Zpravodaj:

Javier GARAT PÉREZ

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 27/03/2023
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	28. 6. 2023
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	41/0/4
Přijato na plenárním zasedání	12. 7. 2023
Plenární zasedání č.	580
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	149/0/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Oceány pokrývají 70 % rozlohy planety. Jsou zdrojem potravin a biologické rozmanitosti, pomáhají regulovat klima a zajišťují živobytí mnoha pobřežním komunitám, přičemž mají značný přínos pro zdraví, společnost a hospodářství. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se tedy domnívá, že zdravé mořské ekosystémy jsou nezbytné pro planetu a pro populace, které jsou na nich závislé.

1.2.

Evropští rybáři dodávají vysoce kvalitní produkty rybolovu s relativně nízkou uhlíkovou stopou. Po letech řádného řízení a snížení rybolovného rybolovu EHSV vítá výraznou obnovu rybích populací v Evropské unii. Podle údajů Evropské komise bylo v roce 2009 v EU loveno pouze pět populací udržitelným způsobem, přičemž v roce 2022 jich je více než šedesát a situace se dále zlepšuje (1). Rybí populace, zejména v severovýchodním Atlantiku, značně rostou a za pouhých deset let dosáhly úrovní o 50 % vyšších než v roce 2010 (2). Kromě toho pochází 99 % vykládek rybích populací regulovaných EU v severovýchodním Atlantiku (3) z udržitelných rybích populací (celosvětově je to 82,5 % (4)).

1.3.

Tato obnova však měla značné socioekonomické náklady. Snížení kvót má spolu s neustálými krizemi, které zasahují rybáře, ničivý dopad, kdy v celé Evropě dochází k vrakování plavidel. Podle organizace FAO má dnes evropské rybářské loďstvo o 28 % méně plavidel než v roce 2000. EHSV proto považuje za nezbytné zajistit, aby podniky a pracovníci měli předvídatelné příjmy, a rovněž pro ně vytvořit rámec hospodářské stability.

1.4.

Ačkoli bylo v problematice rybolovu v Evropě vyvinuto značné úsilí a bylo dosaženo pokroku v oblasti udržitelnosti a ochrany mořských ekosystémů, oceány jsou nadále vystaveny změně klimatu, acidifikaci a znečištění látkami, jako jsou plasty a další odpad či zbytky vzniklé činností na pevnině, což představuje vážnou hrozbu pro mořské ekosystémy a komunity, které jsou na nich závislé. V zájmu řešení těchto problémů a v souladu s cíli nového celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 a Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 musí EU do roku 2030 právně chránit 30 % svých moří. EHSV vyzývá členské státy, aby tohoto cíle dosáhly ve stanoveném časovém rámci a aby hledaly řešení, která umožní koexistenci s rybolovem, pokud to bude na základě vědeckých zjištění doporučeno.

1.5.

EHSV uznává, že navzdory zlepšením má rybolov i nadále dopad na životní prostředí oceánů. Je proto zřejmé, že je třeba dále zmírňovat dopad lovných zařízení, zvýšit selektivitu sítí a chránit citlivé mořské druhy a ekosystémy. Vyzývá k uplatňování strategie dekarbonizace a ochrany životního prostředí, která by se zaměřovala spíše na inovace než na zrušení činností a věnovala by stejnou pozornost třem pilířům udržitelnosti: environmentálnímu, sociálnímu a hospodářskému, což by přispělo k udržení kvalifikovaných pracovních míst v Evropě. Zejména požaduje, aby byla nalezena rovnováha mezi návrhem na zvýšení počtu tradičních rybolovných oblastí, které jsou uzavírány, a zachováním rybolovné činnosti, a to s ohledem na nepřetržité zlepšování stavu populací a na vyšší riziko snižování velikosti loďstev.

1.6.

Ačkoli akční plán není právně závazný, EHSV konstatuje, že bude mít pro členské státy a jejich loďstva značné socioekonomické náklady. Vyjadřuje proto politování nad tím, že není doplněn o socioekonomickou studii a že nepředkládá žádná opatření v oblasti dalšího financování pro ekologickou a energetickou transformaci, kterou navrhuje Evropská komise. Výbor proto vyzývá k vypracování studie sociálně-ekonomického dopadu navrhovaných opatření, zejména pokud jde o zákaz rybolovu při dně v chráněných mořských oblastech, a požaduje, aby byly vynaloženy veškeré nezbytné prostředky na spravedlivou a vyváženou transformaci, včetně pobídek a kompenzačních mechanismů.

