Usnesení Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu

Zažehnání existenční hrozby díky společnému úsilí: sociální partneři a občanská společnost za provádění ambiciózních opatření v oblasti klimatu

(2023/C 75/01)

Zpravodajové:

Peter SCHMIDT Isabel CAÑO AGUILAR Sandra PARTHIE Josep PUXEU ROCAMORA Neža REPANŠEK Lutz RIBBE

Právní základ	Článek 50 jednacího řádu usnesení
Přijato na plenárním zasedání	26. 10. 2022
Plenární zasedání č.	573
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	104/1/0

Výroční zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP27) se bude konat od 6. to 18. listopadu v egyptském Šarm aš-Šajchu.

V souladu se zprávou předsednictva EHSV ze dne 22. února 2022 zřídil Výbor skupinu ad hoc Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, jejímž úkolem je připravit v souvislosti s konferencí smluvních stran usnesení EHSV – které bude odrážet priority příští konference smluvních stran i postupy jednání v rámci UNFCCC – a Výbor jako celek lépe obeznámit s procesem UNFCCC a zapojit jej do jednání ohledně změny klimatu.

Skupina ad hoc se skládá ze šesti členů sekce NAT a zástupce mládeže, který se v návaznosti na stanovisko z vlastní iniciativy Směrem ke strukturovanému zapojení mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti v rámci rozhodovacího procesu EU (1), pravidelně podílí na činnosti této skupiny. V posledních několika měsících se skupina ad hoc setkala s příslušnými organizacemi, orgány a institucemi, jako je Evropská komise, Výbor regionů, kanceláře zvláštních vyslanců pro problematiku změny klimatu a skupina Climate Action Tracker, jakož i se zástupci různých složek občanské společnosti – mladých lidí, podniků, zemědělců, odborů a také environmentálních nevládních organizací –, a sice za účelem výměny informací a hledání synergií. Ve všech těchto dialozích bylo zdůrazněno téma klimatické krize.

Rok 2022 se stává rokem, kdy lze konstatovat, že změna klimatu způsobuje extrémní povětrnostní jevy ještě intenzivněji než kdy jindy. Od spalujících vln veder a požárů v Evropě a částech jižní Asie až po katastrofální záplavy v Pákistánu a Bangladéši a dlouhotrvající sucho ve východní Africe – povětrnostní jevy si vyžádaly tisíce lidských životů a miliony lidí byly kvůli nim vysídleny nebo žijí na pokraji hladomoru.

V této souvislosti nedávná zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2) uvádí, že má-li se globální oteplování omezit na 1,5 oC, musí emise skleníkových plynů dosáhnout nejvyšší úrovně nejpozději před rokem 2025 a že do roku 2030 musí být emise sníženy o polovinu, přičemž má-li k tomu dojít, je naprosto nezbytné, aby bylo dosaženo zásadního a okamžitého snížení emisí ve všech odvětvích. Podle prognóz však v současnosti uplatňované politiky povedou k oteplení o 2,7 oC a současné závazky jednotlivých zemí – vnitrostátně stanovené příspěvky – omezí oteplování na 2,4 oC (3).

Ruská invaze na Ukrajinu dramaticky zkomplikovala již tak ekonomicky a sociálně složitou situaci. Řešení naléhavé klimatické situace však nelze odkládat. Každé zvláštní opatření, jež bude přijato, musí být mimořádné a časově omezené, přičemž Evropská unie musí urychlit přepracování své energetické a klimatické politiky, aby vyřešila krátkodobé otřesy a zároveň pokročila směrem k nevyhnutelné dekarbonizaci společnosti. Evropa musí být lídrem, pokud jde o opatření v oblasti klimatu, a musí odstranit propastný rozdíly mezi ambicemi a politickými opatřeními.

Usnesení, které připravili členové skupiny ad hoc, vyzývá orgány EU a vlády členských států, aby v souladu s vědou a vědeckými poznatky zvýšily ambice v oblasti klimatu, a klade zvláštní důraz na úlohu organizované občanské společnosti při urychlování opatření v této oblasti. Sociální odolnost lze posílit jedině tehdy, budou-li mít občanská společnost, sociálních aktéři a hnutí na místní úrovni silnější postavení.

Jsme poslední generací, která může změnu klimatu zastavit, a EHSV jakožto hlas evropské občanské společnosti by měl při prosazování těchto transformací a přechodu k uhlíkově neutrální, inkluzivní a sociálně spravedlivé společnosti hrát vedoucí úlohu.

