1.   Obecným cílem tohoto nařízení je stanovit finanční rámec umožňující Unii prosazovat a podporovat své hodnoty , zásady a zájmy Unie základní zájmy na celém světě, za účelem plnění cílů v souladu s cíli a zásad zásadami vnější činnosti Unie stanovených stanovenými v čl. 3 odst. 5 a článcích 8 a 21 Smlouvy o EU , stejně jako v článcích 11 a 208 Smlouvy o fungování EU . [pozm. návrh 75]

2.   V souladu s odstavcem 1 má toto nařízení tyto specifické cíle:

Dosahování těchto cílů se měří pomocí příslušných ukazatelů uvedených v článku 31.

3.   Nejméně 92  95 % výdajů v rámci tohoto nařízení musí splňovat kritéria oficiální rozvojové pomoci stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Toto nařízení přispěje k dosažení kolektivního cíle, tj. poskytnout 0,2 % hrubého národního důchodu Unie nejméně rozvinutým zemím a 0,7 % hrubého národního důchodu Unie jako oficiální rozvojovou pomoc v časovém rámci Agendy 2030. [pozm. návrh 82]

3a.     Nejméně 20 % oficiální rozvojové pomoci financované podle tohoto nařízení musí být ve všech programech, geografických i tematických, každoročně a po celou dobu trvání jejich činnosti účelové vázáno na sociální začleňování a lidský rozvoj, aby bylo možné podpořit a rozšířit poskytování základních sociálních služeb, jako je zdravotnictví, vzdělávání, výživa a sociální ochrana, zejména nejvíce marginalizovaným skupinám, s důrazem na ženy a děti. [pozm. návrh 83]

3b.     Hlavním nebo významným cílem nejméně 85 % zeměpisných a tematických programů financovaných z oficiální rozvojové pomoci podle tohoto nařízení musí být rovnost žen a mužů, práva žen a dívek a posilování jejich postavení, jak je definuje Výbor pro rozvojovou pomoc OECD (DAC OECD). Podstatná část těchto programů musí mít navíc jako jeden z hlavních cílů rovnost mezi muži a ženami a práva a upevňování postavení žen a dívek. [pozm. návrh 84]

1.   Financování z prostředků Unie podle tohoto nařízení se provádí uplatňuje prostřednictvím: [pozm. návrh 85]

2.   Zeměpisné programy zahrnují spolupráci s jednou a více zeměmi v těchto oblastech:

Zeměpisné programy se mohou vztahovat na všechny třetí země kromě kandidátů a potenciálních kandidátů, jak je definováno v nařízení (EU) …/… (46). (NPP), a na zámořské země a území, jak je definováno v rozhodnutí Rady …/… (EU). Mohou být zřízeny zeměpisné programy kontinentální nebo nadregionální působnosti, zejména panafrický program, který by zahrnoval africké země podle písmen a) a b), a program, který by zahrnoval africké, karibské a tichomořské země podle písmen b), c) a d). [pozm. návrh 86]

Zeměpisné programy v oblasti sousedství se mohou vztahovat na jakoukoli zemi uvedenou v příloze I.

V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 3 jsou zeměpisné programy založeny na oblastech spolupráce uvedených v příloze II.

3.   Tematické programy zahrnují akce spojené s plněním cílů udržitelného rozvoje na globální úrovni v těchto oblastech:

Tematické programy se mohou vztahovat na všechny třetí země a zámořské země a území mají plný přístup k tematickým programům , jak je definováno stanoveno v rozhodnutí Rady …/… (EU). Musí být zajištěna jejich účinná účast s přihlédnutím k jejich specifikům a výzvám, kterým musí čelit. [pozm. návrh 89]

V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 3 jsou tematické programy založeny na intervenčních oblastech uvedených v příloze III.

4.   Akce rychlé odezvy umožní včasnou akci s cílem:

Akce rychlé odezvy se mohou vztahovat na všechny třetí země a zámořské země a území, jak je definováno v rozhodnutí Rady …/… (EU).

V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 3 jsou akce rychlé odezvy založeny na intervenčních oblastech uvedených v příloze IV.

5.   Akce podle tohoto nařízení se provádějí uplatňují především prostřednictvím zeměpisných programů. [pozm. návrh 93]

Akce realizované uplatňované prostřednictvím tematických programů jsou doplňkové k opatřením financovaným podle zeměpisných programů a podporují globální a transregionální iniciativy zaměřené na dosažení mezinárodně dohodnutých cílů, zejména cílů udržitelného rozvoje, ochranu jak jsou uvedeny ve čl. 3 odst. 2 písm. aa) , i globálních veřejných statků nebo řešení globálních výzev. Akce lze rovněž provádět nezávisle, a to i v případě, že neexistuje žádný zeměpisný program, nebo byl-li pozastaven, nebo neexistuje dohoda o akci s dotčenou partnerskou zemí, nebo když akci nelze náležitě řešit zeměpisnými programy. [pozm. návrh 94]

Akce rychlé odezvy doplňují zeměpisné a tematické programy , jakož i akce financované prostřednictvím nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 (dále jen „nařízení o humanitární pomoci“) . Tyto akce musí být koncipovány a prováděny uplatňovány tak, aby v příslušných případech umožňovaly kontinuitu zeměpisných nebo tematických programů. [pozm. návrh 95]

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem změny příloh II, III a IV.

1.   Při provádění t uplatňován ohoto nařízení musí být zajištěn soulad, soudržnost, synergie a doplňkovost s jinými se všemi oblastmi vnější činnosti Unie včetně dalších nástrojů financování vnější činnosti, zejména nařízením o NPP III, jakož i s opatřeními přijatými podle hlavy V druhé kapitoly Smlouvy o EU a podle páté části Smlouvy o fungování EU a s ostatními příslušnými politikami a programy Unie, spolu se soudržností politik ve prospěch rozvoje. Při uplatňování politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce. [pozm. návrh 96]

1a.     Unie a členské státy koordinují své programy podpory s cílem zvýšit účinnost a účelnost jejich provádění a zabránit překrývání financování. [pozm. návrh 97]

1b.     Při uplatňování tohoto nařízení Komise a ESVČ řádně zohledňují postoje Evropského parlamentu. [pozm. návrh 98]

2.   V rámci tohoto nařízení nejsou financovány akce spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 1257/96.

3.   V příslušném případě mohou na akce stanovené podle tohoto nařízení přispět jiné programy Unie za předpokladu, že tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. Toto nařízení rovněž může přispět na opatření zavedená v rámci jiných programů Unie za předpokladu, že tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. V takových případech pracovní program týkající se těchto akcí stanoví, který soubor pravidel se použije.

1.   Finanční krytí pro provádění uplatňování tohoto nařízení na období 2021–2027 činí 82 451 milionů EUR v cenách roku 2018 ( 89 200 93 154  milionů EUR v běžných cenách ) [100 %] . [pozm. návrh 99]

2.   Finanční krytí uvedené v odstavci 1 se skládá z:

3.   Rezerva pro nově se objevující výzvy a priority ve výši 10 200 6 196 milionů EUR v cenách roku 2018 (7 000 milionů EUR v běžných cenách) navyšuje částky uvedené v odstavci 2 v souladu s článkem 15. [pozm. návrh 112]

4.   Finanční krytí uvedené v odst. 2 písm. a) odpovídá nejméně 75 % finančního krytí uvedeného v odstavci 1.

4a.     Akce podle článku 9 jsou financovány až do výše 270 milionů EUR. [pozm. návrh 113]

4b.     Roční přidělené prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce během rozpočtového procesu poté, co se orgány dohodou na prioritách. [pozm. návrh 114]

1.   Unie se snaží prostřednictvím působení v Organizaci spojených národů a na dalších mezinárodních fórech a prostřednictvím spolupráce s organizacemi občanské společnosti, orgány místní správy a soukromými aktéry podporovat, rozvíjet a upevňovat zásady , na nichž je založena, tedy zásady demokracie, právního státu , řádné správy věcí veřejných, univerzálnosti a dodržování nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, na nichž je založena úcty k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva , a to prostřednictvím dialogu a spolupráce s partnerskými zeměmi a regiony. Financování podle tohoto nařízení musí být v souladu s těmito zásadami, jakož i se závazky Unie podle mezinárodního práva. [pozm. návrh 116]

1a.     V souladu s články 2 a 21 Smlouvy o EU vychází příspěvek Unie k demokracii a právnímu státu a k podpoře a ochraně lidských práv a základních svobod ze Všeobecné deklarace lidských práv, mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. [pozm. návrh 117]

2.   Uplatňuje se přístup založený na právech, který zahrnuje všechna lidská práva, ať už se jedná o práva občanská, politická, ekonomická, sociální či kulturní, s cílem začlenit zásady v oblasti lidských práv, podpořit držitele práv při vymáhání jejich nároků, se zaměřením na chudší marginalizované a zranitelnější zranitelné skupiny , včetně menšin, žen, dětí a mládeže, starších osob, původních obyvatel, osob LGBTI a osob se zdravotním postižením, na základní pracovní práva a sociální začleňování, a napomoci partnerským zemím při provádění jejich mezinárodních závazků v oblasti lidských práv. Toto nařízení prosazuje rovnost žen a mužů a posílení postavení žen , mladých osob a dětí, a to i sexuální a reprodukční zdraví a práva . [pozm. návrh 118]

3.   Unie případně podpoří provádění dvoustranné, regionální a mnohostranné spolupráce a dialogu, smluv o partnerství a třístranné spolupráce.

Unie prosazuje mnohostranný přístup ke globálním veřejným statkům a výzvám založený na pravidlech a hodnotách a v tomto ohledu spolupracuje s členskými státy, partnerskými zeměmi, mezinárodními organizacemi , včetně mezinárodních finančních institucí a agentur, fondů a programů OSN, a jinými dárci. [pozm. návrh 119]

Unie podporuje spolupráci s mezinárodními a regionálními organizacemi a jinými dárci. [pozm. návrh 120]

Ve vztazích s partnerskými zeměmi jsou zohledňovány jejich výsledky při provádění závazků, mezinárodních dohod , zejména Pařížské dohody, a naplňování smluvních vztahů s Unií , zejména dohod o přidružení, dohod o partnerství a spolupráci a obchodních dohod . [pozm. návrh 121]

4.   Spolupráce mezi Unií a členskými státy na jedné straně a partnerskými zeměmi na druhé straně je založena na zásadách účinnosti rozvoje a tyto zásady případně prosazuje prosazuje v rámci všech druhů , a sice: odpovědnost na odpovědnosti partnerských zemí za priority rozvoje, na zaměření na výsledky, inkluzivní rozvojová partnerství, transparentnost a vzájemná odpovědnost na inkluzivních rozvojových partnerstvích , na transparentnosti a  vzájemné odpovědnosti a na souladu s prioritami partnerských zemí . Unie podporuje účinnou a efektivní mobilizaci zdrojů a jejich využívání. [pozm. návrh 122]

V souladu se zásadou inkluzivního partnerství Komise v příslušných případech zajistí, aby se uskutečnily náležité konzultace příslušných zúčastněných stran partnerských zemí, včetně organizací občanské společnosti a místních orgánů, a aby měly včasný přístup k odpovídajícím informacím, které jim umožní hrát smysluplnou úlohu během procesů navrhování, provádění uplatňování a souvisejícího monitorování programů. [pozm. návrh 123]

V souladu se zásadou odpovědnosti Komise ve vhodných případech upřednostní, aby pro provádění uplatňování programů byly použity systémy partnerských zemí. [pozm. návrh 124]

5.   K prohloubení vzájemného doplňování a účinnosti svých činností Unie a členské státy koordinují své politiky a navzájem se konzultují ohledně svých programů pomoci, a to i v rámci mezinárodních organizací a na mezinárodních konferencích.

