(1)

V reakci na protiprávní anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu Ruskou federací v roce 2014 a na pokračující destabilizační činnosti Ruska na východní Ukrajině zavedla Evropská unie hospodářské sankce s ohledem na činnost Ruska destabilizující situaci na Ukrajině v souvislosti s neúplným prováděním minských dohod, sankce za činnost narušující nebo ohrožující územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a sankce v reakci na protiprávní anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu Ruskou federací.

(2)

Ruská federace coby signatář minských dohod je jednoznačně a přímo odpovědná za to, aby usilovala o nalezení mírového urovnání konfliktu v souladu s těmito zásadami. Rozhodnutím uznat oblasti východní Ukrajiny, které nejsou kontrolovány vládou, za nezávislé subjekty Ruská federace jednoznačně porušila minské dohody, jež stanovují úplný návrat těchto oblastí pod kontrolu ukrajinské vlády.

(3)

Uvedené rozhodnutí ▌a následné rozhodnutí vyslat do těchto oblastí ruské jednotky dále narušuje svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a představuje závažné porušení mezinárodního práva a mezinárodních dohod, včetně Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu, Pařížské charty a Budapešťského memoranda.

(3a)

Dne 24. února 2022 Evropská rada spolu se svými mezinárodními partnery co nejdůrazněji odsoudila nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině a vyjádřila plnou solidaritu s Ukrajinou a jejím lidem. Evropská rada dále požadovala, aby Rusko okamžitě ukončilo vojenské akce, bezpodmínečně stáhlo veškeré síly a vojenské vybavení z celého území Ukrajiny a plně respektovalo územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic  (2) . Tento postoj zopakovala Evropská rada ve dnech 25. března 2022, 31. května 2022 a 24. června 2022  (3).

(4)

▌Vojenská agrese, ke které dochází v zemi sousedící s Evropskou unií, jako je agrese na Ukrajině, a která vedla k přijetí omezujících opatření, odůvodňuje opatření určená k ochraně základních bezpečnostních zájmů Evropské unie a jejích členských států.

(5)

Od protiprávní anexe Krymského poloostrova dne 18. března 2014 vydává Rusko obyvatelům Krymu ruské mezinárodní pasy. Dne 24. dubna 2019 podepsal prezident Ruské federace výnos, kterým se zjednodušuje postup pro získání ruského občanství obyvateli těch částí Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, které nejsou pod kontrolou vlády, včetně vydávání ruských mezinárodních pasů těmto obyvatelům. Výnosem ze dne 11. července 2022 Ruská federace rozšířila praxi vydávání běžných ruských mezinárodních pasů na další části Ukrajiny, které nejsou pod kontrolou vlády, zejména na Chersonskou a Záporožskou oblast.  V květnu 2022 zavedla Ruská federace zjednodušené řízení o nabytí ruského státního občanství pro osiřelé děti z tzv. Doněcké lidové republiky a tzv. Luhanské lidové republiky, jakož i Ukrajiny. Výnos se vztahuje i na děti bez rodičovské péče a na nesvéprávné osoby, které jsou obyvateli uvedených dvou okupovaných oblastí. Systematické vydávání ruských pasů v  uvedených okupovaných oblastech představuje další porušení mezinárodního práva a územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny. Pokud jde o Gruzii, Evropská rada dne 1. září 2008 důrazně odsoudila jednostranné rozhodnutí Ruska uznat nezávislost Abcházie a Jižní Osetie a naléhavě vyzvala další země, aby jejich nezávislost neuznaly  (4).

(5a)

Unie a její členské státy a také Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko tuto protiprávní anexi neuznaly a odsoudily protiprávní okupaci oblastí a území Ukrajiny Ruskou federací. Týká se to zejména anexe Autonomní republiky Krym a města Sevastopol, okupace Doněcké a Luhanské oblasti, ale také další protiprávní okupace ve východních a jižních oblastech Ukrajiny, zejména v Chersonské a Záporožské oblasti. Členské státy a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko ruské cestovní doklady vydávané v těchto oblastech neuznávají, popřípadě je jejich neuznávání v procesu. Totéž platí pro cestovní doklady vydávané na gruzínských územích Abcházie a Jižní Osetie, které v současné době nejsou pod kontrolou gruzínské vlády (dále jen „separatistická území“).

