobem definovanými hlasovacími právy.

(19)

Vzhledem k tomu, že je uznávána významná úloha občanské společnosti v oblasti ochrany základních práv, agentura by měla podporovat dialog s občanskou společností a úzce spolupracovat s nevládními organizacemi a s organizacemi a subjekty občanské společnosti působícími v oblasti základních práv. Měla by zřídit síť pro spolupráci s názvem „Platforma pro základní práva“ za účelem navázání strukturovaného a plodného dialogu a těsné spolupráce se všemi příslušnými zúčastněnými stranami.

(20)

Vzhledem ke specifickým funkcím agentury by každý členský stát měl do správní rady jmenovat jednoho nezávislého odborníka. S ohledem na zásady postavení a fungování vnitrostátních institucí v oblasti ochrany a prosazování lidských práv (takzvané pařížské zásady) by složení správní rady mělo zajistit nezávislost agentury na orgánech Společenství i na vládách členských států a vést ke shromáždění co nejrozsáhlejších odborných znalostí v oblasti základních práv.

(21)	Aby agentura zajistila vysokou vědeckou úroveň své činnosti, měla by využívat vědeckého výboru, což by jí umožnilo provádět svoji činnost vědecky objektivně.

(22)	Orgány jmenující členy správní rady, výkonné rady a vědeckého výboru, by měly usilovat o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů v těchto orgánech. Zvláštní pozornost by měla být rovněž věnována vyváženému zastoupení žen a mužů v řadách zaměstnanců agentury.

(23)

S ohledem na svoji významnou úlohu v oblasti ochrany, širokého uplatňování a podpory základních práv by se měl Evropský parlament podílet na činnosti agentury včetně přijetí víceletého rámce agentury a, vzhledem k výjimečné povaze a úkolu agentury, na výběru kandidátů navrhovaných na místo ředitele agentury, aniž by se tím vytvořil precedens pro jiné agentury.

(24)

Agentura by měla uplatňovat příslušné právní předpisy Společenství týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (4), ochrany jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném oběhu těchto údajů (5), a jazyků, jak je stanoveno v nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském společnství (6) a v nařízení (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (7).

(25)

Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 23. prosince 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (8), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (9).

(26)

Na zaměstnance agentury a jejího ředitele se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropského společenství za účelem uplatnění tohoto služebního a pracovního řádu, včetně pravidel týkajících se odvolání ředitele.

(27)	Agentura by měla mít právní subjektivitu a měla by být nástupcem Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie, pokud jde o všechny právní povinnosti a finanční závazky tohoto střediska, o střediskem uzavřené dohody, jakož i o pracovní smlouvy se zaměstnanci střediska.

(28)

Agentura by měla být otevřena k účasti kandidátských zemí. Účast v agentuře by dále měla být umožněna zemím, s nimiž byla uzavřena dohoda o stabilizaci a přidružení, neboť to Unii umožní podpořit jejich úsilí směrem k evropské integraci usnadněním postupného uvádění jejich právních předpisů do souladu s právními předpisy Společenství, jakož i předávání know-how a osvědčených postupů, a to zejména v těch oblastech acquis, které budou sloužit jako referenční bod reformního procesu v oblasti západního Balkánu.

(29)	Agentura by měla včas zahájit potřebná hodnocení svých činností, na jejichž základě by mohla být přezkoumána oblast působnosti agentury, její úkoly a pracovní metody.

(30)

Vzhledem k tomu, že cílů tohoto nařízení, tj. poskytování srovnatelných a spolehlivých informací a údajů na evropské úrovni s cílem napomáhat orgánům Unie a členských států při dodržování základních práv, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a lze jich tudíž, z důvodu rozsahu a účinků navrhované akce, lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(31)	Je pravděpodobné, že přispění agentury k zajištění plného dodržování základních práv v rámci právních předpisů Společenství pomůže plnit cíle Společenství. Smlouva nestanoví pro přijetí tohoto nařízení jiné pravomoci než pravomoci uvedené v článku 308.

(32)	Žádná část tohoto nařízení by neměla být vykládána způsobem, kterým by se předjímala otázka, zda oblast působnosti agentury může být rozšířena i na policejní a soudní spolupráci v trestních věcech.

(33)	Protože by se nařízení (ES) č. 1035/97 za účelem zřízení této agentury muselo podstatným způsobem změnit, mělo by se v zájmu přehlednosti zrušit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

PŘEDMĚT, CÍL, OBLAST PŮSOBNOSTI, ÚKOLY A OBLASTI ČINNOSTI

Článek 1

Předmět

Zřizuje se Agentura Evropské unie pro základní práva (dále jen „agentura“).

Článek 2

Cíl

Cílem agentury je poskytovat pomoc a odborné znalosti o otázkách základních práv příslušným orgánům, subjektům, úřadům a agenturám Společenství a členských států při provádění právních předpisů Společenství a podporovat je tak při přijímání opatření a rozhodování o postupech v oblastech spadajících do jejich působnosti tak, aby plně dodržovaly základní práva.

