Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937

[COM(2022) 71 final]

(2022/C 443/11)

Zpravodajka:

Antje GERSTEIN

Žádost o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 4. 4. 2022 Rada Evropské unie, 5. 4. 2022
Právní základ	čl. 50 odst. 1, čl. 50 odst. 2 písm. g) a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	27. 6. 2022
Přijato na plenárním zasedání	14. 7. 2022
Plenární zasedání č.	571
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	179/6/14

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) návrh vítá jako důležitý krok k vytvoření soudržného legislativního rámce EU pro udržitelnou správu a řízení společností a náležitou péči, který prosazuje dodržování lidských práv jako povinnost podniků a členů orgánů společností. Cílem by mělo být dosažení právní jistoty pro podniky, jejich zaměstnance a všechny ostatní zúčastněné strany.

1.2

EHSV proto vyzývá spolunormotvůrce, aby měli na paměti myšlenku rovných podmínek a usilovali o plnou harmonizaci alespoň klíčových ustanovení, aby se zabránilo vzniku narušujících rozdílů mezi prováděcími předpisy členských států.

1.3

EHSV vyzdvihuje velký význam obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv. Je to referenční dokument, který jasně vymezuje povinnosti a odpovědnost všech subjektů (států, podniků, občanské společnosti, odborových svazů a zástupců zaměstnanců) spolu s třípilířovým modelem „chránit, respektovat a napravovat“ s cílem zlepšit situaci v oblasti lidských práv v rámci dodavatelských a hodnotových řetězců na celém světě. Závazky států podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv vyžadují, aby státy dodržovaly, chránily a naplňovaly lidská práva jednotlivců v rámci svého území a/nebo jurisdikce.

1.4

Systémové a udržitelné změny v praxi lze dosáhnout jen prostřednictvím podpory zemí, aby mohly lépe plnit svou povinnost chránit lidská práva. Společnosti mají jasnou odpovědnost za dodržování lidských práv, nemohou však nahradit kritickou úlohu a řádné fungování státu. V této souvislosti EHSV vítá ohlášenou legislativní iniciativu Komise, která se bude konkrétně zabývat nucenou prací.

1.5

EHSV požaduje, aby směrnice jasně rozlišovala mezi nepříznivými dopady, které jsou způsobeny nebo ovlivněny podnikem, a dopady, které nejsou způsobeny nebo ovlivněny podnikem, ale přímo souvisejí s jeho operacemi, výrobky nebo službami v rámci obchodního vztahu. Mělo by v ní být uznáno, že náležitá péče vyžaduje přístup založený na rizicích a může zahrnovat stanovení priorit na základě posouzení rizik.

1.6

EHSV by rád zdůraznil, že tvůrci politik musí mít na paměti složité postavení mikropodniků a malých a středních podniků a zajistit, aby byly na evropské i vnitrostátní úrovni připraveny podpůrné nástroje, jakmile vstoupí v platnost právní předpisy týkající se náležité péče.

1.7

Provádění náležité péče je nepřetržitý proces, v němž je faktorem úspěchu zapojení odborových svazů a zástupců pracovníků. EHSV vyzývá ke zvážení dalšího rozvoje rámce EU pro udržitelnou správu a řízení společností. V této souvislosti poskytuje vedení a podporu stávající zapojení organizovaných a volených zástupců zaměstnanců, například na základě činnosti evropských rad zaměstnanců nebo mezinárodních rámcových dohod, případně i do řídících a dozorčích orgánů společností.

1.8

EHSV je znepokojen tím, že návrh Komise obsahuje četné nejasné právní pojmy, jež umožňují různý výklad. Považuje proto za nezbytné lépe definovat pojmy jako „zavedené obchodní vztahy“, „konec hodnotového řetězce“ a „vhodná opatření“, neboť definují/ovlivňují/určují nejen oblast působnosti směrnice, ale také související požadavky náležité péče, sankce a odpovědnost.

