Usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dlouhodobý odkaz Evropského roku mládeže: začleňování problematiky mládeže a posílení jejího postavení

(2023/C 100/01)

předkládá předseda sekce SOC Laurenţiu PLOSCEANU na žádost koordinační skupiny pro Evropský rok mládeže (Katrīna LEITĀNE (předsedkyně), Neža REPANŠEK, Michael McLOUGHLIN, Nicoletta MERLO, Mateusz Maciej SZYMANSKI, Florian MARIN, Pierre BOLLON, Dolores SAMMUT BONNICI a Davor MAJETIĆ)

Právní základ	Článek 50 jednacího řádu
	usnesení
Přijato na plenárním zasedání	15. 12. 2022
Plenární zasedání č.	574
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	150/0/1

I přes nejistotu plynoucí z války na Ukrajině, pandemie COVID-19 a klimatické krize zůstávají mladí lidé zdrojem dynamiky projektu evropské integrace a jejich kreativita, energie a entusiasmus jsou hnací silou jeho udržitelnosti. Dnešní rozhodnutí jsou určující pro náš zítřejší svět, a proto je bezpodmínečně nutné zapojit jejich hlas do rozhodování, která ovlivní jejich budoucnost. I nepřímé politiky totiž mají totiž na mladé lidi a příští generace výrazný vliv a souvisí s jejich zájmy.

V prosinci 2021 vyhlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen rok 2022 Evropským rokem mládeže, protože „Evropa potřebuje všechny své mladé lidi“ a „naše Unie musí mít ducha a vizi, jež v nich budou rezonovat“ (1). Jak dále uvedla komisařka Marija Gabriel, „Evropský rok mládeže by měl přinést změnu paradigmatu, pokud jde o způsob, jak zapojujeme mladé lidi do tvorby politik a rozhodování“ (2).

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ve stanovisku (3) Nová strategie EU pro mládež na období 2019–2027 vyzývá k zaměření na meziodvětvový přístup zaujímající celostní pohled na mladé lidi a jejich potřeby a práva a zdůrazňuje své přesvědčení, že „prosazování zapojení mládeže do procesu rozhodování by mělo přesáhnout jednorázové akce. Kromě toho je třeba, aby byla při dalším rozvoji dialogu s mládeží zlepšena úloha mládežnických dobrovolnických organizací a národních rad mládeže a byly využity další metody. Vedení by se v tomto ohledu měly ujmout orgány EU, a EHSV by měl být v čele orgánů posilujících zapojení mládeže na úrovni EU“.

EHSV se již několik let snaží při své práci více naslouchat hlasu mladých lidí a jejich postoje strukturovaně a smysluplně zapojovat do rozhodovacího procesu EU. K tomuto cíli směřuje přes různá témata, jako je klima a udržitelnost (4), kde zavedl kulaté stoly mládeže o klimatu a udržitelnosti a přivedl mladého delegáta do oficiální delegace EU na zasedáních konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu i do delegace EHSV. Zdůrazňuje význam vzdělávání pro udržitelný rozvoj (5). Zabývá se zaměstnaností a situací na trhu práce a jeho právní úpravou (6). Věnuje se začlenění mladých lidí do přípravy národních plánů pro oživení a odolnost (7), přičemž vyzval k lepšímu zapojení mládežnických organizací do prováděcí a monitorovací fáze plánů a do rozhodovacích procesů. Dalším tématem je politika v oblasti mládeže v zemích západního Balkánu (8), kde EHSV vyzývá EU, aby západní Balkán dále podporovala ve zlepšování zapojení mládeže. Vybízí k zohledňování perspektivy mládeže v každé oblasti politik prostřednictvím ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi (9) a přináší také konkrétní doporučení a návrhy, a navrhuje posílit interní zapojení mladých lidí a mládežnických organizací do práce EHSV.

