(1)

Dne 21. listopadu 2018 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2019. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Priority této roční analýzy potvrdila dne 21. března 2019 Evropská rada. Dne 21. listopadu 2018 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Bulharsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)

Dne 27. února 2019 byla zveřejněna zpráva o Bulharsku pro rok 2019. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Bulharsko učinilo v zohledňování jemu určených doporučení přijatých Radou dne 13. července 2018 (3), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 27. února 2019. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Bulharsko potýká s makroekonomickou nerovnováhou. Zranitelnost ve finančním sektoru je spojena s vysokým zadlužením a úvěry se selháním v podnikovém sektoru. Ačkoli Bulharsko pokročilo při řešení příčin nerovnováhy, zásadní význam bude mít plné provedení a monitorování nejnovějších reforem týkajících se dohledu a správy v bankovním a nebankovním finančním sektoru.

(3)

Dne 24. dubna 2019 předložilo Bulharsko svůj národní program reforem na rok 2019 a svůj konvergenční program z roku 2019. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

Na Bulharsko se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu z roku 2019 vláda vychází z celkového přebytku ve výši 2 % hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2018 a má za cíl schodek ve výši 0,3 % HDP v roce 2019 a přebytek ve výši 0,4 % HDP v roce 2020, 0,2 % v roce 2021 a 0,1 % v roce 2022. Na základě přepočteného strukturálního salda (5) by měl být střednědobý rozpočtový cíl, tj. strukturální schodek ve výši 1 % HDP ve strukturálním vyjádření, v průběhu programového období i nadále překonán. Podle konvergenčního programu z roku 2019 se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP bude postupně klesat z 22,6 % HDP v roce 2018 na 16,7 % v roce 2022. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je realistický. Na základě prognózy Komise z jara 2019 se očekává, že strukturální saldo dosáhne v roce 2019 přebytku ve výši 0,7 % HDP a 0,6 % HDP v roce 2020, což překračuje střednědobý rozpočtový cíl. Celkově Rada dospěla ke stanovisku, že podle prognóz Bulharsko v letech 2019 a 2020 ustanovení Paktu o stabilitě a růstu dodrží.

(6)

Daňové příjmy a dodržování daňových předpisů se zlepšují a byla přijata řada iniciativ. Zdá se však, že výběr daní se nezlepšuje všude stejným tempem. Je tomu tak zejména v případě zdanění práce a příspěvků na sociální zabezpečení a u některých kategorií spotřebních daní. Existují rovněž důkazy o tom, že problémem zůstává nehlášená práce a nezákonný obchod s palivy. Zachování úsilí o zlepšení výběru daní a přijetí dodatečných cílených opatření k řešení problémů v konkrétních oblastech daňového systému má zásadní význam pro další omezení stále ještě rozsáhlé stínové ekonomiky.

(7)

Vláda přijala opatření ke zlepšení účinnosti veřejných výdajů. Světová banka dokončila přezkum výdajů, který se zaměřil na řadu veřejných institucí (ministerstva a obce), a dvě pilotní studie o činnosti policie a hasičských služeb a o nakládání s odpady a rovněž vydala příručku pro budoucí přezkumy prováděné vládou. Ve střednědobé fiskální strategii z roku 2018 vláda zavedla řadu ukazatelů výkonnosti s cílem posoudit dopad výdajů v různých oblastech politik v průběhu času a umožnit, aby hodnocení a plánování rozpočtu vycházelo z lepších informací. Očekává se, že v návaznosti na tyto iniciativy se zvýší kvalita, účinnost a transparentnost veřejných výdajů a následně i množství a kvalita veřejných statků.

(8)

Státní podniky trpí slabou správou a řízením, což se rovněž ve velké míře odráží v jejich ekonomické výkonnosti. Probíhá reforma právního rámce pro správu a řízení státních podniků, a to ve spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a s podporou Útvaru Komise na podporu strukturálních reforem. Cílem této reformy je řešit stávající nedostatky sladěním vnitrostátních právních předpisů s pokyny OECD pro správu a řízení státem vlastněných společností. Přijetí a účinné provedení tohoto rámce zajistí kontinuitu a bude rozhodující pro úspěch reformy.

