Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Roční analýza udržitelného růstu 2023

[COM(2022) 780 final]

(2023/C 146/10)

Hlavní zpravodaj:

Gonçalo LOBO XAVIER

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 19. 12. 2022
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato na plenárním zasedání	23. 2. 2023
Plenární zasedání č.	576
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	196/2/4

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá hlavní politické priority roční analýzy udržitelného růstu 2023, v nichž se odrážejí čtyři rozměry konkurenceschopné udržitelnosti. Je zřejmé, že vzhledem k současné situaci a stávajícím scénářům by v krátkodobém horizontu měly být podporovány zranitelné domácnosti, aby byly chráněny před nejhoršími dopady energetické krize. Zároveň je nutné i nadále obecně podporovat energetickou účinnost v Evropské unii. EHSV se domnívá, že by střednědobé a dlouhodobé politiky měly přispět k urychlení digitální a ekologické transformace. Dále zastává názor, že Unie musí nastolit rovnováhu mezi poptávkou po dodávkách energie a zároveň zajistit energii pro zimní období a zamezit růstu nákladů. Klíčový význam má podpora opatření, jež zvýší účinnost ve všech oblastech. Přitom je nutné zachovat integritu jednotného trhu a zaručit makroekonomickou finanční stabilitu a soudržnou fiskální a měnovou politiku.

1.2.

EHSV si uvědomuje, že v roce 2023 bude cyklu evropského semestru vévodit účinné provádění plánů pro oživení a odolnost. V těchto plánech se bude klást velký důraz na politické programy členských států, které musí nabízet příležitosti k posílení jejich ekonomik. EHSV vítá záměr Evropské komise pořádat počátkem roku 2023 dialogy s členskými státy, které by spočívaly v obšírných diskusích mezi Komisí a členskými státy s cílem ovlivnit doporučení pro jednotlivé země. V tomto ohledu se EHSV domnívá, že tyto dialogy podpoří lepší provádění plánů pro oživení a odolnost a přispějí k zajištění toho, že budou v doporučeních pro jednotlivé země lépe zohledněny a identifikovány veškeré případné obavy.

1.3.

EHSV požaduje spravedlivé pracovní podmínky, účinnou hospodářskou soutěž a větší zohledňování zájmů občanské společnosti s cílem zlepšit fungování jednotného trhu. To je vzhledem k válce a energetické krizi ještě důležitější. EHSV podporuje výzvu, aby byla přijata opatření k posílení jednotného trhu. EHSV má za to, že nedávné otřesy umocňují význam těsné koordinace zdravých fiskálních politik a vytváření fiskálních rezerv v příznivých obdobích, které budou využity během hospodářského poklesu, a zároveň řešení sociálních problémů, jelikož mohou ve střednědobém horizontu ohrozit hospodářský růst. Fiskální politiky by měly být zaměřeny na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a na zaručení fiskální udržitelnosti prostřednictvím postupné konsolidace a investic a reforem posilujících udržitelný růst.

1.4.

EHSV požaduje lepší spolupráci mezi členskými státy a odvážná rozhodnutí, jež vytvoří pobídky k zamezení energetické závislosti EU, zejména na Rusku. Tato závislost by totiž mohla ohrozit zájmy Unie, a proto je třeba ji rázně řešit.

1.5.

EHSV požaduje umírněný, realistický a vyvážený přístup k řešení inflace, aby byli do hledání řešení, z něhož bude mít prospěch celá Unie, zapojeni skutečně všichni. Orgány pro hospodářskou soutěž se musí důsledně zasazovat o zajištění cenové transparentnosti a pozorně monitorovat jakákoli případná selhání trhu. Vlády musí dbát na to, aby se jejich prohlášení zakládala na spolehlivých empirických analýzách, přičemž se musí vyvarovat nepodložené kritiky komerčních subjektů, neboť to může způsobit konflikty mezi občany, podniky a sociálními partnery. Podle EHSV lze tento problém vyřešit pouze tehdy, budou-li vlády, podniky a organizovaná občanská společnost spolupracovat. EHSV se domnívá, že členské státy musí mít při čerpání finančních a dalších veřejných zdrojů prokazatelně a vytrvale na paměti efektivitu a spravedlnost. To má rozhodující význam pro zajištění nových a kvalitních investic.

