Stanovisko Evropského výboru regionů – Ekologická transformace – Jak najít rovnováhu mezi společenskou přijatelností a environmentálními požadavky z hlediska měst a regionů za účelem budování odolných komunit?

(2022/C 375/06)

Zpravodajka: Hanna ZDANOWSKA (PL/ELS), starostka města Lodž Odkazy: žádost předsednictví Rady o vypracování stanoviska

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

vítá ekologickou transformaci coby jednu z klíčových priorit francouzského předsednictví, neboť přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, obnova a ochrana biologické rozmanitosti, zajištění územní odolnosti vůči přírodním katastrofám, podpora zdravého životního prostředí a lepší kvality života přispívají k budování odolnější Evropy a dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a Pařížské dohody;

2.

souhlasí se zveřejněným sdělením o nové strategie pro přizpůsobení se změně klimatu (1) a se zvláštní zprávou Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) (2) a zdůrazňuje, že ekologická transformace není možná bez zapojení místních a regionálních orgánů, obyvatel, podniků, center pro inovace a vysokých škol;

3.

je toho názoru, že by ekologická transformace měla být ústředním bodem všech rozhodnutí souvisejících s tvorbou politiky a že je třeba zaujmout nový, systémový a integrovaný přístup ke koncipování a provádění budoucích politik a programů. Zdůrazňuje, že by jí měla napomoci digitální transformace zahrnující zavádění a podporu moderních digitálních nástrojů splňujících přísné normy v oblasti udržitelnosti, včetně silných demokratických a technologických záruk, a investice do nich coby do základních faktorů umožňujících změnu. V tomto ohledu je stěžejní i to, aby byly podpořeny také méně rozvinuté a venkovské regiony a aby se jim napomohlo vyrovnat se ostatním, čímž by se překlenula propast mezi různými oblastmi;

4.

základem budování odolnosti je místní a regionální úroveň. Je důležité zvýšit na místní a regionální úrovni (veřejná správa, místní a regionální samospráva, obyvatelé, hospodářské subjekty) pocit spoluodpovědnosti a sounáležitosti všech, kdo jsou součástí místní a regionální struktury, to však vyžaduje náležitou a komplexní institucionální a finanční podporu;

5.

vyzývá k výraznému posílení celé oblasti zdravotnictví a péče v souvislosti s krizí v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a válkou na Ukrajině, přičemž je ke zdraví třeba přistupovat jako k hlavnímu motivu a prioritě ekologické transformace a posilovat součinnost mezi politikou v oblasti klimatu a zdravotní politikou v souladu s doporučeními 8. akčního programu pro životní prostředí;

6.

je toho názoru, že odolná komunita je schopna přestát dopady klimatických rizik a jiných narušení, absorbovat je a zotavit se z nich. Je proto důležité zmírňovat negativní účinky, ale také vytvořit atmosféru, v níž by mohla prosperovat společnost i životní prostředí a hospodářství, a to zavedením řady řešení, která by podněcovala k činnosti;

7.

zdůrazňuje, že odolné komunity lze budovat také díky odolným politickým systémům zaměřeným na rovnost, solidaritu, sociální spravedlnost a rovnost žen a mužů, zapojení dětí a mladých lidí a na to, aby nikdo nebyl opomenut, zejména zranitelné skupiny, a díky zohlednění územní rozmanitosti, kterou tvoří např. venkovské, pobřežní, horské, ostrovní, souostrovní nebo nejvzdálenější regiony;

8.

zdůrazňuje, že politiky, které prosazují ekologické výrobní metody a technologie, musí také zvýšit konkurenceschopnost místních malých a středních podniků a umožnit vytváření a rozvíjení zelených pracovních míst a prohlubování dovedností pracovníků;

9.

vzhledem k vysokým cenám energie a válce na Ukrajině opakuje svou výzvu, aby byl úplně zakázán dovoz ruského plynu, ropy a uhlí do Evropy, a vyzývá místní a regionální orgány, aby začaly pracovat na nouzových plánech, a připravily se tak na důsledky, které tyto sankce budou mít. Považuje plán REPowerEU za způsob, jak urychlit transformaci energetiky, snížit celkovou závislost EU na dovozech energií a surovin, a omezit tak politická, hospodářská a bezpečnostní rizika, jež z těchto dovozů plynou. Vyjadřuje nicméně hluboké politování nad tím, že v plánu chybí jasná zmínka o úloze měst a regionů jak při řešení současné energetické krize, tak při hledání jejích dlouhodobých řešení;

