Stanovisko Evropského výboru regionů – Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030)

(2022/C 375/04)

Zpravodaj: János Ádám KARÁCSONY (HU/EKR), místopředseda shromáždění župy Pešť Odkaz: sdělení Komise Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030) COM(2021) 615 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

1.

vítá sdělení Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030) a souhlasí s Evropskou komisí, že boj proti antisemitismu je složitý úkol, neboť antisemitismus ohrožuje základní evropské hodnoty. Evropský výbor regionů by se mohl ke strategii EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030), kterou navrhuje Evropská komise, aktivně připojit tím, že zajistí účast místních a regionálních orgánů na jejím provádění. Domnívá se, že Evropská unie bez antisemitismu musí být společným cílem všech místních a regionálních orgánů v EU;

2.

vyjadřuje znepokojení nad závěry druhého průzkumu na téma diskriminace a trestných činů z nenávisti proti Židům v EU, který pod názvem Experiences and perceptions of antisemitism (Zkušenosti a vnímání antisemitismu. Druhý průzkum diskriminace a trestných činů z nenávisti vůči Židům v EU) provedla Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). Plyne z něj, že devět z deseti Židů má za to, že míra antisemitismu v jejich zemi vzrostla, a 85 % Židů považuje antisemitismus za vážný problém;

3.

vítá skutečnost, že strategie Komise je založena na rozsáhlých konzultacích s relevantními zúčastněnými stranami zahrnujících celostátní a regionální orgány, židovské komunity a organizace, nezávislé odborníky a výzkumné pracovníky, agenturu FRA, mezinárodní organizace a další zúčastněné strany;

4.

zdůrazňuje, že židovská kultura je nedílnou součástí evropské kultury a židovské kulturní dědictví je třeba chránit a podporovat ve městech a regionech EU tak, aby Evropané v židovském kulturním dědictví spatřovali hodnotu a považovali je za zásadní součást evropské kultury a evropského způsobu života. Je třeba připomínat tisíce let trvající tradice židovského života a nesčetné přínosy obyvatel židovské víry nebo židovského původu pro naši sdílenou společnost a kulturu. V tomto ohledu má za to, že je nutné zintenzivnit spolupráci mezi regiony a občanskou společností;

5.

vítá skutečnost, že Komise znovu potvrdila své pevné a jednoznačné odhodlání bojovat po celém světě proti antisemitismu. Souhlasí s tím, že jakákoli forma antisemitismu, podněcování k nenávisti nebo násilí jsou nepřijatelné a neslučitelné s hodnotami a cíli Evropské unie a jejích členských států. Tyto zásady jsou neoddiskutovatelné. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nezbytné, aby všechny mezinárodní, státní i nižší orgány začlenily prevenci a potírání antisemitismu ve všech jeho podobách do všech oblastí politiky;

6.

vítá příslib Komise vést pravidelný dialog s Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty členských států s cílem podnítit rozhodnou činnost v oblasti boje proti antisemitismu a podpory židovského života a doplňuje, že rozšíření této nabídky směrem k regionálním aktérům by dále zvýšilo účinnost strategie;

7.

souzní se závěrem strategie, že všechny formy nenávisti podrývají hodnotu člověka a jsou neslučitelné s tím, co EU představuje. Jakkoli vítá, že tato strategie je součástí úsilí Komise bojovat proti všem formám nenávisti, diskriminace a rasismu, považuje za nutné jít o krok dál a vyhlásit zásadu nulové tolerance antisemitismu;

8.

připomíná, že na základě článku 17 SFEU je EU povinna udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s církvemi, náboženskými sdruženími a nekonfesními organizacemi a takový dialog by měl rozvíjet také Výbor;

Prevence a potírání všech forem antisemitismu

9.

souzní se závěrem strategie, že nejběžnější projevy antisemitismu dnes zahrnují antisemitismus související s Izraelem, který je nejběžnější formou antisemitismu, s níž se dnes setkávají Židé v Evropě na internetu (1);

10.