1.9

EHSV žádá, aby byl návrh jasnější, pokud jde o skupiny společností a povinnosti náležité péče. EHSV se domnívá, že namísto odkazu na „společnost“ (čl. 3 písm. a)) by byl vhodnější a konzistentnější odkaz na „skupinu společností“, pokud jde o mechanismy zveřejňování informací, postupy podávání zpráv, zpracovávání zpráv a stížností a úsilí v oblasti vzdělávání v rámci společnosti.

2.   Návrh Komise v souvislostech

2.1

Lidská práva jsou pro Evropskou unii, její členské státy, evropské podniky, pracovníky a občanskou společnost jednou z prioritních oblastí zájmu. Přechod Unie na klimaticky neutrální a zelenou ekonomiku a její ambiciózní plán na splnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje (1) jsou hnací silou intenzivního zapojení EU do agendy v oblasti podnikání a lidských práv. EHSV plně podporuje stávající mezinárodní normy – zejména obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv (2) a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti (3) – a jejich rozsáhlé úspěchy a klade velký důraz na soudržnost politik s těmito nástroji. Tripartitní deklarace MOP o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky však obsahuje rovněž rozsáhlý seznam deklarací a práv vztahujících se k nadnárodním společnostem a práci, který také konkrétně uvádí úmluvy a doporučení ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, a měla by být zohledněna. EHSV rovněž požaduje soudržnost mezi vnitrostátními politikami a evropskými právními předpisy, které se v současné době připravují a týkají se podobných oblastí nebo taktéž obsahují pravidla náležité péče. Příkladem takových právních předpisů jsou směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (4), návrh nařízení o produktech, které nepřispívají k odlesňování (5), návrh nového nařízení o bateriích (6), Iniciativa pro udržitelné výrobky (7), taxonomie EU pro udržitelné investice (8) nebo připravovaná legislativní iniciativa Komise, která by měla účinně zakázat uvádět na trh EU produkty vyrobené za použití nucené práce (zákaz uvádění na trh) (9).

2.2

Poté, co některé členské státy (10) vydaly vnitrostátní právní předpisy týkající se náležité péče podniků, se objevil sílící požadavek na vytvoření rovných evropských podmínek pro společnosti v rámci Unie a na zamezení roztříštěnosti. V této souvislosti předložila Evropská komise tento návrh horizontálního rámce, jenž by měl podniky motivovat k tomu, aby svým dílem přispívaly k dodržování lidských práv a ochraně životního prostředí.

3.   Obecné připomínky

3.1

Bezprecedentní útok Ruska na Ukrajinu do značné míry mění geopolitickou situaci a vyvolal zásadní přehodnocení hospodářských vztahů a závislostí v naší globalizované ekonomice, čímž urychlil úsilí Evropy o větší nezávislost v klíčových strategických oblastech. Následné široké přizpůsobování našich dodavatelských řetězců bude vyžadovat, abychom se zamysleli nad vztahem mezi náležitou péčí a povinností řídit se sankcemi, jež vyplývají z politického rozhodnutí a omezují rozsah podnikání. EHSV tedy požaduje přístup, který bude praktický, zohlední novou realitu podnikání a bude nápomocen při poskytování naléhavě potřebného poradenství.

3.2

S ohledem na vysokou složitost dnešních dodavatelských řetězců musí důkladnost dostat přednost před rychlostí – podrobná koncepce této směrnice vyžaduje smysl pro přiměřenost. Vedle plného dodržování mezinárodních norem a nástrojů v oblasti lidských práv by výchozím bodem vždy mělo být, jak prakticky a účinně začlenit dobře zavedené prvky obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti společně s pečlivým posouzením důsledků/dopadů této směrnice na různé typy evropských společností (např. na mikropodniky a malé a střední podniky, na holdingové struktury působící na mezinárodní úrovni).

