52021AE6494

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52021AE6494 - EN

Document 52021AE6494

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla pro předcházení zneužívání krycích subjektů pro daňové účely a kterou se mění směrnice 2011/16/EU (COM(2021) 565 final – 2021/0434(CNS))

EESC 2021/06494

Úř. věst. C 290, 29.7.2022, p. 45–51 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

29.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 290/45

(COM(2021) 565 final – 2021/0434(CNS))

(2022/C 290/08)

Zpravodaj:	Benjamin RIZZO
Spoluzpravodaj:	Javier DOZ ORRIT

Žádost o vypracování stanoviska	Rada Evropské unie, 10. 2. 2022
Právní základ	článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	3. 3. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	206/1/6

1. Závěry a doporučení

1.1

EHSV plně podporuje návrh Komise týkající se zneužívání krycích společností pro daňové účely a jeho cíle. Zajištění účinného a spravedlivého zdanění na celém jednotném trhu má zásadní význam pro skutečné oživení po pandemii COVID-19.

1.2

EHSV oceňuje rozsáhlou veřejnou konzultaci, kterou Komise zahájila a která bude otevřená všem zúčastněným stranám, i cílenější konzultaci s vnitrostátními odborníky, kteří byli zapojeni na základě svých konkrétních odborných znalostí. Díky těmto konzultacím mohly zúčastněné strany smysluplně přispět do diskuse a měly by být i nadále zapojovány do budoucích diskusí.

1.3

EHSV podporuje volbu směrnice, jejímž cílem je zajistit pro členské státy společný právní rámec. Povaha předmětu upravované oblasti a sledované cíle znamenají, že je skutečně nelze řešit prostřednictvím jednotlivých iniciativ členských států v rámci jejich právních řádů.

1.4

EHSV se domnívá, že návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť nepřekračuje rámec zajištění nezbytné úrovně ochrany jednotného trhu, při zjevně přiměřeném dopadu na podniky.

1.5

EHSV se domnívá, že pro správné řízení nezbytných kontrol a sdílení výsledných informací souvisejících s návrhem by Komise a vnitrostátní daňové orgány měly mít k tomuto účelu dostatečné kapacity, pokud jde o dovednosti a zdroje.

1.6

EHSV doufá, že po provedení a dokončení vyšetřování krycích společností bude zajištěna transparentnost výstupů pro veřejnost, tak aby se mohla seznámit s výsledky provedení směrnice.

1.7

EHSV se domnívá, že by se měly provádět odpovídající kontroly nejen příjmů právnických osob, ale také majetku, neboť daně mohou být vybírány i v případě, že tento majetek nevytváří žádný příjem, jako je tomu například v případě majetkových daní.

1.8

EHSV zdůrazňuje, že je třeba stanovit společná a jasná pravidla týkající se konkrétního obsahu prohlášení požadovaných od podniků. Je třeba zabránit nadměrnému vykazování, které přesahuje cíle směrnice, a z toho vyplývajícím nákladům na dodržování předpisů.

1.9

EHSV doporučuje, aby cílená pravidla pro zamezení činnosti „profesionálních zprostředkovatelů“ byla stanovena v jiných právních předpisech, tedy v souladu s přístupem OECD k této problematice. EHSV se domnívá, že velkým přínosem by byla spolupráce odborných orgánů dohledu v boji proti nekalým praktikám a možné trestné činnosti „profesionálních zprostředkovatelů“.

1.10

EHSV opakuje, že je třeba mít v EU úplný a rozsáhlý seznam nespolupracujících daňových jurisdikcí mimo EU, mimo jiné proto, aby podniky v EU mohly zjistit, zda finanční prostředky a majetek, které spravují, mohou být napojeny na krycí subjekty se sídlem mimo EU.

1.11

1.12

EHSV konstatuje, že krycí společnosti mohou být zakládány a využívány také k usnadnění nehlášené práce a k vyhýbání se příspěvkům na sociální zabezpečení. EHSV proto navrhuje, aby Komise zvážila možnost řešit tyto otázky v evropských právních předpisech mimo rámec předloženého návrhu, který je čistě daňovou směrnicí.

2. Souvislosti návrhu Evropské komise

2.1

Sdělení Evropské komise o zdanění podniků pro 21. století přijaté dne 18. května 2021 stanoví dlouhodobé i krátkodobé cíle na podporu oživení po epidemii COVID-19 a zajištění odpovídajících veřejných příjmů v budoucnosti.