Článek 3

Oblast působnosti

1.   Agentura plní své úkoly za účelem dosažení cíle uvedeného v článku 2 v rámci pravomocí Společenství stanovených ve Smlouvě o založení Evropského společenství.

2.   Při plnění svých úkolů se agentura odvolává na základní práva definovaná v čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.

3.   Agentura se zabývá problematikou základních práv v Evropské unii a v jejích členských státech při provádění právních předpisů Společenství.

Článek 4

Úkoly

1.   K dosažení cíle stanoveného v článku 2 a v rámci svých pravomocí stanovených v článku 3 agentura:

a)

shromažďuje, zaznamenává, analyzuje a šíří důležité, objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace a údaje, včetně výsledků výzkumu a sledování sdělených agentuře členskými státy, orgány i institucemi Unie, úřady a agenturami Společenství a Unie, výzkumnými středisky, vnitrostátními orgány, nevládními organizacemi, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a zejména příslušnými orgány Rady Evropy;

b)	ve spolupráci s Komisí a členskými státy vyvíjí metody a normy pro zlepšení srovnatelnosti, objektivity a spolehlivosti údajů na evropské úrovni;

c)	provádí nebo podporuje vědecké výzkumy a šetření, přípravné studie a studie proveditelnosti nebo na takových projektech spolupracuje, a to i na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise, pokud je to vhodné a slučitelné s jejími prioritami a ročním pracovním programem;

d)	sestavuje a zveřejňuje závěry a stanoviska ke zvláštním tématickým oblastem, určená orgánům Unie a členským státům v souvislosti s prováděním právních předpisů Společenství, a to buď z vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise;

e)	zveřejňuje výroční zprávu o problematice základních práv, na niž se vztahují oblasti činnosti agentury, a rovněž upozorňuje na příklady osvědčených postupů;

f)	zveřejňuje tematické zprávy opírající se o vlastní analýzu, výzkum a šetření;

g)	zveřejňuje výroční zprávu o své činnosti a

h)	vypracovává komunikační strategii a podporuje dialog s občanskou společností za účelem zvyšování povědomí veřejnosti o základních právech a aktivního šíření informací o své činnosti.

2.   Závěry, stanoviska a zprávy uvedené v odstavci 1 se mohou týkat návrhů Komise podle článku 250 Smlouvy nebo postojů zaujímaných orgány během legislativního procesu pouze tehdy, pokud dotyčný orgán vznesl žádost v souladu s odst. 1 písm. d). Nesmějí se zabývat otázkou zákonnosti aktů ve smyslu článku 230 Smlouvy ani otázkou, zda členský stát neporušil povinnost podle Smlouvy ve smyslu článku 226 Smlouvy.

Článek 5

Oblasti činnosti

1.   Na návrh Komise a po konzultaci Evropského parlamentu přijme Rada víceletý programový rámec agentury. Při přípravě tohoto návrhu konzultuje Komise správní radu.

2.   Tento rámec:

a)	se stanoví na období pěti let;

b)	určuje tematické oblasti činnosti agentury, které musí zahrnovat boj proti rasismu, xenofobii a s nimi spojené netoleranci;

c)	musí být v souladu s prioritami Unie, s řádným přihlédnutím k pokynům vyplývajícím z usnesení Evropského parlamentu a ze závěrů Rady v oblasti základních lidských práv;

d)	řádně zohledňuje finanční a lidské zdroje agentury a

e)	obsahuje ustanovení, jejichž záměrem je zajistit komplementaritu vzhledem k oblastem působnosti dalších orgánů, úřadů a agentur Společenství a Unie, jakož i Rady Evropy a dalších mezinárodních organizací působících v oblasti základních práv.

3.   Agentura plní své úkoly v rámci tematických oblastí určených víceletým rámcem. Tím nejsou dotčeny odpovědi agentury na žádosti Evropského parlamentu, Rady nebo Komise podle čl. 4 odst. 1 písm. c) a d), které nespadají do těchto tematických oblastí, pokud tak její finanční a lidské zdroje dovolí.

4.   Agentura plní úkoly podle svého ročního pracovního programu a v rámci dostupných finančních a lidských zdrojů.

KAPITOLA 2

PRACOVNÍ METODY A SPOLUPRÁCE

Článek 6

Pracovní metody

1.   Cílem zajišťovat poskytování objektivních, spolehlivých a srovnatelných informací, využívajíc při tom odbornosti řady různých organizací a subjektů v každém členském státě a berouc v úvahu potřebu zapojení vnitrostátních orgánů do sběru údajů, agentura:

a)	zřizuje a koordinuje informační sítě a využívá stávající sítě;

b)	organizuje zasedání externích odborníků a

c)	kdykoli je to zapotřebí, zřizuje ad hoc pracovní skupiny.

2.   Cílem dosáhnout komplementarity a zaručit optimální využití zdrojů bere agentura při výkonu své činnosti případně zřetel na shromážděné informace a na činnosti prováděné zejména:

a)	orgány a institucemi Unie, úřady a agenturami Společenství a Unie a orgány, úřady a agenturami členských států;

b)	Radou Evropy, s poukazem na zjištění a činnost monitorovacích a kontrolních mechanismů Rady Evropy, jakož i komisaře Rady Evropy pro lidská práva, a

c)	Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), OSN a s dalšími mezinárodními organizacemi.