(9)

V příznivém hospodářském prostředí se kapitál bank a ukazatelé likvidity v průměru zlepšily. Zároveň se snížil počet úvěrů se selháním na straně nefinančních podniků, i když stále zůstává vysoký. Sekundární trh s úvěry se selháním je dynamičtější. Dne 30. května 2019 přijala Bulharská národní banka rozhodnutí o provádění pokynů EBA týkajících se nevýkonných a restrukturalizovaných expozic. Následná opatření vyplývající z přezkumů finančního sektoru bankovní sektor posílila, ale jistá zranitelnost přetrvává. Nové regulační iniciativy se v roce 2018 mimo jiné týkaly pravidel pro velké expozice a identifikaci ekonomicky spjatých klientů, zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy a zavedení makroobezřetnostních nástrojů pro opatření týkající se dlužníka. Zásadní význam pro podporu řádných obchodních praktik má provádění opatření navazujících na legislativní iniciativy týkající se expozic spřízněných stran, jakož i trvalé úsilí o dohled, jehož cílem je omezit poskytování úvěrů spřízněným stranám a penalizovat porušení ustanovení o kolaterálu. Posílení rámce pro řešení problémů bank je další probíhající opatření, které přispěje k odolnosti finančního sektoru.

(10)

Dokončení reformy týkající se platební neschopnosti by mohlo pomoci snížit vysoké množství nesplacených dluhů soukromého sektoru a stále vysoký podíl úvěrů se selháním. Některé chybějící prvky snižují účinnost a efektivitu rámce pro platební neschopnost, což vede k tomu, že insolvenční řízení jsou pomalá a nákladná. Skutečnost, že chybí odpovídající nástroje pro sledování, zároveň brání náležité analýze stávajících a nových předinsolvenčních a insolvenčních postupů a neumožňuje určit konkrétní problematická nebo slabá místa. V říjnu 2018 Bulharsko požádalo Útvar Komise na podporu strukturálních reforem o pomoc při urychlení reformy týkající se insolvenčního rámce. Tento projekt identifikuje nedostatky v insolvenčním rámci a vypracuje plán na jejich řešení. Je důležité udržet tempo reforem a chystaný plán provést.

(11)

V roce 2018 a následně v květnu 2019 Bulharsko přijalo legislativní změny a pracuje na úplném provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (6) (čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz). Je třeba věnovat pozornost účinnému provádění těchto opatření. Příslušné orgány ještě nedokončily a neoznámily vnitrostátní posouzení rizik, které je základem pro vypracování odpovídajících vnitrostátních politik pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Nedávný vývoj v bankovním sektoru navíc naznačuje, že je třeba posílit vnitrostátní dohled nad mezinárodními finančními transakcemi a zajistit účinné prosazování rámce pro boj proti praní peněz. Je třeba lépe řešit riziko korupce, neboť se jedná o predikativní trestný čin praní peněz. Bulharské orgány budou muset prokázat konkrétní výsledky a dosáhnout úspěchů, které budou doloženy konečnými rozhodnutími v případech korupce na vysoké úrovni. Finanční šetření a finanční profilování se využívá pouze v omezené míře.

(12)

Provádí se reforma dohledu nad nebankovním sektorem. Komise pro finanční dohled přijala v září 2017 ve spolupráci s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění akční plán pro reformu dohledu nad nebankovním finančním sektorem. Úplné a včasné provedení a prosazování tohoto akčního plánu, který stále probíhá, přispěje k odpovídajícímu dohledu nad tímto sektorem. Byly provedeny změny sekundárních právních předpisů, jejichž cílem je zlepšit pravidla oceňování a jejich uplatňování. Jejich účinné provádění a prosazování by vyřešilo zbývající problémy s oceňováním, které byly zjištěny v minulosti. Dohled na úrovni skupiny je i nadále problémem pro zajištění přiměřeného dohledu nad pojišťovnami založeného na analýze rizika.