Politická doporučení evropského hospodářského a sociálního výboru:

Stanovení vyšších ambicí v oblasti klimatu s cílem řešit klimatickou krizi a zintenzivnění unijních opatření v této oblasti

Coby hlas organizované občanské společnosti v Evropě a poradní orgán Evropského parlamentu, Rady a Komise a jakožto součást celosvětové občanské společnosti

1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) poukazuje na to, že Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) byla přijata před 30 lety, přičemž jejím konečným cílem bylo dosáhnout „stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům vzájemného působení lidstva a klimatického systému“ (článek 2), a že tohoto cíle nebylo dosaženo;

2.

podotýká, že Pařížská dohoda z roku 2015 pro nás všechny znamenala posun od kvalitativního cíle úmluvy o klimatu – tedy předcházet zásahům do klimatického systému – k cíli kvantitativnímu: „udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí“ (4);

3.

zdůrazňuje, že cíl 1,5 oC nebude stačit k tomu, aby se zabránilo dramatickým důsledkům změny klimatu. Fakta ukazují, že změna klimatu již nyní proměňuje všechny regiony na celém světě. Záplavy, sucha, bouře, požáry a vlny veder prudce narůstají, což má ničivé sociální důsledky a hospodářský dopad ve výši miliard eur ročně; (5)

4.

zdůrazňuje, že prožíváme klimatickou krizi a že bychom na článek 2 UNFCCC neměli rezignovat, přestože tato úmluva v současnosti nepostačuje ke splnění vytyčených cílů;

5.

je hluboce přesvědčen, že politická rozhodnutí musejí reagovat na vědu a vědecké informace, a poukazuje na to, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) stanovil jasné referenční hodnoty: emise musí dosáhnout nejvyšší úrovně nejpozději před rokem 2025 (6) a svět musí do roku 2030 snížit emise o 45 % oproti úrovni z roku 2010, má-li možnost 1,5 oC zůstat reálná;

6.

uznává, že invaze Ruska na Ukrajinu ještě zhoršila již tak obtížnou situaci vyznačující se inflací, vysokými cenami energie a potravin a možným nedostatkem energie, což má tvrdé dopady na životy občanů a vytváří závažné sociální a hospodářské problémy, přinejmenším v krátkodobém horizontu. EHSV se domnívá, že za současné situace jsou evropská opatření v oblasti klimatu o to naléhavější a že s ohledem na novou geopolitickou situaci je ještě více zapotřebí, aby EU urychlila přepracování své energetické a klimatické politiky;

7.

je přesvědčen, že je třeba posílit Zelenou dohodu pro Evropu, aby bylo možné dosáhnout cíle dekarbonizace hospodářství, dále snížit vnější závislost, zajistit odolnost a posílit spravedlivou transformaci, a že mimořádné výjimky, pokud jde o dohodnuté cíle, lze udělovat pouze na omezenou dobu (7). Má za to, že rozvoj otevřené strategické autonomie by měl zajistit snížení závislosti v oblasti energie, kritických surovin a potravin;

8.

vybízí EU, aby se chopila vůdčí úlohy, a vyzývá Evropskou komisi a členské státy EU, aby aktualizovaly vnitrostátně stanovený příspěvek v návaznosti na Klimatický pakt z Glasgow. Požaduje globální spravedlivé rozdělování založené na rovnosti, historické odpovědnosti a kapacitách;

9.

vítá rozhodnutí Evropského parlamentu ohledně systému obchodování s emisemi (8) a propadů uhlíku (9), jejichž důsledkem je mírné navýšení cíle EU v oblasti snižování emisí, což představuje výzvu – byť nedostačující – ke zvýšení vnitrostátně stanovených příspěvků EU;

10.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že mnoho zemí oznámilo dlouhodobé plány zaměřené na dosažení klimatické neutrality do roku 2050 nebo 2060, které se ovšem neopírají o odpovídající plány v krátkodobém a střednědobém horizontu. Vyzývá proto Evropskou komisi, aby zintenzivnila diplomatické úsilí EU a prosazovala, aby mezinárodní společenství přijalo politické rámce podobné Zelené dohodě pro Evropu, a je připraven toto úsilí podpořit spoluprací s organizacemi občanské společnosti na celém světě, přičemž kompasem pro příští roky, které budou rozhodující, bude Agenda 2030 a cíle udržitelného rozvoje;

11.

