52022AE6298

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52022AE6298 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52022AE6298

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o přezkumu rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů na podporu dokončení bankovní unie (COM(2023) 225 final – k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize (COM(2023) 226 final – 2023/0111 (COD)) – k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize (COM(2023) 227 final – 2023/0112 (COD)) – k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o některé aspekty minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (COM(2023) 229 final – 2023/0113 (COD)

EESC 2022/06298

Úř. věst. C 349, 29.9.2023, p. 161–166 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

29.9.2023

Úřední věstník Evropské unie

C 349/161

(COM(2023) 225 final

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize

(COM(2023) 226 final – 2023/0111 (COD))

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o opatření včasného zásahu, podmínky zahájení řešení krize a financování opatření k řešení krize

(COM(2023) 227 final – 2023/0112 (COD))

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o některé aspekty minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

(COM(2023) 229 final – 2023/0113 (COD)

(2023/C 349/24)

Zpravodaj:	Giuseppe GUERINI
Spoluzpravodaj:	Christophe LEFÈVRE

Žádost o vypracování stanoviska	8. 12. 2022, dopis španělského ministerstva pro zahraniční věci, Evropskou unii a spolupráci Rada Evropské unie, 23. 6. 2023 (COM(2023) 229 final), 11. 7. 2023 (COM(2023) 226 final), 11. 7. 2023 (COM(2023) 227 final) Evropský parlament, 12. 6. 2023 (COM(2023) 229 final), 10. 7. 2023 (COM(2023) 226 final a 227 final) Evropská komise, 2. 6. 2023 (COM(2023) 225 final)
Právní základ	články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	27. 6. 2023
Přijato na plenárním zasedání	13. 7. 2023
Plenární zasedání č.	580
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	175/0/2

1. Závěry a doporučení

1.1

EHSV oceňuje komplexní iniciativu Komise zaměřenou na dokončení právních předpisů, které se týkají krizového řízení a pojištění vkladů, neboť pokrok ve vytváření bankovní unie má stěžejní význam pro posílení jednotného evropského trhu v zájmu vkladatelů a daňových poplatníků.

1.2

EHSV se domnívá, že bankovní krize, k nimž v poslední době došlo ve Spojených státech, jasně ukázaly, nakolik je důležité postupovat při omezování rizika šíření krize a ztráty důvěry investorů a vkladatelů rychle a také že je nutné reagovat na problémy bank flexibilně. Z nedávných zkušeností je rovněž patrné, že je důležité řádně a ve velmi krátkém čase zorganizovat převod banky v problémech do jiné banky.

1.3

EHSV oceňuje, že byl systém pojištění vkladů v návrhu Komise rozšířen i na vklady veřejných orgánů a že Komise usiluje o rozsáhlejší harmonizaci nástrojů na ochranu vkladů v celé EU. Vzhledem k tomu, že náležitě financované a organizované fondy pro pojištění vkladů hrají zásadní úlohu, bude Komisí navržená větší harmonizace jistě přínosná.

1.4

EHSV konstatuje, že jedním z hlavních cílů návrhu Komise je rozšířit rozsah, v němž se uplatní postup řešení krize bank. EHSV plně chápe přístup Komise, souvislosti, její regulační důvody a dlouhodobé cíle.

1.5

V souvislosti s nedávnými bankovními krizemi EHSV poukazuje na potřebu pragmatického a flexibilního přístupu vycházejícího ze specifik jednotlivých projednávaných případů, pokud jde o: i) regulační přístup; ii) výběr nejúčinnějších dostupných nástrojů; iii) praktické důsledky prováděných opatření; iv) nezbytnou spolupráci mezi zúčastněnými stranami; iv) rychlost provedení; v) povahu finančních zdrojů, které mají být při provádění zvolených způsobů řešení krize použity.

1.6

EHSV se domnívá, že řešení krize nemusí být vždy tím nejvhodnějším postupem k zajištění plné ochrany hospodářských ekosystémů, v nichž banka v problémech působí. Pokud by se ukázalo, že by řešení krize bylo ve skutečnosti nákladnější než likvidace, pak by se tyto banky měly dostat do platební neschopnosti.