(13)

Odvětví pojištění automobilů vykazuje jistou zranitelnost. Dobře stanovená pravidla týkající se náhrady by usnadnila harmonizovanější přístup soudců při rozhodování o jednotlivých případech. V dlouhodobějším horizontu by taková metodika pomohla snížit náklady, volatilitu a upisovací riziko v odvětví pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Udržitelnost tohoto odvětví by rovněž zlepšilo lepší stanovení cen, které zohledňuje historii řízení klientů. Komise pro finanční dohled navrhla systém bonusů a malusů, který je předmětem široké veřejné diskuse. V neposlední řadě vyvolává značné obavy likvidita „kanceláře pro vydávání zelených karet“, zejména kvůli neplacení pohledávek ze strany jednoho bulharského pojistitele. Pro důvěryhodnost a účinnost systému je naprosto nezbytné, aby všichni členové plnili své povinnosti.

(14)

Infrastruktura trpí velkým nedostatkem investic. Rozsah a kvalita dopravní infrastruktury se zlepšily, ale stále zůstávají pod průměrem Unie. Transevropská dopravní síť v Bulharsku je stále nedokončená. Emise skleníkových plynů ze silniční dopravy se navíc v posledních pěti letech výrazně zvýšily. Je třeba dále rozvíjet železniční a silniční úseky a příslušné evropské systémy řízení železničního provozu a inteligentní dopravní systémy. Bulharsko vykazuje nízkou míru připojení a čištění, pokud jde o městské odpadní vody, vysoké úrovně znečištění ovzduší a vysokou míru skládkování komunálního odpadu, přičemž míra recyklace je výrazně nižší, než je průměr Unie. Jsou nezbytné investice, které by podpořily udržitelné vodní hospodářství, účinné využívání zdrojů a přechod na oběhové hospodářství. Kromě toho je zapotřebí značných investic v oblasti energetiky a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Vysoká energetická náročnost hospodářství a pomalý pokrok při plnění cílů energetické účinnosti, zejména v sektoru budov, brzdí produktivitu a konkurenceschopnost podniků v zemi. Je proto třeba zvýšit úsilí, aby se zajistilo dosažení významných úspor energie prostřednictvím cílených investic v odvětví průmyslu, dopravy a budov. Zvýšení investic do infrastruktury pro čistou energii (např. čistá a nízkouhlíková výroba elektřiny, propojení a inteligentní sítě) by v souladu s prioritami, které Bulharsko uvedlo v návrhu národního plánu v oblasti klimatu a energetiky, dále pomohlo zlepšit celkovou konkurenceschopnost hospodářství a kvalitu života občanů.

(15)

I přes navýšení veřejného rozpočtu na výzkum v roce 2018 jsou výdaje na výzkum a vývoj i nadále velmi nízké, a to jak v soukromém, tak i ve veřejném sektoru. V oblasti soukromých investic do výzkumu a vývoje dominují velké nadnárodní společnosti a tyto investice jsou soustředěny v regionu hlavního města. Pomalé tempo provádění reforem a značná roztříštěnost v systému výzkumu, vývoje a inovací brání tomu, aby investice do výzkumu a vývoje přispěly k produktivitě a růstu. Vysoký počet univerzit a výzkumných ústavů i nadále dosahuje v oblasti kvalitního vědeckého výzkumu špatných výsledků. Propojení mezi vědou a podniky je nadále velmi nedostatečné a dostupnost lidského kapitálu v systému výzkumu a vývoje vzbuzuje značné obavy. Klastry a jejich potenciál jsou v Bulharsku nedostatečně rozvinuté, neboť jich často není dostatečné množství. Další reformy spolu s účinnou správou a účinnějšími veřejnými investicemi mohou maximalizovat dopad na produktivitu a zlepšit konkurenceschopnost ekonomiky. Zásadní význam pro produktivitu země má kromě toho zvýšení digitalizace podniků a zavedení nových modelů podnikání.

(16)