žádá EU, aby dále rozvíjela odvětvové přístupy s cílem vypracovat individuálně uzpůsobená opatření či „klimatické kluby“, které by spolu mohly založit země s nejambicióznějšími akčními programy v oblasti klimatu a jež by motivovaly další země k rychlejším opatřením – k tomu by mohlo posloužit provádění mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM);

12.

domnívá se, že je nezbytné přijmout rozhodná a jasně vymezená opatření, má-li být článek 6 Pařížské dohody funkční a má-li být dokončen soubor pravidel v souvislosti s touto dohodou, který stanoví rámec pro dobrovolnou mezinárodní spolupráci zemí za účelem snížení emisí tak, aby splnily své závazky. Přitom by se zabránilo některým úskalím spojeným s dvojím započtením nebo s rizikem, že se budou falšovat kredity za snížení emisí;

Přezkum našeho stávajícího hospodářského modelu s cílem účinně řešit zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a zajištění odpovídajícího přístupu k financování opatření v oblasti klimatu

13.

zdůrazňuje, že pro urychlení přechodu ke klimaticky neutrální společnosti musíme přezkoumat náš stávající hospodářský model s cílem přehodnotit to, jak spotřebováváme, jak vyrábíme a nakolik si ceníme dostatečnosti, a vyzývá EU, aby navrhla novou vizi prosperity pro lidstvo a naši planetu, jež bude vycházet ze zásad environmentální udržitelnosti, práva na důstojný život a ochrany sociálních hodnot (10);

14.

navrhuje nový správní rámec pro rozvoj těchto transformačních změn a vybízí vlády a regionální orgány, aby vytvořily komise pro spravedlivou transformaci s cílem umožnit sociálním partnerům a organizacím občanské společnosti, včetně mládežnických organizací, poskytovat doporučení a jednat o vnitrostátních a regionálních plánech pro spravedlivou transformaci (11) a rozvíjet je. Má za to, že stávající iniciativy zaměřené na řešení sociálních problémů spojených s ekologickou transformací jsou stále roztříštěné (12);

15.

domnívá se, že rychlý posun směrem k dekarbonizovanému hospodářství bude znamenat obrovské problémy pro občany, pracovníky, podniky a regiony, zejména ty, které jsou nejvíce závislé na uhlíkově náročných sektorech a odvětvích (13), a že by v rámci vnitrostátně stanovených příspěvků měl být podrobně zmapován a analyzován dopad, který transformace bude mít na zaměstnanost a dovednosti v dané zemi, subregionech a odvětvích, včetně subdodavatelů a navazujících hodnotových řetězců, přičemž by toto mapování měly doprovázet národní plány na podporu pracovních míst a strategie pro spravedlivou transformaci (14) vycházející ze zásady spravedlivé transformace podle MOP. Podporuje tudíž návrh Konference o budoucnosti Evropy (15), aby byla zajištěna spravedlivá transformace, jež chrání pracovníky a pracovní místa díky tomu, že jsou na ni a na další výzkum vyčleněny dostatečné finanční prostředky;

16.

zdůrazňuje, že vzhledem k odpovědnosti soukromého sektoru za dosažení cíle dekarbonizace bude nutná rychlá a nebývale rozsáhlá transformace systémů, a poukazuje na to, že soukromý sektor má v tomto procesu klíčovou úlohu;

17.

uznává, že podniky a podnikatelé v celé EU vyvíjejí mnoho různých snah o rozvoj podnikatelských řešení s cílem zmírnit výzvy spojené se změnou klimatu a přizpůsobit se jim, a domnívá se, že inovativní a odpovědné obchodní modely by měly řešit problém změny klimatu tím, že se zaměří na měřitelné cíle udržitelnosti, včetně nižší spotřeby vody a energie nebo omezeného používání chemických látek;

18.

je znepokojen tím, že snižování emisí skleníkových plynů v EU provází nárůst emisí za jejími hranicemi související s uspokojením spotřeby uvnitř Unie, čímž v oblasti skleníkových plynů vzniká efekt přelévání (16). EHSV se domnívá, že přístup EU založený na inventuře skleníkových plynů musí zahrnovat emise skleníkových plynů spojené s dováženými výrobky, že se prioritou musí stát oddělení socioekonomického pokroku od negativních domácích a importovaných dopadů na klima a biologickou rozmanitost a že podpůrným opatřením k dosažení tohoto cíle je mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích;

