Zpravodaj:

Miguel Ángel CABRA DE LUNA

Žádost španělského předsednictví Rady	dopis ze dne 8. 12. 2022
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie průzkumné stanovisko
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	21. 6. 2023
Přijato na plenárním zasedání	12. 7. 2023
Plenární zasedání č.	580
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	189/01/02

1.   Závěry a doporučení

1.1

Demografickou výzvu, jíž čelí evropská společnost, je třeba řešit prostřednictvím politik, které přinesou změnu paradigmatu, zviditelní starší osoby, upustí od vize zaměřující se na péči o tyto osoby a soustředí se na posílení jejich postavení a boření agestických přístupů. Aby bylo možné čelit současné demografické výzvě, musí být odstraněny překážky a využity příležitosti spojené se stárnutím obyvatelstva.

1.2

Starší lidé nadále čelí vysoké míře nezaměstnanosti, zvýšenému riziku diskriminace a izolace a nerovnému přístupu k důstojným příjmům, což komplikuje aktivní stárnutí. Vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti starších pracovníků v EU je i nadále podprůměrná, jsou zapotřebí opatření, díky nimž bude možné přizpůsobovat pracovní místa, a opatření v oblastech odborné přípravy a podpory zaměstnanosti až do oficiálního věku odchodu do důchodu.

1.3

Systémy zdravotní péče, prevence a vzdělávání v oblasti zdraví jsou klíčovými faktory pro prodloužení dlouhověkosti prožité v dobré psychické a fyzické kondici. V tomto ohledu je přístupnost – zejména pokud jde o vlastní domácnost a její okolí – rozhodujícím faktorem předcházení zraněním a zdravotním poškozením, která vedou k závislosti a zhoršení fyzického a psychického stavu a brání aktivnímu a zdravému životu (1).

1.4

K podpoře zdravého a aktivního stárnutí jsou nezbytné investice do výzkumu, vývoje a inovací, včetně vývoje technologií, produktů a služeb, které budou dostupné pro všechny a které nabídnou řešení pro širokou škálu potřeb starších osob.

1.5

Dne 27. ledna 2021 Evropská komise zveřejnila zelenou knihu o stárnutí. Jedním z největších nedostatků zelené knihy Komise je to, že na věk a starší osoby pohlíží prizmatem nákladů či výdajů pro společnost a přehlíží sociální a hospodářské přínosy v případě aktivnějšího začleňování starších osob, jakož i emocionální rozměr stárnutí.

1.6

Vzhledem k tomu, že dosud nebyla navržena žádná ucelená politika zabývající se otázkami stárnutí či zaměřená výhradně na starší osoby, musí EU přijmout novou evropskou strategii pro starší osoby, jejímiž základními cíli budou: ochrana všech jejich práv a jejich plné zapojení v rámci společnosti a hospodářství. Nová evropská strategie pro starší osoby přispěje k nezbytné změně přístupu, který zaujímají politiky zabývající se otázkami věku a starších osob v současnosti a v budoucnu.

1.7

Tato strategie bude obsahovat rozpracované návrhy a opatření v oblastech, jako je rovnost a nediskriminace, genderový rozměr, práva a přístup k nim, zapojení do společnosti, zaměstnanost, vzdělávání a odborná příprava, důstojné příjmy a sociální začleňování. Členské státy také na jejím základě vypracují vnitrostátní plány obsahující konkrétní cíle a ukazatele.

1.8

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby novou strategii urychleně předložila do konce stávajícího funkčního období a doplnila ji zárukou pro starší osoby – po vzoru záruky pro mladé lidi či záruky pro děti –, která bude nástrojem k realizaci nové strategie.

1.9

EHSV vyzývá členské státy, aby přijaly tuto novou záruku, jež by jim umožnila využívat k financování programů na podporu starších osob různé rámce financování EU, jako je Evropský sociální fond plus, a aby učinily demografii klíčovým aspektem procesu evropského semestru a formulování doporučení pro jednotlivé země.