2.2

Navrhovaná směrnice Komise o krycích subjektech je jednou z krátkodobých konkrétních iniciativ oznámených ve sdělení, jejichž cílem je zlepšit stávající daňový systém, se zvláštním zaměřením na zajištění spravedlivého a účinného zdanění.

2.3

Právní subjekty bez minimální podstaty a hospodářské činnosti by mohly být využívány pro nelegitimní daňové účely, jako jsou daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, nebo dokonce pro praní peněz. Je proto nutné řešit situace, kdy se osoby, od nichž se očekává, že budou platit daně, vyhýbají daňovým povinnostem nebo se jim vyhýbají prostřednictvím podniků, které nevykonávají žádnou skutečnou hospodářskou činnost. Krycí společnosti by mohly podporovat prostředí nespravedlivého rozdělení daňového zatížení, jakož i nekalou daňovou soutěž mezi jurisdikcemi.

2.4

Návrh předložený Komisí se vztahuje na všechny podniky, které jsou považovány za daňové rezidenty v členském státě EU a jsou způsobilé v něm získat osvědčení o statusu daňového rezidenta. Jakmile budou nová pravidla přijata jako směrnice, měla by být provedena do vnitrostátního práva členských států do 30. června 2023 a nabýt účinku k 1. lednu 2024.

2.5

Existuje řada evropských právních předpisů týkajících se praní peněz, trestného činu, který některé krycí společnosti často upřednostňují, což by mohlo návrhu Komise poskytnout užitečný kontext. Zejména je třeba odkázat na legislativní balíček navržený Komisí v červenci 2021, který se skládá ze tří nařízení a jedné směrnice (1).

3. Návrhy Evropské komise

3.1

Směrnice se týká systémů používaných za účelem vyhýbání se daňovým povinnostem nebo daňových úniků. Systém, na který se návrh zaměřuje, zahrnuje zakládání podniků v EU, které údajně vykonávají skutečnou hospodářskou činnost, ale ve skutečnosti ji nevykonávají. Skutečným důvodem, proč jsou některé z těchto typů společností zakládány, je totiž umožnit, aby jejich skutečnému majiteli nebo skupině, do níž patří, plynulo určité daňové zvýhodnění.

3.2

S cílem bojovat proti tomuto systému stanoví tato směrnice test, jehož cílem je pomoci členským státům určit podniky, které vykonávají hospodářskou činnost, avšak nemají minimální podstatu, a jsou tedy zneužívány k získání neoprávněných daňových zvýhodnění. Tento test je definován jako „test existence podstaty“.

3.3

První krok rozděluje různé typy podniků na podniky, u nichž existuje riziko chybějící podstaty a zneužití pro daňové účely, a podniky s nízkým rizikem. Rizikové případy vykazují řadu znaků, které lze obvykle současně identifikovat u podniků s chybějící podstatou („vstupní kritéria“). Naproti tomu případy s nízkým rizikem, které nevykazují žádné z těchto kritérií nebo vykazují pouze některá z nich, vstupní kritéria nesplní.

3.4

Příslušná kritéria považují za „rizikové“ ty podniky, které nejsou výslovně vyňaty směrnicí, zabývají se přeshraničními činnostmi, jsou geograficky mobilní, a navíc se při vlastní správě spoléhají na jiné podniky (zejména na profesionální poskytovatele služeb z řad třetích osob). Případy s nízkým rizikem, které nesplní vstupní kritéria, jsou pro účely směrnice irelevantní.

3.5

Podniky musí nejprve samy provést sebehodnocení, a pokud se kvalifikují jako „rizikové“, jsou vyzvány, aby v daňovém přiznání oznámily svou podstatu. Oznámením podstaty se rozumí poskytnutí konkrétních informací, které usnadní posouzení činnosti vykonávané podnikem.

3.6

Ve druhém kroku určují výsledek testu existence podstaty tři prvky:

i)	prostory, které jsou k dispozici pro výhradní užívání ze strany podniku;

ii)	alespoň jeden vlastní aktivní bankovní účet v EU;

iii)	alespoň jeden ředitel, který má bydliště v blízkosti podniku a věnuje se jeho činnostem, nebo (alternativně) dostatečný počet zaměstnanců podniku, kteří se podílejí na jeho hlavních „činnostech vytvářejících příjmy“.

