Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Evropské strategii pro univerzity

(COM(2022) 16 final)

a k návrhu doporučení Rady o budování mostů pro účinnou evropskou spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání

(COM(2022) 17 final)

(2022/C 290/17)

Zpravodajka:

Tatjana BABRAUSKIENĖ

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 1. 3. 2022
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato na plenárním zasedání	23. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	190/0/2

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV podtrhuje význam zásady, na niž Evropská komise v souvislosti s touto iniciativou poukázala: „Univerzity musí být místy svobody: projevu, myšlení, učení, výzkumu a akademické svobody obecně. Akademickou svobodu nelze oddělit od institucionální autonomie ani od účasti studentů a zaměstnanců na správě vysokoškolského vzdělávání.“ (1) Žádá Evropskou komisi, členské státy a vysokoškolské instituce, aby na tuto zásadu kladly při provádění mimořádný důraz.

1.2

EHSV oceňuje skutečnost, že v rámci této iniciativy byly členské státy a vysokoškolské instituce vybídnuty k prohloubení nadnárodní spolupráce, a to s cílem zlepšit dovednosti a kompetence studentů v souvislosti se souběžnou transformací trhu práce a hospodářství, podpořit v EU respektování jejích hodnot, rozvíjení evropské identity a demokracii a zvýšit odolnost evropské společnosti a ekonomiky.

1.3

EHSV upozorňuje na to, že vysokoškolské instituce hrají důležitou roli, co se týče rozsáhlejšího získávání zelených dovedností a zvyšování povědomí o environmentální odpovědnosti a udržitelném rozvoji (2). Tyto tři aspekty je třeba plošně zahrnout do výsledků učení ve vzdělávacím systému. EHSV vítá kroky, které hodlá Evropská komise podniknout, aby členským státům a vysokoškolským institucím pomohla vypracovat vnitrostátní a celoinstitucionální přístupy k udržitelnosti a klimatické a environmentální gramotnosti. Zdůrazňuje, že to má podstatný význam pro studenty řádného studia i pro účastníky programů celoživotního učení pořádaných vysokoškolskými institucemi, nikoli pouze co se týče získávání mikrocertifikátů (3).

1.4

EHSV vyzývá členské státy a vysokoškolské instituce, aby při formulování strategií digitalizace posílily kvalitu, spravedlnost, rovnost a sociální začlenění v rámci vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, aby zajistily rovnější přístup k digitálním materiálům pro všechny studenty, aby podporovaly bezpečné využívání digitálních technologií, avšak zároveň vždy upřednostňovaly sociální interakci v prezenční výuce, a aby respektovaly práva duševního vlastnictví akademických pracovníků. Žádá Evropskou komisi, aby se studenty a akademickými pracovníky spolupracovala při navrhování programů vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na digitální dovednosti v rámci programu Digitální Evropa.

1.5

EHSV zdůrazňuje, že vysokoškolské instituce musí navázat vyvážená partnerství s podniky, aby byly schopné zprostředkovávat takové dovednosti, které studenti, společnost a trh práce potřebují, a zajistit studentům ještě rozsáhlejší přístup ke kvalitním a placeným stážím a profesní přípravě v podnicích a institucích. Vyzývá členské státy a vysokoškolské instituce, aby zaručily akademickou svobodu a institucionální autonomii, zejména co se týče spolupráce se subjekty z neakademického prostředí na přípravě studijních programů a kvalifikace a požadavků, které musí splňovat akademičtí pracovníci.

1.6

EHSV upozorňuje na to, že Evropská komise a všechny členské státy musí akademickou svobodu a institucionální autonomii chránit, jelikož se jedná o základní hodnoty zakotvené v Římském komuniké. Vítá aliance Evropských univerzit. Jde o projekty v rámci programu Erasmus+, jež zahrnují dobrovolné a zdola vycházející iniciativy vysokoškolských institucí a jsou důležité z hlediska užší spolupráce za demokratického řízení. EHSV se obává, že by mohlo dojít k ohrožení základních hodnot, pokud by Evropská komise a Rada tyto projekty institucionalizovaly a uložily členským státům povinnost zavést právní statut pro společné evropské diplomy udělované v rámci těchto aliancí a externí zajišťování kvality a akreditaci společných nadnárodních vzdělávacích činností a programů těchto aliancí.

1.7

EHSV vyzdvihuje skutečnost, že zcela zásadním aspektem vysokoškolských institucí je jejich rozmanitost, díky níž mohou pokrývat různé kulturní, vzdělávací, společenské a hospodářské potřeby. Požaduje, aby byl přikládán stejný význam vzdělávacím institucím sdruženým v aliancích Evropských univerzit i těm, které jejich součástí nejsou, a aby byla respektována zásada svobody znalostí. Je potěšen tím, že budou navrženy hlavní zásady ochrany základních akademických hodnot na základě Římského komuniké, na čemž by se měli podílet příslušní sociální partneři a zúčastněné strany.

1.8

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že se vysokoškolským institucím nedostává peněz (4), ačkoli v průběhu pandemie došlo k nárůstu, pokud jde o potřeby těchto institucí. Vyzývá členské státy, aby tyto instituce rozsáhleji financovaly z veřejných prostředků. Je znepokojen tím, že stále častěji dochází k privatizaci vysokoškolských institucí a zvyšuje se podíl soukromých investic do vysokoškolského vzdělávání a výzkumu. Mohlo by to totiž ohrozit akademickou svobodu a institucionální autonomii. EHSV poukazuje rovněž na to, že zachování finanční podpory určené aliancím Evropských univerzit zaručí udržitelné financování všech vysokoškolských institucí z veřejných prostředků jednotlivých států. Žádá členské státy, aby s využitím evropského semestru a fondů EU – včetně Nástroje pro oživení a odolnost, Evropského sociálního fondu plus, programu Erasmus+ a programu Horizont Evropa – pomohly vysokoškolským institucím při realizaci těchto cílů.

1.9

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby monitorovala investice do vysokoškolského vzdělávání na unijní, vnitrostátní a institucionální úrovni a aby k tomuto účelu používala hlavní politické nástroje evropského semestru a Nástroje pro oživení a odolnost. Mimoto ji žádá, aby srovnávacímu přehledu evropského odvětví vysokoškolského vzdělávání a výsledkům práce skupiny odborníků pro kvalitní investice do vzdělávání a odborné přípravy přiřadila pouze pomocnou funkci.

1.10

EHSV vyjadřuje znepokojení, pokud jde o cíle a řízení srovnávacího přehledu evropského odvětví vysokoškolského vzdělávání, který bude každoročně hodnotit pokrok dosažený v celé EU s ohledem na klíčové priority této strategie: začleňování, hodnoty, kvalitu a relevanci, mobilitu, zelené a digitální dovednosti, zaměstnatelnost, nadnárodní spolupráci, přenos technologií a zhodnocování znalostí. Vyzývá Evropskou komisi, aby objasnila, jakou roli bude tento monitorovací nástroj plnit při sledování pokroku členských států a jak bude řízen ve vztahu k evropskému semestru, a aby uvedla, zda bude sloužit také k monitorování vnitrostátních investic do vysokoškolského vzdělávání. Požaduje, aby byla respektována úloha členských států, sociálních partnerů z oblasti vzdělávání a příslušných zúčastněných stran v tomto procesu.

1.11

EHSV vítá zřízení evropského střediska pro sledování odvětví vysokoškolského vzdělávání, v jehož rámci mají být propojeny nejlepší ze současných datových nástrojů a kapacit EU na jednom místě. Žádá Evropskou komisi, aby respektovala úlohu členských států, sociálních partnerů z oblasti vzdělávání a příslušných zúčastněných stran v tomto procesu. Sociální partneři hrají důležitou roli, co se týče přechodu z procesu vzdělávání do pracovního života, zastupování zájmů studentů na trhu práce a snižování počtu osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET). Je třeba vyvíjet na úrovni EU i na úrovni členských států větší úsilí s cílem monitorovat studenty, kteří dokončili školu a začínají pracovat.

1.12

EHSV vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby sociální partnery z oblasti vzdělávání a organizace občanské společnosti aktivně zapojily do dalšího rozvoje iniciativ a opatření Komise v rámci této strategie a do jejich provádění na úrovni členských států. Je to důležité z toho důvodu, aby si studenti osvojili potřebné dovednosti, díky nimž se jakožto občané budou moci podílet na demokratickém životě, a aby v kontextu dvojí transformace získali přístup ke kvalitním pracovním místům. Demokratická správa a účinný sociální dialog mají zásadní význam pro zlepšení situace studentů a pracovních podmínek zaměstnanců, pro zajištění toho, aby pracovní poměry zaměstnanců byly stálé, a pro posílení akademické svobody a institucionální autonomie. EHSV žádá Evropskou komisi, aby sociální partnery z oblasti vzdělávání a organizace občanské společnosti zapojila do vypracování evropských kritérií pro udělování označení „evropský diplom“.