1.10

EHSV apeluje na Evropskou komisi a členské státy, aby neodkladně sepsaly, rozpracovaly, podepsaly, realizovaly a monitorovaly evropské prohlášení o starších osobách, které by obsahovalo závazek, že během současného funkčního období 2019–2024 bude vypracována evropská strategie pro starší osoby.

1.11

Jak je uvedeno ve stanovisku Na cestě k novému modelu péče o starší osoby: poučení z pandemie COVID-19 (2), EHSV požaduje, aby Evropská komise ustavila evropský rok starších osob jako symbol uznání základních práv, které starším osobám náležejí, a přístupu k nim a jako vyjádření jejich přínosu společnosti.

1.12

EHSV zdůrazňuje úlohu sociálních partnerů a sociálního dialogu v souladu s autonomní rámcovou dohodou evropských sociálních partnerů o aktivním stárnutí a mezigeneračním přístupu (3).

1.13

EHSV vyzývá k tomu, aby byly zahájeny konzultace s organizacemi občanské společnosti, zejména s těmi, které zastupují starší osoby, s rodinnými příslušníky starších osob a profesními organizacemi, které je podporují, jakož i s organizacemi zabývajícími se rovností, zástupci osob se zdravotním postižením, poskytovateli služeb, organizacemi sociální ekonomiky atd.

1.14

EHSV žádá, aby byla navazována partnerství veřejného a soukromého sektoru, a to jako doplňkový prostředek, který pomůže využít potenciál aktivního zapojení starších osob v oblastech, jako je kultura, vzdělávání, sport, cestovní ruch atd.

1.15

EHSV vyzývá k vytvoření evropské agentury pro starší osoby, stárnutí a demografickou výzvu, s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů, budování technických kapacit a provádění konkrétních opatření v oblasti působnosti strategie (4).

1.16

EHSV vyzývá k tomu, aby mezi sebou členské státy koordinovaly činnost veřejných ochránců práv (ombudsmanů) starších osob a aby tato koordinace probíhala i mezi správními orgány a soukromým sektorem. Tito ochránci mohou pomáhat starším lidem při jednání s veřejnými orgány, přijímat stížnosti na diskriminaci na základě věku, zajišťovat přístup k základním službám nebo starším osobám zaručit minimální příjem (5).

1.17

Pokud jde o mezinárodní úroveň, vyzývá EHSV k přijetí úmluvy OSN o právech starších osob – po vzoru Úmluvy OSN o právech dítěte nebo Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (6) – s cílem zajistit rovná práva i pro osoby staršího věku. Do její přípravy je nezbytné aktivně zapojit organizace občanské společnosti zastupující starší osoby a příslušné zainteresované strany.

1.18

EHSV vítá, že bylo v rámci GŘ pro spravedlnost Evropské komise vytvořeno oddělení, které se zabývá problematikou rovnosti a předcházení diskriminaci na základě věku; vyzývá Komisi, aby vytvořila útvar, který by se věnoval problematice stárnutí a demografické výzvy, což by umožnilo koordinaci politik zaměřených na straší osoby.

1.19

Konstatuje, že stojí za zvážení, aby byla na podporu všech těchto opatření v rámci EHSV zřízena skupina ad hoc, která by prováděla iniciativy zaměřené na problematiku stárnutí obyvatelstva a demografické výzvy a příležitosti, v souladu se stanoviskem Na cestě k novému modelu péče o starší osoby: poučení z pandemie COVID-19 (7). Bylo by to rovněž konkrétním výrazem podpory, kterou EHSV vyjadřuje pokroku politik ve prospěch starších osob.

2.   Obecné připomínky

2.1

Demografická výzva (stále větší dlouhověkost a snížená plodnost v posledních desetiletích) patří spolu se změnou klimatu a technologickou revolucí související s umělou inteligencí k ústředním problematikám, pokud jde o změny formující budoucí uspořádání ve společnosti.

