a)

zohlednily rizika spojená se změnou klimatu v cyklu zvládání katastrof, například využitím nástrojů společně vytvořených Komisí a Evropskou agenturou pro životní prostředí, jako je platforma Climate-ADAPT;

b)

podporovaly práci a výzkum týkající se způsobů, jak mohou být účinky změny klimatu přezkoumávány a začleňovány do jejich systémů zvládání rizik katastrof; začlenily tuto práci a výzkum do vnitrostátního posouzení rizik členských států, rozvoje posouzení schopnosti zvládání rizik a zlepšení plánování zvládání rizik katastrof podle článku 6 rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie;

c)

podporovaly a sdružovaly výzkum a inovace s cílem zlepšit vnitrostátní kapacity civilní ochrany v souvislosti se změnou klimatu, zejména prostřednictvím sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany (dále jen „síť znalostí“) a v této souvislosti prostřednictvím středisek excelence, univerzit, výzkumných pracovníků a tematických komunit nebo odborných středisek;

d)

podporovaly investice do výzkumu a inovací v oblasti civilní ochrany v souvislosti se změnou klimatu a mobilizovaly příslušné evropské finanční prostředky;

e)

vypracovaly odpovídající opatření v oblasti prevence a připravenosti, včetně zajištění dostupnosti dostatečných kapacit, zaměřených na rizika vyplývající ze změny klimatu, jako jsou lesní požáry a povodně, které představují pro občany Unie stále větší riziko;

f)

v tomto ohledu usilovaly o rozvoj kapacit Evropského souboru civilní ochrany a rescEU, mimo jiné na základě stávajících a výhledových scénářů stanovených v článku 10 rozhodnutí č. 1313/2013/EU, přičemž zohlední zjištěná i nově vznikající rizika, celkové kapacity a nedostatky na úrovni Unie, zejména pokud jde o letecké hašení lesních požárů, chemické, biologické, radiologické a jaderné incidenty, rychlou zdravotnickou pomoc při mimořádných událostech, jakož i dopravu, logistiku a přístřeší;

g)

učinily operace civilní ochrany ekologičtějšími a udržitelnějšími ve všech fázích cyklu zvládání katastrof a podporovaly výzkum, inovace a sdílení znalostí;

h)

v rámci pomoci poskytované prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie zohlednily dopady na životní prostředí a změnu klimatu, zejména případným sdružováním zdrojů;

i)

prostřednictvím specifických informací, vzdělávání, odborné přípravy a cvičení, které mohou zahrnovat celostátní a nižší úrovně, a dokonce i přeshraniční rozměr, přičemž zvláštní pozornost bude věnována osobám se specifickými zranitelnostmi, podporovaly připravenost a odolnost obyvatelstva vystaveného rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

j)

posílily dobrovolnické organizace jako nedílnou součást civilní ochrany;

k)

v tomto ohledu a v koordinaci s místními orgány zvážily případné začlenění spontánních iniciativ do operací v oblasti odezvy;

l)

zdůraznily, že je důležité, aby občané přispívali k vlastní bezpečnosti a odolnosti, a podporovaly jakoukoli iniciativu zaměřenou na ocenění, uznání a podporu, ve vhodných případech prostřednictvím právního rámce, jejich aktivního zapojení do dobrovolných akcí a opatření v oblasti odezvy na katastrofy;

m)

zohlednily v tomto ohledu zvláštní úlohu mládeže;

n)

podporovaly aktivní účast občanů jako aktérů vlastní bezpečnosti a odolnosti nebo jako členů vnitrostátních či místních civilních struktur přispívajících k civilní ochraně, a to prostřednictvím těchto tří rozměrů:

o)

zohlednily význam dlouhodobých mimořádných událostí a rostoucí rizika, která mohou představovat pro systémy civilní ochrany na vnitrostátní i evropské úrovni;

p)

zvážily dopad změny klimatu na opatření mezinárodní civilní ochrany posílením spolupráce a podporou zvládání katastrof a krizí;

a)

pokračovala v pravidelné aktualizaci „meziodvětvového přehledu rizik přírodních a člověkem způsobených katastrof, kterým může být Unie vystavena“, a to zohledněním dopadů změny klimatu, na základě zpráv členských států o posouzení rizik;

b)

zajistila, aby dopady změny klimatu byly systematicky zohledňovány během celého cyklu zvládání katastrof;

c)

zajistila, aby mechanismus civilní ochrany Unie zohledňoval různorodou povahu katastrof způsobem, který je jak reaktivní, tak adaptabilní a pokud možno proaktivní;

d)

posílila dostupnost odborníků v oblasti životního prostředí a změny klimatu pro nasazení v rámci mechanismu civilní ochrany Unie;

e)

prosazovala doplňkovost mechanismu civilní ochrany Unie s dalšími mechanismy Unie pro řešení krizí;

f)

podporovala výzkum a inovace v oblasti civilní ochrany, zejména vytvořením soupisu dostupných znalostí a obohatila síť znalostí, Znalostní centrum pro zvládání rizik katastrof a střediska excelence, která by mohla být v tomto rámci vytvořena, jakož i střediska provozovaná mezinárodními organizacemi;

g)

posílila a přizpůsobila nástroje, prostředky a platformy Unie na podporu zvládání katastrof a krizí a rozhodování v rámci společného komunikačního a informačního systému pro mimořádné události, Evropské observatoře pro sledování sucha, Evropského systému informací o povodních, Evropského systému informací o lesních požárech, jakož i programů Galileo, Copernicus a programu EU pro družicovou komunikaci v rámci státní správy;

h)

zlepšila schopnosti střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události předvídat a reagovat, zejména prozkoumáním toho, jak lépe využívat technologické inovace, včetně umělé inteligence a dostupných zdrojů údajů k odhalování a předvídání extrémních klimatických rizik;

i)

podporovala ekologičtější a udržitelnější evropské operace civilní ochrany podporou výzkumu a inovací vytvořením přehledu o současném stavu a vypracováním pokynů pro osvědčené postupy v této oblasti;

j)

dále prosazovala zapojení občanské společnosti do prevence a operativní reakce na změnu klimatu tím, že bude podporovat příspěvky občanů k jejich vlastní bezpečnosti a odolnosti a v koordinaci s vnitrostátními orgány nebo orgány na nižší než celostátní úrovni, mimo jiné prostřednictvím evropských ocenění, bude prosazovat veškeré iniciativy v oblasti odezvy na katastrofy založené na dobrovolnících;

k)

vypracovala programy odborné přípravy a cvičení pro zvládání katastrof souvisejících s životním prostředím a klimatem, a to i v rámci programu odborné přípravy EU, a podporovala dostupnost odborných znalostí za účelem jejich nasazení v rámci mechanismu civilní ochrany Unie;

l)

prozkoumala otázku změny klimatu v rámci mezinárodních opatření v oblasti civilní ochrany, mimo jiné podporou výměny zkušeností a osvědčených postupů s partnery, například na západním Balkáně a v rámci evropské politiky sousedství;