3.7

Třetí krok testu stanoví odpovídající posouzení informací, které podnik oznámil ve druhém kroku, pokud jde o podstatu. Podnik, který představuje rizikový případ, neboť splnil vstupní kritéria, a jehož oznámení rovněž vede ke zjištění, že mu chybí alespoň jeden z relevantních prvků týkajících se podstaty, by měl být považován za „krycí subjekt“ ve smyslu nové směrnice, tj. za subjekt s chybějící podstatou, který je pravděpodobně zneužíván pro daňové účely.

3.8

Podnik, který sice představuje „rizikový případ“, avšak z jehož oznámení je zřejmé, že vykazuje všechny podstatné prvky týkající se podstaty, by neměl být považován za „krycí subjekt“ ve smyslu směrnice. Tato domněnka však nevylučuje, že správci daně i přesto dojdou k závěru, že takový podnik je krycím subjektem z důvodů mimo oblast působnosti směrnice.

3.9

Čtvrtý krok se týká práva podniku, který je považován za krycí subjekt zneužívaný pro daňové účely ve smyslu směrnice, prokázat opak, tj. prokázat vlastní podstatu pomocí konkrétních důkazů („vyvrácení“). Podniky tedy budou mít účinné právo tvrdit, že nejsou krycím subjektem ve smyslu směrnice.

3.10

Pokud je určitý podnik považován za krycí subjekt ve smyslu směrnice, přičemž podnik tuto domněnku nevyvrátí, měly by nastat daňové důsledky. Tyto důsledky by měly znemožnit jakákoli daňová zvýhodnění, která podnik získal nebo by mohl získat.

3.11

Vzhledem k tomu, že za účelem získání zvýhodnění plynoucích z daňové smlouvy musí podnik zpravidla předložit potvrzení o daňové rezidenci, členský stát daňové rezidence krycího subjektu buď potvrzení o daňové rezidenci vůbec nevydá, nebo jej vydá spolu s upozorněním, tj. včetně výslovného prohlášení, které zabrání jeho použití pro účely získání výše uvedených zvýhodnění.

3.12

Pokud byla daňová zvýhodnění poskytnutá podniku odepřena, je třeba určit, jak by měly být příjmy plynoucí podniku a z něj i veškerá aktiva vlastněná podnikem skutečně zdaněny. Při přidělování práv zdanění by měly být zohledněny všechny jurisdikce, které mohou být dotčeny transakcemi zahrnujícími krycí subjekt.

3.13

Pravidly směrnice jsou nutně dotčeny pouze členské státy, neboť třetí země nespadají do působnosti práva EU. V těchto případech by měly být řádně dodržovány smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi členským státem a třetí zemí, pokud jde o přidělování práv zdanění. Pokud takové smlouvy neexistují, použije dotčený členský stát své vnitrostátní právo.

3.14

Všechny členské státy budou mít přístup k oznamujícím subjektům podle této směrnice, a to kdykoli a bez nutnosti o takové informace žádat. Za tímto účelem si budou členské státy mezi sebou vyměňovat informace od prvního kroku, bude-li určitý podnik klasifikován jako rizikový ve smyslu této směrnice. Za tímto účelem bude zřízen registr nebo databáze.

3.15

Navrhovaný právní předpis ponechává na členských státech, aby stanovily sankce za porušení oznamovacích povinností stanovených touto směrnicí, jež byla provedena do různých vnitrostátních právních řádů. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

3.16

Minimální úrovně koordinace mezi členskými státy by mělo být dosaženo stanovením minimálních peněžitých sankcí v souladu se stávajícími předpisy ve finančním sektoru. Sankce by měly zahrnovat správní peněžitou sankci ve výši nejméně 5 % obratu podniku.

4. Obecné připomínky EHSV

4.1

EHSV plně podporuje návrh Komise a jeho celkové cíle. Zajištění účinného a spravedlivého zdanění na celém jednotném trhu má zásadní význam pro skutečné oživení po pandemii COVID-19. Dostatečné daňové příjmy členských států jsou skutečně klíčovým faktorem pro usnadnění veřejných investic zaměřených na dosažení ekologičtějšího a digitalizovanějšího jednotného trhu. EHSV je mírně znepokojen tím, že požadavky týkající se podstaty neuznávají digitální stránku a zdůrazňují pouze význam hmotných aktiv. To by mohlo v budoucnu působit problémy.