1.7

EHSV souhlasí s Komisí, že posuzování veřejného zájmu by mohlo být upřesněno tak, aby byl v celé EU uplatňován transparentnější a harmonizovanější přístup. EHSV si uvědomuje, že je pro regulační orgány velmi obtížné dosáhnout rovnováhy mezi flexibilitou a předvídatelností, přesto však vybízí spolunormotvůrce, aby se snažili nalézt způsoby, jak co nejvíce omezit právní nejistotu.

1.8

EHSV má za to, že je nezbytné nalézt patřičnou rovnováhu mezi lepším vymezením „posuzování veřejného zájmu“ a proporcionalitou jeho uplatňování ve vztahu k malým, středním a místním bankám. Rozšíření rozsahu posuzování veřejného zájmu tak, aby zahrnovalo banky, které hrají důležitou úlohu na regionální úrovni, stále ponechává ve stávajícím rámci určitou nejistotu.

1.9

EHSV upozorňuje na význam dodržování zásady proporcionality, aby bylo možné vypracovat takové předpisy, které umožní dosáhnout stanovených cílů, aniž by byly nadměrně poškozeny zájmy malých, středních a místních bank. Při posuzování veřejného zájmu je rovněž zapotřebí zohlednit zásadu proporcionality, zvláště pokud jde o místní banky, které nepředstavují riziko pro finanční stabilitu.

1.10

EHSV je si vědom odlišné působnosti bankovní regulace a právních předpisů v oblasti státní podpory a domnívá se, že by celý balíček týkající se krizového řízení a pojištění vkladů měl být náležitě koordinován s očekávanou revizí sdělení Komise z roku 2013 o státní podpoře (1) v bankovním sektoru. V opačném případě hrozí, že budou realizovány návrhy, jež by mohly být v rozporu s předpisy v oblasti státní podpory, což by vedlo k nepředvídatelnosti a právní nejistotě.

1.11

Komise se soustředila na posílení nástroje strategie převodu s využitím systému pojištění vkladů, přičemž bude možné získat přístup k Jednotnému fondu pro řešení krizí, budou-li poskytnuty odpovídající záruky. Mohlo by se jednat o krok směrem k vytvoření evropského systému pojištění vkladů. Dokud však nebude dokončena bankovní unie, bude přetrvávat neefektivnost, protože trh bude stále roztříštěný.

2. Souvislosti a žádost Španělska o vypracování stanoviska EHSV

2.1

Španělská vláda požádala Evropský hospodářský a sociální výbor o vypracování průzkumného stanoviska k návrhu týkajícímu se bankovní unie, přičemž položila důraz na potřebu prosadit rozsáhlejší uplatňování posuzování veřejného zájmu s cílem zahrnout banky, zejména střední a malé banky, do harmonizovaného postupu pro řešení problémů v případě krize.

2.2

Dne 18. dubna 2023 předložila Komise čtyři různé legislativní návrhy s cílem posílit stávající rámec pro krizové řízení a pojištění vkladů se zaměřením na středně velké a menší banky (2).

2.3

Podle Komise zkušenosti „ukazují, že reakce na selhání mnoha středně velkých a menších bank probíhala mimo rámec pro řešení krizí“ (3), někdy s využitím „peněz daňových poplatníků namísto požadovaných vnitřních zdrojů banky nebo soukromých záchranných sítí financovaných odvětvím (systémy pojištění vkladů a fondy pro řešení krizí bank)“ (4), což mělo velmi negativní dopad na hospodářství a postoj veřejnosti.

2.4

Navrhovaná nová pravidla tedy orgánům umožní využívat řešení krize bank jako klíčovou složku souboru nástrojů krizového řízení, přičemž důležité je, že řešení krize bank by mohlo být pro klienty méně rušivé než likvidace, neboť tak mají i nadále přístup ke svým účtům a zůstávají zachovány zásadní funkce banky.

