—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (1),

—

s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o zelené infrastruktuře – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (4),

—

s ohledem na sedmý akční program pro životní prostředí,

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“ (COM(2011)0244),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

—

s ohledem na strategii EU pro zelenou infrastrukturu (5),

—

s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 24. května 2019 s názvem Přezkum pokroku při provádění strategie EU pro zelenou infrastrukturu (COM(2019) 0236),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 6. května 2013 s názvem Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (COM(2013)0249),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. října 2013 ke sdělení Komise „Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy“ (6),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. října 2013 ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy (7),

—

s ohledem na otázku pro Komisi ze dne 19. září 2013 o rozvíjení politiky EU na podporu zelené infrastruktury (O-000094/2013 – B7-0525/2013),

—

s ohledem na Aarhuskou úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí,

—

s ohledem na udílení ceny „Evropské zelené město“ (8),

—

s ohledem na Pakt starostů a primátorů pro klima a energii (9),

—

s ohledem na otázku pro Komisi o významu městské a zelené infrastruktury – Evropský rok zelenějších měst 2022 (O-000039/2020 – B9-0014/2020),

—

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že zelenou infrastrukturou se rozumí strategicky plánovaná síť přírodních a polopřírodních oblastí zahrnujících environmentální prvky, jež byla navržena a je řízena tak, aby poskytovala širokou škálu ekosystémových služeb a zahrnovala zelené plochy (nebo modré plochy, jedná-li se o vodní ekosystémy) a další fyzické charakteristiky na pevnině (včetně pobřeží) a na moři ve venkovském i městském prostředí;

B.

vzhledem k tomu, že 72 % obyvatelstva EU žije ve velkoměstech, městech a na předměstích a že podíl městské populace nadále roste a v roce 2020 by mohl dosáhnout 80 % (10); vzhledem k tomu, že z těchto údajů vyplývá, že zelená města jsou významnější než kdykoliv dříve při řešení hlavních problémů, kterým čelí naše planeta, a že mají rostoucí potenciál jakožto důležitá střediska pro provádění globálních programů i pro zapojení občanů do politického rozhodování;

C.

vzhledem k tomu, že města čelí celé řadě problémů od dopadu změny klimatu na zdraví obyvatel po otázky týkající se životního prostředí, a vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura má velký potenciál nabídnout přírodní ekologická, ekonomická a sociální řešení řady těchto problémů, která jsou zpravidla nenákladná a udržitelná a vytváří pracovní místa;

D.

vzhledem k tomu, že je důležité zvyšovat povědomí o zelené infrastruktuře a jejích četných pozitivních dopadech na ekosystémy a služby, které poskytují obyvatelstvu, s cílem lépe při územním a prostorovém plánování a při vytváření a obnově zelených ploch podporovat přírodní řešení v zájmu rychlejšího přechodu ze standardu šedé infrastruktury na standard zelené infrastruktury v rámci městského územního plánování a rozvoje a za účelem umožnění lepší adaptace měst na nepříznivé dopady změny klimatu;

E.

vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura zajišťuje ekosystémové služby, které jsou nezbytné pro naši pohodu, produkci potravin pro města, koloběh vody a její zadržování, zajišťují větší filtraci a omezení znečištění prostřednictvím přírodních procesů, regulují teplotu v okolí, podporují biologickou rozmanitost (včetně opylovačů), zlepšují koloběh živin a vizuální stránku rezidenčních oblastí a usnadňují obyvatelům fyzickou aktivitu a zlepšují jejich životní podmínky;

F.

vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura přispívá k rozvoji sítí Natura 2000 v městských oblastech, zlepšuje propojení mezi ekologickými zelenými a modrými koridory, posiluje ochranu těch druhů a přírodních stanovišť, jež jsou pro ekosystémy nezbytností, a pomáhá zachovávat poskytování ekosystémových služeb v městských oblastech; vzhledem k tomu, že hodnota ročního přínosu ekosystémových služeb poskytovaných v celé EU sítí Natura 2000 se odhaduje na 300 miliard EUR, přičemž přínosy zelené infrastruktury tuto částku ještě podstatně převyšují;

G.

vzhledem k tomu, že ekologizace měst zahrnuje více než jen provádění iniciativ zaměřených na to, aby byla města zelenější, a to s ohledem na význam čistého ovzduší, vody a půdy a městského prostředí, které podporuje biologickou rozmanitost s cílem zajistit ozeleněným plochám udržitelnost;

