1.

Je pro existenci nevyhnutelných a mimořádných okolností v destinaci ve smyslu čl. 12 odst. 2 první věty směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (1) (dále jen „směrnice 2015/2302“) postačující, že cílová oblast cesty byla vnitrostátním odborným orgánem zřízeným na ochranu před přenosnými nemocemi označena za rizikovou oblast, a že zároveň nebyly splněny podmínky pro označení domovské země za rizikovou oblast?

2.

Musí být cestující v okamžiku stornování souborných služeb ve smyslu čl. 12 odst. 2 první věty směrnice 2015/2302 schopen předpovědět, že v destinaci nebo jejím bezprostředním okolí budou v den odjezdu nebo v době cesty existovat významná omezení?

3.

Musí ke stornování dojít krátce před cestou nebo lze v každém případě stornovat kdykoliv mezi okamžikem rezervace cesty a jejím zahájením, pokud v okamžiku stornování nechyběly jakékoliv skutečnosti naznačující možnost, že nastane mimořádná okolnost?