Šis dokumentas gautas iš interneto svetainės „EUR-Lex“
Dokumentas 52021AR4548
Opinion of the European Committee of the Regions — Amending the Energy Efficiency Directive to meet the new 2030 climate targets
Stanovisko Evropského výboru regionů ke změně směrnice o energetické účinnosti za účelem dosažení nových cílů v oblasti klimatu do roku 2030
Stanovisko Evropského výboru regionů ke změně směrnice o energetické účinnosti za účelem dosažení nových cílů v oblasti klimatu do roku 2030
COR 2021/04548
Úř. věst. C 301, 5.8.2022, p. 139—183
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
5.8.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 301/139 |
Stanovisko Evropského výboru regionů ke změně směrnice o energetické účinnosti za účelem dosažení nových cílů v oblasti klimatu do roku 2030
(2022/C 301/15)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Pozměňovací návrh 1
16. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Spravedlivý přechod ke klimaticky neutrální Unii do roku 2050 je ústředním prvkem Zelené dohody pro Evropu. Energetická chudoba je klíčovou koncepcí konsolidovanou v legislativním balíčku nazvaném „Čistá energie pro všechny Evropany“ a má usnadnit spravedlivou transformaci energetiky. Podle nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (1) poskytla Komise orientační pokyny týkající se vhodných ukazatelů pro měření energetické chudoby a definice „značného počtu domácností trpících energetickou chudobou“ (2). Směrnice (EU) 2019/944 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (3) vyžadují, aby členské státy přijaly vhodná opatření s cílem řešit zjištěné případy energetické chudoby, včetně opatření pro řešení širšího kontextu chudoby. |
Spravedlivý přechod ke klimaticky neutrální Unii do roku 2050 je ústředním prvkem Zelené dohody pro Evropu. Energetická chudoba je klíčovou koncepcí konsolidovanou v legislativním balíčku nazvaném „Čistá energie pro všechny Evropany“ a má usnadnit spravedlivou transformaci energetiky. Podle nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (4) poskytla Komise orientační pokyny týkající se vhodných ukazatelů pro měření energetické chudoby a definice „značného počtu domácností trpících energetickou chudobou“ (5). Směrnice (EU) 2019/944 (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES3 vyžadují, aby členské státy přijaly vhodná opatření s cílem řešit zjištěné případy energetické chudoby, ať už postihuje zranitelné domácnosti, zranitelné podniky, a zejména malé podniky a mikropodniky, nebo zranitelné uživatele dopravy. Měla by k nim patřit rovněž opatření pro řešení širšího kontextu chudoby. |
Pozměňovací návrh 2
17. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Z uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“ by měly mít prospěch domácnosti s nízkými a středními příjmy, zranitelní zákazníci včetně konečných uživatelů, lidé postižení nebo ohrožení energetickou chudobou a lidé žijící v sociálním bydlení. Opatření v oblasti energetické účinnosti by se měla provádět přednostně s cílem zlepšit situaci těchto jednotlivců a domácností nebo zmírnit energetickou chudobu. Holistický přístup k tvorbě politik a provádění politik a opatření vyžaduje, aby členské státy zajistily, že ostatní politiky a opatření nebudou mít na tyto jednotlivce a domácnosti žádný nepříznivý dopad. |
Z uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“ by měly mít prospěch domácnosti s nízkými a středními příjmy, mikropodniky a malé podniky, zranitelní zákazníci včetně konečných uživatelů, lidé postižení nebo ohrožení energetickou chudobou a chudobou v oblasti mobility a lidé žijící v sociálním bydlení. Opatření v oblasti energetické účinnosti by se měla provádět přednostně s cílem zlepšit situaci těchto jednotlivců a domácností nebo zmírnit energetickou chudobu. Holistický přístup k tvorbě politik a provádění politik a opatření vyžaduje, aby členské státy zajistily, že ostatní politiky a opatření nebudou mít na tyto jednotlivce a domácnosti přímo ani nepřímo žádný nepříznivý dopad. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 3
25. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Bylo by žádoucí, aby byl cíl zvýšit energetickou účinnost splněn v důsledku souhrnného provádění konkrétních vnitrostátních a evropských opatření podporujících energetickou účinnost v různých oblastech. Od členských států by mělo být vyžadováno, aby stanovily vnitrostátní politiky a opatření ke zvyšování energetické účinnosti. Tyto politiky a opatření a individuální úsilí každého členského státu, spolu s údaji o dosaženém pokroku by měla zhodnotit Komise, aby posoudila pravděpodobnost dosažení celkového cíle Unie a to, do jaké míry je individuální úsilí ke splnění společného cíle dostatečné. |
Bylo by žádoucí, aby byl cíl zvýšit energetickou účinnost splněn v důsledku souhrnného provádění konkrétních místních, regionálních, vnitrostátních a evropských opatření podporujících energetickou účinnost v různých oblastech. Od členských států by mělo být vyžadováno, aby stanovily vnitrostátní politiky a opatření ke zvyšování energetické účinnosti. Tyto politiky a opatření a individuální úsilí každého členského státu, spolu s údaji o dosaženém pokroku by měla zhodnotit Komise, aby posoudila pravděpodobnost dosažení celkového cíle Unie a to, do jaké míry je individuální úsilí ke splnění společného cíle dostatečné. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 4
28. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Aby členské státy splnily svou povinnost, měly by se zaměřit na konečnou spotřebu energie všech veřejných služeb a zařízení veřejných subjektů. Pro určení rozsahu adresátů by členské státy měly použít definici veřejných zadavatelů stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (7). Tuto povinnost lze splnit snížením konečné spotřeby energie ve všech oblastech veřejného sektoru, včetně dopravy, veřejných budov, zdravotní péče, územního plánování, vodohospodářství a čištění odpadních vod, úpravy vody, nakládání s odpady, dálkového vytápění a chlazení, distribuce, dodávek a skladování energie, veřejného osvětlení a plánování infrastruktury. Aby se snížila administrativní zátěž pro veřejné subjekty, měly by členské státy zřídit digitální platformy nebo nástroje pro shromažďování souhrnných údajů o spotřebě od veřejných subjektů, jejich zveřejňování a jejich hlášení Komisi. |
Aby členské státy splnily svou povinnost, měly by se zaměřit na konečnou spotřebu energie všech veřejných služeb a zařízení veřejných subjektů. Pro určení rozsahu adresátů by členské státy měly použít definici veřejných zadavatelů stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (8). Tuto povinnost lze splnit snížením konečné spotřeby energie ve všech oblastech veřejného sektoru, včetně dopravy, veřejných budov, zdravotní péče, územního plánování, vodohospodářství a čištění odpadních vod, úpravy vody, nakládání s odpady, dálkového vytápění a chlazení, distribuce, dodávek a skladování energie, veřejného osvětlení a plánování infrastruktury. Aby se snížila administrativní zátěž pro místní a regionální orgány a další veřejné subjekty, měly by členské státy zřídit digitální platformy nebo nástroje pro shromažďování souhrnných údajů o spotřebě od všech veřejných subjektů, jejich zveřejňování a jejich hlášení Komisi. Členské státy budou muset zajistit, aby místní a regionální orgány a další veřejné subjekty byly pro takové shromažďování údajů dostatečně vybaveny. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 5
29. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Členské státy by měly hrát příkladnou úlohu tím, že zajistí, aby všechny smlouvy o energetických službách a systémy hospodaření s energií byly realizovány ve veřejném sektoru v souladu s evropskými nebo mezinárodními normami nebo aby byly energetické audity do značné míry využívány v těch částech veřejného sektoru, které intenzivně spotřebovávají energii. |
Členské státy, regiony a místní orgány by měly hrát příkladnou úlohu tím, že zajistí, aby všechny smlouvy o energetických službách a systémy hospodaření s energií byly realizovány ve veřejném sektoru v souladu s evropskými nebo mezinárodními normami nebo aby byly energetické audity do značné míry využívány v těch částech veřejného sektoru, které intenzivně spotřebovávají energii. V zájmu dosažení tohoto cíle budou muset členské státy poskytnout jasné pokyny a stanovit jednoznačné postupy pro využívání těchto nástrojů. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 6
30. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Veřejné orgány se vyzývají, aby získaly podporu od subjektů, jako jsou agentury pro udržitelnou energetiku, které jsou případně zřízeny na regionální nebo místní úrovni. Organizace uvedených agentur obvykle odráží individuální potřeby veřejných orgánů v určitém regionu nebo působících v určité oblasti veřejného sektoru. Centralizované agentury mohou lépe sloužit daným potřebám a pracovat efektivněji v jiných ohledech, například v menších nebo centralizovaných členských státech nebo v souvislosti se složitými či meziregionálními aspekty, jako je dálkové vytápění a chlazení. Agentury pro udržitelnou energetiku mohou sloužit jako jednotná kontaktní místa podle článku 21. Uvedené agentury jsou často odpovědné za vypracovávání místních nebo regionálních plánů dekarbonizace, které mohou zahrnovat i jiná opatření v oblasti dekarbonizace, jako je výměna kotlů na fosilní paliva, a za pomoc veřejným orgánům s prováděním politik souvisejících s energetikou. Agentury pro udržitelnou energetiku nebo jiné subjekty, které pomáhají regionálním a místním orgánům, mohou mít jasné pravomoci, cíle a zdroje v oblasti udržitelné energetiky. Agentury pro udržitelnou energetiku by mohly být vybízeny k tomu, aby zvážily iniciativy přijaté v rámci Paktu starostů a primátorů, který sdružuje místní samosprávy, které se dobrovolně zavázaly k provádění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky, a další již existující iniciativy s tímto účelem. Plány dekarbonizace by měly být propojeny s plány územního rozvoje a měly by zohledňovat komplexní posouzení, které by členské státy měly provést. |
Veřejné orgány se vyzývají, aby získaly podporu od subjektů, jako jsou agentury pro udržitelnou energetiku, které jsou případně zřízeny na regionální nebo místní úrovni. Organizace uvedených agentur obvykle odráží individuální potřeby veřejných orgánů v určitém regionu nebo působících v určité oblasti veřejného sektoru. Centralizované agentury mohou lépe sloužit daným potřebám a pracovat efektivněji v jiných ohledech, například v menších nebo centralizovaných členských státech nebo v souvislosti se složitými či meziregionálními aspekty, jako je dálkové vytápění a chlazení. Agentury pro udržitelnou energetiku mohou sloužit jako jednotná kontaktní místa podle článku 21. Uvedené agentury jsou často odpovědné za vypracovávání místních nebo regionálních plánů dekarbonizace, které mohou zahrnovat i jiná opatření v oblasti dekarbonizace, jako je výměna kotlů na fosilní paliva, a za pomoc veřejným orgánům s prováděním politik souvisejících s energetikou. Agentury pro udržitelnou energetiku nebo jiné subjekty, které pomáhají regionálním a místním orgánům, mohou mít jasné pravomoci, cíle a zdroje v oblasti udržitelné energetiky. Agentury pro udržitelnou energetiku by mohly být vybízeny k tomu, aby zvážily iniciativy přijaté místními a regionálními orgány ve snaze bojovat proti změně klimatu, a to coby součást plánů, které v této oblasti vypracovaly buď na základě právního mandátu, nebo dobrovolně, mj. v rámci Paktu starostů a primátorů, který sdružuje místní samosprávy, které se dobrovolně zavázaly k provádění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky, a další již existující iniciativy s tímto účelem. Plány v oblasti boje proti změně klimatu by měly být propojeny s plány územního rozvoje a měly by zohledňovat komplexní posouzení, které by členské státy měly provést. Tyto plány by se měly rovněž využívat k plánování v oblasti energetiky a klimatu na vnitrostátní úrovni, a to v prvé řadě k pravidelnému přezkumu vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. V tomto ohledu by mělo být náležitým způsobem revidováno nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu . |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 7
31. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Členské státy by měly podporovat veřejné orgány při plánování a zavádění opatření ke zvýšení energetické účinnosti, a to i na regionální a místní úrovni, a to tím, že poskytnou pokyny na podporu budování kompetencí a příležitostí k odborné přípravě a na podporu spolupráce mezi veřejnými subjekty, a to i mezi agenturami. Za tímto účelem by členské státy mohly zřídit vnitrostátní centra kompetencí pro složité otázky, jako je poskytování poradenství místním nebo regionálním energetickým agenturám ohledně dálkového vytápění nebo chlazení. |
Členské státy by měly podporovat místní, regionální a také další veřejné orgány při plánování a zavádění opatření ke zvýšení energetické účinnosti, a to i na regionální a místní úrovni, a to tím, že budou poskytovat finanční a technickou podporu a předkládat plány řešící nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných odborníků potřebných pro všechny fáze ekologické transformace, včetně řemeslníků i vysoce kvalifikovaných odborníků na zelené technologie, vědeckých pracovníků v aplikovaných oborech a inovátorů. Členské státy by měly podporovat veřejné orgány v tom, aby kromě úspor energie zohledňovaly i širší přínosy, jako je zdravé vnitřní prostředí s lepší kvalitou vnitřního ovzduší a životního prostředí, stejně jako zlepšení kvality života, zejména ve školách, zařízeních denní péče, v chráněném bydlení, pečovatelských domech a nemocnicích. Členské státy by měly poskytnout pokyny na podporu budování kompetencí a příležitostí k odborné přípravě a podporovat spolupráci mezi veřejnými subjekty, a to i mezi agenturami. Za tímto účelem by členské státy mohly zřídit vnitrostátní a regionální centra kompetencí pro složité otázky, jako je poskytování poradenství místním nebo regionálním energetickým agenturám ohledně dálkového vytápění nebo chlazení. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 8
32. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Budovy a doprava jsou vedle průmyslu hlavními uživateli energie a hlavním zdrojem emisí (9). Budovy jsou v Unii odpovědné přibližně za 40 % celkové spotřeby energie a za 36 % emisí skleníkových plynů z energie (10). Sdělení Komise nazvané „Renovační vlna“ (11) se zabývá dvojím problémem, kterým je energetická účinnost a účinné využívání zdrojů a jejich dostupnost ve stavebnictví, a jeho cílem je zdvojnásobit podíl renovace. Zaměřuje se na budovy s nejhorší energetickou náročností, energetickou chudobu a veřejné budovy. Budovy mají navíc zásadní význam pro dosažení cíle Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Budovy ve vlastnictví veřejných subjektů tvoří značnou část fondu budov a jsou velmi dobře viditelné ve veřejném životě. Je proto vhodné stanovit roční podíl renovace budov ve vlastnictví a v užívání veřejných subjektů na území členského státu s cílem snížit jejich energetickou náročnost. Členské státy se vyzývají, aby stanovily vyšší podíl renovace tam, kde je to nákladově efektivní, v rámci renovace svého fondu budov v souladu se svými dlouhodobými strategiemi renovací nebo vnitrostátními programy renovací. Podílem renovace by neměly být dotčeny povinnosti týkající se budov s téměř nulovou spotřebou energie stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (12). Během příštího přezkumu směrnice 2010/31/EU by Komise měla posouditpokrok, kterého členské státy dosáhly při renovaci budov veřejných subjektů. Komise by měla zvážit předložení legislativního návrhu na revizi podílu renovace a zároveň zohlednit pokrok dosažený členskými státy, významný hospodářský nebo technický vývoj či v případě potřeby závazky Unie v oblasti dekarbonizace a nulového znečištění. Povinnost renovovat budovy veřejných subjektů stanovená touto směrnicí doplňuje uvedenou směrnici, která vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby u stávajících budov, kde probíhá větší renovace, byla snížena jejich energetická náročnost tak, aby splňovaly požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. |
Budovy a doprava jsou vedle průmyslu hlavními uživateli energie a hlavním zdrojem emisí (13). Budovy jsou v Unii odpovědné přibližně za 40 % celkové spotřeby energie a za 36 % emisí skleníkových plynů z energie (14). Sdělení Komise nazvané „Renovační vlna“ (15) se zabývá dvojím problémem, kterým je energetická účinnost a účinné využívání zdrojů a jejich dostupnost ve stavebnictví, a jeho cílem je zdvojnásobit podíl renovace. Zaměřuje se na budovy s nejhorší energetickou náročností, energetickou chudobu a veřejné budovy. Budovy mají navíc zásadní význam pro dosažení cíle Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Budovy ve vlastnictví veřejných subjektů tvoří značnou část fondu budov a jsou velmi dobře viditelné ve veřejném životě. Je proto vhodné stanovit roční podíl renovace budov ve vlastnictví a v užívání veřejných subjektů na území členského státu s cílem snížit jejich energetickou náročnost. Členské státy se vyzývají, aby stanovily vyšší podíl renovace tam, kde je to nákladově efektivní, v rámci renovace svého fondu budov v souladu se svými dlouhodobými strategiemi renovací nebo vnitrostátními programy renovací. Podílem renovace by neměly být dotčeny povinnosti týkající se budov s téměř nulovou spotřebou energie stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (16). Během příštího přezkumu směrnice 2010/31/EU by Komise měla posouditpokrok, kterého členské státy dosáhly při renovaci budov veřejných subjektů. Komise by měla zvážit předložení legislativního návrhu na revizi podílu renovace a zároveň zohlednit pokrok dosažený členskými státy, významný hospodářský nebo technický vývoj či v případě potřeby závazky Unie v oblasti dekarbonizace a nulového znečištění. Povinnost renovovat budovy veřejných subjektů stanovená touto směrnicí doplňuje uvedenou směrnici, která vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby u stávajících budov, kde probíhá větší renovace, byla snížena jejich energetická náročnost tak, aby pokud možno splňovaly požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Evropská komise a členské státy vydají další pokyny týkající se provádění rozsáhlých renovací historických budov. Budou zahájeny zvláštní iniciativy určené na podporu renovace těchto budov, včetně různých typů zásahů zaměřených na snížení energetické náročnosti. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 9
34. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
V roce 2020 žila více než polovina světové populace v městských oblastech. Očekává se, že tento údaj do roku 2050 dosáhne 68 % (17). Kromě toho musí být do roku 2050 ještě vybudována polovina městských infrastruktur (18). Města a metropolitní oblasti jsou centry hospodářské činnosti, vytváření znalostí, inovací a nových technologií. Města ovlivňují kvalitu života občanů, kteří v nich žijí nebo pracují. Členské státy by měly obce technicky a finančně podporovat. Některé obce a další veřejné subjekty v členských státech již zavedly integrované přístupy k úsporám energie a zásobování energií, například pomocí akčních plánů pro udržitelnou energetiku, jako jsou plány vypracované v rámci iniciativy Pakt starostů a primátorů, a integrované přístupy k městům, které přesahují rámec individuálních zásahů do budov nebo druhů dopravy. |
V roce 2020 žila více než polovina světové populace v městských oblastech. Očekává se, že tento údaj do roku 2050 dosáhne 68 % (19). Kromě toho musí být do roku 2050 ještě vybudována polovina městských infrastruktur (20). Města a metropolitní oblasti jsou centry hospodářské činnosti, vytváření znalostí, inovací a nových technologií. Města ovlivňují kvalitu života občanů, kteří v nich žijí nebo pracují. Členské státy by měly místní orgány technicky a finančně podporovat. Některé místní a regionální orgány a další veřejné subjekty v členských státech již zavedly integrované přístupy k úsporám energie, zásobování energií a udržitelné mobilitě, a to buď na základě právního mandátu, nebo dobrovolně , například pomocí akčních plánů pro udržitelnou energetiku, jako jsou plány vypracované v rámci Paktu starostů a primátorů, a integrované přístupy k městům, jako jsou přístupy, jež byly koncipovány v rámci plánů udržitelné městské mobility, které přesahují rámec individuálních zásahů do budov nebo druhů dopravy. Další úsilí je třeba věnovat zlepšení energetické účinnosti v oblasti městské mobility, a to jak osobní, tak nákladní dopravy. Vzhledem ke značnému dodatečnému úsilí, jež mají vynaložit místní a regionální orgány, které stojí v čele transformace energetiky, je třeba zajistit, aby měly tyto orgány snadný přístup k finanční podpoře z evropských nástrojů nezbytné pro provádění svých plánů v oblasti udržitelné energetiky a klimatu, plánů udržitelné městské mobility a plánů ekologické transformace. Za tímto účelem bude zvláštní pozornost věnována provádění opatření, která již existují ve stávajícím právním rámci. To se týká například procesu využívání evropských fondů, jako je víceletý finanční rámec a nástroj Next Generation EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, strukturálních fondů a fondů politiky soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Fondu pro spravedlivou transformaci, ale i finančních nástrojů a technické pomoci dostupných v rámci Programu InvestEU. Aktivní zapojení regionů a případně i místních orgánů do přípravy a provádění dohod o partnerství a operačních programů má spolu s poskytováním přímé podpory zásadní význam pro udržitelný rozvoj měst i pro zajištění dostatečných zdrojů v rámci cíle politiky týkajícího se zelenějšího, nízkouhlíkového přechodu k uhlíkově neutrálnímu hospodářství a odolné Evropě. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 10
36. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Všechny veřejné subjekty, které investují veřejné zdroje prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, by měly jít příkladem při zadávání zakázek a udělování koncesí tak, že budou vybírat výrobky, stavební práce a budovy s nejvyšší energetickou účinností, a to i ve vztahu k těm veřejným zakázkám, které nepodléhají zvláštním požadavkům podle směrnice 2009/30/ES. V této souvislosti musí všechna zadávací řízení na veřejné zakázky a koncese, jejichž hodnota přesahuje finanční limity stanovené v článcích 6 a 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (21), v čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (22) a v článcích 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU, zohlednit energetickou účinnost výrobků, budov a služeb podle práva Unie nebo vnitrostátního práva tím, že ve svých postupech zadávání veřejných zakázek přednostně zohlední zásadu „energetická účinnost v první řadě“. |
Všechny veřejné subjekty, které investují veřejné zdroje prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, by měly jít příkladem při zadávání zakázek a udělování koncesí tak, že budou vybírat výrobky, stavební práce a budovy s nejvyšší energetickou účinností, a to i ve vztahu k těm veřejným zakázkám, které nepodléhají zvláštním požadavkům podle směrnice 2009/30/ES . Vodítkem by přitom měla být kritéria pro zadávání zelených veřejných zakázek a veřejných zakázek v oběhovém hospodářství . V této souvislosti musí všechna zadávací řízení na veřejné zakázky a koncese, jejichž hodnota přesahuje finanční limity stanovené v článcích 6 a 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (23), v čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (24) a v článcích 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU, zohlednit energetickou účinnost výrobků, budov a služeb podle práva Unie nebo vnitrostátního práva tím, že ve svých postupech zadávání veřejných zakázek přednostně zohlední zásadu „energetická účinnost v první řadě“. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 11
39. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Je důležité, aby členské státy poskytovaly veřejným subjektům nezbytnou podporu při zavádění požadavků na energetickou účinnost při zadávání veřejných zakázek a případně při využívání zelených veřejných zakázek tím, že poskytnou nezbytné pokyny a metodiky pro posuzování nákladů životního cyklu a dopadů na životní prostředí a souvisejících nákladů. Očekává se, že dobře navržené nástroje, zejména digitální nástroje, usnadní zadávání veřejných zakázek a sníží administrativní náklady, zejména v menších členských státech, které nemusí mít dostatečnou kapacitu pro přípravu zadávacích řízení. V tomto ohledu by členské státy měly aktivně podporovat využívání digitálních nástrojů a spolupráci mezi veřejnými zadavateli, a to i přeshraničně, za účelem výměny osvědčených postupů. |
Je důležité, aby členské státy poskytovaly místním a regionálním orgánům a dalším veřejným subjektům nezbytnou podporu při zavádění požadavků na energetickou účinnost při zadávání veřejných zakázek a případně při využívání zelených veřejných zakázek tím, že poskytnou nezbytné pokyny a metodiky pro posuzování nákladů životního cyklu a dopadů na životní prostředí a souvisejících nákladů. Očekává se, že dobře navržené nástroje, zejména digitální nástroje, usnadní zadávání veřejných zakázek a sníží administrativní náklady, zejména v menších členských státech, které nemusí mít dostatečnou kapacitu pro přípravu zadávacích řízení. V tomto ohledu by členské státy měly aktivně podporovat využívání digitálních nástrojů a spolupráci mezi veřejnými zadavateli, a to i přeshraničně, za účelem výměny osvědčených postupů. Kromě toho by měly být prováděny zvláštní činnosti v oblasti budování kapacit s cílem zajistit, aby měly orgány veřejné správy všech velikostí přístup k týmž nástrojům a příležitostem, a to i v rámci plánu RePowerEU. Členské státy by měly podporovat v obcích a ve sdruženích obcí výrobu bioplynu z městského organického odpadu. Měly by také podporovat instalování fotovoltaických panelů ve veřejných budovách. Budou rovněž podporována sdružení zavlažovacích komunit coby výrobci a dodavatelé fotovoltaické energie do všeobecné elektrické sítě. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 12
61. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Tato směrnice odkazuje na pojem zranitelných zákazníků, který mají členské státy zavést podle směrnice (EU) 2019/944. Kromě toho podle směrnice 2012/27/EU pojem „koneční uživatelé“ vedle pojmu „konečný zákazník“ objasňuje, že práva na informace o vyúčtování a spotřebě se vztahují i na spotřebitele bez individuálních nebo přímých smluv s dodavatelem energie používané pro systémy společného vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v budovách s více uživateli. Pojem zranitelných zákazníků nutně nezajišťuje zacílení na konečné uživatele. Aby se tedy zajistilo, že se opatření stanovená v této směrnici dostanou ke všem jednotlivcům a domácnostem, kteří se nacházejí ve zranitelné situaci, měly by členské státy do definice zranitelných zákazníků zahrnout nejen zákazníky v pravém slova smyslu, ale i konečné uživatele. |
