52018AE3933

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52018AE3933 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52018AE3933

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (COM(2018) 366 final)

EESC 2018/03933

Úř. věst. C 110, 22.3.2019, p. 87–93 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

22.3.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 110/87

(COM(2018) 366 final)

(2019/C 110/17)

Zpravodajka:	Emmanuelle BUTAUD-STUBBS
Spoluzpravodaj:	Zbigniew KOTOWSKI

Žádost o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 14. 6. 2018 Rada, 21. 6. 2018
Rozhodnutí předsednictva Výboru	19. 6. 2018
Právní základ	čl. 173 odst. 3 a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v CCMI	22. 11. 2018
Přijato na plenárním zasedání	12. 12. 2018
Plenární zasedání č.	539
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	207/2/2

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) (COM(2018) 366 final), a jeho ukazatele stanovené v příloze II. Budování silné a sjednocené Evropy musí vycházet z rozmanitosti kulturních kořenů, která by měla být předávána prostřednictvím vzdělávání. Pokračování tohoto programu je nutno považovat za velmi přínosné pro rozvoj evropské kultury a kultur jednotlivých členských států, tedy základ naší společnosti a zdroj našich demokratických hodnot.

1.2.

EHSV po mnoho let podporoval významné příspěvky kreativních a kulturních odvětví k vytváření hodnoty a pracovních míst, začleňování a růstu v EU (1). V roce 2012 podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) odvětví s výraznou úlohou práv duševního vlastnictví (2) v EU vytvářela 4,2 % HDP a 3,2 %pracovních míst. Podle článku 2 návrhu nařízení (COM(2018) 366) k těmto odvětvím patří „architektura, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie, televize, videohry a multimédia), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, design (včetně módního návrhářství), festivaly, hudba, literatura, scénická umění, knihy a vydavatelská činnost, rozhlas a výtvarné umění“.

1.3.

EHSV si uvědomuje specifické podmínky tvůrčích kroků a postupů, které se ne vždy dají zasadit do obecného rámce pracovního práva, a je si plně vědom sociálních úkolů, které je třeba řešit v některých členských státech: zlepšení pracovních podmínek, zamezení nezaplaceným odpracovaným hodinám, boj s genderovou nerovností, prosazování důstojné práce, zlepšování zdravotních a bezpečnostních podmínek, usnadnění mobility, začlenění osob se zdravotním postižením a osob vyloučených, zamezení sexuálnímu obtěžování a tak dále.

1.4.

EHSV se domnívá, že plánovaný rozpočet 1,8 miliardy EUR nepostačuje k tomu, aby mohly být splněny ambiciózní cíle programu Kreativní Evropa 2021–2027. EHSV proto požaduje navýšení rozpočtu. Tato významná investice do kreativity v Evropě, do jejích umělců, tvůrců, hudebníků, spisovatelů, fotografů, architektů, tvůrců videoher, filmařů atd. pomůže EU, aby mohla úspěšně konkurovat velkým zemím, které na vnitrostátní úrovni a v mezinárodních organizacích úmyslně uplatňují strategie „měkké síly“ (USA, Japonsko, Jižní Korea). Financování ze strany EU by měly doplňovat státní a regionální veřejné zdroje. Zvláštní daňové pobídky by mohly přilákat filantropii (např. restaurování kulturního dědictví) a usnadnit skupinové financování (crowdfunding) vytváření nových podnikatelských modelů.

1.5.

EHSV je přesvědčen, že v zájmu účinnějšího boje proti všem formám podpory násilí a diskriminace, zejména při produkci online videoher pro děti a mladé lidi, je rovněž nutné investovat do právních a technických nástrojů.

1.6.

EHSV podporuje začlenění kreativního a kulturního rozměru do zahraniční politiky EU (obchodní politiky, mezinárodních vztahů atd.) (3).

1.7.