Volba správné kombinace politik pro odolnost systémů

10.

podporuje definici Evropy odolné vůči změně klimatu v souladu s misí programu Horizont Evropa, která kombinuje odolnost environmentálních, sociálních a hospodářských systémů s úsilím o dlouhodobý udržitelný rozvoj, včetně rovnosti, sociální spravedlnosti a rovnosti žen a mužů. Je důležité zahrnout děti a mladé lidi, nikoho neopomíjet a posílit odolnost politických systémů, pokud jde o společné hodnoty, solidaritu a respektování rozmanitosti, jichž bylo dosaženo inkluzivní sociální transformací;

11.

v souladu se sdělením o nové strategii pro přizpůsobení se změně klimatu zdůrazňuje, že je na tuto změnu třeba reagovat co nejdříve, systematicky a promyšleně. Poznamenává, že odolnost je komplexní koncepcí, jež vyžaduje integrovaná, víceodvětvová a flexibilní řešení, která budou založená na územním přístupu a fakticky podložená. Podotýká, že budování odolných systémů vyžaduje správné stanovení priorit a součinnost různých politik zaměřených na podporu transformace, která umožní vytvořit udržitelné území, jež bude schopno zvládat krize a otřesy a zároveň bude připraveno limitovat jejich dopady, ať již stávající, nebo budoucí;

12.

v této souvislosti navrhuje, aby investiční projekty zahrnovaly analýzy klimatických rizik a analýzy zranitelnosti vůči změně klimatu a aby byly náležitě přizpůsobeny scénáře nákladů a přínosů;

13.

vyjadřuje rovněž znepokojení nad očekávaným asymetrickým regionálním dopadem energetické krize na města a regiony v EU, jenž odráží jejich rozdílné možnosti reagovat na přerušení dodávek energie a rostoucí ceny energie, a vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby tyto rozdíly řádně zohlednily při navrhování a provádění příslušných opatření;

14.

podporuje návrhy na urychlení opatření v oblasti energie z místních obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti s cílem zabezpečit energetickou svrchovanost a bezpečnost Evropy a bojovat proti energetické chudobě, zejména s ohledem na válku na Ukrajině a její nepříznivé důsledky pro evropskou energetiku;

15.

podporuje plány a opatření pro spravedlivou a inkluzivní transformaci uhelných oblastí, jež má těmto oblastem pomoci dosáhnout pokroku a překonat veškeré překážky, na něž mohou narazit, a zajistit pro ně dostatečné finanční prostředky, které jsou k tomu zapotřebí, a vytvořit nový model jejich rozvoje;

16.

zdůrazňuje, že hlavní překážky rychlého zavádění nízkouhlíkových technologií souvisejí s nedostatkem finančních a lidských zdrojů, se stávajícími politikami, předpisy a organizačními strukturami, které jsou stále závislé na fosilních palivech, a také se sociokulturními faktory, jako je malé přijetí ve společnosti dané zejména tím, že tato transformace může především v uhelných regionech způsobit zánik pracovních míst a úbytek obyvatelstva. V této souvislosti se domnívá, že by inovace měly vycházet z konkrétních místních podmínek a mít okamžitý dopad na celkový systém a komunitu a zamezovat procesům, které vyvolávají odmítavou reakci společnosti;

17.

požaduje podporu, která by usnadnila rozvoj řešení v oblasti bezemisní, nízkoemisní, aktivní a veřejné mobility a dopravy a přístup k nim;

18.

konstatuje, že změna klimatu je potenciálně největší hrozbou pro globální zdraví ve 21. století, a vyzývá proto k víceoborové a víceodvětvové spolupráci a k přijetí přístupu „jedno zdraví“, což povede ke koordinované činnosti na všech úrovních správy v mezinárodních agenturách, nevládních organizacích a akademických institucích zaměřené na ochranu přírody, obnovu biologické rozmanitosti, přírodních stanovišť a ekosystémů;