3.   Agentura může uzavírat smluvní vztahy, zejména subdodavatelské dohody, s jinými organizacemi za účelem plnění jakýchkoliv úkolů, jimiž je může pověřit. Agentura rovněž může udělovat granty, zvláště národním, a mezinárodním organizacím podle článků 8 a 9, s cílem podpořit vhodnou spolupráci a společné projekty.

Článek 7

Vztahy s příslušnými institucemi, úřady a agenturami Společenství

Agentura zajistí přiměřenou koordinaci s příslušnými institucemi, úřady a agenturami Společenství. Podmínky spolupráce se případně stanoví v memorandech o porozumění.

Článek 8

Spolupráce s organizacemi na úrovni členských států a na mezinárodní úrovni

1.   Za účelem zajištění úzké spolupráce s členskými státy jmenuje každý členský stát státního úředníka jakožto národního styčného úředníka, který má být hlavním kontaktním místem mezi agenturou a tímto členským státem. Tito národní styční úředníci mohou mimo jiné předkládat svá stanoviska k návrhu ročního pracovního programu řediteli agentury před tím, než je tento návrh předložen správní radě. Agentura informuje národní styčné úředníky o veškerých dokumentech vypracovaných podle čl. 4 odst. 1 písm. a) až h).

2.   V zájmu plnění svých úkolů agentura spolupracuje

a)	s vládními organizacemi a veřejnými orgány působícími v členských státech v oblasti základních práv, včetně vnitrostátních organizací pro lidská práva a

b)	s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), zejména s Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), s OSN a s dalšími mezinárodními organizacemi.

3.   Správní opatření učiněná v rámci spolupráce podle odstavce 2 musejí být v souladu s právními předpisy Společenství a přijímá je správní rada na základě návrhu předloženého ředitelem poté, co Komise vydá své stanovisko. Jestliže Komise s těmito opatřeními nesouhlasí, správní rada je přezkoumá, v případě potřeby je změní a přijme je dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů.

Článek 9

Spolupráce s Radou Evropy

Za účelem zamezení duplicitě a zajištění komplementarity a přidané hodnoty koordinuje agentura svou činnost s činností Rady Evropy, zejména s ohledem na svůj roční pracovní program podle čl. 12 odst. 6 písm. a) a na spolupráci s občanskou společností v souladu s článkem 10. Za tímto účelem uzavře Společenství postupem podle článku 300 Smlouvy dohodu s Radou Evropy s cílem navázat úzkou spolupráci mezi Radou Evropy a agenturou. Uvedená dohoda má zahrnovat i jmenování nezávislé osoby do správní rady a výkonné rady agentury podle článků 12 a 13, které provede Rada Evropy.

Článek 10

Spolupráce s občanskou společností; Platforma pro základní práva

1.   Agentura úzce spolupracuje s nevládními organizacemi a se subjekty občanské společnosti činnými v oblasti základních práv, včetně boje proti rasismu a xenofobii, na vnitrostátní, evropské nebo mezinárodní úrovni. Agentura za tímto účelem zřídí síť pro spolupráci (Platformu pro základní práva) složenou z nevládních organizací zabývajících se lidskými právy, odborových organizací a organizací zaměstnavatelů, příslušných společenských a profesních organizací, církví, náboženských, filozofických a nekonfesních organizací, univerzit a dalších odborníků z evropských a mezinárodních subjektů a organizací.

2.   Platforma pro základní práva slouží jako mechanismus pro výměnu informací a shromažďování poznatků. Zajišťuje úzkou spolupráci mezi agenturou a příslušnými zúčastněnými stranami.

3.   Na Platformě pro základní práva se mohou podílet všechny příslušné zúčastněné strany v souladu s odstavcem 1. Agentura se může obracet na členy Platformy pro základní práva v závislosti na konkrétních potřebách, které se týkají prioritních oblastí činnosti agentury.

4.   Agentura může vyzvat Platformu pro základní práva zejména k tomu, aby:

a)	předložila správní radě návrhy týkající se ročního pracovního programu, který se přijímá podle čl. 12 odst. 6 písm. a);

b)	poskytla správní radě zpětnou vazbu a navrhla následná opatření ohledně výroční zprávy uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. e) a

c)	sdělila řediteli a vědeckému výboru závěry a doporučení z konferencí, seminářů a zasedání, které se týkaly činnosti agentury.

5.   Platforma pro základní práva je koordinována pod vedením ředitele.

KAPITOLA 3

ORGANIZACE

Článek 11

Orgány agentury

Orgány agentury jsou:

a)	správní rada;

b)	výkonná rada;

c)	vědecký výbor a

d)

ředitel.

