Stanovisko Evropského výboru regionů Místní a regionální orgány ve stálém dialogu s občany

(2020/C 440/09)

Zpravodaj: Declan McDONNELL (IE/EA), člen zastupitelstva města Galway Odkaz: sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropa v květnu 2019: příprava na jednotnější, silnější a demokratičtější Unii ve stále nejistějším světě – Příspěvek Evropské komise k neformálnímu zasedání 27 vedoucích představitelů EU dne 9. května 2019 v rumunském Sibiu COM(2019) 218 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Preambule

1.

opakuje, že je důležité pochopit postoje a očekávání občanů a místních a regionálních zástupců ohledně EU a informovat o nich, zakotvit politiky EU na místní úrovni s cílem zlepšit život lidí a budovat naši unii zdola nahoru, jak je uvedeno ve stanovisku Úvahy o Evropě – hlas regionálních a místních orgánů a obnovení důvěry v Evropskou unii (1). Je přesvědčen, že směřování k demokratickému oživení EU musí vycházet ze zapojení místní úrovně nad rámec stávajících opatření;

2.

domnívá se, že komunikační kanály a nástroje účasti jdoucí zdola nahoru doplňují a posilují zastupitelskou demokracii a také podporují aktivní subsidiaritu tím, že občanům dávají větší slovo i po volbách a mezi volbami. Je přesvědčen, že transparentní, vážně míněné a relevantní zapojení občanů vyžaduje spoluutváření a tedy konkrétní účast na rozhodovacích procesech, a pouze formální komunikaci zde považuje za nedostatečnou. Skutečná účast zvyšuje legitimitu a účinnost zastupitelské demokracie tím, že 1) zlepšuje komunikaci s cílem předcházet konfliktům, 2) umožňuje dosažení konsenzu a především 3) zvyšuje sílu přijatých rozhodnutí a vysvětluje důvody pro tato rozhodnutí;

3.

sdílí názory vyjádřené v příspěvku Evropské komise k neformálnímu zasedání 27 vedoucích představitelů EU v Sibiu (2), zejména pokud jde o celou úvahu o výzvách v oblasti komunikace, včetně fragmentace a dezinformací. Je si vědom toho, že komunikace je nutným předpokladem k tomu, aby se občané mohli rozhodovat na základě informací a plně se podílet na evropské demokracii;

4.

zdůrazňuje, že evropské orgány se musí zavázat k užší spolupráci s občany, aby byla tvorba evropských politik srozumitelnější, zlepšila se účinnost a účelnost této tvorby politik a zabránilo se zjednodušením, která nabízí populismus a která nevyhnutelně oslabují řádné fungování demokracie;

5.

vyjadřuje své odhodlání poskytnout příležitost pro obousměrnou komunikaci mezi evropskými orgány a občany, která se zaměří na každodenní problémy lidí a posílí zapojení občanů do tvorby evropských politik. Pandemie COVID-19 potvrdila, že potřebujeme komunikační kanál, který bude funkční navzdory krizím a obzvláště během nich;

6.

uznává, že pandemie COVID-19 podpořila využívání digitálních médií a online konferenčních systémů, a vidí příležitosti, jež digitalizace skýtá, pokud jde o účast občanů v době krize. V uplynulých měsících se účast občanů přesunula na digitální fóra a konference, což přispělo k rychlejšímu, rozsáhlejšímu a inkluzivnějšímu zapojení občanů do rozhodovacích procesů;

7.

vítá nadcházející konferenci o budoucnosti Evropy a podporuje výzvu Evropského parlamentu, nastíněnou v jeho usnesení ze dne 18. června 2020, zahrnout do mandátu konference o budoucnosti Evropy závazek ke smysluplným návazným krokům a smysluplnému přímému zapojení občanů a vítá i jeho postoj, že „mezi priority konference [musí] patřit přímé zapojení občanů, organizací občanské společnosti, sociálních partnerů a zvolených zástupců“;

8.

zdůrazňuje, že by konference o budoucnosti Evropy neměla být pouze jednorázovým procesem na předem stanovenou dobu, ale příležitostí přehodnotit a reformovat způsob fungování EU a její vnímání občany. Přeje si proto navrhnout mechanismus pro stálý dialog s občany, který by mohl být vyzkoušen během konference, ale jehož cílem by bylo zavést dlouhodobý strukturální mechanismus zapojení občanů do tvorby politik EU pod vedením místních a regionálních orgánů, které jsou úrovní správy nejbližší občanům, a s jasným mechanismem zpětné vazby;