19.

konstatuje, že jak zdůrazňuje vědecká obec, úbytek biologické rozmanitosti přispívá ke změně klimatu a naopak, a vyzývá k tomu, aby byl u opatření v oblasti životního prostředí uplatňován komplexní přístup, který by se touto provázaností mezi úbytkem biologické rozmanitosti a změnou klimatu zabýval, a navrhuje přezkoumat a zvýšit rozlohu chráněných oblastí a zintenzivnit úsilí o ochranu zbývajících přírodních zdrojů v rámci Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (17);

20.

je znepokojen tím, že dopad změny klimatu neúměrně postihuje nejzranitelnější osoby a že komunity, které jsou nejméně odpovědné za celosvětové emise, čelí nejhorším dopadům a ne vždy mají zdroje na to, aby se s nimi vypořádaly;

21.

poukazuje na to, že opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu jsou stále zásadnější, neboť se množí mimořádné klimatické události, a že je nezbytné dopady změny klimatu lépe předvídat. Zdůrazňuje, že Pařížská dohoda podtrhuje význam procesů plánování v souvislosti s přizpůsobením se změně klimatu na vnitrostátní úrovni, a sice tím, že zavazuje všechny země k podávání zpráv o dosaženém pokroku. Výbor naléhavě vyzývá k zefektivnění inkluzivního přístupu, aby se zabránilo prohlubování stávajících nerovností;

22.

požaduje, aby byly navýšeny celkové finanční příspěvky rozvinutých zemí na opatření v oblasti klimatu, přičemž je třeba klást „stejný důraz“ na financování zmírňování změny klimatu i přizpůsobení se této změně: bez dalších finančních prostředků na přizpůsobení se změně klimatu totiž bude jeho plánování a provádění omezeno, zejména v rozvojových zemích. EHSV požaduje, aby byly podniknuty další kroky, které by zajistily dodržování této zásady, protože zmírňování změny klimatu chrání budoucí generace před prohlubováním klimatické krize a přizpůsobování se této změně chrání současnou generaci i generace budoucí před povětrnostními extrémy způsobenými již přítomnou změnou klimatu (18), a připomíná, že financování přizpůsobení se změně klimatu v současné době představuje pouze 25 % celosvětového financování opatření v oblasti klimatu a že nejsou plněny předchozí závazky v tom smyslu, že finanční prostředky na přizpůsobení se změně klimatu se do roku 2025 zvýší na 40 % (19);

23.

vítá příspěvek Komise do Adaptačního fondu ve výši 100 milionů EUR a vybízí členské státy EU, aby do roku 2025 zdvojnásobily oproti roku 2019 finanční prostředky vydávané na přizpůsobení se změně klimatu, a vyzývá k dalšímu úsilí o splnění cíle „plánu realizace“ mobilizovat 100 miliard USD. Zdůrazňuje také skutečnost, že v současné době neexistuje žádný globální finanční nástroj, který by těmto lidem pomohl se vypořádat se ztrátami a škodami, jež utrpěli, a naléhavě vyzývá členské státy EU a Komisi, aby se zasadily o zřízení „nástroje pro ztráty a škody“, který by napravoval důsledky změny klimatu;

24.

domnívá se, že v rámci opatření v oblasti klimatické spravedlnosti musí vlády a orgány EU vypracovat komplexní evropskou migrační a azylovou politiku zaměřenou na budoucnost, která poskytne ochranu osobám vysídleným v důsledku změny klimatu, počínaje formálním uznáním klimatických uprchlíků;

Posílení účinných odvětvových opatření za účelem dosažení klimatické neutrality

25.

zdůrazňuje, že oběhové hospodářství a bioekonomika jsou faktory umožňující rozvíjet novou vizi prosperity pro lidi, kterou je třeba dále urychlit (20), přičemž poukazuje na to, že strategie oběhového hospodářství prováděné napříč odvětvími a zeměmi mají potenciál snížit celosvětové emise skleníkových plynů o 39 % (21). Vyjadřuje znepokojení nad tím, že míra oběhovosti v EU činí pouze asi 12 %, a to navzdory významnému procesu aktualizace právních předpisů zahájenému v roce 2015 prostřednictvím prvního akčního plánu EU pro oběhové hospodářství, a domnívá se, že dalšího pokroku lze dosáhnout pouze zapojením všech složek občanské společnosti, zejména s cílem překonat zbývající politické, kulturní, infrastrukturní, správní a finanční překážky (22);

