—

s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii, články 6, 8, 10, 83, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—

s ohledem na směrnice EU přijaté od roku 1975, které se týkají různých aspektů rovného zacházení pro ženy a muže: směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení (1), směrnice Rady 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství (2), směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (3), směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (4), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (5), směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (7),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949,

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na její cíle udržitelného rozvoje, zejména na cíl 5 a související cíle a ukazatele,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

—

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následující závěrečné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5, Peking + 10, Peking + 15 a Peking + 20,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

—

s ohledem na Úmluvu č. 100 Mezinárodní organizace práce o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty,

—

s ohledem na Úmluvu č. 156 Mezinárodní organizace práce o rovných příležitostech a rovném zacházení pro pracující muže a ženy: pracovníci s povinnostmi k rodině,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. března 2021 nazvaný „Zpráva o rovnosti žen a mužů v EU z roku 2021“ (SWD(2021)0055),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. března 2021 nazvané „Strategie EU pro práva dítěte (2020–2025)“ (COM(2021)0142),

—

s ohledem na studii nazvanou „Genderové dopady krize způsobené onemocněním COVID-19 a období po ní“, kterou vydala tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky dne 30. září 2020,

—

s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2019 a 2020,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015 (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii EU pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené pandemií COVID-19 a po jejím skončení (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2021 o 25. výročí Pekingské deklarace a akční platformy: budoucí výzvy týkající se práv žen (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen (14),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0315/2021),

A.

vzhledem k tomu, že práva žen jsou lidskými právy, a jsou tudíž univerzální a nezcizitelná, jak je zakotveno ve Smlouvě o Evropské unii a v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že úsilí o genderovou rovnost a podpora a ochrana práv žen jsou skutečně kolektivní odpovědností, která vyžaduje rychlejší pokrok a intenzivnější úsilí ze strany orgánů EU a členských států; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy se musí zaměřit na boj proti nerovnostem a diskriminaci na základě genderu a pohlaví, podporovat genderovou rovnost a zaručit rovná práva a rovné zacházení pro ženy a muže v celé jejich rozmanitosti, a rovněž zajistit, aby měli ženy a muži stejné možnosti a příležitosti utvářet společnost a rozhodovat o tom, jak bude vypadat jejich vlastní život; vzhledem k tomu, že podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů bude EU trvat nejméně dalších 60 let, než dosáhne úplné genderové rovnosti; vzhledem k tomu, že v EU dosud nebylo dosaženo genderové rovnosti a pokrok v tomto směru postupuje stále pomalu či stagnuje, přičemž v některých regionech a zemích se výsledky v tomto ohledu dokonce zhoršují; vzhledem k tomu, že výsledek EU v indexu rovnosti žen a mužů se od roku 2010 zlepšil pouze o 4,1 bodu a od roku 2017 o 0,5 bodu (15); vzhledem k tomu, že členské státy v roce 2020 dosáhly průměrného výsledku 67,9 bodu ze 100;

B.

vzhledem k tomu, že ženy musí mít stejné příležitosti k dosažení ekonomické nezávislosti jako muži; vzhledem k tomu, že ačkoli míra zaměstnanosti žen vzrostla, genderové nerovnosti na trhu práce jsou nadále znepokojující a představují významný problém, přičemž trendy na trhu práce ukazují, že pandemie měla větší dopad na ženy než na muže (16); vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti mužů v produktivním věku byla v EU-27 v roce 2019 79 %, což je o 11,7 procentního bodu více než v případě žen; vzhledem k tomu, že pokud jde o účast na trhu práce, na částečný úvazek pracuje v EU 8 % mužů, ovšem 31 % žen, což poukazuje na přetrvávající nerovnosti; vzhledem k tomu, že genderové rozdíly, pokud jde o práci na plný úvazek, se od roku 2010 v osmi členských státech prohloubily; vzhledem k tomu, že při řešení odvětvové a profesní segregace mužů a žen v zaměstnání bylo na trhu práce dosaženo jen velmi malého pokroku; vzhledem k tomu, že rozdíly v zaměstnanosti jsou obzvláště vysoké v případě žen s nízkým socioekonomickým postavením, jako jsou matky samoživitelky, pečovatelky, ženy se zdravotním postižením, migrantky a uprchlice, ženy různého rasového a etnického původu a ženy z náboženských menšin, ženy s nízkým vzděláním, LGBTIQ+ ženy a také mladé a starší ženy;

C.