EHSV kromě toho uvítal (10) návrh na vyhlášení roku 2022 Evropským rokem mládeže s tím, že je připraven ujmout se v organizaci tohoto evropského roku vedoucí úlohy a navázat na své úspěšné iniciativy jako „Vaše Evropa, váš názor“, kulaté stoly mládeže o klimatu a udržitelnosti a vyslání delegáta mládeže za EHSV na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. EHSV má jedinečné postavení, aby usnadnil zapojení mládežnických sítí. Zřídil proto koordinační skupinu pro Evropský rok mládeže, jejímž úkolem je zajistit zastoupení a propagaci této iniciativy v EHSV a koordinovat probíhající iniciativy týkající se mládeže. Koordinační skupině bylo zadáno posílit spolupráci s mládežnickými organizacemi a mladými lidmi v průběhu i po skončení Evropského roku mládeže a spolupracovat též s ostatními orgány a institucemi EU a organizacemi občanské společnosti na zlepšování průřezové integrace mládeže do jejich každodenních činností.

Koordinační skupina připravila návrh usnesení, v němž vyzývá orgány a instituce EU a vlády členských států k zajištění dlouhodobého odkazu Evropského roku mládeže tím, že budou podporovat strukturované a smysluplné zapojení mládeže do tvorby politik a rozhodování na všech úrovních, stejně jako participativní mechanismy zaměřené na mladé lidi a mládežnické organizace. Vedle toho se EHSV nadále hlásí k závazku více zapojovat mládež do vlastní činnosti a podporovat její začleňování na všech úrovních v zájmu jednotnější a silnější Evropy.

Nemůžeme vždy budovat budoucnost pro naši mládež, můžeme však budovat naši mládež pro budoucnost.  – Franklin D. Roosevelt

1.   Dlouhodobý odkaz Evropského roku mládeže v EHSV

1.1.

EHSV je přesvědčen, že všechny zúčastněné strany mají co nejotevřeněji navázat na jednání koordinační skupiny pro Evropský rok mládeže. Tento rok by skutečně měl zanechat konkrétní stopu a navazující aktivity by měly mít přesah i do Roku dovedností i vzdálenější budoucnosti. S významnými kroky ve prospěch strukturovanějšího a smysluplnějšího zapojení mládeže do budování budoucnosti Evropy počítá také Strategie EU pro mládež a Konference o budoucnosti pro Evropu.

1.2.

EHSV se domnívá, že k nalézání inovativních participativních mechanismů, jak perspektivu mládeže začleňovat do tvorby politik na všech úrovních a ve všech politických oblastech, se jako zvláště příhodné nabízejí organizace občanské společnosti, a zejména pak mládežnické organizace. Poukazuje též na úlohu organizací občanské společnosti při posilování aktivního občanství a ochraně základních lidských práv a demokratických hodnot v zájmu mladých lidí.

1.3.

EHSV s politováním konstatuje, že občanský prostor pro mládežnické organizace se zužuje (11), a upozorňuje na jeho demokratický význam. EHSV žádá přijatí opatření, která by posílila postavení mládežnických organizací a vybavila je udržitelnými zdroji, s jejichž pomocí budou moci navýšit své kapacity k zastupování a obraně svých práv a zájmů.

1.4.

EHSV ve svých stanoviscích v posledních letech (12) poukazuje na úspěšné iniciativy zaměřené na strukturované a smysluplné zapojení mládeže a zavazuje se k přípravě nových iniciativ na podporu účasti mládeže a začleňování její perspektivy do tvorby politik.

1.5.

EHSV se domnívá, že aktivní účast mladých lidí na tvorbě politik a rozhodování je nezbytným předpokladem budování budoucnosti Evropy a vize, s níž se mladí lidé budou moci identifikovat. Vyzývá proto orgány a instituce EU, aby prováděly ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi, díky němuž bude možno veškerou tvorbu politik na úrovni EU nahlédnout jejich optikou.

1.6.