9.

opakuje svoji výzvu Komisi vyjádřenou v usnesení Návrhy týkající se pracovního programu Evropské komise na rok 2021 (3), a sice „spolupracovat s VR na přípravě pilotního modelu stálého a strukturovaného dialogu s občany prostřednictvím místních a regionálních orgánů, a zavést tak obousměrnou komunikaci mezi občany a orgány a institucemi EU, která by v pozdější fázi mohla přispět k dlouhodobému zlepšení rozhodovacích postupů v EU“;

10.

trvá na tom, že při všech veřejných konzultacích spojených s dialogy s občany musí být zajištěna maximální pluralita. Zdůrazňuje, že to znamená, že všechny programy, seznamy řečníků, panelové diskuse, literatura a dokumenty atd. musí být vyvážené a musí být zajištěno, že v nich bude zastoupena široká škála odlišných hledisek, která bude odrážet rozmanitost názorů v Evropě, s cílem podnítit hlubokou debatu. Upozorňuje, že výběr účastníků všech těchto jednání musí probíhat zcela nezávisle a bez jakýchkoli politických zásahů.

Místní a regionální orgány jako propojující prvky mezi občany a orgány EU

11.

sdílí obavu, že evropské orgány se mohou jevit fyzicky a – v ještě vyšší míře – kulturně vzdálené každodennímu životu evropských občanů. Vyzývá zastupitelské orgány, jako jsou regionální a místní samosprávy, zejména ty, které se v současné době nepodílejí na mechanismech zapojení občanů, aby plnily aktivní úlohu při zavádění účinných a smysluplných komunikačních kanálů s občany za účelem vypracovávání a provádění politik EU založených na poptávce. Musí se to však provést tak, aby se respektoval čas občanů a přineslo to výsledky;

12.

vybízí místní a regionální orgány z celé EU, aby plnily ústřední roli ve vzdělávání občanů o EU s cílem podpořit je v tom, aby se podíleli na participativní demokracii. Je známo, že občané se mohou zapojit pouze tehdy, použijí-li se inovativní metody a jsou-li plně informováni o dopadech politického vývoje nebo rozhodnutích o financování pro jejich oblast. Podporuje používání digitálních technologií a sociálních médií a také práci s dobrovolnickými organizacemi. Poukazuje na úspěšné postupy podněcování občanů k účasti – například s náhodně zvolenými občany ať již prostřednictvím telefonického rozhovoru, výběru z evidence obyvatel nebo návštěvy v místě bydliště – s cílem oslovit podstatně širší segment obyvatelstva;

Síť CitizEN – síť zapojení občanů do EU (Citizen ENgagement in the EU) – ekosystém účasti občanů

13.

navrhuje vytvořit celounijní síť CitizEN založenou na dobrovolné účasti, která by fungovala jako ústřední zdroj strategií, metodik a nástrojů a komunikovala přímo i nepřímo prostřednictvím stávajících iniciativ s občany napříč EU o evropských otázkách a jejich dopadu na lidi;

14.

uznává nicméně, že ve většině členských států a regionů funguje mnoho poradních a participačních mechanismů, a navrhuje proto, aby je síť CitizEN zohlednila a navázala na již fungující osvědčené postupy. Síť by tak usnadnila meziregionální dialog a jednotnost mezi orgány, aby se zajistil soudržný přístup a současně se respektovala rozmanitost přístupů v různých politických a sociálních souvislostech;

15.

vybízí síť CitizEN, aby zapojila členské organizace na regionální úrovni (zejména NUTS 2, ale také NUTS 1 nebo NUTS 3 v závislosti na vnitrostátní organizaci) a městské úrovni, které již provozují zapojení občanů, a také dobrovolnické organizace aktivní na místní a regionální úrovni, které zahrnují širokou škálu zájmů;

16.

očekává, že síť bude mít tři cíle: 1) posílit interakci mezi evropskými orgány a občany prostřednictvím přímých metod zapojení na místní a regionální úrovni, 2) poskytnout příklady pro metody účasti, které lze použít formálně i neformálně, a 3) fungovat jako úložiště pro informace a sdílení osvědčených postupů iniciativ pro zapojení na vnitrostátní, regionální a místní úrovni z celé Evropské unie;

17.

je ochoten vypracovat soubor společných zásad pro tuto síť, které nebudou závazné, ale budou fungovat jako pokyny pro správnou praxi, budování společného přístupu (za současného uznání rozdílných metod) a pro zavedení souboru minimálních standardů pro zapojené organizace;