Článek 12

Správní rada

1.   Správní rada je složena z osob, které mají odpovídající zkušenosti s řízením organizací ve veřejném nebo soukromém sektoru a dále znalosti v oblasti základních práv, takto:

a)	z jedné nezávislé osoby jmenované každým členským státem, která zastává vysoce odpovědnou funkci v nezávislé vnitrostátní instituci pro lidská práva nebo v jiné organizaci veřejného nebo soukromého sektoru;

b)	z jedné nezávislé osoby jmenované Radou Evropy a

c)	ze dvou zástupců Komise.

2.   Každý člen správní rady může být zastoupen náhradníkem, který splňuje výše uvedené požadavky a je jmenován stejným postupem. Seznam členů správní rady a jejich náhradníků agentura zveřejní na své internetové stránce a průběžně jej aktualizuje.

3.   Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků je pětileté. Nelze jej prodloužit.

4.   Funkční období člena nebo náhradníka končí, kromě řádného nahrazení nebo úmrtí, pouze jeho odstoupením. Přestane-li však člen nebo náhradník splňovat požadavek nezávislosti, bezodkladně o tom uvědomí Komisi a ředitele agentury. Dotyčná strana jmenuje na zbývající část funkčního období nového člena nebo nového náhradníka. Dotyčná strana rovněž jmenuje nového člena nebo nového náhradníka na zbývající část funkčního období, pokud správní rada na základě návrhu třetiny svých členů nebo návrhu Komise stanovila, že dotyčný člen nebo náhradník již nesplňuje požadavek nezávislosti. Je-li zbývající část funkčního období kratší než dva roky, lze mandát nového člena nebo náhradníka prodloužit na celé pětileté období.

5.   Správní rada volí z řad svých členů jmenovaných podle odst. 1 písm. a) svého předsedu a místopředsedu a další dva členy výkonné rady uvedené v čl. 13 odst. 1 na funkční období dvou a půl roku, které může být jednou prodlouženo.

6.   Správní rada zajišťuje, aby agentura plnila úkoly, které jí byly svěřeny. Je plánovacím a kontrolním orgánem agentury. Správní rada zejména:

a)

přijímá roční pracovní program agentury v souladu s víceletým rámcem na základě návrhu předloženého ředitelem agentury poté, co Komise a vědecký výbor vydaly své stanovisko. Roční pracovní program odpovídá dostupným finančním a lidským zdrojům a zohledňuje výzkumnou a statistickou činnost Společenství. Roční pracovní program se předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;

b)

přijímá výroční zprávy uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. e) a g), přičemž ve výroční zprávě zejména srovnává dosažené výsledky s cíli ročního pracovního programu; aniž je dotčen čl. 14 odst. 5, před přijetím zprávy uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. e) je třeba konzultovat vědecký výbor; zprávy se nejpozději do 15. června předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů;

c)	jmenuje a v případě potřeby odvolává ředitele agentury;

d)	přijímá návrh ročního rozpočtu a konečný rozpočet agentury;

e)	vykonává pravomoci ve vztahu k řediteli stanovené v čl. 24 odst. 2, jakož i disciplinární pravomoc vůči řediteli;

f)	sestavuje roční odhad výdajů a příjmů agentury a zasílá jej Komisi v souladu s čl. 20 odst. 5;

g)	přijímá jednací řád agentury na základě návrhu ředitele poté, co své stanovisko vydaly Komise, vědecký výbor a osoba uvedená v odst. 1 písm. b);

h)	v souladu s čl. 21 odst. 11 přijímá finanční předpisy pro agenturu na základě návrhu ředitele poté, co Komise vydala své stanovisko;

i)	přijímá opatření nezbytná k provedení služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství v souladu s čl. 24 odst. 3;

j)	v souladu s čl. 17 odst. 2 přijímá opatření týkající se průhlednosti a přístupu k dokumentům;

k)	v souladu s čl. 14 odst. 1 a 3 jmenuje a odvolává členy vědeckého výboru a

l)	v souladu s odstavcem 4 stanovuje, že člen nebo náhradník správní rady již nesplňuje požadavek nezávislosti.

7.   Správní rada může kteroukoli ze svých povinností přenést na výkonnou radu, s výjimkou těch, které jsou uvedeny v odst. 6 písm. a) až e) a g), h), k) a l).

8.   Rozhodnutí správní rady se přijímají prostou většinou hlasů hlasujících členů, s výjimkou hlasování o rozhodnutích uvedených v odstavci 5 a v odst. 6 písm. a) až e), g), k) a l), kde se vyžaduje dvoutřetinová většina hlasů všech členů a ve vztahu k rozhodnutím podle čl. 25 odst. 2, kdy správní rada rozhoduje jednomyslně. Každý člen správní rady nebo v případě jeho nepřítomnosti jeho zástupce má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Člen jmenovaný Radou Evropy smí hlasovat o rozhodnutích uvedených v odst. 6 písm. a), b) a k).

9.   Předseda svolává správní radu dvakrát za rok, aniž je dotčeno právo svolávat mimořádná zasedání. Mimořádná zasedání svolává předseda z vlastního podnětu nebo na žádost alespoň jedné třetiny členů správní rady.