vzhledem k tomu, že ženy v EU si za hodinu vydělají v průměru o 14 % méně než muži, a vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování žen a mužů se v různých členských státech pohybují od 3,3 % do 21,7 %; vzhledem k tomu, že ačkoli je zásada stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci od roku 1957 součástí acquis EU a také velké části vnitrostátních právních předpisů a že navzdory tomu, že se na snížení těchto rozdílů přijala řada opatření a vynaložily prostředky, je pokrok stále extrémně pomalý a v některých členských státech se nerovnost mezd dokonce zhoršila; vzhledem k tomu, že mnohem více žen než mužů pracuje na částečný úvazek (8,9 milionu v porovnání s 560 000) z důvodu svých pečovatelských povinností; vzhledem k tomu, že zvyšující se potřeby v oblasti dlouhodobé péče a nedostatek pečovatelských služeb zhoršují genderové nerovnosti v rámci rodin a v zaměstnání; vzhledem k tomu, že výsledky Eurostatu ukazují, že nezaměstnanost žen vzrostla v období od dubna do srpna 2020 z 6,9 % na 7,9 %, zatímco nezaměstnanost mužů ve stejném období vzrostla z 6,5 % na 7,1 %;

D.

vzhledem k tomu, že ženy se potýkají s nerovnostmi a diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, například na základě jejich rasy, etnického nebo sociálního původu, sexuální orientace, pohlavní identity a jejího vyjádření, náboženství nebo víry, postavení rezidenta či zdravotního postižení, a vzhledem k tomu, že je třeba usilovat o řešení všech forem diskriminace, aby bylo dosaženo genderové rovnosti pro všechny ženy; vzhledem k tomu, že v politických opatřeních EU dosud nebyl uplatňován průřezový přístup a důraz byl kladen většinou na individuální rozměr diskriminace, což snižuje význam jejího institucionálního, strukturálního a historického rozměru; vzhledem k tomu, že uplatňování průřezové analýzy nám nejen umožňuje porozumět strukturálním překážkám, ale také nabízí důkazy pro vytvoření referenčních hodnot a cestu ke strategické a účinné politice proti systémové diskriminaci, vyloučení a sociálním nerovnostem;

E.

vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise o rovnosti žen a mužů v EU z roku 2021 měla pandemie COVID-19 velký dopad na život žen a prohloubila stávající genderové nerovnosti téměř ve všech ohledech; vzhledem k tomu, že zhruba 70 % pracovníků, kteří stojí v první linii boje proti pandemii v oblasti sociální péče a zdravotnictví, jsou ženy, a to např. zdravotní sestry, lékařky nebo pracovnice úklidových služeb; vzhledem k tomu, že různorodý dopad pandemie na ženy se projevuje mimo jiné nárůstem genderově podmíněného a domácího násilí a obtěžování, ale i větší zátěží v podobě neplacené péče a domácích povinností, kdy ženy nadále vykonávají většinu povinností v domácnosti a v rodině, tím spíš, pokud pracují na dálku, jsou nezaměstnané nebo pracují na částečný úvazek; vzhledem k tomu, že ženy navíc čelí hospodářskému znevýhodnění na trhu práce, zejména pak pečovatelky a pracovnice ve zdravotnictví a v jiných odvětvích, v nichž převládají ženy, a v nejistých odvětvích, a mají omezený přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům; vzhledem k tomu, že hrozí, že hospodářské důsledky pandemie zvrátí pokrok, kterého bylo v posledních deseti letech jen obtížně dosaženo, pokud jde o ekonomickou nezávislost žen; vzhledem k tomu, že zaměstnanost žen se během pandemie snížila mnohem více než během recese v roce 2008 (17), přičemž pandemie měla výrazný dopad na ženy, jejich rodiny a na širší ekonomiku, včetně omezenějších možností, svobod a práv a horších životních podmínek; vzhledem k tomu, že Globální zpráva o genderových rozdílech z roku 2021 uvádí, že čas potřebný k překlenutí genderových rozdílů se kvůli pandemii prodloužil o jednu generaci – nyní již nebude třeba 99,5 roku, nýbrž 135,6 roku (18);

F.

vzhledem k tomu, že v odvětví sportu se v posledních deseti letech klade bezprecedentní důraz na genderovou rovnost, ne však vždy z těch nejlepších důvodů či za tím nejlepším účelem, zejména pokud jde o uplatňování ženských práv;

G.

vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů definuje genderově podmíněné násilí na ženách jako jakoukoli formu násilí, jež je zaměřeno na ženu, protože je žena, nebo násilí, jemuž jsou vystaveny především ženy; vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách představuje ve všech svých formách (fyzické, sexuální, psychické, ekonomické nebo kybernetické násilí) porušení lidských práv, extrémní formu diskriminace žen a jednu z největších překážek dosažení genderové rovnosti; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí má kořeny v nerovném rozdělení moci mezi ženami a muži, v patriarchálních strukturách a genderových stereotypech, které vedly k dominanci mužů nad ženami a k diskriminaci žen ze strany mužů, přičemž podoba, intenzita a forma tohoto násilí se může různit; vzhledem k tomu, že společnost bez genderově podmíněného násilí je třeba uznat coby naprostou podmínku genderové rovnosti;

H.

vzhledem k tomu, že 31 % žen v Evropě někdy zažilo fyzické nebo sexuální násilí a že nespočetné množství žen zažije sexuální útok a obtěžování v intimním partnerství a ve veřejném životě (19); vzhledem k tomu, že ze zpráv a numerických údajů několika členských států vyplývá, že během pandemie COVID-19 došlo ke znepokojujícímu zvýšení počtu případů genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace některé členské státy oznámily, že u nich došlo k 60 % nárůstu tísňového volání od žen, které se během pandemie staly oběťmi násilí ze strany jejich intimního partnera (20); vzhledem k tomu, že podle zprávy Europolu se v EU dramaticky zvýšil počet případů sexuálního zneužívání dětí na internetu (21); vzhledem k tomu, že dopad omezení volného pohybu na sociální, ekonomický, psychický a demokratický život je větší pro osoby a ženy, které se nachází ve zranitelné situaci, zvláště pokud se potýkají s násilím, zvýšenou ekonomickou závislostí a nerovnostmi na pracovišti a mají pečovatelské povinnosti; vzhledem k tomu, že opatření omezující volný pohyb osob ztěžovala obětem intimního partnerského násilí hledání pomoci, neboť byly často v kontaktu jen s agresory a měly omezený přístup k podpůrným službám; vzhledem k tomu, že nedostatečné nebo neodpovídající podpůrné struktury zhoršily již existující „stínovou“ pandemii;

I.

vzhledem k tomu, že existují znepokojující antigenderová a antifeministická hnutí, která ohrožují práva žen v celé Evropě a narušují dosažený pokrok, čímž oslabují demokratické hodnoty; vzhledem k tomu, že kroky namířené proti politickým opatřením přijatým na podporu rovnosti mezi ženami a muži a práv žen, se stávají důvodem k vážnému znepokojení;

J.

vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je silně genderovým jevem a téměř tři čtvrtiny hlášených obětí v EU tvoří ženy a dívky, které byly převážně předmětem obchodování za účelem sexuálního vykořisťování; vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je stále větší součástí organizované trestné činnosti a představuje porušení lidských práv; vzhledem k tomu, že 78 % všech dětí, s nimiž se obchoduje, jsou dívky a 68 % dospělých, s nimiž se obchoduje, jsou ženy;

K.

vzhledem k tomu, že přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, včetně sexuální výchovy a výchovy v oblasti vztahů, plánování rodičovství, antikoncepčních metod a bezpečného a legálního umělého přerušení těhotenství, je zásadní pro dosažení rovnosti žen a mužů a odstranění genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že autonomie a schopnost dívek a žen svobodně a nezávisle rozhodovat o svém těle a životě jsou předpokladem jejich ekonomické nezávislosti, a tudíž i rovnosti žen a mužů a odstranění genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, že se některé členské státy v současnosti snaží omezit přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům prostřednictvím velmi omezujících právních předpisů, které vedou k diskriminaci na základě pohlaví a mají negativní důsledky pro zdraví žen;

L.

vzhledem k tomu, že ženy v EU jsou neúměrně více zasaženy chudobou nebo rizikem sociálního vyloučení než muži, přičemž jde zejména o ženy, které jsou předmětem vícenásobných forem diskriminace z důvodu strukturálních faktorů, genderových norem a stereotypů; vzhledem k tomu, že od roku 2010 se genderový rozdíl ve výdělcích zvýšil v 17 členských státech, zatímco genderový rozdíl v příjmech se zvýšil v 19 členských státech, což vedlo k celkovému zvýšení genderových nerovností v příjmech a výdělcích v EU (22); vzhledem k tomu, že 40,3 % domácností s jedním rodičem v EU bylo v roce 2019 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením (23); vzhledem k tomu, že chudobou a nejistotou zaměstnání jsou více ohroženy ženy, které mají často zaměstnání s nízkým výdělkem, a jejich mzda nestačí k tomu, aby překonaly hranici chudoby a vymanily se z nejistých pracovních podmínek;

M.

vzhledem k tomu, že je důležité zajistit právo na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci, jak je zakotveno ve Smlouvách;