plně podporuje myšlenku, že členské státy a jejich orgány by měly standardně používat definici antisemitismu, kterou formulovala Mezinárodní aliance na památku holokaustu (International Holocaust Remembrance Alliance, IHRA) a která jim pomůže identifikovat antisemitské vzorce chování a různé projevy antisemitismu. Rozpoznání a pojmenování antisemitského jednání vytváří důvěru v orgány a soudy a lidé jsou pak ochotnější hlásit trestné činy s antisemitskými pohnutkami;

11.

v souladu s touto definicí: a) Antisemitské činy musí být považovány za trestné činy, když tak stanoví zákon (např. popírání holokaustu nebo šíření antisemitských materiálů). Používání obzvláště zraňující a škodlivé terminologie (holokaust, genocida, apartheid) nelze přijmout jako legitimní vyjádření kritiky vůči židovským skupinám nebo obecným cílům a jednáním židovského státu. b) Trestné činy musí být považovány za antisemitské, když jsou cíle útoku, ať osoby nebo majetek – jako budovy, školy, místa konání bohoslužeb a hřbitovy – vybrány, protože jsou nebo se předpokládá, že jsou židovské nebo mají na Židy vazbu. c) Je třeba stíhat a odsuzovat antisemitskou diskriminaci a odpírání příležitostí či služeb, které jsou dostupné ostatním lidem, osobám židovského původu;

12.

vítá skutečnost, že členské státy strategii schválily a již se zavázaly preventivně proti antisemitismu bojovat v rámci svých národních strategií a zasazovat i proti jiným formám diskriminace (například rasismu a xenofobii) a extremismu. Jedním z příkladů je Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025 k němuž VR rovněž vydal stanovisko (2);

13.

souhlasí s tvrzením strategie, že klíčem k úspěchu je posílené zapojení organizací občanské společnosti a židovských komunit, posílení aktivní spolupráce s těmito subjekty a poskytování finanční podpory jejich iniciativám z existujících unijních programů financování, z nichž je na plnění těchto cílů nutno vyčlenit konkrétní finanční prostředky;

14.

vítá závazek Komise podpořit organizace a projekty zaměřené na potírání a evidenci všech forem antisemitismu prostřednictvím programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) (3) ve výši 1,55 miliard eur i širokou škálu dalších programů EU (4), a reagovat tak na průřezovou povahu antisemitismu prostřednictvím boje proti antijudaismu a proti zpochybňování legitimity Státu Izrael a také věnováním dostatečné pozornosti památce holocaustu;

15.

vítá, že v zájmu budování důvěry v činnost státu byly v celostátních a regionálních bezpečnostních orgánech určeny kontaktní osoby a byly stanoveny způsoby komunikace a přijata koordinovaná komunikační opatření, zejména pro případy krize;

16.

vítá rozhodnutí Komise ustanovit ad hoc pracovní skupinu pro boj proti antisemitismu formálně jako stálou strukturu s cílem podpořit realizaci strategie a pomoci koordinovat úsilí členských států, zástupců židovských komunit a dalších zúčastněných stran. Vyzývá Komisi, aby při výběru zástupců do pracovní skupiny věnovala zvláštní pozornost komplexní povaze evropských židovských komunit tak, aby byly rovně zastoupeny všechny denominace a náboženská hnutí;

17.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že 44 % mladých židovských Evropanů se někdy setkalo s antisemitským obtěžováním (5), a považuje proto za velice naléhavé výslovně bojovat proti antisemitským nenávistným projevům a trestným činům z nenávisti i proti násilnému extremismu a terorismu vůči Židům. Vyjadřuje hluboké znepokojení nad průzkumem provedeným Agenturou pro základní práva o zkušenostech Židů s trestnými činy z nenávisti ve 12 členských státech Unie, podle nějž se 35 % respondentů již setkalo s výrokem, že „Židé využívají role obětí holokaustu ve svém zájmu“ (6), a 53 % Evropanů má pocit, že v jejich zemi je popírání holokaustu problémem (7). V této souvislosti Výbor naléhavě vyzývá k rychlému přijetí návrhu Evropské komise na rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti, díky němuž by bylo možno zavést celounijní minimální pravidla pro definici trestných činů a sankcí;