10.   Předseda nebo místopředseda vědeckého výboru a ředitel Evropského institutu pro rovnost žen a mužů se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé. Ředitelé jiných příslušných agentur Společenství a institucí Unie, jakož i jiných mezinárodních subjektů uvedených v článcích 8 a 9 se na pozvání výkonné rady mohou rovněž účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé.

Článek 13

Výkonná rada

1.   Správní radě je nápomocna výkonná rada. Výkonná rada se skládá z předsedy a místopředsedy správní rady, dvou dalších členů správní rady zvolených správní radou v souladu s čl. 12 odst. 5 a z jednoho ze zástupců Komise ve správní radě. Člen správní rady, kterého jmenovala Rada Evropy, se může zasedání výkonné rady účastnit.

2.   Výkonnou radu svolává předseda vždy, když je třeba připravit rozhodnutí správní rady či poskytnout pomoc či radu řediteli. Výkonná rada přijímá rozhodnutí prostou většinou.

3.   Ředitel se účastní zasedání výkonné rady bez hlasovacího práva.

Článek 14

Vědecký výbor

1.   Vědecký výbor se skládá z jedenácti nezávislých osob s vysokou úrovní odbornosti v oblasti základních práv. Správní rada jmenuje členy výboru na základě průhledného vyhlášení a průběhu výběrového řízení po konzultaci příslušného výboru Evropského parlamentu. Správní rada zajistí rovnoměrné územní zastoupení. Členové správní rady nesmí být členy vědeckého výboru. V jednacím řádu uvedeném v čl. 12 odst. 6 písm. g) jsou stanoveny podrobné podmínky, jimiž se řídí jmenování vědeckého výboru.

2.   Funkční období členů vědeckého výboru je pětileté. Nelze jej prodloužit.

3.   Členové vědeckého výboru jsou nezávislí. Jejich nahrazení je možné pouze na jejich vlastní žádost nebo v případě, že jim určité okolnosti trvale brání v plnění jejich povinností. Přestane-li však člen splňovat požadavek nezávislosti, bezodkladně o tom uvědomí Komisi a ředitele agentury. Na návrh jedné třetiny svých členů nebo na návrh Komise může správní rada případně konstatovat nedostatečnou nezávislost a dotčenou osobu odvolat. Správní rada jmenuje nového člena na zbývající část funkčního období v souladu s postupem pro řadové členy. Je-li zbývající část funkčního období kratší než dva roky, lze mandát nového člena prodloužit na celé pětileté období. Seznam členů vědeckého výboru zveřejní agentura na své internetové stránce a průběžně jej aktualizuje.

4.   Vědecký výbor volí svého předsedu a místopředsedu na funkční období jednoho roku.

5.   Vědecký výbor zajišťuje úroveň činnosti agentury z vědeckého hlediska a vydává v tomto smyslu doporučení ohledně její činnosti. Za tímto účelem ředitel ihned, jakmile je to vhodné, zapojí vědecký výbor do přípravy veškerých dokumentů vypracovaných podle čl. 4 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f) a h).

6.   Vědecký výbor se vyslovuje dvoutřetinovou většinou. Svolává jej jeho předseda čtyřikrát ročně. V případě potřeby zahajuje předseda z vlastního podnětu nebo na žádost alespoň čtyř členů vědeckého výboru písemný postup nebo svolává mimořádná zasedání.

Článek 15

Ředitel

1.   V čele agentury stojí ředitel jmenovaný správní radou postupem spolupráce („dohodovací postup“) uvedeným v odstavci 2.

Ředitel je jmenován na základě osobních zásluh, zkušeností v oblasti základních práv a správních a řídicích schopností.

2.   Uvedený postup spolupráce je upraven takto:

a)	Na základě seznamu sestaveného Komisí po výzvě k přihlášení kandidátů a po průhledném výběrovém řízení se žadatelé vyzvou, aby se před jmenováním obrátili na Radu a na příslušný výbor Evropského parlamentu a zodpověděli dotazy.

b)	Evropský parlament a Rada Evropské unie poté vydají svá stanoviska a určí svá pořadí kandidátů.

c)	Správní rada jmenuje ředitele s ohledem na tato stanoviska.

3.   Funkční období ředitele je pětileté.

V průběhu devíti měsíců předcházejících konci tohoto období provede Komise vyhodnocení. Při tomto hodnocení Komise posuzuje především:

a)	výkon ředitele a

b)	úkoly a potřeby agentury pro nadcházející roky.

Správní rada jednající na návrh Komise může s ohledem na hodnotící zprávu a pouze v případech odůvodněných úkoly a potřebami agentury jednou prodloužit funkční období ředitele, a to nanejvýše o další tři roky.

Správní rada vyrozumí Evropský parlament a Radu Evropské unie o svém záměru prodloužit funkční období ředitele. Do jednoho měsíce před oficiálním rozhodnutím správní rady o prodloužení tohoto funkčního období může být ředitel vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl dotazy poslanců.

Pokud nebude funkční období prodlouženo, setrvá ředitel ve své funkci až do jmenování svého nástupce.