Tohoto bezprecedentního finančního úsilí by mělo být dosaženo třemi způsoby:

—

rozpočet pro program „Kreativní Evropa“ zvýšený pro období 2021–2027 na 1 930 000 EUR z původních 1 850 000 EUR bude zahrnovat dalších 80 milionů EUR na meziodvětvovou složku, která umožní další obohacování projektů v oblasti kreativních a kulturních odvětví (hudba, móda, design, umění, film, knihy atd.) navzájem i vzájemné obohacování těchto odvětví a ostatních průmyslových odvětví; více finančních prostředků bude možné uvolnit na odborné vzdělávání v oblasti sdělovacích prostředků vzhledem k tomu, že v EU byla nedávno zpochybněna pluralita médií;

—	finanční podpora kultury a tvorby v rámci celé řady programů EU s cílem „zlepšit proces začleňování kultury do jiných odvětvových politik, což by bylo vzájemně přínosné pro kulturu i dané odvětví“ (4): program Horizont 2020, Evropský sociální fond, Digitální Evropa, Fond soudržnosti, Erasmus;

—	pokračující podpora finančního záručního nástroje určeného pro „kreativní a kulturní“ a zaměřeného na poskytování záruk a případně podpory ve formě kapitálu pro malé a střední podniky a startupy.

1.8.

Tento obnovený cíl dosáhnout kulturnější a kreativnější Evropy bude přínosný i pro různá odvětví a průmyslové hodnotové řetězce v EU, jako je textilní, oděvní, kožedělný, nábytkářský, keramický a hračkářský průmysl, cestovní ruch, umění a řemesla, automobilový průmysl, stavebnictví, lékařská a zdravotní péče, zelená energie aj., a to díky začlenění kreativity, designu a špičkových technologií. V Evropě existuje řada příkladů úspěšného posunu některých průmyslových regionů či měst ke kreativním odvětvím generujícím vyšší přidanou hodnotou (Turín).

1.9.

Příležitosti, které nabízí „digitální revoluce“ v těchto odvětvích s výraznou úlohou práv duševního vlastnictví, jsou zvláště významné a je třeba podporovat dostatečné investice do zařízení a softwaru (např. umělé inteligence, blockchainu, 3D tisku, digitalizace archivů) i do odborné přípravy.

1.10.

Inovační potenciál těchto odvětví je neomezený, protože spočívají převážně na individuální kreativitě, dovednosti a představivosti. Z toho důvodu by kreativní a kulturní odvětví měla mít zvláštní rozpočet v rámci programu „Horizont 2020“ (nejméně 3 miliardy EUR, což je o něco méně než činí jejich podíl na HDP EU (4,2 %).

1.11.

Na trhu v USA probíhají velké fúze, které budou mít dopad na kreativní a kulturní odvětví EU. V této souvislosti EHSV žádá Evropskou komisi, aby vyhlásila nabídkové řízení na vypracování obchodní zprávy, která se očekává v roce 2019 a která by se měla týkat hlavních hospodářských a technologických tendencí v USA s dopadem na sdělovací prostředky, kinematografii a audiovizuální produkci a jejich pravděpodobných důsledků pro jejich protějšky v EU v oblasti produkce, spotřeby a distribuce.

1.12.

Vzhledem k tomu, že EU může mít značný prospěch z pokračujícího dialogu se Spojeným královstvím, které hraje v těchto odvětvích klíčovou úlohu, EHSV žádá Evropskou komisi, aby podpořila jakýkoliv dialog vlád a sítí, který by mohl vést k dvoustranné dohodě, aby mohly ambiciózní dvoustranné programy pokračovat v rámci Kreativní Evropy 2021–2027. Podobné dvoustranné dohody byly v minulosti (2014–2020) uzavřeny se třetími zeměmi jako Gruzie, Srbsko nebo Ukrajina.

2. Obecné připomínky

2.1. Nová úroveň ambicí

2.2.

Návrh nařízení (COM(2018) 366) je založen na článku 3 Smlouvy o Evropské unii: cílem EU je „podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a EU „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Je však zřejmé, že množství problémů, které je třeba řešit, je větší, zejména pokud jde o konkurenci online platforem a vyhledávačů, soustředění odvětví okolo omezeného počtu velkých hráčů nebo vzestup „dezinformací“.

2.3.

Prostřednictvím tohoto nového programu chce Evropská komise kulturním a kreativním subjektům nabídnout příležitosti k rozvoji technologicky a umělecky inovativních evropských přeshraničních iniciativ za účelem výměny, společné tvorby, koprodukce a šíření evropských děl. Cílem je také posílit postavení evropských subjektů na evropských a světových trzích. Příklady osvědčených postupů v této oblasti lze najít v činnosti fondu Rady Evropy Eurimages.