1.7.

EHSV se domnívá, že je nezbytné, aby se případná omezení týkající se lovných zařízení pro lov při dně automaticky zohledňovala ve všech výrobcích dovážených ze třetích zemí, zejména s ohledem na to, že Evropská unie dováží 70 % ryb, které spotřebovává, a že tisíce tun ryb pocházejí ze zemí, jako je Rusko a Čína, přičemž dokonce využívají celních preferencí. Vyzývá proto Komisi, aby do akčního plánu zahrnula tržní opatření s cílem zajistit provázanost a soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami i rovné podmínky pro hospodářské subjekty z EU a mimo EU. Mobilní rybolovná zařízení pro lov při dně jsou odpovědná za 25 % celkových evropských úlovků (5). Požaduje, aby akční plán neprohloubil rozdíly v potravinovém zabezpečení a suverenitě (co se týče mořských produktů) a rybářům umožnil plně využívat rybolovné kvóty, které jim byly po právu přiděleny.

1.8.

Pokud jde o úhoře říčního, EHSV požaduje, aby bylo urychleně a soustavně vyvíjeno úsilí o obnovu přírodních stanovišť úhoře, zlepšení propojení řek a odstranění překážek migrace. Dále vyzývá také ke zlepšení přeshraniční spolupráce a k zamezení kontraproduktivním rybolovným postupům. Stejně tak Výbor považuje za důležité poukázat na to, že nedávné zákazy rybolovu pro komerční a rekreační účely, které přijala EU, mají negativní dopad na pobřežní rybolov v celé Evropě, a požaduje proto, aby byla před zvažováním dalších omezujících opatření v oblasti rybolovu provedena analýza pokroku při obnově tohoto druhu.

1.9.

EHSV zdůrazňuje klíčovou úlohu vědy při určování, řízení a zmírňování hrozeb pro mořské ekosystémy. Dospěl k závěru, že je třeba posílit a zlepšit vědecká doporučení, přijmout ekosystémový přístup k řízení mořských zdrojů a lépe zmapovat rybolovnou stopu a propady uhlíku.

1.10.

Co se týče munice a dalších znečišťujících látek, které se do moře dostaly během války, což je zejména případ Baltského moře, EHSV vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby přijaly operativní opatření k vyčištění mořského dna i legislativní opatření k ochraně vod před tímto nebezpečím.

2.   Souvislosti

2.1.

Podle Evropské komise je akční plán součástí jejího úsilí o dosažení soudržnějšího provádění politiky EU v oblasti životního prostředí a společné rybářské politiky se třemi pilíři udržitelnosti: environmentálním, sociálním a hospodářským. Jeho cílem je urychlit přechod k udržitelnějším rybolovným postupům prostřednictvím: — používání selektivnějších lovných zařízení a postupů v obchodním rybolovu s cílem snížit odlov nedospělých jedinců, a tím zvýšit možnosti rybích populací reprodukovat se a udržovat se ve volné přírodě, — využívání technologických a praktických inovací zaměřených na předcházení náhodným úlovkům citlivých druhů, — postupného ukončení rybolovu při dně ve všech chráněných mořských oblastech do roku 2030 s ohledem na jejich klíčovou úlohu při obnově biologické rozmanitosti moří a význam mořského dna pro zdraví mořských ekosystémů a zmírňování změny klimatu.

2.2.

Podle Evropské komise by tento přechod měl být podpořen snadno dostupným financováním, vědeckou prací na vývoji a propagaci inovativních rybolovných technik a robustním rámcem správy umožňujícím dialog mezi rybářskými a environmentálními komunitami.

3.   Obecné připomínky

Právní hlediska

3.1.

