Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Populismus a základní práva – příměstské a venkovské oblasti

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2020/C 97/07)

Zpravodajka:

Karolina DRESZER-SMALEC

Spoluzpravodaj:

Jukka AHTELA

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. 2. 2019
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	27. 11. 2019
Přijato na plenárním zasedání	11. 12. 2019
Plenární zasedání č.	548
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	145/3/6

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Populistické strany získaly ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 výrazné procento hlasů. Populismus vede k narušení stability politických institucí, k další fragmentaci a polarizaci komunit a k prostředí s čím dál vyšším rizikem pro investiční rozhodování podniků.

1.2.

Příčiny úspěchu populistických hnutí a stran jsou rozmanité. Velmi obecně řečeno za ním stojí procesy globalizace, které mají vliv na všechny typy rozvinutých zemí. Konkrétně lze populismus vysvětlit jak faktory souvisejícími s kulturou a identitou, tak socioekonomickým vývojem. Hrozba populismu je obzvláště patrná „v místech, na nichž nezáleží“ (1), bez ohledu na to, zda se nacházejí na periferii nebo v samém centru Evropské unie.

1.3.

Je třeba jasně rozlišovat mezi obavami, úzkostí a hněvem, které lidi ženou do náruče populistických stran, a politickými podnikavci, kteří se úmyslně pokoušejí přeměnit tyto obavy v politický zisk. Nespokojenost občanů, která má často racionální základ, je třeba brát vážně. To je odlišné od rétoriky populistických vůdců, kteří se snaží této nespokojenosti využít.

1.4.

Zeměpisné rozložení nespokojenosti kombinuje kontinentální rozdělení EU na sever a jih a na východ a západ s vnitrostátním rozdělením jednotlivých členských států na centrum a periferii. V závislosti na zeměpisné poloze tkví příčiny nespokojenosti v různých formách strádání. Protiopatření musí tyto složitosti zohlednit, mají-li být úspěšná. EHSV je přesvědčen, že pro řešení hlavních příčin populismu je klíčové budování spojenectví mezi místními orgány, organizacemi občanské společnosti, sociálními partnery a dalšími činiteli, např. místními vedoucími představiteli a sociálními hnutími.

1.5.

Čím menší prospěch mají lidé z úspěchu pólů růstu ve své zemi, tím výraznější jsou obvykle jejich negativní postoje vůči vládnoucím elitám, systémům politických stran a postmodernímu životnímu stylu. Občanští aktivisté jsou často považováni za součást těchto skupin, což zesiluje negativní postoje vůči nim.

1.6.

Pro občanskou společnost se situace stává obzvláště závažnou v případě, kdy populisté získali moc a jsou schopni výrazně ovlivňovat vládní programy směrem k autoritářství. Organizace občanské společnosti jsou nejen značně ohrožovány zmenšením prostoru pro svou činnost, ale jsou rovněž terčem osobních výhrůžek a perzekuce.

1.7.

EHSV se domnívá, že vzdělávání občanů v oblasti zásad demokracie, základních práv a právního státu by se mělo dále posilovat, aby tento vývoj zohledňovalo. Poukazuje na své doporučení uvedené ve stanovisku Další posílení právního státu v rámci Unie (2), a sice aby členské státy začlenily tato témata do školních a vysokoškolských osnov a aby Evropská komise navrhla ambiciózní strategii v oblasti komunikace, vzdělávání a veřejné osvěty zaměřenou na základní práva, právní stát, demokracii a úlohu nezávislých sdělovacích prostředků.

1.8.

Vzhledem k tomu, že obyvatelstvo touží po promyšlených a účinných politických vizích, je EHSV přesvědčen, že by Evropská unie měla přijít s představou žádoucí budoucnosti a oživit klíčové zásady, které v evropském projektu zastávají významnou úlohu, např. partnerství a subsidiaritu.

1.9.

EHSV souhlasí s usnesením EP o řešení specifických potřeb venkovských, horských a odlehlých oblastí (2018/2720(RSP)) (3), podle nějž je potřeba podporovat „socioekonomický rozvoj, hospodářský růst a diverzifikaci, sociální blahobyt, ochranu přírody a spolupráci a propojení s městskými oblastmi v zájmu podpory soudržnosti a zabránění riziku územní roztříštěnosti“. Výbor se proto připojuje k Parlamentu a stejně jako on se zasazuje o vytvoření Paktu inteligentních vesnic, který bude v souladu se zásadou subsidiarity zahrnovat všechny úrovně správy.

1.10.

EHSV zdůrazňuje své doporučení uvedené ve stanovisku Odolná demokracie díky silné a různorodé občanské společnosti (4), podle kterého je třeba „vytvořit srovnávací přehled o demokracii, který by (…) zachycoval rámcové podmínky pro činnost občanské společnosti a vedl ke konkrétním doporučením k reformě“.

