52021AE6049

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52021AE6049 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52021AE6049

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke konsolidaci mechanismu civilní ochrany Unie za účelem zlepšení schopnosti EU reagovat na mimořádné události, a to i mimo její území (průzkumné stanovisko na žádost francouzského předsednictví)

EESC 2021/06049

Úř. věst. C 290, 29.7.2022, p. 30–34 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

29.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 290/30

(průzkumné stanovisko na žádost francouzského předsednictví)

(2022/C 290/05)

Zpravodaj:	Christophe QUAREZ
Spoluzpravodajka:	Violeta JELIĆ

Žádost o vypracování stanoviska	francouzské předsednictví Rady Evropské unie, 21. 9. 2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	9. 3. 2022
Přijato na plenárním zasedání	24. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	211/0/2

1. Závěry a doporučení

1.1.

Mechanismus civilní ochrany Unie (UCPM nebo též „mechanismus“) již není kapacitně ani svým rozsahem schopen dostatečně reagovat na katastrofy související se změnou klimatu a četná rizika z hlediska prevence, připravenosti, varování, plánování a operačních schopností, která vyvstávají na území Unie i mimo ně.

1.2.

Vedle své řádné základní činnosti týkající se přírodních katastrof bývá mechanismus využíván k řešení dalších rizik, jako jsou pandemie, pomoc obyvatelstvu ve válečných oblastech, významná průmyslová rizika, rozsáhlá znečištění moří, dopady kybernetických útoků na distribuční sítě elektřiny nebo pitné vody a veškerou základní infrastrukturu či řízení humanitárních krizí spojených s přistěhovalectvím.

1.3.

Je třeba lépe řešit a koordinovat vazbu mezi civilní ochranou (pokud jde o krátkodobé operace) a humanitární pomocí (dlouhodobé řízení).

1.4.

EHSV se domnívá, že je nutno podrobněji zkoumat a definovat činnost EU v reakci na katastrofy mimo její území.

1.5.

Dle EHSV je naléhavě zapotřebí rozvíjet operační spolupráci prostřednictvím harmonizace odborné přípravy, kompatibility materiálů a vybavení a přehlednosti a efektivity linie velení.

1.6.

EHSV považuje za vhodné zabývat se možností zřídit evropskou agenturu pro civilní ochranu a humanitární pomoc jako praktický mechanismus důraznějších opatření v oblasti zahraniční politiky.

1.7.

EHSV upozorňuje, že je třeba pokročit v přípravě procesu rozhodování o intervencích mimo území EU.

1.8.

EHSV se domnívá, že není dostatečně rozpracován diplomatický rozměr evropské civilní ochrany. Pokud jde o vnější vztahy a reakci EU na mimořádné události, EHSV zdůrazňuje, že je důležité:

—

zaměřit se na postupy prevence, připravenosti a obnovy odolnějším způsobem a spolupracovat s OSN na strategiích pro snižování rizika katastrof a naplňování priority „obnova k lepšímu“ podle sendajského rámce opatření OSN pro zlepšování odolnosti v EU i mimo ni v zájmu udržitelného přístupu harmonizovaného s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

—	posilovat sdílení poznatků, odborné znalosti a výměnu získaných zkušeností, společnou odbornou přípravu a cvičení po celém světě, a to při zapojení občanské společnosti na místní úrovni;

—	vyzdvihovat vazby mezi civilní ochranou a humanitární pomocí, zejména v izolovaných oblastech světa, dojde-li ke katastrofě,

—	zahrnout do odborné přípravy v oblasti civilní ochrany jako klíčový aspekt kulturní povědomí, aby se zvýšila účinnost činnosti mechanismu civilní ochrany Unie (poskytování pomoci) na místech katastrof po celém světě.

1.9.

EHSV považuje za vhodné přehodnotit definici zeměpisného rozsahu mechanismu a kritéria pro výběr zúčastněných zemí.

1.10.

K posílení akceschopnosti mechanismu je třeba prosazovat vhodnou komunikační strategii se zaměřením na mezinárodní veřejné mínění.

1.11.

EHSV je příznivě nakloněn myšlence budování společných nadnárodních týmů pro první reakci a zvládání katastrof, pro něž by byly vyhrazeny vlastní zdroje, byla by jim poskytována společná odborná příprava a byly by standardizovány jejich prostředky a vybavení.

1.12.

EHSV by považoval za užitečné předložit návrh legislativní změny, která by v případě katastrofy způsobené člověkem na území EU i mimo něj mechanismu umožňovala automatickou a okamžitou reakci bez předchozí žádosti příslušného členského státu, přičemž tomuto členskému státu by bylo ponecháno právo takovou pomoc odmítnout. Tento zdroj v podobě zásahové skupiny může prostřednictvím civilní ochrany přispívat k posilování vnějšího rozměru vztahů EU.