EHSV konstatuje, že akční plán je nezávazný a jako takový je především řadou doporučení určených členským státům, která vycházejí ze Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti (6), strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (7) a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (8). Navrhovaný akční program však bude mít pro členské státy a jejich loďstva značné socioekonomické náklady. V tomto ohledu považuje akční plán za jedinečnou příležitost k zahájení dialogu na evropské a vnitrostátní úrovni, a proto podporuje vytvoření společné zvláštní skupiny pro členské státy, v níž budou jako pozorovatelé zastoupeny zúčastněné strany (vlastníci plavidel, pracovníci a ekologové) a která zajistí koordinované a inkluzivní rozhodovací procesy, jež umožní přijímat a provádět soudržná opatření v oblasti řízení.

3.2.

EHSV připomíná, že právní předpisy EU v oblasti rybolovu a životního prostředí již vyžadují ochranu a obnovu mořského dna. Například mobilní rybolov při dně ve Středozemním moři je zakázán v hloubce větší než 1 000 metrů. V Atlantiku je zakázán lov při dně pomocí vlečných sítí v hloubce přesahující 800 metrů a nedávno zde byl pozastaven rybolov při dně v oblasti zranitelných mořských ekosystémů o rozloze 16 419 km2.

3.3.

EU však musí v souladu s cíli nového celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost a Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 právně chránit 30 % svých moří. EHSV vyzývá členské státy, aby tohoto cíle dosáhly prostřednictvím vnitrostátních strategií, které budou podporovat ekosystémový přístup a jež umožní koexistenci s rybolovem na základě vědeckých doporučení.

3.4.

Výbor zdůrazňuje, že všeobecný zákaz rybolovu při dně v chráněných mořských oblastech není stanoven žádným mezinárodním nástrojem (dohodou o biologické rozmanitosti moří v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států (9), Úmluvou o biologické rozmanitosti (10) či regionální organizací pro řízení rybolovu (11)) ani samotným acquis Unie. EHSV se proto domnívá, že je vhodné řídit se výkladem předloženým Evropskou komisí v její odpovědi na zprávu Účetního dvora (12), v níž se uvádí, že vyhlášení chráněných mořských oblastí nemusí vést k úplnému omezení lidských činností, ale spíše k zavedení účinných opatření pro řízení v souladu s cíli ochrany daných oblastí a na základě nejlepších dostupných vědeckých doporučení. To může vést k omezení rybolovných činností pouze tehdy, je-li to nezbytné pro splnění ekologických požadavků přírodních prvků, které jsou předmětem ochrany. Stejná logika se odráží ve směrnici o ochraně přírodních stanovišť (13), kde se uvádí, že opatření přijímaná na základě této směrnice musí brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní charakteristiky (čl. 6 odst. 3), a to kromě požadavku provádět posouzení dopadů případ od případu a přijímat opatření odůvodněným způsobem.

3.5.

Aby bylo zajištěno, že produkty rybolovu mohou být vyráběny v souladu s nejvyššími sociálními a environmentálními normami, aniž by byla narušena konkurenceschopnost hospodářských subjektů v jednotlivých zemích EU, měl by akční plán stanovit strategii vytvářející rovné podmínky, a to i co se týče dodržování norem třetích zemí. Kromě toho je třeba v rámci dialogů a konzultací o tom, jak ho bude každý členský stát provádět, koordinovat úsilí a zajistit, aby mohla být loďstva určité evropské vlajky působící ve vodách jiného členského státu zastoupena ve vnitrostátních procesech vyhlašování chráněných mořských oblastí. V opačném případě může docházet ke znevýhodnění, a v evropských vodách by tedy neexistovala stejná pravidla.

3.6.

Výbor upozorňuje na článek 39 SFEU, který stanoví nutnost zajistit odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva (a rybářů), zajistit plynulé zásobování a zajistit spotřebitelům dodávky za rozumné ceny. Z tohoto důvodu a s ohledem na zásadu proporcionality (článek 5 SEU) by členské státy měly navrhnout možnost s nejmenším dopadem na loďstvo, která zajistí účinnou ochranu přírody.

3.7.

EHSV připomíná, že v čl. 2 odst. 1 písm. b) Pařížské dohody (14) se zdůrazňuje nutnost zvýšit schopnost přizpůsobení nepříznivým dopadům změny klimatu a podpořit odolnost vůči změně klimatu a rozvoj s nízkými emisemi skleníkových plynů způsobem, který neohrozí produkci potravin.