Tato směrnice odkazuje na pojem zranitelných zákazníků, který mají členské státy zavést podle směrnice (EU) 2019/944. Kromě toho podle směrnice 2012/27/EU pojem „koneční uživatelé“ vedle pojmu „konečný zákazník“ objasňuje, že práva na informace o vyúčtování a spotřebě se vztahují i na spotřebitele bez individuálních nebo přímých smluv s dodavatelem energie používané pro systémy společného vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v budovách s více uživateli. Pojem zranitelných zákazníků nutně nezajišťuje zacílení na konečné uživatele. Aby se tedy zajistilo, že se opatření stanovená v této směrnici dostanou ke všem jednotlivcům a domácnostem, kteří se nacházejí ve zranitelné situaci, měly by členské státy do definice zranitelných zákazníků zahrnout nejen zákazníky v pravém slova smyslu, ale i konečné uživatele. Do oblasti působnosti směrnice spadá rovněž pojem zranitelných mikropodniků a malých podniků, jak je definován v nařízení o Sociálním fondu pro klimatická opatření. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 13
69. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Je nanejvýše důležité zvyšovat informovanost všech občanů Unie o výhodách vyšší energetické účinnosti a poskytovat jim přesné informace o tom, jak je jí možné dosáhnout. Občané všech věkových skupin by se měli také zapojit do transformace energetiky, a to prostřednictvím evropského klimatického paktu a Konference o budoucnosti Evropy. Vyšší energetická účinnost je rovněž velmi důležitá pro zabezpečení dodávek energie do Unie tím, že se sníží její závislost na dovozu paliv ze třetích zemí. |
Je nanejvýše důležité zvyšovat informovanost všech občanů Unie o výhodách vyšší energetické účinnosti a poskytovat jim přesné informace o tom, jak je jí možné dosáhnout. Občané všech věkových skupin by se měli také zapojit do transformace energetiky, a to prostřednictvím evropského klimatického paktu , programu Erasmus+ a Konference o budoucnosti Evropy. Vyšší energetická účinnost je rovněž velmi důležitá pro zabezpečení dodávek energie do Unie tím, že se sníží její závislost na dovozu paliv ze třetích zemí. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 14
71. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Při provádění této směrnice a uskutečňování dalších opatření v oblasti energetické účinnosti by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost synergii mezi opatřeními v oblasti energetické účinnosti a účinným využíváním přírodních zdrojů v souladu se zásadami oběhového hospodářství. |
Při provádění směrnice 2012/27/EU ve znění této směrnice a uskutečňování dalších opatření v oblasti energetické účinnosti by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost synergii mezi opatřeními v oblasti energetické účinnosti a účinným využíváním přírodních zdrojů v souladu s ambicí nulového znečištění a se zásadami oběhového hospodářství , jakož i s ochranou přírody a biologické rozmanitosti. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 15
80. bod odůvodnění – nový
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
Pozměňovací návrh 16
92. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Měl by být uznán přínos společenství pro obnovitelné zdroje podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (25) a občanských energetických společenství podle směrnice (EU) 2019/944 k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030. Členské státy by proto měly úlohu společenství pro obnovitelné zdroje a občanských energetických společenství zvážit a podporovat. Uvedená společenství mohou členským státům pomoci dosáhnout cílů této směrnice tím, že zvýší energetickou účinnost na místní úrovni nebo na úrovni domácností. Mohou posílit postavení spotřebitelů a zapojit je a umožnit určitým skupinám zákazníků v domácnostech, a to i ve venkovských a odlehlých oblastech, aby se účastnili projektů a intervencí v oblasti energetické účinnosti. Energetická společenství mohou pomoci v boji proti energetické chudobě usnadněním projektů v oblasti energetické účinnosti, snížením spotřeby energie a nižšími sazbami za dodávky. |
Měl by být uznán přínos společenství pro obnovitelné zdroje podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (26) a občanských energetických společenství podle směrnice (EU) 2019/944 k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030. Členské státy by proto měly úlohu společenství pro obnovitelné zdroje a občanských energetických společenství zvážit a podporovat. Uvedená společenství mohou členským státům pomoci dosáhnout cílů této směrnice a uplatňovat zásadu „energetická účinnost v první řadě“ tím, že ve spolupráci s místními orgány zvýší energetickou účinnost na místní úrovni nebo na úrovni domácností a také ve veřejných budovách . Mohou posílit postavení spotřebitelů a zapojit je a umožnit určitým skupinám zákazníků v domácnostech, a to i ve venkovských a odlehlých oblastech, aby se účastnili projektů a intervencí v oblasti energetické účinnosti. Energetická společenství mohou pomoci v boji proti energetické chudobě usnadněním projektů v oblasti energetické účinnosti, snížením spotřeby energie a nižšími sazbami za dodávky. Za tímto účelem by členské státy měly přezkoumat prováděcí právní předpisy a postupy s cílem odstranit zbytečné překážky a problematická místa. Orgány veřejné správy na všech úrovních by měly být v této oblasti řádně proškoleny. Toto úsilí rovněž přispěje ke zlepšení energetické bezpečnosti EU. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 17
97. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Veřejné financování dostupné na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie by mělo být strategicky investováno do opatření ke zvýšení energetické účinnosti, zejména ve prospěch zranitelných zákazníků, osob postižených energetickou chudobou a osob žijících v sociálním bydlení. Členské státy by měly využít veškeré finanční příspěvky, které by mohly obdržet ze Sociálního klimatického fondu [nařízení o Sociálním klimatickém fondu], a příjmy z povolenek ze systému EU pro obchodování s emisemi. Tyto příjmy podpoří členské státy při plnění jejich povinnosti provádět opatření v oblasti energetické účinnosti a politická opatření v rámci povinných úspor energie přednostně u zranitelných zákazníků a osob postižených energetickou chudobou, mezi něž mohou patřit lidé, kteří žijí ve venkovských a odlehlých regionech. |
Veřejné financování dostupné na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie by mělo být strategicky investováno do opatření ke zvýšení energetické účinnosti, zejména ve prospěch zranitelných zákazníků, osob postižených energetickou chudobou a osob žijících v sociálním bydlení. Členské státy , v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány, by měly využít veškeré finanční příspěvky, které by mohly obdržet ze Sociálního klimatického fondu [nařízení o Sociálním klimatickém fondu], a příjmy z povolenek ze systému EU pro obchodování s emisemi. Tyto příjmy podpoří členské státy při plnění jejich povinnosti provádět opatření v oblasti energetické účinnosti a politická opatření v rámci povinných úspor energie přednostně u zranitelných zákazníků a osob postižených energetickou chudobou, mezi něž mohou patřit lidé, kteří žijí ve venkovských a odlehlých regionech. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 18
98. bod odůvodnění – nový
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Dlouhodobých změn chování v oblasti spotřeby energie lze dosáhnout posílením postavení občanů. Energetická společenství mohou pomoci dosáhnout dlouhodobých úspor energie, zejména v domácnostech, a zvýšit udržitelné investice občanů a malých podniků. Členské státy by měly podporovat projekty a organizace energetických společenství, a podnítit tak činnost občanů v této oblasti. |
Pozměňovací návrh 19
108. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Členské státy a regiony by měly být podporovány v tom, aby plně využívaly evropských fondů dostupných v rámci VFR a nástroje Next Generation EU včetně Nástroje pro oživení a odolnost, fondů politiky soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Fondu pro spravedlivou transformaci, jakož i finančních nástrojů a technické pomoci dostupných v rámci InvestEU, ke stimulaci soukromých a veřejných investic do opatření ke zvyšování energetické účinnosti. Investice do energetické účinnosti mohou přispívat k hospodářskému růstu, zaměstnanosti, inovacím a ke snížení energetické chudoby v domácnostech, a mají proto pozitivní dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost a zelené oživení. Možnými oblastmi pro financování jsou například opatření v zájmu energetické účinnosti veřejných budov a bydlení a zajišťování nových dovedností, jež podpoří zaměstnanost v odvětví energetické účinnosti. Komise zajistí součinnost mezi různými nástroji financování, zejména fondy v rámci sdíleného řízení a přímého řízení (jako jsou centrálně řízené programy Horizont Evropa nebo LIFE), jakož i mezi granty, půjčkami a technickou pomocí s cílem maximalizovat jejich pákový efekt na soukromé financování a jejich dopad na dosažení cílů politiky v oblasti energetické účinnosti. |
Členské státy, regiony, města a obce by měly být podporovány v tom, aby plně využívaly evropských fondů dostupných v rámci VFR a nástroje Next Generation EU včetně Nástroje pro oživení a odolnost, fondů politiky soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Fondu pro spravedlivou transformaci, jakož i finančních nástrojů a technické pomoci dostupných v rámci InvestEU, ke stimulaci soukromých a veřejných investic do opatření ke zvyšování energetické účinnosti , a to zejména na místní úrovni . Měly by zajistit aktivní zapojení místních orgánů do přípravy a provádění dohod o partnerství a operačních programů a poskytovat jim přímou podporu určenou na udržitelný městský rozvoj a také dostatečné zdroje v rámci cíle politiky týkajícího se zelenějšího, nízkouhlíkového přechodu k uhlíkově neutrálnímu hospodářství. Investice do energetické účinnosti mohou přispívat k hospodářskému růstu, zaměstnanosti, inovacím a ke snížení energetické chudoby v domácnostech, a mají proto pozitivní dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost a zelené oživení. Možnými oblastmi pro financování jsou například opatření v zájmu energetické účinnosti veřejných budov a bydlení a odborné vzdělávání, změna kvalifikace a prohlubování dovedností odborníků, zejména na pracovních místech souvisejících s renovací budov, což podpoří zaměstnanost v odvětví energetické účinnosti. Za tímto účelem bude třeba na evropské úrovni i na úrovni členských států zvýšit úsilí o posílení kapacit místních a regionálních orgánů, pokud jde o využívání evropských fondů, a zlepšit tak celkovou absorpční kapacitu regionů a měst EU. Komise bude usilovat o to, aby města a regiony měly snadný přístup k centrálně řízeným programům, a také o to, aby bylo možné získat více finančních prostředků přímo . Komise zajistí součinnost mezi různými nástroji financování, zejména fondy v rámci sdíleného řízení a přímého řízení (jako jsou centrálně řízené programy Horizont Evropa nebo LIFE), jakož i mezi granty, půjčkami a technickou pomocí s cílem maximalizovat jejich pákový efekt na soukromé financování a jejich dopad na dosažení cílů politiky v oblasti energetické účinnosti. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 20
109. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Za účelem prosazování cílů této směrnice by členské státy měly vybízet k využívání finančních mechanismů. Tyto finanční mechanismy mohou zahrnovat finanční příspěvky a pokuty za neplnění některých ustanovení této směrnice; zdroje vyčleněné na energetickou účinnost podle čl. 10 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (27); zdroje vyčleněné na energetickou účinnost v evropských fondech a programech a v evropských finančních nástrojích vytvořených pro tyto účely, jako je například Evropský fond pro energetickou účinnost. |
Za účelem prosazování cílů této směrnice by členské státy měly vybízet k využívání finančních mechanismů. Tyto finanční mechanismy mohou zahrnovat finanční příspěvky a pokuty za neplnění některých ustanovení této směrnice; zdroje vyčleněné na energetickou účinnost podle čl. 10 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (28); zdroje vyčleněné na energetickou účinnost v evropských fondech a programech a v evropských finančních nástrojích vytvořených pro tyto účely, jako je například Evropský fond pro energetickou účinnost. Za tímto účelem budou muset Evropská komise a členské státy pracovat na vytvoření platforem, které by sdružovaly malé a střední projekty s cílem vytvořit soubor projektů, jež by mohly být financovány. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 21
113. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
S cílem zajistit praktický účinek cílů snižování energetické náročnosti budov veřejných subjektů by měly být využívány dostupné programy financování, finanční nástroje a inovativní finanční mechanismy Unie. V tomto ohledu mohou členské státy při vytváření těchto mechanismů na nepovinném základě využít příjmy z ročních emisních přídělů podle rozhodnutí č. 406/2009/ES a zohlednit přitom vnitrostátní rozpočtové předpisy. |
S cílem zajistit praktický účinek cílů snižování energetické náročnosti budov veřejných subjektů by měly být využívány dostupné programy financování, finanční nástroje a inovativní finanční mechanismy Unie. V tomto ohledu mohou členské státy při vytváření těchto mechanismů na nepovinném základě využít příjmy z ročních emisních přídělů podle rozhodnutí č. 406/2009/ES a zohlednit přitom vnitrostátní rozpočtové předpisy. Evropská komise a členské státy budou muset poskytnout regionálním a místním orgánům odpovídající informace a odbornou přípravu týkající se těchto programů, aby zvýšily jejich schopnost přilákat finanční zdroje. Jedním z nástrojů by v tomto směru mohla být platforma Paktu starostů a primátorů, a to i v rámci plánu RePowerEU, společně s dalšími nástroji zavedenými na regionální a místní úrovni dle stávajících předpisů v oblasti změny klimatu. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 22