1.13

EHSV vyzývá členské státy a vysokoškolské instituce, aby účastníky vzdělávání i akademické a výzkumné pracovníky účinněji zapojily do řízení politiky a struktur institucionální nadnárodní spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání a uplatňovaly při tom efektivní kooperativní vedení, kolegiální správu a sociální dialog. Účelem je zajistit, aby se vysokoškolské vzdělávání a výzkum vyznačovaly kvalitou a inkluzivností, aby efektivním způsobem probíhala mobilita studentů, zaměstnanců a výzkumných pracovníků a aby byly řady studentů i akademických, výzkumných a odborných pracovníků ve všech ohledech rozmanité (včetně dodržení zásady genderové rovnosti).

1.14

EHSV žádá Evropskou komisi, aby dbala na to, aby byl při navrhování evropského rámce pro atraktivní a udržitelnou kariéru ve vysokoškolském vzdělávání veden sociální dialog s odborovými organizacemi akademických pracovníků, a to s cílem zlepšit pracovní podmínky, situaci a postavení těchto pracovníků a podpořit akademickou kariéru v akademické sféře i mimo ni. Je třeba soustavně usilovat o rozsáhlejší zapojení studentů do rozhodovacího procesu a o zvýšení operační kapacity studentských organizací. Bylo by možné vyčlenit na tento účel prostředky z ESF+.

1.15

EHSV vítá snahu prosadit, aby byli mezi zaměstnanci a studenty zastoupeni lidé z různých prostředí. V souvislosti s tím má být zaveden evropský rámec pro rozmanitost a začleňování (zaměřený i na genderové rozdíly), mají být podporováni znevýhodnění výzkumní pracovníci, a to formulováním hlavních zásad pro univerzity usnadňujících jejich začlenění, a mají být vypracovány vnitrostátní a institucionální strategie začleňování, v nichž bude věnována zvláštní pozornost uprchlíkům a žadatelům o azyl. EHSV požaduje, aby bylo prostřednictvím sítě středisek akademického uznávání zajištěno transparentní a spravedlivé uznávání kvalifikací získaných ve třetích zemích, mj. i v případě uprchlíků. Vyzývá Evropskou komisi, členské státy a vysokoškolské instituce, aby do formulování těchto strategií zapojily studenty a zaměstnance, zejména ty, kteří mohou do tohoto procesu vnést vlastní zkušenosti.

1.16

EHSV vítá záměr rozšířit iniciativu „Evropská studentská karta“ s cílem snížit administrativní zátěž spojenou s řízením mobility studentů a zaměstnanců a jejich výměn. Upozorňuje však na to, že je důležité zajistit bezpečnost a ochranu údajů. V zájmu dosažení skutečné mobility na úrovni EU je naprosto nezbytné omezit byrokratické postupy a usnadnit přenos kreditů.

1.17

EHSV je potěšen rozhodnutím rozšířit mobilitu studentů a zaměstnanců na třetí země a poukazuje na význam prezenční mobility a ochrany zdraví a bezpečnosti. Vítá novou Listinu programu Erasmus pro vysokoškolské vzdělávání a novou Erasmus Chartu studenta, které začleňují akademickou svobodu a integritu a podporují akademické diskuse a výměnu osvědčených postupů v oblasti hodnot a demokracie v rámci aktivit programu Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání, které jsou součástí programu Erasmus+, a to včetně třetích zemí.

2.   Souvislosti

2.1

V návaznosti na Závěry Rady o iniciativě „Evropské univerzity“ – Propojení vysokoškolského vzdělávání, výzkumu, inovací a společnosti: příprava podmínek pro nový rozměr evropského vysokoškolského vzdělávání, které přijala Rada EU ve složení pro vzdělávání, zveřejnila Evropská komise dva dokumenty. Ve sdělení o Evropské strategii pro univerzity uvedla Evropská komise kroky, které hodlá v oblasti vysokoškolského vzdělávání a výzkumu podniknout v letech 2022 až 2024. V návrhu doporučení Rady o budování mostů pro účinnou evropskou spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání, které má Rada ministrů vzdělávání přijmout na svém zasedání ve dnech 4.–5. dubna 2022, pak formulovala konkrétní doporučení pro členské státy. Smyslem těchto iniciativ je uskutečnit nový cíl EU, tj. zajistit do roku 2030, aby podíl osob ve věku 25–34 let s dosaženým terciárním vzděláním činil alespoň 45 % (5).