4.2

Návrh Komise je proto plně v souladu se sdělením o zdanění podniků pro 21. století, jehož výsledkem jsou konkrétní a důsledná opatření zaměřená na boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, čímž se zajistí spravedlivé daňové prostředí v celé Evropě.

4.3

EHSV konstatuje, že návrh Komise je v souladu s předchozími legislativními iniciativami orgánů EU, jako je směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD) a směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC). Je nesmírně důležité usilovat o soulad mezi různými daňovými předpisy, mezi nimiž se očekává neustálá souhra, aby se předešlo nechtěným důsledkům.

4.4

Návrh Komise doplňuje nedávný návrh týkající se celosvětové minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v EU (známý jako „2. pilíř“), a to bez ohledu na rozdílný rozsah působnosti obou směrnic, vzhledem k tomu, že 2. pilíř se bude vztahovat na společnosti, které překročí hranici obratu 750 milionů EUR, zatímco směrnice o krycích společnostech takovým omezením nepodléhá.

4.5

EHSV oceňuje veřejnou konzultaci, kterou Komise zahájila před zveřejněním svého návrhu. Tato konzultace obsahovala 32 otázek, jejichž cílem bylo mimo jiné vymezit problém a jeho příčiny a určit vhodnou formu opatření na úrovni EU. Zúčastněné strany tak dostaly významnou příležitost vyjádřit před vypracováním nových pravidel své připomínky a obavy. EHSV lituje, že této příležitosti využilo pouze několik málo zúčastněných stran (50).

4.6

EHSV rovněž podporuje dodatečné veřejné konzultace s vnitrostátními odborníky, kteří byli cíleně zapojeni na základě svých specifických odborných znalostí. Kombinace rozsáhlé konzultace určené zúčastněným stranám a podrobnější konzultace určené kvalifikovaným odborníkům představuje dobrou rovnováhu mezi zajištěním participativního a zároveň technicky vyspělého legislativního procesu.

4.7

Samotná povaha předmětu, který má být upraven prostřednictvím směrnice, a stanovené cíle – boj proti přeshraničním daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem – vyžadují, aby členské státy provedly společný rámec.

4.8

Vhodného a účinného společného rámce by totiž nebylo možné dosáhnout prostřednictvím samostatných opatření prováděných jednotlivými členskými státy s ohledem na jejich příslušné právní systémy. V takovém případě by se mohlo stát, že by větší počet nekoordinovaných opatření prováděných na vnitrostátní úrovni dále přispíval ke stávajícímu roztříštění a potenciálně by jej i zhoršoval.

4.9

Krycí společnosti, které byly založeny v členských státech, musí být uvedeny do souladu se směrnicí a spolupráce správních orgánů členských států je nutnější než kdy jindy, má-li se zabránit narušení fiskální kapacity EU jako celku. Aby mohla Komise správně řídit kontroly a sdílet informace, měla by k tomu mít odpovídající kapacitu a dostatečné zdroje.

4.10

EHSV se rovněž domnívá, že návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť nepřekračuje rámec zajištění nezbytné minimální úrovně ochrany jednotného trhu, při zjevně přiměřeném dopadu na podniky. Cílem směrnice je totiž dosáhnout minimální ochrany daňových systémů členských států, což zajistí nezbytnou míru koordinace v rámci EU za účelem dosažení jejích cílů.

4.11

Na druhou stranu se zdá, že i dopad na společnosti je přiměřený, když je dosaženo vhodné rovnováhy mezi různými cíli a hodnotami, k nimž patří mj.:

i)	účinnost při omezování zneužívání krycích subjektů;

ii)	daňové zisky pro veřejné finance;

iii)	náklady na dodržování předpisů pro podniky a správce daně;

iv)	nepřímé účinky na jednotný trh a na hospodářskou soutěž mezi podniky.

4.12

EHSV souhlasí s přístupem Komise, že účinná a transparentní výměna informací mezi daňovými orgány je nezbytná pro boj proti nevhodnému využívání krycích společností a obecněji pro zajištění spravedlivého a účinnějšího daňového prostředí. Tento bod je třeba velmi pečlivě dodržovat, aby mohla existovat spolupráce mezi členskými státy, v nichž krycí společnost provádí transakce, jež se týkají dvou členských států. Výsledky vyšetřování týkajících se krycích společností by měly být po dokončení transparentně zveřejněny. Evropské a vnitrostátní orgány by měly zveřejnit výsledky provedení směrnice.

