Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52022XC0506(01)

Sdělení Komise Schválení obsahu předlohy nařízení Komise, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 2022/C 185/01

C/2021/8980

Úř. věst. C 185, 6.5.2022, pp. 1–45 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

6.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 185/1


SDĚLENÍ KOMISE

Schválení obsahu předlohy nařízení Komise, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1388/2014

(2022/C 185/01)

Dne 17. prosince 2021 Komise schválila obsah předlohy nařízení Komise, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1388/2014.

Předloha nařízení Komise je připojena jako příloha tohoto sdělení. Veřejná konzultace k ní bude zahájena v lednu 2022 na internetové adrese:

http://ec.europa.eu/competition/consultations/open.html


PŘÍLOHA

PŘEDLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) .../...

ze dne XXX,

kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1388/2014

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (1), a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) body i), vi) a vii) uvedeného nařízení,

po zveřejnění předlohy tohoto nařízení (2),

po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Státní financování, které splňuje kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), představuje státní podporu a musí být podle čl. 108 odst. 3 SFEU oznámeno Komisi. Podle článku 109 SFEU však Rada může vymezit kategorie podpory, které jsou z této oznamovací povinnosti vyňaty. V souladu s čl. 108 odst. 4 SFEU může Komise přijmout nařízení týkající se těchto kategorií podpory.

(2)

Podle nařízení (EU) 2015/1588, které nahradilo nařízení Rady (ES) č. 994/98 (3), je Komise zmocněna v souladu s článkem 109 SFEU prohlásit, že určité kategorie podpory mohou být za určitých podmínek z oznamovací povinnosti vyňaty. Na základě nařízení (ES) č. 994/98 přijala Komise nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 (4), které stanovilo, že za určitých podmínek je podpora malých a středních podniků působících v oblasti produkce a zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, jakož i podpora poskytnutá podnikům působícím v těchto oblastech bez ohledu na velikost příjemce na náhradu škody způsobené přírodními pohromami slučitelná s vnitřním trhem a nepodléhá oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU. Nařízení (EU) č. 1388/2014 se použije do dne 31. prosince 2022.

(3)

Komise použila články 107 a 108 SFEU na podniky působící v oblasti produkce a zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh v mnoha rozhodnutích. Svou politiku stanovila rovněž ve zvláštních pokynech pro toto odvětví. S ohledem na její zkušenosti s používáním těchto ustanovení je vhodné, aby Komise i nadále využívala pravomoci svěřené jí nařízením (EU) 2015/1588 s cílem vyjmout za určitých podmínek podporu malých a středních podniků z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU. Výjimka pro malé a střední podniky by měla být rozšířena i na podporu určenou k náhradě škod způsobených některými chráněnými druhy živočichů.

(4)

Je vhodné, aby Komise i nadále využívala pravomoci svěřené jí nařízením (EU) 2015/1588 s cílem vyjmout podporu určenou k náhradě škody způsobené přírodními pohromami, která je poskytována bez ohledu na velikost příjemce.

(5)

Nařízení (EU) 2015/1588 zmocňuje Komisi k vynětí podpory určené k náhradě škod způsobených některými nepříznivými povětrnostními podmínkami při rybolovu z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU. Na základě uvedeného zmocnění stanoví toto nařízení pro uvedenou kategorii podpory jasné podmínky slučitelnosti a vymezuje její rozsah tak, aby zahrnoval i podporu poskytovanou podnikům bez ohledu na velikost příjemce.

(6)

Slučitelnost státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury je Komisí posuzována na základě cílů politiky hospodářské soutěže a společné rybářské politiky (5). V zájmu soudržnosti s opatřeními podpory financovanými Unií by maximální intenzita veřejné podpory povolená podle tohoto nařízení měla být shodná s intenzitou stanovenou pro stejný druh podpory v článku 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 (6).

(7)

Je zásadně důležité, aby se v situacích, kdy nejsou dodrženy právní předpisy Unie, a zejména pravidla společné rybářské politiky, žádná podpora neposkytovala. Podpora v odvětví rybolovu a akvakultury smí proto být členským státem poskytnuta pouze v případě, že financovaná opatření a jejich účinky jsou v souladu s právem Unie. Členské státy by měly zajistit, aby příjemci státní podpory dodržovali pravidla společné rybářské politiky.

(8)

Toto nařízení by mělo umožnit lepší stanovení priorit při prosazování pravidel státní podpory a další zjednodušení a mělo by posílit transparentnost, účinné hodnocení a kontrolu souladu s pravidly státní podpory na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie při současném zachování institucionálních pravomocí Komise a členských států. V souladu se zásadou proporcionality toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení uvedených cílů nezbytné.

(9)

Obecné podmínky pro uplatňování tohoto nařízení by měly být stanoveny na základě souboru společných zásad, které zajistí, aby podpora napomáhala rozvoji hospodářské činnosti, měla jednoznačný motivační účinek, byla vhodná a přiměřená, byla poskytována zcela transparentně, podléhala kontrolnímu mechanismu a pravidelnému hodnocení a neměla nepříznivý vliv na podmínky obchodu v míře odporující společnému zájmu.

(10)

Podpora, která splňuje všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, a to jak obecné podmínky, tak i zvláštní podmínky vztahující se na příslušné kategorie podpory, by měla být považována za slučitelnou s vnitřním trhem a vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 SFEU.

(11)

Státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, na niž se nevztahuje toto nařízení ani jiná nařízení přijatá podle článku 1 nařízení (EU) 2015/1588, podléhá i nadále oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU. Tímto nařízením by nemělo být dotčeno právo členských států oznámit poskytnutí podpory, na niž by se toto nařízení mohlo vztahovat. Taková podpora by měla být posuzována na základě pokynů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (7) nebo jakýchkoliv následných pokynů.

(12)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu, která je podmíněna přednostním použitím domácích výrobků před výrobky dováženými, ani na podporu činností spojených s vývozem. Zejména by se nemělo vztahovat na podporu financování zřízení a provozu distribuční sítě v jiných členských státech či třetích zemích. Za podporu činností spojených s vývozem by zpravidla neměla být považována podpora na pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.

(13)

Komise by měla zajistit, aby schválená podpora neměla nepříznivý vliv na podmínky obchodu v míře odporující společnému zájmu. Z oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měla být vyňata podpora poskytovaná příjemci, vůči němuž byl vydán inkasní příkaz poté, co Komise svým rozhodnutím prohlásila podporu za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, s výjimkou režimů podpory na náhradu škod způsobených přírodními pohromami nebo nepříznivými povětrnostními podmínkami, jež lze přirovnat k přírodní pohromě.

(14)

Z oblasti působnosti tohoto nařízení by v zásadě měla být vyňata podpora poskytovaná podnikům v obtížích, neboť taková podpora by se měla posuzovat podle pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (8). V rámci výjimky lze tuto podporu poskytnout podle tohoto nařízení na náhradu škody způsobené přírodními pohromami nebo některými nepříznivými povětrnostními podmínkami. V zájmu zajištění právní jistoty je vhodné stanovit jasná kritéria s cílem rozhodnout, zda je určitý podnik pro účely tohoto nařízení považován za podnik v obtížích.

(15)

Prosazování pravidel státní podpory do značné míry závisí na spolupráci členských států. Členské státy by proto měly přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto nařízením, včetně souladu jednotlivé podpory podle tohoto nařízení poskytnuté.

(16)

S ohledem na potřebu najít patřičnou rovnováhu mezi minimalizací narušování hospodářské soutěže v podporovaném odvětví a cíli tohoto nařízení by podle tohoto nařízení neměla být vyňata jednotlivá podpora, která překračuje stanovenou maximální částku, ať už je či není poskytována v rámci režimu podpory vyňatého tímto nařízením.

(17)

Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinné kontroly by se toto nařízení mělo použít pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provádět posouzení rizik (dále jen „transparentní podpora“).

(18)

Toto nařízení by mělo stanovit podmínky, za nichž lze určité zvláštní nástroje podpory, jako jsou půjčky, záruky, daňová opatření a zejména vratné zálohy považovat za transparentní. Podpora obsažená v zárukách by se měla považovat za transparentní, pokud byl hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií „safe harbour“ stanovených pro příslušnou kategorii podniku. V případě malých a středních podniků se ve sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na státní podpory ve formě záruk (9) uvádí výše ročních prémií, při jejichž překročení by se státní záruka za podporu nepovažovala. Pro účely tohoto nařízení by se za transparentní neměly považovat kapitálové injekce a opatření rizikového kapitálu.

(19)

Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a působí jako pobídka k dalšímu rozvoji činností nebo projektů, nemělo by se toto nařízení použít na podporu těch činností, které by příjemce v každém případě vykonával, a to i bez poskytnutí podpory. Podpora by měla být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU v souladu s tímto nařízením pouze v případech, kdy činnost nebo práce na podporovaném projektu byla zahájena až poté, co příjemce podal písemnou žádost o podporu.

(20)

Pro automatické režimy podpory v podobě daňových zvýhodnění by měla i nadále platit zvláštní podmínka motivačního účinku, vzhledem k tomu, že tento druh podpory je poskytován jinými postupy než ostatní kategorie podpory. Tyto režimy by měly být přijaty již před zahájením prací na podporovaném projektu nebo podporované činnosti. Tato podmínka by se však neměla použít v případě následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí daňový režim v podobě daňových zvýhodnění. Pro účely posouzení motivačního účinku těchto režimů je rozhodující okamžik, k němuž bylo daňové opatření poprvé zavedeno v původním režimu, jenž byl poté nahrazen režimem následným.

(21)

Pro výpočet intenzity podpory by se měly použít pouze způsobilé náklady. Na základě tohoto nařízení by neměla být vyňata podpora, která přesahuje příslušnou intenzitu podpory v důsledku zahrnutí nezpůsobilých nákladů. Identifikace způsobilých nákladů by měla být podpořena jednoznačnými, konkrétními a aktuálními doklady. Veškeré použité číselné údaje by se měly uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků. Podpora splatná v několika splátkách by měla být diskontována na hodnotu platnou k datu poskytnutí. Na hodnotu k datu poskytnutí podpory by měly být diskontovány rovněž způsobilé náklady. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování nebo pro výpočet výše podpory, jež nemá podobu dotace, by měla být diskontní, resp. referenční sazba použitelná v době poskytnutí podpory, kterou stanoví sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (10). Je-li podpora poskytnuta ve formě daňových zvýhodnění, měly by být jednotlivé tranše podpory diskontovány pomocí diskontních sazeb platných k příslušným datům, kdy nastala účinnost těchto daňových zvýhodnění. Mělo by se podporovat využívání podpory ve formě vratných záloh, jelikož tyto nástroje pro sdílení rizik přispívají k posílení motivačního účinku podpory. Proto je vhodné stanovit, že je-li podpora poskytována ve formě vratných záloh, může být platná intenzita podpory stanovená v tomto nařízení navýšena.

(22)

V případě budoucího daňového zvýhodnění nemusí být použitelná diskontní sazba ani přesná výše jednotlivých tranší podpory předem známa. V těchto případech by členské státy měly předem stanovit horní limit diskontované hodnoty podpory, který respektuje příslušnou intenzitu podpory. Jakmile je následně výše tranše podpory k danému datu známa, diskontování lze provést pomocí diskontní sazby v té době použitelné. Diskontovaná hodnota jednotlivých tranší podpory by se měla odečítat od celkového horního limitu („omezená částka“).

(23)

Za účelem určení, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory stanovené v tomto nařízení, by se u podporované činnosti nebo projektu měl brát v úvahu celkový objem státní podpory. Toto nařízení by kromě toho mělo stanovit podmínky, za nichž lze jednotlivé kategorie podpory kumulovat. Podporu vyňatou tímto nařízením a jinou slučitelnou podporu vyňatou podle jiných nařízení nebo podporu schválenou Komisí lze kumulovat, pokud se tato opatření týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů. Pokud se různé zdroje podpory týkají týchž – částečně či plně se překrývajících – identifikovatelných způsobilých nákladů, kumulace by měla být přípustná až do dosažení nejvyšší intenzity podpory nebo výše podpory použitelné pro danou podporu podle tohoto nařízení. Toto nařízení by také mělo stanovit zvláštní pravidla pro kumulaci opatření podpory s podporou de minimis. Podpora de minimis často není poskytována na pokrytí konkrétních identifikovatelných způsobilých nákladů nebo není k takovýmto nákladům přiřaditelná. V takovém případě by mělo být možné podporu de minimis volně kumulovat se státní podporou vyňatou z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení. Je-li však podpora de minimis poskytnuta k pokrytí týchž identifikovatelných způsobilých nákladů jako státní podpora vyňatá z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, kumulace by měla být přípustná pouze do výše maximální intenzity podpory podle kapitoly III tohoto nařízení.

(24)

Vzhledem k tomu, že státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU je v zásadě zakázána, je důležité, aby bylo možné ověřit, zda je podpora poskytována v souladu s platnými pravidly. Transparentnost státní podpory je proto nezbytná pro správné uplatňování pravidel SFEU a vede k lepšímu dodržování pravidel, větší odpovědnosti, vzájemnému hodnocení a – v konečném důsledku – k efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků. V zájmu transparentnosti by členským státům mělo být uloženo, aby na regionální nebo vnitrostátní úrovni zřídily souhrnné internetové stránky věnované státní podpoře, na nichž by byly uvedeny souhrnné informace o jednotlivých opatřeních podpory vyňatých podle tohoto nařízení. Tato povinnost by měla být podmínkou slučitelnosti jednotlivé podpory s vnitřním trhem. V souladu se zavedenou praxí pro zveřejňování informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (11) by se měl používat standardní formát, který umožňuje informace vyhledávat, stahovat a jednoduše zveřejňovat na internetu. Odkazy na internetové stránky všech členských států věnované státním podporám by měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise. Souhrnné informace o jednotlivých opatřeních podpory vyňatých podle tohoto nařízení by měly být zveřejněny na internetových stránkách Komise v souladu s článkem 3 nařízení (EU) 2015/1588.

