(1)

Dne 21. listopadu 2018 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2019. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Priority této roční analýzy potvrdila dne 21. března 2019 Evropská rada. Dne 21. listopadu 2018 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) rovněž zprávu mechanismu varování, v níž není Dánsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 27. února 2019 byla zveřejněna zpráva o Dánsku pro rok 2019. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Dánsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 13. července 2018 (3), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Dánska v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 15. března 2019 předložilo Dánsko svůj národní program reforem na rok 2019 a dne 10. dubna 2019 svůj program stability z roku 2019. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

Na Dánsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu z roku 2019 vláda plánuje celkový schodek vládního sektoru ve výši 0,1 % hrubého domácího produktu (HDP) v letech 2019 a 2020. Na základě přepočteného strukturálního salda (5) Dánsko svůj střednědobý rozpočtový cíl, kterým je strukturální schodek ve výši 0,5 % HDP, i nadále po celé programové období do roku 2025 překonává. Podle konvergenčního programu z roku 2019 se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2019 klesne na 33,4 %, v roce 2020 zůstane stabilní a poté do roku 2025 naroste na 37,8 %. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je pro programové období reálný. Na základě prognózy Komise z jara 2019 se očekává, že strukturální saldo dosáhne v roce 2019 přebytku ve výši 0,9 % HDP a v roce 2020 ve výši 1,0 % HDP, což je nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle. Rizika se týkají výpadků příjmů z nestabilních položek, zejména daně z výnosů důchodového pojištění. Celkově Rada dospěla ke stanovisku, že podle prognóz Dánsko v letech 2019 a 2020 ustanovení Paktu o stabilitě a růstu dodrží.

(6)

Dánský systém výzkumu a inovací se vyznačuje vysokou mírou investic, silnou základnou lidských zdrojů a vědeckou excelencí. Výzkumné a inovační prostředí se v Dánsku však omezuje na poměrně malý počet subjektů, kterými jsou velké podniky a nadace, zejména ve farmaceutickém a biotechnologickém odvětví, což činí systém výzkumu a inovací potenciálně zranitelným vůči vnějším otřesům. Bylo by tudíž dobré zvýšit investice do rozvoje vysoce inovativních společností.

(7)

K posílení udržitelného a inkluzivního růstu v Dánsku je nezbytné nutné zajistit v době demografických a technologických změn nabídku pracovních sil a řešit jejich nedostatek, zvláště pokud jde o kvalifikované pracovníky a odborníky na informační a komunikační technologie. Na nabídku kvalifikovaných pracovníků by pravděpodobně měly pozitivní dopad reformy a investice, které by zlepšily přitažlivost odborného vzdělávání a přípravy, a v důsledku toho i zvýšily míru účasti na nich. S řešením tohoto problému by mohly pomoci také trvalé investice do vzdělávání dospělých, celoživotního učení a digitálních dovedností. Přínosné by v tomto směru bylo též zaměřit se na lepší začleňování marginalizovaných a znevýhodněných skupin na trhu práce. Týká se to zejména mladých lidí s nízkou úrovní dosaženého vzdělání, lidí z rodin migrantů, osob se sníženou pracovní schopností a osob se zdravotním postižením. Problémem nadále zůstávají studijní výsledky dětí z rodin migrantů.

(8)

I přesto, že silnice jsou velmi kvalitní, dopravní přetížení na nich narůstá, a to zejména v okolí velkých měst. Kromě toho je potřeba dekarbonizovat odvětví dopravy a v tomto ohledu se nabízejí příležitosti investovat do udržitelné dopravní infrastruktury, která by pomohla dosáhnout dekarbonizace dopravy i řešit přetížení na silnicích, mimo jiné též zaváděním infrastruktury pro alternativní paliva. Končící vláda předložila plán k omezení dopravního přetížení v okolí větších měst. Na období let 2020 až 2030 v něm vyčlenila 112 miliard DKK (téměř 6 % HDP), avšak plán dosud nebyl přijat.

(9)

Ačkoli úroveň produktivity v dánském hospodářství se nadále řadí k nejvyšším v Unii, růst produktivity se již po několik desítek let snižuje. Vyvážející společnosti vykazují vyšší růst produktivity než společnosti, jež jsou chráněny před konkurencí ze strany zahraničních podniků. Dánsko sice přijalo opatření, kterými podporuje růst produktivity u společností v odvětvích služeb orientovaných na domácí trh, růst produktivity a hospodářská soutěž v těchto odvětvích však stále zaostávají. Dánsko provedlo opatření k posílení hospodářské soutěže ve finančním sektoru a nadále plní strategii pro veřejné služby.

(10)

Ceny bydlení se po několik let výrazně zvyšovaly a nyní se zejména v hlavních městských oblastech zdají nadhodnocené. Jejich nárůst se nicméně v roce 2018 zpomalil. Poměr zadlužení domácností k disponibilnímu příjmu zůstává i přes setrvalý pokles nejvyšší v Unii. Podíl hypotečních úvěrů s pohyblivými úrokovými sazbami a platebními prázdninami se postupně snižuje, ale i nadále je vysoký. Díky novým makroobezřetnostním opatřením se nových hypotečních úvěrů s velmi vysokou mírou zadlužení domácností a velmi vysokým poměrem úvěru k hodnotě nemovitosti již neuzavírá takové množství. Dánské orgány v posledních letech rovněž aktivovaly proticyklickou kapitálovou rezervu, provedly opatření ke zvýšení odolnosti bank a schválily reformu majetkové daně (s účinností od roku 2021), která by měla ukončit procyklický systém daně z nemovitostí. Nicméně kombinace velmi vysokého poměru úvěru k příjmu, vysokého zadlužení s vysokou citlivostí na úrokovou sazbu a nadhodnocených cen bydlení představuje riziko pro hospodářskou a finanční stabilitu, a je proto opodstatněné situaci neustále sledovat.

(11)

V souvislosti s rozsáhlým skandálem s praním peněz, který postihl největší finanční instituci v Dánsku, se prevence praní peněz a financování terorismu stala pro tuto zemi prioritou. Dánský parlament dosáhl politické dohody ohledně posílení dohledu a nového balíčku opatření, jehož součástí je i strategie boje proti praní peněz a financování terorismu. Strategie spočívá na osmi pilířích, k nimž patří mimo jiné posílení spolupráce mezi orgány dohledu, finanční zpravodajskou jednotkou a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Nicméně se nadále objevují problémy a orgán finančního dohledu ještě bude muset přijmout dodatečná opatření a pokyny, jež by dohled v této oblasti posílily. Po přijetí těchto opatření bude třeba věnovat pozornost jejich účinnému provedení.

(12)

K řešení některých nedostatků, které jsou uvedeny v doporučeních, zejména v oblastech, jež jsou zahrnuty do přílohy D zprávy o Dánsku pro rok 2019, by mohlo přispět programování fondů Unie na období 2021–2027. Dánsko by tedy mohlo fondy co nejlépe využít ve vztahu k určeným odvětvím a s ohledem na regionální rozdíly.

(13)

V kontextu evropského semestru 2019 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Dánska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Dánsku pro rok 2019. Posoudila také konvergenční program z roku 2019, národní program reforem na rok 2019 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Dánsku adresována v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Dánsku, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(14)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2019 a dospěla ke stanovisku (6), že Dánsko zřejmě Pakt o stabilitě a růstu dodrží,