19.

poukazuje na to, že opatření ke snížení rizika katastrof založená na ekosystémovém přístupu jsou nákladově efektivními politickými nástroji. Nejsou však plně využívána a jejich potenciál by měl být dále posílen na úrovni EU (3);

20.

vyzývá k urychlení přechodu na oběhové hospodářství a vyzdvihuje úlohu místních a regionálních orgánů v tomto procesu. Požaduje, aby byly prosazovány nové obchodní modely a posíleny nástroje, zejména v rámci obecní správy a jejích mechanismů tzv. rozšířené odpovědnosti spotřebitele, mechanismů partnerství veřejného a soukromého sektoru a s nimi související podpory udržitelných vzorců spotřeby a výroby a zelených či udržitelných veřejných zakázek;

21.

vyslovuje se pro zavádění inovativních řešení v oblasti správy ve veřejném sektoru s využitím koncepce živé laboratoře. Zdůrazňuje, že v zájmu budování odolných komunit je nezbytné je podporovat při hledání účinných způsobů řešení výzev, a sice tím, že se využije kreativity a inovativnosti uživatelů veřejných služeb;

22.

požaduje, aby byla v rámci investičních procesů zohledněna řešení inspirovaná přírodou. Tato iniciativa, jež spadá pod novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, dává řešením inspirovaným přírodou prioritu (4);

23.

vítá iniciativy (mj. Pakt starostů a primátorů nebo klimatický pakt) pobízející místní a regionální orgány ke zvýšení ambicí a k intenzivnější činnosti v souvislosti s transformací. Činnost vyslanců propagujících tyto iniciativy by měla být posílena a převzata a napodobena jinde, aby se zvýšilo povědomí o otázkách klimatu na všech úrovních samosprávy a urychlila se jejich transformace;

24.

podporuje pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky (CEEAG). Ty zvýší účinnost plnění cílů Zelené dohody pro Evropu, zejména pokud jde o renovaci budov, biologickou rozmanitost, čistou mobilitu, energii z obnovitelných zdrojů a také o účinné využívání zdrojů v zájmu podpory přechodu na oběhové hospodářství;

25.

vyslovuje se pro vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj sociální ekonomiky. Klíčový význam při vytváření vhodného prostředí pro rozvoj sociální ekonomiky má politický a právní rámec. Spadá sem rámec pro zdanění, zadávání veřejných zakázek a státní podporu, který je třeba přizpůsobit potřebám sociální ekonomiky;

Místní a regionální orgány coby hlavní aktéři ekologické transformace

26.

vyzývá k zavedení dobře fungujícího rámce víceúrovňové správy, a to od úrovně místní přes metropolitní a regionální až po celostátní, evropskou a celosvětovou. Radikální a trvalé změny životního stylu, jež jsou nezbytné pro vytvoření spravedlivé, udržitelné, nízkouhlíkové a odolné společnosti, vyžadují spolupráci zdola nahoru i shora dolů;

27.

zdůrazňuje skutečnost, že místní a regionální orgány jsou „vedoucími aktéry“ ekologické transformace. Provádějí totiž 70 % všech právních předpisů EU, 70 % opatření ke zmírnění změny klimatu, 90 % strategií pro přizpůsobení se této změně a 65 % cílů udržitelného rozvoje a realizují jednu třetinu veřejných výdajů a dvě třetiny veřejných investic. Právě ony nejlépe znají výzvy v praxi, a měly by proto mít k dispozici nástroje k nalezení systémových řešení, která nejlépe odpovídají místním podmínkám. To, že mají tuto úlohu, ovšem neznamená, že odpovědnost nesou pouze ony. Vyšší úrovně správy mají povinnost místní a regionální orgány ve veškerém jejich úsilí v tomto směru podporovat;

28.

vybízí k rozsáhlejšímu uplatňování participativní správy (diskuse, rozpočty atd.) a správy se zapojením mnoha zúčastněných stran, neboť to zvyšuje šance na optimální ekologické investice ve městech, včetně malých venkovských měst, a regionech. Upozorňuje na to, že místní a regionální orgány podporují rozhodovací proces ve všech fázích a zajišťují aktivní podporu v rámci politik;