(25)

V zájmu účinné kontroly opatření podpory v souladu s nařízením (EU) 2015/1588 je vhodné stanovit požadavky na zprávy členských států týkající se opatření podpory, která byla vyňata podle tohoto nařízení, a uplatňování tohoto nařízení. Mimoto je vhodné stanovit pravidla pro záznamy o podpoře vyňaté tímto nařízením, které by členskými státy měly být uchovávány, s ohledem na promlčecí lhůtu stanovenou v článku 17 nařízení Rady (EU) 2015/1589 (12). A konečně, každá jednotlivá podpora by měla obsahovat výslovný odkaz na toto nařízení.

(26)

K posílení účinnosti podmínek slučitelnosti podle tohoto nařízení by mělo být možné, aby Komise odňala výhodu blokové výjimky pro budoucí opatření podpory v případě, že tyto požadavky nebudou plněny. Komise by měla mít možnost omezit toto odnětí výhody blokové výjimky na určité druhy podpory, určité příjemce nebo opatření podpory přijatá určitými orgány, týká-li se nedodržování tohoto nařízení pouze určité omezené skupiny opatření nebo určitých orgánů. Takové cílené odnětí výhody by mělo být přiměřeným prostředkem nápravy, který by přímo souvisel se zjištěným případem nedodržení tohoto nařízení. V případě nedodržení podmínek slučitelnosti, které jsou stanoveny v kapitolách I a III, se toto nařízení na poskytnutou podporu vztahovat nebude, a ta proto bude považována za protiprávní podporu, kterou Komise přezkoumá v rámci příslušného postupu podle nařízení (EU) 2015/1588. V případě nesplnění požadavků stanovených v kapitole II nemá odnětí výhody blokové výjimky pro budoucí opatření podpory žádný vliv na skutečnost, že na minulá opatření vyhovující tomuto nařízení se bloková výjimka vztahovala.

(27)

Za účelem odstranění rozdílů, které mohou vést k narušení hospodářské soutěže, pro usnadnění koordinace mezi různými iniciativami Unie a členských států, které se zaměřují na malé a střední podniky, jakož i z důvodu administrativní a právní jistoty by definice malých a středních podniků použitá pro účely tohoto nařízení měla vycházet z definice v doporučení Komise 2003/361/ES (13).

(28)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na druhy podpory poskytované v odvětví rybolovu a akvakultury, které byly Komisí v minulosti systematicky schvalovány. Tato podpora by neměla vyžadovat individuální posuzování slučitelnosti s vnitřním trhem ze strany Komise v každém jednotlivém případě, za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené v nařízení (EU) 2021/1139 a ve společné rybářské politice.

(29)

V souladu s čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU je podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami slučitelná s vnitřním trhem. V zájmu právní jistoty je nutné vymezit druhy událostí, které lze považovat za přírodní pohromu, na niž se výjimka podle tohoto nařízení vztahuje. Pro účely tohoto nařízení by za přírodní pohromy mělo být považováno zemětřesení, sesuvy půdy, záplavy, zejména záplavy způsobené vodami z přetékajících řek a jezer, laviny, tornáda, hurikány, sopečné erupce a samovolné přírodní požáry.

(30)

Rybolov a akvakultura jsou odvětvími, která jsou obzvláště vystavena nepříznivým povětrnostním podmínkám a nákazám zvířat. Zkušenosti ukazují, že těmito jevy bývají mimořádně zasažena a rybářům v jejich důsledku vznikají značné škody. Opatření zaměřená na odpovídající pojištění a náhradu těchto škod jsou považována za vhodný nástroj, který podnikům pomůže z těchto škod se zotavit a pokračovat v činnosti, čímž zajišťuje rozvoj hospodářských činností v těchto odvětvích.

(31)

Za přírodní pohromy ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU by neměly být považovány škody způsobené nepříznivými povětrnostními podmínkami, např. bouřemi, mrazem, krupobitím, ledem, deštěm či suchem, k nimž dochází spíše pravidelně. Je-li však jejich dopad na hospodářskou činnost takový, že je lze k přírodní pohromě přirovnat, podpora určená na nápravu škody způsobené nepříznivými povětrnostními podmínkami by měla být považována za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

(32)

Aby bylo zajištěno, že výjimka se skutečně vztahuje na podporu poskytnutou na náhradu škod způsobených přírodními pohromami a nepříznivými povětrnostními podmínkami, jež lze k přírodní pohromě přirovnat, mělo by toto nařízení podle zavedených postupů stanovit podmínky, za nichž mohou uvedené režimy podpory uvedené blokové výjimky využít. Tyto podmínky by se měly týkat zejména formálního uznání události za přírodní pohromu nebo nepříznivé povětrnostní podmínky, jež lze k přírodní pohromě přirovnat, ze strany příslušných orgánů členských států a přímé příčinné souvislosti mezi přírodní pohromou a škodou vzniklou podniku, který je příjemcem podpory, přičemž tímto příjemcem může být i podnik v obtížích, a měly by zajistit, že nebude docházet k nadměrné náhradě škody. Náhrada škody by neměla přesáhnout rámec nezbytný k tomu, aby příjemci byl umožněn návrat ke stavu, který panoval před tím, než k události došlo.

(33)

Rybolov a akvakultura jsou odvětvími, v nichž není dostatečná motivace k individuálním opatřením, navzdory skutečnosti, že úhrnný výsledek individuálních opatření by byl ku společnému prospěchu všech uživatelů. Z tohoto důvodu by podpora na ochranu a obnovu mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů a na režimy náhrady v rámci udržitelného provozování rybolovných činností, včetně sběru odpadu z moře, měla být považována za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

(34)

Na základě zkušeností Komise v této oblasti by politika státní podpory měla podléhat pravidelnému přezkumu. Doba použitelnosti tohoto nařízení by proto měla být omezená a měla by být stanovena přechodná ustanovení. S ohledem na skutečnost, že podmínky pro poskytnutí podpory podle tohoto nařízení jsou úzce spjaty s podmínkami stanovenými pro použití nařízení (EU) 2021/1139, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, je vhodné sladit dobu použitelnosti tohoto nařízení s dobou trvání fondu ENRAF.

(35)

Pokud by doba platnosti tohoto nařízení uplynula bez prodloužení, režimy podpor již vyňaté tímto nařízením by měly být vyňaty ještě po dobu dalších šesti měsíců,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se použije na podporu poskytovanou malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce a zpracování produktů rybolovu a akvakultury nebo jejich uvádění na trh.

2.   Toto nařízení se použije rovněž na podporu poskytovanou jakémukoli podniku působícímu v oblasti produkce a zpracování produktů rybolovu a akvakultury nebo jejich uvádění na trh určenou na náhradu škod způsobených přírodními pohromami v souladu s článkem 46 nebo některými nepříznivými povětrnostními podmínkami v souladu s článkem 47, bez ohledu na velikost příjemce podpory.

3.   Toto nařízení se nepoužije na:

a)

podporu, jejíž výše se stanoví podle ceny nebo množství produktů uvedených na trh;

b)

podporu činností spojených s vývozem do třetích zemí nebo členských států, a to podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím, podporu na zřízení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné náklady spojené s vývozní činností;

c)

podporu podmíněnou použitím domácího zboží na úkor dováženého zboží;

d)

podporu poskytovanou podnikům v obtížích, s výjimkou podpory na náhradu škody způsobené přírodními pohromami nebo nepříznivými povětrnostními podmínkami, jež lze k přírodní pohromě přirovnat;

e)

režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vydán inkasní příkaz; výjimku představují režimy podpory na náhradu škody způsobené přírodními pohromami nebo nepříznivými povětrnostními podmínkami, jež lze k přírodní pohromě přirovnat;

f)

podporu ad hoc ve prospěch podniku zmíněného v písmenu e);

g)

podporu poskytnutou na činnosti, které by nebyly k podpoře způsobilé podle článku 13 nařízení (EU) 2021/1139;

h)

podporu poskytnutou podnikům, jejichž žádost o podporu z fondu ENRAF je nepřípustná z důvodů stanovených v čl. 11 odst. 1 a 3 nařízení (EU) 2021/1139.

4.   Toto nařízení se nepoužije na opatření státní podpory, která jako taková podmínkami, které jsou s nimi spojeny, nebo způsobem svého financování nevyhnutelně vedou k porušení práva Unie, zejména:

a)

podporu, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě. Přípustný je však požadavek, aby v okamžiku vyplacení podpory měl příjemce v členském státě, jenž podporu poskytuje, provozovnu či pobočku;

b)

podporu, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce používat domácí zboží nebo služby;

c)

podporu, která omezuje možnost příjemců využívat výsledky výzkumu, vývoje a inovací v jiných členských státech.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

1)

„podporou ad hoc“ rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

2)

„podporou“ rozumí jakékoliv opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 SFEU;

3)

„intenzitou podpory“ rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů, před srážkou daně či jiných poplatků;

4)

„režimem podpory“ rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;

5)

„datem poskytnutí podpory“ rozumí datum, kdy příjemce podle platného vnitrostátního právního režimu získá na podporu právní nárok;

6)

„následným daňovým režimem“ rozumí režim v podobě daňových zvýhodnění, který představuje pozměněnou verzi dřívějšího režimu v podobě daňových zvýhodnění a nahrazuje ho;

7)

„produkty rybolovu a akvakultury“ rozumějí produkty vymezené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1379/2013 (14);

8)

„hrubým grantovým ekvivalentem“ rozumí výše, jíž by podpora dosáhla, kdyby byla příjemci poskytnuta formou dotace, před srážkou daně či jiných poplatků;

9)

„jednotlivou podporou“ rozumí:

a)

podpora ad hoc;

b)

poskytnutí podpory jednotlivým příjemcům na základě režimu podpory;

10)

„přírodní pohromou“ rozumí zemětřesení, laviny, sesuvy půdy, záplavy, tornáda, hurikány, sopečné erupce a samovolné přírodní požáry;

11)

„chráněným druhem zvířat“ rozumějí veškeré druhy zvířat chráněné právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy;

12)

„vratnou zálohou“ rozumí půjčka na projekt, která se vyplácí v jedné či více splátkách a její podmínky splacení závisejí na výsledku projektu;

13)

„malými a středními podniky“ rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I;

14)

„zahájením prací“ rozumí buď zahájení stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek k objednání zařízení či jiný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, podle toho, co nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti. V případě převzetí podniků se „zahájením prací“ rozumí okamžik nabytí majetku v přímé souvislosti s odkupovanou provozovnou;

15)

„podnikem v obtížích“ rozumí podnik, u něhož nastane alespoň jedna z následujících okolností:

a)

v případě společnosti s ručením omezením (která není malým a středním podnikem, jehož existence nepřesahuje tři roky): pokud v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, je-li výsledek získaný odečtením kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za vlastní kapitál společnosti) záporný a svou výší přesahuje polovinu upsaného základního kapitálu. Pro účely této definice se za „společnost s ručením omezeným“ považují zejména formy společností uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (15) a „základní kapitál“ zahrnuje případně jakékoli emisní ážio;

b)

v případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (která není malým nebo středním podnikem, jehož existence nepřesahuje tři roky): pokud v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti“, považují zejména formy společností uvedené v příloze II směrnice 2013/34/EU;

c)

pokud vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo tento podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost jeho věřitelů;

d)

pokud podnik obdržel podporu na záchranu a dosud nesplatil půjčku nebo neukončil záruku, nebo pokud obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace.

Článek 3

Prahová hodnota oznamovací povinnosti

1.   Toto nařízení se nepoužije na jednotlivou podporu jakéhokoli projektu, jehož způsobilé náklady přesahují 2 miliony EUR nebo u něhož hrubý grantový ekvivalent podpory přesahuje 1 milion EUR na příjemce za rok.

2.   Prahovou hodnotu stanovenou v odstavci 1 nelze obejít umělým rozčleněním režimů či projektů podpory.

Článek 4

Podmínky vynětí

1.   Režimy podpory, jednotlivá podpora poskytnutá na základě těchto režimů a podpora ad hoc jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 nebo 3 SFEU a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud tato podpora splňuje všechny podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, jakož i zvláštní podmínky pro příslušnou kategorii podpory stanovené v kapitole III tohoto nařízení.

2.   Opatření podpory mohou být podle tohoto nařízení vyňata pouze za předpokladu, že výslovně stanoví, že po dobu trvání podpory a až pěti let od poslední platby jsou příjemci podpory povinni dodržovat pravidla společné rybářské politiky.

Článek 5

Transparentnost podpory

1.   Toto nařízení se použije pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provádět posouzení rizik („transparentní podpora“).

2.   Za transparentní se považují níže uvedené kategorie podpory:

a)

podpora sestávající z dotací a ze subvencí úrokových sazeb;

b)

podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl její hrubý grantový ekvivalent vypočten pomocí referenční sazby platné v době poskytnutí podpory;

c)

podpora obsažená v zárukách:

i)

jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočten na základě prémií „safe harbour“, stanovených ve sdělení Komise, nebo

ii)

jestliže před provedením opatření byla Komisi – v souladu s jejím tehdy platným nařízením v oblasti státních podpor – oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu záruky a Komise tuto metodiku schválila na základě sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk, nebo jakéhokoli sdělení, které uvedené sdělení nahradilo, a jestliže se tato schválená metodika výslovně týká typu záruky a typu hlavní transakce, o něž se v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení jedná;

d)

podpora v podobě daňových zvýhodnění, pokud dané opatření stanoví horní mez, která zajišťuje, že nebude překročena příslušná prahová hodnota;

e)

podpora v podobě vratných záloh, pokud celková nominální výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty podle tohoto nařízení, nebo pokud byla předtím, než bylo opatření provedeno, Komisi oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu vratné zálohy a Komise tuto metodiku schválila.

3.   Pro účely tohoto nařízení se za transparentní nepovažují tyto kategorie podpor:

a)

podpora spočívající v kapitálových injekcích;

b)

podpora obsažená v opatření v oblasti rizikového financování.