6.   Programy a akce podle tohoto nařízení zohledňují hledisko změny klimatu, ochrany životního prostředí v souladu s článkem 11 Smlouvy o fungování EU, snižování rizika katastrof a připravenosti, lidského rozvoje, předcházení konfliktům a budování míru, a rovnosti žen a mužů a  posilování postavení žen, dětí a mládeže, nediskriminace, vzdělání a kultury, jakož i digitalizace a v příslušném případě se zaměřují na vzájemné vazby mezi cíli udržitelného rozvoje za účelem podpory integrovaných akcí, které mohou vytvářet vedlejší přínosy, a plnit tak soudržně více cílů. Tyto programy a akce jsou založeny na analýze kapacit, rizik a zranitelnosti, začleňují přístup založený na zvyšování odolnosti jednotlivých osob a celé komunity a zohledňují možné konflikty. Řídí se zásadou, že nikdo nemá být opomenut , a zásadou „neškodit“ . [pozm. návrh 125]

7.   Spolu s partnery Aniž jsou dotčeny další cíle vnější činnosti Unie, je nutné spolu s partnery usilovat o koordinovanější, ucelenější a strukturovanější přístup k migraci, jehož účinnost musí být pravidelně vyhodnocována a který nepodmiňuje přidělování rozvojové pomoci třetím zemím spoluprací v oblasti řízení migrace a zahrnuje dodržování lidských práv včetně práva každého jednotlivce opustit svou zemi původu . [pozm. návrh 126]

7a.     Komise zajistí, aby uplatňování akcí přijatých na základě tohoto nařízení v oblasti bezpečnosti, stability a míru, zejména pokud jde o budování kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, o boj proti terorismu a organizované trestné činnosti a o kybernetickou bezpečnost, probíhalo v souladu s mezinárodním právem, včetně mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Komise může společně s partnery, kteří jsou příjemci pomoci, vypracovat plány s cílem zlepšit institucionální a operační soulad vojenských aktérů se standardy v oblasti transparentnosti a lidských práv. Komise pečlivě monitoruje a hodnotí uplatňování těchto akcí pro každý příslušný cíl podle článku 31 a podává o něm zprávu, aby zajistila soulad v oblasti lidských práv. U těchto akcí bude Komise kromě ustanovení o řízení rizik podle čl. 8 odst. 8 písm. b) uplatňovat přístup založený na vnímavosti vůči konfliktům včetně důsledné a systematické předběžné analýzy konfliktů, která bude plně začleňovat genderovou analýzu. Komise přijme v souladu s článkem 34 akt v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje toto nařízení, v němž stanoví operační rámec na základě stávajících pokynů s cílem zajistit zohledňování lidských práv při navrhování a uplatňování opatření uvedených v tomto článku, zejména pokud jde o předcházení mučení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení a dodržování požadavků na řádné soudní řízení včetně presumpce neviny, práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu. [pozm. návrh 127]

8.   Komise pravidelně informuje Evropský parlament a pravidelně si s ním vyměňuje názory vede s ním smysluplné politické dialogy, a to z vlastního podnětu i na žádost Evropského parlamentu . [pozm. návrh 128]

8a.     Komise pořádá pravidelnou výměnu informací s občanskou společností a s místními orgány. [pozm. návrh 129]

8b.     Komise přijme v souladu s článkem 34 akt v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje toto nařízení, a to vytvořením vhodného rámce pro řízení rizik, který zahrnuje posuzování a zmírňující opatření pro každý příslušný cíl tohoto nařízení. [pozm. návrh 130]

8c.     Základem celého nástroje je transparentnost a odpovědnost s rozhodným zaměřením na podávání zpráv a kontrolu. Jeho součástí je transparentní kontrolní systém včetně podávání informací o příjemcích finančních prostředků a o tom, zda byly platby provedeny včas. [pozm. návrh 131]

1.   V souladu s čl. 41 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii nesmí být finanční prostředky Unie poskytované podle tohoto nařízení použity k financování nákupu zbraní nebo střeliva ani k operacím souvisejícím s vojenstvím či obranou. Veškerá zařízení, služby nebo technologie dodávané v rámci tohoto nařízení podléhají přísným kontrolám převodů, jak jsou uvedeny ve společném postoji 944/2008/SZBP, nařízení o dvojím užití a veškerých platných restriktivních opatření EU. V souladu s nařízením (EU) …/… [nařízení EU o produktech používaných pro trest smrti a mučení] se toto nařízení nepoužije na financování dodávek jakéhokoli druhu zařízení, které může být použito pro mučení, týrání nebo jiné porušování lidských práv. [pozm. návrh 132]

2.   S cílem přispět k udržitelnému rozvoji, který vyžaduje vytvoření stabilních, mírumilovných a inkluzivních společností, lze pomoc Unie poskytovanou podle tohoto nařízení za výjimečných okolností stanovených v odstavci 4 použít v souvislosti s širší reformou bezpečnostního sektoru nebo k budování kapacit vojenských aktérů v partnerských zemích za účelem provádění rozvojových činností a činností souvisejících s bezpečností v zájmu rozvoje , a to v souladu se zastřešujícím cílem dosažení udržitelného rozvoje . [pozm. návrh 133]

3.   Pomoc podle tohoto článku může zahrnovat zejména zajišťování programů budování kapacit na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, včetně odborné přípravy, odborného vedení a poradenství, jakož i poskytování vybavení, zlepšení infrastruktury a poskytování služeb, které s touto pomocí přímo souvisejí.

4.   Pomoc podle tohoto článku se poskytuje pouze za těchto podmínek:

5.   Pomoc Unie podle tohoto článku nelze použít k financování budování kapacit vojenských aktérů pro jiné účely, než je provádění činností v oblasti rozvoje a v oblasti bezpečnosti v zájmu rozvoje. Zejména ji nelze využít k financování:

6.   Při navrhování a provádění opatření podle tohoto článku Komise podporuje vlastní odpovědnost partnerské země. Vytvoří také nezbytné předpoklady a rozvíjí osvědčené postupy nezbytné pro zajištění udržitelnosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a prosazuje právní stát a zavedené zásady mezinárodního práva. Komise zajistí, aby tato opatření vytvářela přímé přínosy v oblasti lidské bezpečnosti pro obyvatelstvo, byla začleněna do širší politiky reformy bezpečnostního sektoru, která bude zahrnovat silné prvky demokracie, parlamentního dohledu a odpovědnosti, a to i pokud jde o lepšího poskytování bezpečnostních služeb, a byla v souladu s dlouhodobými strategiemi pro mír a rozvoj, jež jsou koncipovány k řešení hlavních příčin konfliktů. Komise rovněž zajistí, aby akce zaměřené na reformu vojenských sil přispívaly k jejich větší transparentnosti, odpovědnosti a dodržování lidských práv všech, kdo spadají do jejich jurisdikce. Pokud jde o opatření, jejichž cílem je poskytování zařízení partnerským vojenským silám, vymezí Komise druh zařízení, která budou poskytována v rámci každého opatření. Komise použije ustanovení uvedená v čl. 8 odst. 8 písm. b) (nové) s cílem zajistit, že tato zařízení budou používat pouze jejich zamýšlení příjemci. [pozm. návrh 135]

7.   Komise zavede vhodné postupy pro posouzení rizik, monitorování a provádí v rámci hodnocení podle článku 32 , a zejména pokud jde o hodnocení v polovině období, společná hodnocení opatření podle tohoto článku s členskými státy. Jejich výsledky se využijí jako zpětná vazba pro sestavování programů a přidělování zdrojů a k dalšímu posílení soudržnosti a doplňkovosti vnější činnosti Unie . [pozm. návrh 136]

1.     Spolupráce Unie podle tohoto článku se uplatňuje v rámci činností místní, vnitrostátní, regionální, nadregionální a kontinentální povahy.

2.     V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 3 se zeměpisné programy vypracovávají na základě těchto oblastí spolupráce:

3.     Další podrobnosti o výše uvedených oblastech spolupráce uvedených v odstavci 2 jsou stanoveny v příloze II. [pozm. návrh 138]

1.     Tematické programy se týkají následujících oblastí intervence:

2.     Další podrobnosti o výše uvedených oblastech spolupráce uvedených v odstavci 1 jsou stanoveny v příloze III. [pozm. návrh 139]

1.   Spolupráce a intervence podle tohoto nařízení se programují, s výjimkou akcí rychlé odezvy uvedených v čl. 4 odst. 4.

2.   Na základě článku 7 je programování podle tohoto nařízení založeno na těchto zásadách:

-1.     Při plánování podle tohoto nařízení se řádně zohledňují lidská práva, základní svobody, řádná správa věcí veřejných a demokracie v partnerských zemích. [pozm. návrh 144]

-1a.     Při přípravě, uplatňování a přezkumu veškerých programových dokumentů podle tohoto článku se uplatňuje zásada soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a zásada účinnosti pomoci. [pozm. návrh 145]

-1b.     Zeměpisné a tematické programy se navzájem doplňují a jsou navzájem soudržné a vytvářejí přidanou hodnotu. [pozm. návrh 146]

1.   Programování zeměpisných programů je založeno na těchto zásadách:

2.   Programování Aniž je dotčen odstavec 1, plánování pro zeměpisné programy poskytuje zvláštní, přizpůsobený rámec pro spolupráci, který vychází z: [pozm. návrh 149]

3.   Nejpotřebnější země, zejména nejméně rozvinuté země, země s nízkými příjmy a země v krizi nebo v období po skončení krize a nestabilní a zranitelné země, včetně malých ostrovních rozvojových států, mají při přidělování zdrojů přednost.

4.   Spolupráce s průmyslovými zeměmi se zaměřuje na podporu zájmů Unie a společných zájmů , stejně jako na sdílené základní zájmy a hodnoty, společně dohodnuté cíle a multilateralismus. Taková spolupráce se případně zakládá na dialogu mezi Unií, včetně Evropského parlamentu, a členskými státy, do něhož je zapojena občanská společnost . [pozm. návrh 154]

5.   Programové dokumenty pro zeměpisné programy musí být založeny jsou zaměřené na výsledcích výsledky a případně zohledňovat mezinárodně dohodnuté pokud možno obsahují jednoznačné cíle a ukazatele stanovené pro měření pokroku a dopadu pomoci Unie. Ukazatele mohou být případně založeny na mezinárodně dohodnutých standardech stanovených zejména pro cíle udržitelného rozvoje, jakož i rámce výsledků na úrovni zemí. aby bylo možné posuzovat a oznamovat příspěvek Unie k výsledkům na úrovni výstupů, výsledků a dopadu. [pozm. návrh 155]

6.   Při přípravě programových dokumentů pro země a regiony v krizových situacích, v období po krizi a v nestabilních a zranitelných situacích je nutno řádně zohlednit zvláštní potřeby a okolnosti dotčených zemí nebo regionů , jakož i zranitelnost, rizika a kapacity s cílem zvýšit odolnost. Pozornost by měla být věnována předcházení konfliktům, budování státu a míru, usmíření po ukončení konfliktu a obnově země, připravenosti na katastrofy a rovněž úloze žen a právům dětí v těchto procesech. Použije se přístup založený na lidských právech a zaměřený na lidi .

V případech, kdy jsou partnerské země nebo regiony přímo účastny krize, situace po krizi nebo nestabilní situace nebo kdy jsou těmito situacemi postiženy, se klade zvláštní důraz na zlepšení koordinace mezi všemi příslušnými aktéry, aby se napomohlo předcházení násilí a přechodu z mimořádné situace do fáze rozvoje. [pozm. návrh 156]

7.   Toto nařízení přispívá z programů zřízených podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení k akcím stanoveným v nařízení o programu Erasmus.Na akce věnované mobilitě, spolupráci a politickému dialogu s orgány, institucemi a organizacemi partnerských zemí by měla být vyčleněna orientační částka 2 000 milionů EUR ze zeměpisných programů. Na základě tohoto nařízení se vypracuje jednotný programový dokument na období sedmi let zahrnující finanční prostředky z nařízení o NPP III. Na použití těchto finančních prostředků se vztahuje nařízení o programu Erasmus , při zajištění souladu s nařízením o NPP III . [pozm. návrh 157]

7a.     Toto nařízení přispívá k akcím stanoveným v nařízení o programu Kreativní Evropa. Na základě tohoto nařízení se vypracuje jednotný programový dokument na období sedmi let zahrnující finanční prostředky z nařízení o NPP III. Nařízení o programu Kreativní Evropa se vztahuje na použití těchto finančních prostředků. [pozm. návrh 158]

-1.     Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem doplnění jiných než podstatných prvků tohoto nařízení stanovením rámců pro víceletý program pro každou konkrétní zemi a pro více zemí. Tato rámcová ustanovení:

1.   V případě zeměpisných programů se toto nařízení provádí prostřednictvím víceletých orientačních programů pro zemi a pro více zemí. [pozm. návrh 160]

2.   Víceleté orientační programy stanoví zvolené prioritní oblasti pro financování z prostředků Unie, specifické cíle, očekávané výsledky, jasné a konkrétní ukazatele výkonnosti a orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak i pro jednotlivé prioritní oblasti. [pozm. návrh 161]

3.   Víceleté orientační programy jsou založeny na: [pozm. návrh 162]

4.   Aby se pokud možno zvýšil dopad kolektivní spolupráce Unie, společný programový dokument nahrazuje programové dokumenty Unie a členských států. Víceletý orientační program Unie může být nahrazen společným programovým dokumentem, pokud je schválen v aktu přijatém podle článku 14 a v souladu s články 10 a 11, obsahuje prvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku a stanoví dělbu práce mezi Unií a členskými státy. [pozm. návrh 166]

4a.     Víceleté programy mohou stanovit částku finančních prostředků, která nepřesahuje 5 % celkové částky a není přidělena na žádnou prioritní oblast ani žádné partnerské zemi nebo skupině zemí. Tyto prostředky se přidělí na závazky v souladu s článkem 21. [pozm. návrh 167]

-1.     Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem doplnění jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, kterými se stanoví rámce pro každý konkrétní tematický víceletý program. Tato rámcová ustanovení:

1.   V případě tematických programů se toto nařízení provádí prostřednictvím víceletých orientačních programů. [pozm. návrh 169]

2.   Ve víceletých orientačních programech se v případě tematických programů stanoví pro příslušná témata strategie Unie, priority zvolené pro financování ze strany Unie, specifické cíle, očekávané výsledky, jasné a konkrétní ukazatele výkonnosti a mezinárodní situace a činnosti hlavních partnerů. [pozm. návrh 170]

Případně se stanoví zdroje a priority intervencí pro účast v globálních iniciativách.