1.13.

EHSV podporuje myšlenku posílení dobrovolnictví ve prospěch civilní ochrany a doporučuje vypracovat normy pro dobrovolnické programy včetně ustanovení zaručujících lidská a pracovní práva dobrovolníků a společný systém certifikace dobrovolných týmů civilní ochrany.

1.14.

EHSV konstatuje, že není zřízen pružný finanční nástroj rychlé reakce, který by na žádost umožňoval přímé finanční kompenzace ve prospěch zasažených skupin obyvatel.

1.15.

EHSV podporuje posílení informačních kampaní pro veřejnost na téma činnosti mechanismu za pomoci využití moderních komunikačních prostředků (např. sociálních médií) a aktivní úlohu organizovaných dobrovolnických organizací.

1.16.

EHSV bere na vědomí, že v zájmu lepší distribuce pomoci v místě určení je nutno posílit spolupráci operační reakce Unie s humanitárními organizacemi a občanskou společností.

1.17.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba dále uvažovat o zajištění kontinuity činnosti malých a středních podniků po katastrofě.

1.18.

EHSV doporučuje intenzivnější zapojení vědecké obce do procesu UCPM pro varování a prevenci s využitím sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany a Znalostního centra pro zvládání rizik katastrof.

2. Souvislosti

2.1.

Mechanismus civilní ochrany Unie jako ústřední prvek evropské spolupráce v oblasti zvládání rizik tvoří síť vzájemné pomoci a solidarity na území Evropské unie i za jejími hranicemi.

2.2.

Mechanismus sdružuje 33 států: 27 členských států EU a 6 zúčastněných států: Island, Norsko, Srbsko, Severní Makedonii, Černou Horu a Turecko. Využívá se při prevenci, plánování a operačních reakcích a umožňuje koordinovanou pomoc při katastrofách a humanitárních krizích. Každý stát světa, který postihne vážná katastrofa, může požádat o pomoc prostřednictvím Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC), které je mechanismem zahraniční politiky EU.

2.3.

Politický rámec UCPM byl posílen již v roce 2019 zřízením dodatečných kapacitních rezerv a sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany. Dalším krokem tímto směrem byla nová legislativa zveřejněná dne 20. května 2021. Revidovaný mechanismus civilní ochrany Unie nyní zahrnuje meziodvětvový a přeshraniční přístup ke zvládání rizik a katastrof vycházející z „cílů v oblasti odolnosti vůči katastrofám“ a jeho plánování probíhá na úrovni EU. Na návrh Evropského parlamentu rovněž pracuje s pojmy změny klimatu a biologické rozmanitosti.

2.4.

Vážné přírodní katastrofy v posledních letech (hromadné požáry v jižní Evropě v letech 2017 a 2021, povodně ve střední a severní Evropě v letech 2014 a 2021, zemětřesení na Haiti v letech 2010 a 2021 atd.) a jejich rostoucí četnost a intenzita oslabují stávající mechanismy reakce, jako je UCPM, který je navíc nucen čelit dalším složitým krizím (migrační, zdravotní, humanitární). Nedávné události na Ukrajině ukazují, že je třeba tento mechanismus posílit a zajistit, aby civilní ochrana a humanitární pomoc byly úžeji propojeny.

2.5.

Z toho důvodu požádaly francouzské orgány EHSV, aby se zabýval reakcí Evropy na změnu klimatu ve třech hlavních tematických okruzích: i) včasné varování a informování veřejnosti, ii) odhad a plánování a iii) schopnost reakce.

3. Obecné připomínky

3.1.

Z operačního hlediska byl UCPM posílen několika doplňkovými nástroji, jako je rezerva prostředků rescEU, satelitní služba Copernicus (systém satelitního mapování rizik), Evropský soubor civilní ochrany (ECPP) a síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany (KN).

3.2.

Systém rescEU byl vytvořen v roce 2019 jako nová zásoba prostředků (rezerva rescEU), která zahrnuje flotilu hasičských letounů a vrtulníků, záchranné vybavení, zdravotnické evakuační letouny, lékařské záchranné týmy a zásoby zdravotnického vybavení a polních nemocnic, které dokážou reagovat na mimořádné situace zdravotní, chemické, biologické, radiologické a jaderné povahy. RescEU doplňuje mechanismus civilní ochrany Unie při plnění úkolů, jako je hašení požárů, zdravotní pomoc a výzkum.

3.3.