29.

poukazuje na to, že jediným způsobem, jak dosáhnout ambiciózních klimatických cílů Pařížské dohody, je „myslet globálně a jednat lokálně“. V této souvislosti vyzývá UNFCCC, aby aktivně a reálně zapojila místní a regionální orgány coby důvěryhodného partnera COP, pokud jde o opatření v oblasti klimatu;

30.

vybízí místní a regionální orgány, aby pořádaly místní summity o klimatu, neboť ty mají pozitivní dopad na zapojení orgánů samosprávy do řešení otázek přizpůsobení se změně klimatu a transformace energetiky a umožňují připravit doporučení Výboru regionů pro výroční konference OSN o klimatu;

Sociální aspekt budování odolnosti

31.

zdůrazňuje, že zapojení místních komunit do rozhodovacích procesů má zásadní význam pro jakoukoli transformaci. Vyzývá k většímu úsilí o posílení postavení jednotlivých aktérů, inkluzivnost, společné hodnoty a solidaritu a k zapojení všech aktérů do budování odolnějších komunit. Zásadní je v tomto ohledu také zapojení mladých lidí;

32.

požaduje vytvoření nástrojů, které by motivovaly domácnosti, aby se zapojily do transformačních procesů, a různých forem podpory, zejména pro nejzranitelnější skupiny občanů a území. V této souvislosti vítá zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření a žádá, aby byla zajištěna finanční podpora prostřednictvím systému sdíleného řízení, který by respektoval zásady partnerství a víceúrovňové správy;

33.

vyzývá k posílení postavení prozumentů i spotřebitelů v rámci ekologické transformace, a to prostřednictvím předpisů s cílem omezit tzv. lakování nazeleno a pobízet k přijímání informovaných rozhodnutí;

34.

požaduje, aby se napomáhalo příslušným iniciativám a pobízelo k nim a aby byly omezeny překážky bránící zakládání místních společenství pro obnovitelné zdroje, neboť představují klíčový nástroj pro podporu širokého využívání obnovitelných zdrojů energie a vytvoření decentralizovaného energetického systému a zároveň jsou na místní úrovni zdrojem hospodářských a sociálních přínosů;

35.

konstatuje, že v plánu REPowerEU nebyl dostatečně využit potenciál úspor energie, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily opatření, jako jsou osvětové kampaně vybízející občany ke změně chování;

Vzdělávání a učení za účelem budování odolnosti

36.

zdůrazňuje, že ekologická transformace není možná bez budování znalostního kapitálu prostřednictvím vzdělávání v oblasti klimatu na všech vzdělávacích úrovních, jakož i prostřednictvím získávání dovedností a změny kvalifikace;

37.

zdůrazňuje, že klimatický pakt by měl urychlit plnění závazků, které již místní subjekty (malé a střední podniky, školy, místní orgány, univerzity atd.) přijaly na místní úrovni, a měl by dát vzniknout novým závazkům, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem;

38.

podporuje cíle, zásady a pokyny programu Horizont Evropa a vyzývá k zpřísnění požadavků na udržitelnost projektů a k monitorování jejich účinků;

39.

podtrhuje význam opatření určených k podpoře, rozšíření a financování stávajících a nových iniciativ, které podporují sdílení znalostí a osvědčených postupů prostřednictvím evropských, celostátních, regionálních a místních sítí a spolupráce mezi městy, jako jsou činnosti v oblasti vzájemného učení, studijní návštěvy či odborné vedení a instruktáže mezi partnery;

40.

vyzývá místní a regionální orgány, aby učinily maximum pro podporu vzájemné spolupráce překračující administrativní hranice a zaměřené na realizaci projektů transformace, včetně spolupráce mezi regiony či mezi obcemi a přeshraniční spolupráce v celé EU;

41.