2.2

Prostřednictvím této iniciativy chce Komise zajistit, aby se do poloviny roku 2024 zvýšil počet aliancí Evropských univerzit ze stávajících 41 na 60 a aby se jich účastnilo více než 500 univerzit. Na období 2021–2027 bude v rámci programu Erasmus+ vyčleněn orientační rozpočet ve výši 1,1 miliardy EUR a bude realizováno několik podpůrných iniciativ.

2.3

V doporučeních byly členské státy vyzvány, aby vysokoškolským institucím umožňovaly rozvíjet a provádět inovativní společné nadnárodní vzdělávací činnosti (v rámci EU i mimo ni), aby do roku 2024 zavedly právní statut pro aliance Evropských univerzit, aby do roku 2024 usnadnily udělování společného evropského diplomu na vnitrostátní úrovni, včetně vazby na vnitrostátní rámce kvalifikací, aby podporovaly rozsáhlejší mobilitu studentů a zaměstnanců (mj. i on-line), aby aliancím Evropských univerzit poskytovaly udržitelnou finanční podporu a aby podporovaly a chránily akademickou svobodu a institucionální autonomii.

3   Obecné připomínky

3.1

EHSV zdůrazňuje (6), že je důležité usilovat o větší propojení „mezi Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání (EHEA) a Evropským výzkumným prostorem s cílem zlepšit kvalitu a inkluzivnost vysokoškolského vzdělávání a výzkumu pro všechny studenty bez ohledu na jejich věk nebo socioekonomické prostředí, z něhož pocházejí. Iniciativa ‚Evropské univerzity‘ by se měla zaměřit především na posílení kvality a uznávání studia mezi univerzitami. I když je vysokoškolské vzdělávání v pravomoci jednotlivých států, návrh evropského diplomu, statutu evropské univerzity a systému evropského uznávání a zajišťování kvality, který předložila Komise, se zdá být posunem směrem k jeho sladění. EHSV tedy požaduje, aby byly myšlenky stojící za těmito iniciativami a za dalšími politickými opatřeními dále projednány s vládami, příslušnými sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti.“ EHSV je potěšen tím, že sociální partneři a organizace občanské společnosti dostali možnost vyjádřit v rámci veřejných konzultací svůj názor na tuto iniciativu.

3.2

V některých zemích, které se připojily k boloňskému procesu, stále častěji dochází k pokusům o narušení akademické svobody a institucionální autonomie (7). 49 ministrů z Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA) se v Římském komuniké, které přijali na ministerské konferenci v rámci boloňského procesu v roce 2020, opětovně zavázalo, že budou prostřednictvím intenzivnějšího politického dialogu a spolupráce v celém EHEA prosazovat a chránit naše společné základní hodnoty, které jsou nezbytným základem kvalitní výuky a kvalitního učení a výzkumu, jakož i demokratické společnosti. Zavázali se rovněž k tomu, že budou podporovat respektování institucionální autonomie, akademické svobody a integrity, zapojení studentů a zaměstnanců do řízení vysokoškolského vzdělávání a veřejnou odpovědnost ve vztahu k vysokoškolskému vzdělávání a také veřejnou odpovědnost z jeho strany. V příloze I Římského komuniké je akademická svoboda definována jako neodmyslitelný charakteristický znak kvalitní výuky a kvalitního učení a výzkumu v oblasti vysokoškolského vzdělávání a také demokracie vycházející z institucionální autonomie. Dále se v této příloze zdůrazňuje, že společnost, která nectí akademickou svobodu a institucionální autonomii, nelze označit za skutečně demokratickou.

3.3

Pandemie COVID-19 bezprecedentním způsobem ovlivnila pedagogické a výzkumné metody, fungování univerzit (uzavření jejich areálu a přechod k výuce on-line) a jejich řízení. Zřetelně rovněž ukázala význam jejich angažovanosti v rámci komunit. Zhruba polovina studentů se domnívá, že s přechodem k výuce on-line se zhoršily jejich studijní výsledky a přibylo jim práce. Pro mnoho studentů ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí bylo obtížné získat přístup k digitálním dovednostem, nástrojům pro komunikaci on-line a k internetu. Pandemie poznamenala také duševní a emocionální pohodu studentů (8).