1.11.

Orgány by k politikám měly zaujmout přístup založený na lidských právech (5) – zejména pokud jde o politiky hospodářských reforem založené na systematickém posuzování dopadu na lidská práva (6). To by mělo být předpokladem pro informované a inkluzivní vnitrostátní diskuse a uzpůsobení politických rozhodnutí, a rovněž pro bezproblémové provádění reforem.

1.12.

EHSV požaduje, aby byl kladen větší důraz na nové ekonomické činnosti, které se objevují ve venkovských oblastech a z nichž jsou mnohé založeny na zásadách vzájemné pomoci a péče. Vybízí k přijetí opatření zaměřených na prosazování lepší podpory a propojení těchto iniciativ s cílem přesunout se z izolovaných a experimentálních fází k emancipačním politickým a sociálním spojenectvím.

1.13.

EHSV vyzývá EU a členské státy, aby posílily infrastrukturu na nižší než celostátní úrovni. Mezi příčiny populistického protestu v Evropě jednoznačně patří rušení spojů veřejné dopravy spolu s uzavíráním škol a zdravotnických zařízení.

1.14.

Orgány EU by měly zlepšit budování kapacit u evropských, vnitrostátních a místních organizací občanské společnosti a poskytnout jim prostředky, jež jim pomohou zlepšit rozsah působnosti a kvalitu jejich činnosti. Tyto organizace zastávají důležitou úlohu při rozpoznávání potřeb komunit a při reagování na tyto potřeby. Při zhoršení situace v oblasti právního státu, základních práv a demokracie jsou zasaženy obzvláště silně.

2.   Obecné připomínky

2.1.

Populistické strany získaly ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 výrazné procento hlasů. EHSV je tímto vývojem vážně znepokojen a žádá, aby byly k jeho řešení přijaty rozsáhlé iniciativy, počínaje snahou o lepší pochopení jeho základních příčin.

2.2.

Podle EHSV je třeba věnovat zvláštní pozornost situaci organizací občanské společnosti, které jsou při oslabení právního státu, základních práv a demokracie zasaženy obzvláště silně. Organizacím občanské společnosti se v současné době v mnoha zemích zmenšuje prostor pro jejich činnost. Je rovněž pravděpodobné, že další nárůst populismu povede ke snížení hospodářské stability a efektivity veřejné správy a politik, což bude mít negativní vliv na investice.

2.3.

EHSV již vyjádřil hluboké znepokojení nad „zhoršením situace v oblasti lidských práv, populistickým a autoritářským směřováním a rizikem, které to představuje pro kvalitu demokracie a ochranu základních práv“ (7). Vyzval evropské orgány, aby v rámci své politické činnosti zaujaly „proaktivní a preventivní přístup, aby bylo možné problémy předvídat a zabránit jim“.

2.4.

EHSV ve svém stanovisku z vlastní iniciativy Odolná demokracie díky silné a různorodé občanské společnosti (8) zdůraznil, že občanská společnost podle něj zastává klíčovou úlohu „v zachování liberální demokracie v Evropě“ a že „pouze silná a rozmanitá občanská společnost může bránit demokracii a svobodu a chránit Evropu před pokušeními autoritářství“.

2.5.

Aby bylo možné plně pochopit fenomén populismu, je potřeba vzít v úvahu několik rozměrů. Někteří pozorovatelé se při určování zdroje populismu zaměřují v první řadě na kulturní faktory. Jiní sice význam těchto faktorů nepřehlížejí, avšak tvrdí, že hlavní příčina rostoucího populismu je socioekonomická a vychází ze složitosti procesu globalizace.

2.6.

Mnohé obavy, z nichž pramení nespokojenost lidí, jsou racionální a vyžadují politická řešení. Tyto legitimní starosti je potřeba odlišit od pokusů některých politických podnikavců o využití nespokojenosti k volebnímu zisku prostřednictvím demagogických, avšak nesmyslných návrhů.

2.7.

Mezi nejvýznamnější faktory, jež vysvětlují ochotu přijímat populismus, patří: věk (vysoký), úroveň vzdělání (nízká), relativní blahobyt (nízký), nezaměstnanost (vysoká) a druh zaměstnání (nestandardní, na dobu určitou). Tyto socioekonomické faktory se více vyskytují ve venkovských oblastech a mimo velká města.

2.8.

Odhlasování brexitu ve Spojeném království, hnutí žlutých vest ve Francii a úspěch AfD ve východním Německu, Ligy Severu v Itálii a Práva a spravedlnosti v Polsku se v mnoha ohledech liší. Všechny tyto události však mají společné to, že odráží dramatický pokles důvěry v instituce, politiky a média.

2.9.