18.

souhlasí s Komisí, že při provádění strategie budou mít v boji proti antisemitismu a při podpoře židovského života zvláště důležitou roli jak členské státy, tak místní a regionální subjekty. Sám se zavazuje zaměřit se do budoucna více na problematiku antisemitismu, aby se mohl podílet na provádění strategie EU pro boj proti antisemitismu a přispět k výměně osvědčených postupů;

19.

vítá strategii evropského justičního vzdělávání na období 2021–2024, kterou chce Komise podpořit vzdělávací programy a činnosti zaměřené na budování kapacit boje proti antisemitismu pro pracovníky v oblasti justice a prosazování práva, a to i prostřednictvím Evropské sítě pro justiční vzdělávání (EJTN) a Agentury EU pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL). Osvěta o antisemitismu a odpovídající školení by měly být k dispozici též místním a regionálním orgánům;

20.

považuje za zvláště důležité shromažďovat v členských státech srovnatelná data o projevech antisemitismu a cílenými fondy a programy podporovat příslušnou metodiku a nastavení postupů pro sběr údajů;

21.

souhlasí s Komisí, že je třeba věnovat více pozornosti boji proti antisemitismu na internetu. Zdůrazňuje, že antisemitské konspirační mýty, nacistické symboly, předměty a literatura a jejich šíření na internetu mohou vést k radikalizaci a v konečném důsledku k fyzickému násilí. Z toho důvodu jsou zvláště důležité specifické povinnosti provozovatelů zakotvené v jejich kodexu chování, aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích;

22.

považuje za důležité důkladněji řešit nezákonný obsah na platformách sociálních médií. Zásadně zde mohou zapůsobit donucovací orgány, justice a občanská soudní řízení. Prohlášení učiněná na internetu nebo na sociálních médiích, která představují trestný čin, by měla být systematicky stíhána. Výbor proto považuje za nutné posílit právní předpisy EU i členských států v této oblasti. Naléhavě proto vyzývá členské státy, aby rychle a v plném rozsahu zajistily provedení a uplatňování rámcového rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii (8);

Ochrana a podpora židovského života v EU

23.

vítá odhodlání Komise podpořit členské státy a židovské komunity v zájmu posílení ochrany synagog a míst konání bohoslužeb finančními prostředky ve výši 24 milionů eur a upozorňuje, že jednotná data o incidentech by mohla Komisi společně se Zpravodajským a informačním centrem Evropské unie pomoci při zkoumání konkrétních hrozeb pro židovské obyvatelstvo, komunity a místa konání bohoslužeb, aby bylo možné lépe porozumět konkrétním bezpečnostním rizikům, předcházet jim, chránit proti nim a reagovat na ně;

24.

zdůrazňuje, že navzdory dlouholeté přítomnosti Židů v Evropě 68 % Evropanů tvrdí, že „nemá povědomí“ o židovské historii (9). Domnívá se, že mezi priority je třeba zařadit zvyšování povědomí mladých studentů o židovské historii, náboženství a kultuře a jejich znalosti v této oblasti. V tomto ohledu hraje mimořádně důležitou roli kvalita používaných výukových materiálů a metodických příruček pro učitele. Je nezbytné odstranit společenské předsudky a napomoci plnému uznání židovského života jako součásti evropské společnosti;

25.

vítá, že Komise uznává důležitou roli sportu a médií v podpoře inkluze, a zdůrazňuje, že vedle iniciativ nevládních organizací může být účinnějším nástrojem boje proti antisemitským stereotypům a mylným představám aktivní zapojení židovských organizací a podpora cílenými programy;

26.

vítá Evropský akční rámec pro kulturní dědictví (10) (jenž obsahuje zvláštní opatření týkající se židovských hřbitovů v Evropě), upozorňuje však rovněž, že v Evropě je řada opuštěných synagog a dalších osiřelých židovských lokalit. Kromě regionální pomoci budou zapotřebí další programy k posílení kulturních kořenů Evropy prostřednictvím obnovy těchto významných míst a jejich ochrany před vandalismem;

27.