119. bod odůvodnění
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Ústřední roli při vytváření, navrhování, provádění a hodnocení opatření stanovených v této směrnici by měly hrát místní a regionální orgány, aby mohly náležitě řešit specifické rysy svého klimatu, kultury a společnosti. |
Ústřední roli při vytváření, navrhování, provádění a hodnocení opatření stanovených v této směrnici by měly hrát místní a regionální orgány, aby mohly náležitě řešit specifické rysy svého klimatu, kultury a společnosti. Evropská komise bude úzce spolupracovat s Evropským výborem regionů s cílem podporovat místní a regionální orgány v tomto úsilí. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 23
Čl. 2 odst. 49
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 24
Čl. 4 odst. 1
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Členské státy společně zajistí snížení spotřeby energie alespoň o 9 % v roce 2030 ve srovnání s projekcemi referenčního scénáře z roku 2020 tak, aby konečná spotřeba energie v Unii v roce 2030 nepřesáhla 787 Mtoe a spotřeba primární energie v Unii v roce 2030 nepřesáhla 1 023 Mtoe. |
Členské státy společně zajistí snížení spotřeby energie alespoň o 9 % v roce 2030 ve srovnání s projekcemi referenčního scénáře z roku 2020 tak, aby konečná spotřeba energie v Unii v roce 2030 nepřesáhla 787 Mtoe a spotřeba primární energie nebo kumulativní spotřeba energie v Unii v roce 2030 nepřesáhla 1 023 Mtoe. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 25
Čl. 4 odst. 2
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Každý členský stát stanoví vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti ke konečné spotřebě energie a spotřebě primární energie, aby bylo společně dosaženo závazného cíle Unie stanoveného v odstavci 1. Členské státy oznámí tyto příspěvky spolu s orientačním plánem pro tyto příspěvky Komisi jako součást aktualizace jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2018/1999 a jako součást jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, jak jsou uvedeny v článku 3 a článcích 7 až 12 nařízení (EU) 2018/1999, a v souladu s postupy uvedenými ve zmíněných ustanoveních. Současně členské státy použijí vzorec uvedený v příloze I této směrnice a vysvětlí, jak a na základě jakých údajů byly tyto příspěvky vypočteny. |
Každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní příspěvky v oblasti energetické účinnosti ke konečné spotřebě energie a spotřebě primární energie, aby bylo společně dosaženo závazného cíle Unie stanoveného v odstavci 1. Členské státy oznámí tyto příspěvky spolu s orientačním plánem a dílčími cíli pro tyto příspěvky Komisi jako součást aktualizace jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2018/1999 a jako součást jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, jak jsou uvedeny v článku 3 a článcích 7 až 12 nařízení (EU) 2018/1999, a v souladu s postupy uvedenými ve zmíněných ustanoveních. Současně členské státy použijí vzorec uvedený v příloze I této směrnice a vysvětlí, jak a na základě jakých údajů byly tyto příspěvky vypočteny. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 26
Čl. 4 odst. 2 písm. d)
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
(…) |
(…)
|
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 27
Článek 5
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Veřejný sektor jdoucí příkladem v oblasti energetické účinnosti |
Veřejný sektor jdoucí příkladem v oblasti energetické účinnosti |
1. Členské státy zajistí, aby se celková konečná spotřeba energie všech veřejných subjektů každoročně snížila nejméně o 1,7 % ve srovnání s rokem X-2 (přičemž X je rok, kdy tato směrnice vstoupí v platnost). |
1. Členské státy zajistí, aby se celková konečná spotřeba energie všech veřejných subjektů každoročně snížila o 1,7 % ve srovnání s rokem X-2 (přičemž X je rok, kdy tato směrnice vstoupí v platnost). |
Členské státy mohou při výpočtu konečné spotřeby energie svých veřejných subjektů zohlednit klimatické rozdíly v jednotlivých členských státech. |
Členské státy mohou při výpočtu konečné spotřeby energie svých veřejných subjektů zohlednit klimatické rozdíly v jednotlivých členských státech. |
2. Členské státy zahrnou do svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací podle nařízení (EU) 2018/1999 seznam veřejných subjektů, které musí přispívat ke splnění povinnosti stanovené v odstavci 1 tohoto článku, množství snížení spotřeby energie, kterého má každý z nich dosáhnout, a opatření, která plánují k jeho dosažení. Členské státy v rámci svých integrovaných vnitrostátních zpráv o energetice a klimatu podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999 podají Komisi zprávu o snížení konečné spotřeby energie, jehož bylo každý rok dosaženo. |
2. Členské státy zahrnou do svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací podle nařízení (EU) 2018/1999 seznam veřejných subjektů, které musí přispívat ke splnění povinnosti stanovené v odstavci 1 tohoto článku, množství snížení spotřeby energie, kterého má každý z nich dosáhnout, a opatření, která plánují k jeho dosažení. Členské státy v rámci svých integrovaných vnitrostátních zpráv o energetice a klimatu podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999 podají Komisi zprávu o snížení konečné spotřeby energie, jehož bylo každý rok dosaženo. |
3. Členské státy zajistí, aby regionální a místní orgány stanovily ve svých plánech dekarbonizace konkrétní opatření v oblasti energetické účinnosti po konzultaci se zúčastněnými stranami a veřejností, včetně konkrétních skupin ohrožených energetickou chudobou nebo více náchylných vůči jejím dopadům, jako jsou ženy, osoby se zdravotním postižením, starší osoby, děti a osoby menšinového rasového nebo etnického původu. |
3. Členské státy zajistí, aby regionální a místní orgány stanovily ve svých plánech dekarbonizace konkrétní opatření v oblasti energetické účinnosti po konzultaci se zúčastněnými stranami a veřejností, včetně konkrétních skupin ohrožených energetickou chudobou nebo více náchylných vůči jejím dopadům, jako jsou ženy, osoby se zdravotním postižením, starší osoby, děti a osoby menšinového rasového nebo etnického původu. |
4. Členské státy podpoří veřejné orgány při zavádění opatření ke zvýšení energetické účinnosti, a to i na regionální a místní úrovni, tím, že poskytnou pokyny na podporu budování kompetencí a příležitostí k odborné přípravě a na podporu spolupráce mezi veřejnými subjekty. |
4. Členské státy podpoří místní, regionální a další veřejné orgány zavádění opatření ke zvýšení energetické účinnosti, a to i na regionální a místní úrovni, tím, že budou poskytovat finanční a technickou podporu a předkládat plány řešící nedostatek pracovních sil potřebných pro všechny fáze ekologické transformace, včetně řemeslníků i vysoce kvalifikovaných odborníků na zelené technologie, vědeckých pracovníků v aplikovaných oborech a inovátorů. Členské státy podpoří veřejné orgány v tom, aby kromě úspor energie zohledňovaly i širší přínosy, jako je kvalita vnitřního ovzduší a životního prostředí, ale i zlepšení kvality života, zejména ve školách, zařízeních denní péče, v chráněném bydlení, pečovatelských domech a nemocnicích. Členské státy poskytnou pokyny , podpoří budování kompetencí a příležitosti k odborné přípravě , a to i v oblasti energetické renovace, přičemž využijí smlouvy o energetických službách a partnerství veřejného a soukromého sektoru, a podněcují spolupráci mezi veřejnými subjekty. |
5. Členské státy vybízejí veřejné subjekty, aby v rámci svých investičních a politických činností zohledňovaly emise uhlíku během životního cyklu. |
5. Členské státy vybízejí veřejné subjekty, aby v rámci svých investičních a politických činností zohledňovaly emise uhlíku během životního cyklu a poskytují v tomto ohledu konkrétní pokyny . |
|
6. Členské státy podpoří regionální, místní a další veřejné orgány při získávání odpovídajících finančních zdrojů pro provádění směrnice prostřednictvím zvláštních rozpočtových položek a činností zaměřených na budování kapacit v oblasti získávání finančních prostředků. |
Odůvodnění
Chybí posouzení potenciálu a dopadu cíle v podobě 1,7 %. Snížení o 1,7 % může být přijatelné jako výchozí bod, ale musí zohledňovat situaci ve členských státech a posouzení dopadů.
Pozměňovací návrh 28
Článek 5 (nový)
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Partnerství pro transformaci energetiky |
|
1. Komise vytvoří evropská odvětvová partnerství pro transformaci energetiky, a to tím, že inkluzivním a reprezentativním způsobem sdruží klíčové zúčastněné strany v odvětvích, jako jsou informační a komunikační technologie, doprava, finanční sektor a stavebnictví. Komise jmenuje předsedu každého evropského odvětvového partnerství pro transformaci energetiky, které by mělo být zřízeno do 12 měsíců od vstupu této směrnice v platnost. |
|
2. Tato partnerství usnadní vedení dialogů o klimatu a vybízí odvětví k vypracovávání „plánů energetické transformace“ s cílem zmapovat dostupná opatření a technologické možnosti pro dosažení úspor v oblasti energetické účinnosti, připravit se na obnovitelné zdroje energie a dekarbonizovat odvětví. Tyto plány by mohly cenným způsobem přispívat k podpoře odvětví při plánování nezbytných investic, které jsou zapotřebí k dosažení cílů této směrnice a plánu EU pro dosažení cíle v oblasti klimatu, jakož i usnadňovat přeshraniční spolupráci mezi jednotlivými subjekty, a posílit tak vnitřní trh Evropské unie. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 29
Článek 5 (nový)
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
|
Jednotná kontaktní místa pro energetickou účinnost 1. Členské státy spolupracují s příslušnými orgány a soukromými zúčastněnými stranami na vytváření specializovaných místních, regionálních nebo vnitrostátních jednotných kontaktních míst. Tato jednotná kontaktní místa jsou meziodvětvová a interdisciplinární a podporují vytváření projektů vypracovávaných na místní úrovni, a to tím, že:
|
||||||||||||
|
2. Tato jednotná kontaktní místa vytvářejí silná a důvěryhodná partnerství s místními a regionálními soukromými subjekty, jako jsou malé a střední podniky, společnosti poskytující energetické služby, podniky zajišťující instalaci, poradenské firmy, tvůrci projektů a finanční instituce, které mohou poskytovat služby, jako jsou energetické audity, finanční řešení a provádění energetických renovací; |
||||||||||||
|
3. Členské státy tato jednotná kontaktní místa propagují prostřednictvím spolupráce s místními a regionálními orgány; |
||||||||||||
|
4. Komise poskytne členským státům pokyny pro zřízení těchto jednotných kontaktních míst s cílem zajistit harmonizovaný přístup v celé Evropě. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 30
Článek 6
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
Příkladná úloha budov veřejných subjektů |
Příkladná úloha budov veřejných subjektů |
||||
1. Aniž je dotčen článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (1), každý členský stát zajistí, aby byla každoročně renovována alespoň 3 % celkové podlahové plochy vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví veřejných subjektů s cílem alespoň transformovat je na budovy s téměř nulovou spotřebou energie v souladu s článkem 9 směrnice 2010/31/EU. |
1. Aniž je dotčen článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (1), každý členský stát zajistí, aby byla každoročně renovována alespoň 3 % celkové podlahové plochy vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví veřejných subjektů s cílem alespoň transformovat je na budovy s téměř nulovou spotřebou energie v souladu s článkem 9 směrnice 2010/31/EU s cílem naplnit celkový potenciál úspor energie v rozsahu, v jakém je to nákladově efektivní a technicky a ekonomicky proveditelné . Členské státy osvobodí sociální bydlení od povinnosti renovovat 3 % celkové podlahové plochy, pokud renovace nejsou nákladově neutrální a povedou k výraznému zvýšení nájemného pro osoby žijící v sociálním bydlení, které je vyšší než ekonomické úspory na platbách za energii. |
||||
Pokud veřejné subjekty sídlí v budově, kterou nevlastní, uplatní v maximální možné míře svá smluvní práva a vybídnou vlastníka budovy k renovaci budovy, aby se stala budovou s téměř nulovou spotřebou energie v souladu s článkem 9 směrnice 2010/31/EU. Při uzavírání nové smlouvy o užívání budovy, kterou nevlastní, usilují veřejné subjekty o to, aby tato budova spadala do dvou nejvyšších tříd energetické náročnosti uvedených v certifikátu energetické náročnosti. |
Pokud veřejné subjekty sídlí v budově, kterou nevlastní, vybídnou vlastníka budovy , aby provedl hloubkovou nebo postupnou renovaci budovy, aby se stala budovou s téměř nulovou spotřebou energie v souladu s článkem 9 směrnice 2010/31/EU s cílem naplnit celkový potenciál úspor energie v rozsahu, v jakém je to nákladově efektivní a technicky proveditelné . Při uzavírání nové smlouvy o užívání budovy, kterou nevlastní, usilují veřejné subjekty o to, aby tato budova spadala do dvou nejvyšších tříd energetické náročnosti uvedených v certifikátu energetické náročnosti , nebo aby splňovala jiné úrovně energetické náročnosti platné v daném členském státě . |
||||
Tento minimální 3 % podíl se vypočte z celkové podlahové plochy budov majících celkovou užitnou plochu nad 250 m2 ve vlastnictví veřejných subjektů dotyčného členského státu a jež k 1. lednu 2024 nejsou budovami s téměř nulovou spotřebou energie. |