V návaznosti na návrhy uvedené ve stanovisku k ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi EHSV vyzývá k začleňování mládeže do tvorby politik na všech úrovních a žádá nastolení společného přístupu ke strukturovanému a smysluplnému zapojení mládeže do všech orgánů a institucí EU. Tento přístup by se měl opírat o následující pilíře: — společná příprava iniciativ, projektů a akcí zaměřených na mládež s mládežnickými organizacemi od prvopočátku s tím, že budou mít právo se vyjádřit ve všem fázích procesu; — společná odpovědnost za iniciativy, projekty a akce s mládežnickými organizacemi, které budou vystupovat jako hlavní garant a stěžejní budou jejich priority a potřeby; — posílení kapacity mládežnických organizací a jejich podpora pomocí finančních prostředků a nástrojů, které jim umožní se zapojit; — příprava procesů k zajištění strukturovaných a smysluplných návazných kroků s viditelným přesahem nad rámec jednorázových schůzí a prostých výzev ke konzultacím.

1.7.

EHSV se zavazuje zřídit stálou skupinu, která zajistí transparentní meziodvětvové koordinační mechanismy k začleňování perspektivy mládeže do jeho činnosti, a bude hledat další možnosti využití ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi při své práci tak, aby mohl rozvíjet systematický přístup k zapojení mládeže do fungování EHSV.

1.7.1.

EHSV dále vyzývá k vytvoření struktury zastupující a zapojující mládežnické organizace ve všech orgánech a institucích EU, a případně též platformy zúčastněných stran, jako je např. Evropská platforma zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství, která by byla v působnosti EHSV. Vedle toho by vzhledem k tomu, že nejvýznamnějším participativním procesem v Evropě, při němž činitelé s rozhodovací pravomocí diskutují s mladými lidmi a společně hledají řešení různých otázek, je dialog EU s mládeží, mohlo být užitečné podniknout kroky k posílení tohoto mechanismu např. zavedením společné řídicí struktury (13), kterou by rovněž vedl EHSV.

1.8.

EHSV naléhavě vyzývá k větší účasti mládeže na rozhodovacích procesech od fáze přípravy legislativních návrhů a iniciativ až po provádění, monitorování a navazující činnosti. Tento přístup se používá od roku 2021 v delegaci EU na zasedáních konference smluvních stran UNFCC, jíž se pokaždé účastní nejméně jeden mladý delegát. EHSV důrazně doporučuje ostatním delegacím EU, aby postupovaly podobně a zohlednily mezigenerační hledisko.

1.9.

K posílení své vlastní úlohy při překlenutí propasti mezi tvůrci politik a mládežnickými organizacemi a mladými lidmi na vnitrostátní i evropské úrovni doporučuje EHSV jednak vytvořit transparentní mechanismus pro strukturované a smysluplné zapojení mládeže v zájmu účinné koordinace legislativní činnosti, např. panelovou diskusi mladých. Za druhé je třeba navázat s mladými lidmi a jejich organizacemi kontakt a zapojit je do vlastní činnosti. Kromě toho by měla být zajištěna koordinace a výměna osvědčených postupů zaměřených na zapojení mládeže na všech úrovních a ve všech členských státech a cílenější informační aktivity. Zejména pak posílení vztahů s vnitrostátními mládežnickými organizacemi a propagace místních mládežnických projektů v EHSV a mezi jeho členy.

1.10.

Dále je vzhledem k současnému turbulentnímu geopolitickému kontextu bezpodmínečně zapotřebí zajistit zájem mládeže na udržitelnosti, bezpečnosti a míru. EHSV vítá nedávno přijatý Akční plán pro mládež v rámci vnější činnosti EU a na rok 2023 k němu připravuje stanovisko z vlastní iniciativy. EHSV dále vyzývá EU, aby vzhledem k pozitivní korelaci mezi mobilitou v oblasti vzdělávání nebo odborné přípravy a občanskou a politickou angažovaností mladých lidí západní Balkán dále podporovala ve zlepšování zapojení mládeže. Stejná zásada by měla platit pro vztahy s Ukrajinou a Gruzií. EHSV prosazuje posílení spolupráce na politikách v oblasti mládeže se zeměmi s kandidátským statusem.

1.11.