2.4. Větší rozpočet, který stále není dostačující

2.4.1.

Navrhovaný rozpočet 1,85 miliardy EUR pro 27 členských států je větší než rozpočet stávající, ale představuje jen 1/1 000 celkového víceletého finančního rámce EU na období 2021–2027: 1 135 miliard EUR.

2.5.

Rozpočet, který Evropská komise navrhla, je rozdělen na tři části:

—	složka KULTURA s 609 miliony EUR (33 % celkového rozpočtu ve srovnání s 31 % celkového rozpočtu programu Kreativní Evropa na období 2014–2020),

—	složka MEDIA s 1 081 miliony EUR (58 % celkového rozpočtu ve srovnání s 56 % celkového rozpočtu programu Kreativní Evropa na období 2014–2020),

—	MEZIODVĚTVOVÁ složka se 160 miliony EUR (9 % celkového rozpočtu ve srovnání s 13 % celkového rozpočtu programu Kreativní Evropa na období 2014–2020).

2.5.1.

EHSV požaduje dodatečné navýšení rozpočtu o 80 milionů EUR pro meziodvětvovou složku, aby se plně využily projekty „vzájemného obohacování“ (5) (digitální ekonomika, cestovní ruch, umění, luxusní zboží, kultura, digitální tisk…) a nalezly praktičtější odpovědi v oblasti mediální gramotnosti.

2.5.2.

Cíl podporovat prioritní projekty zacílené na široké publikum je vhodný pro audiovizuální odvětví (složka MEDIA), ne však pro všechny kulturní činnosti, což se týká zvláště venkova. Sociální soudržnost a sociální začlenění jsou jádrem evropského projektu.

2.6. Dopad brexitu na tvorbu a kulturu

2.6.1.

Tento nový program bude realizován v EU 27 po vystoupení Spojeného království, které je jedním z členských států, v nichž kreativní a kulturní odvětví mají klíčovou úlohu (90 miliard HDP v roce 2016, 2 miliony pracovníků). EHSV považuje za zásadní, aby v zájmu dynamičnosti „Kreativní Evropy“ byly zachovány pevné kulturní vztahy se Spojeným královstvím a aby se podporovala dvoustranná spolupráce všude, kde je to možné a potřebné. Smyslem specifické a konkrétní situaci přizpůsobené dvoustranné dohody se Spojeným královstvím, aby činnosti a programy mohly pokračovat na základě článku 8 návrhu nařízení a v souladu s revidovanou směrnicí o audiovizuálních mediálních službách.

2.7. Poučení z předchozího programu Kreativní Evropa na období 2014–2020

2.7.1.

V různých studiích posouzení dopadů, které si Komise vyžádala, byla zjištěna tato zásadní omezení:

—	nedostatečný rozpočet pro zajištění významného dopadu na úrovni EU nebo na úrovni jednotlivých odvětví,

—	příliš roztříštěné financování programu MEDIA,

—	příliš složitý přístup k programům a financování EU a administrativní podávání zpráv, zejména pro malé a střední podniky a jednotlivce a subjekty podávající žádost poprvé,

—	nerovnoměrné rozdělení prostředků podle členských států.

2.7.2.

Během slyšení, které zorganizovala v Paříži (6. října 2016) předsedkyně Výboru pro kulturu a vzdělávání Sylvia Costa, poukázaly zúčastněné subjekty na další konkrétní problémy:

—	procento úspěšnosti u výzev k podávání nabídek v rámci složky KULTURA je příliš nízké: 11 %,

—	maximální délka u literárního překladu je příliš krátká: 2 roky,

—	počet třetích zemí, které se mohou zapojit do některých projektů, je příliš malý,

—	měla by být prosazována a podporována koncepce „experimentování“ stejně jako „inovací“.

Za účelem zohlednění této kritiky navrhuje Evropská komise pro období 2021–2027 určitá zjednodušení:

—	větší flexibilita, která umožní přizpůsobit pracovní programy nepředvídatelným okolnostem,

—	více rámcových dohod o partnerství a kaskádových grantů,

—	více pobídek k odměňování výsledků spojených se schopností oslovovat širší publikum,

—	systematické využívání elektronických formulářů a zpráv a snížení požadavků na vykazování.