2.2

Odhaduje se, že počet obyvatel zemí EU starších 65 let do roku 2050 vzroste z 90,5 milionu, jichž dosahoval na začátku roku 2019, na 129,8 milionu. Ve stejném období se v EU počet osob ve věku 75–84 let zvýší o 56,1 %, a počet osob ve věku 65–74 let vzroste o 16,6 %. Naopak osob mladších 55 let bude v EU podle odhadů v roce 2050 žít o 13,5 % méně.

2.3

Míra zaměstnanosti starších pracovníků v EU však přesto zůstává pod průměrem. V roce 2019 bylo zaměstnáno pouze 59,1 % osob ve věku 55–64 let v porovnání s 73,1 % pracovníků ve věku 20–64 let. Lidé v předdůchodovém věku (55–64 let) vykazují jednu z nejvyšších měr chudoby a sociálního vyloučení v EU.

2.4

Průměrný věk odchodu do důchodu v EU se pohybuje kolem 65 let a průměrná naděje dožití je přibližně 84 let, což znamená, že většina lidí prožije v důchodu přibližně dvacet let. Proto je nezbytné podporovat to, aby se lidé dožívali vysokého věku v dobrém zdravotním stavu.

2.5

Podle zprávy Eurobarometru o diskriminaci v EU z roku 2019 je diskriminace na základě věku spolu s diskriminací na základě pohlaví nejrozšířenější formou diskriminace v EU.

2.6

Starší lidé mají jako skupina nejvyšší riziko zdravotního postižení, neboť v důsledku stárnutí jsou lidé zdravotnímu postižení vystaveni více – 48,5 % osob se zdravotním postižením je starších 65 let.

2.7

Celkové náhradové poměry důchodů v EU činí 58 % (8), avšak dle odhadů připadá v mnoha zemích 40 % bohatství a část kupní síly na starší lidi, přičemž jejich rozložení mezi ženami a muži a mezi různými příjmovými skupinami je nerovnoměrné. To znamená, že starší osoby mají značný potenciál coby spotřebitelé.

2.8

Starší spotřebitelé tvoří značnou část ekonomiky a jejich podíl na spotřebě i nadále poroste. Očekává se, že stříbrná ekonomika poroste v celé EU přibližně o 5 % ročně a v roce 2025 dosáhne 5,7 bilionu EUR (9).

2.9

EU musí zavést účinné strategie, jež zohlední demografický a hospodářský rozvoj všech regionů a zároveň se budou věnovat příležitostem, které může stříbrná ekonomika nabídnout (10).

3.   Nová politika EU v oblasti práv starších osob

3.1

V roce 2002 předložila OSN na posledním světovém shromáždění o stárnutí v Madridu mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí, první mezinárodní dohodu, v níž je na starší osoby nahlíženo jako na někoho, kdo se podílí na rozvoji společnosti. OSN také zřídila Otevřenou pracovní skupinu pro otázky stárnutí.

3.2

Dne 27. ledna 2021 Evropská komise zveřejnila dokument Zelená kniha o stárnutí – Podpora mezigenerační solidarity a odpovědnosti (11), v němž položila základy budoucích politik na podporu starších osob.

3.3

V zelené knize uvádí, že zdravé a aktivní stárnutí má pozitivní dopad na trh práce, míru zaměstnanosti a systémy sociální ochrany, a tím i na růst a produktivitu hospodářství.

3.4

Zelená kniha také potvrzuje, že je nutné přijmout konkrétní a rozhodná opatření na podporu starších osob ve všech tematických oblastech politiky, avšak sama o sobě neobsahuje konkrétní program iniciativ, které by měly předložit EU a členské státy.

3.5

Nové politiky EU musí přinést změnu paradigmatu, zviditelnit starší lidi, upustit od vize zaměřující se na péči o tyto osoby a soustředit se na posílení jejich postavení a boření agestických přístupů.

4.   Na cestě k evropské strategii

4.1

Zelená kniha sice byla posunem k realizaci závazků, jež byly již před dvaceti lety přijaty v Madridském plánu, ale obsahuje řadu nedostatků, které je třeba odstranit. Dosud totiž nebyla navržena žádná ucelená politika zabývající se otázkami stárnutí či zaměřená výhradně na starší osoby.

