1)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec [SEU], čl. 325 odst. 1 SFEU, čl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů (1) a rozhodnutí Komise 2006/928/ES (2) vykládány tak, že brání uplatnění rozhodnutí Ústavního soudu, který se zpětnou účinností rozhodl, že nejsou dány důvody k přerušení běhu promlčecí lhůty v případě, že existuje obecná a ustálená judikatura vnitrostátních soudů, včetně nejvyšších soudů a uplatnění takového rozhodnutí by vedlo k systémovému riziku beztrestnosti v důsledku obnovy řízení ve značném počtu pravomocně rozhodnutých trestních věcí a vydání na základě mimořádných opravných prostředků rozhodnutí o zastavení trestního stíhání z důvodu uplynutí promlčecí lhůty?

2)

Brání zásada přednosti práva Unie s odkazem na rozhodnutí Komise 2006/928/ES a čl. 49 odst. 1 třetí větu (zásada retroaktivity použití příznivějšího ustanovení trestního zákona) Listiny základních práv Evropské unie tomu, aby byla ve stádiu výkonu trestu znovu zkoumána doba promlčení trestní odpovědnosti v rámci mimořádného opravného prostředku, navazuje-li tento mimořádný opravný prostředek na rozhodnutí Ústavního soudu, které bylo vydáno poté, co odsuzující rozsudky nabyly právní moci, čímž se zneplatňuje obecná a ustálená judikatura vnitrostátních soudů a jsou tím dotčeny odrazující a efektivní účinek trestu, jakož i jistota a stabilita právních vztahů?

3)

Umožňuje zásada přednosti práva Unie s odkazem na článek 53 Listiny základních práv Evropské unie použití takových vnitrostátních standardů ochrany, jako je ten, o který jde v původním řízení, zaručených vnitrostátním právem členského státu a vyplývajících z účinků připisovaných rozhodnutí Ústavního soudu, je-li tím ohroženo účinné uplatňování unijního práva na území členského státu?