2.5

Návrhy Komise mají rovněž usnadnit používání systémů pojištění vkladů v krizových situacích s cílem ochránit vkladatele před ztrátou v případě, že je to nezbytné k tomu, aby se zabránilo rozšíření krize na další banky a rozsáhlejší újmě poškozující komunity a hospodářství. Návrh se opírá o záchranné sítě financované odvětvím (jako jsou systémy pojištění vkladů a fondy pro řešení krizí), čímž rovněž usiluje o to, aby byly v případě bankovních krizí ochráněny peníze daňových poplatníků.

2.6

Pro všechny způsobilé vkladatele v EU byl potvrzen limit pojištění vkladů ve výši 100 000 EUR na vkladatele a banku, který byl stanoven ve směrnici o systémech pojištění vkladů. Tento limit se bude vztahovat i na veřejné subjekty, jako jsou nemocnice, školy a obce, jakož i na peníze klientů uložené v určitých typech klientských fondů (tj. poskytovaných investičními společnostmi, platebními institucemi a institucemi elektronických peněz). Návrh Komise má rovněž za cíl harmonizovat normy ochrany vkladatelů v celé EU.

3. Obecné připomínky

3.1

EHSV souhlasí s cíli legislativních návrhů Komise, které mají zlepšit řízení bankovních krizí a zajistit odpovídající ochranu bankovních vkladů v případě krize.

3.2

EHSV oceňuje komplexní iniciativu Komise zaměřenou na dokončení právních předpisů, které se týkají krizového řízení a pojištění vkladů, neboť vylepšení a pokrok ve vytváření bankovní unie má stěžejní význam pro posílení jednotného evropského trhu v zájmu vkladatelů a daňových poplatníků. Dokončení bankovní unie má navíc zásadní význam pro vytvoření skutečné hospodářské a měnové unie, která bude v případě potřeby schopna zajistit finanční stabilitu a náležité krizové řízení.

3.3

EHSV se domnívá, že je naprosto nezbytné posílit stávající rámec pro krizové řízení a pojištění vkladů, na což již poukázal ve svých předchozích stanoviscích (5). Zcela jasně se to ukázalo na nedávných případech bankovních krizích ve Spojených státech a banky Credit Suisse, které měly rozsáhlý negativní dopad na stabilitu bankovního systému v USA a ve Švýcarsku, jakož i na mezinárodní finanční trhy obecně, a zejména na bankovní sektor. V EU stále chybí mechanismus k zajištění likvidity, který by bylo možné uplatnit v postupu řešení krize.

3.4

EHSV se domnívá, že výše uvedené případy bankovních krizí znovu jasně ukázaly, nakolik je důležité postupovat při omezování škod a zejména rizika šíření krize rychle a také že je nutné reagovat na problémy bank flexibilně. Doložily rovněž rozhodující úlohu mechanismu k zajištění likvidity, který umožňuje pokrýt bezprostřední potřebu likvidity a získat čas k vypracování uskutečnitelné strategie řešení krize.

3.5

Podle EHSV je z nedávných zkušeností rovněž patrné, že je důležité řádně a ve velmi krátkém čase zorganizovat převod banky v problémech do jiné banky. Je proto nezbytné zajistit, aby regulační rámec pro tyto převody poskytoval vhodné podmínky, neboť se musí uskutečnit bez obvyklých postupů náležité péče, přičemž důsledky takových transakcí jsou obrovské a nejisté. Z dosavadních zkušeností navíc vyplývá, že při nabývání banky, která prochází řešením krize, je zapotřebí obecného zvláštního režimu s cílem usnadnit co nejúčinnější začlenění banky do nové skupiny.

3.6

Integrace a řízení banky v režimu řešení krize je složitý proces a je třeba racionalizovat regulační kroky a požadavky. Jednotlivé zúčastněné orgány by měly mít možnost náležitě koordinovat své úkoly v regulačních procesech nebo ve zrychlených schvalovacích postupech v rámci opatření krizového řízení. Kromě toho je nutné zajistit, aby bylo v případě potřeby možné provádět tyto převody v rámci EU i v přeshraničním měřítku.