4.2

Jedním z největších nedostatků zelené knihy Komise je to, že na věk a starší osoby pohlíží prizmatem nákladů či výdajů pro společnost a přehlíží sociální a hospodářské přínosy v případě aktivnějšího začleňování starších osob. Navíc věk spojuje věk s úbytkem schopností, pasivitou a zranitelností. Aby bylo možno využít potenciál stárnutí, je třeba na věc pohlížet z hlediska lidských práv, dobrých životních podmínek a toho, jak mohou starší osoby přispět k rozvoji společnosti a ekonomiky, a nástrojů, které jim to umožní.

4.3

V průběhu posledních let byla představena a projednána řada iniciativ, které s věkem úzce souvisejí. Patří mezi ně Evropská strategie v oblasti péče, akční plán pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024, Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, závazky přijaté členskými státy v souvislosti s iniciativou OSN týkající se dopadu onemocnění COVID-19 na starší osoby a různé závěry Rady EU – týkající se lidských práv, účasti a dobrých životních podmínek starších osob v éře digitalizace (12), začleňování problematiky stárnutí do veřejných politik (13) nebo oživení po skončení pandemie COVID-19 s ohledem na lidská práva (14).

4.4

Nová evropská strategie pro starší osoby přispěje k tomu, aby došlo k nezbytné změně přístupu, který zaujímají politiky zabývající se problematikou věku a starších osob v současnosti a v budoucnu. Tyto politiky musí klást důraz na příležitosti lidského, sociálního a ekonomického rázu a zlepšit možnosti občanů a možnosti účasti, neboť starší lidé mají často nevyužitý intelektuální, ekonomický a sociální kapitál. Strategie podpoří mezigenerační solidaritu a přístup založený na životním cyklu s cílem omezit výskyt problémů souvisejících s věkem a těmto problémům předcházet. Zkoriguje tak stávající přístup, který stárnutí vnímá z hlediska nákladů.

4.5

Díky strategii bude rovněž možné upevnit základní zásady iniciativ vypracovaných EU a mezinárodními organizacemi od podpisu Madridského plánu v roce 2002. Strategie zároveň navrhne konkrétní opatření a plány týkající se tvorby politik zabývajících se staršími osobami.

4.6

Evropská strategie pro starší osoby povede ke vzniku mezigeneračního paktu založeného na respektu a solidaritě mezi generacemi, jehož hlavním cílem bude zajistit přístup ke kvalitnímu vzdělávání, a to v průběhu celého života, k důstojnému zaměstnání a k systémům sociální ochrany koncipovaným na globální úrovni (15).

4.7

Strategie bude navíc užitečná nejen pro starší lidi, ale pro celou populaci, včetně osob, které o starší osoby pečují, a to i z hlediska přípravy mladších generací na vlastní stárnutí.

5.   Pilíře nové evropské strategie pro starší osoby

5.1

Nová evropská strategie se musí zabývat výzvami, jimž čelí všichni starší lidé jako nesourodá skupina osob, a současně podporovat politická opatření, jež jsou zapotřebí k tomu, aby bylo možné využít všech příležitostí, které nabízí aktivní a zdravé stárnutí.

5.2

Měla by se opírat o politiky, které budou podporovat prevenci a předvídání důsledků pokročilého věku a přípravu na něj, jakož i o opatření zajišťující účast a aktivní občanství, například formou celoživotního učení, zdravého stárnutí a aktivního zapojení. Jedná se o nejlepší způsob, jak minimalizovat nerovnosti související s věkem a sociální a ekonomické zátěže vyplývající ze stárnutí (16). Strategie bude lidi motivovat k tomu, aby přijali vhodná opatření k řešení důsledků stárnutí.

5.3

V rámci této strategie by členské státy měly vypracovat své vlastní vnitrostátní plány týkající se stárnutí s konkrétními cíli a ukazateli pro měření účinnosti politik na podporu starších osob. Navrhnou také konkrétní opatření na podporu cílů a pilířů evropské strategie.