EHSV se bude snažit systematicky zohledňovat postoje mladých lidí ve svých stanoviscích, včetně stanovisek z vlastní iniciativy a průzkumných stanovisek přijímaných na žádost rotujících předsednictví nebo jiných evropských orgánů a institucí. EHSV díky svým vynikajícím vztahům s nimi učiní maximum, aby tyto žádosti pokrývaly aspekty v zájmu mládeže.

2.   Směr pro nadcházející roky: společné budování lepší – ekologičtější, inkluzivnější a digitálnější – budoucnosti

2.1.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba posílit znalosti a informovanost mládeže o evropských orgánech a institucích, mechanismech fungování, oblastech činnosti, konkrétních příkladech každodenní činnosti a příležitostech k osobnímu a profesnímu rozvoji pro mladé. Měl by být zvýšen počet evropských programů zaměřených na výměnu zkušeností a odbornou přípravu (Erasmus+, Discover EU atd.) na místní i vnější úrovni, stejně jako programů spadajících pod společný dohled s jinými vzdělávacími institucemi v zemi i v cizině. EHSV bude podporovat a motivovat své členy k pořádání iniciativ na místní úrovni se zaměřením na mladé lidi.

2.2.

EHSV považuje za potřebné vytvořit a zaručit rámec pro účast všech mladých lidí na rozhodovacím procesu na evropské i vnitrostátní úrovni, a to budováním institucí, které budou otevřenější a ochotnější pracovat s mladými lidmi. Zvláště důležité je pomoci se zapojením do rozhodovacího procesu znevýhodněným, zranitelným a marginalizovaným mladým lidem. Prioritou by mělo být též prosazování účasti mládeže v politických volbách. Účast mládeže navíc přispívá k tvořivosti a inovacím. Mladým lidem je třeba naslouchat a k zapojení do občanského a komunitního života je třeba je motivovat od raného věku.

2.3.

EHSV doporučuje usnadňování přístupu ke vzdělávacím službám prostřednictvím programů vzdělávání druhé šance, programů zaměřených na podporu gramotnosti osob předčasně odcházejících ze vzdělávání a opatření ke snižování míry předčasného ukončování školní docházky. Toho se má dosáhnout díky poradenství, podpoře a programům sociální ochrany určeným mladým lidem z venkovských oblastí a těm, kteří pocházejí z chudých rodin.

2.4.

Je třeba zajistit kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu i celoživotní učení, aby měl každý znalosti, dovednosti, kompetence a osobní přístup, které Evropa potřebuje k vytvoření spravedlivější, soudržnější, udržitelnější, digitálnější a odolnější společnosti. Mladí lidé potřebují dovednosti, které jim umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat změny na trhu práce (14), a při plnění tohoto cíle je nutno se zaměřit na nejzranitelnější osoby. Kvalifikovaní pracovníci jsou důležitým předpokladem zajištění evropské konkurenceschopnosti, jak uznává též návrh Evropské komise týkající se Evropského roku dovedností 2023 (15), společně s nutností zajistit dobré pracovní podmínky, předvídatelnost profesní dráhy a přístup k příležitostem. Podporu zasluhuje také zapojení do vzdělávacích institucí. Prioritou by mělo být provádění evropského pilíře sociálních práv ve vztahu k mládeži. Zapotřebí je rovněž pokročit s reformou vzdělávání, která bude řešit nesoulad nabídky dovedností a poptávky po nich a zaměří se na celoživotní učení, změny kvalifikace a prohlubování dovedností (16).

2.5.

EHSV vyzývá k usnadnění přístupu mladých lidi z venkovských oblastí ke vzdělávacímu systému zajištěním materiální a digitální infrastruktury potřebné ke kvalitnímu vzdělávacímu procesu, a to zvláště v oblasti udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí.

2.6.

EHSV vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti vytvářely cílený přístup do škol pro osoby se vzácnými onemocněními nebo ty, kteří nemohou školu navštěvovat ze zdravotních důvodů, a zajistily potřebnou infrastrukturu zaručující v prvé řadě rovný přístup ke vzdělávacím službám pro osoby se zdravotním postižením tak, aby nikdo nezůstal opomenut.

2.7.