Článek 6

Motivační účinek

1.   Toto nařízení se použije pouze na podporu, která má motivační účinek.

2.   Podpora se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce předložil dotčenému členskému státu písemnou žádost o podporu před zahájením prací na projektu nebo před zahájením činnosti. Žádost o podporu musí obsahovat minimálně tyto údaje:

a)

název a velikost podniku;

b)

popis projektu nebo činnosti, včetně data jejich zahájení a ukončení;

c)

místo realizace projektu nebo výkonu činnosti;

d)

seznam způsobilých nákladů;

e)

druh podpory (dotace, půjčka, záruka, vratná záloha či jiný) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt nebo činnost zapotřebí.

3.   Opatření v podobě daňových zvýhodnění se považují za opatření s motivačním účinkem, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

opatření zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatňování rozhodovací pravomoci členského státu a

b)

opatření bylo schváleno a vstoupilo v platnost před zahájením prací na podporovaném projektu nebo podporované činnosti. Tento požadavek se však nepoužije v případě následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí režim ve formě daňového zvýhodnění.

4.   U podpory určené k náhradě škody způsobené přírodními pohromami, nepříznivými povětrnostními podmínkami, jež lze k přírodní pohromě přirovnat, nebo chráněnými druhy zvířat, se nevyžaduje motivační účinek nebo se má za to, že existuje, jsou-li splněny podmínky stanovené v článcích 44, 45 a 46.

Článek 7

Intenzita podpory a způsobilé náklady

1.   Pro účely výpočtu intenzity podpory a způsobilých nákladů se všechny použité číselné údaje uvádějí před srážkou daně nebo jiných poplatků. Způsobilé náklady musí být doloženy písemnými doklady, které musí být jasné, konkrétní a aktuální. Pro podporu není způsobilá daň z přidané hodnoty (DPH) vyjma toho, je-li podle vnitrostátních předpisů neodečitatelná.

2.   Je-li podpora poskytnuta jinak než formou dotace, stanoví se její výše jako hrubý grantový ekvivalent podpory.

3.   Podpora splatná v několika splátkách je diskontována na hodnotu platnou k datu poskytnutí podpory. Způsobilé náklady jsou diskontovány na hodnotu platnou k datu poskytnutí podpory. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování, je diskontní sazba platná k datu poskytnutí podpory.

4.   Je-li podpora poskytnuta formou daňového zvýhodnění, jednotlivé tranše podpory se diskontují pomocí diskontní sazby platné k jednotlivým datům, kdy nastala účinnost daňového zvýhodnění.

5.   Je-li podpora poskytnuta formou vratných záloh, které jsou vzhledem k neexistenci schválené metodiky pro výpočet jejich hrubého grantového ekvivalentu vyjádřeny procentem způsobilých nákladů, a jestliže opatření stanoví, že v případě úspěšného výsledku projektu, stanoveného na základě přiměřené a uvážlivé hypotézy, budou zálohy vráceny spolu s úroky, jejichž sazba bude rovna minimálně diskontní sazbě platné k datu poskytnutí podpory, lze maximální intenzitu podpory stanovenou v kapitole III navýšit o 10 procentních bodů, aniž by byla překročena míra intenzity podpory ve výši 100 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.

6.   Způsobilé náklady musí splňovat požadavky článků 53 až 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (16).

Článek 8

Kumulace

1.   Při zjišťování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v článku 3 a maximální intenzity podpory stanovené v kapitole III, se bere v potaz celková částka opatření státní podpory pro podporovanou činnost, projekt či podnik, bez ohledu na to, zda je tato podpora financována z místních, regionálních, celostátních nebo unijních zdrojů.

2.   Podpory, které jsou vyňaty tímto nařízením, lze kumulovat s:

a)

jinou státní podporou, pokud se tato opatření týkají jiných identifikovatelných způsobilých nákladů;

b)

jinou státní podporou na úhradu týchž – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů, avšak pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory vztahující se na danou podporu podle tohoto nařízení.

3.   Státní podporu vyňatou tímto nařízením nelze kumulovat s podporou de minimis na tytéž způsobilé náklady, pokud by taková kumulace vedla k překročení intenzity podpory uvedené v kapitole III.

Článek 9

Zveřejňování a informování

1.   Dotčený členský stát zajistí, aby v modulu Komise pro transparentnost státní podpory nebo na souhrnné internetové stránce věnované státní podpoře, na celostátní nebo regionální úrovni, byly zveřejněny tyto informace:

a)

souhrnné informace podle článku 11 ve standardizovaném formátu stanoveném v příloze II, nebo odkaz na tyto informace;

b)

úplné znění každého opatření podpory podle článku 11, nebo odkaz umožňující přístup k tomuto úplnému znění;

c)

informace o každém poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 10 000 EUR.

Informace uvedené v písmenech a), b) a c) prvního odstavce se zveřejní v souladu s přílohou III.

2.   V případě režimů v podobě daňových zvýhodnění se podmínky stanovené v odst. 1 písm. c) pokládají za splněné, pokud členský stát zveřejní požadované informace o výši jednotlivých podpor v následujících rozpětích (v milionech EUR):

a)

0,03–0,2;

b)

0,2–0,4;

c)

0,4–0,6;

d)

0,6–0,8;

e)

0,8–1.

3.   Informace uvedené v odst. 1 písm. c) musí být uspořádány a být přístupné ve standardizovaném formátu, který je stanoven v příloze III, a musí být možné jejich efektivní vyhledávání a stahování. Informace uvedené v odstavci 1 se zveřejní ve lhůtě šesti měsíců od poskytnutí podpory nebo – v případě podpory v podobě daňových zvýhodnění – ve lhůtě jednoho roku od data, k němuž se předkládá daňové přiznání, a musí být k dispozici po dobu alespoň deseti let ode dne, kdy byla podpora poskytnuta.

4.   Každý režim podpory i jednotlivá podpora musí obsahovat výslovný odkaz na toto nařízení, s uvedením jeho názvu a informací o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a na zvláštní ustanovení kapitoly III, jichž se podpora dotýká, popřípadě na vnitrostátní právní předpis, který zajišťuje dodržení příslušných ustanovení tohoto nařízení. Připojí se prováděcí předpisy a změny.

5.   Komise na svých internetových stránkách zveřejní:

a)

odkazy na internetové stránky věnované státní podpoře, uvedené v odstavci 1 tohoto článku;

b)

souhrnné informace podle článku 11.

KAPITOLA II

MONITOROVÁNÍ

Článek 10

Odnětí výhody blokové výjimky

Pokud členský stát poskytne podporu, která je údajně vyňata z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, aniž by splňovala podmínky stanovené v kapitolách I, II a III, může Komise poté, co danému členskému státu umožní sdělit jeho stanovisko, přijmout rozhodnutí, podle něhož veškerá nebo některá budoucí opatření podpory přijatá dotčeným členským státem, která by jinak požadavky tohoto nařízení splňovala, musí být oznámena Komisi podle čl. 108 odst. 3 SFEU. Oznamovací povinnost lze omezit na opatření, jimiž se poskytují určité druhy podpory, opatření ve prospěch určitých příjemců nebo opatření přijatá určitými orgány dotčeného členského státu.

Článek 11

Podávání zpráv

1.   Členské státy zašlou Komisi – v elektronické podobě – výroční zprávu podle kapitoly III nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (17) o používání tohoto nařízení za každý celý rok nebo každou část roku, během nichž se toto nařízení použije.

2.   Členské státy rovněž předají Komisi, prostřednictvím jejího systému pro elektronické oznamování, souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém podle tohoto nařízení, a to ve standardizovaném formátu stanoveném v příloze II, spolu s odkazem umožňujícím přístup k úplnému znění opatření podpory, včetně změn tohoto opatření, do dvaceti pracovních dnů ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti.

Článek 12

Kontrola

Členské státy vedou podrobné záznamy s informacemi a podklady, které jsou nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky tohoto nařízení. Tyto záznamy se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory ad hoc nebo ode dne, kdy byla poskytnuta poslední podpora v rámci daného režimu. Dotčený členský stát poskytne Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo v takové delší lhůtě, jaká je případně stanovena v žádosti, všechny informace a podklady, které Komise považuje za nezbytné ke kontrole uplatňování tohoto nařízení.

KAPITOLA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO RŮZNÉ KATEGORIE PODPORY

ODDÍL 1

Podpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů

Článek 13

Obecné podmínky

Každá podpora podle tohoto oddílu musí splňovat tyto obecné podmínky:

a)

je-li poskytnuta pro rybářské plavidlo Unie, toto plavidlo nesmí být převedeno ani změnit vlajku mimo Unii po dobu nejméně pěti let od poslední platby pro podporovanou operaci. Pokud je plavidlo v průběhu tohoto období převedeno nebo změní vlajku, členský stát vybere částky neoprávněně vyplacené na tuto operaci zpět, a to v poměrné výši odpovídající období, během něhož podmínka stanovená v první větě tohoto bodu nebyla splněna;

b)

provozní náklady nejsou způsobilé, není-li v tomto oddíle výslovně stanoveno jinak.

Článek 14

Podpora na inovace

1.   Podpora na inovace v odvětví rybolovu, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud se zaměřuje na vývoj nebo zavádění nových nebo podstatně zdokonalených produktů a vybavení, nových nebo zdokonalených postupů a technik a nových nebo zdokonalených řídicích a organizačních systémů, a to i na úrovni zpracování a uvádění na trh.

2.   Operace z této podpory financované jsou prováděny vědeckým nebo technickým subjektem uznaným členským státem nebo Unií, nebo ve spolupráci s takovým subjektem. Tento vědecký nebo technický subjekt ověřuje výsledky těchto operací, nebo prostřednictvím takového subjektu.

3.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 15

Podpora na poradenské služby

1.   Podpora na poradenské služby, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na zlepšení celkové výkonnosti a konkurenceschopnosti podniků a na podporu udržitelného rybolovu;

b)

poradenské služby mají některou z těchto forem:

i)

studie proveditelnosti a poradenské služby, které posuzují životaschopnost opatření potenciálně způsobilých pro podporu podle kapitoly II hlavy II nařízení (EU) 2021/1139;

ii)

poskytování odborného poradenství v oblasti environmentální udržitelnosti se zaměřením na omezení a pokud možno odstranění nepříznivých dopadů rybolovných činností na mořské, suchozemské a sladkovodní ekosystémy;

iii)

poskytování odborného poradenství v oblasti obchodních a marketingových strategií.

2.   Studie proveditelnosti, poradenské služby a poradenství podle odst. 1 písm. b) musí být poskytovány vědeckými, akademickými, odbornými nebo technickými subjekty nebo subjekty poskytujícími ekonomické poradenství, jejichž odborná způsobilost splňuje požadavky vnitrostátních právních předpisů.

3.   Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje provozovatelům a organizacím rybářů, včetně organizací producentů.

4.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na opatření. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 16

Podpora na partnerství mezi vědci a rybáři

1.   Podpora na partnerství mezi vědci a rybáři, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na podporu předávání znalostí mezi vědci a rybáři;

b)

podporuje:

i)

vytváření sítí, dohod o partnerství či sdružení mezi jedním či více nezávislými vědeckými subjekty a rybáři nebo jednou či více organizacemi rybářů, s případnou účastí technických subjektů;

ii)

činnosti prováděné v rámci sítí, dohod o partnerství či sdružení podle bodu i). Tyto činnosti mohou zahrnovat činnosti v oblasti shromažďování a správy údajů, studie, pilotní projekty, šíření znalostí a výsledků výzkumu, semináře a osvědčené postupy.

2.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 17

Podpora na posílení lidského kapitálu, tvorby pracovních příležitostí a sociálního dialogu

1.   Podpora na posílení lidského kapitálu, tvorby pracovních příležitostí a sociálního dialogu, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud je určena na:

a)

odbornou přípravu, celoživotní učení, společné projekty, šíření poznatků ekonomické, technické, regulační nebo vědecké povahy a inovativních postupů a osvojování nových odborných dovedností, zejména dovedností spojených s udržitelným řízením mořských ekosystémů, hygienou, zdravím, bezpečností, činnostmi v námořním odvětví, inovacemi a podnikáním;

b)

vytváření sítí a výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami, včetně organizací prosazujících rovné příležitosti mezi muži a ženami, úlohu žen v rybářských komunitách a nedostatečně zastoupené skupiny zapojené do drobného pobřežního rybolovu nebo rybolovu uskutečňovaného z břehu;

c)

sociální dialog na unijní, vnitrostátní, regionální či místní úrovni zahrnující rybáře, sociální partnery a jiné příslušné zúčastněné strany.

2.   Podpora ve prospěch činností uvedených v odstavci 1 může být rovněž poskytnuta manželkám nebo manželům samostatně výdělečně činných rybářů nebo – v míře odpovídající rozsahu uznání vnitrostátními právními předpisy – životním partnerům samostatně výdělečně činných rybářů, kteří nejsou zaměstnanci ani obchodními partnery a kteří se za podmínek uvedených ve vnitrostátních právních předpisech obvykle podílejí na činnostech samostatně výdělečně činné osoby a provádějí stejné nebo pomocné úkoly.

3.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 18

Podpora na usnadnění diverzifikace a nových forem příjmu

1.   Podpora na usnadnění diverzifikace a nových forem příjmu, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na podporu investic přispívajících k diverzifikaci příjmů rybářů prostřednictvím rozvoje doplňkových činností, včetně investic do plavidel, cestovního ruchu s nabídkou rybaření, restaurací, environmentálních služeb v oblasti rybolovu a vzdělávacích činností týkajících se rybaření;

b)

podporuje rybáře, kteří:

i)

předloží podnikatelský plán pro rozvoj svých nových činností a

ii)

mají odpovídající profesní dovednosti, které mohou být získány prostřednictvím operací financovaných podle čl. 17 odst. 3 písm. a).

2.   Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytne pouze v případě, že doplňkové činnosti se vážou k hlavní rybolovné činnosti daného rybáře.

3.   Částka této podpory nepřesáhne 50 % rozpočtu předpokládaného v podnikatelském plánu pro jednotlivou operaci a maximální výši 75 000 EUR pro jednotlivého příjemce.

Článek 19

Podpora na zlepšení zdraví, bezpečnosti a pracovních podmínek rybářů

1.   Podpora na zlepšení zdraví, bezpečnosti a pracovních podmínek rybářů, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se poskytuje pouze na investice do lodí nebo do osobního vybavení a tyto investice přesahují rámec požadavků podle unijního či vnitrostátního práva;

b)

nepodporuje operace, které zvyšují hrubou prostornost rybářského plavidla.