Čím méně se lidem daří těžit z úspěchu pólů růstu ve své zemi, tím výraznější jsou obvykle jejich negativní postoje vůči vládnoucím elitám, systémům politických stran a postmodernímu životnímu stylu. Občanští aktivisté jsou často považováni za součást těchto skupin, což zesiluje negativní postoje vůči nim a má výrazný dopad na fungování organizací občanské společnosti.

3.   Obecné a na prostor vázané faktory, které jsou příčinami populismu

3.1.

Vzestup populismu lze vysvětlit ze dvou hlavních hledisek. První hledisko upozorňuje na kulturní faktory, jako je utváření identity a změna postojů v důsledku trendů ve vývoji v průběhu uplynulých dvou nebo tří desetiletí. Druhé hledisko zdůrazňuje význam socioekonomických faktorů coby hlavních příčin úspěchu populismu. Ačkoli jsou obě tato vysvětlení relevantní, jsou politickoekonomické faktory jednoznačně důležitější, pokud uvážíme úlohu prostoru a území (9).

3.2.

Populismus je jedním ze specifických projevů toho, co se začalo nazývat změnou éry, změnou epochy nebo epochálním zlomem. Důsledky této změny jsou v různé míře zasaženy všechny země, a to bez ohledu na dotčený region. Této změně většinou podléhají všechny hlavní rozměry společenského pořádku – stát stejně jako trh nebo společenství, které představuje občanskou společnost.

3.3.

Populismus, který je vyvoláván procesy komodifikace sociálních a politických vztahů, obvykle vzniká nejdříve v rozměru společenství. Dobrovolná společenství, jako jsou zájmová sdružení, sociální hnutí a další organizace občanské společnosti, jsou čím dál častěji v rozkladu. Snaží se o přežití a udržení svých členů. Rovněž společenství předurčená, jako jsou rodiny, sousedství a místní skupiny, trpí fragmentací, ztrátou solidarity, odcizením a rozpadem.

3.4.

V čím dál složitějším světě vede tato sociální a politická roztříštěnost zpravidla k nejistotě, úzkosti a hledání jednoznačných odpovědí. Tradiční společenství již často nejsou schopna tyto odpovědi poskytnout. Mnoho lidí bez ohledu na věk a společenskou třídu hledá nové formy příslušnosti a bezpečnou identitu. Populističtí političtí podnikavci se specializují na poskytování těchto jednoduchých odpovědí, které jsou často spojeny s pohledy zpět na zářnou minulost, kterou je zapotřebí obnovit.

3.5.

Jakmile se tyto jednoduché odpovědi přemění na přitažlivé politické programy, promítnou se zpět do sféry politiky a státu – systémů, které jsou samy ovlivněny fragmentací systémů politických stran a poklesem důvěry ve veřejnou správu.

3.6.

Obecné příčiny populismu jsou dále posilovány územní fragmentací, která postihuje venkovské a příměstské oblasti. Jejich obyvatelé se cítí být odříznuti od hospodářského rozvoje a veřejných infrastruktur v oblasti dopravy, zdravotnictví, péče o starší osoby, vzdělávání a bezpečnosti. To má za následek značné rozšíření odporu k elitám a předsudků vůči tomu, co je považováno za kosmopolitní způsob života.

4.   Globalizace a hospodářská krize

4.1.

Globalizace vytvořila příležitosti a hrozby, přičemž hrozby doléhají více na příměstské a venkovské oblasti. To vedlo ke snížení investic v těchto oblastech a k oprávněnému pocitu nejistoty spojenému s rizikem přemístění průmyslových infrastruktur a pracovních míst do zahraničí a odmítnutí nespravedlivých daňových politik, které jsou běžně považovány za málo férové. V některých členských státech rovněž vyvolaly obavy specifické obchodní dohody, jako je nedávná dohoda se sdružením Mercosur, neboť jsou vnímány jako ohrožení živobytí evropských zemědělců a evropského modelu rodinného zemědělství.

4.2.

Tuto „politickou ekonomii populismu“ zkoumala zpráva vypracovaná pro skupinu EHSV Různorodá Evropa (10), podle které mají v regionech s vyšším disponibilním příjmem, vyšší mírou zaměstnanosti, vyššími výdaji na sociální dávky a vyšším HDP populisté menší podíl hlasů. Pokles disponibilních příjmů je spojen s nárůstem podpory populistických stran.

4.3.

I přes celkový pozitivní vývoj v oblasti zaměstnanosti v Evropě jsou nezaměstnanost, nestandardní formy zaměstnání a sociální a ekonomická marginalizace v mnoha členských státech zvláště kritické u mladší části obyvatelstva. Lidé ve věku mezi 20 a 30 lety mohou být první generací od zrodu EU, která na tom bude hůře než ta předchozí. Podle údajů Eurostatu má v Evropě 44 % pracovníků ve věku mezi 19 a 24 lety pouze smlouvu na dobu určitou, přičemž u celkové populace je to 14 %.