Základním garantem fungování UCPM je Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC). Centralizuje a koordinuje pomoc proudící z jednotlivých států a odpovídá za rychlou distribuci pomoci při mimořádných událostech do oblastí zasažených katastrofou.

3.4.

Státy oznamují prostředky, které jsou schopny poskytnout žadatelskému státu, prostřednictvím společného komunikačního a informačního systému pro mimořádné události (CECIS). Na této platformě lze ukládat záznamy online, v nichž může ERCC podrobně informovat o potřebách žadatelských států. Státy poskytující pomoc pak mohou upřesnit prostředky, jež chtějí nabídnout.

3.5.

Účastnické stát mohou navíc vyčlenit vnitrostátní prostředky reakce na mimořádné události do Evropského souboru civilní ochrany (ECPP). Tento soubor umožňuje lepší plánování a koordinaci konkrétních činností v oblasti reakce na evropské a vnitrostátní úrovni, díky nimž může EU na katastrofy reagovat rychleji a spolehlivěji.

3.6.

Na podporu prevence a připravenosti EU navýšila též finanční podporu kapacit registrovaných v ECPP. Finanční podporu lze využít k přizpůsobení a opravám kapacit i k pokrytí provozních nákladů (v rámci EU) a nákladů na přepravu (mimo EU), jedná-li se o nasazení v rámci mechanismu civilní ochrany Unie.

3.7.

Mechanismus byl několikrát aktivován jako součást rámce EU pro řešení krizí během pandemie COVID-19. Z těchto zkušenosti vyplynulo, že EU musí být lépe připravena reagovat na mimořádné události velkého rozsahu a že je nutné posílit stávající právní rámec ochrany zdraví a civilní ochrany.

3.8.

Pokud jde o financování, kromě příspěvků ze zúčastněných zemí je na mechanismus vyčleněno finanční krytí z víceletého rozpočtu EU na období 2021–2027. Přesněji dosáhne finanční krytí na provádění mechanismu v období 2021–2027 výše 1 263 000 000 eur. Dále bude na provádění mechanismu v témže období vyčleněn další příjem z Nástroje Evropské unie na podporu oživení ve výši až 2 056 480 000 eur.

3.9.

Síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany (KN) je coby nová platforma pro sdílení znalostí, osvědčených postupů a poznatků získaných odborníky na civilní ochranu a pracovníky v oboru zvládání mimořádných situací nástrojem, jehož pomocí chce EU posílit své evropské zvládání rizik katastrof.

3.10.

Cílem KN je rozvíjet vyšší součinnost mezi odborníky z praxe, tvůrci politik a vědci prostřednictvím pilířů zaměřených na rozvoj kapacit a vědu, kde se jednotlivé činnosti rodí, plánují a zavádějí. Mezi činnosti prováděné v KN patří společná cvičení, dvoustranné a mnohostranné výměny, spolupráce a společné projekty.

3.11.

Pokud jde o civilní ochranu mimo rámec EU, je třeba zmínit Euroatlantické koordinační středisko pro řešení situace při katastrofách (EADRCC) při NATO, které nabízí pomoc zejména v případě přírodních a člověkem způsobených katastrof, a útvar OSN pro hodnocení katastrof a koordinaci (UNDAC), který pomáhá v první fázi náhle vzniklé mimořádné situace.

3.12.

V Evropě platforma Unie pro Středomoří, coby mnohostranné partnerství zaměřené na zvýšení potenciálu regionální integrace a soudržnosti evropsko-středomořských zemí včetně Turecka, přijala akční plán příprav na účinnou vzájemnou pomoc v evropsko-středomořské oblasti. Navrhovaná opatření zahrnují též rychlé reakce. Mezi klíčové faktory patří posílení veřejných záchranných služeb o dobrovolníky a zapojení občanů do záchrany životů.

3.13.

UCPM byl v letech 2007 až 2020 aktivován 382krát. V roce 2020 bylo aktivací 102 – to je o 82 aktivací více než v roce předchozím. Z uvedených 102 aktivací ke 36 došlo v EU, 66 mělo původ mimo EU a 85 z celkového počtu aktivací se týkalo pandemie COVID-19.

4. Konkrétní připomínky

4.1.

UCPM již není dostatečně dimenzován k reakci na katastrofy spojené se změnou klimatu z hlediska prevence, varování, plánování, odhadu a operační kapacity.

4.2.

Mechanismus civilní ochrany EU by se měl lépe zaměřit na témata jako znečištění moří, průmyslová rizika a havárie distribučních sítí elektřiny a pitné vody.

4.3.