5.   Rovnost a nediskriminace

5.4.1

Rovnost a nediskriminace na základě věku jsou základními zásadami, které jsou pevně zakotveny ve Smlouvách a v evropských právních předpisech. „Ageismus“ však stále přetrvává v příliš mnoha oblastech našeho života a vytváří překážky pro plné zapojení starších osob do společnosti.

5.4.2

Budoucí strategie pro starší osoby by proto měla:

5.4.2.1

posílit rovnost bez ohledu na věk jako základní zásadu a jako rozměr, který má být začleněn do všech politik EU, a podpořit přijetí směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (17);

5.4.2.2

navrhnout konkrétní opatření na zvýšení povědomí o diskriminaci na základě věku, o starších osobách a jejich právech a o příležitostech, které nabízí jejich začlenění, a na podporu pozitivního obrazu staršího věku;

5.4.2.3

zajistit, aby členské státy a soudy členských států i soudy evropské důsledně a nestranně uplatňovaly směrnici o rovnosti v zaměstnání, a navrhnout pokyny pro lepší vymezení zásady rovnosti v pracovní oblasti bez ohledu na věk;

5.4.2.4

věnovat zvláštní pozornost starším ženám, které mají delší střední délku života než muži, jsou schopny zůstat aktivní po delší dobu a současně jsou více vystaveny diskriminaci nebo osamělosti;

5.4.2.5

navrhnout opatření k řešení vícenásobné diskriminace ve stáří a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, mimo jiné pokud jde o potíže, s nimiž se potýkají starší osoby se zdravotním postižením, starší osoby LGBTIQ+, starší osoby menšinového etnického původu nebo starší migranti;

5.4.2.6

napravit současné vyloučení starších osob z údajů, statistik a průzkumů veřejného mínění vypracovaných veřejnými orgány včetně Eurostatu nebo Eurobarometru, zabývat se věkovými omezeními v průzkumech, rozčleněním podle věku v rámci kategorie „starších osob“ nebo nedostatkem informací o starších lidech žijících v ústavech; zajistit, aby byly shromažďovány, rozčleňovány, analyzovány, používány a šířeny údaje týkající se všech věkových a jinak definovaných skupin a aby členské státy shromažďovaly vhodné, srovnatelné a spolehlivé údaje;

5.4.2.7

zaručit, aby Agentura Evropské unie pro základní práva do své činnosti lépe začlenila aspekty diskriminace na základě věku a lidská práva starších osob.

5.5   Zapojení do společnosti

5.5.1

Aby bylo možné využít sociálních a ekonomických příležitostí, které nabízí větší začlenění starších osob, je nezbytné podpořit jejich intenzivnější zapojení, a to zejména zapojení do hospodářských činností.

5.5.2

V zájmu podpory plné aktivní účasti starších osob by nová strategie měla navrhnout konkrétní iniciativy na odpovídající úrovni kompetencí, s cílem:

5.5.2.1

zajistit přístupnost zastavěného prostředí – také pokud jde o přístupnost vlastní domácnosti – a digitálního zboží a služeb díky zavedení a monitorování právních nástrojů, jako je evropský akt o přístupnosti, směrnice o přístupnosti internetových stránek, právní předpisy o přístupnosti dopravy nebo různé povinnosti v oblasti zajištění přístupnosti vyplývající z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

5.5.2.2

podporovat iniciativy a politiky, které jsou v souladu s článkem 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, s cílem zajistit nezávislý život a začlenění do společnosti v každém věku;

5.5.2.3

podporovat koncepci měst pro všechny a modely inteligentního, ekologického a inkluzivního urbanismu, které mají vyvážit rizika izolace a nechtěné osamělosti, a to jak v městských oblastech, tak na venkově. Design pro všechny, mobilita a mezilidské vztahy mají zásadní význam z hlediska společenského života;