Reformy veřejné správy a elektronické veřejné správy jsou i nadále pomalé a přinášejí nedostatečná zlepšení, rovněž podnikatelské prostředí zůstává slabé. Byla přijata řada reformních opatření, jejich praktické provádění však zaostává. Hlavními překážkami pro investice jsou i nadále institucionální nedostatky, regulační nejistota, korupce a nedostatečná nabídka pracovních sil. Správu ve veřejném sektoru by mohla zlepšit větší transparentnost, jasnější pravidla a dlouhodobá perspektiva. Nedostatky jsou rovněž patrné v oblasti testování výrobků a bezpečnosti, a to z důvodu omezených finančních a lidských zdrojů. Převážná většina opatření zahrnutých ve vnitrostátní strategii pro zadávání veřejných zakázek byla přijata, jejich provádění však vyžaduje průběžné sledování, kontrolu a hodnocení. Zakázky se často zadávají přímo a existuje vysoký počet případů, kdy existuje jen jediná nabídka, což ohrožuje transparentnost a účinnost systému. Přetrvávajícím problémem je správní kapacita odvětví veřejných zakázek, stejně jako profesionalizace veřejných zadavatelů a agregátních nákupů. Dalšímu zlepšování transparentnosti a účinnosti postupů zadávání veřejných zakázek brání značné zpoždění při zavádění elektronického zadávání zakázek.

(17)

Trh práce se zlepšil, ale problémy přetrvávají. Míra zaměstnanosti dosáhla od doby, kdy Bulharsko vstoupilo do Unie, nejvyšší úrovně a míra nezaměstnanosti je pod unijním průměrem. I přes tento pozitivní vývoj mají některé skupiny obyvatel, jako jsou lidé s nízkou kvalifikací, mladí lidé, Romové a lidé se zdravotním postižením, stále ještě obtíže při hledání práce. Jsou prováděna konkrétní opatření na podporu dlouhodobě nezaměstnaných, kteří v roce 2018 tvořili 3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Účinná a udržitelná opatření aktivní pomoci by spolu s aktivními politikami na trhu práce a integrovanými službami zaměstnanosti a sociálních služeb mohly zlepšit zaměstnatelnost znevýhodněných skupin a šance na nalezení práce.

(18)

Rostoucí nedostatek dovedností v Bulharsku si vyžaduje značné investice. Mladí lidé by mohli snáze nalézt zaměstnání, pokud by se zlepšila kvalita a efektivita stáží a učňovské přípravy. Účast na opatřeních zaměřených na rozšiřování dovedností a na rekvalifikaci je u dospělé populace navíc velmi nízká. Navzdory opatřením zavedeným na podporu rozvoje digitálních dovedností zůstává úroveň základních digitálních dovedností v Bulharsku i nadále jednou z nejnižších v Unii (základní digitální dovednosti má 29 % populace ve srovnání s unijním průměrem, který činí 57 %).

(19)

Navzdory ratifikaci Úmluvy Mezinárodní organizace práce o stanovení minimální mzdy a několika kolům jednání v roce 2018 se zaměstnavatelé a odbory stále rozcházejí v názorech na kritéria, jež mají být při stanovování minimální mzdy uplatněna. Existuje prostor pro dosažení větší shody ohledně objektivního a transparentního mechanismu stanovování mezd. I když se zdá, že se sociální partneři zapojují do navrhování a provádění politik a reforem ve větší míře, i nadále je nezbytná trvalá podpora posíleného sociálního dialogu.

(20)

Výsledky vzdělávání jsou stále slabé a nadále je silně ovlivňuje socioekonomické postavení rodičů. To svědčí o problémech ohledně kvality a inkluze v systému vzdělávání a odborné přípravy. Bulharsko nedostatečně investuje do vzdělávání, zejména do předškolního a základního vzdělávání, což jsou dvě oblasti, které mají zásadní význam pro vytváření rovných příležitostí od raného věku. Účast na kvalitním předškolním vzdělávání a péči je nízká, a to zejména u Romů a dětí z jiných znevýhodněných skupin. Míra předčasného odchodu ze vzdělávání je stále vysoká, což má negativní dopad na budoucí zaměstnatelnost a na výsledky trhu práce. Význam odborného vzdělávání a přípravy pro trh práce a dostupnost duálního odborného vzdělávání a přípravy jsou i nadále nedostatečné. I když některá opatření probíhají, je třeba vyvinout další úsilí, aby se zajistilo, že dovednosti absolventů vysokých škol pomohou důsledně řešit krátkodobý a střednědobý nedostatek dovedností. Bylo zavedeno několik opatření pro rekvalifikaci učitelů a zatraktivnění tohoto povolání. Programy formálního vzdělávání a vzdělávání dospělých určené pro učitele však musí být ještě více podpořeny a stále je zapotřebí úsilí ke zlepšení pracovních podmínek pedagogických pracovníků.