navrhuje, aby se v boji proti změně klimatu na místní a regionální úrovni využívaly osvědčené postupy vzešlé z iniciativ, jako je Pakt starostů a primátorů, Under2 Coalition, mise EU atd. Cílem je čerpat z údajů shromážděných při vypracovávání dlouhodobých strategií v oblasti klimatu a sdílet zkušenosti ohledně úspěšných metod a inovativních řešení a cenná poučení z těchto iniciativ;

42.

vyzývá Evropskou komisi, aby zvážila vytvoření zvláštního nástroje technické pomoci a výměny informací mezi samosprávami, které se potýkají s podobnými výzvami v oblasti ekologické transformace a budování odolných komunit, a to poskytováním finanční podpory na sdílení osvědčených postupů EU (studijní návštěvy);

43.

podtrhuje význam mezigenerační spolupráce, začleňování perspektivy mládeže a podpory z programu pro mladé zvolené politiky. Vyslovuje se pro budování inovačního ekosystému prostřednictvím projektů, programů a opatření zaměřených na talentované mladé lidi a umožňujících využít potenciál mladých lidí pro ekologickou transformaci;

44.

přichází s iniciativou vytvoření místních/regionálních klimatických center, která budou sloužit jako informační místa a také budou motivovat místní komunity k ekologické transformaci. Tato centra mohou mít potenciál zahájit iniciativy zdola nahoru a projekty, které by mobilizovaly občany a podporovaly spolupráci mezi angažovanými i skeptickými uživateli měst a regionů;

Větší informovanost veřejnosti a monitorování změn

45.

zdůrazňuje, že předpokladem účinné politiky v oblasti klimatu je informovanost veřejnosti o změně klimatu, jejích příčinách a důsledcích. Používání moderních technologických nástrojů (dálkový průzkum Země, dopravní telematika, drony, IKT) významně posiluje realizaci přijatých politik v oblasti klimatu;

46.

společnost, která si je vědoma klimatických rizik, projevuje větší solidaritu při akceptování náročných a často nákladných činností. Základem pro opatření a jejich přijetí místními a regionálními komunitami jsou aktuální a spolehlivé informace;

47.

zdůrazňuje, že úspěch ekologické transformace závisí na zapojení mnoha místních partnerů. Důležitá je jasná a průběžná komunikace o procesu transformace a dialog, zejména pokud jde o obtížná témata, jako je omezení individuální dopravy nebo lokalizace objektů obecní správy, které jsou pro občany těžko akceptovatelné;

Hospodářské subjekty pro budování odolnosti

48.

zdůrazňuje, že úsilí o přizpůsobení se změně klimatu by měly podporovat podniky a průmysl a že by měly být zavedeny právní a finanční prostředky s cílem zabránit tomu, aby občané internalizovali náklady na negativní externality podniků;

49.

vyzývá k tomu, aby byla prostřednictvím právní regulace stimulována udržitelná výroba, a to na základě rozšířené odpovědnosti výrobce za stále vyšší počet skupin výrobků a za jednotlivé fáze jejich životního cyklu;

50.

vítá revizi směrnice o průmyslových emisích, jejímž cílem je nejen pomoci předcházet znečištění a kontrolovat jej, ale také stimulovat inovace, odměňovat vedoucí aktéry a napomáhat vytváření rovných podmínek na trhu EU;

51.

poukazuje na to, že máme-li v EU dosáhnout bezuhlíkového a plně integrovaného energetického systému, je třeba rozvíjet více přeshraničních projektů a infrastruktury v oblasti udržitelné energie. Je nezbytné odstranit stávající překážky a posílit přeshraniční spolupráci v oblasti energie z nízkoemisních a obnovitelných zdrojů;

52.

poukazuje na to, že je třeba posílit vnitřní trh se stavebními výrobky prostřednictvím regulačního rámce, který by byl vhodný pro zajištění dynamičnosti provádění renovační vlny a stimulaci investic do stavebnictví v duchu udržitelné výstavby;

Udržitelná spotřeba

53.

vyzývá k přijetí legislativních opatření, která zajistí, aby veškeré fyzické zboží na trhu EU bylo šetrnější k životnímu prostředí, oběhové a energeticky účinné během celého svého životního cyklu, od návrhu až po každodenní používání, využití k jinému účelu a opětovné použití;

54.