Ve víceletých orientačních programech se pro tematické programy stanoví orientační finanční příděl, a to celkový, podle oblastí spolupráce a podle priorit. Tento orientační finanční příděl může být uveden ve formě rozmezí. [pozm. návrh 171]

Rámcová ustanovení uvedená v článcích 12 a 13 vycházejí ze zprávy obsahující analýzu mezinárodní situace a činnosti hlavních partnerů pro dané téma a uvádějí očekávané výsledky programu. [pozm. návrh 172]

2a.     Víceleté programy mohou stanovit částku finančních prostředků, která nepřesahuje 5 % celkové částky a není přidělena na žádnou prioritní oblast ani žádné partnerské zemi nebo skupině zemí. Tyto prostředky se přidělí na závazky v souladu s článkem 21. [pozm. návrh 173]

1.   Komise přijímá víceleté orientační Komisi je v souladu s článkem 34 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění jiných než podstatných prvků tohoto nařízení tak, že se stanoví rámce pro víceleté programy uvedené v článcích 12 a 13 prostřednictvím prováděcích aktů aktů v přenesené pravomoci . Tyto prováděcí akty akty v přenesené pravomoci se přijímají přezkumným postupem uvedeným v čl. 35 odst. 2 článku 34 . Tento postup se vztahuje rovněž na přezkumy uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 tohoto článku, v jejichž důsledku dochází k podstatné změně obsahu víceletého orientačního programu. [pozm. návrh 175]

2.   Když se přijímají společné víceleté programové dokumenty uvedené v článku 12, rozhodnutí Komise akt v přenesené pravomoci se vztahuje pouze na příspěvek Unie ke společnému víceletému programovému dokumentu. [pozm. návrh 176]

3.   Víceleté orientační programy pro zeměpisné zeměpisné a tematické programy mohou být přezkoumány, je-li to zapotřebí v zájmu účinného provádění, zejména když dojde k podstatným změnám v rámci politiky uvedeném v článku 7 nebo v návaznosti na krizi či skončí nejpozději ke dni 30. června 2025. Komise přijme do 30. června 2025 nové víceleté programy na základě výsledků, zjištění a závěrů hodnocení v situaci po ukončení krize článku 32 . [pozm. návrh 177]

4.   Víceleté orientační programy pro tematické programy mohou být přezkoumány pozměněny , je-li to zapotřebí v zájmu účinného provádění uplatňování , zejména když dojde k podstatným změnám v rámci politiky uvedeném v článku 7. Víceleté programy se pozmění v případech, kdy mobilizace rezerv pro nově se objevující výzvy a priority vyžaduje změnu rámcových ustanovení příslušného programu. [pozm. návrh 178]

5.   V případě náležitě opodstatněných závažných a naléhavých důvodů, jako jsou krize nebo bezprostřední ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, může Komise víceleté orientační programy uvedené v článcích 12 a 13 tohoto nařízení změnit prostřednictvím prováděcích aktů aktů v přenesené pravomoci přijatých postupem pro naléhavé případy uvedeným v čl. 35 odst. 4 článku 34a . [pozm. návrh 179]

1.   Částka uvedená v čl. 6 odst. 3 se použije mimo jiné v řádně odůvodněných případech, přičemž budou upřednostněny nejvíce potřebné země, a v plné doplňkovosti a souladu s akty přijatými podle tohoto nařízení : [pozm. návrh 180]

2.   O použití těchto finančních prostředků se rozhoduje v souladu s postupy stanovenými v článcích 14 a 21.

1.     Aniž jsou dotčena ustanovení o pozastavení pomoci poskytované na základě dohod s partnerskými zeměmi a regiony, pokud partnerská země trvale porušuje zásady demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných nebo nedodržuje lidská práva, základní svobody či normy v oblasti jaderné bezpečnosti, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34, kterými se mění příloha VIIa tím, že doplní danou partnerskou zemi na seznam partnerských zemí, u nichž je pomoc Unie pozastavena nebo částečně pozastavena. V případě částečného pozastavení pomoci budou uvedeny programy, kterých se pozastavení týká.

2.     Shledá-li Komise, že důvody pro pozastavení pomoci již pominuly, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34, kterými se mění příloha VII-a za účelem obnovení pomoci Unie.

3.     V případě částečného pozastavení se pomoc Unie využívá především na podporu organizací občanské společnosti a nestátních subjektů ve vztahu k opatřením zaměřeným na podporu lidských práv a základních svobod a na podporu demokratizace a procesů vedení dialogu v partnerských zemích.

4.     Komise při svém rozhodování náležitě zohledňuje příslušná usnesení Evropského parlamentu. [pozm. návrh 184]

1.     V souladu s články 3 a 4 je cílem podpory Unie podle tohoto nařízení v oblasti sousedství:

1.   V případě partnerských zemí uvedených v příloze I se prioritní oblasti pro financování z prostředků Unie zvolí zejména z těch oblastí, které jsou obsaženy v dokumentech uvedených v čl. 12 odst. 3 písm. c) v souladu s oblastmi spolupráce pro oblast sousedství uvedenými v příloze II.

2.   Odchylně od čl. 11 odst. 2 je podpora Unie v rámci zeměpisných programů v oblasti sousedství rozlišená co do formy i příslušných částek a bere v úvahu níže uvedené prvky, jež u dané partnerské země zohledňují její:

3.   Tato podpora uvedená v odstavci 2 se zohlední v programových dokumentech uvedených v článku 12.

3a.     Podpora Unie partnerským zemím uvedeným v příloze I se uplatňuje v souladu se zásadou spolufinancování stanovenou v článku 190 finančního nařízení. [pozm. návrh 189]

1.   Orientačně Alespoň 10 % finančního krytí stanoveného v čl. 4 6 odst. 2 písm. a)  první odrážka , které má doplnit finanční příděly pro jednotlivé země uvedené v článku 12, se přidělí partnerským zemím v seznamu v příloze I za účelem uplatnění přístupu založeného na výkonnosti. O přidělení prostředků na základě výkonnosti se rozhoduje na základě jejich pokroku na cestě k demokracii, lidským právům, právnímu státu, řádné správě věcí veřejných, spolupráci v oblasti bezpečné, řízené a legální migrace, správě ekonomických záležitostí a reformám provádění dohodnutých reforem . Pokrok partnerských zemí se posuzuje ročně za aktivní účasti občanské společnosti, konkrétně prostřednictvím zpráv o pokroku jednotlivých zemí, které informují i o vývoji v porovnání s předchozími roky . [pozm. návrh 190]

1a.     Uplatňování přístupu založeného na výkonnosti podle tohoto nařízení je předmětem pravidelné výměny názorů v Evropském parlamentu a v Radě. [pozm. návrh 191]

2.   Přístup založený na výkonnosti se nevztahuje na podporu občanské společnosti, mezilidských kontaktů včetně spolupráce mezi místními orgány, podporu zlepšení situace v oblasti lidských práv nebo podpůrná opatření v souvislosti s krizí. Podporu těchto akcí lze je třeba v případě závažného nebo přetrvávajícího zhoršování stavu demokracie nebo právního státu případně zvýšit. [pozm. návrh 192]

2a.     Komise a ESVČ v případě závažného nebo trvalého zhoršení demokracie, lidských práv nebo právního státu provedou přezkum podpory na základě výkonnosti. [pozm. návrh 193]

2b.     Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem doplnění tohoto nařízení, kterým se stanoví metodický rámec přístupu založeného na výkonnosti. [pozm. návrh 194]

1.   Přeshraniční spolupráce, jak je definována v čl. 2 odst. 3, se vztahuje na spolupráci v přilehlých pozemních a námořních pohraničních regionech na větších nadnárodních územích, námořní spolupráci v okolí přímořských oblastí, jakož i na meziregionální spolupráci. Přeshraniční spolupráce usiluje o soudržnost s cíli stávajících a budoucích makroregionálních strategií a procesů regionální integrace. [pozm. návrh 195]

2.   Oblast sousedství přispívá k programům přeshraniční spolupráce uvedeným v odstavci 1 spolufinancovaným z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (47) (dále jen „nařízení o EÚS“). Na podporu těchto programů se orientačně přidělí až 4 % finančního krytí pro oblast sousedství.

3.   Příspěvky na programy přeshraniční spolupráce jsou stanoveny a použity v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení o EÚS.

4.   Míra spolufinancování z prostředků Unie není vyšší než 90 % způsobilých výdajů programu přeshraniční spolupráce. Pokud jde o technickou pomoc, činí míra spolufinancování 100 %.

5.   Předběžné financování pro programy přeshraniční spolupráce se stanoví v pracovním programu v souladu s potřebami zúčastněných třetích zemí a území a může překročit procento uvedené v článku 49 nařízení o EÚS.

6.   Víceletý orientační strategický dokument pro přeshraniční spolupráci, v němž se stanoví prvky uvedené v čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení, se přijímá v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení o EÚS.

7.   Jsou-li přeshraniční programy spolupráce ukončeny v souladu s článkem 12 nařízení o EÚS, lze podporu z oblasti sousedství pro pozastavený program, která zůstává k dispozici, použít na financování jiné činnosti v rámci oblasti sousedství.

1.   Komise přijme roční nebo víceleté akční plány nebo opatření. Opatření mohou mít formu jednotlivých opatření, zvláštních opatření, podpůrných opatření nebo mimořádných opatření pomoci. Akční plány a opatření stanoví pro každou akci sledované cíle, očekávané výsledky a hlavní činnosti, způsoby provádění uplatňování , rozpočet a výdaje na podporu. [pozm. návrh 197]

2.   Akční plány jsou založeny na programových dokumentech s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 a 4.

Před přijetím nebo po přijetí akčních plánů může být v případě potřeby přijata určitá akce jako jednotlivé opatření. Jednotlivá opatření jsou založena na programových dokumentech s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 a jiných řádně odůvodněných případů.

Vyskytnou-li se nepředvídané potřeby nebo okolnosti a financování není možné z vhodnějších zdrojů, může Komise přijmout zvláštní opatření, která nejsou stanovena v založena na programových dokumentech. [pozm. návrh 198]

3.   Roční nebo víceleté akční plány a jednotlivá opatření lze použít k provádění akcí rychlé odezvy uvedených v čl. 4 odst. 4 písm. b) a c). [pozm. návrh 199]

4.   Komise může přijmout mimořádná opatření pomoci pro akce rychlé odezvy stanovené v čl. 4 odst. 4 písm. a).

Mimořádné opatření pomoci může trvat až 18 měsíců a v případě objektivních a neočekávaných překážek bránících jeho provedení může být dvakrát prodlouženo o další období až šesti měsíců, nejvýše na celkovou dobu 30 měsíců, jestliže nedojde ke zvýšení finanční částky určené pro dané opatření. [pozm. návrh 200]

V případě vleklých krizí a konfliktů může Komise přijmout druhé mimořádné opatření pomoci trvající až 18 měsíců. V řádně odůvodněných případech, a pokud má kontinuita činnosti Unie zásadní význam a nemůže být zajištěna jinými prostředky, mohou být přijata další opatření. [pozm. návrh 201]

4a.     Opatření přijatá podle čl. 19 odst. 3 a 4 mohou trvat až 18 měsíců a v případě objektivních a nepředvídatelných překážek bránících jeho plnění může být dvakrát prodlouženo o další období až šesti měsíců, nejvýše na celkovou dobu 30 měsíců, jestliže nedojde ke zvýšení finanční částky určené pro dané opatření.