Tento průměrný minimální 3 % podíl stanovený za období pěti let se vypočte z celkové podlahové plochy budov majících celkovou užitnou plochu nad 250 m2 ve vlastnictví veřejných subjektů dotyčného členského státu a jež k 1. lednu 2024 nejsou budovami s téměř nulovou spotřebou energie. |
||||
2. Členské státy mohou do ročního podílu renovace budov započítat nové budovy v jejich užívání a vlastnictví, které jsou náhradami konkrétních budov veřejných subjektů zbořených v předchozích dvou letech. Tyto výjimky se uplatní pouze tehdy, pokud by byly nákladově efektivnější a udržitelnější z hlediska dosažené spotřeby energie a emisí CO2 během životního cyklu ve srovnání s renovací těchto budov. Každý členský stát jasně stanoví a zveřejní obecná kritéria, metodiky a postupy pro určení těchto výjimečných případů. |
2. Členské státy se mohou rozhodnout, že budou uplatňovat méně přísné požadavky na následující kategorie budov: |
||||
|
|
||||
3. Pro účely tohoto článku členské státy zpřístupní veřejnosti soupis vytápěných nebo chlazených budov veřejných subjektů s celkovou užitnou podlahovou plochou přesahující 250 m2. Tento soupis se alespoň jednou ročně aktualizuje. Soupis obsahuje alespoň tyto údaje:
|
3. Členské státy mohou do ročního podílu renovace budov započítat nové budovy v jejich užívání a vlastnictví, které jsou náhradami konkrétních budov veřejných subjektů zbořených v předchozích dvou letech. Tyto výjimky se uplatní pouze tehdy, pokud by byly nákladově efektivnější a udržitelnější z hlediska dosažené spotřeby energie a emisí CO2 během životního cyklu ve srovnání s renovací těchto budov. Každý členský stát jasně stanoví a zveřejní obecná kritéria, metodiky a postupy pro určení těchto výjimečných případů. |
||||
4. Pro účely tohoto článku členské státy do XX/XX/XXXX zpřístupní veřejnosti soupis vytápěných nebo chlazených budov veřejných subjektů s celkovou užitnou podlahovou plochou přesahující 250 m2. Tento soupis se alespoň jednou ročně aktualizuje. Soupis obsahuje alespoň tyto údaje:
|
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 31
Článek 6 (nový)
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1a. Pokud členský stát provede v daném roce renovaci více než 3 % celkové podlahové plochy budov ve vlastnictví veřejných subjektů, může v následujících letech své úsilí snížit, aby dosáhl ročního průměru počítaného vždy za pětileté období. Pokud členský stát provede v daném roce renovaci méně než 3 % celkové podlahové plochy budov ve vlastnictví veřejných subjektů, v následujících letech své úsilí zvýší, aby dosáhl ročního průměru počítaného vždy za pětileté období. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 32
Článek 6 (nový)
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
3a. Členské státy budou při plánování prováděcích opatření podle tohoto článku poskytovat finanční a technickou podporu a předkládat plány řešící nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných odborníků potřebných pro všechny fáze ekologické transformace, včetně řemeslníků i vysoce kvalifikovaných odborníků na zelené technologie, vědeckých pracovníků v aplikovaných oborech a inovátorů. Členské státy budou podporovat místní, regionální a další veřejné orgány v tom, aby kromě úspor energie zohledňovaly i širší přínosy, jako je zdravé vnitřní prostředí s lepší kvalitou vnitřního ovzduší a životního prostředí, stejně jako zlepšení kvality života, zejména ve školách, zařízeních denní péče, v chráněném bydlení, pečovatelských domech a nemocnicích. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 33
Článek 7
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
1. Členské státy zajistí, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé při uzavírání veřejných zakázek a koncesí, jejichž hodnota se rovná finančním limitům stanoveným v článku 8 směrnice 2014/23/EU, článku 4 směrnice 2014/24/EU a článku 15 směrnice 2014/25/EU nebo je překračuje, nakupovali pouze výrobky, služby a budovy a stavební práce s vysokou energetickou účinností v souladu s požadavky uvedenými v příloze IV této směrnice. |
1. Členské státy zajistí, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé , s náležitým ohledem na zásadu místní samosprávy zakotvenou v článku 4 SEU, při uzavírání veřejných zakázek a koncesí, jejichž hodnota se rovná finančním limitům stanoveným v článku 8 směrnice 2014/23/EU, článku 4 směrnice 2014/24/EU a článku 15 směrnice 2014/25/EU nebo je překračuje, nakupovali výrobky, služby a budovy a stavební práce s vysokou energetickou účinností, je-li to v souladu s nákladovou efektivností, ekonomickou proveditelností, s udržitelností v širším smyslu, technickou způsobilostí, jakož i dostatečnou hospodářskou soutěží a ve snaze splnit kritéria uvedená v příloze IV této směrnice. |
5. Členské státy mohou požadovat , aby veřejní zadavatelé a zadavatelé ve vhodných případech zohledňovali při zadávání veřejných zakázek širší aspekty udržitelnosti, sociální aspekty, aspekty životního prostředí a oběhového hospodářství, aby bylo dosaženo cílů Unie v oblasti dekarbonizace a nulového znečištění. Ve vhodných případech a v souladu s požadavky stanovenými v příloze IV členské státy vyžadují, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé zohledňovali kritéria Unie pro zadávání zelených veřejných zakázek. |
5. Členské státy požadují , aby veřejní zadavatelé a zadavatelé ve vhodných případech zohledňovali při zadávání veřejných zakázek širší aspekty udržitelnosti, sociální aspekty, aspekty životního prostředí a oběhového hospodářství, aby bylo dosaženo cílů Unie v oblasti dekarbonizace a nulového znečištění. Ve vhodných případech a v souladu s požadavky stanovenými v příloze IV členské státy vyžadují, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé zohledňovali kritéria Unie pro zadávání zelených a oběhových veřejných zakázek. |
V zájmu zajištění transparentnosti při uplatňování požadavků na energetickou účinnost v procesu zadávání veřejných zakázek členské státy zveřejní informace o dopadu na energetickou účinnost v případě zakázek, jejichž hodnota se rovná finančním limitům uvedeným v odstavci 1 nebo je překračuje. Veřejní zadavatelé se mohou rozhodnout, že budou požadovat, aby uchazeči zveřejňovali informace o potenciálu globálního oteplování nové budovy během životního cyklu, a mohou tyto informace u zakázek zveřejnit, zejména v případě nových budov s podlahovou plochou přesahující 2 000 metrů čtverečních. |
V zájmu zajištění transparentnosti při uplatňování požadavků na energetickou účinnost v procesu zadávání veřejných zakázek členské státy zveřejní informace o dopadu na energetickou účinnost v případě zakázek, jejichž hodnota se rovná finančním limitům uvedeným v odstavci 1 nebo je překračuje. Veřejní zadavatelé se mohou rozhodnout, že budou požadovat, aby uchazeči zveřejňovali informace o potenciálu globálního oteplování nové budovy během životního cyklu, a mohou tyto informace u zakázek zveřejnit, zejména v případě nových budov s podlahovou plochou přesahující 2 000 metrů čtverečních. |
Členské státy podporují veřejné zadavatele a zadavatele při zavádění požadavků na energetickou účinnost, a to i na regionální a místní úrovni, tím, že stanoví jasná pravidla a pokyny, včetně metodik posuzování nákladů životního cyklu a dopadů na životní prostředí a souvisejících nákladů, zřídí centra pro podporu kompetencí, podpoří spolupráci mezi veřejnými zadavateli, a to i přeshraničně, a pokud možno využijí souhrnného zadávání veřejných zakázek a digitálního zadávání veřejných zakázek. |
Členské státy podporují veřejné zadavatele a zadavatele při zavádění požadavků na energetickou účinnost, a to i na regionální a místní úrovni, tím, že stanoví jasná pravidla a pokyny, včetně metodik posuzování nákladů životního cyklu a dopadů na životní prostředí a souvisejících nákladů, zřídí centra pro podporu kompetencí, podpoří spolupráci mezi veřejnými zadavateli, a to i přeshraničně, a pokud možno využijí souhrnného zadávání veřejných zakázek a digitálního zadávání veřejných zakázek. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 34
Článek 8
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
3. Členské státy zavedou systémy povinného zvyšování energetické účinnosti, alternativní politická opatření či jejich kombinaci nebo programy či opatření financované z vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost přednostně mezi osobami postiženými energetickou chudobou, zranitelnými zákazníky a případně osobami žijícími v sociálním bydlení. Členské státy zajistí, aby politická opatření prováděná podle tohoto článku neměla na uvedené osoby nepříznivý dopad. Členské státy v příslušných případech co nejlépe využijí financování, včetně veřejného financování, finančních nástrojů zřízených na úrovni Unie a příjmů z povolenek podle čl. 22 odst. 3 písm. b), s cílem odstranit nepříznivé dopady a zajistit spravedlivou a inkluzivní transformaci energetiky. |
3. Členské státy zavedou systémy povinného zvyšování energetické účinnosti, alternativní politická opatření či jejich kombinaci nebo programy či opatření financované z vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost přednostně mezi osobami postiženými energetickou chudobou, zranitelnými zákazníky a případně osobami žijícími v sociálním bydlení , jakož i mezi zranitelnými mikropodniky a malými podniky a zranitelnými uživateli mobility . Členské státy zajistí, aby politická opatření prováděná podle tohoto článku neměla na uvedené osoby nepříznivý dopad. Členské státy v příslušných případech co nejlépe využijí financování, včetně veřejného financování, finančních nástrojů zřízených na úrovni Unie a příjmů z povolenek podle čl. 22 odst. 3 písm. b), s cílem odstranit nepříznivé dopady a zajistit spravedlivou a inkluzivní transformaci energetiky. |
||||||||||||
Při navrhování těchto politických opatření členské státy zváží a podpoří úlohu společenství pro obnovitelné zdroje a občanských energetických společenství, pokud jde o jejich příspěvek k provádění těchto politických opatření. |
Při navrhování těchto politických opatření členské státy zváží a podpoří úlohu společenství pro obnovitelné zdroje a občanských energetických společenství, pokud jde o jejich příspěvek k provádění těchto politických opatření. |
||||||||||||
Členské státy dosáhnou podílu na požadovaném objemu kumulativních úspor energie v konečné spotřebě u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení. Tento podíl se rovná alespoň podílu domácností trpících energetickou chudobou, jak je uvedeno v jejich vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu vypracovaném v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení o správě 2018/1999. Pokud členský stát neoznámí podíl domácností trpících energetickou chudobou, jak byl posouzen v jeho vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, podíl na požadovaném objemu kumulativních úspor energie v konečné spotřebě u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení se musí rovnat alespoň aritmetickému průměrnému podílu níže uvedených ukazatelů za rok 2019 nebo, pokud za rok 2019 není k dispozici, lineární extrapolaci jejich hodnot za poslední tři roky, které jsou k dispozici: |
Členské státy dosáhnou podílu na požadovaném objemu kumulativních úspor energie v konečné spotřebě u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení , jakož i u zranitelných mikropodniků a malých podniků a zranitelných uživatelů mobility . Tento podíl se rovná alespoň podílu domácností trpících energetickou chudobou, jak je uvedeno v jejich vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu vypracovaném v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení o správě 2018/1999. Pokud členský stát neoznámí podíl domácností trpících energetickou chudobou, jak byl posouzen v jeho vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu, podíl na požadovaném objemu kumulativních úspor energie v konečné spotřebě u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení se musí rovnat alespoň aritmetickému průměrnému podílu níže uvedených ukazatelů za rok 2019 nebo, pokud za rok 2019 není k dispozici, lineární extrapolaci jejich hodnot za poslední tři roky, které jsou k dispozici: |
||||||||||||
|
|
||||||||||||
|
Evropská komise vydá pokyny pro identifikaci zranitelných mikropodniků a malých podniků a zranitelných uživatelů mobility, přičemž navrhne jasná kritéria. Členské státy zahrnou analýzu energetické chudoby mezi mikropodniky a malými podniky a zranitelnými uživateli mobility do revize svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. |
Odůvodnění
Uvedení do souladu s návrhem Sociálního fondu pro klimatická opatření.
Pozměňovací návrh 35
Čl. 8 odst. 14
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
Jako součást aktualizací svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a příslušných zpráv o pokroku a svých následných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu oznámených podle nařízení (EU) 2018/1999 členské státy prokáží mimo jiné na základě důkazů a výpočtů: |
Jako součást aktualizací svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a příslušných zpráv o pokroku a svých následných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu oznámených podle nařízení (EU) 2018/1999 členské státy prokáží mimo jiné na základě důkazů a výpočtů: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
Do těchto výpočtů členské státy zahrnou úspory dosažené na regionální a místní úrovni, které se nepřekrývají s vnitrostátními opatřeními, např. místně stanovené příspěvky k vnitrostátnímu cíli. |
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že směrnice obsahuje cíle a povinnosti týkající se opatření, která jsou nutně přijímána na nižší než celostátní úrovni, měla by být tato opatření řádně zohledněna a měla by být vzata v úvahu úroveň, na níž jsou přijímána, s cílem doladit politiky po úvodním přezkoumání.