vyzývá k provedení legislativních změn s cílem zvýšit účinnost boje proti plýtvání potravinami, včetně stimulace rozvoje udržitelného potravinářství (strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“) a snížení dopadu odvětví zpracování potravin a maloobchodu na životní prostředí přijetím opatření v oblasti dopravy, skladování a balení potravin a předcházení plýtvání potravinami a prosazováním udržitelné spotřeby potravin;

55.

vyslovuje se pro opatření Komise na podporu rozvoje evropské sociální ekonomiky, která může skutečně řešit výzvy, tj. plýtvání potravinami a krátký životní cyklus výrobků, a rozvíjet nové oblasti ekologické činnosti;

56.

poukazuje na to, že v době dnešních krizí a z nich vyplývajících výzev jsou místní a regionální orgány nuceny neustále revidovat své cíle, mapovat rizika a dynamicky reagovat na vyvstávající rozvojová omezení, což může představovat komplikaci pro soustavné a komplexní provádění transformačních opatření;

Finanční aspekt budování odolnosti

57.

klade mimořádný důraz na to, že nejdůležitější fondy (politika soudržnosti EU, Nástroj pro oživení a odolnost, Fond pro spravedlivou transformaci, Modernizační fond atd.) a také ty, které jsou přímo zaměřeny na místní a regionální úroveň (LIFE, Nástroj pro propojení Evropy atd.) a mají podpořit ekologickou transformaci, jsou plánovány na celostátní úrovni a že rozsah projektů místních a regionálních orgánů závisí na pokynech ústřední vlády. Měly by být zavedeny postupy, které zajistí co největší zapojení samospráv – zapojení, které bude odpovídat jejich potřebám při plánování a čerpání prostředků EU;

58.

zdůrazňuje, že v rámci plánu REPowerEU, jejž předložila Evropská komise a který je zaměřen na zvýšení úspor energie, diverzifikaci dodávek, urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, snížení spotřeby fosilních paliv a inteligentní investice, je třeba vyčlenit finanční prostředky na podporu jeho provádění místními a regionálními orgány a že by k tomuto účelu měly posloužit také stávající nebo nové zdroje financování na úrovni EU. Vyzývá členské státy, aby přesměrovaly nevyužité finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost do podpory místního plánování v oblasti energetické bezpečnosti a investic do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti;

59.

připomíná úlohu ustanovení Smlouvy, pokud jde o financování činnosti samospráv, zejména v oblasti ochrany klimatu. Zavádění změn musí být přizpůsobeno podmínkám a možnostem místních komunit, aby změny mohly být prováděny efektivně a bez nadměrné zátěže pro občany. Vyzývá proto Evropskou komisi, aby přezkoumala pravidla pro financování obecní správy, a umožnila tak zavést lepší řešení pro financování nejnaléhavějších potřeb v této oblasti, což se promítne do dopadů na životní prostředí;

60.

vyzývá ke zjednodušení regulace veřejné podpory, včetně podpory řešení v oblasti financování a údržby systémů nezbytných pro nakládání s odpady, zejména vytvoření možností financování provozu těchto systémů ze strany místních a regionálních orgánů, jakož i podpory krizového řízení a podpory hospodářských subjektů včetně mikropodniků;

61.

podtrhuje, že je nezbytné bojovat proti energetické chudobě a chudobě v oblasti mobility s využitím opatření v oblasti energetické účinnosti a prostřednictvím rozsáhlejšího využívání obnovitelných zdrojů energie, z čehož vyplývá nutnost, aby členské státy v tomto smyslu podporovaly místní a regionální úroveň. V této souvislosti považuje za nezbytné, aby bylo zejména v případě domácností, mikropodniků a malých podniků a také znevýhodněných skupin spotřebitelů zmírněno počáteční nákladové zatížení související s opatřeními v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie;

62.

poukazuje na skutečnost, že finanční prostředky, s nimiž se počítá v rámci revize stávajícího systému obchodování s emisemi, jsou nedostatečné pro zajištění skutečně spravedlivé transformace, a zdůrazňuje, že by se mělo zvážit přidělování příjmů vytvořených mimo systém pro obchodování s emisemi pro silniční dopravu a budovy (ETS II) Sociálnímu fondu pro klimatická opatření. Navrhuje, aby sdružování příjmů pro Sociální fond pro klimatická opatření začalo dříve než provádění systému ETS II;