4.   Ředitel odpovídá za:

a)	plnění úkolů uvedených v článku 4; zejména za přípravu a zveřejňování dokumentů vypracovaných podle čl. 4 odst. 1 písm. a) až h) ve spolupráci s vědeckým výborem;

b)	přípravu a provádění ročního pracovního programu agentury;

c)	všechny personální záležitosti, a zejména za výkon pravomocí vůči zaměstnancům stanovených v čl. 24 odst. 2;

d)	záležitosti spojené s běžnou administrativou;

e)	plnění rozpočtu agentury v souladu s článkem 21;

f)	zavedení účinných postupů sledování a hodnocení výsledků agentury vzhledem k jejím cílům podle norem uznávaných odborníky. Ředitel každoročně podává správní radě zprávu o výsledcích systému sledování;

g)	spolupráci s národními styčnými úředníky a

h)	spolupráci s občanskou společností, včetně koordinace Platformy pro základní práva v souladu s článkem 10.

5.   Ředitel plní své úkoly nezávisle. Za výkon své činnosti je odpovědný správní radě, jejíchž zasedání se účastní bez hlasovacího práva.

6.   Ředitel může být Evropským parlamentem nebo Radou kdykoli povolán, aby se účastnil jednání o jakékoli záležitosti spojené s činností agentury.

7.   Na návrh třetiny svých členů nebo na návrh Komise může správní rada ředitele odvolat před skončením jeho funkčního období.

KAPITOLA 4

FUNGOVÁNÍ

Článek 16

Nezávislost a veřejný zájem

1.   Agentura plní své úkoly zcela nezávisle.

2.   Členové správní rady a jejich náhradníci, členové vědeckého výboru a ředitel se zavazují jednat ve veřejném zájmu. K tomuto účelu učiní prohlášení o zájmech, v němž uvedou, že neexistují žádné zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti, nebo že neexistují žádné přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být považovány za újmu jejich nezávislosti. Prohlášení se činí písemně při nástupu do funkce a zreviduje se v případě, že dojde ke změnám v souvislosti se zájmy. Agentura tato prohlášení zveřejní na své internetové stránce.

Článek 17

Průhlednost a přístup k dokumentům

1.   Agentura vypracovává osvědčené správní postupy s cílem zajistit co nejvyšší úroveň průhlednosti, pokud jde o její činnost.

Na dokumenty, které má agentura k dispozici, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.   Do šesti měsíců od zahájení činnosti agentury přijme správní rada zvláštní pravidla pro praktické provádění odstavce 1. Patří mezi ně mimo jiné tato pravidla pro:

a)	veřejnost zasedání;

b)	zveřejňování prací agentury, včetně prací vědeckého výboru, a

c)	prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.   Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropských společenství, a to za podmínek stanovených v článcích 195 a 230 Smlouvy.

Článek 18

Ochrana dat

Na agenturu se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 19

Kontrola vykonávaná veřejným ochráncem práv

Činnost agentury podléhá dohledu veřejného ochránce práv podle článku 195 Smlouvy.

KAPITOLA 5

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 20

Sestavení rozpočtu

1.   Odhady všech příjmů a výdajů agentury se připravují na každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a uvedou se v rozpočtu agentury.

2.   Příjmy a výdaje uvedené v rozpočtu agentury musí být v rovnováze.

3.   Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, sestávají příjmy agentury ze subvencí od Společenství uvedených v souhrnném rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise).

Tyto příjmy mohou být doplněny o:

a)	platby obdržené za služby poskytnuté v rámci plnění úkolů uvedených v článku 4 a

b)	finanční příspěvky organizací nebo třetích zemí uvedených v článcích 8, 9 a 28.

4.   Výdaje agentury zahrnují platy zaměstnanců, správní náklady a náklady na infrastrukturu a provozní výdaje.

5.   Každý rok sestaví správní rada na základě návrhu vypracovaného ředitelem odhad příjmů a výdajů agentury na následující rozpočtový rok. Tento odhad, který obsahuje návrh plánu pracovních míst, předá správní rada Komisi nejpozději do 31. března.

6.   Komise odhad předá Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) spolu s předběžným návrhem rozpočtu Evropské unie.

7.   Na základě tohoto odhadu zařadí Komise odhady, jež považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši subvence ze souhrnného rozpočtu do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předloží rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy.

8.   Rozpočtový orgán schvaluje položky subvencí pro agenturu. Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst agentury.

9.   Rozpočet agentury přijímá správní rada. Rozpočet je konečný po přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se příslušným způsobem upraví.

10.   Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít významný finanční dopad na financování rozpočtu agentury, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například o nájem nebo koupi budov. Uvědomí o tom Komisi.

Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí úmysl zaujmout stanovisko, předá své stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení projektu.

Článek 21

Plnění rozpočtu

1.   Rozpočet agentury plní ředitel.

2.   Nejpozději do 1. března po ukončení každého rozpočtového roku předá účetní agentury účetnímu Komise prozatímní účty spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise provede konsolidaci prozatímních účtů orgánů a decentralizovaných subjektů podle článku 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (10) (dále jen „finanční nařízení“).