Oblast působnosti

3.8.

Komise naléhavě žádá členské státy, aby přijaly vnitrostátní opatření a případně jí předložily společná doporučení s cílem zajistit, aby byl do roku 2030 mobilní rybolov při dně ve všech chráněných mořských oblastech postupně ukončen.

3.9.

EHSV připomíná, že chráněné mořské oblasti mohou vést k omezení rybolovných činností, je-li to nezbytné pro splnění ekologických požadavků přírodních prvků, které jsou předmětem ochrany. V této souvislosti mohou chráněné mořské oblasti zahrnovat mnoho dalších ochranných opatření, která nejsou spojena s rybolovem při dně, jako je ochrana mořských ptáků, kytovců nebo želv. Výbor proto vyzývá Komisi, aby při navrhování opatření pro lov při dně soustředila úsilí výhradně na ty zóny chráněných mořských oblastí, jejichž účelem je chránit zranitelné mořské dno, a nikoli na jiné zóny.

3.10.

EHSV připomíná, že cílem 3 nové Úmluvy o biologické rozmanitosti je zajistit a umožnit účinné zachování a správu nejméně 30 % pobřežních a mořských oblastí do roku 2030 prostřednictvím chráněných mořských oblastí a dalších účinných opatření zaměřených na ochranu jednotlivých území (OECM) a zároveň zaručit, aby jakékoli udržitelné využívání, pokud je v těchto oblastech vhodné, bylo plně v souladu s výsledky v oblasti ochrany, přičemž je třeba uznávat a respektovat práva místních komunit.

3.11.

EHSV v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že Komise do akčního plánu nezahrnuje účinné a inkluzivní nástroje ochrany životního prostředí, jako jsou opatření OECM. Vyzývá k používání Příručky pro určování a posuzování dalších účinných opatření zaměřených na ochranu jednotlivých území mořských rybolovných oblastí a podávání zpráv o nich, kterou v roce 2022 zveřejnila organizace FAO (15).

3.12.

EHSV rovněž požaduje, aby byla do výpočtu míry právní ochrany ve výši 30 % zahrnuta opatření OECM, a bylo tak možné tohoto cíle dosáhnout přiměřeným způsobem. V této souvislosti žádá, aby bylo započítáno další uzavření oblastí pro rybolov při dně stanovené právními předpisy v oblasti rybolovu, jako například nedávno uzavřených 87 oblastí pro rybolov při dně v Atlantiku nebo uzavření oblastí v západním Středomoří v důsledku víceletého plánu řízení.

Rybolovná stopa

3.13.

V akčním plánu se uvádí, že mobilní rybolov při dně v severovýchodním Atlantiku obecně probíhá v 80–90 % „rybolovných oblastí“, přičemž odkazuje na zvláštní doporučení rady ICES ze dne 24. června 2021. EHSV konstatuje, že takto vysoké údaje jsou dány zejména nízkým rozlišením mapování rybolovné stopy. V této souvislosti používá rada ICES k odhadu dopadu rybolovu při dně mřížku s rozlišením přibližně 17 km2 (severní šířky) a 27 km2 (jižní šířky). Jinými slovy, pokud plavidlo zakreslí čáru procházející jakýmkoli bodem v této oblasti, má se za to, že se loví v celé této oblasti. To způsobuje, že se využívaná oblast uměle zvětšuje a že politická rozhodnutí se přijímají bez přesného mapování. EHSV proto vyzývá Komisi, aby do akčního plánu zahrnula, že je nutné mapovat lovná zařízení pro lov při dně s větším rozlišením. Ve zprávě o provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (16) Komise konstatuje, že hlavními činnostmi, které způsobují skutečný fyzický úbytek bentických stanovišť (17), jsou „získávání půdy a protipovodňová ochrana, výstavba přístavů, likvidace pevného odpadu, výroba energie z obnovitelných zdrojů a dopady neudržitelných postupů akvakultury“ (18). Žádá tedy Evropskou komisi, aby rovněž navrhla dodatečná opatření k minimalizaci nebo odstranění dopadu těchto prvků, které mají následně negativní dopad na rybolovnou činnost.