vítá závazek Komise ke vzdělávání a výzkumu v oblasti židovského života, antisemitismu a holokaustu. Oceňuje, že je Komise považuje za nezbytné pro pochopení dnešního antisemitismu a zabránění tomu, aby se podobná zvěrstva opakovala. Je však třeba posílit omezenou působnost programů OBSE (11)/ODIHR (12) a UNESCO (13) v některých členských státech;

Vzdělávání, výzkum a památka obětí holocaustu

28.

vítá plán Komise financovat celounijní průzkum antisemitských předsudků v celé Evropské unii a navázat též na zkušenosti četných členských států (14) i místních a regionálních orgánů v celé EU;

29.

zdůrazňuje, že ačkoli vzdělávání spadá do pravomoci členských států, je třeba přezkoumat vzdělávací materiály věnované judaismu, antisemitismu, holokaustu a dnešnímu Izraeli v učebnicích používaných v evropských vzdělávacích ústavech. Je třeba mít na paměti, že by tyto materiály měly být plně v souladu s normami UNESCO týkajícími se míru, tolerance, soužití a nenásilí. Prostředky EU by navíc měly být přidělovány na financování učebnic, které splňují všechny výše uvedené normy UNESCO. Je naprosto nezbytné zajistit vhodnou odbornou přípravu učitelů na všech úrovních vzdělávání s cílem řešit antisemitismus a bojovat proti předsudkům ve vzdělávání a prostřednictvím vzdělávání (15). Sdílení osvědčených postupů mezi pracovníky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a také mezi různými úrovněmi správy, které jsou pověřeny přípravou a prováděním vzdělávacích politik a politik v oblasti odborné přípravy, by pak mohlo ještě více pomoci v boji proti mylným představám a stereotypům;

30.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že jsou ve školách opakovaně páchány antisemitské činy a že se někteří učitelé potýkají při výuce o šoa s rostoucími obtížemi, a souhlasí s tím, že by učitelé měli mít možnost zabývat se antisemitismem, šoa a životem a historií Židů, a to i v multikulturních třídách. Zdůrazňuje proto, že je důležité, aby členské státy poskytovaly učitelům – a zejména učitelům dějepisu – a ředitelům škol větší pedagogickou podporu při výuce období druhé světové války a obecněji při řešení otázky antisemitismu. Poukazuje na to, že v zájmu přepracování a zkvalitnění výukových materiálů, které jsou používány v členských státech a regionech, je obzvláště zapotřebí strukturovaný dialog s učiteli;

31.

vítá skutečnost, že Komise pokračuje ve financování opatření v členských státech k systematickému boji proti antisemitismu, k podpoře židovského života na místní a regionální úrovni i podpoře znalostí o současném a dřívějším regionálním a místním životě židovského obyvatelstva a k výměnám s místními komunitami. Tato opatření by měla být podporována též z programů EU, jako je Horizont Evropa a CERV;

32.

plně podporuje mezinárodní výzkumné projekty, které se zabývají otázkou předcházení antisemitismu (například projekty, jejichž cílem je porovnat, jakým způsobem je problematika antisemitismu probírána ve školách), a žádá, aby byly tyto projekty cíleně podporovány z evropských prostředků;

33.

zdůrazňuje, že je důležité připomínat hrdinské činy nežidovských občanů v celé Evropě, kteří obětovali své životy na pomoc Židům během šoa;

34.

vyslovuje se pro to, aby byly na přeshraniční úrovni koordinovaným způsobem vypracovány vícejazyčné výukové materiály věnované předcházení antisemitismu a také metodické příručky pro učitele, které budou k dispozici v elektronické podobě a zdarma;

35.

považuje za nezbytné posílit mechanismy kontroly financování skupin, které pod hlavičkou nevládních organizací podporují antisemitismus, propagují hnutí Boycott, Divestment, Sanctions (BDS) či ospravedlňují a povzbuzují terorismus;

36.

oceňuje práci Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu (EHRI) (16) a považuje za důležité zajistit pokračování nadnárodního výzkumu holokaustu, jeho připomínání a vzdělávání o něm i po skončení projektu v roce 2024. Jedná se o iniciativu v oblasti výzkumu holokaustu, která získává největší finanční podporu EU z celého světa;