EHSV se domnívá, že není dostatečně rozpracován diplomatický rozměr evropské civilní ochrany směrem k bezprostřednímu sousedství EU (zejména balkánským zemím) nebo k Severní Africe a africkým zemím coby doplněk rozvojové politiky EU. Diplomatický rozměr mechanismu civilní ochrany Unie by měl být využit několika způsoby, a to i) posílením předvstupního procesu kandidátských zemí do EU při dodržení všech přístupových kritérií, ii) omezením vlivu Číny a Ruska v některých státech a zeměpisných oblastech (Afrika, Gruzie, Ukrajina), iii) podporou diplomatických vztahů s některými nepřátelskými zeměmi (např. pomoc při hašení lesních požárů v Rusku nebo Turecku), iv) dokončením politiky Evropské unie v oblasti rozvojové pomoci a v) navázáním přímých vztahů se zeměmi pod přímým vlivem Ruska, jako je Kazachstán, energetický partner Evropy, které jsou velké a čelí značnému riziku (např. lesních požárů).

4.4.

EHSV považuje za vhodné přehodnotit definici zeměpisného rozsahu mechanismu a kritéria pro výběr členských států. Má-li UCPM skutečně získat kontinentální rozměr, měly by se k němu připojit kandidátské země, Švýcarsko a Moldavsko.

4.5.

Co se týče vnějších operací koordinovaných Evropskou komisí, požádají-li o pomoc třetí země, je třeba specifikovat podmínky a rozhodovací proces pro zahájení takových operací, se zvláštním zřetelem k transparentnosti.

4.6.

EHSV rovněž doporučuje jmenovat při všech stálých zastoupeních EU korespondenty pro civilní ochranu, kteří by třetí země systematicky informovali o možné pomoci EU v případě vážné katastrofy, a zajistili tak potřebnou koordinaci s vlastními jednotkami civilní ochrany daného státu.

4.7.

EHSV upozorňuje Komisi na výrazné odlišnosti, které dnes panují mezi jednotlivými strukturami civilní ochrany, a zdůrazňuje nutnost harmonizovat způsob organizace těchto sil. Zvláště to platí pro odbornou přípravu pracovníků, postupy a vybavení (v různých zemích se např. používají různé průměry požárních proudnic). Tyto rozdíly lze překonat organizací a standardizací standardních jednotek požární ochrany v každé zemi EU. Tyto standardní jednotky již existují, je však třeba aktivně působit směrem k navýšení jejich počtu a ještě lepší standardizaci. Jednotky určené k hašení lesních požárů v jednom státě mohou být například vybaveny silničními vozidly, v jiném státě vozidly terénními.

4.8.

Posílena by měla být též těsná spolupráce orgánů civilní ochrany jednotlivých států, vysokých škol a výzkumných pracovníků. Prostor a prostředky k posílení této spolupráce skýtá síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany prostřednictvím pilířů zaměřených na rozvoj kapacit a vědu a posílení Znalostního centra pro zvládání rizik katastrof.

4.9.

Pokud jde o kapacitu prostředků, další z priorit je naléhavě potřebné dálkové nasazení prostředků do vzdálenosti tisíců až desetitisíců kilometrů. Mimořádné situace často vyžadují nasazení vzdušných prostředků. Přesouvají-li se pracovníci běžnými letadly, je třeba zajistit vhodné velkokapacitní letouny pro přepravu materiálu.

4.10.

Otázku přepravní kapacity je teoreticky možno řešit využitím vojenských letadel, letadel jednotlivých zemí nebo letadel NATO. Jejich použití však podléhá náležitým postupům a vyžaduje plánování, což je v mimořádných situacích nevhodné. Další, vhodnější možností by byla vyhrazená flotila velkých letounů Airbus A330 nebo jednotlivý pronájem u specializovaných společností. Očekávání odborníků by podle všeho splňovala jednotka složená ze tří letounů. Tyto jednotky jsou všestranné a je technicky možné měnit jejich konfiguraci, například ke shozu materiálu pro zpomalování hoření k utlumení lesních požárů nebo k přepravě kolejových vozidel.

4.11.

Pořízení a správu tohoto leteckého vybavení by bylo možno projednat v rámci rescEU.

4.12.

Pokud jde o správu, vyzývá EHSV ke zřízení Evropské agentury pro civilní ochranu a humanitární pomoc. V průběhu doby jsou příslušné útvary často povolávány k zásahům na týchž místech a na pomoc témuž obyvatelstvu. Civilní ochrana obvykle trvá krátce, dny či týdny, zatímco humanitární pomoc může probíhat několik měsíců i déle.

V Bruselu dne 24. března 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

Top

Choose the experimental features you want to try