3.   Nejpozději do 31. března po uplynutí každého rozpočtového roku předá účetní Komise Účetnímu dvoru prozatímní účty agentury spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za uplynulý rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za uplynulý rozpočtový rok se předává také Evropskému parlamentu a Radě.

4.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžným účtům agentury vypracuje ředitel, v souladu s článkem 129 finančního nařízení, na vlastní odpovědnost účetní závěrku agentury a předloží ji k vyjádření správní radě.

5.   Správní rada vydá stanovisko k účetní závěrce agentury.

6.   Ředitel předá účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, a to nejpozději do 1. července po skončení každého rozpočtového roku.

7.   Konečná účetní závěrka se zveřejní.

8.   Ředitel Účetnímu dvoru odpoví na jeho připomínky nejpozději do 30. září. Zároveň tuto odpověď zašle správní radě.

9.   Ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok v souladu s čl. 146 odst. 3 finančního nařízení.

10.   Evropský parlament udělí na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do 30. dubna roku n + 2 řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n.

11.   Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy použitelné pro agenturu. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, ledaže je to výslovně nutné pro fungování agentury a Komise s tím předem vysloví souhlas.

Článek 22

Boj proti podvodům

1.   V zájmu boje proti podvodům, korupci a ostatním protiprávním činnostem se na agenturu bez omezení vztahují ustanovení nařízení (ES) č. 1073/1999.

2.   Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (11) a neprodleně vydá odpovídající předpisy platné pro všechny její zaměstnance.

3.   Rozhodnutí o financování a provádění dohod a nástrojů z nich vyplývajících výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků od agentury a u činitelů odpovědných za přidělování těchto prostředků.

KAPITOLA 6

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Právní postavení a sídlo

1.   Agentura má právní subjektivitu.

2.   V každém členském státě má agentura veškeré pravomoci přiznané právnickým osobám právními předpisy daného státu. Zejména může nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.   Agenturu zastupuje její ředitel.

4.   Agentura je právním nástupcem Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie. Agentura převezme všechna zákonná práva a povinnosti a finanční závazky tohoto střediska. Pracovní smlouvy uzavřené střediskem před přijetím tohoto nařízení zůstávají v platnosti.

5.   Sídlem agentury je Vídeň.

Článek 24

Zaměstnanci agentury

1.   Na zaměstnance agentury a jejího ředitele se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropského společenství za účelem uplatnění tohoto služebního a pracovního řádu.

2.   Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává agentura pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád úředníků Evropských společenství a orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

3.   Po dohodě s Komisí přijme správní rada nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

4.   Správní rada může přijmout ustanovení, která agentuře umožní dočasně zaměstnat odborníky z jednotlivých členských států.

Článek 25

Jazykový režim

1.   Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958.

2.   O vnitřním jazykovém režimu agentury rozhoduje správní rada.

3.   Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury poskytuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 26

Výsady a imunity

Na agenturu se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

Článek 27

Soudní pravomoc Soudního dvora

1.   Smluvní odpovědnost agentury se řídí právními předpisy použitelnými pro danou smlouvu.

Soudní dvůr má soudní pravomoc na základě rozhodčí doložky, kterou smlouva uzavřená agenturou obsahuje.

2.   U mimosmluvní odpovědnosti musí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými pro právo členských států nahradit škodu, kterou způsobila sama nebo její zaměstnanci při plnění svých úkolů.

Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradu těchto škod.

3.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných proti agentuře za podmínek stanovených v článku 230 nebo 232 Smlouvy.

Článek 28

Účast a oblast působnosti ve vztahu ke kandidátským zemím a zemím, s nimiž byla uzavřena dohoda o stabilizaci a přidružení

1.   Kandidátské země se mohou účastnit činností agentury jako pozorovatelé.

2.   Účast a její způsob stanoví rozhodnutí příslušné Rady přidružení s přihlédnutím ke zvláštnímu postavení každé země. V rozhodnutí se uvede zejména povaha, rozsah a způsob účasti těchto zemí na práci agentury v rámci stanoveném v článcích 4 a 5, včetně ustanovení o účasti na iniciativách agentury, o finančním příspěvku a o zaměstnancích. Rozhodnutí musí být v souladu s tímto nařízením a se služebním řádem úředníků Evropských společenství a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropských společenství. V rozhodnutí se stanoví, že zúčastněná země může jmenovat nezávislou osobu splňující požadavky kladené na osoby uvedené v čl. 12 odst. 1 písm. a) jako pozorovatele do správní rady bez hlasovacího práva. Na základě rozhodnutí Rady přidružení se agentura může zabývat otázkami základních práv v oblasti působnosti čl. 3 odst. 1 v příslušné zemi, a to v rozsahu nutném k postupnému dosažení jejího souladu s právem Společenství.

3.   Rada se při jednohlasném rozhodování o návrhu Komise může rozhodnout přizvat zemi, se kterou byla ze strany Evropského společenství uzavřena dohoda o stabilizaci a přidružení, aby se účastnila činností agentury jako pozorovatel. V tomto případě se odpovídajícím způsobem použije článek 2.