Věda

3.14.

Narušení, jako je acidifikace, období abnormálně zvýšené teploty oceánů, nedostatek kyslíku, šíření toxických řas, výskyt parazitů nebo problémy s reprodukcí, mohou způsobit kolaps rybích populací nebo je donutit k přesunu do hlubších a chladnějších vod. Negativní dopad na mořské ekosystémy mají rovněž plasty, mikroplasty a další znečišťující látky pocházející z lidské činnosti. Vzhledem k těmto faktorům není tradiční věda o rybolovu v některých případech schopna pochopit stav a změny některých populací. EHSV dospěl k závěru, že kvůli tomu je více než kdy jindy nezbytné používat ekosystémový přístup a zlepšovat vědecké poznatky, aby bylo možné změny posoudit, porozumět jim a přizpůsobit se jim.

3.15.

V akčním plánu se uvádí, že Komise v roce 2024 zahájí studii, která vyčíslí kapacitu mořského dna EU pro ukládání uhlíku a možné dopady rybolovu při dně na tuto kapacitu. EHSV vítá tuto iniciativu. V této souvislosti žádá, aby bylo prozkoumáno, zda je kontrola narušení sedimentu účinná z hlediska zmírňování změny klimatu. Měl by být rovněž prozkoumán dopad přesunu rybolovné činnosti do nových, dříve nevyužitých oblastí v důsledku uzavření, jakož i dopad přírodních příčin na sediment (jako např. bouře), přičemž by měly být porovnány s dopadem rybolovu při dně.

3.16.

EHSV plně podporuje iniciativu Komise vytvořit interaktivní platformu pro selektivní a inovativní lovná zařízení s cílem sdílet znalosti a osvědčené postupy. V této souvislosti připomíná doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) týkající se inovativních lovných zařízení (19), v jejichž rámci odborníci posoudili přínosy a dopady inovativních zařízení na mořské ekosystémy, citlivá stanoviště a selektivitu v rámci rybolovu. Vítá skutečnost, že většina pokroku byla dosažena v oblasti rybolovu při dně, a vybízí k pokračování touto cestou.

Socioekonomický dopad

3.17.

Ačkoli to není povinné, EHSV vyzývá k vypracování studie socioekonomického dopadu navrhovaných opatření, zejména pokud jde o zákaz rybolovu při dně v chráněných mořských oblastech. Vzhledem k tomu, že na samotném rybolovu za použití vlečných sítí se v EU podílí 7 000 rybářských plavidel a 20 000 rybářů a že tento druh rybolovu představuje třetinu celkové rybolovné kapacity, 38 % příjmů vytvořených loďstvem EU a 25 % celkových úlovků, je nezbytné posoudit dopad navrhovaných opatření.

3.18.

EHSV žádá Komisi a členské státy, aby zkoumaly a minimalizovaly nejen přímý dopad navrhovaných opatření, jako je ztráta přístupu k tradičním lovištím, ale také dopad přesunu rybolovných činností do jiných oblastí, který může vést k neslučitelnosti lovných zařízení, nedostupnosti cílových druhů nebo nárůstu využívání paliva.

Zabezpečení potravin

3.19.

V závěrech akčního plánu se zdůrazňuje, že je nutné zaručit potravinové zabezpečení a socioekonomický blahobyt rybářů, pobřežních komunit a společnosti obecně. Zákaz lovných zařízení pro lov při dně ve stávajících chráněných mořských oblastech (10 % moří) by však vedl k 2 % nárůstu dovozu. Vzhledem k tomu, že je důležité dospět ke spravedlivé transformaci, vyzývá EHSV k vypracování studie o odhadovaném zvýšení dovozu pro cíle stanovené v daném plánu (30 % moří).

3.20.

EHSV připomíná, že 70 % ryb spotřebovávaných v EU již pochází ze třetích zemí a že mobilní zařízení pro lov při dně uloví 25 % celkových evropských úlovků. Požaduje, aby akční plán neprohloubil rozdíly v potravinovém zabezpečení a suverenitě (co se týče mořských produktů) a rybářům umožnil plně využívat rybolovné kvóty, které jim byly po právu přiděleny.