3.7

EHSV oceňuje, že Komise rozšířila ochranu danou systémem pojištění vkladů i na vklady veřejných orgánů a že usiluje o rozsáhlejší harmonizaci nástrojů na ochranu vkladů v celé EU. Pojištění vkladů chrání soukromé a veřejné střadatele a retailové vkladatele v případě krizové situace banky, a minimalizuje tak riziko hromadného vybírání vkladů a zmírňuje riziko šíření krize. EHSV se domnívá, že toto pojištění vkladů by mělo být v některých případech upraveno tak, aby zohledňovalo vkladatele ve složité ekonomické situaci, jako jsou osoby se zdravotním postižením nebo osoby s dlouhodobým onemocněním. Vzhledem k tomu, že náležitě financované a organizované fondy pro pojištění vkladů hrají zásadní úlohu, bude Komisí navržená větší harmonizace jistě přínosná.

3.8

EHSV konstatuje, že jedním z hlavních cílů návrhu Komise je rozšířit rozsah, v němž se uplatní řešení krize, bude-li tento postup shledán v souladu s „veřejným zájmem“. K likvidaci lze přistoupit pouze v případě, že: i) může – účinněji než řešení krize – splnit cíle, které pro samotné řešení krize stanoví směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank, a ii) není třeba využít veřejné prostředky.

3.9

EHSV plně chápe přístup Komise, její regulační důvody a dlouhodobé cíle. V souvislosti s nedávnými bankovními krizemi, k nimž došlo ve Spojených státech, však zároveň poukazuje na potřebu pragmatického přístupu, pokud jde o regulační přístup, využívání nejúčinnějších dostupných nástrojů, praktické důsledky prováděných opatření, nezbytnou spolupráci mezi zúčastněnými stranami, rychlost provedení a finanční zdroje, které mají být při uplatnění zvolených nástrojů řešení krize použity.

3.10

EHSV se domnívá, že řešení krize nemusí být vždy tím nejvhodnějším postupem k zajištění plné ochrany hospodářských ekosystémů, v nichž banka v problémech působí, především pokud jde o malé a střední banky. Je třeba poukázat na to, že v případě malých a středních bank se může ukázat, že řešení krize je ve skutečnosti nákladnější než jiné formy intervence, zejména na – mnohdy omezené – místní úrovni, kde banka působí. V tomto ohledu EHSV navrhuje, že by bylo možné posuzovat tržní podíl středních, malých a místních bank, které neprovozují přeshraniční činnost, na základě celkového podílu na vnitrostátním trhu, a nikoli na regionální úrovni v rámci členských států.

3.11

EHSV se domnívá, že by celý balíček týkající se krizového řízení a pojištění vkladů měl být náležitě koordinován s očekávanou revizí sdělení Komise z roku 2013 o státní podpoře (6) v bankovním sektoru, která přispěla ke vzniku současné nepředvídatelnosti ohledně toho, zda by řešení krize mělo být aktivováno, či nikoli. Pokud by byly regulační návrhy týkající se krizového řízení a pojištění vkladů zavedeny bez znalosti pravidel státní podpory, pak by hrozilo, že budou realizovány návrhy, jež by mohly být v rozporu s předpisy v oblasti státní podpory.

3.12

V obecném ohledu EHSV upozorňuje na význam dodržování zásady proporcionality, aby bylo možné vypracovat takové předpisy, které umožní dosáhnout stanovených cílů, aniž by byly nadměrně poškozeny zájmy malých, středních a místních bank. Při posuzování veřejného zájmu je rovněž zapotřebí zohlednit zásadu proporcionality, zvláště pokud jde o místní banky, které nepředstavují riziko pro finanční stabilitu.

4. Konkrétní připomínky

4.1

EHSV souhlasí s Komisí, že posuzování veřejného zájmu by mohlo být upřesněno tak, aby byl v celé EU uplatňován transparentnější a harmonizovanější přístup. EHSV si uvědomuje, že je pro regulační orgány vskutku velmi obtížné dosáhnout rovnováhy mezi flexibilitou a předvídatelností, přesto však poukazuje na to, že předložené legislativní návrhy zjevně plně neodstraňují značný prostor pro uvážení, který byl dříve udělen dotčeným orgánům, a ponechávají tak určitou právní nejistotu.