5.5.2.4

tam, kde je to potřeba, odstranit překážky, které starší osoby vylučují z demokratických nebo ústavodárných procesů, jako jsou volby do Evropského parlamentu, neboť starší lidé představují významnou volební sílu a jsou nositeli plných práv;

5.5.2.5

odstranit „digitální propast a chudobu“ díky tomu, že budou vytvořeny iniciativy zaměřené na zlepšení infrastruktury, na ustavení podpůrných týmů a zavádění odborné přípravy za účelem zvyšování digitální gramotnosti všech věkových skupin, a budou do nich nasměrovány finanční prostředky. Současně je třeba zachovat povinnost zpřístupnit základní zboží a služby i jinak než v digitálním prostředí;

5.5.2.6

zajistit vedle veřejné dopravy i další základní služby v oblastech péče, zdraví, bydlení, kultury, volnočasových aktivit, aktivního zapojení do společenského života atd.;

5.5.2.7

podpořit doporučení Evropské komise týkající se boje proti nechtěné osamělosti a zajistit, aby v souvislosti se současnými demografickými změnami byly služby v oblasti duševního zdraví a sociální a dlouhodobé péče přístupné, cenově dostupné, integrované, aby se opíraly o komunitu a aby bylo snadné je využívat. Podporovat rovněž členské státy prostřednictvím shromažďování a předávání osvědčených postupů za pomoci nové evropské agentury pro starší osoby, stárnutí a demografickou výzvu (18).

5.5.2.8

navrhnout opatření na ochranu práv starších spotřebitelů, neboť ti jsou v rámci evropského acquis považováni za zranitelné spotřebitele;

5.5.2.9

navrhnout opatření na podporu dobrovolnictví s přidanou hodnotou pro starší osoby a nabídnout starším lidem, kteří mají zájem předávat mladším generacím své pracovní zkušenosti, mentoringové programy;

5.5.2.10

investovat do výzkumu a vývoje s cílem podpořit zdravé a aktivní stárnutí, včetně vývoje technologií, výrobků a služeb dostupných pro všechny, a to za přímé účasti starších osob, tak aby bylo možné najít řešení pro širokou škálu potřeb starších osob, a propagovat sociální inovace;

5.5.2.11

pokračovat v provádění akčního plánu digitálního vzdělávání s cílem podpořit členské státy ve vytváření podmínek příznivých pro rozvoj vyspělých digitálních kapacit speciálně zaměřených na celoživotní učení (19), a nikoli pouze na účast na trhu práce, a položit základy pro specifická opatření zacílená na starší osoby a prostředí, v němž žijí.

5.6   Zaměstnanost, vzdělávání a odborná příprava

5.6.1

Aby bylo možné čelit současné demografické výzvě, je nutné odstranit překážky a využít příležitosti k tomu, aby byly na trh práce začleňováni starší lidé a lidé, kteří si přejí pracovat i po dosažení věku odchodu do důchodu. Strategie by měla podpořit výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem zlepšit zaměstnanost starších osob.

5.6.2

Měla by být založena na flexibilním modelu, v němž by přechod mezi učením, prací, péčí o rodinu, neaktivním obdobím/důchodem probíhal několikrát za život a v různém věku, a to i po dosažení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu. Pečovatelské a podpůrné služby pro všechny generace, včetně zařízení péče o děti a dlouhodobé péče, by měly být všem věkovým kategoriím, a to jak mužům, tak ženám, oporou pro aktivní zapojení do společnosti. Strategie by měla zahrnovat konkrétní opatření na podporu neformálních pečovatelů, neboť ti mají ve vztahu ke starším osobám, o které pečují, zásadní úlohu. V tomto ohledu by mohla být vypracována konkrétní doporučení pro otázky slaďování pracovního a rodinného života, náhrady mezd či finanční podpory, rozmanité nabídky služeb zajišťujících výpomoc a péči o členy rodiny, dostupnosti poradenských služeb a služeb odborné přípravy atd.