3.4

Co se týče akademických pracovníků, zhoršily se v důsledku krize COVID-19 jejich pracovní podmínky. Výrazně například vzrostlo jejich pracovní zatížení v souvislosti s výukou on-line a kombinovanou výukou a někteří pracovníci, kteří měli smlouvu na dobu určitou nebo byli zaměstnáváni příležitostně, přišli o místo. Tato situace se v nepřiměřeně vysoké míře dotkla určitých skupin zaměstnanců, mimo jiné žen a etnických menšin. Pandemie rovněž negativně zasáhla duševní zdraví a pohodu zaměstnanců.

3.5

Akademičtí pracovníci hrají stěžejní roli při zajišťování kvalitního vzdělávání a výzkumu na univerzitách. Již před pandemií se akademičtí pracovníci v celé Evropě potýkali se stále větší nejistotou zaměstnání, a to v důsledku nedostatku rozpočtových prostředků, snížení počtu pracovních příležitostí a zvyšujícího se podílu pracovníků zaměstnaných dočasně, na částečný úvazek nebo na dobu určitou a pracovníků na externě financovaných pozicích. Důstojné pracovní podmínky a platy mají zásadní význam, aby byli tito pracovníci s to efektivně své studenty připravit na souběžnou transformaci společnosti a hospodářství. V případě práce na dobu určitou čelí nejistotě zaměstnání, při níž je pro ně náročnější poskytovat kvalitní výuku a provádět kvalitní výzkum (9). Pandemie COVID-19 zhoršila kariérní vyhlídky postdoktorandských výzkumných pracovníků a jejich situaci. Nejisté podmínky a nepříznivé dopady pandemie v tomto ohledu se přitom dotýkají spíše výzkumných pracovníků mladšího věku a ženského pohlaví (10). Je třeba se přednostně zaměřit na to, aby doktorandi dostávali vyšší stipendia a aby měli volný přístup k publikacím a mohli se účastnit mezinárodních konferencí.

3.6

Je nezbytné navázat účinná partnerství mezi vysokoškolskými institucemi a podniky a poskytnout studentům přístup ke kvalitním a placeným stážím a profesní přípravě. Sníží se tím nedostatek kvalifikovaných pracovníků a studentům těchto institucí to zajistí přístup na trh práce. EHSV upozorňuje, že „partnerství podniků a vysokých škol by měla být přínosná pro obě strany bez vnějšího tlaku a měla by být vyvážená, aby bylo možné zajistit výzkum a inovační činnost podniků samy o sobě a veřejné vysokoškolské vzdělávání a cíle výzkumu samy o sobě“ (11).

3.7

Při usnadňování přístupu k vysokoškolskému vzdělávání je třeba vzít v potaz, že ceny energie a další náklady spojené se vzdělávacím procesem (ubytování, přístup k publikacím atd.) tlačí vzhůru školné na univerzitách. Tento nárůst by mohl být dotován z prostředků EU, díky čemuž by se studenti nemuseli tolik uchylovat k financování univerzitního studia prostřednictvím úvěrů a nebo jinou formou. Musí existovat synergie mezi dynamikou technologického pokroku a vybavením, normami a postupy využívanými ve vzdělávacím procesu, aby bylo možné z tohoto procesu efektivně přecházet do aktivního života.

---

(1)  Sdělení Komise o Evropské strategii pro univerzity, 2022.

(2)  Úř. věst. C 56, 16.2.2021, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 56, 16.2.2021, s. 1.

(4)  Zpráva střediska pro sledování veřejného financování 2019/20, Evropská asociace univerzit (EUA).

(5)  Usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030).

(6)  Uř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 40.

(7)  https://www.scholarsatrisk.org/academic-freedom-monitoring-project-index/?_gp=1

(8)  The impact of COVID-19 on higher education: a review of emerging evidence (Dopad pandemie COVID-19 na vysokoškolské vzdělávání – přehled nových poznatků), Evropská komise, 2021.

(9)  Zpráva vypracovaná pro zasedání ministrů v Římě, EKOS, 2020.

(10)  Reducing the precarity of academic research careers (Odstranění nejistých podmínek, pokud jde o akademickou kariéru výzkumných pracovníků), OECD, 2021.

(11)  Uř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 40.