4.4.

Venkovské, příměstské a okrajové oblasti mají obvykle větší sklon k tomu, že budou ovlivněny populismem, který nabízí model zpochybňující právě ty faktory, na nichž je založen nedávný hospodářský růst: otevřené trhy, migraci, hospodářskou integraci a globalizaci (11).

4.5.

V kontextu strukturálně slabého hospodářského růstu mají evropské státy obvykle menší příjmy a vyšší výdaje. Tlak na výdaje vyplývá z více faktorů, včetně stárnoucí populace, tíhy zadlužení a rostoucích nákladů na veřejnou bezpečnost. Tlak na příjmy je pak důsledkem faktorů, jako jsou politicko-ekonomická rozhodnutí, úsporná opatření, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem. V důsledku toho omezuje nedostatek veřejných zdrojů státy v jejich úloze zodpovědných činitelů v oblasti politik přerozdělování, které jsou klíčové pro dodržování sociálních a ekonomických práv. Veřejní a soukromí investoři se zejména ve venkovských a příměstských oblastech odvracejí od průmyslové struktury, což u některých skupin obyvatelstva vede k pocitu marginalizace a opuštění ze strany státních struktur a veřejných služeb.

4.6.

EHSV vyzývá evropské a vnitrostátní orgány, aby považovaly inkluzivnost, přístup k právům a zachování hospodářských a průmyslových struktur a zdrojů pracovních příležitostí za klíčová kritéria hospodářské politiky, územní politiky a politiky soudržnosti.

5.   Úloha migrace

5.1.

Podobně jako globalizace je i migrace jev, který zasahuje všechny vyspělé či rozvojové země. Je nepravděpodobné, že by vymizela, a v průběhu času bude narůstat. Rostoucí tlak, který vyvíjejí populistická hnutí, přináší členským státům potíže, ale nijak nesnižuje jejich povinnost dohodnout se na velmi potřebné spravedlivé, soucitné a odpovědné evropské migrační a azylové politice, která by splňovala mezinárodní právní předpisy v oblasti lidských práv.

5.2.

Populistická rétorika není racionálně zaměřená na regulační aspekty migračních politik. Místo toho přímo stigmatizuje migranty jako zločince, teroristy nebo vetřelce, což vytváří atmosféru, která podporuje přímé útoky proti nim.

5.3.

Co se týče migrace, je nejvýznamnější geografické rozdělení spojeno s rozdíly v systémech sociálního zabezpečení a trzích práce. Systémy sociálního zabezpečení a trhy práce mohou být v některých zemích vůči přistěhovalcům poměrně otevřené, avšak v jiných uzavřené a vylučující. S příchodem velkého počtu migrantů se reakce těch částí místního obyvatelstva, které jsou na okraji společnosti nebo mají obavy, že se na tento okraj dostanou, liší podle politicko-ekonomického typu.

5.4.

V některých zemích a v konkrétních oblastech těchto zemí panují obavy, že systémy sociálního zabezpečení budou přetížené, zatímco v jiných jsou migranti vnímáni jako konkurenti na trhu práce. Subjektivně mohou migranti představovat problém, pokud jde o trvalé zaměstnání nebo pobírání sociálních dávek. Obavy tohoto druhu mohou být zvláště patrné mezi lidmi, kteří žijí ve venkovských a příměstských oblastech.

5.5.

To vše přispívá k velkému množství potenciálních příčin nárůstu populistických hnutí, které by národní vlády, orgány Evropské unie a organizace občanské společnosti měly zvážit při vytváření patřičných protiopatření politické a/nebo ekonomické povahy. Stejně důležitá je i skutečnost, že v některých částech EU nepramení pocity sociálního úpadku a ekonomické marginalizace z přistěhovalectví, ale spíše z vystěhovalectví. Zejména v různých částech východní Evropy dosahuje odliv vysoce kvalifikovaných odborníků dramatických rozměrů, což narušuje socioekonomickou strukturu těchto zemí.

5.6.

EHSV odmítá myšlenku, že mezi migranty a místním obyvatelstvem existuje soutěž o veřejné zdroje. Žádá organizace občanské společnosti, aby posílily své aktivity, jejichž cílem je řešení obav a znepokojení patrných u některých složek obyvatelstva. Rovněž vyzývá k zavedení vzdělávacích a sociálních programů zaměřených na škálu motivů vedoucích k podpoře populismu, zejména v odlehlých částech EU. Je třeba poskytnout větší podporu vnitrostátním a evropským platformám a sítím občanské společnosti za účelem získání podrobnější analýzy tohoto jevu a podpory šíření spolehlivých informací a vzdělávacích činností, jejichž cílem je tento jev lépe pochopit.

6.   Zeměpisné rozložení nespokojenosti

6.1.