3.3

EHSV zdůrazňuje, že navrhovaná směrnice je pouze jedním prvkem mnohem komplexnějšího programu EU na podporu environmentální udržitelnosti, důstojné práce a lidských práv na celém světě. Systémové a udržitelné změny v praxi lze dosáhnout jen prostřednictvím podpory zemí, aby mohly lépe plnit svou povinnost chránit lidská práva. Společnosti mají jasnou povinnost dodržovat lidská práva, nemohou však nahradit kritickou úlohu a řádné fungování státu, zejména povinnost státu chránit před zneužíváním lidských práv na svém území a ve své jurisdikci přijetím vhodných kroků, jejichž cílem je předcházet zneužívání lidských práv, vyšetřovat jej, trestat jej a napravovat jej prostřednictvím účinných politik, právních a správních předpisů a rozhodnutí soudu.

3.4

Společnosti jsou povinny dodržovat platné právní předpisy a nesou odpovědnost za dodržování lidských práv v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv. Musí zavést fungující proces náležité péče, aby zajistily dodržování lidských práv v rámci hodnotových řetězců. Státy a jejich vládní orgány mají povinnost porušování lidských práv stíhat. Právě ony jsou garanty lidských práv a odpovídajících mezinárodních úmluv. Státy mají po právu donucovací pravomoci, jež společnosti nemají a nikdy by mít neměly. Patří mezi ně provádění inspekcí na pracovištích, udělování pokut, zabavování majetku, odebírání podnikatelských oprávnění, zatýkání podezřelých, obviňování údajných pachatelů a trestání odnětím svobody těch, kteří byli odsouzeni.

3.5

EHSV zdůrazňuje, že je i nadále zapotřebí upřednostňovat zelenou transformaci spolu se sociální ochranou a ochranou lidských práv, včetně práv odborů a pracovníků. Organizace občanské společnosti rovněž musí hrát klíčovou úlohu při tvorbě spolehlivé transparentnosti ohledně porušování lidských a environmentálních práv a při dohledu nad požadavkem taxonomie EU, aby investice dodržovaly zásadu „významně nepoškozovat“ a minimální záruky (11).

3.6

Odbory a zástupci zaměstnanců si jsou dobře vědomi toho, kde může dojít k případnému pochybení. EHSV tedy poukazuje na to, že je důležité zapojit zástupce zaměstnanců a odbory do procesu vytváření (mapování rizik) postupů náležité péče, jakož i do jejího sledování (provádění) a oznamování případů porušení předpisů (mechanismy varování). Přechod k sociálnějšímu a ekologičtějšímu hospodářství lze zvládnout pouze za pomoci přínosného sociálního partnerství.

3.7

EHSV konstatuje, že seznam mezinárodních lidských práv, na kterých by měla být směrnice založena, musí být jasně definován, aby podniky získaly právní jistotu, kterou potřebují v mezinárodním obchodním životě. EHSV zastává názor, že náležitá péče podniků by se měla rozšířit i na zkoumání norem v oblasti lidských práv uznaných v obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv (12), které sestávají ze zásad souvisejících s klíčovými pracovními normami MOP (zákaz nucené práce, dětské práce a diskriminace a svoboda sdružování), Všeobecnou deklarací lidských práv (13), Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (14) a Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech (15). Hodnoty a zásady, které slouží jako vodítko Evropské unii coby celku, kromě toho určují Listina základních práv Evropské unie (16), Evropská úmluva Rady Evropy o ochraně lidských práv (17), Evropská sociální charta (18) a Tripartitní deklarace MOP o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky (19).

3.8

EHSV se domnívá, že směrnici je třeba jednoznačně zlepšit za účelem větší harmonizace, právní jasnosti a jistoty. Povinný rámec náležité péče by byl zajištěn uplatňováním dohodnuté normy, která by byla vynucována přiměřenými, účinnými a odrazujícími sankcemi, zatímco odpovědnost by vznikala porušením jasně definovaného souboru lidských práv.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