KAPITOLA 7

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Přechodná ustanovení

1.   Funkční období členů správní rady Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie (dále jen „středisko“) skončí dnem 28. února 2007.

2.   Pokud jde o jmenování správní rady:

a)	Přijetím nezbytných opatření neprodleně po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise zajistí, aby správní rada, která bude ustavena podle článku 12, zahájila svou práci v patřičné době.

b)

Ve lhůtě čtyř měsíců ode dne vstupu v platnost tohoto nařízení oznámí členské státy Komisi jména osob, které jmenovaly podle čl. 12 odst. 1 a 2 za členy a náhradníky správní rady. Po uplynutí této lhůty Komise svolá správní radu za předpokladu, že bylo jmenováno alespoň 17 členů. V takovém případě a odchylně od čl. 12 odst. 8 se rozhodnutí správní rady přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů jmenovaných členů. Jakmile bylo jmenováno 23 členů správní rady, použije se čl. 12 odst. 8.

c)	Na prvním zasedání správní rady, po dokončení všech jmenování, zvolí Komise losem 15 členů správní rady, jejichž úkoly skončí odchylně od čl. 12 odst. 4 po uplynutí prvních tří let jejich funkčního období.

3.   Dotčené strany zahájí postup jmenování ředitele agentury podle čl. 15 odst. 1 neprodleně po vstupu tohoto nařízení v platnost.

4.   Až do vytvoření správní rady podle odst. 2 písm. b) a čl. 12 odst. 1 a 2 bude Komise svolávat prozatímní správní radu, sestávající z osob jmenovaných v současnosti členskými státy, Radou Evropy a Komisí do správní rady střediska, na základě článku 8 nařízení (ES) č. 1035/97.

Prozatímní správní rada se pověřuje:

a)	vydáním stanoviska k návrhu Komise týkajícího se znění výzvy k přihlášení kandidátů na místo ředitele v souladu s čl. 15 odst. 1, aby se mohlo zahájit výběrové řízení;

b)	jmenováním na návrh Komise prozatímního ředitele nebo prodloužením současného funkčního období ředitele střediska o nejkratší možnou dobu, než proběhne postup jmenování uvedený v odstavci 3;

c)	přijetím rozpočtu agentury na rok 2007 podle čl. 20 odst. 9 a návrhem rozpočtu na rok 2008 podle čl. 20 odst. 5 a

d)	přijmout výroční zprávu o vlastní činnosti střediska za rok 2006 v souladu s čl. 12 odst. 6 písm. b).

5.   Až do přijetí prvního víceletého rámce pro agenturu podle čl. 5 odst. 1 plní agentura své úkoly v tematických oblastech boje proti rasismu, xenofobii a s nimi spojené netoleranci uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. b), aniž je dotčena druhá věta čl. 5 odst. 3.

Článek 30

Hodnocení

1.   Svou činnost, pokud je spojena se značnými výdaji, agentura pravidelně hodnotí ex ante a ex post. O výsledcích těchto hodnocení uvědomí ředitel správní radu.

2.   Agentura každý rok předává rozpočtovému orgánu veškeré informace významné pro výsledek hodnotících postupů.

3.   Nejpozději do 31. prosince 2011 nechá agentura vypracovat nezávislé externí hodnocení svých výsledků za prvních pět let činnosti podle zadání formulovaného správní radou po dohodě s Komisí. Toto hodnocení:

a)	přihlíží k úkolům agentury, pracovním postupům a vlivu agentury na ochranu a podporu základních práv;

b)	posuzuje případnou potřebu upravit úkoly agentury, její oblast působnosti, oblasti činnosti nebo strukturu;

c)	obsahuje analýzu synergických účinků a finančních důsledků případné změny jejích úkolů a

d)	zohledňuje názory zúčastněných stran na úrovni Společenství i na úrovni členských států.

4.   Po dohodě s Komisí správní rada rozhodne o časovém plánu a rozsahu dalších externích hodnocení, která se provádějí pravidelně.

Článek 31

Přezkoumání

1.   Správní rada prostuduje závěry hodnocení uvedeného v čl. 30 odst. 3 a 4 a předloží Komisi doporučení ohledně případných změn v agentuře, jejích pracovních postupech a v rozsahu jejího poslání. Hodnotící zprávu a doporučení předá Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a zveřejní je.

2.   Po posouzení hodnotící zprávy a doporučení může Komise předložit návrhy změn tohoto nařízení, které považuje za nutné.

Článek 32

Zahájení činnosti agentury

Agentura zahájí činnost dnem 1. března 2007.

Článek 33

Zrušení

1.   Nařízení (ES) č. 1035/97 se zrušuje s účinkem ode dne 1. března 2007.

2.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 34

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. března 2007.

---

(1)  Úř. věst. C 88, 11.4.2006, s. 37.

(2)  Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 151, 10.6.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1652/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 33).

(4)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(5)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(6)  Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(7)  Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1645/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 13).

(8)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

(9)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).

(11)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

---