2.   V rámci operací, jejichž cílem je zvýšení bezpečnosti rybářů na palubě rybářských plavidel, je pro podporu způsobilý nákup a případná instalace těchto položek:

a)

záchranných vorů;

b)

hydrostatických uvolňovacích zařízení pro záchranné vory;

c)

osobních nouzových majáků pro určení polohy, například nouzových radiomajáků pro určení polohy (EPIRB), jež mohou být zabudovány do záchranných vest a/nebo pracovních oděvů rybářů;

d)

osobních plovacích prostředků (PFD), zejména plovoucích nebo záchranných obleků, záchranných kruhů a vest;

e)

nouzových světlic;

f)

lanových vrhacích zařízení;

g)

záchranných prostředků k vytažení osob z vody;

h)

prostředků požární ochrany, jako jsou hasicí přístroje, hasicí roušky, detektory kouře a požární hlásiče, dýchací přístroje;

i)

požárních dveří;

j)

uzavíracích kohoutů k palivovým nádržím;

k)

detektorů plynu a hlásičů úniku plynu;

l)

stokových čerpadel a hlásičů překročení povolené hladiny podpalubní vody;

m)

zařízení pro rádiovou a satelitní komunikaci;

n)

vodotěsných poklopů a dveří;

o)

krytů strojních zařízení, jako jsou vrátky nebo navijáky sítí;

p)

lodních můstků a přístupových žebříků;

q)

pátracího, palubního nebo nouzového osvětlení;

r)

bezpečnostních uvolňovacích mechanismů pro případy, kdy se do rybolovného zařízení zachytí pod vodou nějaká překážka;

s)

bezpečnostních kamer a monitorů;

t)

zařízení a prvků nezbytných ke zvýšení bezpečnosti na palubě.

3.   V rámci operací nebo zajišťování vybavení, jejichž cílem je zlepšit zdravotní podmínky rybářů na rybářských plavidlech, jsou pro podporu způsobilá tato opatření:

a)

nákup a instalace lékárniček;

b)

nákup léků a přístrojů pro naléhavé ošetření na plavidlech;

c)

zajištění telemedicíny včetně e-technologií, zařízení a lékařských zobrazovacích metod používaných při konzultacích na dálku z plavidel;

d)

zajištění návodů a příruček za účelem zlepšení zdravotní úrovně na plavidlech;

e)

informační kampaně za účelem zlepšení zdravotní úrovně na plavidlech.

4.   V rámci operací nebo zajišťování vybavení, jejichž cílem je zlepšit hygienické podmínky rybářů na palubě rybářských plavidel, je pro podporu způsobilý nákup a případná instalace těchto položek:

a)

sanitárních zařízení, jako jsou toalety a umývárny;

b)

kuchyňského vybavení a zařízení pro skladování jídla;

c)

čisticích zařízení pro přeměnu vody na pitnou;

d)

úklidového vybavení pro udržování hygienických podmínek na plavidlech;

e)

návodů a příruček týkajících se zlepšování hygienické úrovně na plavidlech, včetně softwarových nástrojů.

5)   V rámci operací nebo zajišťování vybavení, jejichž cílem je zlepšit pracovní podmínky na rybářských plavidlech, je pro podporu způsobilý nákup a případná instalace těchto položek:

a)

palubních zábradlí;

b)

palubních přístřešků a modernizace kabin s cílem poskytnout ochranu před nepříznivým počasím;

c)

prvků vztahujících se ke zvýšení bezpečnosti v kabinách a zajištění společných prostor pro posádku;

d)

vybavení redukujícího ruční zvedání těžkých předmětů, s výjimkou strojů přímo souvisejících s rybolovnými činnostmi, například vrátků;

e)

protiskluzových nátěrů a gumových rohoží;

f)

protihlukové a tepelné izolace a zařízení zlepšujícího ventilaci;

g)

pracovních oděvů a bezpečnostních zařízení, například nepromokavých bezpečnostních bot, ochranných pomůcek na oči a dýchací cesty, ochranných rukavic a přileb nebo zabezpečení proti pádům;

h)

nouzového a bezpečnostního výstražného značení;

i)

analýzy a vyhodnocení rizik za účelem zjištění rizik pro rybáře v přístavu nebo během plavby a přijetí opatření k předejití nebo snížení rizik;

j)

návodů a příruček týkajících se zlepšení pracovních podmínek na plavidlech.

6.   Podpora se poskytuje rybářům nebo majitelům rybářských plavidel.

7.   Pokud operace spočívá v investici do plavidla, podpora se za období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 neposkytne pro totéž rybářské plavidlo a stejný druh investice více než jednou. Pokud operace spočívá v investici do osobního vybavení, podpora se za období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 neposkytne pro téhož příjemce a stejný druh vybavení více než jednou.

8.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 20

Podpora na vzájemné fondy pro krize v oblasti veřejného zdraví, nepříznivé povětrnostní podmínky a ekologické havárie

1.   Podpora na vzájemné fondy pro krize v oblasti veřejného zdraví, nepříznivé povětrnostní podmínky a ekologické havárie, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na přispívání do vzájemných fondů pro účely platby finančních náhrad rybářům za hospodářské ztráty způsobené krizemi v oblasti veřejného zdraví, nepříznivými povětrnostními podmínkami nebo ekologickými haváriemi a za náklady na záchranu rybářů nebo rybářských plavidel při nehodách, k nimž dojde na moři během rybolovu;

b)

kombinace finanční náhrady vyplacené vzájemnými fondy podle tohoto článku s jinými unijními či vnitrostátními nástroji nebo systémy soukromého pojištění nevede k nadměrné náhradě převyšující vzniklou ekonomickou ztrátu.

2.   Pro účely tohoto článku:

a)

krize v oblasti veřejného zdraví, nepříznivé povětrnostní podmínky, ekologické havárie nebo nehody na moři, uvedené v odst. 1 písm. a), musí být příslušným orgánem členského státu formálně uznány;

b)

„vzájemným fondem“ se rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s vnitrostátními právními předpisy, v jehož rámci se přidružení rybáři mohou pojistit a jsou jim vypláceny náhrady za hospodářské ztráty způsobené událostmi, jejichž výčet je uveden v odst. 1 písm. a). Vzájemný fond musí mít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu, a jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za jakékoli vzniklé dluhy.

3.   Příspěvky uvedené v odst. 1 písm. a) se vztahují pouze na částky vyplácené vzájemným fondem jako finanční náhrady rybářům a mohou pokrývat nejvýše 50 % těchto částek. Správní náklady spojené se zřízením vzájemných fondů nejsou pro podporu způsobilé.

4.   Příspěvky uvedené v odst. 1 písm. a) se poskytují pouze na pokrytí ztrát způsobených krizemi v oblasti veřejného zdraví, nepříznivými povětrnostními podmínkami, ekologickými haváriemi nebo nehodami na moři, které přesahují hodnotu 30 % ročního obratu dotčeného podniku, stanoveného na základě průměrného obratu tohoto podniku v předchozích třech kalendářních letech.

5.   Podpora se neposkytuje na počáteční základní kapitál.

Článek 21

Podpora ve prospěch systémů přidělování rybolovných práv

1.   Podpora ve prospěch systémů přidělování rybolovných práv, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na podporu navrhování, vývoje, sledování, hodnocení a řízení systémů pro přidělování rybolovných práv jednotlivým členským státům v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 s cílem přizpůsobit rybolovné činnosti rybolovným právům;

b)

se poskytuje právnickým nebo fyzickým osobám nebo organizacím rybářů uznaným příslušným členským státem, včetně uznaných organizací producentů zapojených do kolektivního řízení systémů přidělování rybolovných práv.

2.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.

Článek 22

Podpora na omezení dopadu rybolovu na mořské prostředí a přizpůsobení rybolovu ochraně druhů

1.   Podpora na omezení dopadu rybolovu na mořské prostředí a přizpůsobení rybolovu ochraně druhů, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí, podporu postupného odstranění výmětů a usnadnění přechodu na udržitelné využívání živých mořských biologických zdrojů v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

podporuje investice do:

i)

vybavení zvyšujícího velikostní nebo druhovou selektivitu lovných zařízení;

ii)

plavidel nebo vybavení odstraňujících výměty tím, že předcházejí nežádoucím úlovkům komerčních populací a omezují je, nebo nakládajících s nežádoucími úlovky, které mají být vyloženy v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;

iii)

vybavení omezujícího, a pokud možno eliminujícího fyzikální a biologické dopady rybolovu na ekosystém nebo mořské dno;

iv)

vybavení chránícího lovná zařízení a úlovky proti savcům a ptákům chráněným směrnicí Rady 92/43/EHS (18) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (19), za předpokladu, že tím není narušena selektivita rybolovných zařízení a že jsou zavedena všechna odpovídající opatření s cílem zabránit způsobení fyzické újmy predátorům.

2)   Podpora se za období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 neposkytne pro totéž rybářské plavidlo Unie a stejný typ vybavení více než jednou.

3)   Podpora se poskytne pouze v případě, že rybolovné zařízení nebo jiné vybavení uvedené v odst. 1 písm. b) má prokazatelně lepší výběr velikosti nebo prokazatelně nižší dopad na ekosystém a necílové druhy než standardní zařízení nebo jiné vybavení povolené podle práva Unie nebo příslušného vnitrostátního právního předpisu přijatého v rámci regionalizace podle nařízení (EU) č. 1380/2013.

4)   Podpora se poskytuje

a)

majitelům rybářských plavidel Unie, která jsou registrována jako aktivní plavidla a která prováděla rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu;

b)

rybářům, kteří vlastní zařízení, které má být vyměněno, a kteří pracovali na palubě rybářského plavidla Unie po dobu nejméně 60 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu;

c)

organizacím rybářů uznaným členským státem.

5.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.

Článek 23

Podpora na inovace související se zachováním mořských biologických zdrojů

1.   Podpora na inovace související se zachováním mořských biologických zdrojů, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na přispívání k postupnému odstranění výmětů a vedlejších úlovků a usnadnění přechodu na udržitelné využívání živých mořských biologických zdrojů v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a na snížení dopadu rybolovu na mořské prostředí a vlivu chráněných predátorů;

b)

podporuje operace zaměřené na vývoj a zavádění nových technických a organizačních znalostí, které snižují dopad rybolovných činností na životní prostředí, včetně dokonalejších rybolovných technik a lepší selektivity lovných zařízení, nebo na dosažení udržitelnějšího využívání mořských biologických zdrojů a koexistence s chráněnými predátory;

c)

podporované operace jsou prováděny vědeckým nebo technickým subjektem uznaným členským státem, který výsledky těchto operací ověřuje, nebo ve spolupráci s takovým subjektem;

d)

výsledky podporovaných operací jsou členským státem vhodně zveřejněny.

2)   Podíl rybářských plavidel zapojených do projektů financovaných podle tohoto článku nepřekročí 5 % počtu plavidel vnitrostátního loďstva nebo 5 % hrubé prostornosti vnitrostátního loďstva, vypočtených v době přijetí podpůrného nástroje.

3)   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 24

Podpora na ochranu a obnovu mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů a na režimy náhrady v rámci udržitelného provozování rybolovných činností

1.   Podpora na ochranu a obnovu mořské biologické rozmanitosti a ekosystémů a na režimy náhrady v rámci udržitelného provozování rybolovných činností, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU.

2.   Podpora podle tohoto článku je určena na tyto operace:

a)

sběr odpadu z moře prováděný rybáři, například pasivní sběr ztracených rybolovných zařízení a odpadu z moře; pro podporu jsou způsobilá tato opatření:

i)

odstraňování ztracených rybolovných zařízení z moře, zejména za účelem potírání nechtěného odlovu;

ii)

nákup a případná instalace zařízení, jež slouží ke sběru a skladování odpadu, na plavidlech;

iii)

vytváření programů sběru odpadu určených pro zapojené rybáře, včetně finančních pobídek;

iv)

nákup a případná instalace zařízení pro skladování a recyklaci odpadu umístěných v rybářských přístavech;

v)

komunikační, informační a osvětové kampaně s cílem pobídnout rybáře a další zúčastněné strany k účasti na projektech zaměřených na odstraňování ztracených rybolovných zařízení;

vi)

školení rybářů a zástupců přístavů.

b)

výstavbu, instalaci nebo modernizaci statických nebo mobilních zařízení určených k ochraně a rozvoji mořských živočichů a rostlin, včetně jejich vědecké přípravy a hodnocení; pro podporu jsou způsobilá tato opatření:

i)

nákup a případná instalace zařízení k ochraně mořských oblastí před rybolovem vlečnými sítěmi;

ii)

nákup a případná instalace zařízení pro obnovu narušených mořských ekosystémů;

iii)

náklady související s přípravnými pracemi, například průzkumem, vědeckými studiemi nebo posudky.