4.2

EHSV má za to, že je nezbytné nalézt patřičnou rovnováhu mezi lepším vymezením „kritéria veřejného zájmu“ a proporcionalitou jeho uplatňování ve vztahu k malým a místním bankám. Rozšíření rozsahu posuzování veřejného zájmu tak, aby zahrnovalo banky, které hrají důležitou úlohu na regionální úrovni, stále ponechává ve stávajícím rámci určitou nejistotu.

4.3

Vzhledem k tomu, že rozsah posuzování veřejného zájmu se zdá být větší než rozsah podle předchozích pravidel, aby zahrnoval širší škálu případů než v minulosti, považuje EHSV za zásadní, aby test nejnižších nákladů (tj. nižší zátěž při preventivních/alternativních intervencích systému pojištění vkladů v souvislosti s výplatou) fungoval účinně s cílem zajistit dostatečný manévrovací prostor tam, kde existují podmínky pro předcházení krizi nebo její zmírnění pomocí alternativních nástrojů řešení krize.

4.4

EHSV upozorňuje na nejistotu, kterou legislativní návrhy vyvolávají z hlediska rozdělení pravomocí. Platí to zejména pro rozdělení pravomocí a úkolů mezi vnitrostátní a evropské orgány, které by mohly být zapojeny do složitého rozhodovacího procesu v souvislosti s řešením bankovních krizí. V tomto ohledu má zásadní význam rychlost provedení, jak nedávno ukázalo několik případů v EU a ve Spojených státech.

4.5

EHSV konstatuje, že minimální požadavky na kapitál a způsobilé závazky (MREL) by měly být stanoveny a uplatňovány na základě velikosti a individuálního rizikového profilu dotčených bank. To by umožnilo jednak zajistit rovné podmínky pro významné banky se srovnatelným rozsahem operací a jednak ochránit specifický obchodní model malých a místních bank a bank působících v určitých speciálních sektorech či odvětvích.

4.6

Pokud jde o požadavek MREL, panují nejasnosti ohledně údajné proporcionality v definici požadavku, kterou přijala Evropská komise. Požadavek MREL by vždy (jako v případě bank, které tento požadavek již přijaly) spočíval v dodatečné kapitálové rezervě nezbytné ke krytí případných ztrát, k níž se připočte částka na rekapitalizaci. EHSV se domnívá, že je důležité přizpůsobit požadavky MREL velikosti a obchodnímu modelu jednotlivých bank.

4.7

EHSV konstatuje, že je třeba posílit a zachovat v celé EU úlohu bank a také jejich různé charakteristiky a obchodní modely, které pomáhají vytvořit silnější a diverzifikovaný evropský bankovní systém. V rámci bankovních pravidel je třeba náležitě zohlednit potřebu reálného hospodářského růstu a jeho dlouhodobý dopad na hospodářský růst v Evropě, jakož i související sociální dopad na zaměstnanost. V tomto ohledu se EHSV domnívá, že je mnohem lepší vytvořit podmínky a nástroje pro prevenci a odvrácení krize (pokud jsou tyto možnosti uskutečnitelné a dostupné), než teprve posléze provádět záchranné operace.

4.8

Včasné zásahy se mohou často ukázat jako účinné a méně nákladné než řešení krize. Postupy týkající se preventivních a alternativních opatření jsou stanoveny ve směrnici o systémech pojištění vkladů a jsou spravovány vnitrostátními systémy pojištění vkladů podle harmonizovaných pravidel a existujících záruk v několika členských státech EU. Je třeba přezkoumat hierarchii věřitelů, aby bylo možné provádět dobře fungující test nejnižších nákladů a tudíž i opatření včasného zásahu. Je rovněž důležité docílit harmonizace na evropské úrovni nebo alespoň vypracovat pokyny pro výpočty podle „zásady nejnižších nákladů“.

4.9

Vnitrostátní systémy pojištění vkladů a systémy záruk jsou klíčovou součástí záchranné sítě, kterou poskytuje rámec EU k ochraně finanční stability a posílení důvěry na trhu. Z tohoto důvodu by systémy pojištění vkladů měly hrát větší úlohu bez ohledu na to, zda mají soukromou či veřejnou právní povahu nebo zda jsou příspěvky, které tvoří jejich zdroje, dobrovolné či povinné. Důležitá je jejich veřejná funkce a striktní tržní přístup, který uplatňují při rozhodování pod dohledem příslušných orgánů.