Tržní opatření

3.21.

EHSV považuje za nezbytné, aby byla omezení týkající se lovných zařízení pro lov při dně automaticky zohledňovala ve výrobcích dovážených ze třetích zemí. Zejména s ohledem na to, že tisíce tun bělomasých ryb (např. treska pestrá, treska obecná, treska skvrnitá) pocházejí z Ruska a Číny, přičemž dokonce využívají celních preferencí. Vyzývá proto Komisi, aby do akčního plánu zahrnula tržní opatření s cílem zajistit provázanost a soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami i rovné podmínky pro hospodářské subjekty z EU a mimo EU.

Financování

3.22.

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že akční plán nepředkládá žádná opatření v oblasti dalšího financování pro ekologickou a energetickou transformaci, kterou navrhuje Evropská komise. Tak významná iniciativa, která se týká tolika rybářských plavidel pro lov při dně, musí být doprovázena nezbytnými pobídkami a kompenzačními mechanismy. Požaduje, aby byla státní podpora směřována do výzkumu a inovací s cílem omezit kontakt s mořským dnem, a nikoli do změny lovných zařízení nebo vrakování. To by vyžadovalo obrovské finanční částky, které ve stávajících fondech nejsou k dispozici, a navíc by to znamenalo technické překážky při změně metod rybolovu. Dále požaduje, aby byla zohledněna sezónnost a specifičnost odvětví rybolovu. Žádá, aby kromě Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) přijal Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj programy zaměřené na rybolov, jejichž účelem by bylo zlepšit směrování finančních prostředků do oblastí, kde jsou nejvíce zapotřebí. Vyzývá také Evropskou komisi, aby připravovala monitorovací zprávy, jež by umožnily ověřit, zda jsou finanční prostředky řádně využívány a rozdělovány.

Vedlejší úlovky

3.23.

EHSV plně souhlasí s Komisí, že je třeba minimalizovat náhodné úlovky citlivých mořských druhů a pokud možno těmto úlovkům úplně zamezit (jako např. úlovkům delfína obecného v Biskajském zálivu). Vyjadřuje znepokojení ohledně zranitelných druhů, které jsou obzvláště ohroženy, jako jsou některé druhy žraloků, mořské želvy, mořští savci (středobaltská sviňucha obecná a tuleň středomořský) a mořští ptáci (buřňák baleárský). Vyzývá členské státy, aby přijaly vnitrostátní nebo společná opatření k minimalizaci vedlejších úlovků.

3.24.

V tomto ohledu EHSV vítá nejnovější opatření přijatá některými členskými státy, které na palubu vyslaly pozorovatele a umístily akustická zařízení vydávající ultrazvukové signály za účelem zaplašení delfínů. Nakonec vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že uzavření rybolovných oblastí na ochranu citlivých druhů budou vyvážená, a aby zohlednily značný socioekonomický dopad tohoto opatření na loďstvo.

3.25.

Pokud jde o úhoře říčního, EHSV je znepokojen nízkým stavem tohoto druhu a připomíná rozhodná opatření ke zlepšení, která přijala Rada v prosinci 2022 a která znamenala šestiměsíční pozastavení jeho lovu v mořích a úplný zákaz rekreačního rybolovu. V této souvislosti připomíná, že tato opatření budou mít významný negativní dopad na pobřežní rybolov v celé Evropě, a vyzývá proto, aby byla před přijetím dalších omezujících opatření provedena analýza pokroku v rámci obnovy tohoto druhu. Výbor se nicméně domnívá, že je zcela nezbytné se zabývat všemi dopady, ať už souvisí s rybolovem, či nikoli, a lépe provádět příslušné právní předpisy, jako je rámcová směrnice o vodě (20), směrnice o ochraně přírodních stanovišť a rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, aby se situace co nejdříve zlepšila a zabránilo se dalším omezením.

Ostatní znečišťující látky

3.26.