(21)

Bulharsko se stále potýká s vysokou mírou příjmové nerovnosti a s rizikem chudoby nebo sociálního vyloučení. Přestože se míra chudoby či sociálního vyloučení v roce 2018 snížila, činila 32,8 %, což je stále výrazně nad unijním průměrem. Systém sociálního zabezpečení se nevztahuje na všechny zaměstnané osoby a systém sociální ochrany je pro řešení významných sociálních otázek nedostatečný. To odráží nízkou úroveň sociálních výdajů, nerovnoměrnou dostupnost sociálních služeb na celém území a omezené přerozdělovací účinky daňového systému. V roce 2018 mělo nejbohatších 20 % obyvatel 7,7krát vyšší příjem než 20 % nejchudších, což je stále jeden z nejvyšších rozdílů v Unii. Navzdory některým opatřením je minimální příjem i nadále jen v omezené míře přiměřený a dostupný a stále chybí objektivní mechanismus pro jeho pravidelnou aktualizaci. Poskytování sociálních služeb ztěžuje nízká kvalita a neexistence integrovaného přístupu k aktivnímu začleňování. Přetrvávají rozdíly v přístupu k sociálním službám, zdravotní péči a dlouhodobé péči. To brání tomu, aby nejzranitelnější skupiny obyvatel, jako jsou Romové, děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a lidé žijící ve venkovských oblastech, obdržely komplexní podporu. Pro část obyvatelstva je obtížné získat přístup k cenově dostupnému bydlení. Je proto zapotřebí více úsilí na podporu aktivního začleňování, podporu sociálně-ekonomické integrace zranitelných skupin, včetně Romů, zlepšení přístupu ke kvalitním službám a řešení materiální deprivace.

(22)

Odvětví zdravotní péče se stále vyznačuje nízkými veřejnými výdaji. Bulharsko má omezený přístup ke zdravotní péči, neboť omezené zdroje jsou nerovnoměrně rozdělovány a zdravotní pojištění nabízí pouze malou ochranu. Výše doplatků je značná, neboť musí vyrovnat nízkou úroveň veřejných výdajů. Nízká dostupnost praktických lékařů omezuje poskytování primární péče. Nedostatek zdravotních sester a ošetřovatelů je značný a jejich počet je v přepočtu na obyvatele jedním z nejnižších v Unii. Tyto nedostatky by pomohlo řešit rychlejší a účinnější provádění vnitrostátní strategie v oblasti zdraví.

(23)

Komise pokračuje v monitorování reformy soudnictví a v boji proti korupci a organizované trestné činnosti v Bulharsku v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování. Tyto oblasti proto nejsou do doporučení pro jednotlivé země v případě Bulharska zahrnuty, ale jsou důležité pro rozvoj příznivého podnikatelského prostředí v zemi. Ve zprávě mechanismu pro spolupráci a ověřování z listopadu 2018 bylo uvedeno, že Bulharsko pokračovalo ve svém úsilí o reformu soudnictví a řešení nedostatků v boji proti korupci a organizované trestné činnosti, ale že je třeba vyvinout v řadě oblastí další úsilí. Komise očekává, že pokrok opět posoudí na počátku podzimu roku 2019.

(24)

K řešení některých nedostatků, které jsou uvedeny v doporučeních, zejména v oblastech, jež jsou zahrnuty do přílohy D zprávy o Bulharsku pro rok 2019, by mohlo přispět programování fondů Unie na období 2021–2027. Při zohlednění regionálních rozdílů by to Bulharsku umožnilo využívat tyto prostředky v určených odvětvích nejlepším možným způsobem. Důležitým faktorem pro úspěšnost těchto investic je posílení správní kapacity země při řízení těchto fondů.

(25)

V kontextu evropského semestru 2019 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Bulharska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Bulharsku pro rok 2019. Posoudila také konvergenční program z roku 2019, národní program reforem na rok 2019, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Bulharsku adresována v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Bulharsku, ale také jejich soulad s unijními pravidly a pokyny, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(26)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2019 a dospěla ke stanovisku (7), že Bulharsko zřejmě Pakt o stabilitě a růstu dodrží.

(27)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2019 a konvergenční program z roku 2019. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedeného doporučení č. 2,