Vzdělávání je klíčovým faktorem plnění všech ostatních cílů udržitelného rozvoje. EHSV proto podporuje práci Evropské komise v oblasti vzdělávání zaměřeného na ekologickou transformaci a udržitelný rozvoj a vyzývá členské státy, aby příslušným způsobem zavedly toto vzdělávání a přizpůsobily mu své systémy (17).

2.8.

EHSV navrhuje pořádat ve spolupráci se sociálními partnery a občanskou společností informační nebo poradní akce nebo vzdělávací programy, jejichž cílem by bylo vysvětlení základních prvků tvořících nedílnou součást trhu práce, kde by byly přiblíženy pojmy jako zaměstnavatel, pracovní smlouva apod. K tomu je nutno vyčlenit dostatek zdrojů, zejména pro zranitelnou mládež a osoby v atypických formách zaměstnání. Tytéž informace je třeba poskytovat mladým migrantům hned po jejich příchodu do neznámé země, aby se mohli rychleji integrovat do nové společnosti, jejího vzdělávacího a pracovního systému i kultury. Obecněji by mladí lidé měli mít více možností dozvědět se více o tématech, jako je finanční vzdělávání, a co je velice důležité – měli by dobře znát svá práva jako občané a pracovníci. To vše je důležité, chceme-li mladým lidem pomoci připravit se na budoucí dospělý život.

2.9.

EHSV již dříve uvedl, že podnikání může být také klíčovým faktorem pro zlepšení konkurenceschopnosti, inovací a blahobytu a pro rozvoj sociální a zelené ekonomiky, a to zejména v situaci oživení po pandemii. Jedním ze způsobů, jak vytvářet profesní dráhy zejména u mladých lidí, by tak mohla být podpora podnikatelského vzdělávání za účelem rozvoje podnikatelských dovedností (18).

2.10.

EHSV vyzývá členské státy k nalézání vhodných řešení regulace nájemného, která by usnadnila mobilitu pro vzdělávací a profesní účely. Dále vyzývá k provádění programu výstavby sociálního bydlení pro mladé lidi, zejména ve velkých městech a střediscích hospodářského rozvoje.

2.11.

EHSV žádá pro mladé lidi zvláště ve venkovských oblastech lepší přístup ke kvalitním zdravotnickým službám, a to zvýšením počtu nemocničních jednotek nebo mobilních zařízení primární zdravotní péče a prováděním osvětových kampaní ve vzdělávacích institucích se zaměřením na důležitá témata, jako je prevence úrazů, poruchy příjmu potravy, vzdělávání v oblasti duševního i obecného zdraví a reprodukční zdraví. Je třeba připravit specifické výzkumné programy na pomoc mladým v boji proti onemocněním (jako je rakovina), neboť léčba určená dospělým pro ně často není vhodná.

2.12.

EHSV vyzývá k výraznějšímu a trvalému úsilí o vzdělávání v oblasti pravidel silničního provozu, prevence sexuálně přenosných nemocí, šikany, nenávistných verbálních projevů a konzumace tabáku, alkoholu a drog, které by probíhalo na školách a za účasti mládeže a občanské společnosti a ve spolupráci s nimi.

2.13.

EHSV navrhuje, aby byl mladým lidem zajištěn přístup k systémům formálního zastoupení ve vztazích se zainteresovanými aktéry trhu práce a pokud jde o svobodu sdružování a právo pracovníků a zaměstnavatelů zakládat organizace a vstupovat do nich dle vlastního uvážení pro všechny mladé lidi, zejména pak ty, kteří nemají zaměstnání nebo mají nejisté zaměstnání.

2.14.

EHSV vyzývá k posílení kapacity sociálních partnerů a organizací občanské společnosti s cílem zastupovat mládež a usnadňovat proces přechodu ze školy do aktivního pracovního života. Účelem je též zapojit mládežnické organizace do institucí sociálního dialogu, kolektivního vyjednávání a tripartitních organizací, které mají různé funkce na trhu práce.

2.15.

EHSV vyzývá k modernizaci a posílení institucí působících na trhu práce ve smyslu přizpůsobení služeb, které poskytují, specifickým potřebám mladých lidí tak, aby pro ně byly snadno přístupné, dynamické, přátelské a méně byrokratické.