18.

navrhuje, aby byla síť uspořádána do tematických pracovních skupin, které budou tvořeny členskými organizacemi zabývajícími se určitými zastřešujícími tématy (např. participativní rozpočtování, digitální občanství, inkluzivita v zapojení občanů) a také tematickými otázkami, jakými jsou např. změna klimatu, sociální soudržnost, životní prostředí, sport, kultura, mládež, vzdělávání, městské a venkovské organizace a umění;

19.

navrhuje, aby síť stanovila, koordinovala a zavedla společnou školicí strategii týkající se zapojení občanů. Místní a regionální orgány a rovněž veřejné a soukromé subjekty by byly podněcovány k zapojení do školicích iniciativ s cílem umožnit úředníkům a místním vedoucím představitelům plně zapojit občany a přispět k vytěžení obrovského potenciálu spojeného s jejich zapojením. Bude také důležité zapojit školy a vzdělávací zařízení, aby se zajistilo, že se aktivní evropské občanství stane součástí osnov po celé EU;

20.

je ochoten vést ve spolupráci se všemi ostatními evropskými orgány návrh, provádění a řízení sítě, pracovat na podpoře společných pracovních postupů a zavádění souboru nástrojů pro účast (poradní proces, občanské iniciativy, participativní rozpočtování, postupy crowdsourcingu na vládní úrovni, tzv. miniveřejnosti (mini-publics) atd.), včetně sdílené digitální platformy, kterou lze využít k řízení příkladů osvědčených postupů shromážděných z různých členských států;

21.

požaduje zpřístupnění zdrojů za účelem provozu sítě po omezenou dobu, přičemž síť bude usilovat o získání stálého financování nebo technické pomoci z programů financování EU;

22.

očekává, že síť bude prosazovat a zlepší viditelnost postupů zapojení občanů v zúčastněných regionech, což by na oplátku mělo zajistit vyšší míru aktivního zapojení;

23.

navrhuje, že by síť mohla pomáhat organizacím zajišťovat budování důvěry občanů, aby získávaly zpětnou vazbu o dopadu své práce při utváření politiky EU. Navrhuje proto, aby VR sehrál úlohu prostředníka mezi sítí, jejími členy a orgány EU a posloužil jako dvousměrný kanál;

24.

navrhuje, aby byla síť spuštěna během konference o budoucnosti Evropy s cílem stát se stabilní a stálou infrastrukturou, která je schopná vést práci navazující na konferenci o budoucnosti Evropy a zajistit, že občané budou řádně informováni a zapojeni do monitorovacích, hodnoticích a posuzovacích fází konference.

Ekosystém pro účast občanů

25.

domnívá se, že všechny členské organizace v síti a také místní a regionální orgány by měly usilovat o interakci s občany neformálními a informálními cestami s použitím nekonvenčních prostorů (např. sportovních klubů) a postupů pro zapojení, vytvářet nástroje účasti, které by umožnily „jít za občany“ místo, aby byli občané vyzýváni, „aby přišli“, nabízet příležitosti k přizpůsobení informální účasti formálnímu rozhodování a vytvářet strategie, prostřednictvím nichž by se instituce mohly zapojit do informálního prostředí, aniž by je to ohrožovalo či měnilo jejich podstatu. Tyto nástroje a strategie mohou přispět k novému souboru nástrojů účasti, který sahá od aktivního naslouchání sociálním médiím až po metody sociálních inovací a živé laboratoře pro experimentování na poli demokracie. To je obzvláště důležité pro občany, kteří jsou v demokratických institucích nedostatečně zastoupení (etnické menšiny, osoby se zdravotním postižením, mladí a starší lidé);

26.

očekává proto, že se tento ekosystém metod účasti bude soustavně snažit doplňovat institucionální, oficiální kanály komunikace a zastoupení evropských demokratických orgánů. Nešlo by o to nahradit zastupitelskou demokracii, ale spíše by takto mohla být obohacena o nástroje a prostředky poradní demokracie a někdy i demokracie přímé;

27.

zdůrazňuje, že občané se díky digitálním technologiím a veřejně přístupným údajům posouvají směrem k novým formátům politického zapojení – k technopolitice. To umožňuje účast v neformálních prostorách a mimo obvyklé formalizované prostředí. Politické instituce by tyto nové způsoby zapojení měly akceptovat, a podpořit tak ekosystém zapojení;