V případě vleklých krizí a konfliktů může Komise přijmout druhé mimořádné opatření pomoci trvající až 18 měsíců. V řádně odůvodněných případech, a pokud má kontinuita činnosti Unie podle tohoto odstavce zásadní význam a nemůže být zajištěna jinými prostředky, mohou být přijata další opatření. [pozm. návrh 202]

1.   Financování z prostředků Unie může pokrývat podpůrné výdaje na provádění nástroje a na dosažení jeho cílů, včetně administrativní podpory spojené s přípravnými, návaznými, monitorovacími, kontrolními, auditními a hodnoticími činnostmi nezbytnými pro provádění, jakož i výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní podporu potřebnou pro program a k řízení operací financovaných v rámci tohoto nařízení, včetně informačních a komunikačních činností a systémů informačních technologií na úrovni organizace. [pozm. návrh 203 se netýká českého znění]

2.   Nejsou-li podpůrné výdaje zahrnuty do akčních plánů nebo opatření uvedených v článku 21, Komise přijme tam, kde je to možné, podpůrná opatření. Financování z prostředků Unie v rámci podpůrných opatření může pokrývat:

1.   Akční plány a opatření se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2 rozhodnutí Komise v souladu s finančním nařízením . [pozm. návrh 204]

2.   Postup uvedený v odstavci 1 se nevyžaduje v případě:

V případě víceletých akčních plánů a opatření se finanční limity uvedené v odst. 2 písm. a), b) a c) bodě iii) uplatňují každoročně.

Akční plány a opatření přijaté podle tohoto odstavce, s výjimkou mimořádných opatření pomoci a technických změn, se sdělují Evropskému parlamentu a členským státům prostřednictvím příslušného výboru uvedeného v článku 35 ve lhůtě jednoho měsíce od jejich přijetí. [pozm. návrh 205]

3.   Před přijetím nebo prodloužením mimořádných opatření pomoci nepřekračujících 20 milionů EUR informuje Komise Radu o jejich povaze a cílech a předpokládaných finančních částkách. Komise informuje Radu dříve, než přistoupí k zásadním změnám mimořádných opatření pomoci, která již byla přijata. V zájmu soudržnosti vnější činnosti Unie zohlední Komise přístup přijatý Radou a Evropským parlamentem v rámci příslušné politiky, a to při plánování a následném provádění uplatňování těchto opatření. [pozm. návrh 206]

Komise včas řádně bezodkladně informuje Evropský parlament o plánování a provádění mimořádných opatření pomoci podle tohoto článku, mimo jiné o plánovaných finančních částkách, a rovněž informuje Evropský parlament o zásadních změnách nebo prodlouženích této pomoci. Co nejdříve po přijetí opatření či po jeho podstatné změně a v každém případě do jednoho měsíce Komise informuje Evropský parlament a Radu a předloží jim přehled o povaze opatření, jeho trvání, rozpočtu a souvislostech a o důvodech pro jeho přijetí a rovněž o doplňkovosti dalších opatření k probíhající a plánované pomoci Unie. U mimořádných opatření pomoci Komise rovněž uvede, zda, v jakém rozsahu a jak bude zajišťovat kontinuitu politiky prováděné prostřednictvím mimořádné pomoci prostřednictvím střednědobé a dlouhodobé pomoci podle tohoto nařízení. [pozm. návrh 207]

3a.     Před přijetím akčních plánů a opatření, které nevycházejí z programových dokumentů podle čl. 19 odst. 2, vyjma případů uvedených v čl. 19 odst. 3 a 4, přijme Komise v souladu s článkem 34 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením specifických cílů, které mají být dosaženy, očekávaných výsledků, použitých nástrojů, hlavních činností a orientačního přídělu finančních prostředků těchto akčních plánů a opatření. [pozm. návrh 208]

4.   V případě náležitě opodstatněných závažných a naléhavých důvodů, jako jsou krize, včetně přírodních nebo člověkem způsobených katastrof, bezprostředního ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, může Komise přijmout akční plány a opatření nebo změny existujících akčních plánů a opatření jako okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 35 odst. 4. [pozm. návrh 209]

5.   Na úrovni akce se v souladu s platnými legislativními akty Unie, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (48) a směrnice Rady 85/337/EHS (49), provede náležité prověření z hlediska životního prostředí, včetně dopadů na změnu klimatu a biologickou rozmanitost, které u akcí citlivých z hlediska lidských práv, ze sociálního hlediska a z hlediska životního prostředí, zejména v případě významné nové infrastruktury, tam, kde je to vyžadováno, zahrnuje posouzení vlivu na životní prostředí. [pozm. návrh 210]

Dodatečně budou provedena předběžná posouzení dopadů na lidská práva, problematiku genderu a na sociální sféru a pracovní sféru spolu s analýzou konfliktů a posouzením rizik. [pozm. návrh 211]

Tam, kde je to vhodné, se při provádění plnění odvětvových programů použije strategické posuzování vlivů na lidská práva, sociálních vlivů a vlivů na životní prostředí. Zajistí se zapojení zainteresovaných stran do posuzování vlivů na životní prostředí tohoto posuzování a přístup veřejnosti k výsledkům tohoto posuzování jeho výsledkům . [pozm. návrh 212]

1.   Jak je uvedeno ve finančním nařízení, provádí financování podle tohoto nástroje Komise buď přímo sama, prostřednictvím delegací Unie a výkonných agentur, nebo nepřímo prostřednictvím subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2.   Financování podle tohoto nástroje může být poskytováno také prostřednictvím příspěvků do mezinárodních, regionálních nebo vnitrostátních fondů, jako jsou fondy zřízené nebo spravované EIB, členskými státy, partnerskými zeměmi a regiony nebo mezinárodní organizacemi nebo jinými dárci.

3.   Všechny subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení a čl. 29 odst. 1 tohoto nařízení každoročně plní svoji povinnost podávat zprávy podle článku 155 finančního nařízení. Požadavky na podávání zpráv ze strany těchto subjektů jsou stanoveny v rámcové dohodě o partnerství, dohodě o přiznání příspěvku, dohodě o rozpočtových zárukách nebo dohodě o financování.

4.   Akce financované v rámci nástroje mohou být prováděny souběžným nebo sdíleným spolufinancováním.

5.   V případě souběžného spolufinancování je akce rozdělena do několika zřetelně odlišitelných dílčích složek, z nichž každou financuje jiný partner takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat.

6.   V případě sdíleného spolufinancování sdílejí partneři poskytující spolufinancování celkové náklady na akci a zdroje se slučují takovým způsobem, že již není možné identifikovat zdroj finančních prostředků pro konkrétní činnost provedenou jako součást akce.

7.   Spolupráce mezi Unií a jejími partnery může mít mimo jiné formu:

1.   Financování z prostředků Unie může být poskytnuto formami financování uvedenými ve finančním nařízení, a zejména formou:

2.   Při stanovování způsobů financování, druhu příspěvku, způsobů udělování a správních ustanovení pro správu grantů zohlední Komise v rámci spolupráce se zúčastněnými stranami partnerských zemí jejich zvláštní rysy, včetně potřeb a příslušného kontextu, s cílem oslovit co nejširší škálu těchto zúčastněných stran a reagovat na jejich potřeby. Toto posouzení přihlíží k podmínkám pro smysluplnou účast a zapojení všech zúčastněných stran, zejména místních organizací občanské společnosti.  V souladu s finančním nařízením jsou podporovány zvláštní způsoby, jako jsou dohody o partnerství, schválení finanční podpory pro třetí strany, přímé udělování nebo výzvy k podávání návrhů s omezenou způsobilostí či jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování a také financování nesouvisející s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Tyto různé způsoby zajistí transparentnost, sledovatelnost a inovace. Musí být podporována spolupráce mezi místními a mezinárodními nevládními organizacemi s cílem posílit kapacity místní občanské společnosti, aby se dosáhlo její plné účasti na rozvojových programech. [pozm. návrh 216]

3.   Kromě případů uvedených v článku 195 finančního nařízení lze postup přímého udělování použít v případě:

Rozpočtová podpora uvedená v odst. 1 písm. c), mimo jiné prostřednictvím smluv o provádění odvětvových reforem, je založena na odpovědnosti země, vzájemné odpovědnosti a sdílené oddanosti všeobecně platným hodnotám, demokracii, lidským právům , rovnosti žen a mužů, sociálnímu začleňování, lidskému rozvoji a právnímu státu, a jejím cílem je posílit partnerství mezi Unií a partnerskými zeměmi. Zahrnuje posílený politický dialog, rozvoj kapacit a zlepšenou správu, které doplňují doplňující úsilí partnerů shromáždit o shromáždění více prostředků a lépe o to, aby je vynakládat za účelem podpory udržitelného lépe vynakládali s cílem podpořit udržitelný a inkluzivního hospodářského růstu, inkluzivní společensko-ekonomický rozvoj s přínosem pro všechny a tvorbu důstojných pracovních míst , a to se zvláštním důrazem na mladé lidi, omezování nerovností a vymýcení chudoby , přičemž je nutné patřičně zohledňovat místní hospodářství a environmentální a sociální práva [pozm. návrh 221].

Jakékoli rozhodnutí o poskytnutí rozpočtové podpory musí vycházet z politik rozpočtové podpory dohodnutých Unií, souboru jasných kritérií způsobilosti a důkladného posouzení rizik a přínosů. Jedním z hlavních určujících faktorů pro takové rozhodnutí je posouzení závazků, výsledků a pokroku partnerských zemí, pokud jde o demokracii, lidská práva a právní stát. [pozm. návrh 222]

4.   Rozpočtová podpora je diferencována tak, aby lépe reagovala na politickou, hospodářskou a sociální situaci dané partnerské země, se zohledněním nestabilních situací.

Při poskytování rozpočtové podpory v souladu s článkem 236 finančního nařízení Komise jasně stanoví a monitoruje kritéria pro podmíněnost rozpočtové podpory, včetně pokroku v reformách a transparentnosti, a podporuje rozvoj parlamentní kontroly, vnitrostátních kapacit pro provádění auditu , účast organizací občanské společnosti na monitorování, a zvýšenou transparentnost a přístup veřejnosti k informacím a rozvoj důkladných systémů zadávání veřejných zakázek, které podporují místní hospodářský rozvoj a místní podniky . [pozm. návrh 223]

5.   Vyplácení rozpočtové podpory je založeno na ukazatelích, které ukazují uspokojivý pokrok směrem k dosažení cílů dohodnutých s dotčenou partnerskou zemí.

6.   Finanční nástroje podle tohoto nařízení mohou mít formy například úvěrů, záruk, vlastního kapitálu či kvazikapitálu, investic nebo účasti a nástrojů pro sdílení rizik, kdykoli je to možné a v souladu se zásadami stanovenými v čl. 209 odst. 1 finančního nařízení pod vedením EIB, některé mnohostranné evropské finanční instituce, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj, nebo některé dvoustranné evropské finanční instituce, například dvoustranné rozvojové banky, a jsou případně sdruženy s dalšími formami finanční podpory od členských států i třetích zemí.

Příspěvky pro finanční nástroje Unie podle tohoto nařízení mohou poskytovat členské státy a rovněž každý subjekt uvedený v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

7.   Pro účely provádění uplatňování a podávání zpráv mohou být tyto finanční nástroje seskupeny do tzv. facilit. [pozm. návrh 224]

7a.     Komise a ESVČ nezahájí ani neobnoví operace se subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích, jež jsou v rámci příslušné politiky Unie označeny jakožto nespolupracující nebo jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 považovány za vysoce rizikové třetí země či se reálně neřídí unijními nebo mezinárodně dohodnutými daňovými standardy týkajícími se transparentnosti a výměny informací. [pozm. návrh 225]

8.   Na financování z prostředků Unie se nevztahují zvláštní daně, cla ani poplatky a poskytnutí této pomoci nevede k jejich výběru.

9.   Daně, cla a poplatky ukládané partnerskými zeměmi mohou být způsobilé pro financování podle tohoto nařízení.

1.     Financování může být podle tohoto nařízení poskytnuto fondům pro malé projekty za účelem výběru a realizace projektů s omezeným finančním objemem.