Populistické strany dosáhly nadprůměrného úspěchu ve venkovských a postindustriálních okrajových oblastech EU (12). Tak tomu bylo v případě hlasování o brexitu ve Spojeném království i v případě Rakouska, kde kandidát Svobodné strany Rakouska (FPÖ) získal v prezidentských volbách v květnu 2018 62 % hlasů obyvatel venkova.

6.2.

Zeměpisné rozložení nespokojenosti kombinuje kontinentální rozdělení EU na sever a jih a na východ a západ s vnitrostátním rozdělením jednotlivých členských států na centrum a periferii. V průběhu let došlo k nárůstu populismu na základě této mnohonásobné společenské a územní fragmentace. Zvláště důležité jsou tudíž politiky v oblasti infrastruktury a dopravy, jelikož zajišťují územní kontinuitu a jsou materiálním předpokladem přístupu obyvatelstva k občanským, politickým, hospodářským a sociálním právům.

6.3.

EHSV doporučuje, aby evropské a vnitrostátní orgány považovaly politiky v oblasti dopravy, infrastruktury a připojení k internetu za způsob řešení populismu. Orgány by tyto politiky, jakož i politiku soudržnosti, sociální politiku a politiku k omezení chudoby, měly utvářet pomocí přístupu založeného na lidských právech (13). Rovněž by měly zajistit, aby politiky, zvláště pak politiky hospodářských reforem, byly založeny na systematickém ex ante a ex post posuzování dopadu na lidská práva (14), a to v zájmu usnadnění informovaných a inkluzivních vnitrostátních diskusí o rozhodčím řízení a opravných postupech pro politická rozhodnutí.

6.4.

Jedním z následků sociální, hospodářské a územní fragmentace je de facto zbavení politických práv, k němuž v rostoucí míře dochází u velké části populace v příměstských a venkovských oblastech. Má podobu vysoké neúčasti ve volbách, odmítání zastupitelské demokracie a zprostředkujících subjektů, včetně politických stran a odborů, a podpory radikálních populistických hnutí. EHSV se domnívá, že by se za účelem řešení tohoto vývoje mělo posílit vzdělávání občanů v oblasti zásad demokracie, základních práv a právního státu. Poukazuje na své doporučení uvedené ve stanovisku Další posílení právního státu v rámci Unie (15), a sice aby členské státy začlenily tato témata do školních a vysokoškolských osnov a aby Evropská komise navrhla ambiciózní strategii v oblasti komunikace, vzdělávání a veřejné osvěty zaměřenou na základní práva, právní stát a demokracii.

6.5.

Právě kvůli protnutí s politikou identity, příslušnosti, uznání a přerozdělování je nutno brát v úvahu skutečnost, že stejně jako třídní zájmy a nerovnost jsou důležité i náboženství, vztahy mezi pohlavími a místní a kulturní identita. Mobilizace alternativ ke snadnému uchvácení regresivními politickými silami není jednoduchá. Jsou zapotřebí nové kampaně a vize. Obzvláště významným způsobem, jak toho dosáhnout, je vzít v úvahu mnoho nových ekonomických činností, které se objevují ve venkovských oblastech a jsou založeny na principech komunity, vzájemné pomoci a péče. Úkolem je potom tyto aktivity propojit, překonat fáze izolace a experimentování a navázat je na sebe navzájem a na emancipační politická spojenectví.

7.   Jak populismus ovlivňuje občanskou společnost mimo velká města

7.1.

Vzestup populistických hnutí a stran v celé Evropě a na různých územních úrovních má na občanskou společnost velký dopad. Vzhledem k tomu, že na politický prostor v mnoha částech Evropy má čím dál větší vliv autoritářská propaganda, xenofobní a rasistické postoje a násilí fašistických extremistů, jsou rovněž přímo zasažena sociální hnutí, odbory a obchodní sdružení.

7.2.

Pro občanskou společnost se situace stává obzvláště závažnou v případě, kdy populisté získali moc a jsou schopni výrazně ovlivňovat vládní programy. Když populistické strany zaujmou klíčové pozice v parlamentu a v rámci výkonné moci, mají sklon směrovat původně liberální společnosti k autoritářským režimům. Organizace občanské společnosti jsou značně ohrožovány zmenšením prostoru pro svou činnost. Zároveň některé pseudonevládní nebo falešné nevládní organizace, které byly vytvořeny shora a často se navenek tváří jako radikálně demokratické, ještě více komplikují svobodné fungování stávajících organizací občanské společnosti.

7.3.

Otázka, v jakém rozsahu je občanská společnost ve venkovských a příměstských oblastech ovlivněna populismem, je složitá. Venkovským aktivistům často chybí nejdůležitější zdroje k vytvoření takových typů koalic, jaké jsou běžnější v metropolitních oblastech. To platí i pro koalice například s hnutími spotřebitelů a s potravinovými aktivisty, kteří sídlí ve městech a jsou často pokročilejší v oblasti udržitelné potravinové politiky. Nedostatek silných sociálních hnutí a politických stran, které by mohly zastupovat zájmy obyvatel venkova, částečně vysvětluje volební úspěch pravicových populistických stran ve venkovských oblastech Evropy.

8.   Možnosti boje proti populismu

8.1.

Jako nástroje boje proti populismu se doporučují dva soubory politik. První se vztahuje na hrozbu populismu obecně a na potenciální nástroje, které by měla používat Evropská unie. Druhý soubor doporučení se týká přímo konkrétních regionů a venkovských a příměstských oblastí.

8.2.

Pro řešení příčin populismu může být vhodných několik strategií. První se týká způsobu, jakým politici a instituce přistupují k lidem, kteří se fakticky nacházejí v těžké socioekonomické situaci, a jak s nimi jednají. Společenská, hospodářská a politická situace je natolik složitá, že žádná instituce, EU nevyjímaje, neumí nalézt jednoduché a jednoznačné odpovědi, které by tuto složitost snížily návratem k idealizovanému předchozímu socioekonomickému stavu. Politikové a instituce by se měli zaměřit na řešení hlavních příčin populismu a měli by zpochybnit rétoriku, která tvrdí, že nabízí rychlé a spolehlivé odpovědi na složité problémy.

8.3.

Druhá z těchto strategií se přímo týká pověsti a osudu Evropské unie. Mezi mnohé frustrace, jež pociťují ti, které populistická propaganda více přitahuje, patří nedostatek skutečně přitažlivých politických projektů, které by nabízely věrohodnou naději na lepší budoucnost a činnost zaměřenou na zlepšování každodenních životních podmínek. Populisté této frustrace využívají a nabízejí zpětný pohled zaměřený na zdánlivě zářnou minulost. Má-li Evropská unie přežít, nemá jinou možnost než oživit touhu lidí po evropském projektu.

8.4.

Samotný mýtus o vzniku EU již nestačí, aby oslovil evropský lid. EU by měla přijít s představou žádoucí budoucnosti a obnovit klíčové zásady, které v evropském projektu zastávaly významnou úlohu, např. partnerství a subsidiaritu.

8.5.

EHSV vyzývá EU, členské státy a všechny příslušné zúčastněné strany, aby oživily zásady subsidiarity a partnerství. Jak je uvedeno v doporučení skupiny Různorodá Evropa s názvem „Regaining Citizens“ Trust and Confidence in the EU“ (Obnovení důvěry občanů v EU) (16), EHSV se domnívá, že je třeba snažit se „objasnit občanům zásadu subsidiarity a vysvětlit jim, že EU respektuje kulturní rozmanitost i místní tradice“. Funkční subsidiarita by spočívala ve větším zapojení organizací občanské společnosti jak do regionálního plánování a regionálních politik EU, tak do ochrany demokracie, spravedlnosti a rovného zacházení se všemi obyvateli venkovských a okrajových oblastí. Územní subsidiarita by dále zmocnila regionální a místní orgány k tomu, aby převzaly odpovědnost za vytváření, provádění a hodnocení strukturálních politik.

8.6.

EHSV doporučuje posílit nástroj zavedený v kontextu evropské politiky soudržnosti, kterým je komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Místní subjekty a občané by jeho prostřednictvím měli možnost přijímat rozhodnutí ohledně problémů, které se jich přímo týkají, a podstatně by tak přispěli ke zlepšení kvality svého života.

8.7.

Partnerství je zcela zásadní s ohledem na komunikaci i solidaritu a vzájemnou pomoc mezi organizacemi občanské společnosti z různých zemí. Partnerství je stejně důležité, pokud jde o budování spojenectví mezi veřejnými orgány a skupinami občanské společnosti na místní úrovni.

8.8.

EU a členské státy musejí zlepšit svou odezvu na porušování základních práv a zásad právního státu, jež je důsledkem činnosti populistických hnutí, a to včetně těch vládnoucích. EHSV poukazuje na své doporučení uvedené ve stanovisku Odolná demokracie díky silné a různorodé občanské společnosti (17), podle kterého je třeba „vytvořit srovnávací přehled o demokracii, který by (…) zachycoval rámcové podmínky pro činnost občanské společnosti a vedl ke konkrétním doporučením k reformě“, a rovněž doporučení uvedená ve stanovisku Další posílení právního státu (18).

8.9.

EHSV doporučuje začlenit do tohoto srovnávacího přehledu o demokracii a do budoucího mechanismu pro monitorování právního státu úvahy uvedené v tomto stanovisku. Pomocí pečlivé komunikace je nutné objasnit, že cílem reakce EU a členských států je spíše zabývat se porušováním základních práv a zásad právního státu, k němuž dochází prostřednictvím určitých populistických politik, a ne se zaměřovat na voliče populistických stran, na jejichž legitimní obavy je třeba odpovědět prostřednictvím spravedlivých, nediskriminačních a účinných politik.

9.   Podpora reakcí na populismus na místní úrovni

9.1.

Problémem, jemuž čelí občanská společnost ve venkovských oblastech, nutně není „zmenšující se prostor“. Jde o to, že tento prostor musí být teprve vytvořen. V rámci reakce na vzestup populismu je třeba se zabývat hlavními příčinami nespokojenosti a vycházet co nejvíce z místní úrovně. EHSV podporuje činnosti, které vytvářejí pocit společného zájmu a společných cílů u různých skupin výrobců a spotřebitelů potravin z různých společenských tříd, různého pohlaví či věku, z měst i venkova. Potravinová soběstačnost a četné otázky ohledně práva na potraviny a na zdravé životní prostředí patří mezi konkrétní úkoly, které by se lépe řešily zlepšením solidarity, kolektivní identity a politické účasti ve venkovských oblastech Evropy.

9.2.

Pokud jde o vyšší zapojení občanů, měly by si členské státy, které zvažují posílení přímé demokracie prostřednictvím místních referend, být vědomy skutečnosti, že právě tento nástroj v současné době prosazují populistické strany napříč Evropou. Přímá demokracie může být dvojsečná. Místní orgány a subjekty občanské společnosti by měly přijmout vhodná opatření k zaručení toho, že její používání bude omezeno na situace, v nichž lze očekávat skutečný přínos.

9.3.

EHSV je přesvědčen, že pro řešení hlavních příčin populismu je klíčové budování spojenectví mezi místními orgány, organizacemi občanské společnosti, sociálními partnery a dalšími činiteli, např. místními vedoucími představiteli a sociálními hnutími. Bude to probíhat v rámci snahy o řešení pocitu části obyvatel venkova a příměstských oblastí, že jsou opomíjeni. Rovněž to posílí úlohu sociálních partnerů, kteří mohou přispět ke snížení rozdílů, přilákání investic do ekonomiky a podpoře hospodářského rozvoje prostřednictvím dialogu a činů.

9.4.

Důležité jsou rovněž zájmy a obavy malých obchodních sdružení, řemeslníků a zemědělců. Hospodářské subjekty mohou váhat s investicemi tam, kde v (místních) správních orgánech získaly moc autoritářské skupiny. Kromě toho se těmto místům mohou vyhýbat migranti, kteří hledají zaměstnání, ačkoli tam pracovní příležitosti jsou. Proto je důležité prolomit tento začarovaný kruh v příměstských a venkovských oblastech.

9.5.

Další rozvoj si zaslouží podpora soukromých a veřejných investic do nevyužitého potenciálu regionů, které jsou vnímány jako opomíjené. Důraz na příspěvky či sociální dávky je třeba doplnit zvýšením příležitostí pro regiony – s přihlédnutím k místnímu kontextu – prostřednictvím odstraňování institucionální neúčinnosti a překážek a prostřednictvím opatření, jež mají posílit odbornou přípravu, podpory podnikání a osvojování znalostí a inovací (19).

9.6.

Za účelem řešení hlavních příčin populismu je zapotřebí spolu se socioekonomickými faktory lépe uvážit faktory, jako je náboženství, vztahy mezi pohlavími, místo pobytu, kulturní identita a vzdělání. Není snadné nabídnout alternativy k banálním reakcím zpátečnických politických sil. Reakce musí být přizpůsobeny konkrétní kombinaci, v níž se v určitých místních situacích vyskytují problémy.

9.7.

V boji proti tomu druhu dezinformací, který se jako páka využívá v kampaních sociálních médií, jejichž cílem je oslabit evropské hodnoty, a podpořit tak vznik separatistických a nacionalistických požadavků a postojů, by mohly rovněž pomoci nové vize. Je důležité posílit úlohu tradičních sdělovacích prostředků (veřejnoprávní televize či nezávislých novin), aby mohly plnit svou úlohu v poskytování objektivních informací. Ačkoli Komise již v tomto ohledu byla aktivní (viz COM(2018) 236), důrazně se doporučuje zvýšit smysl pro naléhavost.

9.8.

EHSV požaduje, aby byl kladen větší důraz na nové ekonomické činnosti, které se objevují ve venkovských oblastech a z nichž jsou mnohé založeny na zásadách vzájemné pomoci a péče. Vybízí k činnosti zaměřené na lepší podporu a propojení těchto iniciativ s cílem přesunout se z fáze izolace a experimentování k emancipačním politickým a sociálním spojenectvím.

9.9.