V rámci operací podle bodů i) až iv) nejsou způsobilé tyto náklady:

pořízení plavidla za účelem jeho potopení a využití jako umělého útesu,

náklady související s výstavbou a údržbou lovných zařízení s uzavíracím mechanismem, s výjimkou nákladů stanovených v bodě iv);

c)

přispívání k lepšímu řízení nebo zachování mořských biologických zdrojů instalací těchto položek, přijetím těchto opatření nebo realizací těchto projektů:

i)

kruhových háčků;

ii)

akustických odpuzujících zařízení na sítě;

iii)

zařízení pro zpětné vypouštění náhodně ulovených želv (TED);

iv)

návazců;

v)

dalších nástrojů nebo zařízení, jež se osvědčily při zamezování náhodného odlovu chráněných druhů;

vi)

školení rybářů zaměřených na lepší řízení nebo zachování mořských biologických zdrojů;

vii)

projektů zaměřených na pobřežní stanoviště významná pro ryby, ptáky a další organismy;

viii)

projektů zaměřených na oblasti významné pro rozmnožování ryb, například pobřežní mokřady;

ix)

nahrazování stávajících rybolovných zařízení rybolovnými zařízeními s malým dopadem, náklady na vrše a vězence, přívlače a ruční lovné šňůry;

d)

systémy pro náhradu škod na úlovcích způsobených savci a ptáky chráněnými směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES;

e)

účast na dalších opatřeních zaměřených na zachování a posílení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, například obnovování specifických mořských a pobřežních stanovišť na podporu udržitelných rybích populací, včetně jejich vědecké přípravy a hodnocení; pro podporu jsou způsobilé náklady spojené s těmito opatřeními:

i)

náklady související s programy testování nových monitorovacích technik, a zejména:

dálkově řízenými elektronickými monitorovacími systémy, například kamerovými systémy, k monitorování a zaznamenávání náhodných odlovů chráněných druhů,

zaznamenáváním oceánografických údajů, například teploty, slanosti, planktonu, vodního květu nebo zákalu,

mapováním invazních nepůvodních druhů,

opatřeními, včetně studií, ke kontrole šíření invazních nepůvodních druhů;

ii)

finanční pobídky pro instalaci přístrojů, které slouží k automatickému monitorování a zaznamenávání oceánografických údajů, například teploty, slanosti, planktonu, vodního květu nebo zákalu, na plavidlech;

iii)

opatření snižující fyzikální a chemické znečištění;

iv)

opatření snižující další fyzikální zátěž, včetně antropogenního podvodního hluku, který negativně ovlivňuje biologickou rozmanitost;

v)

pozitivní opatření k zachování zdrojů, zaměřená na ochranu a zachování živočichů a rostlin, včetně obnovení populací původních druhů nebo osazení těmito druhy, a používání zásad zelené infrastruktury, uvedených ve sdělení Komise o zelené infrastruktuře (20);

vi)

opatření ke kontrole nebo odstranění invazních nepůvodních druhů.

3.   Podpora podle odst. 2 písm. d) je podmíněna formálním uznáním těchto systémů ze strany příslušných orgánů členských států. Členské státy dále zajistí, aby nedocházelo k nadměrné náhradě škody v důsledku kombinace unijních, vnitrostátních a soukromých systémů náhrady škody.

4.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.

Článek 25

Podpora na zvýšení energetické účinnosti a zmírnění dopadů změny klimatu

1.   Podpora na zvýšení energetické účinnosti a zmírnění dopadů změny klimatu, s výjimkou podpory na výměnu nebo modernizaci motorů, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU.

2.   Podpora podle tohoto článku je určena na tyto operace:

a)

investice do vybavení nebo plavidel zaměřené na snížení emisí znečišťujících látek nebo skleníkových plynů a zvýšení energetické účinnosti rybářských plavidel. Investice do rybolovných zařízení jsou rovněž způsobilé, za předpokladu, že nenarušují selektivitu daného rybolovného zařízení.

i)

V rámci operací, jejichž cílem je zlepšit hydrodynamické vlastnosti trupu plavidla, jsou pro podporu způsobilé náklady související s těmito opatřeními:

investice do stabilizačních mechanismů, například bočních kýlů a hruškovitých přídí, které přispívají ke zlepšení plavebních vlastností a stability,

náklady související s používáním netoxických – například měděných – nátěrů proti obrůstání za účelem snížení tření,

náklady vztahující se ke kormidelnímu zařízení, například na ovládací systémy kormidelního zařízení a větší počet kormidel, jejichž účelem je omezit používání kormidla v závislosti na počasí a plavebních podmínkách,

zkoušení nádrží za účelem poskytnutí podkladů pro zlepšování hydrodynamických vlastností.

Pro financování podle tohoto odstavce nejsou způsobilé náklady související se základní údržbou trupu.

ii)

V rámci operací, jejichž cílem je vylepšit pohonný systém plavidla, jsou pro podporu způsobilé náklady související s nákupem a případnou instalací těchto položek:

energeticky účinných šroubů včetně hnacích hřídelí,

katalyzátorů,

energeticky účinných generátorů, například generátorů využívajících vodík nebo přírodní plyn,

pohonných prvků využívajících obnovitelné zdroje energie, například plachtoví, kitů, větrných turbín, turbín nebo solárních panelů,

příďových dokormidlovacích zařízení,

přestavby motorů na pohon na biopaliva,

ekonoměrů, systémů pro řízení spotřeby paliva a monitorovacích systémů,

investice do dýz, které vylepšují pohonný systém.

iii)

V rámci investic do rybolovných zařízení a rybolovného vybavení jsou pro podporu způsobilé náklady související s těmito opatřeními:

výměnou vlečného zařízení za alternativní zařízení,

úpravami vlečného zařízení,

investicemi do vybavení pro monitorování vlečného zařízení.

iv)

V rámci investic, jejichž cílem je snížení spotřeby elektrické nebo tepelné energie, jsou pro podporu způsobilé tyto náklady:

investice do zlepšování chladicích, mrazicích nebo izolačních systémů v případě plavidel kratších než 18 m,

investice, jejichž účelem je podpořit recyklaci tepla na plavidle spočívající v opětovném zachycování tepla a jeho opětovném využívání při pomocných činnostech na plavidle.

b)

audity a programy energetické účinnosti;

c)

studie, jejichž cílem je posoudit přispění alternativních pohonných systémů a konstrukcí trupu k energetické účinnosti rybářských plavidel.

3.   Podpora činností podle odstavce 2 se poskytuje pouze majitelům rybářských plavidel a za období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 se pro totéž rybářské plavidlo a stejný druh investice neposkytne více než jednou.

4.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se maximální míra intenzity podpory.

Článek 26

Podpora na přidanou hodnotu, kvalitu produktů a využívání nežádoucích úlovků

1.   Podpora na přidanou hodnotu, kvalitu produktů a využívání nežádoucích úlovků, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na zlepšení přidané hodnoty nebo kvality ulovených ryb;

b)

podporuje:

i)

investice dodávající produktům rybolovu přidanou hodnotu, zejména tím, že rybářům umožňují provádět zpracování, uvádění na trh a přímý prodej vlastních úlovků;

ii)

inovativní investice do plavidel, které zlepšují kvalitu produktů rybolovu.

2.   Podpora uvedená v odst. 1 písm. b) bodě ii) je podmíněna používáním selektivních lovných zařízení, která mají minimalizovat nežádoucí úlovky, a poskytuje se pouze majitelům rybářských plavidel Unie, která prováděla rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 60 dnů během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu.

3.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 27

Podpora na rybářské přístavy, místa vykládky, aukční síně a přístřešky

1.   Podpora na rybářské přístavy, místa vykládky, aukční síně a přístřešky, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na zlepšování kvality, kontroly a sledovatelnosti vyložených produktů, zvyšování energetické účinnosti, přispívání k ochraně životního prostředí nebo zlepšování bezpečnosti a pracovních podmínek;

b)

podporuje investice, které:

i)

zlepšují infrastrukturu rybářských přístavů, aukčních síní, míst vykládky a přístřešků, včetně investic do vybavení s cílem zajistit vhodná zařízení pro příjem ztracených lovných zařízení a odpadu sebraných z moře;

ii)

usnadňují plnění povinnosti vykládky všech úlovků v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 a čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1379/2013 nebo dodávají přidanou hodnotu nedostatečně využívaným složkám úlovků;

iii)

zlepšují bezpečnost rybářů výstavbou nebo modernizací přístřešků.

2.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se maximální míra intenzity podpory.

Článek 28

Podpora na vnitrozemský rybolov a vnitrozemské vodní živočichy a rostliny

1.   Podpora na vnitrozemský rybolov a vnitrozemské vodní živočichy a rostliny, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud je jejím cílem snížení dopadu vnitrozemského rybolovu na životní prostředí, zvýšení energetické účinnosti, zvýšení hodnoty nebo kvality vyložených ryb nebo zlepšení zdravotních, bezpečnostních a pracovních podmínek, lidského kapitálu a odborné přípravy.

2.   Podpora podle tohoto článku je určena na tyto investice:

a)

do podpory lidského kapitálu, tvorby pracovních míst a sociálního dialogu podle článku 17, za podmínek v uvedeném článku stanovených;

b)

do plavidel nebo osobního vybavení podle článku 19, za podmínek v uvedeném článku stanovených;

c)

do vybavení a typů operací podle článku 22, za podmínek stanovených v uvedeném článku;

d)

do zlepšování energetické účinnosti a zmírňování účinků změny klimatu podle článku 25, za podmínek v uvedeném článku stanovených;

e)

do zvýšení hodnoty nebo kvality ulovených ryb podle článku 26, za podmínek v uvedeném článku stanovených;

f)

do rybářských přístavů, přístřešků a míst vykládky podle článku 27, za podmínek v uvedeném článku stanovených.

3.   Může zajišťovat podporu rozvoje a usnadňování inovací v souladu s článkem 14, poradenských služeb v souladu s článkem 15 a partnerství mezi vědci a rybáři v souladu s článkem 16.

4.   S cílem podpořit u vnitrozemských rybářů diverzifikaci může být podpora určena na diverzifikaci vnitrozemských rybolovných činností na doplňkové činnosti za podmínek stanovených v článku 18.

5.   Pro účely odstavce 2 se:

a)

rybářskými plavidly podle článků 19, 22, 25 a 26 rozumějí plavidla působící výhradně ve vnitrozemských vodách;

b)

mořským prostředím podle článku 22 rozumí prostředí, ve kterém působí vnitrozemské rybářské plavidlo.

6.   Za účelem ochrany a rozvoje vodních živočichů a rostlin může být podpora určena na:

a)

řízení, obnovu a monitorování lokalit soustavy NATURA 2000, na něž mají vliv rybolovné činnosti, a obnovu vnitrozemských vod v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (21), včetně míst pro tření ryb a migračních tras pro stěhovavé druhy ryb, aniž by tím byl dotčen čl. 24 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení a za případné účasti vnitrozemských rybářů;

b)

výstavbu, modernizaci nebo instalaci statických nebo mobilních zařízení určených k ochraně a rozvoji vodních živočichů a rostlin, včetně jejich vědecké přípravy, monitorování a hodnocení.

7.   Členské státy zajistí, aby plavidla, která obdrží podporu podle tohoto článku, i nadále působila výhradně ve vnitrozemských vodách.

8.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se maximální míra intenzity podpory.

ODDÍL 2

Podpora udržitelných činností v oblasti akvakultury

Článek 29

Obecné podmínky

1.   Každá podpora podle tohoto oddílu musí splňovat tyto obecné podmínky:

a)

musí se omezovat na podniky akvakultury, není-li v tomto nařízení výslovně uvedeno jinak;

b)

podnikatelé vstupující do tohoto odvětví předloží podnikatelský plán, a pokud jsou investice vyšší než 50 000 EUR, rovněž studii proveditelnosti, zahrnující posouzení dopadů operací na životní prostředí;

c)

pokud operace spočívají v investicích do zařízení nebo infrastruktury pro zajištění souladu s budoucími požadavky v oblasti životního prostředí, zdraví lidí či zvířat, hygieny nebo dobrých životních podmínek zvířat podle právních předpisů Unie, podporu lze poskytnout do dne, jímž se tyto požadavky stanou pro podniky závaznými;

d)

podpora se neposkytuje na chov geneticky upravených organismů;

e)

podpora se neposkytuje na operace v oblasti akvakultury prováděné v chráněných mořských oblastech, pokud příslušný orgán členského státu na základě posouzení dopadu na životní prostředí dospěl k závěru, že daná operace by měla významný nepříznivý dopad na životní prostředí, který nelze dostatečně zmírnit.

2.   Podpora podle tohoto oddílu se poskytne pouze v případě, že na základě nezávislé marketingové zprávy je jasně prokázáno, že daný produkt má slibné a udržitelné vyhlídky na trhu.

Článek 30

Podpora na inovace v odvětví akvakultury

1.   Podpora na inovace v odvětví akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

podněcuje k inovacím v odvětví akvakultury;

b)

jejím cílem je:

i)

rozvíjet v akvakulturních hospodářstvích technické, vědecké nebo organizační znalosti, které zejména snižují dopad na životní prostředí, snižují závislost na rybím mase a oleji, podporují udržitelné využívání zdrojů v akvakultuře, zlepšují životní podmínky zvířat nebo usnadňují nové udržitelné metody produkce;

ii)

vyvíjet nebo uvádět na trh nové akvakulturní druhy s tržním potenciálem, nové nebo podstatně zdokonalené produkty, nové nebo zdokonalené postupy či nové nebo zdokonalené řídicí a organizační systémy;

iii)

zkoumat technickou nebo ekonomickou proveditelnost inovativních produktů či procesů.

2.   Operace podle tohoto článku musí být prováděny veřejnými nebo soukromými vědeckými nebo technickými subjekty uznanými příslušným členským státem, které výsledky těchto operací ověřují, nebo ve spolupráci s takovými subjekty.

3.   Výsledky operací, které podporu získaly, musí být členským státem vhodně zveřejněny.

4.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 31

Podpora na investice zvyšující produktivitu v akvakultuře

1.   Podpora na investice zvyšující produktivitu v akvakultuře, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud se zaměřuje na:

a)

produktivní investice do akvakultury;

b)

diverzifikaci produkce akvakultury a chovaných druhů;

c)

modernizaci akvakulturních jednotek, včetně zlepšování pracovních a bezpečnostních podmínek pracovníků v odvětví akvakultury;

d)

zlepšování a modernizaci související se zdravím a dobrými životními podmínkami zvířat, včetně nákupu zařízení zaměřeného na ochranu hospodářství před volně žijícími predátory;

e)

investice snižující nepříznivý dopad nebo posilující příznivé účinky na životní prostředí a zvyšující účinnost využívání zdrojů;

f)

investice do zvyšování kvality produktů akvakultury nebo dodávání přidané hodnoty těmto produktům;

g)

obnovu stávajících rybníků nebo lagun využívaných pro akvakulturu prostřednictvím odbahnění nebo investice s cílem zabránit usazování bahna;

h)

diverzifikaci příjmů pocházejících z podniků akvakultury prostřednictvím rozvoje doplňkových aktivit;

i)

investice umožňující podstatné omezení dopadu podniků akvakultury na využívání a kvalitu vody, zejména díky snížení množství použité vody nebo použitých chemikálií, antibiotik a dalších léčiv nebo zlepšení kvality vody na výstupu, a to včetně nasazení multi-trofických systémů akvakultury;

j)

prosazování uzavřených systémů akvakultury, v nichž jsou produkty akvakultury chovány v uzavřených systémech s recirkulací, čímž je minimalizována spotřeba vody;

k)

investice zvyšující energetickou účinnost a podporující přechod podniků akvakultury na obnovitelné zdroje energie.