H.

vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura je stěžejní součástí strategie v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2020 a strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030;

I.

vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura přispívá ke zmírnění změny klimatu, jelikož posiluje odolnost ekosystémů vůči změně klimatu a pomáhá snižovat objem CO2 v atmosféře prostřednictvím přímého pohlcování uhlíku, především v rašeliništích, oceánech a lesích; vzhledem k tomu, že také pomáhá omezovat čerpání čisté vody a přečerpávání a čištění odpadních vod a související poptávky po energii a snižovat spotřebu energie a emise budov díky tomu, že „inteligentní budovy“ mají zelené prvky na střechách a zdech a zahrnují nové materiály, čímž se zvyšuje účinné využívání zdrojů; vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura také pomáhá snižovat poptávku po energii a znečištění spojené s dopravou, protože usnadňuje prosazování alternativních, čistých způsobů dopravy, jako je jízda na kole, chůze a čistá veřejná doprava, včetně vodní;

J.

vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura přispívá k adaptaci na změnu klimatu prostřednictvím ochrany přírodního bohatství, ochrany přírodních stanovišť a druhů, zlepšování ekologického stavu, řízení vodních útvarů a bezpečnosti potravin; vzhledem k tomu, že její rozvoj patří k nejúčinnějším opatřením v oblasti adaptace na změnu klimatu, jež lze přijmout ve městech, protože zmírňují negativní dopady změny klimatu a stále častějších extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vlny veder, lesní požáry, extrémní dešťové srážky, záplavy a sucha, vyrovnávají extrémní teploty a zlepšují kvalitu života obyvatelům EU žijícím v městských oblastech;

K.

vzhledem k tomu, že podle Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN hrozí v současnosti více než 22 % evropských druhů vyhynutí; vzhledem k tomu, že zelená města přispívají k podpoře biologické rozmanitosti a mohou hrát důležitou úlohu při zmírňování krize biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že podpora biologické rozmanitosti ve městech může mít sekundární přínosy v podobě zvyšování odolnosti ekosystémů a potenciálu ukládání uhlíku;

L.

vzhledem k tomu, že dobré územní plánování měst, osázená půda a propustné chodníky lépe než asfalt a beton zadržují vodu, řídí její prosakování, brání erozi půdy a bojují proti odtoku dešťové vody; vzhledem k tomu, že kvalitní zelená infrastruktura snižuje riziko záplav;

M.

vzhledem k tomu, že dobře navržená zelená infrastruktura je jedním z nejlepších způsobů, jak zvýšit počet ekologických zelených a modrých koridorů, a tím chránit biologickou rozmanitost;

N.

vzhledem k tomu, že rostliny čistí vzduch, neboť filtrují malé částice a produkují kyslík; vzhledem k tomu, že kvalita ovzduší v našich městech se stala jedním z největších zdravotních problémů, kterým EU v současné době čelí; vzhledem k tomu, že čistší ovzduší by zlepšilo kvalitu života milionů lidí, kteří trpí mimo jiné astmatem nebo onemocněním dýchacích cest; vzhledem k tomu, že v EU každý rok předčasně zemře 430 000 lidí v důsledku vdechování znečištěného vzduchu; vzhledem k tomu, že prioritou EU, členských států, regionů a obcí musí být zlepšení kvality ovzduší, aby byli lidé a ekosystémy před dopady znečištěného ovzduší chráněni; vzhledem k tomu, že zlepšení kvality ovzduší by mohlo výrazně snížit počet předčasných úmrtí;

O.

vzhledem k tomu, že využití stromů a vegetace může snížit hlukové znečištění v městských oblastech; vzhledem k tomu, že hluk je po špatné kvalitě ovzduší druhou největší environmentální příčinou zdravotních problémů; vzhledem k tomu, že v rámci výzkumného projektu HOSANNA financovaného EU se zjistilo, že přírodní rostlinné protihlukové stěny jsou při ochraně obyvatel před hlukem z dopravy lepší než běžně používané rovnostranné zvukové bariéry; vzhledem k tomu, že na biologickou rozmanitost a přírodu negativně působí hluk a úsilí zaměřené na budování zelených měst by mělo zahrnovat iniciativy ke snížení hlukového znečištění;

P.