2.8. Složka Kultura

2.8.1.

Celkový rozpočet 609 milionů EUR podpoří přeshraniční oběh děl, mobilitu kreativních subjektů, partnerství, sítě a platformy zacílené na širší publikum v Evropě i mimo ni pro evropské kulturní a kreativní subjekty a díla, jakož i evropskou identitu, dědictví a hodnoty prostřednictvím kulturního povědomí, uměleckého vzdělávání a kreativity ve vzdělávání. Podporována budou rovněž zvláštní opatření EU, jako například Evropská hlavní města kultury, kulturní ceny EU a označení „Evropské dědictví“. Další prioritou je podpora mezinárodního budování kapacit, aby mohla být evropská kulturní a kreativní odvětví aktivní na mezinárodní úrovni.

EHSV navrhuje vložit do navrhovaného nařízení odstavec týkající se lidové tvořivosti a „amatérské“ kreativity, neboť právě tato forma kreativity položila základy vývoje a šíření skutečné humanistické a umělecké citlivosti.

2.9. Složka Media

2.9.1.

Tento program s celkovým rozpočtem 1 081 000 EUR se vztahuje na audiovizuální prostředky, kinematografii a videohry. Je spojen s konkrétními legislativními nástroji: s přezkumem rámce autorského práva a revidovanou směrnicí o audiovizuálních mediálních službách.

2.9.2.

První nástroj (COM (2016) 593 final) byl přijat Evropským parlamentem (12. září 2018) v prvním čtení.

Tento návrh má tři hlavní cíle: a) zlepšit přístup k obsahu online a přeshraniční přístup k televizním a rozhlasovým pořadům na platformách videa na vyžádání; b) harmonizovat a modernizovat výjimky autorského práva v právu EU v oblastech výuky, výzkumu a zachování kulturního dědictví; c) zavést řádně fungující tržní prostředí pro autorské právo pro vydavatele tisku, autory a umělce vytvářející obsah pro online platformy.

2.9.3.

Druhý nástroj má několik cílů: přinést další příležitosti propagace evropských děl v EU (minimálně 30 % děl z EU na online platformách pro videa) i mimo ni, podpořit spolupráci v rámci celého hodnotového řetězce od počátečních fází produkce až po distribuci a představení a zvýšit úroveň ochrany dětí a spotřebitelů.

2.9.4.

Rozpočet 1 081 000 EUR určený na evropské audiovizuální odvětví, včetně filmového průmyslu, televize a videoher, má tyto cíle: a) stimulovat spolupráci a inovace při produkci evropských audiovizuálních děl; b) zlepšit přeshraniční distribuci v kinech i online; c) podpořit mezinárodní vliv evropských audiovizuálních děl prostřednictvím lepší mezinárodní propagace a distribuce evropských děl a inovativního seriálového vyprávění včetně virtuální reality.

2.10. Meziodvětvová složka

2.10.1.

Celkový rozpočet 160 milionů EUR by měl podpořit nové meziodvětvové projekty mezi kreativními a kulturními subjekty (hudba, sdělovací prostředky, literatura, umění…), pomoci kancelářím programu Kreativní Evropa propagovat program v jejich zemi a podpořit svobodné, rozmanité a pluralistické mediální prostředí, kvalitní žurnalistiku a mediální gramotnost (čl. 6 písm. c), COM(2018) 366 final).

2.10.2.

Poslední cíl považuje EHSV za rozhodující: v roce 2017 v oblasti svobody tisku několik členských států zaznamenalo negativní vývoj. S ohledem na tuto specifickou situaci požaduje EHSV navýšení finančních prostředků s cílem podpořit prosazování svobody projevu a rozmanitého a pluralistického mediálního prostředí a podpořit vysoké mediální standardy týkající se obsahu a dále programy mediální gramotnosti, které občanům umožní dospět ke kritickému porozumění médiím.

3. Konkrétní připomínky

3.1. Autorské právo v digitálním věku

3.1.1.

Studie OECD z roku 2015 nazvaná „Copyright in the digital era“ (Autorské právo v digitálním věku) potvrzuje intenzitu právních a veřejných diskusí o způsobech a prostředcích přizpůsobení vnitrostátních rámců autorského práva internetové revoluci.