2.16.

EHSV žádá záruku spravedlivého zacházení z hlediska rovných příležitostí pro ženy a muže, ale také pro mladé lidi ve srovnání s jinými věkovými kategoriemi, čímž se myslí mzdy, pracovní podmínky, odborná příprava a příležitosti ke kariérnímu postupu. Práce stážistů, zvláště mladých, by neměla znamenat vykořisťování a nemělo by se jednat o nástroj k obcházení pracovního poměru. Neplacené stáže nebo stáže, u nichž nevzniká nárok na odměnu, mohou mít velmi negativní dopad na zkušenosti mladých lidí s trhem práce (19) a je třeba je zakázat (20). Mělo by být posíleno zastoupení mládeže.

2.17.

EHSV se domnívá, že je nutné podporovat sociální ekonomiku, neboť tento sektor aktivně pomáhá společensky marginalizovaným mladým lidem a dalším zranitelným osobám, zejména pomocí opatření zaměřených na zvýšení sebeúcty, komunikace atd.

2.18.

EHSV se domnívá, že z kontextu vzniklého vlivem pandemie a nízké dostupnosti zdravotnických služeb plyne potřeba více mladým lidem pomáhat s rozpoznáním známek potíží v oblasti duševního zdraví a pohody a šířit správné informace co největšími počtem kanálů tak, aby bylo možno poznat přínosné informace od falešných slibů pomoci či podpory, a to i s pomocí zdravotnických nástrojů.

2.19.

EHSV vyzývá k reformě systémů sociální ochrany a pracovněprávních předpisů tak, aby odpovídaly novým skutečnostem a formám práce s tím, že následné změny ve světě práce bude do budoucna možno upravit a regulovat rychleji, a to za dodržování vnitrostátních modelů pracovněprávních vztahů a autonomie sociálních partnerů v plném rozsahu.

2.20.

EHSV navrhuje obnovit návaznost důchodových systémů a systémů sociální ochrany na hospodářskou a sociální realitu mládeže. Tyto systémy by měly být spravedlivé, inkluzivní a přizpůsobené realitě trhu práce, měly by být zárukou ochrany mladých lidí, kteří vykonávají nové formy práce, i těch, kteří zaměstnáni nejsou. Prioritou musí být kvalitní pracovní místa pro všechny mladé lidi.

2.21.

EHSV konstatuje, že období koronavirové pandemie ukázalo, že kromě stability a předvídatelnosti zaměstnání jsou důležitým tématem také otázky zdraví a bezpečnosti včetně psychosociálních rizik. Je třeba s mladými lidmi navázat dialog o tom, jak potížím v této oblasti do budoucna předcházet. Účast mladých lidí na trhu práce usnadní dostupnost různých forem zaměstnání na základě norem stability a kvality. Potřebná jsou též opatření k posílení dohledu nad pracovními podmínkami mladých lidí včetně posílení inspekcí práce.

2.22.

EHSV vyzývá k ochraně práv mládeže a zajištění sociální ochrany prostřednictvím rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, ochrany práva na soukromí a zachování prostoru pro kolektivní vyjednávání. Podporu si zaslouží hledání cest, jak usnadnit flexibilní pracovní dobu v zájmu dokončení studia.

2.23.

EHSV žádá více synergie mezi různými nástroji zaměřenými na mládež, jako záruka pro mladé lidi a záruka pro děti. Mladí lidé by měli mít skutečné záruky, které jim nabídnou předvídatelné kariérní vyhlídky. Veřejné financování na podporu mladých lidí na trhu práce by nemělo zesilovat nejistotu a prioritou by mělo zůstat zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti na pomoc mládeži na trhu práce.

2.23.1.

EHSV si klade za cíl zajistit, aby byla všem dětem a mladým lidem, kteří nemají řádnou rodičovskou péči, poskytnuta vhodná a kvalitní náhradní péče, neboť vztahy jsou za těchto okolností ještě důležitější a sourozencům by mělo být dovoleno zůstat spolu, ledaže by to nebylo v jejich nejlepším zájmu. Obecněji je třeba zařídit, aby podpůrné mechanismy nekončily náhle okamžikem dovršení 18 let věku.