vzhledem k tomu, že v pobřežních městech, která obvykle sousedí s mokřady, by měla být zelená infrastruktura také podporována za účelem zachování přímořské a pobřežní biologické rozmanitosti a ekosystémů a posílení udržitelného rozvoje pobřežního hospodářství, cestovního ruchu a krajiny, což je pozitivní vývoj, který pak na oplátku zlepší odolnost vůči dopadům změny klimatu v těchto zranitelných oblastech, které jsou obzvláště postiženy vzestupem hladiny moře;

Q.

vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura by měla být podporována v přístavních oblastech, protože se jedná o důležitou součást pobřežních měst a obvykle zahrnuje obrovské územní plochy, které jsou také součástí sítě Natura 2000; vzhledem k tomu, že se tím zajistí lepší řešení environmentálních problémů, jako je znečištění a ztráta biologické rozmanitosti, a přispěje se k podpoře rozvoje nových infrastrukturních projektů, jako je elektrifikace přístavů;

R.

vzhledem k tomu, že zelená infrastruktura nabízí kontakt s přírodou populaci, která s ní jinak přijde do styku jen velmi omezeně, jako jsou děti, starší osoby nebo osoby se zdravotním postižením, a přispívá k jejich vzdělávání a povědomí o přírodě a ekologických problémech;

S.

vzhledem k tomu, že zelenější města mohou přinášet významný zdravotní užitek, neboť zlepšují kvalitu ovzduší, povzbuzují obyvatele k pohybu a fyzické aktivitě a pomáhají při prevenci a léčbě deprese, zlepšují imunitní systém a v konečném důsledku zvyšují spokojenost a pohodu lidí (11);

T.

vzhledem k tomu, že vyšší počet městských parků a zahrad, zelenější ulice, zelené střechy na budovách, autobusové zastávky pokryté vegetací a zelenější dětská hřiště mimo jiné zvyšují atraktivitu a příjemnost čtvrtí a měst; vzhledem k tomu, že tyto prvky rovněž zlepšují sociální kontakty mezi obyvateli, stimulují k pozitivním změnám v chování a vytváří silnější pocit sounáležitosti; vzhledem k tomu, že veřejné zelené prostory mohou obyvatelům měst přinést nevyčíslitelné přínosy;

U.

vzhledem k tomu, že o zelenějších čtvrtích se prokázalo, že zvyšují ekonomickou hodnotu pozemků, jelikož činí dané oblasti žádanějšími ze strany případných kupujících, a proto je zásadní přijmout opatření ke zmírnění gentrifikace a zajištění rovného přístupu k zelenějším čtvrtím;

V.

vzhledem k tomu, že vysazování zeleně ve městech může usnadnit udržitelnější malovýrobu potravin a snížit ekologickou stopu potravin posílením krátkých dodavatelských řetězců, což by umožnilo vznik nových mikropodniků a povzbudilo obyvatele, aby byli v této oblasti aktivnější a lépe porozuměli potravinovému řetězci, zejména pak ekologickému a environmentálně udržitelnému zemědělství;

W.

vzhledem k tomu, že 80 % odpadu v moři pochází z měst, včetně odpadu z měst v povodí řek dále proti jejich proudu; vzhledem k tomu, že je důležité zlepšit systémy odpadového hospodářství v městských oblastech, zejména řízení difúzního znečištění, odpadků a makroodpadu, například posílením filtrace v čistírnách odpadních vod, a to s cílem zajistit ekologizaci měst a řešit znečištění oceánů;

X.

vzhledem k tomu, že je třeba, aby byli občané zapojeni do městského plánování a navrhování zelené infrastruktury a cítili se oprávnění k předkládání podnětů k oběma těmto činnostem, přičemž by měly být zohledňovány místní environmentální, sociální, hospodářské a technologické charakteristiky;

Y.

vzhledem k tomu, že rozvoj zelené infrastruktury jde ruku v ruce s udržitelným řízením, zejména pokud jde o vodní zdroje; vzhledem k tomu, že je důležité propojit zelenou a modrou infrastrukturu způsobem šetrným k životnímu prostředí, včetně opětovného využívání vody a dešťové vody a účinného hospodaření s vodou;

Z.

vzhledem k tomu, že ekosystémové služby stromů s jejich stářím nabývají na významu; vzhledem k tomu, že zdravé a integrované řízení a plánování městských oblastí je zásadní pro maximalizaci jejich rozvojového potenciálu a pro to, aby občané mohli plně využívat potenciál a služby poskytované zelenou infrastrukturou;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.