Hlavními projednávanými otázkami jsou: a) rozsah autorského práva; b) osiřelá díla; c) výjimky a omezení autorského práva; d) registrace autorského práva; e) prosazování.

3.1.2.

EHSV podporuje nové související autorské právo pro vydavatele týkající se digitálního využití jejich tiskových publikací, navrhované v článku 11 návrhu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, ochranu obsahu ze strany online služeb, jak je navrženo v článku 13, mechanismus smluvních úprav (článek 15) a mechanismus řešení sporů (článek 16).

3.2.

Dravá konkurence na mezinárodní úrovni by měla vést k jasné strategii EU pro kreativní a kulturní odvětví na jednotném trhu i externě (mezinárodní program pro kulturu, kulturní diplomacie, obchodní politika).

3.2.1.

Americké společnosti jako Apple s iTunes, největším online obchodem s hudbou na světě od roku 2010, Netflix se 130 miliony předplatiteli za rok 2017 a YouTube s 1 300 000 uživateli měsíčně a více než 5 miliardami videozáznamů zhlédnutými každý den mají v oblasti online platforem dominantní postavení.

3.2.2.

Ve filmovém průmyslu například „produkce a koprodukce ze Spojených států představují 90 % filmů s největší návštěvností kin toho roku [2012]“, z čehož přirozeně vyplývá, že „jasně a téměř nesporně převažuje anglický jazyk“ (6).

3.2.3.

V USA nedávno došlo k velkým fúzím, které potvrzují, že v oblasti produkce, distribuce a spotřeby audiovizuálního obsahu dochází k významným změnám. Jaký dopad budou mít tyto významné změny v USA na audiovizuální odvětví v EU, které je stále roztříštěné, má menší objem veřejného financování a trvale nízkou úroveň přeshraničního šíření kvůli omezenému rozpočtu a jazykovým překážkám? Nezávislá studie kvantitativních a kvalitativních údajů bude velmi užitečná.

Další velké země, jako je Čína, Japonsko, Kanada a Indie již zavedly účinné a dlouhodobé pobídkové politiky k vnitřní i vnější podpoře aktiv, která jsou součástí jejich „měkké síly“; EU by měla postupovat stejně.

3.3. Diverzifikace a obnovení obchodních modelů

3.3.1.

Inovativní obchodní modely pro odvětví s výraznou úlohou práv duševního vlastnictví v EU by měly být podporovány třemi směry:

a)	využívání všech digitálních nástrojů (jako je umělá inteligence, blockchain, data velkého objemu, 3D tisk atd.) jako příležitost k obohacení obsahu kulturních statků a služeb a způsobu, jakým jsou dostupné spotřebitelům;

b)	příležitosti spojené s lepší přenositelností obsahu u přeshraničních projektů;

c)	hledání nových způsobů vytváření příjmů (předplatné, poplatek za zhlédnutí a podobně), aniž by byli vyloučeni zranitelní spotřebitelé.

3.3.2.

V mnoha studiích byl prokázán příznivý vzájemný vliv kreativních a kulturních odvětví a dalších hospodářských odvětví, která obsahují kulturní nebo kreativní složku. Rozhraní kreativních a kulturních a digitálních technologií je mocným zdrojem zásadních objevů i postupné inovace.

3.3.3.

Určité kulturní činnosti využívající veřejné nebo soukromé prostředky by se samozřejmě neměly opírat výlučně o dosahování zisku. Nový program by měl rovněž zahrnovat „netržně“ zaměřené činnosti.

3.4. Přístup k financování

3.4.1.

V červnu 2016 Evropský fond pro strategické investice zavedl nový záruční nástroj, který má podporovat mikropodniky a malé a střední podniky v kreativních a kulturních odvětvích, pro něž je v jejich vlastní zemi složité získat přístup k půjčce. Pro tento nový mechanismus byla naplánována počáteční částka 121 milionů EUR a měl by vygenerovat 600 milionů EUR ve formě půjček a jiných finančních produktů.

3.4.2.