63.

má za to, že by Sociální fond pro klimatická opatření měl vyvážit negativní dopady na domácnosti, mikropodniky a malé podniky a také nejzranitelnější uživatele mobility a zajistit sociálně udržitelný rozvoj;

64.

vybízí soukromý sektor (mj. na základě rozšířené odpovědnosti výrobce), aby se více zapojil do budování odolnosti měst a regionů;

65.

vyzývá k větší flexibilitě evropského práva v oblasti hospodářské soutěže, zejména pokud jde o státní podporu, neboť toto právo dostatečně nezohledňuje povahu hospodářské soutěže, jíž čelí evropské podniky ve třetích zemích, kde nejsou dodržována stejná pravidla;

66.

poukazuje na to, že jsou podceňovány náklady, které nesou místní samosprávy v důsledku četných krizí a zpožděné podpory ze strany vyšších úrovní správy. Vyzývá proto k tomu, aby byla navržena účinnější řešení;

67.

vyzývá k posílení finanční podpory pro ekologické investice, které mají efekt „sněhové koule“ a stimulují další opatření podněcující ekologickou transformaci;

68.

upozorňuje na to, že kromě přímého přístupu k finančním prostředkům by se místním a regionálním orgánům mělo dostat odpovídající technické pomoci a podpory při budování kapacit, aby mohly využívat stávající možnosti financování a také aby se samosprávám pomohlo s účinným vyvažováním soukromých a veřejných prostředků. Kromě toho by se k realizaci investic mělo co nejvíce využívat zelených a udržitelných veřejných zakázek;

69.

podporuje myšlenku „zeleného rozpočtu“ coby nástroje pro tvorbu rozpočtové politiky, který napomůže dosažení cílů v oblasti životního prostředí. Ten umožní posoudit dopad rozpočtových nebo fiskálních politik na životní prostředí a jejich soulad s prováděním vnitrostátních a mezinárodních závazků (5);

70.

vyzývá k dalšímu administrativnímu zjednodušování a omezování regulačních překážek, co se týče vývoje a zavádění nových a inovativních technologií a obchodních modelů;

71.

poukazuje na to, že výzvy spojené s prováděním politiky v oblasti klimatu jsou ve velké míře soustředěny kolem samospráv a místních orgánů, zatímco potenciální financování (např. příjmy z daní, emisní práva) plyne z velké části do ústředního rozpočtu. Vyzývá k revizi pravidel pro přístup k prostředkům;

Posílení nabídky ekosystémových služeb

72.

poukazuje na to, že je třeba iniciovat zvláštní opatření zaměřená na racionalizaci hospodaření s vodou v městských oblastech, zejména pak hospodaření s vodními zdroji při zohlednění vazeb s povodím, a zdůrazňuje, že je třeba vytvořit program pro rozvoj investic do retence vody v malém měřítku a zřízení fondu pro tento účel;

73.

je znepokojen tím, že navzdory široké působnosti právních předpisů v oblasti životního prostředí v EU stále existují velké mezery v právní ochraně ekosystémů (6), a to navzdory skutečnosti, že obnova ekosystémů má zásadní význam pro zachování vysoké kvality života a kontinuity procesů nezbytných pro udržitelný rozvoj.

---

(1)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2021:82:FIN.

(2)  https://report.ipcc.ch/ar6wg2/pdf/IPCC_AR6_WGII_FinalDraft_FullReport.pdf.

(3)  Climate change adaptation and disaster risk reduction in Europe – Enhancing coherence of the knowledge base, policies and practices, zpráva EEA č. 15/2017, https://www.eea.europa.eu/publications/climate-change-adaptation-and-disaster.

(4)  https://climate-adapt.eea.europa.eu/eu-adaptation-policy/sector-policies/ecosystem.

(5)  https://www.oecd.org/environment/green-budgeting/.

(6)  Mapping and Assessment of Ecosystems and their Services: An EU ecosystem assessment, 2020 https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC120383.