(i)

rámce pilíře 1, aby bylo možné určit, do jaké míry stávající regulační rámec odpovídajícím způsobem zachycuje rizika ESG, a stanovit v této souvislosti případná nezbytná opatření, a

(ii)

správné a včasné kalibrace zátěžového testování rizik ESG.

(i)

uplatňování minimální výstupní úrovně na nejvyšší úrovni konsolidace a mechanismus přerozdělování založený na riziku (za účelem zajištění přiměřené kapitalizace dceřiných podniků v EU) pro každou bankovní skupinu – to by totiž nejen zajistilo konzistentnost v mezinárodním měřítku, ale také zabránilo negativním účinkům, které by mělo uplatňování na úrovni subjektů;

(ii)

oceňují se konkrétní zlepšení týkající se minimální výstupní úrovně u specializovaných úvěrů (článek 495b), měla by však být dále vyhodnocena z hlediska dosažení větší konzistentnosti, pokud jde o minimální vstupní úrovně, s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých poddruhů specializovaných úvěrů – minimální úrovně parametrů v rámci standardizovaného přístupu totiž neodpovídají skutečným rizikům ani neodrážejí spolehlivost těchto druhů financování;

(iii)

velmi se oceňuje zachování podpůrných koeficientů pro malé a střední podniky a infrastrukturu spolu s výjimkami pro úvěrové úpravy v ocenění (články 501/501a), neboť jde o významné nástroje, které bankám umožňují nadále podporovat důležité segmenty evropské ekonomiky, zejména v souvislosti s oživením po pandemii COVID-19. EHSV však vyzývá Komisi, aby vyhodnotila možnost dalšího vyjasnění a zjednodušení kritérií pro podpůrné koeficienty pro infrastrukturu v zájmu posílení financování infrastruktury a současně s přihlédnutím k souvisejícím rizikům a v zájmu zajištění finanční stability;

(iv)

zefektivnění průhledového přístupu při zacházení s investičními fondy (CIU – subjekty kolektivního investování) je koncipováno v zásadě dobře, ale EHSV se domnívá, že je zapotřebí další korelace souvisejících pravidel správy a omezení (např. pokud jde o spoléhání na údaje poskytované třetími stranami při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku vůči CIU);

(v)

zachování 100 % rizikové váhy pro dlouhodobé strategické kapitálové investice bank je potřebné, ale EHSV se domnívá, že je vhodné ji spravedlivě uplatňovat na všechny banky bez ohledu na to, zda spadají pod standardizovaný přístup, nebo pod přístup založený na interních modelech;

(vi)

podněty pro banky k přesunu zdrojů směrem k hospodářství s nulovými emisemi uhlíku a ke spolupráci se zákazníky jsou pro financování zelené transformace klíčové. V této souvislosti má EHSV za to, že EU a členské státy musí v zájmu urychlení a posílení tohoto nezbytného přechodu provést významné změny, pokud jde o motivační a demotivační aspekty v rámci příslušných ekonomik, které se promítnou do průmyslových politik a příslušných právních rámců. EHSV žádá Komisi, aby s ohledem na výše uvedené dále posoudila ustanovení týkající se environmentálních, sociálních a správních aspektů v návrzích nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích.

(i)

zrušit podmíněnost založenou na přijímání ratingů pro přechodné řešení s cílem snížit dopad minimální výstupní úrovně na podniky bez ratingu (čl. 465 odst. 3). Důvodem je malé pokrytí trhu EU externími ratingy a záměr zamezit přílišnému spoléhání na externí ratingy, jenž je v souladu se směrnicí o ratingových agenturách;

(ii)

pokud jde o přechodné ustanovení týkající se minimální výstupní úrovně u hypotečních úvěrů na obytné nemovitosti, EHSV vyzývá Komisi, aby posoudila možnost její revize z několika hledisek (poměr úvěru k hodnotě nemovitosti, asymetrie metodik pro měření rizika, citlivost na riziko), aby se zabránilo nechtěným dopadům, pokud jde o přístup k hypotečním úvěrům na obytné nemovitosti; Jakýkoliv přezkum týkající se tohoto aspektu by však měl rovněž zohlednit to, že je nutné předejít veškerému riziku realitních bublin;

(iii)

další revize ustanovení týkajících se přístupu založeného na interním ratingu (IRB), aby bylo možné používat skutečné splatnosti namísto splatností pevně určených, a počítat tak se skutečným souvisejícím rizikem;

(iv)

zachovat úvěrové konverzní faktory na 20 % u podmíněných položek souvisejících s transakcemi (jako jsou např. záruky za náležité provedení smlouvy, záruky za předloženou nabídku a další záruky), a to s ohledem na jejich klíčovou úlohu v ekonomice EU a v zájmu respektování skutečných údajů o selhání na příslušném trhu;

(v)

ustanovení týkající se kapitálových trhů by měla být dále vyhodnocena, aby se předešlo rizikům nepřiměřeného dopadu v podobě nákladů na zajištění, likviditu a financování pro státy a podniky, a aby tak mohla být posílena schopnost korporátních investičních bank v EU účastnit se soutěže na trzích EU i na mezinárodních trzích;

(vi)

pozměnit způsob výpočtu skutečných příspěvků menšinových podílů ke konsolidovanému kapitálu, jenž je v současnosti v rozporu s cíli unie kapitálových trhů, neboť snižuje zájem o kótování společností.