1.6.

EHSV bude i nadále argumentovat tím, že konzultace s organizovanou občanskou společností (tj. sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti), Evropským parlamentem a parlamenty jednotlivých členských států musí plnit v celém cyklu evropského semestru významnější úlohu, aby se posílila odpovědnost členských států. EHSV se domnívá, že by větší a organizovanější zapojení organizací zastoupených v EHSV přispělo k celému procesu evropského semestru k i provádění plánů pro oživení a odolnost. Při diskusích o provádění politik je zapotřebí „zdravý selský rozum“.

1.7.

EHSV si je rovněž vědom toho, že jsou zapotřebí investice do dovedností a průmyslové agendy, aby bylo možné skutečně využít výhod, které Evropa nabízí, totiž investic do inovací a vědy, které musí být zužitkovány ve prospěch občanů.

1.8.

EHSV důrazně vyzývá Komisi, aby lépe komunikovala s občany. Rozhodná, spolehlivá a společná prohlášení ohledně výzev a opatření, s jejichž pomocí Unie zamýšlí tyto výzvy zvládnout, jsou pro občany nesmírně důležitá a zabrání vzniku nedorozumění ohledně evropského projektu. Zajímavou změnu v rétorice brojící proti evropskému projektu by mohly představovat investice do lepší komunikace (přičemž EHSV nemá na mysli reklamu), a proto by měly mít prioritu. V této souvislosti EHSV také vítá, že Komise hodlá letos předložit sdělení k posílení sociálního dialogu v EU a návrh doporučení Rady o úloze sociálního dialogu na vnitrostátní úrovni. Lepší komunikace a konzultace s organizovanou občanskou společností mají zásadní význam a jdou ruku v ruce.

2.   Souvislosti

2.1.

Není žádné tajemství, že Evropa prochází svým nejobtížnějším obdobím za uplynulých 70 let. V důsledku válečné agrese Ruska vůči Ukrajině, která i nadále zatěžuje evropské hospodářství, raketového vzestupu cen energií, vysoké míry inflace, nedostatků v zásobování, zvýšené úrovně míry zadlužení a rostoucích výpůjčních nákladů se Evropa potýká s celou řadou komplexních hospodářských a sociálních problémů. Je tedy načase učinit rozhodnutí a dát směr jednomu z nejúspěšnějších globálních projektů sociálního, hospodářského a kulturního pokroku.

2.2.

Dne 22. listopadu 2022 přijala Komise podzimní balíček pro evropský semestr 2023 s cílem navrhnout způsoby společného vyřešení těchto problémů a posílení našich ekonomik v dlouhodobém horizontu díky koordinaci hospodářských, fiskálních, pracovních a sociálních politik. Účelem je zaručit přiměřené a cenově dostupné dodávky energie, zachovat hospodářskou a finanční stabilitu a chránit zranitelné domácnosti a podniky, stimulovat růst a vytváření kvalitních pracovních míst a dokončit souběžnou transformaci.

2.3.

V roční analýze udržitelného růstu na rok 2023 jsou nastíněny politické priority pro nadcházející rok a je stanoven postup pro posílení této spolupráce s cílem zmírnit nepříznivé důsledky, řešit stávající problémy, zvýšit sociální a hospodářskou odolnost a zároveň podpořit udržitelný a inkluzivní růst v souladu s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje. V zájmu podpory konkurenceschopné udržitelnosti byly určeny 4 priority: environmentální udržitelnost, produktivita, spravedlnost a makroekonomická stabilita.

2.4.

Program hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti by měl být zaměřen na podporu občanů a podniků při zvládání problémů, které vyvstaly v důsledku rostoucích nákladů na energii a její dodávky, a zároveň na pokračující úsilí o podporu udržitelného růstu, ekologické a digitální transformace a sociální spravedlnosti a odolnosti ekonomiky.

2.5.