2.     Příjemcem financí z fondu pro malé projekty jsou organizace občanské společnosti.

3.     Koneční příjemci v rámci fondu pro malé projekty jsou podporováni na základě tohoto nařízení prostřednictvím příjemce a provádějí malé projekty v rámci tohoto fondu pro malé projekty („malý projekt“).

4.     Pokud veřejný příspěvek na malý projekt nepřesáhne 50 000 EUR, bude mít podobu jednotkových nákladů či jednorázových částek nebo bude zahrnovat paušální sazby. [pozm. návrh 226]

1.   Účast na zadávacím řízení, postupech udělování grantů a cen pro akce financované v rámci zeměpisných programů a programů pro organizace občanské společnosti a globální výzvy je otevřena všem právním subjektům, které jsou státními příslušníky dále uvedených zemí nebo území, přičemž v případě právnických osob platí, že musí být v těchto zemích a na těchto územích rovněž skutečně usazeny:

2.   Aniž jsou dotčena omezení vyplývající z povahy a cílů akce, je účast na zadávacím řízení, na řízení o udělení grantů a cen, jejichž předmětem jsou akce financované v rámci programů v oblasti lidských práv a demokracie a stability a míru, jakož i akce rychlé odezvy, otevřená a nevztahují se na ni žádná omezení.

3.   Veškeré dodávky a materiály financované v rámci tohoto nařízení mohou pocházet z jakékoli země.

4.   Pravidla stanovená v tomto článku se nevztahují na fyzické osoby a ani jim nekladou omezení týkající se státní příslušnosti, pokud jsou tyto osoby zaměstnané způsobilým dodavatelem či případně subdodavatelem, nebo jsou s nimi jinak smluvně vázány.

5.   U akcí, které spolufinancuje subjekt nebo které jsou prováděny uplatňovány v rámci přímého řízení nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii) až viii) finančního nařízení, se použijí rovněž pravidla určující způsobilost daných subjektů. [pozm. návrh 228]

6.   Pokud dárci poskytují financování pro svěřenský fond zřízený Komisí nebo prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů, uplatňují se pravidla způsobilosti uvedená ve zřizovacím aktu svěřenského fondu, nebo v případě vnějších účelově vázaných příjmů, uvedená v dohodě s dárcem.

7.   V případě akcí financovaných podle tohoto nařízení a jiným programem Unie se způsobilé subjekty podle jakéhokoli z těchto programů považují za způsobilé.

8.   V případě akcí pro více zemí se za způsobilé mohou považovat právní subjekty, které jsou státními příslušníky zemí a území, na něž se vztahuje daná akce, nebo v případě právnických osob právní subjekty skutečně usazené v těchto zemích a územích.

9.   Pravidla způsobilosti podle tohoto článku mohou být omezena s ohledem na státní příslušnost, zeměpisnou polohu nebo povahu žadatelů, jestliže taková omezení vyžaduje zvláštní povaha a cíle akce a jsou-li nezbytná pro její účinné provádění uplatňování. Omezení s ohledem na státní příslušnost se nevztahují na mezinárodní organizace. [pozm. návrh 229]

10.   Uchazeči, žadatelé a zájemci z nezpůsobilých zemí mohou být přijati za způsobilé v případě naléhavosti nebo nedostupnosti služeb na trzích dotčených zemí či území nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by použití pravidel způsobilosti znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo realizaci akce.

11.   V zájmu podpory místních kapacit, trhů a nákupů jsou upřednostňováni místní a regionální dodavatelé v případě, že finanční nařízení umožňuje zadání zakázky na základě jediné nabídky , přičemž je třeba věnovat pozornost jejich výsledkům v oblasti udržitelnosti životního prostředí a spravedlivého obchodu . Ve všech ostatních případech musí být účast místních a regionálních dodavatelů podporována v souladu s příslušnými ustanoveními uvedeného nařízení. Ve všech případech se použijí kritéria udržitelnosti a náležité péče. [pozm. návrh 230]

12.   Podle programu pro demokracii a lidská práva je jakýkoli subjekt, na který se nevztahuje definice právního subjektu v čl. 2 bodě 6, způsobilý, je-li to nezbytné s ohledem na intervenční oblasti tohoto programu.

12a.     Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci nepodporuje akce, které v souladu s prověřením z hlediska životního prostředí uvedeným v článku 21 poškozují životní prostředí nebo klima. Příděly finančních prostředků musí být plně v souladu s Pařížskou dohodou a celkově musí evropské financování věnované na vnější činnost přispívat k dlouhodobým cílům této dohody; Nástroj nepodporuje zejména:

1.   Kromě ustanovení čl. 12 odst. 2) finančního nařízení se prostředky na závazky a na platby podle tohoto nařízení přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. Přenesené částky se poprvé použijí v následujícím rozpočtovém roce.

Komise informuje Evropský parlament předloží Evropskému parlamentu a Radu Radě nformace o  automaticky přenesených , včetně příslušných částek, prostředcích na závazky v souladu s čl. 12 odst. 6 finančního nařízení. [pozm. návrh 232]

2.   Pro účely článku 15 finančního nařízení, jenž se týká opětovného poskytnutí prostředků, se prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění akce podle tohoto nařízení, opětovně poskytnou ve prospěch původní rozpočtové položky.

Má se za to, že odkazy na článek 15 finančního nařízení v čl. 12 odst. 1 písm. b) nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, zahrnují odkaz na tento odstavec pro účely tohoto nařízení.

3.   Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let v souladu s čl. 112 odst. 2 finančního nařízení.

Třetí pododstavec čl. 114 odst. 2 finančního nařízení se na tyto víceleté akce nevztahuje. Komise automaticky zruší kteroukoli část rozpočtového závazku na akci, která do 31. prosince pátého roku po roce, v němž byl rozpočtový závazek přijat, nebyla použita k předběžnému financování ani k provedení průběžných plateb nebo u níž nebyl předložen certifikovaný výkaz výdajů ani žádost o platbu.

Odstavec 2 tohoto článku se použije rovněž na roční splátky.

4.   Odchylně od čl. 209 odst. 3 finančního nařízení se splátky a příjmy generované finančním nástrojem přiřadí do původní rozpočtové položky jako vnitřní účelově vázané příjmy po odečtení nákladů řízení a poplatků za řízení. Komise jednou za pět let posoudí přínos stávajících finančních nástrojů k naplňování cílů Unie a jejich účelnost.

1.    Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) a záruka pro vnější činnost se financují z finančního krytí pro zeměpisné programy uvedeného v čl. 6 odst. 2 písm. a), se financuje Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) a záruka pro vnější činnost. přičemž je nutné zajistit, aby toto financování nebylo k tíži dalších akcí podporovaných prostřednictvím zeměpisných programů . [pozm. návrh 233]

V souladu s příslušnými orientačními programovými dokumenty je účelem EFSD+ jakožto integrovaného finančního balíčku, který zabezpečuje finanční kapacitu podle způsobů provádění stanovených ve formě grantů, záruk a dalších finančních nástrojů uvedených v čl. 23 odst. 1, písm. a), e), f) a g), podpora investic je podporovat investice a zlepšení přístupu k financování, zlepšit přístup k financování a současně maximalizovat doplňkovost , přinášet inovativní produkty a shromažďovat finanční prostředky ze soukromého sektoru, aby se posílil udržitelný a inkluzivní hospodářský , environmentální a sociální rozvoj, a prosazovala socioekonomická industrializace a  stabilní investiční prostředí s cílem prosazovat socioekonomickou a environmentální odolnost v partnerských zemích se zvláštním zaměřením na vymýcení chudoby, udržitelný a inkluzivní růst, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, ochranu životního prostředí a environmentálního řízení, vytváření důstojných pracovních míst, v souladu s příslušnými normami MOP, zejména ve prospěch zranitelných skupin, včetně žen a mladých lidí, hospodářské příležitosti, dovednosti a podnikání, socioekonomická odvětví, mikropodniky a to se zaměřením na sociální podniky a  družstva s ohledem na jejich potenciál omezit chudobu a nerovnosti, posilovat lidská práva a zajišťovat živobytí za podpory mikropodniků a malých a malé a  středních podniků a střední podniky, jakož i řešení řešením konkrétních socioekonomických základních příčin nelegální migrace a násilného vysídlování a také přispíváním k udržitelnému opětovnému začleňování migrantů navrátivších se do svých zemí původu . 45 % finančních prostředků musí být vyhrazeno na investice přispívající k naplňování cílů v oblasti klimatu, environmentálního řízení a ochrany životního prostředí, biologické rozmanitosti a boje proti desertifikaci, z nichž bude 30 % celkového finančního krytí přiděleno na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně . Zvláštní pozornost a dodatečná podpora budování institucionální kapacity, správa ekonomických záležitostí a odborná pomoc je věnována zemím, které byly označeny jako nestabilní země nebo země zasažené konfliktem, nejméně rozvinuté země a silně zadlužené chudé země. Záruka pro vnější činnost se použije navíc k investicím vlád do základních veřejných služeb, což spadá i nadále mezi jejich povinnosti. [pozm. návrh 234]

2.   Záruka pro vnější činnost podporuje operace EFSD+ kryté rozpočtovými zárukami v souladu s články 27, 28 a 29 tohoto nařízení, makrofinanční pomoc a úvěry poskytované třetím zemím uvedeným v čl. 10 odst. 2 nařízení o evropském nástroji pro jadernou bezpečnost.

3.   V rámci záruky pro vnější činnost může Unie ručit za operace podepsané mezi 1. lednem 2021 do 31. prosincem 2027 až do výše 60 000 000 000 EUR. Tento strop bude přezkoumán v rámci zprávy o hodnocení v polovině období podle článku 32. [pozm. návrh 235]

4.   Míra tvorby rezerv se pohybuje v rozmezí od 9 % do 50 % v závislosti na typu operací. Nejvýše 10 miliard EUR se poskytne z rozpočtu Unie prostřednictvím zvláštní rozpočtové položky v rámci ročního rozpočtového procesu nebo prostřednictvím převodu rozpočtových prostředků. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 s cílem tuto maximální částku v případě potřeby změnit. [pozm. návrh 236]

Míra tvorby rezerv pro záruku pro vnější činnost činí 9 % pro makrofinanční pomoc Unie a pro rozpočtové záruky, které kryjí rizika vlád spojená s úvěrovými operacemi.

Míry tvorby rezerv se přezkoumávají každé tři dva roky od data počínaje datem použitelnosti tohoto nařízení stanoveného v článku 40. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem změny těchto měr a úpravy dotčených finančních částek . [pozm. návrh 237]

5.   Záruka pro vnější činnost se považuje za jednu jistotu ve společném rezervním fondu zřízeném článkem 212 finančního nařízení.

6.   EFSD+ a záruka pro vnější činnost může podpořit finanční a investiční operace v partnerských zemích v zeměpisných oblastech uvedených v čl. 4 odst. 2. Tvorba rezerv na záruku pro vnější činnost je financována z rozpočtu příslušných zeměpisných programů stanovených v čl. 6 odst. 2 písm. a) a tyto rezervy se převedou do společného rezervního fondu. Zeměpisné rozložení operací EFSD+ rovněž odráží v nejvyšší možné míře i relativní váhu přídělu finančních prostředků pro jednotlivé regiony, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 2 písm. a). Z EFSD+ a záruky pro vnější činnost mohou být rovněž podporovány operace v zemích, které jsou příjemci podpory, uvedených v příloze I nařízení o NPP III. Prostředky pro tyto operace podle EFSD+ a pro tvorbu rezerv na záruku pro vnější činnost jsou poskytovány z nařízení o NPP. Tvorba rezerv na záruku pro vnější činnost na úvěry pro třetí země uvedená v čl. 10 odst. 2 nařízení o EINS je financována z nařízení o evropském nástroji pro jadernou bezpečnost. [pozm. návrh 238]

7.   Tvorba rezerv uvedená v čl. 211 odst. 2 finančního nařízení vychází z celkových nesplacených závazků Unie vyplývajících z každé operace, včetně operací podepsaných před rokem 2021 a zaručených Unií. Požadovaná roční částka na tvorbu rezerv může být vytvořena na období až sedmi let.

8.   Rozvaha aktiv ke dni 31. prosince 2020 v záručním fondu EFSD zřízeném nařízením Evropského parlamentu a Rady EU 2017/1601 a v Záručním fondu pro vnější vztahy zřízeném nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 se převede do společného rezervního fondu za účelem tvorby rezerv pro jeho příslušné operace v rámci stejné jedné záruky stanovené v odstavci 4 tohoto článku.