2.   Podpora podle odst. 1 písm. h) se poskytne podnikům akvakultury pouze v případě, že doplňkové činnosti souvisejí s hlavní činností podniku akvakultury, včetně cestovního ruchu s nabídkou rybaření, environmentálních služeb v oblasti akvakultury nebo vzdělávacích činností týkajících se akvakultury.

3.   Podporu podle odstavce 1 tohoto článku lze poskytnout na investice do zvýšení produkce a/nebo modernizace existujících podniků akvakultury nebo výstavbu nových výrobních kapacit za předpokladu, že takový rozvoj je v souladu s plánem rozvoje akvakultury podle článku 34 nařízení (EU) č. 1380/2013.

4.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se maximální míra intenzity podpory.

Článek 32

Podpora na řídící, pomocné a poradenské služby pro hospodářství akvakultury

1.   Podpora na řídící, pomocné a poradenské služby pro hospodářství akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

zlepšuje celkovou výkonnost a konkurenceschopnost hospodářství akvakultury;

b)

omezuje nepříznivý dopad hospodářství akvakultury na životní prostředí;

c)

podporuje nákup poradenských služeb technické, vědecké, právní, ekologické či ekonomické povahy pro tato hospodářství. Poskytuje se pouze malým a středním podnikům působícím v oblasti akvakultury nebo organizacím působícím v oblasti akvakultury, včetně organizací producentů a sdružení organizací producentů působících v této oblasti.

2.   Poradenské služby podle odst. 1 písm. c) se týkají:

a)

potřeb v oblasti řízení za účelem zajištění souladu akvakulturních hospodářství s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy v oblasti životního prostředí, jakož i s požadavky územního plánování námořních prostor;

b)

posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (22) a směrnice 92/43/EHS;

c)

potřeb v oblasti řízení za účelem zajištění souladu akvakulturních hospodářství s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek vodních živočichů nebo veřejného zdraví;

d)

norem vycházejících z právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů;

e)

obchodních a marketingových strategií.

3.   Tyto služby jsou poskytovány vědeckými nebo technickými subjekty, jakož i subjekty poskytujícími právnické nebo ekonomické poradenství, které mají potřebnou odbornou způsobilost uznanou členským státem.

4.   Podporu pro každou jednotlivou kategorii poradenských služeb podle odstavce 2 obdrží příjemci nejvýše jednou ročně.

5.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 33

Podpora ve prospěch lidského kapitálu a vytváření sítí v akvakultuře

1.   Podpora ve prospěch lidského kapitálu a vytváření sítí v akvakultuře, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud se zaměřuje na:

a)

odbornou profesní přípravu, celoživotní učení, šíření poznatků vědecké a technické povahy a inovačních postupů, osvojování nových odborných dovedností v oblasti akvakultury a snižování dopadu operací v oblasti akvakultury na životní prostředí;

b)

zlepšování pracovních podmínek a prosazování bezpečnosti při práci;

c)

vytváření sítí a výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi podniky akvakultury nebo profesními organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami, včetně vědeckých a technických subjektů a subjektů podporujících rovné příležitosti mezi muži a ženami.

2.   Podpora podle v odst. 1 písm. a) se neposkytuje velkým podnikům působícím v oblasti akvakultury, pokud se nezapojují do sdílení znalostí s malými a středními podniky působícími v oblasti akvakultury.

3.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 34

Zvyšování potenciálu akvakulturních oblastí

1.   Podpora na zvyšování potenciálu akvakulturních oblastí, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

pozitivně přispívá k rozvoji akvakulturních oblastí a infrastruktury a omezuje nepříznivý dopad jejich provozu na životní prostředí;

b)

podporuje:

i)

určení a mapování nejvhodnějších oblastí pro rozvoj akvakultury, s případným přihlédnutím k procesům územního plánování, a určení a mapování oblastí, kde by akvakultura měla být v zájmu zachování úlohy těchto oblastí ve fungování ekosystémů vyloučena;

ii)

zlepšování a rozvoj podpůrných zařízení a infrastruktury nezbytných ke zvýšení potenciálu akvakulturních oblastí a snížení nepříznivých dopadů akvakultury na životní prostředí, včetně investic do pozemkových úprav, dodávek energie či správy vodních zdrojů;

iii)

opatření přijatá a provedená příslušnými orgány v souladu s čl. 9 odst. 1 směrnice 2009/147/ES nebo čl. 16 odst. 1 směrnice 92/43/EHS s cílem předcházet závažným škodám na akvakultuře;

iv)

opatření přijatá a provedená příslušnými orgány v návaznosti na zjištění zvýšeného úhynu nebo nákaz podle článku 10 směrnice Rady 2006/88/ES (23). Tato opatření mohou zahrnovat přijetí akčních plánů týkajících se korýšů, jejichž účelem je ochrana, obnovení a řízení přírodních výskytišť a oblastí lovu korýšů, včetně podpory pro producenty korýšů na jejich údržbu.

2.   Příjemcem podpory podle tohoto článku mohou být pouze podniky, jimž bylo plnění úkolů uvedených v odst. 1 písm. b) svěřeno příslušným členským státem.

3.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 35

Podpora nových chovatelů působících v oblasti udržitelné akvakultury

1.   Podpora nových chovatelů působících v oblasti udržitelné akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

podporuje rozvoj podnikání v oblasti akvakultury;

b)

podporuje zřizování podniků udržitelné akvakultury nově začínajícími chovateli.

2.   Podpora se poskytuje chovatelům v oblasti akvakultury zahajujícím podnikání v odvětví za předpokladu, že:

a)

mají odpovídající profesní dovednosti a způsobilost;

b)

zřizují poprvé mikropodnik nebo malý podnik v oblasti akvakultury a sami ho řídí a

c)

předloží podnikatelský plán pro rozvoj svých činností v oblasti akvakultury.

3.   Pro získání odpovídajících profesních dovedností mohou chovatelé v oblasti akvakultury zahajující podnikání v odvětví využít podporu podle čl. 33 odst. 1.

4.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 36

Podpora na přechod na systémy řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí a na ekologickou akvakulturu

1.   Podpora na přechod na systémy řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí a na ekologickou akvakulturu, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

podporuje rozvoj ekologické nebo energeticky účinné akvakultury;

b)

podporuje:

i)

přechod produkce akvakultury z konvenčních metod na ekologickou akvakulturu ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (24) a v souladu s nařízením Komise (ES) č. 710/2009 (25);

ii)

účast v systémech Unie pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (26).

2.   Podpora se poskytuje pouze pro přechod příjemců, kteří se zavážou k účasti v systému EMAS na dobu nejméně tří let nebo k dodržování požadavků ekologické produkce po dobu nejméně pěti let.

3.   Podpora se poskytuje ve formě finančního vyrovnání za dobu nejvýše tří let v období přechodu podniku na ekologickou produkci nebo během přípravy na účast v systému EMAS. Členské státy vycházejí při výpočtu vyrovnání:

a)

ze ztráty příjmů nebo z dodatečných nákladů vynaložených v období přechodu z konvenční na ekologickou produkci u operací způsobilých podle odst. 1 písm. b) bodu i) nebo

b)

z dodatečných nákladů vyplývajících z přihlášení k účasti a přípravy na účast v systému EMAS u operací způsobilých podle odst. 1 písm. b) bodu ii).

4.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 37

Podpora na akvakulturu poskytující environmentální služby

1.   Podpora na akvakulturu poskytující environmentální služby, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

podporuje rozvoj akvakultury poskytující environmentální služby;

b)

podporuje:

i)

metody akvakultury slučitelné se specifickými environmentálními potřebami a podléhající specifickým požadavkům na řízení vyplývajícím z vymezení oblastí NATURA 2000 v souladu se směrnicemi 92/43/EHS a 2009/147/ES;

ii)

náklady přímo související s účastí na zachovávání a rozmnožování vodních živočichů ex situ v rámci programů pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti vypracovaných veřejnými orgány nebo pod jejich dohledem;

iii)

operace v oblasti akvakultury zahrnující ochranu a zlepšování životního prostředí a biologické rozmanitosti a udržování krajiny a tradičních charakteristik akvakulturních oblastí.

2.   Podpora podle odst. 1 písm. b) bodu i) tohoto článku se poskytuje formou ročního vyrovnání za vynaložené dodatečné náklady a/nebo ušlé příjmy v důsledku požadavků na řízení v dotčených oblastech, souvisejících s prováděním směrnic 92/43/EHS nebo 2009/147/ES.

3.   Podpora podle odst. 1 písm. b) bodu iii) se poskytuje pouze příjemcům, kteří se zavážou plnit po dobu nejméně pěti let požadavky na ochranu vodního prostředí přesahující rámec pouhého uplatňování právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů. Environmentální přínosy operace se prokazují předem provedeným posouzením ze strany příslušných subjektů určených členským státem, nejsou-li environmentální přínosy dané operace již uznány.

4.   Podpora podle odst. 1 písm. b) bodu iii) se poskytuje formou ročního vyrovnání za vynaložené dodatečné náklady a/nebo ušlé příjmy.

5.   Výsledky operací, které získaly podporu podle tohoto článku, musí být členským státem vhodně zveřejněny.

6.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.

Článek 38

Podpora na opatření na ochranu veřejného zdraví

1.   Podpora na opatření na ochranu veřejného zdraví, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud je určena na systém finanční vyrovnávání pro chovatele měkkýšů za dočasné přerušení sběru chovaných měkkýšů, pokud k tomuto přerušení dojde výhradně z důvodů ochrany veřejného zdraví.

2.   Podporu podle odstavce 1 lze poskytnout pouze v případě, že uzavření klasifikované produkční či sádkovací oblasti v souladu s článkem 62 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/627 (27) vyplývá z šíření toxinogenního planktonu nebo přítomnosti planktonu obsahujícího biotoxiny, které převyšují hodnoty stanovené v kapitole V oddíle VII přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (28), a pokud:

a)

kontaminace trvá po dobu více než čtyř po sobě jdoucích měsíců nebo

b)

ztráta vyplývající z přerušení sběru přesahuje hodnotu 25 % ročního obratu dotčeného podniku, stanoveného na základě průměrného obratu podniku ve třech kalendářních letech předcházejících roku, v němž k přerušení sběru došlo.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) mohou členské státy stanovit zvláštní pravidla výpočtu pro společnosti s dobou činnosti kratší než tři roky.

3.   Maximální doba, za niž lze vyrovnání v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 poskytnout, je 12 měsíců. V řádně odůvodněných případech lze tuto dobu jednou prodloužit, a to nejvýše o dalších 12 měsíců na celkovou dobu nejvýše 24 měsíců.

4.   Podpora a veškeré další platby obdržené za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě pojistných smluv, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 39

Podpora na opatření v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat

1.   Podpora na opatření v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat v podnicích akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

se zaměřuje na podporu zdraví a dobrých životních podmínek zvířat v podnicích akvakultury, mimo jiné z hlediska prevence a biologické bezpečnosti;

b)

podporuje:

i)

náklady na tlumení a eradikaci chorob v akvakultuře uvedených v čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (29) nebo v Kodexu zdraví vodních živočichu Světové organizace pro zdraví zvířat, včetně provozních nákladů nezbytných k plnění povinností v rámci eradikačního plánu;

ii)

rozvoj osvědčených postupů a kodexů chování, obecných i specifických pro určité druhy, v oblasti biologické bezpečnosti nebo zdraví a dobrých životních podmínek zvířat v akvakultuře;

iii)

iniciativy zaměřené na snižování závislosti akvakultury na veterinárních léčivých přípravcích;

iv)

veterinární nebo farmaceutické studie a šíření a výměnu informací a osvědčených postupů v oblasti veterinárních chorob v akvakultuře s cílem prosazovat správné používání veterinárních léčivých přípravků;

v)

zřizování a provozování sdružení na ochranu zdraví v odvětví akvakultury, uznaných členskými státy;

vi)

finanční vyrovnání poskytované chovatelům měkkýšů za dočasné přerušení činností z důvodu mimořádného hromadného úhynu, pokud jeho roční míra přesáhne hodnotu 20 % nebo pokud ztráta vyplývající z přerušení činnosti přesáhne hodnotu 35 % ročního obratu dotčeného podniku, stanoveného na základě jeho průměrného obratu ve třech kalendářních letech předcházejících roku, kdy k přerušení činností došlo.

2.   Podpora podle odst. 1 písm. b) bodu iv) se nevztahuje na nákup veterinárních léčivých přípravků.

3.   Výsledky studií financovaných podle odst. 1 písm. b) bodu iv) musí být členským státem vhodně zveřejněny.

4.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.

Článek 40

Podpora na pojištění populace akvakultury

1.   Podpora na pojištění populace akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

podporuje zajištění příjmů producentů akvakultury;

b)

přispívá na pojištění populací akvakultury, které kryje hospodářské ztráty způsobené alespoň jedním z těchto faktorů:

i)

přírodními pohromami;

ii)

nepříznivými povětrnostními podmínkami;

iii)

náhlými změnami kvality a množství vody, za něž není odpovědný provozovatel;

iv)

nákazami postihujícími akvakulturu nebo závadami či zničením produkčních zařízení, za něž není odpovědný provozovatel;

v)

krizemi v oblasti veřejného zdraví.

2.   Výskyt okolností uvedených v odst. 1 písm. b) v oblasti akvakultury musí být formálně uznán dotčeným členským státem.

3.   Členské státy mohou případně předem stanovit kritéria, na jejichž základě se formální uznání podle odstavce 2 považuje za udělené.

4.   Podpora se poskytuje pouze na smlouvy o pojištění populací akvakultury, které kryjí hospodářské ztráty podle odstavce 1 přesahující 30 % průměrného ročního obratu chovatele v oblasti akvakultury, stanoveného na základě jeho průměrného obratu ve třech kalendářních letech předcházejících roku, v němž k hospodářským ztrátám došlo.