26.

vyzývá k tomu, aby transformační strategie zaměřené na zavedení udržitelných potravinových systémů byly řádně začleněny do vnitrostátně stanovených příspěvků, a uznává, že ačkoli mnoho zemí zmiňuje ve svých vnitrostátně stanovených příspěvcích potenciál zemědělství pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, jen velmi málo z nich stanoví cíle ve vztahu k jiným fázím potravinového systému (23). Příležitosti tedy zůstávají ve velké míře nevyužité (24). Opakuje svá doporučení přijmout komplexní politiky v oblasti potravin, jako je strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, včetně opatření v oblasti klimatu, a zajistit strukturované zapojení zúčastněných stran napříč potravinovým řetězcem (25) a na všech úrovních správy, zejména tím, že se producenti stanou ústředním bodem zemědělských strategií a budou zapojeni do tvorby politik;

27.

je znepokojen situací v Africe, která k celosvětovým emisím přispívá méně než ze 4 %, avšak v nepoměru k tomu vyčnívá jako jeden z nejzranitelnějších regionů na světě. Vzhledem ke skutečnosti, že se konference COP27 koná v Africe, adresuje Evropské unii jasnou prosbu, aby dala prioritu tomu, aby se Africe dostalo finančních a technických zdrojů a zdrojů na budování kapacit, čímž by se podpořil závazek tohoto kontinentu v souvislosti s konferencí COP21 v Paříži, a aby zohlednila fakt, že většina afrických vnitrostátně stanovených příspěvků obsahuje cíle v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, které jsou podmíněny získáním odpovídající mezinárodní podpory, což vede k pochybnostem, pokud jde o ochranu ekosystémů s vysokou hodnotou z hlediska zachování přírody, jako jsou lesy nebo savany, a o těžbu fosilních paliv;

28.

vyzývá k okamžitému zastavení dotací na fosilní paliva, vítá sdělení REPowerEU, neboť toto sdělení nabízí řešení, jež jsou v souladu s cíli Zelené dohody a evropské energetické unie (26) (27), a domnívá se, že vlády musí poskytnout rámec pro investice do průlomových technologií v oblastech, jako je energetická účinnost a výroba energie z obnovitelných zdrojů, a to prostřednictvím podpory výzkumu, inovací a vývoje, a že by právní předpisy měly být navrhovány tak, aby umožňovaly a podporovaly rozvoj nových technologií a jejich proniknutí na trh, včetně opatření na straně poptávky s cílem vytvořit vedoucí trhy a podnítit spotřebu nízkouhlíkových výrobků (28);

29.

vítá digitální řešení umožňující ochranu životního prostředí a udržitelnou transformaci v dopravě, energetice, budovách, zemědělství a v jiných odvětvích, ale zároveň konstatuje, že celková digitalizace zatím nepomohla snížit poptávku po energii ani emise CO2 , a tudíž zdůrazňuje, že jsou zapotřebí podpůrné politiky ke zmírnění zpětných a indukčních účinků (29);

30.

zdůrazňuje, že změna klimatu má rovněž závažné dopady na podniky, zejména malé a střední podniky. Tyto dopady zahrnují např. přerušení dodavatelských řetězců a poškození výrobních závodů v důsledku extrémních povětrnostních jevů, přičemž podniky jsou kvůli nim někdy nuceny provést nákladné změny ve svých obchodních a provozních modelech, jakož i investice s cílem zajistit soulad s regulačními nebo jinými požadavky. Výbor se domnívá, že podniky, které jako první převezmou nové, udržitelné obchodní modely, by měly být podpořeny, aby se zajistilo, že v důsledku svých inovací nebudou znevýhodněny v hospodářské soutěži;

31.

zdůrazňuje, že podpora soukromého sektoru musí dodržovat zásady rovného přístupu k finančním nástrojům pro malé a střední podniky a měla by být založena pouze na klimatických cílech (30) a že bude nutná rozsáhlá činnost napříč hodnotovými řetězci a meziodvětvová spolupráce;

32.