(6)

▌S cílem zajistit společnou vízovou politiku a společný přístup ke kontrolám, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice, by se proto všechny ruské cestovní doklady vydané v okupovaných ▌oblastech nebo na okupovaných územích na Ukrajině či na separatistických územích v Gruzii uvedených v příloze k tomuto rozhodnutí nebo osobám s bydlištěm v okupovaných oblastech nebo na okupovaných územích na Ukrajině či na separatistických územích v Gruzii neměly akceptovat jako platné cestovní doklady pro účely udělování víz a překračování vnějších hranic. Členské státy by měly mít možnost učinit výjimku pro osoby, které byly ruskými občany ke dni, kdy v příslušné okupované oblasti nebo na okupovaném území či na separatistickém území začaly být vydávány ruské doklady, nebo pro potomky těchto osob.

(6a)

Tímto rozhodnutím není dotčena pravomoc členských států uznávat cestovní doklady.

(6b)

Z důvodů právní jistoty a transparentnosti by Komise měla za pomoci členských států vypracovat seznam neakceptovaných ruských cestovních dokladů podle jednotlivých oblastí nebo území. Seznam, který vypracuje Komise, by měl obsahovat data, od nichž se začaly uvedené ruské cestovní doklady v uvedených oblastech nebo na uvedených územích vydávat a od nichž by se cestovní doklady vydané po těchto datech neměly akceptovat.

Seznam by se měl přijmout prostřednictvím prováděcího aktu, zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie, začlenit do seznamu cestovních dokladů sestaveného podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1105/2011/EU  (5) a uvést do doprovodné tabulky cestovních dokladů vydávaných třetími zeměmi a územními jednotkami, která je veřejně přístupná na internetu.

▌

(10)

Tímto rozhodnutím není dotčeno právo občanů Unie a jejich rodinných příslušníků na volný pohyb, včetně možnosti vstupu těchto rodinných příslušníků na území členských států bez platného cestovního dokladu zejména ve smyslu směrnice 2004/38/ES a dohod o volném pohybu osob uzavřených Unií a členskými státy na jedné straně a některými třetími zeměmi na straně druhé. Směrnice 2004/38/ES povoluje za podmínek v ní uvedených omezit volný pohyb z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví.

(11)

Toto rozhodnutí respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Tímto rozhodnutím by nemělo být dotčeno právo na azyl.

(12)

Jak připomíná Komise ve sdělení o poskytnutí provozních pokynů pro správu vnějších hranic, které mají usnadnit překračování hranic mezi EU a Ukrajinou, mohou členské státy povolit vstup státním příslušníkům třetích zemí, kteří nesplňují jednu nebo více podmínek stanovených v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2016/399 (podmínky vstupu státních příslušníků třetích zemí), z humanitárních důvodů, důvodů státního zájmu nebo vzhledem k mezinárodním závazkům. Tato široká výjimka by se měla za stávající krize používat k tomu, aby byl vstup umožněn všem osobám, které prchají před konfliktem na Ukrajině. Členské státy si ponechají možnost umožnit držitelům cestovních dokladů, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, kteří nevyužili svého práva požádat o mezinárodní ochranu, vstup na území členských států v jednotlivých případech, jak je stanoveno v článcích 25 a 29 nařízení (ES) č. 810/2009 a v čl. 6 odst. 5 nařízení (EU) 2016/399.

(12a)

Aby se přihlédlo k příslušnému vývoji právní a politické situace, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci ke změně tohoto rozhodnutí tím, že by do přílohy přidávala další regiony nebo území nebo by je z přílohy odstraňovala. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů  (6) . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(12b)

Aby mohla Unie rychle reagovat na vývoj situace, je vhodné zajistit okamžité uplatňování příslušného aktu v přenesené pravomoci, kterým se mění příloha tohoto rozhodnutí, je-li to ze závažných a naléhavých důvodů nutné. V případě uplatnění naléhavého postupu je velmi důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni.

(13)

Cílem tohoto rozhodnutí je posílit fungování společné vízové politiky a schengenského prostoru. Těchto cílů nemůže být dosaženo pouze na úrovni členských států. Je proto nezbytné zavést povinnost neakceptovat určité cestovní doklady pro účely udělování víz a překračování vnějších hranic na úrovni Unie. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanoveno v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů.

(14)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(15)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko (7); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(16)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (8), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (9).

(17)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (10), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (11).

(18)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (12), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (13).

(19)

Pokud jde o Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, ustanovení čl. 1 písm. a) tohoto rozhodnutí představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2011, zatímco čl. 1 písm. b) představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.

(20)

Vzhledem k naléhavosti situace a pokračující protiprávní přítomnosti Ruska v zahraničních oblastech by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení,