—

s ohledem na články 2, 3 a 6 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na články 16, 67, 70, 72, 73, 75, 82, 83, 84, 85, 87 a 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na články 1, 7, 8, 11, 16, 17, 21, 24, 41, 47, 48, 49, 50 a 52 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

—

s ohledem na Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie ze dne 25. května 2000,

—

s ohledem na Stockholmskou deklaraci a akční program přijaté během prvního světového kongresu proti pohlavnímu vykořisťování dětí pro obchodní účely, na světový závazek z Jokohamy přijatý na druhém světovém kongresu proti pohlavnímu vykořisťování dětí pro obchodní účely a na závazek z Budapešti a akční plán přijatý během přípravné konference pro druhý světový kongres proti pohlavnímu vykořisťování dětí pro obchodní účely,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí před pohlavním vykořisťováním a zneužíváním ze dne 25. října 2007,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o ochraně dětí v digitálním prostředí (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o pohlavním zneužívání dětí na internetu, (2)

—

s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady ze dne 2001/413/SVV 28. května 2001 o potírání podvodů a padělání bezhotovostních platebních prostředků (3),

—

s ohledem na budapešťskou Úmluvu o kyberkriminalitě ze dne 23. listopadu 2001 (4) a její dodatkový protokol,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 460/2004 ze dne 10. března 2004 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (5),

—

s ohledem na směrnici Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (6),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (7),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (8),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. února 2013, adresované Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a nazvané „Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: Otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor“ (JOIN(2013)0001),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích proti informačním systémům, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2005/222/SVV (9),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (10),

—

s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. dubna 2014 (11), který zneplatnil směrnici EU o uchovávání údajů,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o strategii kybernetické bezpečnosti Evropské unie: Otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor (12),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2015 nazvané „Evropský program pro bezpečnost“ (COM(2015)0185) a na navazující zprávy o pokroku „na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii“,

—

s ohledem na zprávu konference o soudní příslušnosti v kyberprostoru, která se konala ve dnech 7. a 8. března 2016 v Amsterodamu,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (13),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů, kterou se ruší rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (14),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) (15),

—

s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 5. července 2016 o podpisu smluvního ujednání o partnerství veřejného a soukromého sektoru pro účely průmyslového výzkumu a inovací v oblasti kybernetické bezpečnosti, které bylo podepsáno mezi Evropskou unií (zastupovanou Komisí) a partnerskou organizací sdružující zainteresované strany (C(2016)4400),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. dubna 2016 Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám – Reakce Evropské unie“ (JOIN(2016)0018),

—

s ohledem na evropskou strategii pro internet lépe uzpůsobený dětem (COM(2012)0196) a s ohledem na zprávu Komise ze dne 6. června 2016 nazvanou „Konečné hodnocení víceletého programu EU pro ochranu dětí využívajících internet a jiné komunikační technologie (Bezpečnější internet)“ (COM(2016)0364),

—

s ohledem na společné prohlášení agentur Europol a ENISA ze dne 20. května 2016 o zákonném vyšetřování trestné činnosti, které respektuje ochranu údajů v 21. století,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 9. června 2016 o evropské justiční síti pro boj proti kyberkriminalitě,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (16),

—

s ohledem na stanovisko agentury ENISA z prosince 2016 k šifrování: silné šifrování chrání naši digitální identitu,

—

s ohledem na závěrečnou zprávu Výboru pro Úmluvu o kyberkriminalitě Rady Evropy (T-CY) ze dne 16. září 2016 nazvanou „přístup k elektronickému důkaznímu materiálu v cloudu v rámci trestního soudnictví: doporučení ke zvážení ze strany T-CY“,

—

s ohledem na práci společné pracovní skupiny pro kyberkriminalitu (J-CAT),

—

s ohledem na posouzení hrozeb závažné organizované trestné činnosti (EU SOCTA) ze dne 28. února 2017, které bylo vypracováno agenturou Europol, a na posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu (IOCTA), které tato agentura vydala dne 28. září 2016,

—

s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-203/15 (rozsudek „TELE2“) ze dne 21. prosince 2016 (17),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (18),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0272/2017),

A.

vzhledem k tomu, že kyberkriminalita způsobuje čím dál tím větší společenské a hospodářské škody, které ovlivňují základní práva jednotlivců, představují hrozbu pro fungování právního státu v kyberprostoru a ohrožují stabilitu demokratických společností;

B.

vzhledem k tomu, že problém kyberkriminality je v členských státech na vzestupu;

C.

vzhledem k tomu, že posouzení IOCTA z roku 2016 ukazuje, že kyberkriminalita je čím dál tím závažnější, sofistikovanější a rozsáhlejší, že v některých zemích EU překonává počet oznámených kybernetických deliktů počet tradičních trestných činů, že se kyberkriminalita rozšiřuje do dalších oblastí trestné činnosti, jako je např. obchodování s lidmi, že se šíří zneužívání šifrovacích a anonymizačních nástrojů k protiprávním účelům a že počet útoků za pomoci softwaru požadujícího výkupné (tzv. ransomware) přesáhl počet tradičních útoků za pomoci škodlivého softwaru (tzv. malware), jako jsou tzv. trojští koně;

D.

vzhledem k tomu, že v roce 2016 došlo ve srovnání s rokem 2015 k 20 % nárůstu počtu útoků na servery Evropské komise;

E.

vzhledem k tomu, že zranitelná místa počítačů jsou důsledkem specifického způsobu, jakým se informační technologie za poslední roky vyvíjely, rychlosti růstu on-line podniků i nedostatečných vládních opatření;

F.

vzhledem k tomu, že se stále rozrůstá černý trh s vydíráním prostřednictvím počítače, využíváním pronajatých „botnetů“ a „hackingem“ a odcizeným digitálním zbožím;

G.

vzhledem k tomu, že klíčovým nástrojem kybernetických útoků sice zůstává i nadále malware, jako jsou takzvaní trojští koně, avšak počet a dopady útoků na průmyslové kontrolní systémy a sítě zaměřených na hospodářské struktury a na destabilizaci společností, jako tomu bylo v květnu 2017 v případě útoku „ransomware“ nazvaného „WannaCry“, rovněž narůstají, a představují tedy rostoucí hrozbu pro bezpečnost, obranu a další důležité sektory; vzhledem k tomu, že většina mezinárodních žádostí o poskytnutí údajů ze strany donucovacích orgánů se týká podvodů a finanční kriminality, přičemž na druhém místě se umisťují žádosti vztahující se k násilné a závažné trestné činnosti;

H.

vzhledem k tomu, že setrvale rostoucí propojenost lidí, míst a věcí sice přináší mnohé výhody, současně však zvyšuje riziko kyberkriminality, protože zařízení propojená prostřednictvím tzv. internetu věcí, která zahrnují inteligentní rozvodné sítě a propojené lednice, automobily, zdravotnické nástroje a pomůcky, mnohdy nejsou chráněna tak dobře jako tradiční zařízení připojená k internetu, a představují tak ideální cíl pro kyberzločince, především z toho důvodu, že režim bezpečnostních aktualizací připojených zařízení je mnohdy nesoustavný a někdy zcela chybí; vzhledem k tomu, že hackery napadená zařízení internetu věcí, která jsou vybavena spouštěči nebo je mohou řídit, mohou představovat konkrétní hrozbu pro lidské životy;

I.

vzhledem k tomu, že účinný právní rámec pro ochranu údajů je klíčový pro budování důvěry a jistoty v on-line světě, a umožní tak jak spotřebitelům, tak i podnikům plně využívat výhody jednotného digitálního trhu a řešit problém kyberkriminality;

J.

vzhledem k tomu, že samotné podniky nemohou řešit problém lepšího zabezpečení propojeného světa a vlády by měly přispívat ke kybernetické bezpečnosti prostřednictvím regulace a poskytování pobídek na podporu bezpečného chování uživatelů;

K.

vzhledem k tomu, že hranice mezi kyberkriminalitou, kyberšpionáží, kybernetickým vedením války, kybersabotáží a kyberterorismem se čím dál tím více stírají; vzhledem k tomu, že kyberkriminalita se může zaměřit na jednotlivce či na veřejné nebo soukromé subjekty a tento termín pokrývá širokou škálu deliktů, včetně: narušování soukromí, pohlavního zneužívání dětí on-line, veřejného podněcování k násilí a nenávisti, finanční trestné činnosti, podvodů a protiprávního zasahování do systémů;

L.

vzhledem k tomu, že zpráva o světových rizicích z roku 2017 vydaná Světovým hospodářským fórem uvádí rozsáhlé dopady podvodů s údaji a krádeží údajů za jedno z pěti hlavních celosvětových rizik z hlediska pravděpodobnosti;

M.

vzhledem k tomu, že značný počet kyberzločinů není stíhán a zůstává nepotrestán; vzhledem k doposud významnému počtu neoznámených případů, pomalému odhalování těchto činů, které kyberzločincům umožňuje vytvářet početné vstupní a výstupní brány nebo zadní dvířka (tzv. backdoors), obtížnému přístupu k elektronickému důkaznímu materiálu, problémům při jeho získávání a s jeho přípustností v soudním řízení a složitým postupům a problémům se soudní příslušností spojeným s přeshraniční povahou kyberkriminality;

N.

vzhledem k tomu, že Rada ve svých závěrech z června 2016 zdůraznila, že s ohledem na přeshraniční povahu kyberzločinu a na společné kyberbezpečnostní hrozby, jimž EU čelí, je pro účinné vyšetřování v kyberprostoru a získávání elektronického důkazního materiálu klíčové, aby byla posílena spolupráce a výměna informací mezi policejními a soudními orgány a odborníky na kyberzločin;

O.

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 8. dubna 2014 zrušil směrnici o uchovávání údajů a že také zakázal všeobecné, nediferencované a plošné uchovávání údajů, jak potvrdil ve svém rozsudku ve věci TELE2 ze dne 21. prosince 2016, a že tato situace vede k přísným omezením zpracovávání hromadných telekomunikačních údajů a přístupu příslušných orgánů k těmto údajům;

P.

vzhledem k tomu, že rozsudek Soudního dvora (19) ve věci Maximillian Schrems zdůrazňuje, že hromadné sledování představuje porušení základních práv;

Q.

vzhledem k tomu, že boj proti kyberkriminalitě musí dodržovat stejné procesní a hmotné záruky a základní práva, konkrétně v souvislosti s ochranou údajů a svobodou projevu, jako boj proti jakémukoliv jinému druhu trestné činnosti;

R.

vzhledem k tomu, že děti používají internet v čím dál tím mladším věku a jsou obzvláště zranitelné vůči sexuálnímu zneužívání a dalším formám pohlavního vykořisťování on-line (kyberšikana, pohlavní zneužívání, sexuální nátlak a vydírání) a také vůči odcizování osobních údajů a nebezpečným kampaním, jejichž záměrem je propagovat různé druhy sebepoškozování, jako je tomu např. u tzv. „modré velryby“, a že je tedy poskytovat dětem zvláštní ochranu; vzhledem k tomu, že „on-line pachatelé“ mohou nalézt a sexuálně zneužívat své oběti rychleji prostřednictvím chatovacích místností, e-mailů, on-line her a sociálních sítí a že skryté sítě peer-to-peer (P2P)jsou i nadále hlavními platformami umožňujícími pachatelům pohlavního zneužívání dětí získat k nim přístup, komunikovat s nimi, uchovávat s tím spojené materiály a hledat nové oběti, aniž by byly jejich aktivity odhaleny;

S.

vzhledem k tomu, že narůstající trend sexuálního nátlaku a vydírání je doposud nedostatečně prozkoumán a oznamován, především kvůli povaze této trestné činnosti, která v obětech vzbuzuje pocity studu a viny;

T.

vzhledem k tomu, že zneužívání dětí na dálku je považováno za rostoucí hrozbu; vzhledem k tomu, že zneužívání dětí na dálku je očividně spjato s obchodní distribucí materiálů obsahujících sexuální vykořisťování dětí;

U.

vzhledem k tomu, že nedávná studie National Crime Agency ve Spojeném království zjistila, že mladé lidi, kteří se podílejí na hackerství, tolik nemotivují peníze a často útočí na počítačové sítě, aby udělali dojem na přátele nebo aby zpochybnili politický systém;

V.

vzhledem k tomu, že povědomí o rizicích, která přináší kyberkriminalita, sice vzrostlo, jednotliví uživatelé, veřejné instituce ani podniky však zavádějí jen zcela nedostatečná ochranná opatření, zejména kvůli chybějícím znalostem a zdrojům;

W.

vzhledem k tomu, že boj proti kyberkriminalitě a protiprávním aktivitám on-line by neměl překrývat pozitivní aspekty, který s sebou nese svobodný a otevřený kyberprostor, jenž nabízí nové možnosti pro sdílení znalostí a celosvětové šíření politického a sociálního začleňování;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.

52.

53.

54.

55.

56.

57.

58.

59.

60.

61.

62.

63.

64.

65.

66.

67.

68.

69.

70.

71.

72.

73.

74.

75.

76.

77.

78.

79.

80.

81.

82.

83.

84.

85.

86.

87.

88.

89.