1.     Operace EFSD+ způsobilé pro podporu prostřednictvím záruky pro vnější činnost přispívají k těmto prioritním oblastem:

1.   Finanční a investiční operace způsobilé pro podporu prostřednictvím záruky pro vnější činnost musí být v souladu s politikami Unie, zejména s její rozvojovou politikou a evropskou politikou sousedství, jakož i se strategiemi a politikami partnerských zemí , a nabízet řešení selhání místních trhů nebo neoptimálních investičních operací, aniž by docházelo k nekalé hospodářské soutěži s místními hospodářskými subjekty . Podporují zejména cíle, obecné zásady a rámec politiky tohoto nařízení a příslušné orientační programové dokumenty s náležitým zohledněním prioritních oblastí stanovených v článku 26a a podrobněji popsaných v příloze V. [pozm. návrh 240]

1a.     Poskytnutí záruky vnější činnosti je podmíněno uzavřením příslušných dohod o záruce EFSD mezi Komisí jménem Unie a způsobilou protistranou. [pozm. návrh 241]

2.   Záruka pro vnější činnost podporuje finanční a investiční operace, které řeší selhání trhu či neoptimální investiční situace. Operace jsou rovněž v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 209 odst. 2 písm. a) až c) d) finančního nařízení a které: [pozm. návrh 242]

3.   Záruka pro vnější činnost se použije na krytí rizik pro tyto nástroje:

4.   S podmínkou souhlasu Komise v souladu s článkem 28 tohoto nařízení a stanoviska strategické rady jsou způsobilými protistranami pro účely záruky pro vnější činnost protistrany uvedené v čl. 208 odst. 4 finančního nařízení, včetně protistran ze třetích zemí přispívajících na záruku pro vnější činnost. Kromě toho a odchylně od čl. 62 odst. 2 písm. c) finančního nařízení jsou pro účely záruky pro vnější činnost způsobilé soukromoprávní subjekty členského státu nebo třetí země, které přispěly na tuto záruku v souladu s článkem 28 a které poskytují přiměřenou jistotu o finanční kapacitě. [pozm. návrh 254]

4a.     Skupina Evropské investiční banky mimo jiné vykonává tyto činnosti:

5.   Způsobilé protistrany musí vyhovět pravidlům a podmínkám stanoveným v čl. 62 odst. 2 písm. c) finančního nařízení. V případě soukromoprávních subjektů členského státu nebo třetí země, které přispívaly na záruku pro vnější činnost v souladu s článkem 28 tohoto nařízení, se dává přednost těm, které poskytnou informace o environmentálních , sociálních a sociálních daňových kritériích, jakož i o kritériích týkajících se správy a řízení společností. [pozm. návrh 256]

Komise zajišťuje účinné, efektivní a spravedlivé využívání zdrojů dostupných mezi způsobilými protistranami a zároveň podporuje spolupráci mezi nimi.

Komise zajistí spravedlivé zacházení se všemi způsobilými protistranami , rovný přístup k financování a také to, aby v žádném období provádění uplatňování fondu EFSD+ nedocházelo ke střetu zájmů. Aby byla zajištěna doplňkovost, může si Komise od způsobilých protistran vyžádat veškeré důležité informace o jejich operacích probíhajících mimo EFSD+. [pozm. návrh 257]

5a.     Evropský parlament nebo Rada mohou vyzvat způsobilé protistrany, organizace občanské společnosti a místní komunity k tomu, aby se zúčastnily výměny názorů na finanční a investiční operace podle tohoto nařízení. [pozm. návrh 258]

6.   Komise vybere způsobilé protistrany v souladu s článkem 154 finančního nařízení, přičemž řádně zohlední:

7.   Komise vytvoří investiční okna pro regiony, konkrétní partnerské země nebo pro oboje, pro konkrétní odvětví nebo pro konkrétní projekty, konkrétní kategorie konečných příjemců nebo pro oboje, jež mají být financována tímto nařízením a pokryta zárukou pro vnější činnost až do stanovené výše. Komise informuje Evropský parlament a Radu o tom, nakolik jsou investiční okna v souladu s tímto článkem, a o jejich podrobných finančních prioritách. Veškeré žádosti o finanční podporu v rámci investičních oken se podávají Komisi.

Volba investičních oken musí být řádně odůvodněna analýzou selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací. Tuto analýzu provede Komise ve spolupráci s potenciálně způsobilými protistranami a zúčastněnými stranami.

Způsobilé protistrany mohou poskytnout nástroje uvedené v odstavci 3 v rámci investičního okna nebo individuálního projektu spravovaného způsobilou protistranou. Nástroje mohou být poskytnuty ve prospěch partnerských zemí, včetně nestabilních zemí nebo zemí zasažených konfliktem nebo zemí, jež čelí problémům při rekonstrukci a obnově po skončení konfliktu, ve prospěch orgánů těchto partnerských zemí, včetně jejich veřejných národních i soukromých místních bank a finančních institucí, jakož i ve prospěch subjektů soukromého sektoru těchto partnerských zemí. [pozm. návrh 260]

8.   Komise porovná operace podporované prostřednictvím záruky pro vnější činnost s kritérii způsobilosti uvedenými v odstavci 2 a 3 . Komise vytvoří srovnávací tabulku ukazatelů pro vedení výběru projektů. Provádějící partneři tuto tabulku vyplní u všech operací v rámci EFSD+. Komise vyhodnotí všechny operace podporované zárukou podle kritérii způsobilosti uvedených v článku 27 a  použije srovnávací tabulku k provedení nezávislé kontroly kvality v oblasti náležité péče a posouzení vypracovaného provádějícími partnery na úrovni projektu. V případě potřeby Komise požádá o objasnění a změnu prováděcích partnerů a bude se přitom pokud možno opírat o stávající systémy pro měření výsledků, které mají způsobilé protistrany zavedeny použije srovnávací tabulku k provedení nezávislé kontroly kvality v oblasti náležité péče a posouzení vypracovaného provádějícími partnery na úrovni projektu. V případě potřeby Komise požádá o objasnění a změnu prováděcích partnerů . Komise každoročně zveřejňuje srovnávací tabulku pro všechny projekty po schválení použití záruky Komisí a provádějícími partnery a výsledky všech záručních nástrojů a jednotlivých projektů v rámci svého hodnocení každého investičního okna. [pozm. návrh 261]

9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34, pokud jde o doplnění nebo změnu prioritních oblastí a investičních oken uvedených v příloze V. a správu EFSD+ v příloze VI. Při doplňování či úpravě investičních oken pro konkrétní regiony, partnerské země či obojí, specifické sektory či projekty, zvláštní kategorie konečných příjemců nebo pro oboje, jež mají být financována na základě tohoto nařízení a  pokryta zárukou pro vnější činnost až do stanovené výše, Komise patřičně zohlední poradenství poskytované ze strany strategické rady a vede konzultace s provozními radami .

Komise informuje Evropský parlament a Radu o tom, nakolik jsou investiční okna v souladu s požadavky stanovenými v článku 26a a s tímto článkem, a o jejich podrobných finančních prioritách. Veškeré žádosti o finanční podporu v rámci investičních oken se podávají Komisi.

Volba investičních oken musí být řádně odůvodněna analýzou selhání trhu nebo neoptimálních investičních situací. Tuto analýzu provede Komise ve spolupráci s potenciálně způsobilými protistranami a zúčastněnými stranami.

Způsobilé protistrany mohou poskytnout nástroje uvedené v odstavci 3 v rámci investičního okna nebo individuálního projektu spravovaného způsobilou protistranou. Nástroje mohou být poskytnuty ve prospěch partnerských zemí, včetně nestabilních zemí nebo zemí zasažených konfliktem nebo zemí, jež čelí problémům při rekonstrukci a obnově po skončení konfliktu, ve prospěch orgánů těchto partnerských zemí, mimo jiné i jejich veřejných národních i soukromých místních bank a finančních institucí, jakož i ve prospěch subjektů soukromého sektoru těchto partnerských zemí. V nestabilních zemích nebo zemích zasažených konfliktem a v odůvodněných případech také v dalších zemích lze podpořit investice veřejného sektoru, které mají příslušné účinky na rozvoj soukromého sektoru. [pozm. návrh 262]

1.     EFSD+ je tvořen regionálními investičními platformami zřizovanými na základě pracovních metod, postupů a struktur stávajících unijních nástrojů vnějšího kombinovaného financování, které mohou spojovat své operace kombinování zdrojů s operacemi v rámci záruky pro vnější činnost podle EFSD+.

2.     Komise je odpovědná za celkové řízení EFSD+ a záruku pro vnější činnost. Kromě toho Komise neusiluje o provádění obecných bankovních operací. Komise pravidelně informuje Evropský parlament, aby byla zajištěna co nejvyšší úroveň transparentnosti a finanční odpovědnosti.

3.     Při řízení EFSD+ poskytuje Komisi poradenství strategická rada, s výjimkou operací zahrnujících politiku rozšíření Unie a financovaných na základě nařízení o NPP III, kdy Komisi poskytuje poradenství strategická rada investičního rámce pro západní Balkán. Komise při provozním řízení záruky pro vnější činnost rovněž úzce spolupracuje se všemi způsobilými partnerskými stranami. Za tímto účelem se zřídí technická pracovní skupina složená z odborníků z Komise a způsobilých partnerských stran s cílem posuzovat rizika a související tvorbu cen.

4.     Strategická rada poskytuje poradenství Komisi ohledně strategického směřování a priorit pro investice se zárukou pro vnější činnost podle EFSD+ a přispívá k jejich sladění s hlavními zásadami a cíli vnější činnosti Unie, s unijní rozvojovou politikou, evropskou politikou sousedství, jakož i s cíli vymezenými v článku 3 a účelem EFSD+ stanoveným v článku 26. Strategická rada také podporuje Komisi při stanovování celkových investičních cílů, pokud jde o využívání záruky pro vnější činnost na podporu operací EFSD+, a sleduje zeměpisně i tematicky vhodné a rozmanité pokrytí investičních oken, přičemž věnuje zvláštní pozornost zemím, které byly označeny za nestabilní či zasažené konfliktem, nejméně rozvinuté země a silně zadlužené chudé země.

5.     Strategická rada také podporuje celkovou koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi regionálními investičními platformami, mezi třemi pilíři evropského investičního plánu, mezi evropským investičním plánem a ostatními snahami Unie v oblasti migrace a provádění Agendy 2030, jakož i ve vztahu k dalším programům stanoveným v tomto nařízení, dalším nástrojům financování Unie a svěřenským fondům.

6.     Strategická rada sestává ze zástupců Komise a vysokého představitele, všech členských států a Evropské investiční banky. Evropský parlament má status pozorovatele. Přispěvatelům, způsobilým protistranám, partnerským zemím, relevantním regionálním organizacím a dalším zúčastněným stranám může být případně udělen status pozorovatele. Strategická rada musí být před začleněním jakéhokoli nového pozorovatele konzultována. Strategické radě společně předsedá Komise a vysoký představitel.

7.     Strategická rada se schází alespoň dvakrát ročně a přijímá stanoviska, pokud možno na základě konsenzu. Další zasedání mohou být uspořádána předsedajícím kdykoliv nebo na žádost jedné třetiny členů. Není-li možné dosáhnout konsenzu, použijí se hlasovací práva dohodnutá během prvního zasedání strategické rady a stanovená v jejím jednacím řádu. Tato hlasovací práva zohlední zdroj financování. Jednací řád stanoví rámec týkající se úlohy pozorovatelů. Zápisy ze zasedání a programy zasedání strategické rady se po jejich přijetí zveřejňují.

8.     Komise podává strategické radě každý rok zprávu o dosaženém pokroku při uplatňování EFSD+. Strategická rada investičního rámce pro západní Balkán tyto zprávy doplní informacemi o pokroku dosaženém při uplatňování záručního nástroje pro region zemí v procesu rozšíření. Strategická rada pravidelně pořádá konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami ohledně strategického směřování a uplatňování EFSD+.

9.     Existence dvou strategických rad nemá vliv na nutnost mít k dispozici jediný jednotný rámec pro řízení rizik pro EFSD+.

10.     Během období uplatňování EFSD+ strategická rada co nejdříve přijme a zveřejní pokyny, v nichž stanoví, jak má být zajištěn soulad operací EFSD+ s cíli a kritérii způsobilosti uvedenými v článcích 26a a 27.

11.     Strategická rada ve svých strategických pokynech řádně zohlední příslušná usnesení Evropského parlamentu a rozhodnutí a závěry Rady.