Pozměňovací návrh 36
Čl. 9 odst. 5
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
5. Členské státy mohou od povinných stran vyžadovat, aby spolupracovaly s místními orgány nebo obcemi na podpoře opatření ke zvýšení energetické účinnosti u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení. To zahrnuje určení a řešení specifických potřeb konkrétních skupin ohrožených energetickou chudobou nebo více náchylných vůči jejím dopadům. Za účelem ochrany osob ohrožených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení vybídnou členské státy povinné strany, aby prováděly opatření, jako je renovace budov, včetně sociálního bydlení, nahrazování spotřebičů, finanční podpora a pobídky pro opatření ke zvýšení energetické účinnosti v souladu s vnitrostátními systémy financování a podpory, nebo energetické audity. |
5. Členské státy mohou od povinných stran vyžadovat, aby spolupracovaly s regionálními a místními orgány na podpoře opatření ke zvýšení energetické účinnosti u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení. To zahrnuje určení a řešení specifických potřeb konkrétních skupin ohrožených energetickou chudobou nebo více náchylných vůči jejím dopadům. Za účelem ochrany osob ohrožených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení vybídnou členské státy povinné strany, aby prováděly opatření, jako je renovace budov, včetně sociálního bydlení, nahrazování spotřebičů, finanční podpora a pobídky pro opatření ke zvýšení energetické účinnosti v souladu s vnitrostátními systémy financování a podpory, nebo energetické audity. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 37
Článek 11
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
11. Členské státy aktivně podporují zavádění systému hospodaření s energií v rámci veřejné správy na celostátní, regionální a místní úrovni. Za tímto účelem budou podporovat opatření zaměřená na budování kapacit a pobídky pro menší orgány. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 38
Čl. 21 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
1. Členské státy zajistí, aby informace o dostupných opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, individuálních krocích a finančních a právních rámcích byly transparentní a byly široce šířeny mezi všechny relevantní účastníky trhu, jako jsou koneční spotřebitelé, koneční uživatelé, spotřebitelské organizace, zástupci občanské společnosti, společenství pro obnovitelné zdroje, občanská energetická společenství, místní a regionální orgány, energetické agentury, poskytovatelé sociálních služeb, stavitelé, architekti, inženýři, auditoři v oblasti životního prostředí a energetiky a osoby zajišťující instalaci prvků budov ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2010/31/EU. |
1. Členské státy , pokud možno v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány, zajistí, aby informace o dostupných opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, individuálních krocích a finančních a právních rámcích byly transparentní a byly široce šířeny mezi všechny relevantní účastníky trhu, jako jsou koneční spotřebitelé, koneční uživatelé, spotřebitelské organizace, zástupci občanské společnosti, společenství pro obnovitelné zdroje, občanská energetická společenství, místní a regionální orgány, energetické agentury, poskytovatelé sociálních služeb, stavitelé, architekti, inženýři, auditoři v oblasti životního prostředí a energetiky a osoby zajišťující instalaci prvků budov ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice 2010/31/EU. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 39
Čl. 21 odst. 5
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
5. Aniž jsou dotčeny základní zásady právní úpravy majetkových a nájemních poměrů členských států, členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem odstranit regulatorní a neregulatorní překážky energetické účinnosti, týkající se rozdělení pobídek mezi vlastníky a nájemce nebo mezi vlastníky budovy nebo ucelené části budovy navzájem s cílem zajistit, aby tyto strany nebyly odrazovány od investic do zvyšování účinnosti, které by jinak vynaložily, tím, že individuálně nezískají plný prospěch, nebo tím, že chybějí pravidla pro vzájemné rozdělení nákladů a přínosů. Opatření zaměřená na odstranění těchto překážek mohou zahrnovat poskytování pobídek, zrušení nebo změnu právních nebo správních předpisů, přijímání pokynů a výkladových sdělení nebo zjednodušení správních postupů, včetně vnitrostátních právních předpisů a opatření upravujících rozhodovací procesy u nemovitostí s více vlastníky. Tato opatření mohou být spojena s poskytováním vzdělávání, odborné přípravy a konkrétní informační a technické pomoci v oblasti energetické účinnosti účastníkům trhu, jako jsou účastníci trhu uvedení v odstavci 1. |
5. Aniž jsou dotčeny základní zásady právní úpravy majetkových a nájemních poměrů členských států, členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem odstranit regulatorní a neregulatorní překážky energetické účinnosti, týkající se rozdělení pobídek mezi vlastníky a nájemce nebo mezi vlastníky budovy nebo ucelené části budovy navzájem s cílem zajistit, aby tyto strany nebyly odrazovány od investic do zvyšování účinnosti, které by jinak vynaložily, tím, že individuálně nezískají plný prospěch, nebo tím, že chybějí pravidla pro vzájemné rozdělení nákladů a přínosů. Opatření zaměřená na odstranění těchto překážek mohou zahrnovat poskytování pobídek, zrušení nebo změnu právních nebo správních předpisů, např. zavedení rychlého vydávání povolení, přijímání pokynů a výkladových sdělení nebo zjednodušení správních postupů, včetně vnitrostátních právních předpisů a opatření upravujících rozhodovací procesy u nemovitostí s více vlastníky. Tato opatření jsou navrhována ve spolupráci s místními a regionálními orgány a mohou být spojena s poskytováním vzdělávání, odborné přípravy a konkrétní informační a technické pomoci v oblasti energetické účinnosti účastníkům trhu, jako jsou účastníci trhu uvedení v odstavci 1. |
Členské státy přijmou vhodná opatření na podporu mnohostranného dialogu za účasti příslušných veřejných a sociálních partnerů, jako jsou organizace vlastníků a nájemců, spotřebitelské organizace, společenství pro obnovitelné zdroje, občanská energetická společenství, místní a regionální orgány, příslušné veřejné orgány a agentury, a s cílem předložit návrhy společně přijímaných opatření, pobídek a pokynů týkajících se rozdělení pobídek mezi vlastníky a nájemce nebo mezi vlastníky budovy nebo ucelené části budovy. |
Členské státy přijmou vhodná opatření na podporu mnohostranného dialogu za účasti příslušných místních a regionálních orgánů, veřejných a sociálních partnerů, jako jsou organizace vlastníků a nájemců, spotřebitelské organizace, společenství pro obnovitelné zdroje, občanská energetická společenství, místní a regionální orgány, příslušné veřejné orgány a agentury, a s cílem předložit návrhy společně přijímaných opatření, pobídek a pokynů týkajících se rozdělení pobídek mezi vlastníky a nájemce nebo mezi vlastníky budovy nebo ucelené části budovy. |
Každý členský stát oznámí tyto překážky a opatření přijatá ve své dlouhodobé strategii renovací podle článku 2a směrnice 2010/31/EU a nařízení (EU) 2018/1999. |
Každý členský stát oznámí tyto překážky a opatření přijatá ve své dlouhodobé strategii renovací podle článku 2a směrnice 2010/31/EU a nařízení (EU) 2018/1999. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 40
Článek 22
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
1. Členské státy přijmou vhodná opatření k posílení postavení a ochraně osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení. Při vymezování pojmu zranitelných zákazníků podle čl. 28 odst. 1 a článku 29 směrnice (EU) 2019/944 a čl. 3 odst. 3 směrnice 2009/73/ES členské státy zohlední konečné uživatele. |
1. Členské státy přijmou vhodná opatření k posílení postavení a ochraně osob postižených energetickou chudobou, zranitelných uživatelů mobility, zranitelných mikropodniků a malých podniků, zranitelných zákazníků a případně osob žijících v sociálním bydlení. Zvláštní pozornost přitom bude věnována regionům, které jsou z energetického hlediska izolované, neboť se nemohou připojit k evropské síti. Při vymezování pojmu zranitelných zákazníků podle čl. 28 odst. 1 a článku 29 směrnice (EU) 2019/944 a čl. 3 odst. 3 směrnice 2009/73/ES členské státy zohlední konečné uživatele. Evropská komise vydá pokyny týkající se definice zranitelných uživatelů mobility a zranitelných mikropodniků a malých podniků, a to v souladu s definicemi obsaženými v nařízení o Sociálním fondu pro klimatická opatření. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 41
Čl. 23 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
2. Členské státy zajistí, aby veřejnost měla možnost účastnit se přípravy plánů vytápění a chlazení, komplexního posouzení a příslušných politik a opatření. |
2. Členské státy , v úzké spolupráci s příslušnými místními a regionálními orgány, vypracují plány vytápění a chlazení; společně zajistí, aby veřejnost měla možnost účastnit se přípravy plánů vytápění a chlazení, komplexního posouzení a příslušných politik a opatření. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 42
Čl. 23 odst. 3
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Pro účely posouzení uvedeného v odstavci 1 provádějí členské státy analýzu nákladů a přínosů, která se vztahuje na jejich území v souladu s částí 1 přílohy IX a je založena na klimatických podmínkách, ekonomické proveditelnosti a technické vhodnosti. Analýza nákladů a přínosů umožňuje usnadnění určení a provedení nejefektivnějších řešení z hlediska zdrojů a nákladů za účelem naplnění potřeb v oblasti dodávek tepla a chlazení. Tato analýza nákladů a přínosů může být součástí posouzení vlivů na životní prostředí ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES. |
Pro účely posouzení uvedeného v odstavci 1 provádějí členské státy , v případě potřeby v úzké spolupráci s příslušnými místními a regionálními orgány, analýzu nákladů a přínosů, která se vztahuje na jejich území v souladu s částí 1 přílohy IX a je založena na klimatických podmínkách, ekonomické proveditelnosti a technické vhodnosti. Analýza nákladů a přínosů umožňuje usnadnění určení a provedení nejefektivnějších řešení z hlediska zdrojů a nákladů za účelem naplnění potřeb v oblasti dodávek tepla a chlazení. Tato analýza nákladů a přínosů může být součástí posouzení vlivů na životní prostředí ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES. |
Odůvodnění
Některé systémy vytápění a chlazení, jako jsou sítě dálkového vytápění, jsou pevně propojeny s územím, které zásobují. Jakákoli analýza těchto sítí by měla být prováděna v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány.
Pozměňovací návrh 43
Čl. 23 odst. 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
4. Je-li na základě posouzení uvedeného v odstavci 1 a analýzy uvedené v odstavci 3 zjištěn potenciál pro použití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny nebo účinného dálkového vytápění a chlazení, jehož přínosy jsou vyšší než náklady, přijmou členské státy vhodná opatření pro rozvoj infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení či pro přispění k rozvoji vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a využívání vytápění a chlazení z odpadního tepla a obnovitelných zdrojů energie v souladu s odstavcem 1 a čl. 24 odst. 4 a 6. |
4. Je-li na základě posouzení uvedeného v odstavci 1 a analýzy uvedené v odstavci 3 zjištěn potenciál pro použití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny nebo účinného dálkového vytápění a chlazení, jehož přínosy jsou vyšší než náklady, přijmou členské státy a místní a regionální orgány, do jejichž pravomoci daná oblast spadá, vhodná opatření pro rozvoj infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení či pro přispění k rozvoji vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a využívání vytápění a chlazení z odpadního tepla (včetně tepla z komunálního odpadu) a obnovitelných zdrojů energie v souladu s odstavcem 1 a čl. 24 odst. 4 a 6. |
||||
Není-li na základě posouzení uvedeného v odstavci 1 a analýzy uvedené v odstavci 3 zjištěn potenciál, jehož přínosy jsou vyšší než náklady, včetně administrativních nákladů na provedení analýzy nákladů a přínosů uvedené v čl. 24 odst. 4, mohou dotčené členské státy osvobodit zařízení od plnění požadavků stanovených v uvedeném odstavci. |
Není-li na základě posouzení uvedeného v odstavci 1 a analýzy uvedené v odstavci 3 zjištěn potenciál, jehož přínosy jsou vyšší než náklady, včetně administrativních nákladů na provedení analýzy nákladů a přínosů uvedené v čl. 24 odst. 4, mohou členské státy , společně s dotčenými místními a regionálními orgány, osvobodit zařízení od plnění požadavků stanovených v uvedeném odstavci. |
||||
5. Členské státy přijmou politiky a opatření, které zajistí, aby byl identifikován potenciál zjištěný v komplexních posouzeních provedených podle odstavce 1. Tyto politiky a opatření zahrnují alespoň prvky uvedené v příloze IX. Každý členský stát oznámí uvedené politiky a opatření jako součást aktualizace svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, svého následného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a příslušných zpráv o pokroku oznámených v souladu s nařízením (EU) 2018/1999. |
5. Členské státy přijmou politiky a opatření, které zajistí, aby byl identifikován potenciál zjištěný v komplexních posouzeních provedených podle odstavce 1. Tyto politiky a opatření zahrnují alespoň prvky uvedené v příloze IX. Každý členský stát oznámí uvedené politiky a opatření jako součást aktualizace svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, svého následného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a příslušných zpráv o pokroku oznámených v souladu s nařízením (EU) 2018/1999. |
||||
6. Členské státy vyzvou regionální a místní orgány, aby vypracovaly místní plány vytápění a chlazení alespoň v obcích s celkovým počtem obyvatel vyšším než 50 000 . Uvedené plány by měly přinejmenším: |
6. Členské státy vyzvou regionální a místní orgány, aby vypracovaly místní plány vytápění a chlazení alespoň v obcích s celkovým počtem obyvatel vyšším než 50 000 . Uvedené plány by měly přinejmenším: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
Členské státy zajistí, aby veřejnost měla možnost účastnit se přípravy plánů vytápění a chlazení, komplexního posouzení a příslušných politik a opatření. |
Členské státy a příslušné místní a regionální orgány zajistí, aby veřejnost měla možnost účastnit se přípravy plánů vytápění a chlazení, komplexního posouzení a příslušných politik a opatření. |
||||
Za tímto účelem vypracují členské státy doporučení na podporu regionálních a místních orgánů při provádění politik a opatření v oblasti energeticky účinnějšího vytápění a chlazení založeného na obnovitelných zdrojích energie na regionální a místní úrovni s využitím identifikovaného potenciálu. Členské státy podpoří regionální a místní orgány v nejvyšší možné míře všemi prostředky, včetně programů finanční podpory a technické podpory. |
Za tímto účelem vypracují členské státy doporučení na podporu regionálních a místních orgánů při provádění politik a opatření v oblasti energeticky účinnějšího vytápění a chlazení založeného na obnovitelných zdrojích energie na regionální a místní úrovni s využitím identifikovaného potenciálu. Členské státy podpoří regionální a místní orgány v nejvyšší možné míře všemi prostředky, včetně programů finanční podpory a technické podpory. |
Pozměňovací návrh 44
Čl. 23 odst. 6
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Za tímto účelem vypracují členské státy doporučení na podporu regionálních a místních orgánů při provádění politik a opatření v oblasti energeticky účinnějšího vytápění a chlazení založeného na obnovitelných zdrojích energie na regionální a místní úrovni s využitím identifikovaného potenciálu. Členské státy podpoří regionální a místní orgány v nejvyšší možné míře všemi prostředky, včetně programů finanční podpory a technické podpory. |
Za tímto účelem vypracují členské státy doporučení na podporu regionálních a místních orgánů při provádění politik a opatření v oblasti energeticky účinnějšího vytápění a chlazení založeného na obnovitelných zdrojích energie na regionální a místní úrovni s využitím identifikovaného potenciálu. Členské státy podpoří regionální a místní orgány v nejvyšší možné míře všemi prostředky, včetně programů finanční podpory a technické podpory. Členské státy zajistí, aby plány vytápění a chlazení byly z hlediska obsahu a termínů sladěny s požadavky ostatních místních plánů v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí, aby se zabránilo překrývání práce a administrativní zátěži pro místní a regionální orgány a podpořilo se účinné provádění zmíněných plánů. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 45
Čl. 23 odst. 6 písm. a) – nový
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
6a) Místní plány vytápění a chlazení může společně provádět skupina několika sousedních místních orgánů, pokud k tomu existují vhodné zeměpisné a správní podmínky a odpovídající infrastruktura pro vytápění a chlazení. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 46
Čl. 23 odst. 6
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 47
Čl. 23 odst. 6
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 48
Článek 24
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
1. Za účelem zvýšení primární energetické účinnosti a podílu energie z obnovitelných zdrojů v dodávkách vytápění a chlazení je účinným systémem dálkového vytápění a chlazení systém, který splňuje tato kritéria: |
1. Za účelem zvýšení primární energetické účinnosti a podílu energie z obnovitelných zdrojů v dodávkách vytápění a chlazení je účinným systémem dálkového vytápění a chlazení systém, který splňuje tato kritéria: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Podpora kombinovaných způsobů výroby tepla a elektřiny jakožto energeticky účinnějších řešení by měla být v rámci opatření na zlepšení dálkového vytápění prioritou. Takto rychlá změna definice účinného systému dálkového vytápění by znamenala, že velká část jednotek a sítí, které jsou v současnosti modernizovány, by v čase, který umožňuje amortizaci těchto řešení, nesplňovala kritéria, a nebylo by možné získat finanční prostředky na další modernizaci a investice do nových zdrojů energie. Dynamická změna v této oblasti by rovněž mohla způsobit nekontrolovaný nárůst nákladů na dodávky energie ze sítí dálkového vytápění, což by mohlo vést k menšímu zájmu spotřebitelů o využívání těchto systémů a k návratu k méně účinným, místním zdrojům tepla, které nelze kontrolovat z hlediska emisí CO2 a prachu.