domnívá se, že zásadní význam pro to, aby řešení mohla být rozšířena na celá odvětví – a to prostřednictvím technologií, posilování dovedností a regulace, kterou by vlády zemí EU měly podporovat na mezinárodní úrovni –, mají harmonizace a normalizace a že zejména pro malé a střední podniky bude stěžejní získat doprovodné nástroje a budovat kapacity, mají-li splnit nové požadavky a mít lepší přístup na trh v EU;

Posílení postavení občanské společnosti v zájmu urychlení opatření v oblasti klimatu a výzva k vytvoření nového správního rámce

33.

zdůrazňuje, že potřebný rozsah opatření vyžaduje integrované, víceúrovňové politiky a průřezová řešení se skutečným zapojením občanské společnosti, a proto navrhuje nový správní rámec pro rozvoj těchto transformačních změn;

34.

má za to, že na úrovni pracovišť by tento nový správní rámec měl zaručovat sociální dialog tím, že zajistí práva a účast pracovníků a posílí kolektivní smlouvy;

35.

domnívá se, že by měl být posílen také širší dialog s přispěním regionů, venkovských subjektů a měst, sociálních partnerů, družstev a občanské společnosti, a to v zájmu zajištění sociální spravedlnosti a důvěryhodnosti a s cílem dát závazku nikoho neopomenout konkrétní význam (31). Například podpora přístupů zaměřených na prozumenty může urychlit přechod k čistějším energetickým systémům, vytvořit nové hospodářské modely a pomoci chránit nejzranitelnější skupiny v naší společnosti mimo jiné před odříznutím od tepla, světla a informačních technologií;

36.

je pevně přesvědčen, že je třeba skutečně podporovat a podněcovat iniciativy zdola nahoru a iniciativy na místní úrovni, aby se urychlilo zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a posílila se sociální odolnost, čímž se uvolní potenciál kultury spolupráce a řešení vycházejících zdola. Domnívá se, že stejně tak je zapotřebí a je zcela zásadní více investovat do sociálních inovací s cílem zahrnout do běžné agendy kulturní a společenské změny potřebné k začlenění ochrany klimatu do každodenního života podniků, veřejných orgánů i domácností;

37.

domnívá se, že otázky genderu by neměly být řešeny jako samostatná a izolovaná záležitost, nýbrž by měly být považovány za zcela zásadní pro to, aby se zabránilo opatřením a politikám, jež genderové hledisko opomíjejí. Změna klimatu nemá na všechny skupiny obyvatelstva stejný dopad a politiky, jež se jí zaobírají, mohou, nejsou-li správně koncipovány, tyto nespravedlnosti a nevyváženosti zachovávat. Nerovnosti dále prohlubuje například nerovnoměrná účast žen na rozhodovacích procesech a na trzích práce, jež jim často brání, aby plně přispívaly k plánování, tvorbě a provádění politik v oblasti klimatu (32);

38.

je pevně přesvědčen, že silnější zapojení mládeže do rozhodovacích procesů, od vypracovávání legislativních návrhů a iniciativ až po provádění, monitorování a navazující činnosti, je nejlepším způsobem, jak zohlednit mezigenerační rozměr těchto změn (33). Z tohoto důvodu začal EHSV v roce 2021 začleňovat do oficiální delegace EU na zasedání konference smluvních stran UNFCCC zástupce mladých lidí a zavázal se usilovat o to, aby v rámci jeho práce byly slyšet hlasy mladých lidí a mládežnických organizací. EHSV důrazně doporučuje, aby strany a další zúčastněné subjekty zaujaly podobný přístup;

39.

uznává úlohu původních obyvatel, kteří z hlediska změny klimatu stojí v první linii a kteří se starají o více než 80 % zbývající biologické rozmanitosti planety (34). Vítá skutečnost, že se původní obyvatelé stále více angažují v politikách v oblasti klimatu a vyzývá strany, aby je aktivně zapojily do provádění příslušných opatření;

40.

EHSV se zavazuje, že podnikne kroky v zájmu realizace výše uvedených politických doporučení.

---

(1)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 44.

(2)  https://www.ipcc.ch/2022/04/04/ipcc-ar6-wgiii-pressrelease/

(3)  https://climateactiontracker.org/global/temperatures/

(4)  Český překlad Pařížské dohody.

