Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Modrá bioekonomika

(průzkumné stanovisko)

(2020/C 47/08)

Zpravodaj: Simo TIAINEN

Spoluzpravodaj: Henri MALOSSE

Konzultace	finské předsednictví EU, 7.2.2019
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí předsednictva	19.2.2019
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	1.10.2019
Přijato na plenárním zasedání	30.10.2019
Plenární zasedání č.	547
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	151/1/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Do „modré bioekonomiky“ spadají hospodářské činnosti a tvorba hodnot, které staví na udržitelném a inteligentním využívání obnovitelných vodních zdrojů a souvisejících odborných znalostech. K vodě, vodním zdrojům a modré bioekonomice v Evropě se váže široké spektrum odborných znalostí, know-how a tradic. Vzhledem k potenciálu a příležitostem, které jsou s modrou bioekonomikou spjaty, je ovšem podnikatelská činnost v této oblasti stále ještě poměrně málo častá. Existuje řada překážek, které musí být odstraněny.

1.2.

K posílení udržitelného růstu modré bioekonomiky je nutné zjistit její celkový potenciál v EU a stanovit priority v oblasti výzkumu. Nutné je především začít lépe chápat to, jak lze využít vodní suroviny v procesech vytvářejících přidanou hodnotu. Posílení udržitelného růstu vyžaduje cílené financování výzkumu, aby byly podpořeny inovace, víceoborový rozvoj, podnikání a tvorba nových, vysoce kvalitních pracovních míst. Udržitelný růst vyžaduje také rovné podmínky hospodářské soutěže jako provozní prostředí, širokou spolupráci a vytváření nových partnerství mezi průmyslem, výzkumnými organizacemi, veřejnými orgány a třetím sektorem.

1.3.

V mnoha oblastech EU není stav vod a vodních ekosystémů uspokojivý. Nicméně dobrá kvalita vody a zdravé vodní prostředí jsou základem modré bioekonomiky. Je nutné zachovat, resp. obnovit dobrý stav a biologickou rozmanitost oceánů, moří, jezer a řek. To vyžaduje velké úsilí všech zainteresovaných stran, včetně EU, národních a regionálních institucí, vysokých škol, výzkumných středisek, všech odborníků z praxe (např. odvětví rybolovu a cestovního ruchu) i organizací občanské společnosti. Toto úsilí nevyhnutelně zahrnuje i náležitý výzkum, odbornou přípravu a předávání know-how.

1.4.

Musí se více investovat do řízení vodních prostředí a sanitačních zařízení s cílem zajistit přístup k pitné vodě a k odpovídajícím sanitačním zařízením a jejich udržitelné využívání pro všechny. K odstranění odpadu z vody a k vývoji technologií šetření vodou a jejího recyklování jsou nutná konkurenceschopná řešení. Jsou zapotřebí nová, hospodárná řešení ke snížení odvodu velkého množství živin do přírodních voda k obnovení životně důležitých stanovišť a změněných vodních útvarů.

1.5.

EHSV vyzývá EU a další subjekty působící v oblasti modré bioekonomiky, aby navrhly taková opatření k boji proti změně klimatu a jejím dopadům, jež by mohla být okamžitě provedena. Rozhodující je zejména to, aby se okamžitě přizpůsobily změně klimatu rybolov a akvakultura, neboť podmínky se drasticky mění, což má významný dopad na tyto důležité zdroje obživy. Rybolov, akvakultura a produkce mořských řas mají zásadní význam pro zvýšení udržitelné výroby potravin z vodních zdrojů v EU. Rozvoj systémů výroby potravin z vodních zdrojů, jež budou odolné vůči změně klimatu, vyžaduje další výzkum a inovace, než budou tyto systémy moci být úspěšně zavedeny. Potenciálně důležitým vodním zdrojem, jejž lze využít jako surovinu, která má široké uplatnění, je biomasa z řas.

1.6.

K vývoji nových, hodnotných výrobků z vedlejších produktů rybolovu a příslušných odpadních materiálů je zapotřebí společné úsilí vysokých škol, výzkumných středisek, nevládních organizací a odvětví rybolovu. Prosazování technologických inovací a služeb vyžaduje nové finanční nástroje. Nutná je také spolupráce mezi odvětvími a lepší rozhodovací procesy. Obnovením biologické rozmanitosti moří, jezer a řek vzniknou především nové příležitosti pro podnikání, mj. pro rodinné podniky a malé podniky na místních trzích. Podpora nových podnikatelských modelů cestovního ruchu spojeného s vodními aktivitami a rekreační využívání vodních zdrojů navíc nabízejí nové, udržitelné podnikatelské příležitosti pro odlehlé oblasti.

1.7.

Opatření v oblasti rozvoje modré bioekonomiky mají mj. následující priority: i) pitná voda, kanalizace, ii) zdravé, rozmanité a bezpečné vodní prostředí, iii) udržitelná výroba potravin z vodních zdrojů, iv) vysoce hodnotné nepotravinářské produkty, v) přizpůsobení se změně klimatu, vi) vliv vodních ekosystémů na zdraví a dobré životní podmínky a vii) lepší koordinace boje proti nezákonným činnostem souvisejícím s vodními zdroji. Investováním do tohoto rozvoje může Evropa posílit svou pozici hlavního aktéra oběhového hospodářství.

1.8.

Evropská unie je vyzývána, aby podporovala informovanost, vzdělávání a odbornou přípravu, které budou zahrnovat výzkum i využívání a předávání know-how komunit ležících na pobřežích a u pevninských vod, aby bylo možné řádně spravovat životní prostředí a vytvářet příslušné evropské vzdělávací sítě. Pokud jde o zemědělství, měla by se EU zabývat také otázkou nedostatku vody.

1.9.

EHSV doporučuje, aby se modrá bioekonomika stala jednou z hlavních oblastí politiky EU a její politiky spolupráce se sousedními zeměmi, mj. i v rámci cílů udržitelného rozvoje, jež stanovila OSN a cílů přijatých na zasedání COP 21 a stanovených v Pařížské dohodě. V této souvislosti navrhuje, aby Rada EU a Evropský parlament požádaly Komisi o přijetí specifických pilotních opatření v různých mořských a akvakulturních oblastech v EU a oblastech, kde se provozuje akvakultura, přičemž je nutné vybrat takové oblasti, které jsou dokladem stávajících velmi rozmanitých podmínek v EU, a vyhodnotit, do jaké míry jim hrozí kolaps a jak vysoký je jejich potenciál pro rozvoj modré bioekonomiky. Měl by být ustaven řídicí výbor, do něhož by měly být zapojeny členské státy, regiony, zainteresované strany i EHSV a jehož úkolem by bylo zajišťovat výměnu osvědčených postupů a dbát na to, aby byly úspěšné pilotní projekty prováděny ve větším měřítku.

2.   Úvod

2.1.

Do „modré bioekonomiky“ spadají hospodářské činnosti a tvorba hodnot, které staví na udržitelném a inteligentním využívání obnovitelných vodních zdrojů a souvisejících odborných znalostech. Součástí modré bioekonomiky jsou všechny podniky a činnosti, které se zabývají pěstováním surovin pro tyto výrobky nebo extrakcí, rafinací, zpracováním a přeměnou biologických složek.

2.2.

Význam a charakteristiky modré bioekonomiky v jednotlivých členských státech a příležitosti, které jsou s ní spojeny, se značně liší v závislosti na zeměpisných podmínkách. To je problém, který je třeba řešit. Většina členských států má přímý přístup k oceánu nebo k mořím. Pobřežní vody jsou pro řadu členských států nesmírně důležité. Kromě toho hrají ve většině zemí klíčovou úlohu jezera a řeky.

2.3.

V květnu 2019 přijal EHSV stanovisko (1) ke sdělení Evropské komise, kterým byla aktualizována strategie biohospodářství z roku 2012. Závěry a doporučení uvedené v tomto stanovisku s modrou bioekonomikou souvisejí. Nynější stanovisko se možnostem a potenciálu modré bioekonomiky věnuje do větší hloubky. Modrá bioekonomika je úzce spjata s koncepcí oběhového hospodářství.

2.4.

Čistá voda a obnovitelné vodní zdroje přinášejí velké, udržitelné podnikatelské příležitosti a mohly by poskytnout klíčová řešení u řady globálních cílů udržitelného rozvoje (č. 2, 3, 6, 7, 8 a 14). EHSV chce tímto průzkumným stanoviskem zodpovědět otázku finského předsednictví Rady EU, jak může EU podpořit rozvoj modré bioekonomiky a jaká opatření musí být upřednostněna.

3.   Obecné připomínky

3.1.

Modrá bioekonomika může přinášet četné výhody jen tehdy, pokud je vodní prostředí zdravé a produktivní. Ohrožení biologické rozmanitosti spojené se změnou klimatu představuje vysoké riziko pro produkční kapacity vodních organismů, o čemž svědčí zpráva Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) z května 2019. Vážnými problémy jsou nadměrné využívání, znečištění, výstavba v pobřežních oblastech, cestovní ruch v hlavních sezónách a doprava, a to zejména v těch oblastech Evropské unie, které jsou těmito zátěžovými faktory postiženy nejvíce (zejména Středomoří). Musí se najít řešení uzpůsobená různým prostředím a regionům.

3.2.

Poptávka po biomase bude v budoucnu vyšší a EU musí tento problém řešit. Transformace opírající se o biomasu a směřující k hospodářství, které by bylo neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů, bude omezena dostupností půdy. Proto bude při využívání veškerých příležitostí, jež bioekonomika nabízí, důležité zvýšit produktivitu vodních zdrojů. To zahrnuje například produkci a využívání řas a dalších netradičních zdrojů bílkovin, které mohou zmírnit tlak na zemědělskou půdu.

3.3.

Modrá bioekonomika má stále více potenciálu ke zlepšení potravinového zabezpečení a zajišťování zdravých potravin s malou uhlíkovou stopou, nových potravin a potravinářských přídatných látek, krmiv, nutraceutik, léčivých přípravků, kosmetických přípravků, nových materiálů, čisté vody, energie z jiných než fosilních zdrojů, recyklace živin a mnoho dalších výhod. Růst modré bioekonomiky závisí na zajištění dobrého stavu vod a vodních ekosystémů, odolného rybolovu a odolných vodních produkčních systémů, účinné systémové spolupráce mezi různými odvětvími, technologických inovací, nových finančních nástrojů a lepších služeb a udržitelných podnikatelských modelů.

3.4.

Je nutné poukázat na to, že při zavádění modré bioekonomiky jsou důležité faktory kultury. Know-how obyvatel pobřežních oblastí a oblastí ležících u pevninských vod je pro Evropu mimořádným přínosem, pokud je rozpoznáno, zachováváno a předáváno dalším generacím. Veškerá činnost prováděná v rámci modré bioekonomiky by proto měla zahrnovat kulturní a lidský rozměr a měla by garantovat zapojení všech příslušných zainteresovaných stran, zejména místních představitelů, odborníků a občanské společnosti.

4.   Modrá bioekonomika a cíle udržitelného rozvoje

4.1.

Cíle udržitelného rozvoje, jež stanovila OSN, jsou úzce spjaty s vodou a vodním prostředím. V rámci těchto cílů se řeší klíčové globální výzvy, jimž čelíme, a nastiňuje se, jak dosáhnout udržitelnější budoucnosti, přičemž se poukazuje na zásadní otázky, jako je potravinové zabezpečení, změna klimatu a předcházení zhoršování stavu životního prostředí. Cíle jsou navzájem úzce provázány a v tomto dokumentu jsou posuzovány z hlediska udržitelných podnikatelských příležitostí spojených s vodou a přírodními vodními zdroji. Mezi vodou, energií a potravinami existuje silná vazba.

Pitná voda, kanalizace

4.2.

Cíl č. 6 (Pitná voda, kanalizace) spočívá v zajištění přístupu k pitné vodě a k odpovídajícím sanitačním zařízením a jejich udržitelného využívání pro všechny. Více než 1 miliarda lidí na celém světě stále nemá přístup k pitné vodě odpovídající kvality a více než 2 miliardám lidí hrozí omezený přístup ke zdrojům pitné vody. Očekává se, že celosvětová potřeba pitné vody se do roku 2030 výrazně zvýší. EHSV se problematikou pitné vody zabýval ve stanovisku přijatém v roce 2018 (2).

4.3.

Přestože v EU i dalších regionech došlo v poslední době k pokroku, musí se více investovat do řízení zdrojů pitné vody a sanitačních zařízení. Hlavním cílem je nalézt konkurenceschopná řešení, jak odstranit odpad z vody, a vyvinout technologie šetření vodou a jejího recyklování, aby se omezilo plýtvání vodou. Velký potenciál mají řešení a technologie týkající se šetření vodou a jejího recyklování, stejně jako inteligentní řízení vodních zdrojů a dodávek vody. Existují nové koncepce týkající se čištění vody a nové technologie, které umožňují odstranit z odpadních vod pozůstatky léčiv, hormonů a mikroplastů. Objevují se také slibné inovace, díky nimž lze s využitím energie z obnovitelných zdrojů měnit mořskou vodu na vodu pitnou.

4.4.

Základem modré bioekonomiky je dobrá kvalita vody. Řádné řízení vodních zdrojů je zásadní součástí řešení téměř všech hlavních problémů na celém světě, jako je nadměrná spotřeba vodních zdrojů a nutnost přizpůsobit se změně klimatu. Řízení životního cyklu vody vyžaduje jasné cíle, aktuální informace, plánování a řízení. K tomu patří i digitální řešení pro vodohospodářské služby a monitorování, nová univerzální technologická řešení pro čištění odpadních vod (membránová technologie) a komplexní uvažování.

4.5.

EU má potenciál stát se významným globálním hráčem odvětví vodohospodářství a poskytovat technologie a služby souvisejících s vodou. Nové příležitosti pro vodohospodářské podniky nabízí digitalizace, která může významným způsobem zvýšit účinnost řízení vodních zdrojů i koncepcí výroby a služeb. Lze je využívat k poskytování služeb, které uspokojí potřeby zákazníků nyní i v budoucnu. EU může nabídnout konkurenceschopná a udržitelná řešení v této oblasti celému světu.

Zdravé, rozmanité a bezpečné vodní prostředí

4.6.

Oceány, moře a pevninské vody slouží jako největší udržitelný zdroj bílkovin na světě. Na biologické udržitelnosti moří a pobřeží závisí v celosvětovém měřítku existence více než 3 miliard lidí. Stav našich oceánů, moří a pevninských vod se následkem lidského působení rapidně zhoršuje. Zejména pobřežní a pevninské vody trpí znečištěním a eutrofizací, a alarmující je také úbytek přírodních stanovišť. Všechny tyto změny mají ničivý dopad na fungování vodních ekosystémů a biologickou rozmanitost, a tím i na potenciální produkci potravin. Šetrné řízení tohoto životně důležitého celosvětového zdroje má klíčový význam pro udržitelnou budoucnost.

4.7.

Cíl č. 14 (Život ve vodě) spočívá v ochraně oceánů, moří a vodních zdrojů a v prosazování jejich udržitelného využívání. Ke zlepšení situace je nutné přijmout řadu opatření, mj. výrazně snížit veškeré druhy znečištění vodních zdrojů a účinněji řídit veškeré lidské činnosti. Jsou zapotřebí nová řešení ke snížení odvodu velkého množství živin do přírodních vod. Musí být vyvíjeny a testovány ekonomicky efektivní prostředky a metody zlepšování schopnosti půdy zachycovat a vázat živiny. Eutrofizace lze rovněž snížit větším využíváním nedostatečně využívaných druhů ryb a také produkcí a sklizní řas (protože v důsledku lovu dochází k úbytku živin). Jsou zapotřebí nová řešení, která by vedla ke snížení eutrofizace a k sanaci řek, jezer a mořského dna.

4.8.

Díky zdravému vodnímu prostředí může vzniknout značné množství nových, vysoce kvalitních pracovních míst. Zdravé rybí populace a čisté vodní zdroje jsou základem udržitelného rybolovu a rekreačního využívání vod a nabízejí modré bioekonomice nové možnosti. V celosvětovém měřítku se vyvíjí úsilí o sanaci řek a dalších sladkovodních zdrojů, aby byla obnovena poškozená přírodní stanoviště, ekosystémové procesy, populace migrujících ryb, biocenózy a služby, které poskytují. Obnova migrujících populací zajistí případný nový zdroj obživy řídce osídleným oblastem, a to prostřednictvím pracovních míst pro osoby zaměstnané v rodinných podnicích, jež budou mít přístup na místní trhy.

Udržitelná výroba potravin z vodních zdrojů

4.9.

Očekává se, že se výrazně zvýší celosvětová poptávka po potravinách. Cíl č. 2 (Konec hladu) spočívá ve vymýcení hladu, dosažení potravinové bezpečnosti, zlepšení výživy a prosazování udržitelné prvovýroby do roku 2030.

4.10.

Rybolov a akvakultura poskytují výživné potraviny, vytvářejí velmi potřebné příjmy a zároveň podporují rozvoj venkova a potenciálně také chrání životní prostředí. Ryby v současné době zajišťují zhruba 17 % celosvětového přísunu živočišných bílkovin a 6,5 % všech bílkovin určených k lidské spotřebě. Pro stovky milionů lidí jsou ryby hlavním zdrojem bílkovin a základních živin. Mnohé rybí populace jsou stále ještě využívány nadměrně a vyžadují lepší řízení. Kvůli rozsáhlým dotacím mají rybářská loďstva v mnoha částech světa i nadále značné nadměrné kapacity. Oceány, moře a pevninské vody by měly být využívány mnohem udržitelněji, než je tomu v současnosti. Ke zvýšení udržitelné produkce potravin a přispění k zajištění potravinového zabezpečení je nezbytně nutné investovat do akvakultury, rybolovu a zpracování produktů rybolovu a do vývoje nových produktů z odpadů a z vedlejších toků. Zejména EU má velmi vysokou zápornou obchodní bilanci, pokud jde o ryby a produkty rybolovu. Přibližně 60 % plodů moře, které se v EU konzumují, pochází z dovozu, přičemž tyto dovážené produkty ne vždy splňují kritéria EU pro udržitelnou výrobu a potravinové zabezpečení.

4.11.