V čele celosvětového boje proti antisemitismu

37.

vítá skutečnost, že Komise uznává Izrael jako klíčového partnera pro Evropskou unii v celosvětovém boji proti antisemitismu. Výbor dále plně podporuje spolupráci s pracovní skupinou ad hoc, kterou zřídila Evropská komise, a pracovní skupinou Evropského parlamentu pro boj proti antisemitismu (WGAS);

38.

zdůrazňuje význam zapojení vnitrostátních, regionálních a místních orgánů i židovských komunit a občanské společnosti s cílem posílit legitimitu akčního plánu a účinněji bojovat proti antisemitismu v Evropě. Kromě toho je důležité sdílet osvědčené postupy mezi různými zeměmi a místními a regionálními orgány, včetně cílů a opatření stanovených ve vzdělávání, právních předpisech či výzkumu a vypracovaných na různých úrovních správy a občanské společnosti;

39.

je přesvědčen, že místní a regionální orgány by vzhledem ke svému postavení v první linii boje proti antisemitismu a podpory židovského života měly mít možnost zapojit se do výměn, pravidelných konzultací a dialogu s orgány EU;

40.

vyjadřuje svoji připravenost podílet se dle možností na práci ad hoc pracovní skupiny pro boj proti antisemitismu zřízené Komisí, stejně jako vůli zvát její zástupce na příslušné schůze a zasedání Výboru;

41.

bude následovat výzvu Komise a půjde příkladem, pokud jde o zlepšování reprezentativnosti zaměstnanců VR prostřednictvím náborových a výběrových opatření.

---

(1)  79 % evropských Židů má pocit, že jsou obviňováni z něčeho, co učinil Stát Izrael. 69 % respondentů uvedlo, že arabsko-izraelský konflikt má dopad na jejich pocit bezpečí (Druhý průzkum FRA z roku 2018: https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2018-experiences-and-perceptions-of-antisemitism-survey_en.pdf).

(2)  COR-2020-04617.

(3)  C(2021) 2699 final: https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/c_2021_2699_f1_commission_implementing_decision_en_v3_p1_1177590.pdf); program CERV: https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/programmes/cerv.

(4)  Programy Spravedlnost, Horizont Evropa, Kreativní Evropa a Erasmus+, Fond pro vnitřní bezpečnost, fondy politiky soudržnosti, Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) a Nástroj předvstupní pomoci (NPP).

(5)  Young Jewish Europeans: perceptions and experiences of antisemitism (Mladí židovští Evropané: vnímání antisemitismu a zkušenosti s ním), FRA, 2019: https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2019-young-jewish-europeans_en.pdf.

(6)  Zkušenosti a vnímání antisemitismu. Druhý průzkum diskriminace a trestných činů z nenávisti vůči Židům v EU), FRA, 2018: https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2018-experiences-and-perceptions-of-antisemitism-survey_en.pdf.

(7)  Zvláštní průzkum Eurobarometr 484, Perceptions of antisemitism (Vnímání antisemitismu), 2019: https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/2220.

(8)  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv%3AOJ.L_.2008.328.01.0055.01.CES&toc=OJ%3AL%3A2008%3A328%3ATOC.

(9)  Průzkumy – Eurobarometr (europa.eu).

(10)  Evropský akční rámec pro kulturní dědictví.

(11)  OBSE: Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

(12)  ODIHR: Úřad pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE.

(13)  UNESCO: Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu.

(14)  Kovács, A., Fischer, G., Antisemitic Prejudices in Europe: Survey in 16 European Countries (Antisemitské předsudky v Evropě: Průzkum v 16 evropských zemích), Action and Protection League, 2021: European antisemitism survey – APL – Action & Protection League (apleu.org).

(15)  Publikace „Addressing Anti-Semitism in Schools: Training Curricula“ (Řešení antisemitismu ve školách: vzdělávací osnovy), kterou společně vypracovaly Úřad pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE (ODIHR) a UNESCO.

(16)  https://www.ehri-project.eu/.