12.     Provozní rady regionálních investičních platforem jsou nápomocny Komisi na úrovni uplatňování při definování regionálních a odvětvových investičních cílů a regionálních, odvětvových a tematických investičních oken a vypracovávají stanoviska týkající se operací kombinování zdrojů a používání záruky pro vnější činnost, která pokrývá operace EFSD+. [pozm. návrh 263]

1.   Na záruku pro vnější činnost mohou přispívat členské státy, třetí země a jiné třetí strany.

Odchylně od čl. 218 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení mohou smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru přispívat ve formě záruk nebo v hotovosti.

Příspěvek třetích zemí jiných než smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru a jiných třetích stran je poskytován v hotovosti a podléhá stanovisku strategické rady a schválení Komisí. [pozm. návrh 264]

Komise o potvrzených příspěvcích neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

Na žádost členských států mohou být jejich příspěvky vyčleněny na zahájení akcí v konkrétních regionech, zemích, odvětvích nebo v rámci stávajících investičních oken. [pozm. návrh 265]

2.   Příspěvky ve formě záruky nepřekročí 50 % částky uvedené v čl. 26 odst. 2 tohoto nařízení.

Z příspěvků členských států a smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru poskytnutých ve formě záruky lze čerpat pro účely plateb v rámci čerpání záruky teprve poté, co bylo financování ze souhrnného rozpočtu Unie zvýšené o další příspěvky v hotovosti použito na platby uskutečněné v rámci čerpání záruk.

Na pokrytí čerpání záruky lze bez ohledu na jeho vyčlenění použít jakýkoli příspěvek. [pozm. návrh 266]

Dohoda o příspěvcích se uzavírá mezi Komisí jednající jménem Unie a přispěvatelem a obsahuje zejména ustanovení týkající se platebních podmínek.

1.   Komise jménem Unie uzavře dohody o záruce pro vnější činnost se způsobilými protistranami vybranými v souladu s článkem 27. Tyto dohody jsou bezpodmínečné, neodvolatelné, vynutitelné na první žádost a ve prospěch vybraných partnerských stran. Dohody mohou být uzavřeny s konsorciem dvou nebo více způsobilých protistran. [pozm. návrh 268]

2.   Pro každé investiční okno se mezi Komisí a vybranou způsobilou protistranou nebo vybranými způsobilými protistranami uzavře jedna nebo více dohod o záruce pro vnější činnost. Za účelem řešení specifických potřeb může být navíc záruka pro vnější činnost poskytnuta pro jednotlivé finanční nebo investiční operace.

Veškeré dohody o záruce pro vnější činnost se na vyžádání zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě s přihlédnutím k ochraně důvěrných a obchodně citlivých informací. [pozm. návrh 269]

3.   Dohody o záruce pro vnější činnost obsahují zejména:

4.   Schválení finančních a investičních operací provádí způsobilá protistrana podle svých vlastních pravidel a postupů a v souladu s podmínkami dohody o záruce pro vnější činnost.

5.   Záruka pro vnější činnost může pokrývat:

5a.     Komise při uzavírání dohod o záruce pro vnější činnost se způsobilými protistranami náležitě zohlední:

6.   Pro účely kontroly účetnictví, podávání zpráv o rizicích krytých zárukou pro vnější činnost a v souladu s čl. 209 odst. 4 finančního nařízení předkládají způsobilé protistrany, s nimiž byla uzavřena dohoda o záruce, Komisi a Účetnímu dvoru jednou ročně finanční zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, auditovanou nezávislým externím auditorem, obsahující mimo jiné informace o:

7.   Způsobilé protistrany na vyžádání poskytnou Komisi veškeré další informace nezbytné k plnění povinností Komise v souvislosti s tímto nařízením , zejména pokud jde o provádění doporučení z předběžného posouzení dopadu na lidská práva, na sociální a pracovní oblast a na životní prostředí a další kvalifikační kritéria uvedená v článku 27 . [pozm. návrh 275]

8.   Komise podává zprávu o finančních nástrojích, rozpočtových zárukách, finanční pomoci v souladu s články 241 a 250 finančního nařízení. Za tímto účelem způsobilé protistrany poskytnou každý rok Komisi informace nezbytné k plnění povinností Komise v souvislosti s tímto nařízením. Kromě toho předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu, jak je stanoveno v čl. 31 odst. 6a. [pozm. návrh 276]

8a.     Komise nebo způsobilé protistrany neprodleně informují úřad OLAF, pokud v jakékoli fázi přípravy, provádění nebo ukončování finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, vyvstane důvod se domnívat, že došlo k podvodu, korupci, praní peněz nebo jinému protiprávnímu jednání, které může ohrozit finanční zájmy Unie. Komise nebo způsobilé protistrany poskytnou úřadu OLAF veškeré nezbytné informace, které mu umožní provést úplné a důkladné vyšetření těchto případů. [pozm. návrh 277]

1.     Na základě záruky pro vnější činnost nelze podporovat finanční a investiční operace, které:

2.     Způsobilé protistrany v rámci svých finančních a investičních operací dodržují příslušné unijní právní předpisy a přijaté mezinárodní a unijní normy, a proto nesmějí na základě tohoto nařízení podporovat žádné projekty, které přispívají k praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým podvodům nebo daňovým únikům. Kromě toho způsobilé protistrany nezahájí ani neobnoví operace se subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích zařazených na seznamu vypracovaném v rámci příslušné politiky Unie týkající se nespolupracujících jurisdikcí nebo v jurisdikcích, které jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 považovány za vysoce rizikové třetí země či které se skutečně neřídí unijními nebo mezinárodně dohodnutými daňovými standardy týkajícími se transparentnosti a výměny informací. Způsobilé protistrany se mohou od této zásady odchýlit pouze tehdy, pokud se projekt fyzicky realizuje v jedné z těchto jurisdikcí a neexistují žádné náznaky, že příslušná operace spadá pod některou z kategorií uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce. Při uzavírání dohod s finančními zprostředkovateli zanesou způsobilé protistrany do příslušných dohod požadavky podle tohoto článku a budou po finančních zprostředkovatelích požadovat jejich dodržování.

3.     Při svých finančních a investičních operacích uplatňují způsobilé protistrany zásady a normy stanovené unijními právními předpisy o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 (2) a směrnicí (EU) 2015/849. Způsobilé protistrany podmíní přímé i zprostředkované financování podle tohoto nařízení zveřejněním informací o skutečném vlastnictví v souladu se směrnicí (EU) 2015/849 a zveřejní v souladu s čl. 89 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU údaje o jednotlivých zemích. [pozm. návrh 279]

-1.     Dosažení cílů tohoto nařízení se posuzuje prostřednictvím odpovídajícího, transparentního a odpovědného systému monitorování, podávání zpráv a hodnocení, který zajišťuje řádné zapojení Evropského parlamentu a Rady, stejně jako posílení účasti všech partnerů Unie, včetně občanské společnosti, na uplatňování programů. [pozm. návrh 280]

1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci tohoto nařízení při plnění specifických cílů uvedených v článku čl. 3 odst. 2 , jsou stanoveny v příloze VII v souladu s ukazateli cílů udržitelného rozvoje. Jako základ pro posouzení toho, do jaké míry bylo dosaženo stanovených cílů, se použijí hodnoty ukazatelů k 1. lednu 2021. [pozm. návrh 281]

2.   Komise pravidelně monitoruje své akce a posuzuje pokrok v plnění cílů stanovených v článku 3, stejně jako očekávaných výsledků, včetně výstupů a výsledků. [pozm. návrh 282]

Pokrok s ohledem na očekávané výsledky by měl být monitorován na základě jasných, transparentních a případně měřitelných ukazatelů stanovených v příloze VII a v rámci pro monitorování a hodnocení přijatém podle odstavce 9, stejně jako v souladu s pravidly plnění rozpočtu Unie . Používá se omezený počet ukazatelů, aby se usnadnilo včasné podávání zpráv , a ukazatele jsou přinejmenším členěné podle pohlaví a věku . [pozm. návrh 283]

3.   Společné rámce pro výsledky zahrnuté do společných programových dokumentů, které splňují kritéria stanovená v čl. 12 odst. 4, poskytují základ pro společné monitorování realizace kolektivní podpory pro partnerskou zemi, které provádí uplatňují Unie a členské státy. [pozm. návrh 284]

Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění uplatňování programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování. [pozm. návrh 285]

4.   Komise posoudí pokrok dosažený při provádění uplatňování tohoto nařízení. Počínaje rokem 2022 předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o plnění cílů tohoto nařízení prostřednictvím ukazatelů , včetně ukazatelů, které jsou stanoveny v příloze VII, stejně jako ukazatelů plnění rozpočtu Unie , jimiž se měří dosažené výsledky a účinnost nařízení. Tato zpráva se předkládá rovněž Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. [pozm. návrh 286]

5.   Tato výroční zpráva obsahuje informace týkající se předchozího roku, pokud jde o financovaná opatření, o výsledky monitorování a hodnocení, o zapojení a úroveň spolupráce příslušných partnerů a provádění uplatňování rozpočtových závazků a prostředků na platby rozčleněné podle jednotlivých zemí, regionů a odvětví spolupráce. Zpráva musí obsahovat hodnocení pokroku při dosahování očekávaných výsledků a pokroku v oblasti začleňování průřezových témat, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 6. Posoudí se v ní výsledky financování z prostředků Unie, pokud možno za použití konkrétních a měřitelných ukazatelů jeho úlohy při dosahování cílů tohoto nařízení. U rozvojové spolupráce posoudí zpráva, je-li to možné a relevantní, i dodržování zásad účinnosti rozvoje, a to i u inovativních finančních nástrojů. [pozm. návrh 287]

6.   Výroční zpráva vypracovaná v roce 2021 musí obsahovat souhrnné informace z výročních zpráv týkajících se období 2014–2020 o veškerém financování podle nařízení uvedených v čl. 40 39 odst. 2, včetně vnějších účelově vázaných příjmů a příspěvků do svěřenských fondů, včetně rozčlenění výdajů podle zemí, využití finančních nástrojů, závazků a plateb. Uvedená zpráva odráží hlavní získané poznatky a reakce na doporučení z externích hodnocení provedených v předchozích letech. Zahrnuje posouzení úrovně kapacity zaměstnanců v ústředí a na úrovni delegací Unie za účelem plnění všech cílů, na něž se vztahuje toto nařízení. [pozm. návrh 288]

6a.     Komise jako součást výroční zprávy podává podrobné informace o finančních a investičních operacích krytých zárukou pro vnější činnost a o fungování EFSD+, jeho řízení a účinném příspěvku k plnění jeho cílů. K této části výroční zprávy se přikládá stanovisko Účetního dvora. To mimo jiné zahrnuje:

7.   Odhad celkových ročních výdajů na opatření v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti dosahování cílů vytyčených tímto nařízením se provede na základě přijatých orientačních programových dokumentů. Finanční prostředky přidělené podle tohoto nařízení jsou předmětem každoročního systému sledování založeného na metodice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, „ukazatele včetně „ukazatelů z Ria“), aniž by bylo vyloučeno použití přesnějších metodik, jsou-li dostupné; tento systém je začleněn do stávající metodiky řízení výkonnosti programů Unie, aby bylo možné vyčíslit výdaje vztahující se k opatřením v oblasti změny klimatu , biologické rozmanitosti a biologické rozmanitosti životního prostředí, lidského rozvoje a sociálního začleňování, rovnosti pohlaví a oficiální rozvojové pomoci na úrovni akčních plánů a opatření uvedených v článku 19 a zaznamenaných do hodnocení a výročních zpráv. Komise předá tento odhad jako součást výroční zprávy Evropskému parlamentu. [pozm. návrh 290]

8.   Komise zveřejní informace o rozvojové spolupráci na základě uznávaných mezinárodních norem , včetně norem Mezinárodní organizace práce, a za použití rámce pro společný standard vytvořený Mezinárodní iniciativou na podporu transparentnosti . [pozm. návrh 291]

9.   Aby bylo možné zajistit účinné posouzení pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci tohoto nařízení při plnění jeho cílů, je Komisi svěřena pravomoc přijímat Komise přijímá akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem změny přílohy VII s cílem přezkoumat nebo doplnit ukazatele, je-li to považováno za nezbytné, mimo jiné v souvislosti s přezkumem v polovině období podle článku 32, a  to a za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení , což může zahrnovat dodatečné ukazatele výkonnosti platné pro každý specifický cíl tohoto nařízení . [pozm. návrh 292]