4.13

Krycí společnosti, které spadají pod tuto směrnici, mohou být využívány jak k daňovým únikům, tak k vyhýbání se daňovým povinnostem, a v určitých případech dokonce k páchání trestných činů, jako je praní peněz, jež se s nimi často pojí. Proto je nezbytná legislativní koordinace a koordinace různých orgánů dohledu odpovědných za boj proti těmto trestným činům, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Díky systému UNSHELL budou mít daňové orgány přístup k dalším informacím, které jim umožní provést křížovou kontrolu mezi tímto množstvím nových informací a informacemi od orgánů pro boj proti praní peněz. Vnitrostátní a evropské orgány musí zajistit, aby uplatňování této směrnice nezpůsobovalo žádné problémy žádnému druhu společností, které vykonávají svou činnost v souladu s právními předpisy.

4.14

Znalost skutečných majitelů krycích společností a jejich majetku a skutečných vlastníků transakcí, které provádějí, je nezbytná k odhalení skutečné povahy jejich činnosti a k pochopení rozsahu spáchaných daňových úniků nebo praní špinavých peněz. Skrývání skutečných vlastníků prostřednictvím řetězců krycích společností, které jsou řízeny „profesionálními zprostředkovateli“, je nedílnou součástí jejich trestné činnosti. Nástroje pro zjištění skutečných vlastníků jsou obsaženy v právních předpisech proti praní peněz. V projednávaném návrhu směrnice však o této problematice není žádná zmínka. EHSV se domnívá, že tato i další mezery v propojení obou právních předpisů by měly být odstraněny, a to buď vysvětlením v této směrnici, jak toho dosáhnout, nebo urychleným prosazením evropského rámcového právního předpisu, který by to řešil.

4.15

Některé krycí společnosti jsou vytvářeny a využívány i mimo oblast působnosti této směrnice, a to za účelem usnadnění nehlášené práce a vyhýbání se odvodům na sociální zabezpečení. EHSV navrhuje, aby Komise prozkoumala možnost řešení tohoto problému v evropských právních předpisech.

5. Konkrétní připomínky

5.1

EHSV považuje „vstupní kritérium“ v návrhu Komise v podobě kumulativních ukazatelů za rozumné a vhodné. V této souvislosti EHSV poznamenává, že subjekty, které vlastní majetek pro soukromé účely, jako jsou nemovitosti, jachty, trysková letadla, umělecká díla nebo samotný kapitál, nemusí mít po delší dobu žádné příjmy, ale přesto mohou pro své ovládající subjekty znamenat značné daňové výhody.

5.2

Výbor se proto domnívá, že by se neměly kontrolovat pouze příjmy, ale také aktiva, neboť daně mohou být vybírány, i když nevytvářejí žádný příjem, např. majetkové daně, je-li to relevantní. EHSV se rovněž domnívá, že aby mohla Komise tyto kontroly správně řídit a sdílet informace, měla by k tomu mít odpovídající kapacitu a dostatečné zdroje.

5.3

EHSV navrhuje, aby Komise vydala vhodné pokyny týkající se testu existence podstaty stanoveného směrnicí, zejména pokud jde o význam konkrétních pojmů jako „rezidence“, „ředitel s bydlištěm v daném místě“ a „prostory“. Na základě tohoto přístupu by mohly být omezeny nebo lépe řešeny rozdíly mezi členskými státy a rozdílné výklady, které by mohly být škodlivé pro vnitřní trh. EHSV zejména požaduje, aby Komise v tomto ohledu řádně zohlednila nové, digitální podnikatelské modely.

5.4

EHSV se domnívá, že zapojení podniků do přeshraničních aktivit by mělo být pečlivě posuzováno jednak s ohledem na skutečnou povahu transakcí, které tyto podniky provádějí, a jednak s ohledem na jejich majetek a aktiva. Směrnice by se neměla vztahovat na společnosti, které vykazují přiměřenou úroveň transparentnosti a nepředstavují reálné riziko, že jim chybí ekonomická podstata za účelem daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem.