5.6.3

Za tímto účelem by evropská strategie v souladu s pravomocemi členských států měla:

5.6.3.1

posoudit četnost výjimek ze směrnice o zaměstnanosti a směrnice o minimálních mzdách, které se týkají věku, navrhnout pokyny pro provádění zásad rovnosti na základě věku v zaměstnání a v případě potřeby najít jiné způsoby nebo úpravy, jakými lze zlepšit provádění těchto směrnic a předcházet diskriminaci starších osob, jež si přejí zůstat na trhu práce;

5.6.3.2

stimulovat mezigenerační mentoring prostřednictvím specializovaných programů;

5.6.3.3

v souladu s aktuálními politikami zahrnout do příštího rámce EU pro BOZP opatření proti fyzickým a psychosociálním rizikům, jako je stres a vyhoření, a věnovat se jejich prevenci;

5.6.3.4

podněcovat podnikatelského ducha starších osob přehodnocením stávajících překážek, jako je ztráta důchodových práv, usnadněním přístupu k financování, podporou inkubátorů pro mezigenerační spolupodnikání či převodů podniků přecházejících z vlastnictví starších podnikatelů (20) do vlastnictví mladších podnikatelů a podporou iniciativ realizovaných na úrovni sociální ekonomiky;

5.6.3.5

stimulovat sociální ekonomiku coby odvětví zaměřené na člověka a přínos z hlediska společnosti, neboť může starším lidem nabídnout nové pracovní a podnikatelské příležitosti (21);

5.6.3.6

podporovat a zlepšovat dostupnost programů Erasmus+ a vzdělávacích technologií pro starší osoby – a plně při tom využívat jejich mezigenerační rozměr – a nabízet starším osobám vzdělávací příležitosti a akademickou mobilitu, a to i v místech, kde je přístup ke vzdělávání komplikovaný, jako jsou zařízení dlouhodobé péče. Měly by být rovněž plně využity příležitosti, které nabízejí mikrocertifikáty a digitální vzdělávací nástroje, jako jsou otevřené on-line kurzy (MOOC);

5.6.3.7

navrhnout opatření za účelem zlepšení finančního vzdělávání starších osob, díky čemuž by mohlo dojít k mobilizaci neaktivních zdrojů a zvýšení konkurenceschopnosti. Zvláštní pozornost by měla být věnována rozvoji dovedností starších osob, tak aby byly schopny jednat jako informovaní investoři a aby se zabránilo nevhodným finančním investicím nebo nevhodné spotřebě;

5.6.3.8

vypracovat návrhy s cílem bránit odlivu mozků všech generací, ať už mezi členskými státy nebo mimo EU, a to na základě Evropské agendy dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (22).

5.7   Důstojný příjem a sociální začlenění

5.7.1.

V roce 2019 činil v EU podíl osob v důchodu ve věku nad 65 let, které byly ohroženy chudobou, 15,1 %. V EU byl mezi lety 2010 a 2019 podíl žen starších 65 let pobírajících důchod, které byly ohroženy chudobou, o 3 až 4 procentní body vyšší než u mužů.

5.7.

V zájmu nápravy této situace a minimalizace rizika chudoby a sociálního vyloučení starších osob, v souladu s výlučnými pravomocemi členských států a s přihlédnutím k úloze sociálních partnerů by strategie měla podporovat důstojný příjem starších osob tím, že navrhne iniciativy s cílem:

5.7.2.1

vytvořit penzijní systémy, jež poskytnou přiměřené důchody, aby důchodci nebyli závislí na podpoře v podobě minimálního příjmu, jak je uvedeno ve stanovisku EHSV k návrhu doporučení Rady o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění (23); v souladu s tím vyhodnotit společně s členskými státy možnost přijmout konvergenční opatření s cílem zajistit minimální příjem všem starším osobám a pomoci jim zůstat v zaměstnání, pokud si to přejí.