EHSV je znepokojen tím, že návrh Komise obsahuje četné nejasné právní pojmy, jež umožňují různý výklad a mohou být vnitrostátními orgány a soudy uplatňovány různě. EHSV se zejména domnívá, že je nezbytné lépe definovat pojem „zavedené obchodní vztahy“, neboť je určující nejen pro oblast působnosti směrnice, ale také pro požadavky náležité péče, sankce a odpovědnost za škody. Spolehlivější definici vyžaduje také pojem „konec hodnotového řetězce“. Není úkolem podniku, aby kontroloval činnost svých klientů a přebíral za ni odpovědnost (20). Je třeba lépe definovat a příklady podpořit „vhodná opatření“, která mají společnosti přijmout, aby byly zbaveny odpovědnosti. V neposlední řadě nejsou jasné navrhované povinnosti členů orgánů společností spočívající v zohlednění příspěvků „zúčastněných stran“.

4.2

Hodnotový řetězec, jak je nastíněn v návrhu směrnice, zahrnuje nejen přímé a nepřímé dodavatele, tj. činnosti „na začátku hodnotového řetězce“, ale také používání a případně odstraňování produktů nebo služeb, tj. činnosti „na konci hodnotového řetězce“ nebo na konci životnosti. Sledování činností „na konci hodnotového řetězce“ ve skutečnosti vede k různým velmi praktickým problémům. Zejména sledování produktu poté, co byl umístěn na trh, bude pravděpodobně ještě obtížnější než sledování nákupu surovin nebo součástek. To platí zejména pro recyklované výrobky, u nichž může být sledování často nemožné.

4.3

Od podniků by se mělo očekávat, že své postupy náležité péče v oblasti lidských práv koncipují tak, aby byly založeny na posuzování rizik a byly přiměřené jejich potenciálním a skutečným dopadům. EHSV se proto domnívá, že je nezbytné odpovídajícím způsobem upravit oblast působnosti, aby zahrnovala buď přímé smluvní partnery, nebo nepřímé partnery. Druhým uvedeným způsobem pak pouze tehdy, je-li za daných okolností přiměřené očekávat, že budou přijata vhodná opatření k zabránění, zmírnění, ukončení nebo minimalizaci rozsahu nepříznivého dopadu, například v případech vysokého stupně vertikální integrace. Tuto vyzkoušenou a otestovanou metodu odpovědnosti již lze nalézt ve stávajících právních předpisech, například v předpisech týkajících se sledovatelnosti, jak ji upravuje základní nařízení EU (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (21)). To v podstatě vyžaduje, aby společnosti vytvořily systémy a postupy na základě zásady „jeden krok zpět – jeden krok vpřed“ s cílem určit, kdo jsou přímí dodavatelé a přímí kupující (s výjimkou konečných spotřebitelů) jejich produktů. Dobře zavedený přístup je vhodný, protože každá jednotlivá strana v hodnotovém řetězci může být jednoznačně zodpovědná za postupy, které může skutečně ovlivnit.

4.4

Přístup založený na posouzení rizik může rovněž zahrnovat odvětvovou metodu: EHSV vítá skutečnost, že navrhovaná směrnice uznává, že politiky náležité péče obsahují určitá odvětvová specifika, která je třeba vzít v úvahu. EHSV vyzývá spolunormotvůrce, aby zohlednili důležité mnohostranné iniciativy a normy, které byly vypracovány ve zvláště zranitelných oblastech (k nimž patří např. kakao, banány a palmový olej).

4.5

EHSV připomíná, že obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv č. 15 a 22 vyžadují opravné prostředky v případech, kdy podnik sám způsobil porušení lidských práv nebo k němu přispěl. Obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv nicméně nevyžadují, aby společnost zajistila opravné prostředky, pokud je nepříznivý dopad způsoben jinou společností v dodavatelském řetězci. Tato ustanovení tedy odrážejí základní právní předpoklad, že odpovědnost by měla existovat pouze tam, kde existuje jasná a předvídatelná souvislost mezi poškozením oběti a podnikem, který je za toto poškození odpovědný. Podobně také pokyny OECD pro nadnárodní společnosti zdůrazňují, že snaha předcházet nepříznivým dopadům v dodavatelských řetězcích nepřenáší odpovědnost ze subjektu, který tento nepříznivý dopad způsobuje, na podnik, s nímž má obchodní vztah. EHSV se domnívá, že v zájmu soudržnosti by i podle směrnice EU měla být společnost odpovědná podle občanského práva pouze tehdy, pokud sama přímo způsobila porušení lidských práv nebo k němu přispěla (tj. způsobila jej částečně).