Odhaduje se, že jen na dně Baltského moře se v důsledku válek minulého století nachází přibližně 50 000 tun chemické munice, 500 000 tun konvenčních zbraní a 10 000 vraků (21). Toto nebezpečí ještě zhoršuje brutální vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině. Potopená munice představuje skutečnou hrozbu pro lidský život a mořské prostředí a ohrožuje nejen rybolov a lodní dopravu, ale také rozvoj dalších odvětví modré ekonomiky. Vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby přijaly operativní opatření k vyčištění mořského dna i legislativní opatření k ochraně vod před tímto nebezpečím. Připomíná význam Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a vnitrostátních programů členských států podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí pro ochranu mořského prostředí jako zdroje dodávek bezpečných a zdravých potravin pro člověka.

Modrá ekonomika

3.27.

EHSV připomíná, že různá odvětví, která tvoří modrou ekonomiku, jsou vzájemně provázána (rybolov, biotechnologie, lodní doprava, námořní doprava, akvakultura, loděnice, dodavatelský řetězec, logistika a doprava). Ztráta nebo vrakování rybářských plavidel má proto přímý dopad na evropské loděnice a další logistické služby. V této souvislosti vyzývá k uplatňování strategie dekarbonizace a ochrany životního prostředí, která by se zaměřovala spíše na inovace než na zrušení činností a věnovala by stejnou pozornost třem pilířům udržitelnosti: environmentálnímu, sociálnímu a hospodářskému, což by přispělo k udržení kvalifikovaných pracovních míst v Evropě (22). Dále připomíná, že odvětví rybolovu přispívá právě k udržení obyvatelstva v pobřežních venkovských komunitách, které jsou na tomto odvětví vysoce závislé (23). Snížení nebo zrušení rybolovu přímo vede k nárůstu migračních toků do velkých měst se všemi problémy, které jsou s koncentrací obyvatelstva spojeny.

Větrná energie

3.28.

V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu si EU stanovila cíl dvacetinásobně zvýšit výrobu energie na moři v EU za účelem dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Toto zvýšení se však neobejde bez dopadů na mořské prostředí, jako je umisťování větrných elektráren a pokládání kabelů v hlubinných vodách. Několik členských států dokonce oznámilo, že své elektrizační soustavy na volném moři propojí, a to zejména prostřednictvím umělých energetických ostrovů v Baltském moři a Atlantském oceánu. EHSV si je plně vědom toho, že jsou nutné obnovitelné zdroje energie, které by existovaly souběžně s udržitelnými zdroji potravin. (24) Žádá proto, aby byla větrná energie na moři rozvíjena obezřetně a byl omezen její dopad na biologickou rozmanitost, a nedocházelo tedy ke stejným chybám jako v minulosti. Dále požaduje, aby umisťování těchto struktur nemělo dopad na tradiční loviště rybářů.

---

(1)  COM(2023) 103.

(2)  STECF Adhoc 20-01.

(3)  COM(2020) 248.

(4)   The State of World Fisheries and Aquaculture 2022 (Stav světového rybolovu a akvakultury) (FAO).

(5)  STECF 21-08.

(6)  COM(2020) 380.

(7)  COM(2021) 82.

(8)  COM(2020) 381.

(9)  Dohoda o zachování a udržitelném využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech nacházejících se mimo jurisdikci jednotlivých států.

(10)  Úmluva o biologické rozmanitosti.

(11)  Regionální organizace pro řízení rybolovu.

(12)  EÚD: Zvláštní zpráva 26/2020.

(13)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(14)  Pařížská dohoda z roku 2015 (OSN).

(15)   Handbook for identifying, evaluating and reporting other effective area-based conservation measures in marine fisheries (FAO).

(16)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(17)  Stanoviště nacházející se na mořském dně.

(18)  COM(2020) 259.

(19)  ICES sr.2020.12.

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(21)   Clearing chemical and conventional munitions from the sea (Odstraňování chemických a konvenčních municí z moře) (Euractiv).

(22)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o novém přístupu pro udržitelnou modrou ekonomiku v EU – Přeměna modré ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost (COM(2021) 240 final) (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 108).

(23)  Stanovisko Výboru regionů Společná rybářská politika v praxi: směrem k udržitelným a odolným pobřežním komunitám v EU (NAT-VII/035).

(24)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost“ (COM(2020) 741 final) (Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 152).