N.

vzhledem k tomu, že v EU dosahuje rozdíl v odměňování žen a mužů 14,1 %, přičemž v jednotlivých členských státech se situace liší; vzhledem k tomu, že tento rozdíl v odměňování žen a mužů má četné dopady, v neposlední řadě jde o rozdíl odpovídajících důchodových nároků ve výši 29,5 % (24), což vede k rozdílu ve výši důchodů žen a mužů, který starší ženy staví před větší riziko chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že to je výsledkem rozdílů v kariérním postupu žen a mužů a rozdílů v zaměstnanosti, které se časem prohloubily tím, že ženy vykonávají pečovatelské povinnosti nebo práci na částečný úvazek, z čehož vyplývají důsledky pro přístup k finančním zdrojům, jako jsou dávky a důchody; vzhledem k tomu, že právo na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci není vždy zaručeno a zůstává jedním z největších problémů, které je třeba řešit v rámci boje proti diskriminaci v odměňování (25); vzhledem k tomu, že genderově vyvážené rozdělení rodičovské dovolené je důležité pro řešení rozdílů v odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že ačkoli je práce v odvětvích, v nichž převažují ženy, jako je péče, úklid, maloobchod a vzdělávání, zásadně důležitá a má vysokou socioekonomickou hodnotu, je často méně ceněná a méně placená než práce v odvětvích, v nichž převládají muži; vzhledem k tomu, že tato skutečnost podtrhuje naléhavou potřebu přehodnotit přiměřenost mezd v odvětvích, v nichž převládají ženy;

O.

vzhledem k tomu, že 20,6 % žen se zdravotním postižením je v EU zaměstnaných na plný úvazek, zatímco u mužů je tento podíl 28,5 %; vzhledem k tomu, že z číselných údajů vyplývá, že v průměru 29,5 % žen se zdravotním postižením v EU hrozí riziko chudoby a sociálního vyloučení, zatímco v případě jejich mužských protějšků jde o 27,5 %;

P.

vzhledem k tomu, že genderové stereotypy stále ovlivňují rozdělení práce v domácnosti, ve vzdělávání, na pracovišti a ve společnosti; vzhledem k tomu, že neplacená péče a domácí práce, kterou nejčastěji vykonávají ženy, klade nepřiměřenou zátěž na ženy, které v tomto ohledu hrají zásadní úlohu; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 odhalila šokující stav evropských pečovatelských domovů a tohoto sektoru jako celku, v němž jsou zaměstnány zejména ženy; vzhledem k tomu, že 80 % péče v EU poskytují neformální pečovatelé, z nichž 75 % tvoří ženy (26); vzhledem k tomu, že před vypuknutím pandemie COVID-19 ženy v EU trávily neplacenou péčí a domácími pracemi v průměru o 13 hodin týdně více než muži; vzhledem k tomu, že nerovnoměrně rozdělené pečovatelské povinnosti v členských státech zhoršuje omezený nebo zcela chybějící přístup k odpovídajícím a přístupným pečovatelským zařízením, včetně veřejných pečovatelských zařízení pro děti a starší osoby, což vede k tomu, že osoby vykonávající tyto povinnosti se po určitou dobu neúčastní na trhu práce a dochází k prohlubování rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů; vzhledem k tomu, že 7,7 milionu žen ve věku mezi 20 a 64 lety se v roce 2019 neúčastnilo na trhu práce EU, neboť se staraly o děti nebo jiné osoby vyžadující péči, v porovnání s 450 000 muži; vzhledem k tomu, že investice do univerzálních služeb, včetně pečovatelských služeb, mohou zmírnit nepřiměřené pečovatelské povinnosti žen a zlepšit jejich schopnost svobodně se účastnit na trhu práce; vzhledem k tomu, že každý, bez ohledu na pohlaví, má právo pracovat a sladit svůj profesní a soukromý život;

Q.

vzhledem k tomu, že opatření k dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem jsou důležitá pro zajištění rovného rozdělení pečovatelských povinností mezi ženy a muže a pro řešení rozdílů v příjmech a zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem závisí na dostupnosti a přístupnosti kvalitních a cenově dostupných pečovatelských služeb; vzhledem k tomu, že by měly být zajištěny a zachovány všechny dávky v mateřství, přičemž členské státy by měly plně provést směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem (27); vzhledem k tomu, že je zapotřebí uplatňovat veřejné politiky na ochranu a podporu ošetřovatelství a kojení, aniž by byla dotčena volba žen;

R.