S ohledem na tuto zásadu se očekává, že budou na jaře 2023 předloženy návrhy doporučení pro jednotlivé země, přičemž zprávy o jednotlivých zemích se budou soustředit na: — stručný, ale ucelený přehled hospodářského a sociálního vývoje a problémů, s nimiž se členské státy potýkají, — přehled stavu provádění národních plánů pro oživení a odolnost, — pokračování v umírněném přístupu k doporučením pro jednotlivé země.

2.6.

V souvislosti s eurozónou určila Komise pro rok 2023 následujících 5 doporučení: a) koordinovat fiskální politiku; b) posílit veřejné investice; c) monitorovat mzdovou a sociální politiku; d) zlepšit podnikatelské prostředí; e) udržet makrofinanční stabilitu.

3.   Konkrétní připomínky

3.1.   Evropský semestr a zapojení organizované občanské společnosti

3.1.1.

Evropský semestr je i nadále hlavním a dobře fungujícím rámcem pro efektivnější koordinaci politik mezi členskými státy. Taková koordinace se vyplatila, neboť oživení EU po pandemii COVID-19 bylo vůbec nejrychlejší od poválečného rozmachu a naše trhy práce prokázaly svou odolnost a vykazují rekordně vysokou míru zaměstnanosti. V rámci evropského semestru a provádění Nástroje pro oživení a odolnost (včetně jeho dodatečné složky REPowerEU) bude EHSV i nadále plnit svou klíčovou úlohu v procesu transformace zaměřené na dosažení konkurenceschopné udržitelnosti. V souladu s tím se bude EHSV i nadále zasazovat o to, aby konzultace s organizovanou občanskou společností plnily v celém cyklu evropského semestru významnější úlohu, a byly tak zohledněny různé zájmy ve společnosti a posílila se odpovědnost členských států.

3.1.2.

EHSV v současné době vede konzultace s organizovanou občanskou společností v členských státech, aby shromáždil její příslušná doporučení (1). Proto vítá, že Komise v červenci 2022 oznámila (2), že letos předloží sdělení k posílení sociálního dialogu v EU a návrh doporučení Rady o úloze sociálního dialogu na vnitrostátní úrovni.

3.1.3.

EHSV vybízí Evropskou komisi, aby rozšířila a poskytla jasný rámec pro fóra existující v rámci evropského semestru s cílem informovat sociální partnery a organizace občanské společnosti a zapojit je do celého cyklu semestru, aby se skutečně stali relevantními aktéry při koordinaci fiskálních, hospodářských a sociálních politik a politik zaměstnanosti na úrovni EU.

3.2.   Geopolitická krize – válka na Ukrajině

3.2.1.

Důsledky ruské invaze na Ukrajinu způsobují ekonomice a společnosti EU četné nové hospodářské problémy, které mají dopad na její celkovou hospodářskou a sociální stabilitu a na dodávky energie. EU musí dál usilovat o konkurenceschopnou udržitelnost a současně i o sociální a hospodářskou odolnost. V bezprostřední budoucnosti budou nutná podpůrná opatření, která zmírní dopad ruské agrese proti Ukrajině na Evropany a firmy z EU, zejména na malé a střední podniky a osoby s nízkými a středními příjmy.

3.2.2.

Hlavním faktorem je energetická krize, která bude mít v dlouhodobém horizontu v kombinaci s velmi vysokou mírou inflace značný dopad. V tomto ohledu EHSV zdůrazňuje, že je nutné okamžitě přijmout opatření, které zabrání dalšímu zhoršování situace v krátkodobém a střednědobém horizontu, a zároveň spravedlivě řídit ekologickou transformaci. V řadě zemí není výroba energie na stejné úrovni jako spotřeba energie.

3.2.3.