5.   Finanční příspěvky uvedené v odst. 1 písm. b) se vztahují pouze na částky hrazené z pojištění populací akvakultury v rámci finančního odškodnění příjemce a mohou pokrývat až 50 % těchto částek. Správní náklady spojené se sjednáním pojištění nejsou pro podporu způsobilé.

ODDÍL 3

Opatření související s uváděním na trh a zpracováním

Článek 41

Podpora na opatření pro uvádění produktů na trh

1.   Podpora na opatření pro uvádění produktů na trh, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

podporuje opatření pro uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh;

b)

jejím cílem je:

i)

vytvářet organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizace uznané podle kapitoly II oddílu II nařízení (EU) č. 1379/2013;

ii)

nacházet nové trhy a zlepšovat podmínky pro uvádění na trh pro produkty rybolovu a akvakultury, zahrnující:

druhy s tržním potenciálem,

nežádoucí úlovky komerčních populací vyložené v souladu s technickými opatřeními, článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 a čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1379/2013,

produkty rybolovu a akvakultury získané s využitím metod s malým dopadem na životní prostředí nebo produkty ekologické akvakultury ve smyslu nařízení (ES) č. 834/2007;

iii)

podporovat kvalitu a přidanou hodnotu usnadněním:

žádosti o registraci daného produktu a přizpůsobení se dotčených provozovatelů příslušným požadavkům na shodu a certifikaci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (30),

certifikace a podpory produktů udržitelného rybolovu a akvakultury, včetně produktů drobného pobřežního rybolovu, a metod zpracování šetrných k životnímu prostředí,

přímého prodeje produktů rybolovu rybáři věnujícími se drobnému pobřežnímu rybolovu nebo rybolovu ze břehu,

prezentace a balení produktů;

iv)

přispívat k transparentnosti produkce a trhů a provádění průzkumů trhu a studií o závislosti Unie na dovozech;

v)

přispívat k sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury a v příslušných případech k vytvoření celounijní ekoznačky pro produkty rybolovu a akvakultury podle nařízení (EU) č. 1379/2013;

vi)

vytvořit standardní smlouvy pro malé a střední podniky, slučitelné s právem Unie;

vii)

vést regionální, celostátní nebo nadnárodní komunikační a propagační kampaně, které nejsou zaměřeny na obchodní značky, s cílem zvyšovat povědomí veřejnosti o produktech udržitelného rybolovu a akvakultury.

2.   Operace uvedené v odst. 1 písm. b) mohou zahrnovat činnosti v oblasti produkce, zpracování a uvádění na trh v rámci celého dodavatelského řetězce. Operace uvedené v odst. 1 písm. b) bodě vii) nesmí být zaměřeny na obchodní značky.

3.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

Článek 42

Podpora na zpracování produktů rybolovu a akvakultury

1.   Podpora na zpracování produktů rybolovu a akvakultury, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud je určena na investice do zpracování produktů rybolovu a akvakultury.

2.   Cílem podpory podle tohoto článku je podpořit opatření, která:

a)

přispívají k úspoře energie nebo snížení dopadu na životní prostředí, včetně nakládání s odpady;

b)

zlepšují bezpečnost, hygienu a zdravotní a pracovní podmínky;

c)

podporují zpracování úlovků komerčních populací ryb, které nemohou být určeny pro lidskou spotřebu;

d)

týkají se zpracování vedlejších produktů, vzešlých z hlavních zpracovatelských činností;

e)

týkají se zpracování produktů ekologické akvakultury podle článků 6 a 7 nařízení (ES) č. 834/2007;

f)

vedou k novým nebo zdokonaleným produktům, postupům či řídícím a organizačním systémům.

3.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci. Specifické maximální míry intenzity podpory se stanoví podle přílohy IV. Pokud některá operace spadá pod více než jeden z řádků 1 až 11 přílohy IV, použije se nejvyšší maximální míra intenzity podpory.

ODDÍL 4

Ostatní kategorie podpory

Článek 43

Podpora na shromažďování, správu, využívání a zpracování údajů v odvětví rybolovu

1.   Podpora na shromažďování, správu, využívání a zpracování biologických, environmentálních, technických a socioekonomických údajů v odvětví rybolovu, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud podporuje shromažďování, správu a využívání údajů podle čl. 25 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, dále upřesněné v nařízení (ES) 2017/1004;

2.   Způsobilé jsou tyto druhy operací:

a)

shromažďování, správa a využívání údajů pro účely vědecké analýzy a provádění společné rybářské politiky;

b)

celostátní a nadnárodní víceleté programy odběru vzorků, včetně programů na nižší než celostátní úrovni, pokud se tyto programy týkají populací, na které se vztahuje společná rybářská politika;

c)

monitorování komerčního a rekreačního rybolovu na moři, včetně monitorování vedlejších úlovků mořských organismů, například mořských savců a ptáků;

d)

výzkumná šetření na moři;

e)

zlepšování systémů shromažďování a správy údajů a realizace pilotních studií s cílem zlepšit stávající systémy shromažďování a správy údajů.

3.   Částka podpory podle tohoto článku nepřesáhne, v hrubém grantovém ekvivalentu, maximální míru intenzity podpory ve výši 100 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.

Článek 44

Podpora určená k náhradě škod způsobených přírodními pohromami

1.   Podpora určená k náhradě škod způsobených přírodními pohromami, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

příslušný orgán členského státu úředně uznal událost jako přírodní pohromu a

b)

existuje přímá příčinná souvislost mezi přírodní pohromou a škodou, která podniku vznikla.

2.   Podpora se vyplácí přímo dotčenému podniku.

3.   Režimy podpory související s konkrétní přírodní pohromou musí být zavedeny do tří let ode dne, kdy k přírodní pohromě došlo. Podpora se vyplácí do čtyř let od tohoto data.

4.   Způsobilými náklady jsou náklady na náhradu škody, která vznikla jako přímý důsledek přírodní pohromy, jak vyplývá z posouzení orgánu veřejné moci, nezávislého odborníka uznaného orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovnou. Tyto škody mohou zahrnovat:

a)

hmotné škody na majetku, např. budovách, zařízení, strojích, zásobách a výrobních prostředcích;

b)

ztrátu příjmů v důsledku úplného nebo částečného zničení produkce rybolovu nebo akvakultury nebo odpovídajících výrobních prostředků, a to po dobu nejvýše šesti měsíců ode dne, kdy k pohromě došlo.

5.   Výpočet škody na majetku vychází z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty daného majetku před pohromou. Výše škody nesmí přesáhnout výši nákladů na opravu nebo částku, o niž se v důsledku přírodní pohromy snížila reálná tržní hodnota majetku, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před pohromou a bezprostředně po ní.

6.   Ztráta příjmů se vypočte tak, že se odečte:

a)

výsledek získaný vynásobením množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaných v roce, v němž k přírodní pohromě došlo, nebo v každém následujícím roce ovlivněném úplným nebo částečným zničením výrobních prostředků, průměrnou prodejní cenou dosaženou během daného roku od

b)

výsledku získaného vynásobením průměrného ročního množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaných v tříletém období před přírodní pohromou, nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období před přírodní pohromou, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty, dosaženou průměrnou prodejní cenou.

7.   Škoda se vypočte na úrovni jednotlivého podniku.

8.   Podpora a veškeré další platby obdržené za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě pojistných smluv, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 45

Podpora na náhradu škod způsobených nepříznivými povětrnostními podmínkami, jež lze přirovnat k přírodní pohromě

1.   Podpora na náhradu škod způsobených nepříznivými povětrnostními podmínkami, jež lze přirovnat k přírodní pohromě, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud splňuje podmínky, stanovené v odstavcích 2 až 11 tohoto článku.

2.   Podpora na náhradu škod způsobených nepříznivými povětrnostními podmínkami, jež lze přirovnat k přírodní pohromě, je považována za vhodný nástroj, který podnikům pomůže se z těchto škod zotavit a usnadní rozvoj hospodářských činností, aniž by byly nepříznivě ovlivněny obchodní podmínky v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem, za těchto podmínek:

a)

příslušný orgán členského státu úředně uznal povahu nepříznivých povětrnostních podmínek jako povětrnostní podmínky, jež lze přirovnat k přírodní pohromě;

b)

existuje přímá příčinná souvislost mezi nepříznivými povětrnostními podmínkami, jež lze přirovnat k přírodní pohromě, a škodou, která podniku vznikla.

3.   Pro účely tohoto článku se nepříznivými povětrnostními podmínkami, jež lze přirovnat k přírodní pohromě, rozumějí nepříznivé povětrnostní podmínky, například mráz, bouře, krupobití, námraza, silný nebo dlouhotrvající déšť či velké sucho, které o více než 30 % sníží průměrnou produkci vypočtenou na základě:

a)

předcházejícího tříletého období nebo

b)

tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.

4.   Podpora se vyplácí přímo dotčenému podniku.

5.   Režimy podpory musí být zavedeny do tří let ode dne výskytu nepříznivých povětrnostních podmínek, jež lze přirovnat k přírodní pohromě. Podpora se vyplácí do čtyř let od tohoto data.

6.   Způsobilými náklady jsou škody vzniklé jako přímý důsledek nepříznivých povětrnostních podmínek, jež lze přirovnat k přírodní pohromě, jak vyplývá z posouzení orgánu veřejné moci, nezávislého odborníka uznaného orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovnou. Tyto škody mohou zahrnovat:

a)

hmotné škody na majetku, např. budovách, zařízení, strojích, zásobách a výrobních prostředcích;

b)

ztrátu příjmů v důsledku úplného nebo částečného zničení produkce rybolovu nebo akvakultury nebo odpovídajících výrobních prostředků, a to po dobu nejvýše šesti měsíců ode dne výskytu nepříznivých povětrnostních podmínek, jež lze přirovnat k přírodní pohromě.

7.   Výpočet škody na majetku vychází z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty poškozeného majetku před výskytem nepříznivých povětrnostních podmínek, jež lze přirovnat k přírodní pohromě. Výše škody nesmí přesáhnout náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek, jež lze přirovnat k přírodní pohromě, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před nepříznivými povětrnostními podmínkami, jež lze přirovnat k přírodní pohromě, a bezprostředně po nich.

8.   Ztráta příjmu se vypočte tak, že se odečte:

a)

výsledek získaný vynásobením množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaných v roce, v němž se nepříznivé povětrnostní podmínky, jež lze přirovnat k přírodní pohromě, vyskytly, nebo v každém následujícím roce ovlivněném úplným nebo částečným zničením výrobních prostředků, průměrnou prodejní cenou dosaženou během daného roku od

b)

výsledku získaného vynásobením průměrného ročního množství produktů rybolovu a akvakultury vyprodukovaných v tříletém období, které výskytu nepříznivých povětrnostních podmínek, jež lze přirovnat k přírodní pohromě, předcházelo, nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období, které výskytu nepříznivých povětrnostních podmínek, jež lze přirovnat k přírodní pohromě, předcházelo, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty, dosaženou průměrnou prodejní cenou.

9.   Škoda se vypočte na úrovni jednotlivého podniku.

10.   V případě ztrát způsobených nepříznivými povětrnostními podmínkami uvedenými v článku 20 členský stát odůvodní, proč má v úmyslu poskytnout podporu namísto finanční náhrady vyplácené prostřednictvím vzájemných fondů pro nepříznivé povětrnostní podmínky.

11.   Podpora a veškeré další platby obdržené za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě pojistných smluv, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

Článek 46

Podpora na náhradu škody způsobené chráněnými druhy zvířat

1.   Podpora na náhradu škody způsobené chráněnými druhy zvířat, která splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU, pokud:

a)

je konstatována přímá příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a chováním chráněného zvířete;

b)

způsobilými náklady jsou náklady na náhradu škody vzniklé jako přímý důsledek události, která vedla k vzniku škody, jak vyplývá z posouzení orgánu veřejné moci, nezávislého odborníka uznaného orgánem poskytujícím podporu nebo pojišťovnou.

2.   Nahrazovaná škoda může zahrnovat:

a)

škodu na usmrcených zvířatech: způsobilé náklady vycházejí z tržní hodnoty zvířat usmrcených chráněnými druhy zvířat;

b)

hmotnou škodu na těchto druzích majetku: vybavení, strojním zařízení, nemovitostech; výpočet škody na majetku musí vycházet z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty dotčeného majetku před událostí, která vedla k vzniku škody; výše škody nesmí přesáhnout náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty způsobené událostí, která vedla ke vzniku škody, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před událostí a bezprostředně po ní.

3.   Aby se zmírnilo riziko narušení hospodářské soutěže a byla zajištěna motivace k minimalizaci rizika, vyžaduje se přiměřené úsilí vynaložené ze strany příjemců. Toto úsilí by mělo mít podobu preventivních opatření, například ochranných plotů, která jsou přiměřená riziku škody způsobené chráněnými druhy zvířat v dotčené oblasti, jsou-li tato opatření přiměřeně možná.

4.   Podpora se vyplácí přímo dotčenému podniku, nebo seskupení či organizaci producentů, jichž je tento podnik členem. Pokud se podpora vyplácí seskupení a organizaci producentů, její výše nesmí přesáhnout částku, na niž má dotčený podnik nárok.

5.   Režim podpory se zavede do tří let ode dne, kdy došlo ke škodné události. Podpora se vyplácí do čtyř let od tohoto data.

6.   Podpora a veškeré další platby obdržené za účelem náhrady škody, včetně plateb na základě pojistných smluv, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.

KAPITOLA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 47

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1388/2014 se zrušuje.

Článek 48

Přechodná ustanovení

1.   Toto nařízení se použije na jednotlivou podporu poskytnutou před jeho vstupem v platnost, pokud tato podpora splňuje všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, s výjimkou článku 9.

2.   Podporu, která není vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU na základě tohoto nařízení ani jiných dříve platných nařízení přijatých podle článku 1 nařízení (ES) 2015/1588, posuzuje Komise v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.