Akvakultura má značný potenciál pro další růst. Využíváním většího počtu druhů v odvětví akvakultury, mj. mořských druhů z nižších trofických úrovní (např. řas a měkkýšů), by se v rámci evropské akvakultury mohlo udržitelným způsobem vyprodukovat podstatně více biomasy. Rozvoji akvakultury však brání řada překážek. Zaprvé, rostoucí produkce akvakultury vyžaduje další zdroje krmiva. Ulovené ryby s nízkou hodnotou budou v budoucnu stále více využívány k přímé lidské spotřebě a méně často jako surovina pro krmivo. K rozvoji akvakultury je nutná další krmná biomasa, již by bylo možné získávat z druhů, které jsou v současnosti využívány velmi nedostatečně, jako např. kril nebo jiné organismy žijící v mezopelagických vodách, z mořských řas nebo zpracováním odpadu (vedlejší toky). Zadruhé, stále větším problémem, který je třeba řešit, se stává omezený prostor pro akvakulturní zařízení. Klíčem k udržitelnému rozvoji akvakultury je náležité plánování činností v mořských a sladkých vodách, které zohlední ekologický, hospodářský, sociální a kulturní rozměr. Zatřetí, musí být nalezena lepší řešení problému úniku živin a tlumení nákaz.

4.12.

Přísné předpisy jednotlivých členských států v oblasti životního prostředí mají velký vliv na konkurenceschopnost akvakultury a na náklady s ní spojené. V současné době se intenzivně pracuje na vývoji řady nových technologií, nicméně i nadále přetrvává značná nejistota v hospodářské i technologické rovině. Řadu výhod, jako je minimální potřeba vody, účinná kontrola odtoku a odpadu, minimální potřeba místa a kontrola podmínek produkce, přinášejí recirkulační akvakulturní systémy. Ty mají potenciál zejména pro sladkovodní systémy. Je však pravděpodobné, že stále větší podíl mořské akvakultury bude muset být umísťován na volné moře. Nutné jsou také nové přístupy spočívající ve využívání pro více účelů a integrovaném řízení, včetně územního plánování a místních plánů řízení.

Produkty z vodních zdrojů s přidanou hodnotou a využití k jiným než potravinovým účelům

4.13.

Zpracováváním ryb a jiných vodních organismů pro lidskou spotřebu vznikají vedlejší toky, které se často nevyužívají k přímé lidské spotřebě. Odhaduje se, že 30 až 70 % veškeré biomasy z ulovených ryb je zpracováno na vedlejší produkty nízké hodnoty, nebo přijde vniveč. Zahrnuje to potenciálně užitečný a cenný materiál, jejž by bylo možné využít průmyslově k potravinovým i nepotravinovým účelům. Z těchto materiálů lze získat vysoce hodnotné funkční přísady do specializovaných produktů. Různé vodní organismy mohou podpořit rozvoj nových produktů, např. nutraceutik, léčivých přípravků či kosmetických přípravků. Mohou být také zdrojem nových enzymů, lipidů, biopolymerů a dalších biomateriálů. Ekologicky účinné využívání těchto surovin má zásadní význam. Všude ve světě je vyvíjen velký tlak na lepší využívání všech biologických materiálů, a tím i na snížení množství odpadu. Významnou úlohu při vytváření přidané hodnoty v modré bioekonomice mohou plnit mořské biotechnologie.

4.14.

Stále důležitějším zdrojem pro nejrůznější komerční využití v rámci modré bioekonomiky je biomasa z řas. Řasy jsou účinným, udržitelným a stále ještě do značné míry nedostatečně využívaným vstupem pro procesy a produkty založené na biotechnologiích. Jsou bohaté na živiny a vyznačují se energetickou hustotou. V Evropě je stále více obecně uznáváno, že vyšší produkcí makrořas a mikrořas lze získat surovinu, která má široké uplatnění. Roste zájem o sběr, pěstování a zpracovávání řas s cílem vytvořit širokou škálu vysoce hodnotných produktů, včetně potravin, krmiv, nutriceutik a produktů z biologického materiálu.

Přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování

4.15.

Je všeobecně uznáváno, že změna klimatu má dopad na řadu environmentálních proměnných, mj. na úhrn srážek, teplotu, průtok vodních toků, růst škodlivých řas a okyselování oceánů. Cíl č. 13 (Klimatická opatření) spočívá v přijetí bezodkladných opatření k boji proti změně klimatu a řešení jejích dopadů. Stoupající teploty ovlivňují nejen oceány, moře a další vodstvo, ale i sítě živin, rybolov a lidskou existenci. V Evropě se očekává, že změna klimatu způsobí zvýšení úhrnu srážek v zimním období. Zároveň se zvýšením teplot vzroste i riziko eutrofizace a poklesu kvality vody. To bude mít řadu nepříznivých důsledků pro rybí populace i jiné vodní zdroje, a tím i pro rybolov a ostatní způsoby produkce. Vysoké teploty ohrožují životy druhů žijících v chladných vodách, např. lososovitých, a přispívají k šíření mnoha škodlivých druhů a nákaz. Přibývá druhů, které mají z eutrofizace prospěch. Vysoká teplotní maxima jsou velkým problémem pro akvakulturní farmy. Pokud jde o zemědělství, měla by se EU zabývat také otázkou nedostatku vody.

4.16.

Potravinový systém musí být v budoucnosti součástí řešení změny klimatu, nikoli součástí problému. Rybolov a akvakultura jsou z hlediska emisí škodících klimatu v podstatě účinným způsobem produkce bílkovin. Proto by měl být podporován udržitelný rybolov a chov ryb. Krom toho je nezbytné posílit odolnost rybolovu a vodních produkčních systémů. Rybolovné činnosti se musí přizpůsobit změněným podmínkám, např. extrémním povětrnostním podmínkám a zimám, kdy nemrzne. Pokud jde o akvakulturu, je jedním z možných způsobů, jak se připravit na extrémní teploty, chov na volném moři, pro nějž může být nárůst průměrné teploty moří v některých případech i výhodou. Recirkulační akvakulturní systémy mohou odvětví akvakultury pomoci přizpůsobit se změně klimatu. Prostřednictvím programů zaměřených na chov ryb lze zvýšit odolnost chovaných ryb vůči vyšším teplotám.

Vliv vodních ekosystémů na zdraví a dobré životní podmínky

4.17.

Cíl č. 3 (Zdraví a kvalitní život) spočívá v zajištění zdravého života a zvyšování jeho kvality pro všechny v jakémkoli věku. Dobré životní podmínky a rekreační služby související s vodním prostředím skýtají značný růstový potenciál. Podpora udržitelného rekreačního využívání vodních zdrojů nabízí nové podnikatelské příležitosti pro odlehlé venkovské oblasti, které přispějí k vytváření nových, vysoce kvalitních pracovních míst. Modrá bioekonomika díky svému významu a hospodářskému potenciálu také přispívá k plnění cíle č. 8 (Důstojná práce a ekonomický růst).

5.   Prioritní opatření

5.1.

Opatření v oblasti rozvoje modré bioekonomiky mají následující priority: i) čistá voda a sanitační opatření, odsolování mořské vody, snížení znečištění, ii) zdravé, rozmanité a bezpečné vodní prostředí a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti ve vodním prostředí, iii) udržitelná výroba potravin z vodních zdrojů, iv) vytváření vysoce hodnotných nepotravinářských produktů, v) přizpůsobení se změně klimatu, vi) vliv vodních ekosystémů na zdraví a dobré životní podmínky, úspora energie a výroba obnovitelné energie z vody v mořích, řekách a jezerech, vii) větší šetření s vodními zdroji a jejich ochrana a viii) lepší koordinace boje proti nezákonným činnostem souvisejícím s vodními zdroji. Kromě toho se objevují nová důležitá témata, jako je levná a čistá vodní bioenergie a využívání organického odpadu. Investováním do tohoto typu rozvoje může Evropa posílit svou pozici hlavního aktéra oběhového hospodářství.

5.2.

EHSV navrhuje, aby Rada EU a Evropský parlament požádaly Komisi o přijetí specifických pilotních opatření zaměřených na zlepšení stavu a produkční kapacity vodních ekosystémů ve vybraných oblastech v EU, přičemž je nutné mít na paměti, že tyto oblasti jsou dokladem stávajících rozmanitých podmínek a potenciálu pro rozvoj modré bioekonomiky. Tato pilotní opatření by měla být prováděna v pobřežních oblastech a oblastech ležících u pevninských vod (včetně ostrovů), které jsou středně nebo velmi silně zasaženy lidskou činností, jako je nadměrný sezónní cestovní ruch, znečištění, odvod velkého množství živin z pevninských zdrojů, změny vodních toků a nadměrné využívání vodních zdrojů.

5.3.

Pilotní projekty by měly být uskutečněny co nejdříve a ve spolupráci s místními volenými zástupci, vysokými školami, výzkumnými středisky, odborníky a příslušnými subjekty občanské společnosti. Tyto projekty by měly umožnit přípravu a testování hlavních činností a opatření s cílem zlepšit současný nevyhovující stav v pilotních lokalitách. EHSV doporučuje provést dostatečný počet pilotních projektů ve Středomoří, v Černém moři, na pobřeží Atlantského oceánu, v Severním moři a Baltském moři a také v oblastech ležících u pevninských vod, v nichž by mohlo dojít k významnému zlepšení. Tyto projekty by mohly zahrnovat například čištění vody bohaté na živiny nebo znečištěné vody v oblastech, jako jsou přístavy nebo turistické zóny, při němž by se využívaly specifické filtrační druhy, např. ústřice, ježovky, slávky nebo hydrofyty (řasy), nebo také obnovení migračních cest a míst výtěru migrujících druhů ryb s cílem zachovat jejich životní cyklus. Zároveň by v rámci těchto pilotních projektů mohla být testována také schopnost zachycovat CO2 ve velkém měřítku. Zkoumat by se mohlo také to, zda lze nové technologie využívat k získávání energie z moří a jezer nebo k nalezení nových metod šetření s vodními zdroji.

5.4.

Na základě výsledků a zkušeností získaných v rámci pilotních projektů by Evropská unie měla podporovat odbornou přípravu a předávání know-how v komunitách ležících na pobřeží a u pevninských vod, aby bylo možné nejen obnovovat a náležitě spravovat dané oblasti a vytvářet příslušné evropské vzdělávací sítě, ale i předvádět příležitosti k vytváření vysoce kvalitních pracovních míst v této oblasti.

5.5.

Pro pilotní projekty by měl být ustaven řídicí výbor, do něhož by měly být zapojeny členské státy, regiony, zainteresované strany i EHSV a jehož úkolem by bylo koordinovat výměnu osvědčených postupů a dbát na to, aby byly úspěšné pilotní projekty prováděny ve větším měřítku. Zároveň je třeba vybízet členské státy EU a dotčené regiony k vypracování strategií pro modrou bioekonomiku a konzultovat v této souvislosti místní zainteresované subjekty a organizace občanské společnosti.

5.6.

Odborné znalosti o modré bioekonomice, které EU nabyla prostřednictvím výzkumných programů Horizont Evropa a LIFE a pilotních projektů v oblasti modré bioekonomiky, by měly být za určitých podmínek poskytnuty třetím zemím, zejména zemím Východního sousedství, zemím ve Středomoří a v Africe, Rusku (pro oblast Baltského moře) a dalším zemím, které projeví zájem. Modrá bioekonomika by se měla stát jednou z hlavních iniciativ EU v jejích programech spolupráce s OSN a měla by být prostředkem ke splnění cílů vytyčených na COP 21 v Paříži v souvislosti s bojem proti globálnímu oteplování.

---

(1)  Stanovisko EHSV Sdělení, kterým se aktualizuje strategie biohospodářství z roku 2012 (Úř. věst. C 240, 16.7.2019, s. 37).

(2)  Stanovisko EHSV Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (směrnice o pitné vodě) (Úř. věst. C 367, 10.10.2019, s. 107).