4.10

Ukázalo se, že systémy pojištění vkladů hrají důležitou roli zejména v případě malých a středních bank („méně významné instituce“), které mají jen omezenou schopnost přístupu na trh k vydávání nástrojů splňujících požadavky MREL. Je třeba poznamenat, že některé banky, včetně bank malých a místních, prokázaly, že jsou schopny účinně provádět preventivní opatření, jež umožňují náležitě řešit nastalou krizi.

4.11

EHSV znovu zdůrazňuje to, co už uvedl v několika předchozích stanoviscích (7), a sice že evropský finanční a bankovní „ekosystém“ by měl být diverzifikovaný a udržitelný a měl by být schopen uznávat zásadní úlohu malých a středních bank na místní úrovni, jejich celkový význam na vnitrostátní úrovni a jejich přidanou hodnotu pro místní komunity a také pozitivní dopad větších kompetencí v bankovním sektoru na celou společnost. V tomto ohledu hrají rozhodující úlohu družstevní úvěrové banky (8), „etické banky“ a místní či odvětvová úroveň (jako v případě družstevních bank a etických bank pro subjekty sociální ekonomiky), což je v souladu se zásadou sociálně tržního hospodářství zakotvenou ve Smlouvě o EU.

4.12

Na druhé straně by měla být rovněž uznána úloha větších přeshraničních bankovních skupin, neboť jsou-li organizovány jako dceřiné podniky, pak zajišťují lepší diverzifikaci, jsou méně závislé na mateřských institucích a umožňují snadnější oddělení dceřiných podniků od skupiny, čímž se snižuje riziko šíření krize a zvyšuje se stabilita. Mezinárodní evropské banky mají zásadní význam, protože přispívají k internacionalizaci evropských firem.

4.13

EHSV vyzývá k tomu, aby byla pravidla bankovní unie týkající se rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů náležitě koordinována s uplatňováním pravidel státní podpory stanovených v článku 107 SFEU (9). Tato koordinace by měla zabránit právní nejistotě a rozdílnému právnímu přístupu k bankám nacházejícím se v EU. V této souvislosti by měla být řádně zohledněna zásada stanovená Soudním dvorem EU (ve věci Tercas), podle níž systémy financované ze soukromých prostředků nespadají do oblasti působnosti článku 107 SFEU (10).

V Bruselu dne 13. července 2023.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Oliver RÖPKE

(1) Sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 („Sdělení o bankovnictví“) (Úř. věst. C 216, 30.7.2013, s. 1).

(2) COM(2023) 226 final, COM(2023) 227 final, COM(2023) 228 final a COM(2023) 229 final.

(3) Tisková zpráva, 18. dubna 2023, Evropská komise.

(4) Tisková zpráva, 18. dubna 2023, Evropská komise.

(5) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2014/59/EU, pokud jde o obezřetnostní přístup ke skupinám globálních systémově významných institucí se strategií řešení krize ve více subjektech a metodiku nepřímého upisování nástrojů způsobilých pro splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky [COM(2021) 665 final – 2021/0343 (COD)] (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 111) a stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o dokončení bankovní unie [COM(2017) 592 final] (Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 46).

(6) Sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 („Sdělení o bankovnictví“) (Úř. věst. C 216, 30.7.2013, s. 1).

(7) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Dodatečné úvahy – Doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2021) 742 final) (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 75, 28.2.2023, s. 43) a Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014 za účelem zřízení evropského systému pojištění vkladů (COM(2015) 586 final – 2015/0270 (COD)) (Úř. věst. C 177, 18.5.2016, s. 21).

(8) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Podpora inkluzivnější a udržitelnější bankovní unie zlepšením příspěvku komunitních bank k místnímu rozvoji a k budování sociálně odpovědného mezinárodního a evropského finančního systému (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 14).

(9) Úř. věst. C 115, 9.5.2008, s. 91.

(10) Rozsudek ve věci C-425/19 P.

Top

Choose the experimental features you want to try