EHSV se domnívá, že některé vlády, které zatím nevypracovaly plány výroby energie z vlastních zdrojů, dosud neprozkoumaly možnost zvýšení výroby a využití stávající situace a zdrojů dostupných v některých zemích, jako je solární a větrná energie a energie mořských vln. Jedním z důvodů jsou příliš složité nebo špatně koncipované právní předpisy a přílišná byrokracie, která v mnoha členských státech stále existuje. To výrobu zelené energie navzdory obrovskému potenciálu vůbec neusnadňuje. Musíme mít odvahu vyvinout potřebné společné úsilí. To vyžaduje investice, zejména ze strany soukromého sektoru. Veřejné investice však budou i nadále hrát důležitou úlohu při naplňování cílů Zelené dohody i při zabezpečování naší budoucí prosperity a konkurenceschopnosti a posilování strategické autonomie EU. To by se mělo projevit i v politice soudržnosti.

3.3.   Inflace

3.3.1.

Vysoká míra inflace, způsobená především prudkým nárůstem cen energie, má velmi negativní vliv na pracovníky i podniky, na finanční stabilitu, paritu kupní síly a na hospodářskou a sociální stabilitu. Inflace ve světě a v EU je komplexním jevem, a to jak z hlediska svých příčin, tak i řešení. Jejími nejbezprostřednějšími a nejdůležitějšími faktory jsou problémy s dodávkami v procesu rychlého oživení po recesi způsobené pandemií v podmínkách expanzivní měnové politiky a ve spojení s energetickou krizí v důsledku Ruské invaze na Ukrajinu. Inflace má dopad na všechny hospodářské subjekty a skupiny ve společnosti, ale v prvé řadě na ty nejslabší a nejvíce znevýhodněné. Klesá kupní síla pracovníků a spotřebitelů a řadě podniků se tenčí zisková marže. Prudký nárůst zisků zaznamenávají pouze spekulanti a určitá hospodářská odvětví, například energetika. Jednotlivé členské státy se k řešení inflace a její kontrole staví po svém. Přijímají například opatření k zabránění zvyšování cen potravin, usilují o zachování mzdové rovnováhy a zároveň provádějí hospodářské politiky. Naše cíle a řešení, které by umožnilo zachovat hospodářský a sociální blahobyt, jsou stále v nedohlednu.

3.3.2.

Orgány pro hospodářskou soutěž se musí důsledně zasazovat o zajištění cenové transparentnosti a pozorně monitorovat jakákoli případná selhání trhu. Vlády musí dbát na to, aby se jejich prohlášení zakládala na spolehlivých empirických analýzách, přičemž se musí vyvarovat nepodložené kritiky komerčních subjektů, neboť to může způsobit konflikty mezi občany, podniky a sociálními partnery.

3.3.3.

Boj proti inflaci musí být hlavní prioritou evropské hospodářské politiky koordinované mezi orgány EU a vládami členských států. Evropská centrální banka (ECB) a národní centrální banky musí v případě zpřísňování své měnové politiky brát ohled na skutečnost, že inflaci nespouští nadměrná poptávka, a musí zajistit, aby jejich rozhodnutí nevedla k nové recesi. EHSV vybízí ECB, aby snižovala jádrovou inflaci tak, aniž by tím ohrozila hospodářské oživení EU. Vzhledem k výše uvedeným rizikům by měla ECB při normalizaci měnové politiky postupovat opatrně (3). EU a vlády členských států musí přijmout opatření, aby pomohly nejvíce znevýhodněným skupinám obyvatelstva a nejvíce zasaženým podnikům. Hlavním nástrojem k řešení inflační krize musí být tripartitní jednání, sociální dialog a kolektivní vyjednávání, aby se spravedlivě rozložila zátěž a navrhla opatření k jejímu zvládnutí v jednotlivých hospodářských odvětvích. EHSV proto vítá opatření, jež mají zmírnit inflaci, jako je například zastropování cen energií.

3.4.   Cíle EU v oblasti životního prostředí/energetická krize

3.4.1.

EHSV se nadále zasazuje o to, co prosazoval v minulých měsících, tzn. i přes nové krize neutuchat v plnění cílů vytyčených na úrovni EU: dekarbonizace a udržitelnosti životního prostředí. Musíme posílit podniky a pracovníky a pomoci všem občanům vypořádat se s problémy, aby bylo možné plnit naše dlouhodobé cíle v oblasti životního prostředí.