1.   Průběžné Nejpozději do 30. června 2024 předloží Komise zprávu o hodnocení uplatňování tohoto nařízení v polovině období. Tato zpráva o hodnocení v polovině období se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění nástroje vztahuje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2023 a posoudí příspěvek Unie k  dosažení cílů tohoto nařízení na základě ukazatelů, kterými se měří dosažené výsledky, a všechna zjištění a závěry týkající se dopadu tohoto nařízení , mimo jiné i EFSD+ a záruky pro vnější činnost . [pozm. návrh 294]

Evropský parlament může přispět vstupem do tohoto hodnocení. Komise a ESVČ uspořádají konzultaci s hlavními zúčastněnými stranami a příjemci, včetně organizací občanské společnosti. Komise a ESVČ věnují zvláštní pozornost tomu, aby zajistily zastoupení nejvíce upozaděných subjektů. [pozm. návrh 295]

Komise rovněž vyhodnotí dopad a účinnost svých akcí na oblast intervence a účinnost programování prostřednictvím externích hodnocení. Komise a ESVČ náležitě zohlední návrhy a stanoviska Evropského parlamentu a Rady týkající se nezávislých externích hodnocení. Hodnocení se případně zakládají na zásadách osvědčených postupů Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a jejich účelem je stanovit, zda byly splněny specifické cíle, a navrhnout doporučení pro zlepšení budoucích akcí. Průběžné hodnocení posoudí, jak Unie plnila cíle vytyčené tímto nařízením. [pozm. návrh 296]

2.   Na konci provádění nařízení, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení Zpráva o hodnocení v polovině období se rovněž zabývá účinností , přidanou hodnotou, fungováním zjednodušené a zefektivněné struktury vnějšího financování, vnitřní a vnější soudržností a trvalým významem cílů tohoto nařízení, Toto hodnocení posoudí příspěvek Unie k dosažení cílů tohoto nařízení s přihlédnutím k ukazatelům, kterými se měří dosažené výsledky, a ke všem zjištěním a závěrům týkajícím se dopadu tohoto nařízení doplňkovostí a synergickými vazbami mezi financovanými akcemi, příspěvkem opatření k  ucelené vnější činnosti Unie a popřípadě i mírou , v jaké si je veřejnost v přijímajících zemích vědoma finanční podpory ze strany Unie , a  zahrnuje zjištění ze zpráv uvedených v čl. 31 odst. 4 . [pozm. návrh 297]

Zpráva o závěrečném hodnocení se zabývá rovněž efektivností, přidanou hodnotou, rozsahem zjednodušení, vnitřní a vnější soudržností a trvající relevantností cílů tohoto nařízení. [pozm. návrh 298]

Konkrétním účelem zprávy o závěrečném hodnocení hodnocení v polovině období je zdokonalit provádění způsob financování z prostředků Unie. Obsahuje informace týkající se rozhodnutí o obnovení, úpravě či pozastavení druhů akcí prováděných v rámci nařízení. [pozm. návrh 299]

Zpráva o závěrečném v polovině období hodnocení rovněž obsahuje souhrnné informace z příslušných výročních zpráv o veškerém financování, které se řídí tímto nařízením, včetně vnějších účelově vázaných příjmů a příspěvků do svěřenských fondů, včetně rozčlenění výdajů podle přijímajících zemí, využití finančních nástrojů, závazků a plateb , jakož i o zeměpisných a tematických programech a akcích rychlé reakce a také finančních prostředcích uvolněných z rezerv určených pro výzvy a priority . [pozm. návrh 300]

Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě a členským státům. prostřednictvím příslušného výboru uvedeného v článku 35. Konkrétní hodnocení mohou být na žádost členských států projednána v uvedeném výboru. Výsledky se zohlední při sestavování programů a přidělování zdrojů. [pozm. návrh 301]

Komise zapojí ve vhodném rozsahu všechny příslušné zúčastněné strany a příjemce, včetně organizací občanské společnosti, do procesu hodnocení financování z prostředků Unie podle tohoto nařízení a může tam, kde je to vhodné, usilovat o provedení společných hodnocení s členskými státy s úzkým zapojením partnerských zemí. [pozm. návrh 302]

2a.     Komise zprávu o hodnocení v polovině období uvedenou v odstavci 2 předloží Evropskému parlamentu a Radě. Ke zprávě budou případně přiloženy legislativní návrhy uvádějící nezbytné změny tohoto nařízení. [pozm. návrh 303]

2b.     Po uplynutí lhůty pro uplatňování tohoto nařízení, avšak nejpozději do tří let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení nařízení za týchž podmínek jako hodnocení v polovině období uvedené v odstavci 2 tohoto článku. [pozm. návrh 304]

3.   V souladu se zvláštními ustanoveními finančního nařízení týkajícími se podávání zpráv Komise do 31. prosince 2025 a poté každé tři roky zhodnotí využívání záruky pro vnější činnost a její fungování. Komise svou hodnotící zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě. K této hodnotící zprávě bude přiloženo stanovisko Účetního dvora.

1.   V řádně odůvodněných případech, a pokud akce, která má být provedena uplatňována , je celosvětové, regionální, transregionální nebo přeshraniční povahy, může Komise v rámci příslušných víceletých orientačních programů nebo příslušných akčních plánů či opatření rozhodnout rozšířit způsobilost akcí i na je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 za účelem doplnění tohoto nařízení přidáním země a území, na které se toto nařízení podle článku 4 nevztahuje, aby se zajistila soudržnost a účinnost financování z prostředků Unie nebo podpořila regionální a transregionální spolupráce do výčtu zemí a území , na které se vztahuje toto nařízení podle článku 4, pro účely těchto akcí . [pozm. návrh 305]

2.   Komise může začlenit zvláštní finanční příděl za účelem pomoci partnerským zemím a regionům při posilování jejich spolupráce se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie a se zámořskými zeměmi a územími, na něž se vztahuje rozhodnutí Rady rozhodnutí o ZZÚ . Toto nařízení může za tímto účelem a na základě reciprocity a proporcionality, pokud jde o výši financování z rozhodnutí o ZZÚ a/nebo nařízení o EÚS , případně přispět k akcím prováděným partnerskou zemí nebo regionem nebo jiným subjektem podle tohoto nařízení, zemí, územím nebo jiným subjektem podle rozhodnutí o ZZÚ , nebo nejvzdálenějším regionem Unie v rámci společných operačních programů či opatření stanovených a prováděných podle nařízení o EÚS. [pozm. návrh 306]

1.     Komise může začlenit zvláštní finanční příděl za účelem poskytnutí pomoci partnerským zemím a regionům při upevňování jejich spolupráce se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie a se zámořskými zeměmi a územími, na něž se vztahuje rozhodnutí Rady o zámořských zemích a územích. Toto nařízení může za tímto účelem na základě reciprocity a proporcionality, pokud jde o výši financování z rozhodnutí o zámořských zemích a územích nebo nařízení o EÚS, případně přispět k akcím uskutečňovaným partnerskou zemí nebo regionem nebo jiným subjektem podle tohoto nařízení, zemí, územím nebo jiným subjektem podle rozhodnutí o zámořských zemích a územích nebo nejvzdálenějším regionem Unie v rámci společných operačních programů či na programy v rámci meziregionální spolupráce nebo na opatření stanovená a uplatňovaná podle nařízení o EÚS.

2.     Míra spolufinancování prostředků Unie nepřesáhne 90 % způsobilých výdajů programu nebo opatření. Pokud jde o technickou pomoc, činí míra spolufinancování 100 %. [pozm. návrh 307]

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 6, čl. 8 odst. 7a, čl. 8 odst. 8b, čl. 14 odst. 1, článku 15a, čl. 17 odst. 4, čl. 21 odst. 3a, čl. 26 odst. 3 4 , čl. 27 odst. 9, a čl. 31 odst. 9 a čl. 33 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu platnosti tohoto nařízení. Komise přijme tyto akty v přenesené pravomoci co nejdříve. Akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 7a, čl. 8 odst. 8b, čl. 17 odst. 4 a čl. 31 odst. 9 se však přijmou do … [6 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. [pozm. návrh 308]

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 6, čl. 8 odst. 7a, čl. 8 odst. 8b, čl. 14 odst. 1, článek 15a, čl. 17 odst. 4, čl. 21 odst. 3a, čl. 26 odst. 3, čl. 27 odst. 9, a čl. 31 odst. 9 a čl. 33 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci , které je v něm blíže určené uvedeno . Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 309]

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 6, čl. 8 odst. 7a, čl. 8 odst. 8b, čl. 14 odst. 1, článek 15a, čl. 17 odst. 4, čl. 21 odst. 3a , čl. 26 odst. 3 4 , čl. 27 odst. 9, a čl. 31 odst. 9 a čl. 33 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 310]

1.     Pokud to ze závažných a naléhavých důvodů vyžadují okolnosti přírodních nebo člověkem způsobených katastrof či bezprostředního ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, přičemž se uplatní postup stanovený v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.     Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 3. V oznámení o aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

3.     Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v č. 34 odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek. [pozm. návrh 311]

1.     Za účelem rozšíření dialogu mezi orgány Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Komisí a ESVČ, a za účelem zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti, stejně jako účelnosti při přijímání aktů a opatření ze strany Komise, může Evropský parlament vyzvat Komisi a ESVČ, aby předstoupily před Parlament za účelem projednání strategických směrů a pokynů pro plánování programů podle tohoto nařízení. Tento dialog přispívá také k celkové provázanosti všech nástrojů financování vnější činnosti v souladu s článkem 5. Může proběhnout před přijetím aktů v přenesené pravomoci a před přijetím návrhu ročního rozpočtu Komisí. Tento dialog může na žádost Evropského parlamentu nebo Evropské komise probíhat v souvislosti s významným politickým vývojem i účelově.

2.     Komise a ESVČ předloží Evropskému parlamentu veškeré příslušné dokumenty v tomto ohledu nejméně jeden měsíc před zahájením dialogu. Pro dialog týkající se ročního rozpočtu poskytne Komise a ESVČ konsolidované informace o všech akčních plánech a opatřeních přijatých nebo plánovaných v souladu s článkem 21, informace o spolupráci rozlišené podle jednotlivých zemí, regionů a tematických oblastí a o využívání akcí rychlé reakce, rezervy pro nově se objevující výzvy a priority a záruky pro vnější činnost.

3.     Komise a ESVČ zohlední v nejvyšší míře postoj vyjádřený Evropským parlamentem. V případě, že Komise nebo ESVČ nezohlední postoje Evropského parlamentu, poskytne řádné odůvodnění.

4.     Za informování Evropského parlamentu o stavu uplatňování tohoto nařízení, zejména o probíhajících opatřeních, akcích a výsledcích odpovídá Komise a ESVČ, a to zejména prostřednictvím řídící skupiny uvedené v článku 38. [pozm. návrh 312]

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

5.   Přijaté rozhodnutí zůstává v platnosti po dobu trvání přijatého nebo pozměněného dokumentu, akčního programu nebo opatření.

6.   Jednání výboru se u otázek týkajících se Evropské investiční banky účastní její pozorovatel. [pozm. návrh 313]

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. Za plnění této povinnosti příjemci odpovídá Komise. [pozm. návrh 315]

2.   Komise provádí uplatňuje k tomuto nařízení a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na toto nařízení rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li mají-li přímou souvislosti s cíli uvedenými v článku 3. [pozm. návrh 316]

2a.     Komise přijme opatření k zintenzivnění strategické komunikace a veřejné diplomacie pro účely informování o hodnotách Unie a přínosu Unie. [pozm. návrh 317]

2b.     Komise zřídí jediný komplexní veřejný centrální elektronický registr všech akcí financovaných v rámci tohoto nařízení, včetně kritérií používaných ke stanovení potřeb partnerů při přidělování zdrojů, a zajistí jeho pravidelnou aktualizaci s výjimkou akcí, u nichž existují obavy z důvodů bezpečnosti nebo místních politicky citlivých záležitostí ve smyslu článku 37. [pozm. návrh 318]

2c.     Rejstřík obsahuje také informace o veškerých finančních a investičních operacích, a to na individuální i projektové úrovni, a základní body všech dohod o záruce EFSD+, včetně informací o právní identitě způsobilých protistran, očekávaných přínosech z hlediska rozvoje a postupech při podávání stížností, a to s přihlédnutím k ochraně důvěrných a citlivých obchodních informací. [pozm. návrh 319]