28.

domnívá se, že pro řízení těchto typů metod účasti, umožnění účastníkům z celé EU bez ohledu na sociální původ zapojit se do diskuzí a pro zajištění snadná a dostupné sledovatelnosti a zodpovědnosti návrhů je klíčové používání on-line platforem. Digitální technologie by měly být doplňkem metod osobní účasti a měly by být využívány na podporu zapojení těch obyvatel, kteří se necítí být zastoupeni organizacemi občanské společnosti, nebo těch, kteří se prostřednictvím tradičních participativních nástrojů běžně nezapojují;

29.

má za to, že by se tento ekosystém pro účast měl těšit jasné podpoře orgánů veřejné správy na všech úrovních a měl by být dostatečně flexibilní, aby prosazoval nové a inovativní způsoby zapojení občanů. Rovněž by měl umožnit využívat nástroje digitální technologie, které by zajistily mnohojazyčný dialog s občany;

30.

očekává, že při zapojování do celoevropského ekosystému projeví regiony, které jsou z hlediska účasti občanů vyspělejší, přeshraniční solidaritu s méně vyspělými regiony a přispějí svými poznatky a iniciativou. Zároveň očekává, že unijní ekosystém bude brát v potaz autonomii členských států, regionů a měst a zároveň bude dostatečně flexibilní, aby se přizpůsobil kulturním, sociálním a politickým potřebám a prioritám.

Dialog s občany během konference o budoucnosti Evropy

31.

požaduje, aby strategie pro informace, komunikaci a zapojení mezi evropskými orgány a občany byly během konference o budoucnosti Evropy řešeny s příslušnými místními a regionálními zastupitelskými orgány a také s organizacemi občanské společnosti;

32.

vybízí regionální a místní organizace, aby během konference o budoucnosti Evropy zrealizovaly participativní procesy na své příslušné úrovni a použily při tom různé otevřené poradní postupy. Návrhy a výsledky poradních postupů pak mohou být shrnuty a připojeny k příspěvku VR ke konferenci o budoucnosti Evropy a mohou pomoci při budování úložiště poznatků a zkušeností s komunikací s občany v rámci nové sítě.

33.

prosazuje nadnárodní účast občanů v konferenci o budoucnosti Evropy, neboť diskuse o budoucnosti musí mít přeshraniční a celoevropský rozměr. K tomu je zapotřebí fórum tvořené občany z celé Evropy, kteří se zapojí nadnárodně, aby tak mohli řešit společné problémy.

Směrem k novému přístupu k tvorbě politik a rozhodnutí

34.

je přesvědčen, že díky většímu zapojení občanů a využívání jejich potenciálu v aktivní tvorbě politik je otevřená správa jednou z odpovědí na krizi demokratických institucí;

35.

domnívá se, že transparentnost a veřejně přístupná data jsou podmínkou pro důvěru. Správní orgány by měly posílit spojitost mezi politikami účasti a strategiemi v oblasti transparentnosti a veřejně přístupných dat, přičemž by se měly snažit, aby všechny zdroje a veřejné statky spojené s tvorbou politik a rozhodováním, jako jsou údaje, informace, metodiky, vzdělávací zdroje a technologické platformy, měly otevřený charakter;

36.

očekává, že budou stanovena kritéria pro otevřenou správu na úrovni EU, která budou vhodná pro všechny další úrovně správy;

37.

místní a regionální orgány jsou jedinými orgány, které nejlépe znají potřeby a problémy občanů na místní úrovni, a jsou zodpovědné za provádění politik EU na místní a regionální úrovni. Je tudíž zapotřebí, aby právní předpisy EU obsahovaly požadavky, podle nichž by členské státy neměly místní a regionální orgány pouze konzultovat a zapojovat do rozhodovacího procesu v souvislosti s právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy, ale měly by na ně na základě zásady subsidiarity delegovat správu fondů a finančních nástrojů. Díky tomu může být zajištěno, že rozhodnutí přijatá blíže občanům jim umožní lépe porozumět EU. To by nakonec umožnilo nový, otevřenější a více participativní přístup k tvorbě politik a rozhodování, který povedou místní a regionální orgány ve stálém dialogu s občany, zkrátka novou společnou evropskou politickou a demokratickou kulturu.

---

(1)  CoR 2018/C 461/02 (Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 5).

(2)  COM(2019) 218 final.

(3)  RESOL-VII/007 (Úř. věst. C 324, 1.10.2020, s. 16).