3.4.2.

EHSV proto vítá opatření, jež mají zmírnit inflaci, jako je například koordinování cen energií. Nižší ceny energie by měly být jednou z priorit hospodářské politiky EU. EHSV podporuje zastropování cen elektřiny a plynu a připomíná, že ve svých dřívějších stanoviscích a usneseních požadoval okamžité provedení reformy stávajícího systému marginálních dražeb na velkoobchodním trhu s elektřinou, jelikož je tento systém ze své podstaty inflační. Pro uskutečnění tohoto záměru jsou rozhodující investice do zelené energie.

3.4.3.

Komise představila plán REPowerEU, který spočívá v odstranění závislosti EU na dodávkách ruského plynu a ropy. EHSV ho uvítal a souhlasil s přístupem založeným na čtyřech pilířích, jenž se zaměřuje na úspory energie, diverzifikaci dovozu plynu a nahrazení fosilních paliv díky urychlení řešení v oblasti obnovitelných zdrojů a financování (4). EHSV zároveň požaduje, aby byla zaručena bezpečnost dodávek za „co nejpřijatelnější“ ceny pro spotřebitele i pro průmysl. EHSV poukazuje na to, že změna národních plánů pro oživení a odolnost ze strany členských států spočívající v doplnění zvláštní kapitoly věnované plánu REPowerEU je pro členské státy další příležitostí ke konzultování organizované občanské společnosti a zohlednění jejích názorů.

3.4.4.

EHSV zdůrazňuje, že k zajištění toho, aby byl pro ekologickou transformaci mobilizován dostatečný soukromý a veřejný kapitál, mohou být zapotřebí další iniciativy. EHSV se navíc domnívá, že jednou z priorit musí být i lepší koordinace využívání stávajících finančních zdrojů. Informační kampaně zaměřené na tuto problematiku by pomohly motivovat občany ke sledování společného cíle.

3.5.   Sociální a hospodářská krize/nedostatek dovedností a kvalifikovaných osob

3.5.1.

Míra nezaměstnanosti činí v EU sice pouhých 6 %, stále však narážíme na problémy při hledání osob s dovednostmi, které jsou nutné k zajištění oživení a obnovy našeho hospodářství a k uskutečnění našich cílů souběžné transformace. V některých zemích panuje značný nedostatek kvalifikovaných pracovníků na řadě klíčových pracovních míst, mj. proto, že mnoho mladých lidí opouští svou zemi a odchází za prací jinam. Kromě nejdůležitější odborné přípravy, kterou je třeba podporovat, ztrácíme významný podíl kvalifikovaných zaměstnanců poté, co jsou vyškoleni. K posílení strategické autonomie EU je nutné vrátit výrobní linky zpět do Evropy. Nemáme však k dispozici kvalifikované pracovníky, kteří by v těchto továrnách v Evropě pracovali. Tuto situaci je třeba řešit průběžně.

3.5.2.

EHSV upozorňuje na skutečnost, že jedním z nejlepších způsobů, jak přilákat vysoce kvalifikované osoby, je nabídka kvalitního zaměstnání. Vyplácení spravedlivých mezd umožňujících důstojný život, zaručení formálních pracovních vztahů s cílem zamezit nejistým pracovním podmínkám, nabízení rozsáhlých kvalifikačních programů, poskytování vynikajících podmínek v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci, snaha o genderovou vyváženost a náležitá sociální ochrana na celostátní úrovni jsou navíc nejenom cíli samy o sobě, ale také předpokladem příznivého hospodářského a politického rozvoje. EHSV kromě toho požaduje odpovědné uplatňování vyvážených a kombinovaných politik (mezi veřejnými a soukromými systémy odborné přípravy s cílem lépe využívat dostupné finanční zdroje) v oblasti odborné přípravy a zvyšování kvalifikace.

3.6.   Veřejný a soukromý dluh a investice

3.6.1.