3.   Jednotlivá podpora poskytnutá před 1. lednem 2023 na základě jakéhokoli dřívějšího nařízení přijatého podle článku 1 nařízení (EU) 2015/1588, platného v době jejího poskytnutí, je slučitelná s vnitřním trhem a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU.

4.   Po skončení doby platnosti tohoto nařízení zůstávají režimy podpor, které jsou vyňaty podle tohoto nařízení, vyňaty ještě po přechodné období v délce šesti měsíců.

Článek 49

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2023.

Použije se do dne 31. prosince 2027.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 1.

(2)  Úř. věst. C …

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1).

(4)  Nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 ze dne 16. prosince 2014, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 369, 24.12.2014, s. 37).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004 (Úř. věst. L 247, 13.7.2021, s. 1).

(7)  Úř. věst. C 217, 2.7.2015, s. 1.

(8)  Sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1).

(9)  Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10.

(10)  Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(12)  Nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (kodifikace).

(13)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(17)  Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).

(18)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(20)  Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů, Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy, Brusel, COM(2013) 249 final, 6. 5. 2013.

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(23)  Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).

(24)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

(25)  Nařízení Komise (ES) č. 710/2009 ze dne 5. srpna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o stanovení prováděcích pravidla pro ekologickou produkci živočichů a mořských řas pocházejících z akvakultury (Úř. věst. L 204, 6.8.2009, s. 15).

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

(27)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/627 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2074/2005, pokud jde o úřední kontroly (Úř. věst. L 131, 17.5.2019, s. 51).

(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).


PŘÍLOHA I

Malé a střední podniky

1.   Podnik

Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na právní formu. Mezi tyto subjekty patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která pravidelně vykonávají hospodářskou činnost.

2.   Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků

2.1

Kategorie mikropodniků a malých a středních podniků sestává z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejich roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR a/nebo jejich bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 miliony EUR.

2.2

V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejich roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 10 milionů EUR.

2.3

V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejich roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 2 miliony EUR.

3.   Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot

3.1

„Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou považovány za partnerské podniky ve smyslu bodu 3.2 ani za propojené podniky ve smyslu bodu 3.3.

3.2

„Partnerské podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou považovány za propojené podniky ve smyslu bodu 3.3 a existuje mezi nimi následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu bodu 3.3 25 nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik).

Podnik však lze považovat za nezávislý – tedy za podnik, který žádné partnerské podniky nemá –, přestože je tento 25 % práh dosažen nebo překročen následujícími investory, nejsou-li tito investoři s dotčeným podnikem jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3:

a)

veřejnými investičními společnostmi, společnostmi rizikového kapitálu, jednotlivci či skupinami jednotlivců provozujícími pravidelnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekotovaných podniků (business angels), za předpokladu, že celkové investice těchto sbusiness angels do stejného podniku jsou nižší než 1 250 000 EUR;

b)

univerzitami nebo neziskovými výzkumnými středisky;

c)

institucionálními investory, včetně fondů pro regionální rozvoj;

d)

samostatnými místními orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli.

3.3

„Propojené podniky“ jsou podniky, mezi nimiž existuje kterýkoli z následujících vztahů:

a)

podnik vlastní většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v jiném podniku;

b)

podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;

c)

podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy s daným podnikem uzavřené nebo podle ustanovení obsaženého v jeho zakladatelské listině, zakladatelské či společenské smlouvě nebo stanovách;

d)

podnik, který je akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v tomto podniku.

Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud se investoři uvedení v druhém pododstavci bodu 3.2 přímo ani nepřímo nepodílejí na řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů.

Podniky, které mezi sebou mají některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci prostřednictvím jednoho či více dalších podniků nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v bodě 3.2, se rovněž považují za propojené.

Podniky, které mají některý z těchto vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob, které jednají společně, se taktéž považují za propojené, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který bezprostředně navazuje na relevantní trh nebo relevantnímu trhu předchází.

3.4

S výjimkou případů uvedených v bodě 3.2 druhém pododstavci nelze podnik považovat za malý nebo střední podnik, je-li 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty.

3.5

Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku, s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v bodě 2. Toto prohlášení lze vydat i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 či více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Vydáním těchto prohlášení nejsou nijak dotčeny kontroly a šetření stanovené vnitrostátními pravidly nebo pravidly Unie.

4.   Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období

4.1

Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období, vypočtené za období jednoho roku. Tyto údaje se berou v potaz ode dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu se vypočte bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní.

4.2

Pokud podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že za dané roční období překročil v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v bodě 2, tato skutečnost nepovede ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, nejsou-li tyto prahy překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.

4.3

V případě nově založených podniků, které dosud žádnou schválenou účetní závěrku nemají, se údaje použité pro výpočet získají z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období.

5.   Počet zaměstnanců

Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává ve zlomcích RPJ. Do počtu zaměstnanců se zahrnují:

a)

zaměstnanci;

b)

osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;

c)

řídící pracovníci, kteří jsou majiteli;

d)

společníci zapojení do běžné činnosti podniku a požívající finanční výhody z něho plynoucí.

Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se do počtu zaměstnanců nezahrnují. Doba mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.

6.   Sestavování údajů o podniku

6.1

V případě nezávislého podniku se údaje, včetně počtu zaměstnanců, stanoví výlučně na základě účetních závěrek daného podniku.

6.2.

Údaje podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, včetně počtu zaměstnanců, se stanoví na základě účetní závěrky a dalších údajů podniku, nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.

K údajům uvedeným v prvním pododstavci se přičtou údaje všech partnerských podniků daného podniku, které na tento podnik bezprostředně navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni. Tyto údaje se připočtou v poměrné výši podle procentuálního podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech (cokoli z uvedeného je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší z procentuálních podílů.

K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci se přičte 100 % údajů všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto údaje nebyly již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

6.3

Pro účely použití bodu 6.2:

a)

se údaje partnerských podniků daného podniku získávají z účetních záznamů těchto partnerských podniků a z jejich ostatních údajů, a to konsolidovaných, existují-li. K těmto údajům se přičte 100 % údajů podniků, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, pokud jejich údaje nebyly již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky;

b)

údaje podniků, které jsou s daným podnikem propojeny, se získávají z jejich účetních záznamů a jejich ostatních údajů, a to konsolidovaných, existují-li. K těmto údajům se poměrným dílem přičtou údaje všech případných partnerských podniků propojeného podniku, které na tento podnik bezprostředně navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni, pokud tyto údaje nebyly již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v poměrné výši odpovídající minimálně procentuálnímu podílu určenému v druhém pododstavci bodu 6.2.

6.4

Pokud v konsolidované účetní závěrce počet zaměstnanců daného podniku není uveden, provede se jeho výpočet poměrnou agregací údajů jeho partnerských podniků a přičtením údajů podniků, s nimiž je daný podnik propojen.

PŘÍLOHA II

Informace o státní podpoře vyňaté za podmínek tohoto nařízení – údaje poskytované prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise podle článku 11

Číslo podpory

(vyplní Komise)

Členský stát

 

Referenční číslo v členském státě

 

Region

Název regionu či regionů (NUTS  (1))

 

Orgán poskytující podporu

Název

 

Poštovní adresa Adresa internetových stránek

 

Název opatření podpory

 

Vnitrostátní právní základ (odkaz na příslušné vnitrostátní úřední vyhlášení)

 

Odkaz na internetovou stránku, kde se nachází úplné znění opatření podpory

 

Druh opatření

Režim podpory

 

Podpora ad hoc

Jméno/název příjemce a seskupení  (2) , do něhož náleží

Změna stávajícího režimu podpory nebo podpory ad hoc

 

Číslo podpory přidělené Komisí

Prodloužení

 

Změna

 


Délka trvání  (3)

Režim podpory

dd/mm/rrrr až dd/mm/rrrr

Datum poskytnutí podpory

Podpora ad hoc

dd/mm/rrrr

Dotčená hospodářská odvětví

K získání podpory způsobilá všechna hospodářská odvětví

 

Podpora omezena na určitá odvětví: upřesněte na úrovni skupiny NACE  (4)

 

Kategorie příjemce

Malé a střední podniky

 

Velké podniky

 

Rozpočet

Celkový roční rozpočet plánovaný v rámci režimu  (5)

V národní měně (v plné nezaokrouhlené výši)

Celková částka podpory ad hoc poskytnuté podniku  (6)

V národní měně (v plné nezaokrouhlené výši)

V rámci záruk  (7)

V národní měně (v plné nezaokrouhlené výši)

Nástroj podpory

Dotace / Subvence úrokových sazeb

Půjčka / Vratné zálohy

Záruka (s případným odkazem na rozhodnutí Komise  (8))

Daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně

 

Jiný (upřesněte)

Uveďte, které z níže uvedených obecných kategorii odpovídá tento nástroj nejvíce z hlediska svého účinku/funkce:

Dotace

Půjčka

Záruka

Daňové zvýhodnění


Uveďte, který z článků 14 až 46 je použit

seznam článků

Podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami (článek 44)

Druh přírodní pohromy:

zemětřesení

lavina

sesuv půdy

povodeň

tornádo

hurikán

sopečná erupce

nekontrolovaný přírodní požár

K přírodní pohromě došlo ve dnech

dd/mm/rrrr až dd/mm/rrrr

Motivace

Uveďte, proč byl zaveden režim státní podpory nebo poskytnuta podpora ad hoc místo pomoci poskytované Evropským námořním, rybářským a akvakulturním fondem (ENRAF):

na opatření se nevztahuje národní operační program;

stanovení priorit při přidělování finančních prostředků v rámci národního operačního programu;

v ENRF již nejsou dostupné finanční prostředky;

jiný důvod (upřesněte)


(1)  NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2.

(2)  Pro účely pravidel hospodářské soutěže stanovených ve SFEU a pro účely tohoto nařízení se podnikem rozumí subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na právní postavení a způsob financování. Soudní dvůr rozhodl, že subjekty, které jsou (z právního nebo faktického hlediska) ovládány týmž subjektem, by měly být považovány za jeden podnik.

(3)  Doba, po kterou se orgán poskytující podporu může zavázat k poskytování podpory.

(4)  NACE rev. 2 je statistická klasifikace hospodářských činností v Evropské unii. Odvětví je obvykle nutno vymezit na úrovni skupiny.

(5)  V případě režimu podpory: uveďte celkovou roční částku plánovaných rozpočtových prostředků v rámci režimu nebo odhadovanou daňovou ztrátu za rok pro všechny nástroje podpory obsažené v režimu.

(6)  V případě poskytnutí podpory ad hoc: uveďte celkovou částku podpory / daňové ztráty.

(7)  U záruk uveďte (maximální) částku zajištěných půjček.

(8)  Případný odkaz na rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje metodika výpočtu hrubého grantového ekvivalentu, podle čl. 5 odst. 2 písm. c).


PŘÍLOHA III

Ustanovení o zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 1

Pro účely zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 1 jsou členské státy povinny zřídit souhrnnou internetovou stránku věnovanou státní podpoře, která musí k těmto informacím umožňovat snadný přístup.

Informace se zveřejňují v tabulkovém formátu, který umožňuje vyhledávání, výpisy a snadné zveřejňování údajů na internetu, například ve formátu CSV nebo XML. Přístup na tuto internetovou stránku musí být umožněn všem zúčastněným stranám bez omezení. Přístup nesmí být podmíněn předchozí registrací uživatele.

Zveřejňují se tyto informace o poskytnutí jednotlivé podpory podle čl. 9 odst. 1 písm. c):

jméno/název příjemce,

identifikační kód příjemce,

kategorie podniku (malý nebo střední podnik / velký podnik) k datu poskytnutí podpory,

region, v němž příjemce sídlí, na úrovni NUTS II (1),

odvětví činnosti na úrovni skupiny NACE (2),

prvek podpory, vyjádřený v plné výši v národní měně (3),

nástroj podpory (4) (dotace / subvence úrokových sazeb, půjčka / vratné zálohy / vratná dotace, záruka, daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně, jiný nástroj (upřesněte)),

datum poskytnutí podpory,

cíl podpory,

orgán poskytující podporu.


(1)  NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1).

(3)  Hrubý grantový ekvivalent. Pro daňové režimy lze tuto částku uvádět v rozsahu stanoveném v čl. 9 odst. 2.

(4)  Je-li podpora poskytnuta z více nástrojů, uvede se výše podpory v členění podle jednotlivých nástrojů.


PŘÍLOHA IV

Specifické maximální míry intenzity podpory

Řádek

Specifická kategorie operace

Maximální míra intenzity podpory

 

 

 

1

Níže uvedené operace přispívající k provádění povinnosti vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013:

 

operace zvyšující velikostní nebo druhovou selektivitu lovných zařízení,

100 %

operace ke zlepšení infrastruktury rybářských přístavů, aukčních síní, míst vykládky a přístřešků s cílem usnadnit vykládku a skladování nežádoucích úlovků,

75 %

operace usnadňující uvádění vyložených nežádoucích úlovků komerčních populací na trh v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1379/2013.

75 %

2

Operace zaměřené na zlepšení hygienických, bezpečnostních a pracovních podmínek na palubách rybářských plavidel

75 %

3

Operace v nejvzdálenějších regionech

85 %

4

Operace na řeckých ostrovech, které se podle vnitrostátních právních předpisů považují za vzdálené, a na chorvatských ostrovech Dugi Otok, Vis, Mljet a Lastovo

85 %

5

Operace týkající se drobného pobřežního rybolovu

100 %

6

Operace, které splňují všechna tato kritéria:

(a)

jedná se o společný zájem;

(b)

mají kolektivního příjemce;

(c)

mají inovativní prvky nebo zajišťují přístup veřejnosti k výsledkům

100 %

7

Operace prováděné organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů nebo mezioborovými organizacemi

75 %

8

Operace podporující udržitelnou akvakulturu

60 %

9

Operace na podporu inovativních produktů, procesů nebo zařízení v odvětví rybolovu, akvakultury a zpracování na základě článků 14, 23, 26, 28, 30, 31 a 3

75 %

10

Operace prováděné organizacemi rybářů nebo jinými kolektivními příjemci

60 %

11

Finanční nástroje

100 %


Top