(5)  Zdroje: Economic losses from weather and climate-related extremes in Europe reached around half a trillion euros over past 40 years (Hospodářské ztráty způsobené povětrnostními a klimatickými extrémy dosáhly za posledních 40 let výše půl bilionu eur) – Evropská agentura pro životní prostředí; New report: World counts the cost of a year of climate breakdown (Nová zpráva: Svět vyčísluje náklady roku klimatického kolapsu), Christian Aid – UK charity fighting global poverty, Media Centre; The Costs of Extreme Weather Events Caused by Climate Change (Náklady extrémních povětrnostních událostí způsobených změnou klimatu) – CMCC; Billion-Dollar Weather and Climate Disasters (Povětrnostní a klimatické katastrofy, jež způsobily škody ve výši 1 miliardy dolarů či více) | National Centers for Environmental Information (NCEI).

(6)  Climate Change 2022: Mitigation of Climate Change (Změna klimatu 2022: Zmírňování změny klimatu) | IPCC.

(7)  Usnesení EHSV Válka na Ukrajině a její hospodářský, sociální a environmentální dopad (Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 1).

(8)  Změna klimatu: EU musí jednat rychleji a být energeticky nezávislá.

(9)  Fit for 55: Parliament agrees to higher EU carbon sink ambitions by 2030 („Fit for 55“: Parlament podporuje zvýšení cílů EU týkajících se propadů uhlíku do roku 2030).

(10)  Stanovisko EHSV Udržitelné hospodářství v souladu s našimi potřebami (Úř. věst. C 106, 31.3.2020, s. 1).

(11)  Stanovisko EHSV „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě k pravidlům pro klimatickou neutralitu (Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 101).

(12)  Stanovisko EHSV Sociální dialog v souvislosti s ekologickou transformací (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 95).

(13)  Stanovisko EHSV „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě k pravidlům pro klimatickou neutralitu (Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 101).

(14)  Stanovisko EHSV „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě k pravidlům pro klimatickou neutralitu (Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 101).

(15)  Konference o budoucnosti Evropy – doporučení přijatá v rámci evropské panelové diskuse občanů.

(16)  2021 Europe Sustainable Development Report (Zpráva o udržitelném rozvoji v Evropě 2021) – SDSN Europe.

(17)  Připravované stanovisko EHSV (NAT/841) Cíle týkající se obnovy přírody v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti.

(18)  Stanovisko EHSV Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 84).

(19)  António Guterres: 50 % of All Climate Finance Needed for Adaptation (António Guterres: 50 % všech finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu je třeba použít na přizpůsobení se změně klimatu).

(20)  Stanovisko EHSV Vytváření součinností v rámci různých plánů pro oběhové hospodářství (Úř. věst. C 14, 15.1.2020, s. 29).

(21)  Circularity Gap Report 2021 – Climate Change Mitigation through the Circular Economy (Zpráva o nedostatcích v oběhovosti za rok 2021 – Zmírňování změny klimatu prostřednictvím oběhového hospodářství).

(22)  Stanovisko EHSV Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 84).

(23)  Enhancing NDCs For Food Systems – recommendations for decision-makers (Posílení vnitrostátně stanovených příspěvků, pokud jde o potravinové systémy – doporučení pro činitele s rozhodovací pravomocí), Projekt NDC Action.

(24)  Stanovisko EHSV Potravinové zabezpečení a udržitelné potravinové systémy (Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s. 72).

(25)  Stanovisko EHSV „Od zemědělce ke spotřebiteli“ – udržitelná potravinová strategie (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 268).

(26)  Stanoviska EHSV Klimatická spravedlnost (Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 22) a Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, (Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 84).

(27)  Stanovisko EHSV REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii (Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 123).

(28)  Stanovisko EHSV „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě k pravidlům pro klimatickou neutralitu (Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 101).

(29)  Stanovisko EHSV Digitalizace a udržitelnost – současný stav a opatření, která je z pohledu občanské společnosti potřeba přijmout (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 187).

(30)  Stanovisko EHSV „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě k pravidlům pro klimatickou neutralitu (Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 101).

(31)  Stanovisko EHSV „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě k pravidlům pro klimatickou neutralitu (Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 101).

(32)  2020 Pocket Guide to Gender Equality under the UNFCCC (Kapesní příručka: genderová rovnost v rámci UNFCCC (2020)) – WEDO.

(33)  Připravované stanovisko EHSV (NAT/788) Směrem ke strukturovanému zapojení mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti v rámci rozhodovacího procesu EU (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 44).

(34)  Indigenous peoples defend Earth’s biodiversity – but they’re in danger (Původní obyvatelé brání biologickou rozmanitost Země, jsou však v ohrožení).