4.6

EHSV souhlasí s přístupem Komise, podle nějž musí být vnitrostátní orgány vybaveny sankcemi, které jsou „účinné, přiměřené a odrazující“. V případě zanedbání a úmyslu by příslušný orgán měl mít možnost stanovit náležité pokuty. Rozsah sankcí by však měl být definován na evropské úrovni.

4.7

EHSV požaduje, aby byl návrh jasnější, pokud jde o skupiny společností a povinnosti náležité péče. Zdá se, že současné znění, zejména definice „společnosti“ (čl. 3 písm. a)) naznačuje, že požadavky směrnice se týkají spíše jednotlivých společností, nikoli skupin společností. To by znamenalo, že se společnost z členského státu s dceřinými společnostmi, na něž se vztahuje tato směrnice, činnými v jiných členských státech musí řídit rozhodnutími několika odlišných orgánů dohledu, což je v praxi obtížné a složitější. Řešení na úrovni skupiny přináší několik výhod, jako je větší soudržnost, pokud jde o mechanismy zveřejňování informací, postupy podávání zpráv, zpracovávání zpráv a stížností nebo o školení a osvětu v rámci společnosti. To uznává návrh směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, který stanoví výjimku pro dceřiné společnosti, pokud existuje podávání zpráv na úrovni skupiny. Řešení na úrovni skupiny je vhodnější pro zvládání rozdílů ve vnitrostátních právních předpisech, které se pravděpodobně objeví během provádění této směrnice ve všech 27 členských státech, a může sloužit ke sladění s nejvyšším jmenovatelem, nebo dokonce k jeho překročení. Z těchto důvodů se EHSV domnívá, že by v oblasti náležité péče mělo být upřednostněno řešení na úrovni skupiny.

4.8

Navzdory tomu, že se povinnost náležité péče vztahuje primárně na velké podniky, budou nepřímo dotčeny i mikropodniky a malé a střední podniky, neboť společnosti, na něž se tato směrnice vztahuje, zvýší své požadavky ohledně provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, vykazování nefinančních informací a řízení svého vlastního dodavatelského řetězce. Vynaložit související značné úsilí je snazší pro velké společnosti než pro společnosti menší, na něž se zatím tento typ legislativy nevztahoval. Menší společnosti mají zejména menší vliv na řešení rizik v oblasti lidských práv ve svém dodavatelském řetězci a mnohem méně zdrojů pro provádění komplexních posouzení rizik. EHSV navrhuje, aby Evropská komise vytvořila asistenční službu, která bude poskytovat snadno dostupné informace o rizicích v oblasti lidských práv v jednotlivých zemích a regionech. Zúčastněné strany by měly mít možnost s touto asistenční službou a s partnerskými zeměmi nebo regiony spolupracovat. Tato asistenční služba by měla také podporovat budování kapacit dodavatelů ve třetích zemích v oblasti lidských práv a posílení jejich environmentální výkonnosti. EHSV dále vyzývá členské státy, aby poskytovaly pomoc, a to zejména mikropodnikům a malým a středním podnikům, praktickým, konkrétním a účinným způsobem, která bude zasazena do rámce strukturální spolupráce s dotčenými zastupitelskými organizacemi. EHSV považuje za nanejvýš důležité, aby bylo vymezení společností, na něž se tato směrnice vztahuje, v souladu s ostatními příslušnými právními předpisy EU uvedenými v odstavci 2.1.