Po pomalém začátku podepsalo devět členských států – Španělsko, Francie, Rumunsko, Belgie, Česká republika, Finsko, Itálie, Lucembursko a Spojené království – dohodu s Evropským investičním fondem (dále jen „EIF“) o potenciálních půjčkách v celkovém rozsahu až 300 milionů EUR. V roce 2017 EIF rozhodl o navýšení této částky o dalších 70 milionů EUR. Podle zprávy EIF o využívání záruky pro kulturní a kreativní odvětví (březen 2018) využilo tohoto nástroje 418 kreativních a kulturních „subjektů“ a celkový rozsah půjček činil 76 milionů EUR, což představuje průměrnou půjčku ve výši 182 000 EUR na každý subjekt.

3.4.3.

EHSV důrazně pobízí příslušné orgány na vnitrostátní a regionální úrovni v městských a venkovských oblastech k tomu, aby tento nástroj podporovaly, a podnítily tak růst kreativních a kulturních odvětví a přilákaly do nich investice a nové podniky. Je jejich zodpovědností, aby se předešlo stále větším rozdílům mezi „inteligentními městy“, kde jsou silně soustředěna kreativní a kulturní odvětví (7), a venkovskými oblastmi.

3.5. Sociální otázky

3.5.1.

Data získaná v některých členských státech poukazují na nerovné a nevyhovující sociální pracovní podmínky: neproplácené hodiny, pravidelné přesčasy, smlouvy na dobu určitou, nevyžádané částečné úvazky, špatné zdravotní a bezpečnostní podmínky, nedostatečné investice do odborné přípravy, nerovnost žen a mužů (8), nedostatečnou etnickou diverzitu, sexuální obtěžování, nízkou úroveň sociální ochrany a nedostatečnou mobilitu zaviněnou dvojím zdaněním a obtížným získáváním víz v případě občanů třetích zemí.

Některé členské státy zavedly sociální požadavky, které kreativní a kulturní odvětví musí splňovat, aby mohla získat přístup k financování ze strany EU, což podporuje evropský sociální model v souladu s úlohou, kterou může potenciálně zastávat financování z veřejných prostředků.

3.5.2.

Měl by se podporovat sociální dialog na vnitrostátní úrovni, který by umožnil nalezení vhodných řešení vedoucích ke zlepšení situace. Na úrovni EU jsou nezbytné méně závislé studie o pracovních podmínkách v kreativních a kulturních odvětvích, které by inspirovaly obnovené politiky. Jedno z nedávných zjištění například ukazuje, že kritérium „povolání“ by mohlo být účinnější než kritérium „odvětví“, neboť pouze 30,7 % „kreativních“ pracovních míst se nachází v kreativních a kulturních odvětvích (9)!

3.5.3. Klastry a sítě

Regionální klastry hrají klíčovou úlohu při prosazování nových modelů spolupráce a přeshraničních partnerství. Vytvoření nových regionálních klastrů a sítí pro kreativní a kulturní odvětví by mělo být podporováno tímto novým programem a plodnými partnerstvími mezi stávajícími klastry a sítěmi (Emilia-Romagna, Hamburk, Milán atd.), která by mohla podpořit rozšiřování a předávání osvědčených postupů.

V Bruselu dne 12. prosince 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER

(1) Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 83, NAT/738 (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 22), SOC/590 (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 148).

(2) Základní odvětví s výraznou úlohou práv duševního vlastnictví zahrnují devět oblastí: tisk a literatura, hudební, operní a divadelní produkce, filmy a videozáznamy, fotografie, software a databáze, výtvarné umění a grafika, reklama a umění a společnosti pro kolektivní správu autorských práv.

(3) Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy, JOIN(2016) 29 final.

(4) Citováno z diskusního dokumentu bulharského předsednictví: Další postup: dlouhodobá vize přínosu kultury pro EU po roce 2020, 27. dubna 2018.

(5) Viz odstavec 4.6 stanoviska EHSV Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 83.

(6) Diversity and the film industry: An analysis of the 2014 UIS Survey on Feature Film Statistics, březen 2016, s. 31.

(7) 64 % kreativních zaměstnání se nalézá v městských oblastech, dle J. Vlegels, W. Ysebaert: Creativiet, diversiteit en werkomstandigheden: eien analyse van de drieand van culturele en creative arbeid in België, Sociologos 39, s. 241.

(8) Viz rámec pro opatření v oblasti rovnosti žen a mužů ve výboru pro sociální dialog v audiovizuálních odvětvích.

(9) J. Vlegels, W. Ysebaert, Sociologos 39, s. 210-241.

Top

Choose the experimental features you want to try