5.7.2.2

vypracovat záruku pro starší osoby, která by je chránila před chudobou a umožnila jim po 65. roce věku žít důstojný a aktivní život, včetně zvláštní podpory pro osoby starší 75/80 let, a to v závislosti na specifické situaci jednotlivých členských států;

5.7.2.3

zajistit přiměřenost důchodů v průběhu času, případně zaručit valorizaci důchodů, tak aby kopírovala vývoj životních nákladů, a s přihlédnutím ke specifickým výdajům starších osob (jako jsou výdaje na zdravotní péči, dlouhodobou péči atd.);

5.7.2.4

snížit rozdíly ve výši důchodů žen a mužů a v případě potřeby podporovat zavedení kreditů za péči v rámci systémů sociální ochrany nebo daňových systémů;

5.7.2.5

vytvořit rámec pro všeobecný přístup k důchodovým právům, a to pro muže a ženy, osoby samostatně výdělečně činné a osoby pracující v nových formách zaměstnání, jako je sociální ekonomika, osoby se zdravotním postižením (včetně osob s chráněným zaměstnáním) a osoby, které jsou z trhu práce vyloučené;

5.7.2.6

navrhnout opatření zaměřená na zvýšení informovanosti o násilí vůči starším osobám a špatnému zacházení se staršími osobami, a boj proti tomuto jednání, zejména pokud jde o starší ženy.

---

(1)  Jako příklad uvádíme francouzský plán pro předcházení pádům: Plan antichute des personnes âgées.

(2)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Na cestě k novému modelu péče o starší osoby: poučení z pandemie COVID-19 (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 194, 12.5 2022, s. 19).

(3)  European social partners' autonomous framework agreement on active ageing and an inter-generational approach (autonomní rámcová dohoda evropských sociálních partnerů o aktivním stárnutí a mezigeneračním přístupu) (2017).

(4)  Friends of Europe.

(5)   Current and future challenges for ombudsman institutions – Network in Focus 2019 (europa.eu).

(6)  Jak je uvedeno ve zprávě vysoké komisařky OSN pro lidská práva o podpoře a ochraně lidských práv starších osob z března 2022.

(7)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Na cestě k novému modelu péče o starší osoby: poučení z pandemie COVID-19 (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 194, 12.5 2022, s. 19).

(8)  Eurostat.

(9)  Silver Economy Study: How to stimulate the economy by hundreds of millions of Euros per year | Shaping Europe’s digital future (europa.eu) (Studie o stříbrné ekonomice: Jak stimulovat ekonomiku stamiliony eur ročně | Formování digitální budoucnosti Evropy).

(10)  European Commission Atlas of Demography (Demografický atlas – Evropská komise).

(11)  COM(2021) 50 final.

(12)  Závěry Rady – Lidská práva, účast a dobré životní podmínky starších osob v éře digitalizace (2020).

(13)  Závěry Rady o začleňování problematiky stárnutí do veřejných politik (2021).

(14)  Závěry Rady o oživení po skončení pandemie COVID-19 s ohledem na lidská práva (2021).

(15)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Na cestě k novému modelu péče o starší osoby: poučení z pandemie COVID-19 (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s.19).

(16)  Zpráva WHO o Desetiletí zdravého stárnutí (2021–2030).

(17)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Posílení rovnosti v EU (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 75, 28.2.2023, s. 56) a stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci KOM(2008) 426 v konečném znění (dodatkové stanovisko) (Úř. věst. C 182, 4.8.2009, s. 19).

(18)  Sdělení Komise o komplexním přístupu k duševnímu zdraví, COM(2023) 298 final.

(19)  Návrh doporučení Rady o lepším poskytování digitálních dovedností v rámci vzdělávání a odborné přípravy, COM(2023) 206 final.

(20)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Převody podniků jakožto faktor podporující udržitelné oživení a růst v odvětví malých a středních podniků (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 9).

(21)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Na cestě k novému modelu péče o starší osoby: poučení z pandemie COVID-19 (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s.19).

(22)  COM(2020) 274 final.

(23)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu doporučení Rady o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění (COM(2022) 490 final – 2022/0299 (NLE)) (Úř. věst. C 184, 25.5.2023, s. 64) a doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění (Úř. věst. C 41, 3.2.2023, s. 1).