Obecně by technologie a paliva používané v systémech dálkového vytápění neměly v zásadě vyloučit možnost podávání zpráv a financování úspor plynoucích z opatření v oblasti energetické účinnosti.
Pozměňovací návrh 49
Čl. 26 odst. 1 první pododstavec
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členské státy zavedou opatření na podporu účasti na těchto programech odborné přípravy, a to zejména malých a středních podniků, mikropodniků a osob samostatně výdělečně činných. |
Pozměňovací návrh 50
Čl. 26 odst. 1 písm. b)
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1b) Komise zřídí do 12 měsíců od vstupu této směrnice v platnost platformu v podobě jednotného přístupového místa pro podporu a sdílení znalostí týkajících se zajištění odpovídající úrovně kvalifikovaných odborníků pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky. Tato platforma bude sdružovat členské státy, sociální partnery, vzdělávací instituce, akademickou obec a další příslušné zúčastněné strany s cílem podporovat a šířit osvědčené postupy, a zajistit tak více odborníků v oblasti energetické účinnosti, ale i změnu kvalifikace a prohlubování dovedností odborníků, a uspokojit potřeby trhu a propojit tuto výzvu s probíhajícími iniciativami EU, jako je Sociální fond pro klimatická opatření, Erasmus+ a Nový evropský Bauhaus. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 51
Čl. 27 odst. 4 a 5
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
4. Členské státy vybízejí veřejné subjekty k využívání smluv o energetických službách pro renovace velkých budov. U renovací velkých jiných než obytných budov s užitnou podlahovou plochou nad 1 000 m2 členské státy zajistí, aby veřejné subjekty posoudily proveditelnost využívání smluv o energetických službách. |
4. Členské státy vybízejí místní a regionální orgány a další veřejné subjekty k využívání smluv o energetických službách pro renovace velkých budov. U renovací velkých jiných než obytných budov s užitnou podlahovou plochou nad 1 000 m2 členské státy zajistí, aby všechny veřejné subjekty posoudily proveditelnost využívání smluv o energetických službách. |
||||
Členské státy mohou veřejné subjekty vybízet, aby uzavírání smluv o energetických službách kombinovaly s rozšířenými energetickými službami, včetně odezvy na straně poptávky a skladování. |
Členské státy mohou místní a regionální orgány a další veřejné subjekty vybízet, aby uzavírání smluv o energetických službách kombinovaly s rozšířenými energetickými službami, včetně odezvy na straně poptávky a skladování. |
||||
5. Členské státy podporují veřejný sektor při přijímání nabídek energetických služeb, především při rekonstrukci budov, a to tím, že: |
5. Členské státy podporují veřejný sektor , zejména místní a regionální orgány, při přijímání nabídek energetických služeb, především při rekonstrukci budov, a to tím, že: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 52
Článek 28
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
1. Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, členské státy napomáhají zřizování finančních mechanismů nebo využívání stávajících mechanismů pro opatření ke zvýšení energetické účinnosti za účelem maximalizace přínosů většího počtu finančních toků a kombinace grantů, finančních nástrojů a technické pomoci. |
1. Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, členské státy napomáhají zřizování finančních mechanismů nebo využívání stávajících mechanismů pro opatření ke zvýšení energetické účinnosti za účelem maximalizace přínosů většího počtu finančních toků a kombinace grantů, finančních nástrojů a technické pomoci. |
||||||||
2. Komise případně přímo nebo prostřednictvím evropských finančních institucí pomáhá členským státům s vytvářením finančních mechanismů a nástrojů na podporu vývoje projektů na celostátní, regionální nebo místní úrovni s cílem zvyšovat investice do energetické účinnosti v různých odvětvích a chránit zranitelné zákazníky, osoby postižené energetickou chudobou a případně osoby žijící v sociálním bydlení a posilovat jejich postavení, mimo jiné začleněním hlediska rovnosti, aby nikdo nebyl opomenut. |
2. Komise případně přímo nebo prostřednictvím evropských finančních institucí pomáhá členským státům s vytvářením finančních mechanismů a nástrojů na podporu vývoje projektů na celostátní, regionální nebo místní úrovni s cílem zvyšovat investice do energetické účinnosti v různých odvětvích a chránit zranitelné zákazníky, osoby postižené energetickou chudobou a případně osoby žijící v sociálním bydlení a posilovat jejich postavení, mimo jiné začleněním hlediska rovnosti, aby nikdo nebyl opomenut. |
||||||||
3. Členské státy přijmou opatření, která zajistí, aby úvěrové produkty v oblasti energetické účinnosti, jako jsou zelené hypotéky a zelené úvěry, zajištěné i nezajištěné, byly finančními institucemi nabízeny široce a nediskriminačně a aby byly pro spotřebitele viditelné a přístupné. Členské státy přijmou opatření pro snadnější uplatňování systémů financování z pokladničních poukázek a daní. Členské státy zajistí, aby bankám a jiným finančním institucím byly poskytovány informace o možnostech účasti na financování opatření ke zvýšení energetické účinnosti, mimo jiné prostřednictvím vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru. |
3. Členské státy přijmou opatření, která zajistí, aby úvěrové produkty v oblasti energetické účinnosti, jako jsou zelené hypotéky a zelené úvěry, zajištěné i nezajištěné, a finanční podpora za účelem získání nebo poskytnutí přístupu k veřejné dopravě a druhům dopravy s nulovými emisemi byly finančními institucemi nabízeny široce a nediskriminačně a aby byly pro spotřebitele viditelné a přístupné. Členské státy přijmou opatření pro snadnější uplatňování systémů financování z pokladničních poukázek a daní. Členské státy zajistí, aby bankám a jiným finančním institucím byly poskytovány informace o možnostech účasti na financování opatření ke zvýšení energetické účinnosti, mimo jiné prostřednictvím vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru. |
||||||||
4. Komise usnadňuje výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými vnitrostátními nebo regionálními orgány či subjekty, a to například formou výročních schůzek regulačních orgánů, prostřednictvím veřejných databází s informacemi o provádění opatření členskými státy a srovnáváním jednotlivých zemí. |
4. Komise usnadňuje výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými vnitrostátními, regionálními nebo místními orgány či subjekty, a to například formou výročních schůzek regulačních orgánů, prostřednictvím veřejných databází s informacemi o provádění opatření členskými státy a srovnáváním jednotlivých zemí. |
||||||||
5. S cílem mobilizovat soukromé financování pro opatření týkající se energetické účinnosti a energetické renovace v souladu se směrnicí 2010/31/EU o energetické náročnosti budov vede Komise dialog s veřejnými a soukromými finančními institucemi za účelem vytyčení možného postupu. |
5. S cílem mobilizovat soukromé financování pro opatření týkající se energetické účinnosti a energetické renovace v souladu se směrnicí 2010/31/EU o energetické náročnosti budov vede Komise dialog s veřejnými a soukromými finančními institucemi za účelem vytyčení možného postupu. |
||||||||
6. Opatření uvedená v odstavci 4 zahrnují tyto prvky: |
6. Opatření uvedená v odstavci 4 zahrnují tyto prvky: |
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
7. S cílem mobilizovat soukromé financování pro opatření týkající se energetické účinnosti a energetické renovace členské státy při provádění této směrnice: |
7. S cílem mobilizovat soukromé financování pro opatření týkající se energetické účinnosti a energetické renovace členské státy při provádění této směrnice: |
||||||||
|
|
||||||||
|
|
||||||||
8. Komise poskytne členským státům a účastníkům trhu do 31. prosince 2024 pokyny, jak uvolnit soukromé investice. |
8. Komise poskytne členským státům a účastníkům trhu do 31. prosince 2024 pokyny, jak uvolnit soukromé investice. |
||||||||
Účelem pokynů je pomoci členským státům a účastníkům trhu při rozvoji a realizaci jejich investic do energetické účinnosti v různých programech Unie a navrhnout vhodné finanční mechanismy a řešení s kombinací grantů, finančních nástrojů a podpory při vývoji projektů s cílem rozšířit stávající iniciativy a využít financování Unie jako katalyzátoru k mobilizaci a aktivaci soukromého financování. |
Účelem pokynů je pomoci členským státům , regionům, místním orgánům a účastníkům trhu při rozvoji a realizaci jejich investic do energetické účinnosti v různých programech Unie a navrhnout vhodné finanční mechanismy a řešení s kombinací grantů, finančních nástrojů a podpory při vývoji projektů s cílem rozšířit stávající iniciativy a využít financování Unie jako katalyzátoru k mobilizaci a aktivaci soukromého financování. |
||||||||
9. Členské státy mohou zřídit vnitrostátní fond pro energetickou účinnost. Cílem tohoto fondu je realizovat opatření týkající se energetické účinnosti, včetně opatření podle čl. 8 odst. 3 a článku 22 přednostně u zranitelných zákazníků, osob postižených energetickou chudobou a případně osob žijících v sociálním bydlení a provádět vnitrostátní opatření týkající se energetické účinnosti na podporu členských států při plnění jejich vnitrostátních příspěvků v oblasti energetické účinnosti a jejich orientačních plánů uvedených v čl. 4 odst. 2. Vnitrostátní fond pro energetickou účinnost může být financován z příjmů z dražeb povolenek podle systému EU pro obchodování s emisemi v odvětví stavebnictví a dopravy. |
9. Členské státy mohou zřídit vnitrostátní fond pro energetickou účinnost. Cílem tohoto fondu je realizovat opatření týkající se energetické účinnosti, včetně opatření podle čl. 8 odst. 3 a článku 22 přednostně u zranitelných zákazníků, osob postižených energetickou chudobou a případně osob žijících v sociálním bydlení a provádět vnitrostátní opatření týkající se energetické účinnosti na podporu členských států při plnění jejich vnitrostátních příspěvků v oblasti energetické účinnosti a jejich orientačních plánů uvedených v čl. 4 odst. 2. Vnitrostátní fond pro energetickou účinnost může být financován z příjmů z dražeb povolenek podle systému EU pro obchodování s emisemi v odvětví stavebnictví a dopravy. |
||||||||
10. Členské státy mohou umožnit, aby veřejné subjekty plnily povinnosti stanovené v čl. 6 odst. 1 prostřednictvím každoročních příspěvků do vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost odpovídajících výši investic vyžadovaných ke splnění těchto povinností. |
10. Členské státy mohou umožnit, aby veřejné subjekty plnily povinnosti stanovené v čl. 6 odst. 1 prostřednictvím každoročních příspěvků do vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost odpovídajících výši investic vyžadovaných ke splnění těchto povinností. |
||||||||
11. Členské státy mohou stanovit, že povinné strany mohou plnit své povinnosti uvedené v čl. 9 odst. 1 a článku 4 tím, že každý rok přispějí do vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost částkou rovnající se investicím vyžadovaným ke splnění těchto povinností. |
11. Členské státy mohou stanovit, že povinné strany mohou plnit své povinnosti uvedené v čl. 9 odst. 1 a článku 4 tím, že každý rok přispějí do vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost částkou rovnající se investicím vyžadovaným ke splnění těchto povinností. |
||||||||
12. Členské státy mohou při vytváření inovativních finančních mechanismů pro zvýšení energetické účinnosti využívat příjmů z ročních emisních přídělů podle rozhodnutí č. 406/2009/ES. |
12. Členské státy mohou při vytváření inovativních finančních mechanismů pro zvýšení energetické účinnosti využívat příjmů z ročních emisních přídělů podle rozhodnutí č. 406/2009/ES. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 53
Příloha IV
Text navržený Evropskou komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
V zadávacích řízeních na veřejné zakázky a koncese veřejní zadavatelé a zadavatelé, kteří nakupují výrobky, služby, budovy a stavební práce: |
V zadávacích řízeních na veřejné zakázky a koncese veřejní zadavatelé a zadavatelé, kteří nakupují výrobky, služby, budovy a stavební práce , v souladu s nákladovou efektivitou, hospodářskou proveditelností, větší udržitelností, technickou vhodností a dostatečnou hospodářskou soutěží : |
||||
(…) |
(…) |
||||
|
|
||||
(…) |
(…) |
||||
|
|
||||
(…) |
(…) |
Odůvodnění
Zohlednit by se měly všechny rozměry udržitelnosti, tedy i ve směrnici o energetické účinnosti. V případě pneumatik by měly být zohledněny i zimní podmínky. Minimální požadavky na energetickou náročnost nejsou podle směrnice o energetické náročnosti budov vhodnou úrovní pro požadavky na renovaci, neboť jsou v jednotlivých členských státech definovány různě.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (CoR)
1. |
souhlasí s Evropskou komisí, že energetická účinnost má pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050, zlepšování bezpečnosti dodávek energie a snižování závislosti EU na dovážených palivech rozhodující úlohu, a to zejména nyní vzhledem k aktuální krizi v oblasti cen energie, na které má obrovský dopad válka na Ukrajině; |
2. |
vítá navrhované změny stávajících ustanovení směrnice o energetické účinnosti a zdůrazňuje, že tyto změny by měly posílit právní rámec tím, že poskytnou více příležitostí k využití potenciálu ke zlepšení energetické účinnosti v souladu s právním rámcem pro klima prováděným na celostátní, regionální nebo místní úrovni; |
3. |
připomíná klíčovou úlohu opatření na úrovni EU v oblasti energetické účinnosti, která je nezbytná pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Zdůrazňuje, že tato opatření musí být samozřejmě prováděna na celostátní, regionální nebo místní úrovni, a vítá proto, že návrh lépe uznává úlohu místních a regionálních orgánů; |