5.5

Směrnice UNSHELL vychází ze stávajících standardů EU a mezinárodních standardů. EHSV doporučuje, aby Komise zajistila slučitelnost s příslušnými již existujícími mezinárodními standardy a společnými standardy EU, zejména s pojmem „podstatná hospodářská činnost“, který vznikl v souvislosti s preferenčními daňovými režimy a o němž se rozsáhle diskutovalo v rámci fóra o škodlivých daňových praktikách. Další důležitá otázka, kterou je třeba se zabývat, se týká stanovení společných a jasných pravidel týkajících se konkrétního obsahu prohlášení požadovaných od podniků. Je třeba zabránit nadměrnému vykazování, které přesahuje cíle směrnice, a z toho vyplývajícím nákladům na dodržování předpisů.

5.6

EHSV žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost úloze takzvaných „profesionálních zprostředkovatelů“, což je otázka, která není v návrhu směrnice zmíněna. EHSV doporučuje, aby pravidla upravující činnost „profesionálních zprostředkovatelů“ byla stanovena v jiných právních předpisech v souladu s kritérii, která k tomuto tématu stanovila OECD a jež často hrají významnou roli i ve specifické oblasti krycích společností (2).

5.7

OECD, která popisuje profesní kategorie, jejichž někteří zástupci řídí řetězce krycích společností nebo s nimi spolupracují, se domnívá, že je nezbytné zaměřit se na „profesionální zprostředkovatele“, aby bylo možné bojovat proti trestné činnosti společností založených za nezákonnými účely, včetně daňových úniků. Profesionály, kteří dodržují zákony, je skutečně třeba náležitě odlišit od malé skupiny těch, kteří využívají své dovednosti v oblasti daňového práva a podnikového účetnictví k aktivní podpoře postupů souvisejících s daňovými úniky, vyhýbáním se daňovým povinnostem a praním peněz.

5.8

EHSV proto zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na profesionální zprostředkovatele, kteří aktivně poskytují příležitosti k využívání nezákonných postupů podporujících daňovou a finanční trestnou činnost. Tímto způsobem by bylo možné narušit zásadní faktor související se zneužíváním daňového systému. Omezení možností rozvoje nekalých daňových praktik je skutečně zásadním krokem k dosažení týchž cílů, které sleduje návrh Komise.

5.9

EHSV se domnívá, že velkým přínosem by byla spolupráce odborných regulačních orgánů nebo orgánů dohledu v boji proti nekalým praktikám a možné trestné činnosti „profesionálních zprostředkovatelů“. Jednalo by se o zajímavý směr rozvoje evropského sociálního a politického paktu proti daňové a hospodářské kriminalitě, praní peněz a korupci, o který se Výbor v různých stanoviscích zasazoval.

5.10

EHSV rovněž navrhuje koordinovat návrh směrnice Komise se stávajícími pravidly týkajícími se převodních cen, neboť využívání krycích společností zaměřených na daňové úniky by se mohlo s takovou praxí v celé EU prolínat, a proto by se jí měla v tomto ohledu věnovat zvláštní pozornost. I v tomto případě se EHSV domnívá, že by měla být zvážena možnost zavedení směrnice o převodních cenách.

5.11

Výbor se domnívá, že seznam společností, na které se nevztahuje oznamovací povinnost (čl. 6 odst. 2), musí být řádně odůvodněn a posouzen, aby se zajistilo, že nebudou využívat nepřiměřené daňové výhody a že nebudou zneužívány k obcházení zákona.

5.12

EHSV se rovněž domnívá, že je třeba přijmout více opatření v případech, kdy společnost nebo subjekt mimo EU obchoduje se společností nebo subjektem kótovaným na burze EU. Je třeba pochopit, jaká opatření by mohla být k dispozici společnostem nebo subjektům kótovaným na burze v EU, aby bylo zajištěno, že spravované finanční prostředky nebo aktiva nepocházejí od „krycího“ subjektu mimo EU.

5.13

Výbor znovu zdůrazňuje, že je třeba, aby byl unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti co nejúčinnější a nejucelenější, aby bylo možné účinně zakročit proti společnostem, které obchodují se společnostmi se sídlem v jurisdikcích nespolupracujících v daňové oblasti.

V Bruselu dne 23. března 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Viz stanovisko EHSV Balíček legislativních opatření proti praní peněz (Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 89).

(2) Ending the Shell Game: Cracking down on the Professionals who enable Tax and White Collar Crimes, OECD, Paříž, 2021.

Top