vzhledem k tomu, že Komise přijala dne 5. března 2020 strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, která stanoví ambiciózní rámec pro prosazování rovnosti žen a mužů v EU; vzhledem k tomu, že politiky musí více přispívat k prosazování rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že ženy jsou neúměrně postiženy rostoucí nezaměstnaností, zvýšenou nejistotou, nízkými platy a rozpočtovými škrty, a to i ve veřejných službách, zejména ve zdravotnictví a vzdělávání; vzhledem k tomu, že Parlament vyzval Komisi, aby stanovila konkrétní plán s časovým rámcem, cíli, mechanismem každoročního přezkumu a monitorování, jasnými a měřitelnými ukazateli úspěchu a dodatečnými cílenými opatřeními; vzhledem k tomu, že EU by měla prostřednictvím svých politik, programů a vztahů s členskými státy, včetně úzké spolupráce na vnitrostátních fondech na podporu oživení, pečlivě posoudit, zda členské státy řádně zohledňují genderový rozměr pandemie COVID-19;

S.

vzhledem k tomu, že zastoupení žen v obou komorách vnitrostátních parlamentů v EU vzrostlo z 24 % v roce 2010 na 32 % v roce 2020; vzhledem k tomu, že se mezi ministry vlád členských států zlepšilo zastoupení žen a mužů, a to z 26 % v roce 2010 na 32 % v roce 2020; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy nicméně existují značné rozdíly, neboť pouze sedm z nich dosáhlo ve svých kabinetech rovnosti žen a mužů nebo jejich vyváženého zastoupení; vzhledem k tomu, že tempo změn na regionální a místní úrovni je i nadále mimořádně pomalé, přičemž v roce 2019 zastávaly ženy pouze 29 % pozic a v Maďarsku, na Slovensku a v Rumunsku bylo v regionálních shromážděních zastoupeno více než 80 % mužů;

T.

vzhledem k tomu, že právo na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci není v mnoha situacích zaručeno, a to ani tam, kde je zakotveno v právních předpisech; vzhledem k tomu, že je třeba řešit základní příčiny této diskriminace, ať už ochranou a posílením pracovních práv, nebo posílením monitorování podniků, zejména ze strany vnitrostátních inspektorátů práce; vzhledem k tomu, že klíčem k nápravě a překonání nerovností mezi ženami a muži je kolektivní vyjednávání;

U.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů úzce souvisí s ekologickou a digitální transformací, a vzhledem k tomu, že začlenění žen do rozhodování je předpokladem udržitelného rozvoje a účinného řízení ekologické i digitální transformace, aby mohlo být dosaženo spravedlivé transformace, která nikoho neopomíjí; vzhledem k tomu, že všechna opatření v oblasti klimatu a digitální politiky musí zahrnovat hledisko rovnosti žen a mužů a průřezové hledisko;

V.

vzhledem k tomu, že pozitivní vliv zapojení mužů do chodu rodiny a výchovy dětí je dokladem toho, že pečující muži jsou důležití pro optimální rozvoj dětí a mohou pomoci zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a přispět k nápravě nerovnosti mezi ženami a muži ve vztazích; vzhledem k tomu, že zapojení mužů může pomoci předcházet násilí v rodinách a přispět ke spravedlivější společnosti;

W.

vzhledem k tomu, že přetrvávání genderových stereotypů a očekávání ohledně úlohy mužů a chlapců mohou způsobit, že se muži a chlapci zdráhají projevovat pozitivní emoce a osvojí si negativní emoce, jako je smutek a úzkost, což může vést k tomu, že vykazují vyšší míru agrese a hněvu než ženy; vzhledem k tomu, že to může zvýšit pravděpodobnost, že se muži a chlapci budou dopouštět násilí, např. genderově podmíněného násilí;

X.

vzhledem k tomu, že nerovnováha mezi ženami a muži je přetrvávajícím jevem centrálních bank, které jsou páteří rozhodování v ekonomických záležitostech, jež formuje sociální, politickou a hospodářskou realitu; vzhledem k tomu, že všechny centrální banky členských států jsou v současné době řízeny muži, a vzhledem k tomu, že v loňském roce zastávaly ženy v klíčových rozhodovacích orgánech národních centrálních bank EU pouze čtvrtinu (24,6 %) pozic;

Y.

vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů dospěl k závěru, že výsledky členských států v oblasti začleňování genderového hlediska se od roku 2012 zhoršují; vzhledem k tomu, že navzdory nepatrně ambicióznějším závazkům vlád, pokud jde o začleňování genderového hlediska do veřejné správy, se dostupnost struktur pro začleňování genderového hlediska a využívání nástrojů pro začleňování genderového hlediska snížila;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.