4.9

EHSV konstatuje, že Komise do návrhu výslovně začleňuje finanční odvětví. Udržitelné finance zahrnují dodržování lidských práv a jsou důležitým prvkem transformace hospodářství na cestě k posílení jeho ekologické a sociální stránky. Návrh však zůstává neurčitý, pokud jde o postupy ověřování pro úvěry nebo financování, a je třeba se obávat, že ustanovení směrnice, která se výslovně nevztahují na mikropodniky a malé a střední podniky, budou nepřímo de facto rozšířena. Mikropodniky a malé a střední podniky budou nepřímo dotčeny coby dodavatelé v dodavatelském řetězci, a budou tedy čelit obrovským výzvám.

4.10

EHSV uznává, že udržitelná správa a řízení společností jsou spojeny s jasným a důvěryhodným závazkem členů orgánů společností, mimo jiné vytvořit v rámci společnosti spolehlivý a fungující postup náležité péče. Slouží k určení odpovědnosti podniků za dopady jejich činnosti. EHSV odkazuje na směrnici o právech akcionářů, která objasňuje, jak souvisí výkonnost společností a členů jejich orgánů s environmentálními, sociálními a správními záležitostmi (22). EHSV konstatuje, že k povinnostem členů orgánů společností musí patřit povinnosti týkající se spolehlivé náležité péče založené na systému sankcí v případech, kdy je podniky nedodržují. Dosažení ekologické, sociální a hospodářské udržitelnosti by mělo být cílem všech zúčastněných stran podniku, nejen akcionářů. V řadě členských států EU jsou zaměstnanci povinně zastoupeni v řídících a dozorčích orgánech. Tyto vnitrostátní právní předpisy a pravidla je třeba dodržovat.

4.11

EHSV vzal na vědomí, že sám Výbor pro kontrolu regulace Evropské komise odmítl prvky přesahující náležitou péči, přičemž mimo jiné uvedl, že „není jasné, […] proč je nezbytné upravit povinnosti členů orgánů společností vedle povinností vztahujících se k náležité péči“, a že je zapotřebí „lépe vysvětlit a posoudit přidanou hodnotu úpravy povinností členů orgánů společností vhledem k tomu, že náležitá péče již vyžaduje řízení rizik a závazek týkající se zájmů zúčastněných stran“ (23). V této souvislosti se EHSV domnívá, že je třeba povinnosti členů orgánů společností dále rozpracovat a lépe sladit s cíli Zelené dohody.

---

(1)  Rezoluce A/RES/70/1

(2)  Tyto obecné zásady schválila Rada OSN pro lidská práva ve své rezoluci 17/4 ze dne 16. června 2011 (A/HRC/RES/17/4).

(3)  OECD (2011), OECD Guidelines for Multinational Enterprises (Pokyny OECD pro nadnárodní společnosti), OECD Publishing, http://dx.doi.org/10.1787/9789264115415-en

(4)  COM(2021) 189 final; Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 51.

(5)  COM(2021) 706 final

(6)  COM(2020) 798 final

(7)  COM(2022) 142 final

(8)  Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(9)  https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13480-Ucinny-zakaz-produktu-ktere-byly-vyrobeny-vytezeny-nebo-sklizeny-za-pouziti-nucene-prace_cs

(10)  Francie (Loi relative au devoir de vigilance, 2017), Německo (Sorgfaltspflichtengesetz, 2021), Nizozemsko (Wet zorgplicht kinderarbeid, 2019).

(11)  Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 105.

(12)  Obecná zásada OSN č. 12 (komentář, odstavec 2).

(13)  Rezoluce A/RES/217 (III).

(14)  Rezoluce A/RES/2200A (XXI).

(15)  Rezoluce A/RES/2200A (XXI).

(16)  Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

(17)  https://www.echr.coe.int/documents/convention_ces.pdf.

(18)  https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168048b059.

(19)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 136.

(20)  Příslušná pravidla lze nalézt v právu EU týkajícím se navazujících operací, tj. pokud jde o kontrolu vývozu citlivých materiálů (zboží dvojího užití a vojenského materiálu).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(22)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017L0828&from=CS, článek 9a.

(23)  https://ec.europa.eu/transparency/documents-register/detail?ref=SEC(2022)95&lang=cs