2.24.

EHSV poukazuje na nutnost náležitě řešit hospodářské, sociální a environmentální výzvy vyplývající ze současného hospodářského modelu zvláště pro mládež. Při tom je třeba mít na paměti, že základním východiskem snah o budoucí proměnu naší společnosti ve společnost ekologičtější, spravedlivější, inkluzivnější a udržitelnější, která se bude více zaměřovat na dobré životní podmínky, by měl být zájem mládeže. Mládež by měla být průřezovým tématem a cílem investic z fondů ESI.

2.25.

EHSV považuje za nutné zajistit mladým lidem příležitosti k zakládání rodiny. Větší úsilí o motivaci mládeže založit rodinu a mít děti je klíčovým předpokladem stability a budoucnosti Evropy. Proto je zásadně důležité zajistit přístup k bydlení, službám péče o děti a flexibilní sociální podpoře vytvořením speciálního programu EU s tímto zaměřením.

2.26.

EHSV důrazně žádá, aby byl mladší generaci poskytnut skutečně demokratický a pluralistický veřejný prostor k vyjádření jejích názorů bez obav z vyloučení nebo projevů nenávisti. Současně je nesmírně důležité zvyšovat znalosti a informovanost o manipulaci s informacemi a dezinformacích.

---

(1)  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/speech_21_4701.

(2)  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_21_5226.

(3)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež [COM(2018) 269 final] (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 142).

(4)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Směrem ke strukturovanému zapojení mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti v rámci rozhodovacího procesu EU“ (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 44).

(5)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Posílení postavení mladých lidí s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje prostřednictvím vzdělávání (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 100, 16.3.2023, s. 38).

(6)  Informační zpráva EHSV Rovné zacházení s mladými lidmi na trhu práce (připravuje se).

(7)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Jak mladým lidem zaručit důstojnou práci a zajistit začlenění osob NEET prostřednictvím řádného vypracování národních plánů pro oživení (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 27).

(8)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Politika v oblasti mládeže v zemích západního Balkánu jakožto součást agendy inovací pro západní Balkán (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 443, 22.11.2022, s. 44).

(9)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 46).

(10)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roce mládeže 2022 [COM(2021) 634 final – 2021/0328 (COD)] (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 122).

(11)  SAFEGUARDING20CIVIC20SPACE20FOR20YOUNG20PEOPLE20IN20EUROPE202020_v4.02028129.pdf (youthforum.org).

(12)  Např. stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež [COM(2018) 269 final] (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 142), Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Směrem ke strukturovanému zapojení mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti v rámci rozhodovacího procesu EU“ (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 44), Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roce mládeže 2022 [COM(2021) 634 final – 2021/0328 (COD)] (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 122), Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 46).

(13)  Systém společného řízení Rady Evropy.

(14)  Viz např. stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Jak prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy podporovat z hlediska celoživotního učení dovednosti, které Evropa potřebuje k vytvoření spravedlivější, soudržnější, udržitelnější, digitálnější a odolnější společnosti (průzkumné stanovisko na žádost portugalského předsednictví) (Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 27), odstavce 1.2 a 2.3.

(15)  Komise zahajuje práci na Evropském roku dovedností (europa.eu).

(16)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Rovné zacházení s mladými lidmi na trhu práce (připravuje se).

(17)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Posílení postavení mladých lidí s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje prostřednictvím vzdělávání (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 100, 16.3.2023, s. 38).

(18)  Usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru: Příspěvek k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2023 (Úř. věst. C 443, 22.11.2022, s. 1), odstavec 4.14.

(19)  Informační zpráva EHSV Rovné zacházení s mladými lidmi na trhu práce (připravuje se).

(20)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Jak mladým lidem zaručit důstojnou práci a zajistit začlenění osob NEET prostřednictvím řádného vypracování národních plánů pro oživení“ (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 27), odstavec 1.9.