EU musí řešit naléhavou a stále rostoucí potřebu veřejných i soukromých investic do plnění cílů Zelené dohody a digitální transformace, urychlení transformace energetiky a zvládnutí nového problému, kterým je strategická autonomie. Unie sice musí dohnat investiční deficit posledních deseti let, většina členských států však rovněž musí snížit svůj schodek veřejných financí a veřejný dluh. To je třeba provádět velmi vyváženým způsobem, nicméně důrazně.

3.6.2.

Podle EHSV je zároveň nutné, aby se před případným mimořádným navyšováním prostředků EU určených na veřejné investice a podporu soukromých investic v plné míře využily veškeré dostupné zdroje z různých programů – strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, Nástroje pro oživení a odolnost, InvestEU atd. Za tímto účelem je třeba při jejich čerpání zajistit co největší flexibilitu jak z hlediska cílů, tak i lhůt pro provádění, a to tak, aby bylo vždy možné důkladně dohlížet na jejich řádné využívání. EHSV se domnívá, že myšlenka společných projektů členských států by mohla být zajímavou možností, jak stimulovat investice a strukturální reformy.

3.6.3.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba pokročit v procesu dokončení kapitálového trhu a bankovní unie s cílem zaručit dobře fungující finanční sektor a trhy, neboť mají zásadní význam pro financování velmi rozsáhlých investic potřebných pro zelenou a digitální transformaci. Prohloubení unie kapitálových trhů a bankovní unie spolu se zavedením programu udržitelného financování by konsolidovalo možnosti financování, podpořilo investiční úsilí a zvýšilo odolnost.

3.6.4.

Krize způsobená pandemií COVID-19 a ruská invaze měly značný negativní dopad na vnější rovnováhu. EHSV vyzývá ke zvýšení investic, neboť jsou hlavním hybatelem konkurenceschopnosti EU.

3.6.5.

Podle EHSV by členské státy měly efektivněji zacházet se zdroji, které mají, dříve než požádají o další. Kromě toho EHSV požaduje větší flexibilitu při čerpání finančních prostředků EU, aby v případě, že je nelze čerpat na účely, pro něž byly původně určeny, nebo pokud sociální, hospodářská, environmentální či obranná situace vyžaduje úpravu jejich čerpání, je bylo možné využít jinak. EU by v případě nutnosti rovněž měla vytvořit náležité podmínky a nástroje ke zvýšení veřejných investic a podpoře většího využívání soukromých investic. To je třeba učinit ve snaze dosáhnout společných strategických cílů a cílů autonomie, aniž by při tom bylo ohroženo nebo narušeno fungování jednotného trhu EU. EHSV dále zdůrazňuje, že přidělené finanční prostředky musí být využívány efektivněji. Členské státy se musí zavázat, že vysvětlí, kde a jak tyto finanční zdroje použily. V souvislosti s udržitelností veřejných financí vyzdvihuje EHSV problematiku efektivního výběru příjmů. Například agresivní daňové plánování a podvody mají totiž vážné negativní dopady na veřejné rozpočty. Nejlepším předpokladem fiskální stability obecně je udržitelný růst podporující začlenění. Nehledě na výše uvedené skutečnosti bude dokončení průmyslového plánu Zelené dohody a splnění cíle dosažení strategické energetické a průmyslové autonomie při respektování hlavních zásad jednotného trhu vyžadovat dodatečné prostředky z evropských fondů, jak již EHSV doporučoval ve svém usnesení z května 2022 (5).

---

(1)  Výsledky konzultací budou shrnuty a jasná doporučení budou formulována ve stanovisku z vlastní iniciativy, které bude předloženo na plenárním zasedání v dubnu 2023.

Stanovisko EHSV z vlastní iniciativy Doporučení EHSV ohledně důkladné reformy evropského semestru (ECO/600), bude předloženo k přijetí v dubnu 2023.

(2)  Zpráva o přezkumu provádění Nástroje pro oživení a odolnost, 29. července 2022.

(3)  Stanovisko EHSV Dodatečné úvahy – Doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (Úř. věst. C 75, 28.2.2023, s. 43).

(4)  Stanovisko EHSV Plán REPowerEU, přijato dne 21. září 2022 (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 185).

(5)  Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 1.