4. |
zdůrazňuje, že probíhající transformace energetiky vede k posunu od energetického systému založeného na tradiční centralizované výrobě směrem k systému, který je decentralizovanější, energeticky efektivnější, flexibilnější a do značné míry založený na obnovitelných zdrojích energie. Vítá proto uznání úlohy občanů při transformaci energetiky a potřeby neustálé osvěty, a to i prostřednictvím nástrojů, jako je klimatický pakt. V této souvislosti připomíná klíčovou úlohu, kterou hrají místní a regionální opatření při navazování kontaktů s občany a při podpoře ekologické transformace prostřednictvím úspěšných komunitních osvědčených postupů; |
5. |
má za to, že energetická unie by měla umožnit občanům, aby si buď individuálně, nebo kolektivně vyráběli, spotřebovávali a skladovali vlastní energii z obnovitelných zdrojů nebo aby s ní obchodovali, aby přijímali opatření k úsporám energie a stali se aktivními účastníky trhu s energií prostřednictvím možnosti výběru pro spotřebitele. Zároveň by jim měla umožnit, aby se bezpečně a s jistotou podíleli na odezvě na straně poptávky. V této souvislosti opakuje výzvu svoji (29) i Evropského parlamentu, že by se na úrovni EU mělo v rámci participativního procesu řízeného Evropskou komisí dohodnout společné chápání definice „výrobce-spotřebitele“ (30); |
6. |
poukazuje na to, že místní a regionální orgány vlastní a spravují budovy především za účelem plnění zákonem stanovených úředních a sociálních funkcí. Budovy jsou mnohem více než jen nástroji k dosažení úspor energie. Neflexibilní požadavky na energetickou renovaci by proto vyžadovaly, aby místní a regionální orgány uskutečňovaly nákladné stavební projekty, které by nemusely nutně uplatňovat komplexní přístup k budovám a nemusely by ani být ve střednědobém a dlouhodobém horizontu udržitelné. V této souvislosti by Výbor uvítal, kdyby směrnice o energetické účinnosti ve větší míře uznávala účinnější a inteligentnější využívání stávajících veřejných budov jako cestu ke zvýšení energetické účinnosti a více se na tento aspekt zaměřila; |
7. |
vítá výslovný odkaz na nezbytnost boje proti energetické chudobě a chudobě v oblasti mobility s využitím opatření v oblasti energetické účinnosti a z toho vyplývající nutnost, aby členské státy v tomto smyslu podporovaly místní a regionální úroveň. V této souvislosti považuje za nezbytné, aby bylo zejména v případě znevýhodněných domácností a skupin spotřebitelů zmírněno počáteční nákladové zatížení související s opatřeními v oblasti energetické účinnosti; |
8. |
vítá zmínku o propojení venkovských a odlehlých oblastí, v nichž se při přechodu k udržitelné mobilitě může většina obyvatel stát zranitelnými uživateli dopravy; |
9. |
zdůrazňuje, že navrhované absolutní snížení spotřeby energie a celkové konečné spotřeby energie všech veřejných subjektů o 1,7 % každý rok bude pro většinu členských států obrovskou výzvou. Bude to vyžadovat rozsáhlé budování kapacit, pokud jde o finance, kompetence, pokyny, údaje, podávání zpráv atd., ale také uplatňování celé řady stávajících i nových průlomových technik a postupů. Vyzývá proto, aby místní a regionální orgány byly společně s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami do tohoto procesu plně zapojeny; |
10. |
navrhuje revidovat cíle v oblasti spotřeby energie tak, aby zahrnovaly možnost stanovení kumulativních cílů v oblasti úspor a spotřeby energie namísto samostatných požadavků týkajících se konečné a primární energie. To zlepší energetickou účinnost v celém řetězci – od výroby po přenos, distribuci a konečné využití; |
11. |
vítá návrh legislativních požadavků na každoroční renovaci 3 % veřejného fondu budov. Domnívá se, že je zapotřebí rozsáhle budovat kapacity pomocí technické, finanční a politické podpory a výměny osvědčených postupů, a vyzývá k dalšímu vyjasnění a definici opatření a metod týkajících se renovace budov, příslušných opravných koeficientů pro různé typy a charakteristiky budov (31), jakož i finančních ujednání na místní, regionální a celostátní úrovni; |
12. |
vítá vyhlášení Sociálního fondu pro klimatická opatření jako způsob, jak vyvážit nepříznivé dopady na nejzranitelnější domácnosti, mikropodniky a malé podniky a uživatele mobility a zajistit sociálně udržitelný rozvoj. Poukazuje na skutečnost, že finanční prostředky, s nimiž se v současné době počítá v rámci revize stávajícího systému obchodování s emisemi, jsou nedostatečné pro zajištění skutečně spravedlivé transformace, a zdůrazňuje, že by se mělo zvážit přidělování i příjmů vytvořených mimo systém pro obchodování s emisemi pro silniční dopravu a budovy (ETS II) Sociálnímu fondu pro klimatická opatření. Navrhuje, aby sdružování příjmů pro Sociální fond pro klimatická opatření začalo dříve než provádění systému ETS II. Zdůrazňuje, že v případě, že se společní normotvůrci rozhodnou nepokračovat systému v ETS II, jak předpokládá návrh Komise, měl by být stávající systém ETS dále posílen, aby zahrnoval i silniční dopravu a budovy; |
13. |
podporuje zásadu zakotvenou v evropském právním rámci pro klima, že všechna odvětví hospodářství se musí podílet na transformaci na klimatickou neutralitu a přispět ke snížení emisí, a domnívá se, že systém EU ETS by mohl výrazně přispět, pokud by byla zásada „znečišťovatel platí“ rozšířena na celé odvětví, jehož se týká. Zdůrazňuje, že stavebnictví se podílí na spotřebě energie v Evropě 40 %. Má nicméně za to, že stanovení ceny uhlíku v tomto odvětví je citlivá otázka, která by neměla vyústit v zátěž dopadající na nejzranitelnější území a skupiny občanů v EU; |
14. |
zdůrazňuje, že robustní, avšak postupně zaváděná cena uhlíku by měla vyslat potřebný signál podnikům a pomoci uskutečnit transformaci co nejúčinněji z hlediska nákladů. Poukazuje na skutečnost, že je zapotřebí účinná součinnost mezi revidovaným systémem EU pro obchodování s emisemi a mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), případně v kombinaci s dalšími podpůrnými opatřeními EU k zajištění klimaticky neutrální a konkurenceschopné ekonomiky v regionech EU, zejména v těch, v nichž probíhá udržitelná transformace energeticky náročných průmyslových odvětví. Důrazně doporučuje v co nejširší míře využívat nástroje slučitelné s trhem, včetně finančních nástrojů podporovaných z víceletého finančního rámce a nástroje Next Generation EU; |
15. |
podporuje záměr Komise zajistit „součinnost mezi různými nástroji financování, zejména fondy v rámci sdíleného řízení a přímého řízení (jako jsou centrálně řízené programy Horizont Evropa nebo LIFE), jakož i mezi granty, půjčkami a technickou pomocí s cílem maximalizovat jejich pákový efekt na soukromé financování a jejich dopad na dosažení cílů politiky v oblasti energetické účinnosti.“ V této souvislosti vyzývá k tomu, aby byly co nejdříve podniknuty konkrétní další kroky, neboť jsou předpokladem úplné renovace fondu budov; |
16. |
vyzývá Komisi a Evropský parlament, aby vytvořily pilotní projekt, který se bude konkrétně zabývat náročnými renovacemi a zvyšováním energetické účinnosti historických anebo obzvláště význačných budov. Regiony nebo města účastnící se tohoto pilotního projektu by poskytly podrobnou koncepci renovace historické nebo jiné význačné budovy podle svého výběru. Poté, co by renovační projekty byly vybrány, aby získaly finanční podporu, a po jejich dokončení by výsledky tohoto pilotního projektu dále podtrhly odhodlání místních a regionálních orgánů přejít k energeticky účinné budoucnosti a mohly by být pro ostatní místní a regionální orgány jasným příkladem toho, jak v regionech a městech renovovat složité historické anebo význačné budovy; |
17. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily plné uplatňování opatření, která již existují v právních rámcích pro různé programy a nástroje financování, jež mají města a regiony k dispozici. S ohledem na dodatečné úsilí v oblasti energetické účinnosti, které je od místních a regionálních orgánů požadováno, je zásadní, aby města a regiony měly snadný přístup k různým programům a nástrojům financování. Tento zvýšený tlak na místní a regionální orgány by mohl být například zohledněn při hodnocení způsobilosti během posuzování žádostí o financování; |
18. |
vyjadřuje politování nad tím, že revize není dostatečně ambiciózní, pokud jde o stanovení jasných cílů pro zadávání zelených veřejných zakázek a veřejných zakázek v rámci oběhového hospodářství. Vyzývá proto Komisi, aby ve spolupráci s místními a regionálními orgány stanovila jasné, obecně použitelné a podrobné postupy týkající se energetické účinnosti a udržitelnosti při zadávání veřejných zakázek s cílem vyhnout se pravidlu, podle nějž má přednost nejnižší cena; |
19. |
zdůrazňuje, že kromě horní hranice spotřeby, která se vztahuje spíše na domácnosti, by měla být brána v úvahu energetická účinnost, zvláště s ohledem na podniky, a zejména na odvětví výroby; |
20. |
zdůrazňuje, že nejúčinnějším způsobem, jak zlepšit kvalitu ovzduší a zvýšit energetickou účinnost využívání paliv, je využívání systémů dálkového vytápění a chlazení založených na kogeneračních jednotkách. Podporuje proto prosazování kombinované výroby tepla a elektřiny a účinné využívání odpadního tepla (včetně tepla z komunálního odpadu), je-li to v souladu se zásadou „oběhovosti“ nevyhnutelné. Uznává, že odpadní teplo má potenciál doplňovat plyn a obnovitelná řešení, zároveň však konstatuje, že je důležité omezit jeho emise s ohledem na to, že přispívá ke globálnímu oteplování. Kromě toho by odpadní teplo z průmyslu, datových center a dalších společenských činností mělo být využíváno jako doplňkový zdroj, neboť toto teplo má dopad na životní prostředí a dodávky energie z obnovitelných zdrojů jsou stále omezené; |
21. |
vítá jasný harmonogram pro zavedení účinných soustav dálkového vytápění a chlazení. Je však třeba zajistit dostatečnou flexibilitu, která umožní přizpůsobit soustavy vytápění a chlazení regionálním a místním specifikům a potřebám daného území; |
22. |
uznává úlohu místních a regionálních energetických agentur, které mohou výrazně podpořit energetickou účinnost v celé EU, a vyzývá Evropskou komisi, aby jejich činnost podporovala prostřednictvím specializované sítě a vyhrazením zvláštních finančních prostředků; |
23. |
souhlasí s právním základem, o nějž Evropská komise opírá pravomoc EU v této oblasti. Podle článku 194 SFEU má Unie pravomoc přijímat opatření mj. na podporu energetické účinnosti. Domnívá se proto, že návrh je v souladu se zásadou subsidiarity, pokud bude náležitě dodržována zásada místní samosprávy zakotvená v článku 4 SEU a pokud budou zohledněny výše navrhované změny. Opatření zaměřená na boj proti energetické chudobě by měla vycházet z článku 151 SFEU. Výbor regionů považuje za odůvodněné, aby byl stanoven a prosazován evropský cíl v oblasti energetické účinnosti. Posouzení zásady přiměřenosti vyznívá pozitivně. |
V Bruselu dne 28. dubna 2022.
předseda Evropského výboru regionů
Apostolos TZITZIKOSTAS
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).
(2) Doporučení Komise týkající se energetické chudoby (C(2020) 9600 final).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).
(5) Doporučení Komise týkající se energetické chudoby (C(2020) 9600 final).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(9) COM/2020/562 final.
(10) Viz IRP, Účinné využívání zdrojů a změna klimatu, 2020, a zpráva OSN o nedostatečném úsilí při snižování emisí nazvaná „Environment Emissions Gap Report“, 2019. Tato čísla odkazují na využívání a provoz budov, včetně přímých emisí v odvětví elektřiny a tepla, nikoli na jejich celý životní cyklus. Odhaduje se, že uhlík vázaný ve stavebnictví představuje asi 10 % celkových každoročních emisí skleníkových plynů celosvětově, viz IRP, Účinné využívání zdrojů a změna klimatu, 2020, a zpráva OSN „Environment Emissions Gap Report“, 2019.
(11) COM(2020) 662 final.
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
(13) COM/2020/562 final.
(14) Viz IRP, Účinné využívání zdrojů a změna klimatu, 2020, a zpráva OSN o nedostatečném úsilí při snižování emisí nazvaná „Environment Emissions Gap Report“, 2019. Tato čísla odkazují na využívání a provoz budov, včetně přímých emisí v odvětví elektřiny a tepla, nikoli na jejich celý životní cyklus. Odhaduje se, že uhlík vázaný ve stavebnictví představuje asi 10 % celkových každoročních emisí skleníkových plynů celosvětově, viz IRP, Účinné využívání zdrojů a změna klimatu, 2020, a zpráva OSN „Environment Emissions Gap Report“, 2019.
(15) COM(2020) 662 final.
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
(17) https://www.unfpa.org/world-population-trends
(18) https://www.un.org/en/ecosoc/integration/pdf/fact_sheet.pdf
(19) https://www.unfpa.org/world-population-trends
(20) https://www.un.org/en/ecosoc/integration/pdf/fact_sheet.pdf
(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
(22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
(29) Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň (CDR-2786-2020) (Úř. věst. C 175, 7.5.2021)..
(30) Existují různé kategorie „výrobců-spotřebitelů“: místní samovýrobci, kteří elektřinu vyrábějí doma, především pomocí fotovoltaických panelů na střechách, občanská energetická družstva nebo bytová družstva, komerční samovýrobci, jejichž hlavní podnikatelskou činností není výroba elektřiny, a veřejné instituce, jako jsou školy nebo nemocnice.
(31) Charakteristiky budov např. z hlediska stáří, formy, užívání, historického/architektonického designu, vlastnictví, účelu, místního trhu s nemovitostmi, alternativní hodnoty, nákladů na subdodávky a veškerých předchozích renovačních prací.