EHSV vyzývá EU a členské státy, aby posílily infrastrukturu na nižší než celostátní úrovni. Mezi příčiny populistického protestu v Evropě jednoznačně patří rušení spojů veřejné dopravy spolu s uzavíráním škol a zdravotnických zařízení. Je potřebná finanční pomoc ke zlepšení místní infrastruktury, a to hmotné (doprava a veřejné služby) i nehmotné (sítě mezi různými lokalitami, institucemi a organizacemi).

9.10.

EHSV, jeho členské organizace a další instituce EU by měly zdokonalit budování kapacit místních organizací občanské společnosti a poskytnout jim prostředky ke zlepšení oblasti působnosti a kvality jejich činnosti. Organizacím občanské společnosti a jejich evropským sítím je třeba nabídnout větší podporu pro školení členů místních organizací občanské společnosti.

---

(1)  Andrés Rodríguez-Pose, The revenge of the places that don’t matter (and what to do about it) [La revanche des endroits sans importance (et comment remédier à ce problème)], p. 32 (LSE Research online): http://eprints.lse.ac.uk/85888/1/Rodriguez-Pose_Revenge%20of%20Places.pdf.

(2)  Stanovisko EHSV Další posílení právního státu v rámci Unie – Aktuální stav a další možné kroky (Úř. věst. C 282, 20.8.2019, p. 39).

(3)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2018 o řešení specifických potřeb venkovských, horských a odlehlých oblastí (Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 15)..

(4)  Stanovisko EHSV Odolná demokracie díky silné a různorodé občanské společnosti (Úř. věst. C 228 5.7.2019, s. 24).

(5)  Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Principles and Guidelines for a Human Rights Approach to poverty reduction Strategies (Zásady a pokyny pro přístup k omezení chudoby, který je založen na lidských právech), https://www.ohchr.org/Documents/Publications/PovertyStrategiesen.pdf.

(6)  Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Guiding principles of human rights impact assessments for economic reforms (Obecné zásady pro posouzení dopadu politik hospodářských reforem na lidská práva), 19. prosince 2018, https://documents-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G18/443/52/PDF/G1844352.pdf.

(7)  Stanovisko EHSV Evropský kontrolní mechanismus právního státu a základních práv (Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 8).

(8)  Stanovisko EHSV Odolná demokracie díky silné a různorodé občanské společnosti (Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 24).

(9)  Societies outside Metropolises: the role of civil society organisations in facing populism (Společnosti mimo metropolitní oblasti: úloha organizací občanské společnosti v boji proti populismu), EHSV, Brusel, 2019, https://www.eesc.europa.eu/sites/default/files/files/qe-04-19-236-en-n.pdf

(10)  Societies outside Metropolises: the role of civil society organisations in facing populism (Společnost mimo metropolitní oblasti: úloha organizací občanské společnosti v boji proti populismu), EHSV, Brusel, 2019: https://www.eesc.europa.eu/sites/default/files/files/qe-04-19-236-en-n.pdf.

(11)  Andrés Rodriguez-Pose, The revenge of places that don’t matter (and what to do about it) (Odplata míst, na nichž nezáleží (a co s tím)), s. 32 (LSE Research online), http://eprints.lse.ac.uk/85888/1/Rodriguez-Pose_Revenge%20of%20Places.pdf.

(12)  Caroline de Gruyter, Commentary: The revenge of the countryside (Komentář: Pomsta venkova), 21. října 2016.

(13)  Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Principles and Guidelines for a Human Rights Approach to poverty reduction Strategies (Zásady a pokyny pro přístup k omezení chudoby, který je založen na lidských právech), https://www.ohchr.org/Documents/Publications/PovertyStrategiesen.pdf.

(14)  Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Guiding principles of human rights impact assessments for economic reforms (Obecné zásady pro posouzení dopadu politik hospodářských reforem na lidská práva), 19. prosince 2018, https://documents-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G18/443/52/PDF/G1844352.pdf

(15)  Stanovisko EHSV Další posílení právního státu v rámci Unie – Aktuální stav a další možné krok,(Úř. věst. C 282, 20.8.2019, p. 39).

(16)  Regaining Citizens' Trust and Confidence in the EU: 7 priorities of the Diversity Europe Group (Obnovení důvěry občanů v EU: 7 priorit skupiny Různorodá Evropa), skupina Různorodá Evropa.

(17)  Stanovisko EHSV Odolná demokracie díky silné a různorodé občanské společnosti (Úř. věst. C 228, 5.7.2019, s. 24).

(18)  Stanovisko EHSV Další posílení právního státu v rámci Unie – Aktuální stav a další možné krok (Úř. věst. C 282, 20.8.2019, p. 39).

(19)  Andrés Rodriguez-Pose, The revenge of places that don’t matter (and what to do about it) (Odplata míst, na nichž nezáleží (a co s tím)), s. 32 (LSE Research online), http://eprints.lse.ac.uk/85888/1/Rodriguez-Pose_Revenge%20of%20Places.pdf.