Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017IP0364

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU (2017/2008(INI))

    Úř. věst. C 346, 27.9.2018, p. 6–19 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    27.9.2018   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 346/6


    P8_TA(2017)0364

    Posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU (2017/2008(INI))

    (2018/C 346/02)

    Evropský parlament,

    s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

    s ohledem na články 8 a 10, čl. 153 odst. 1 a 2 a článek 157 Smlouvy o fungování Evropské unie,

    s ohledem na články 23 a 33 Listiny základních práv Evropské unie,

    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (1),

    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (2),

    s ohledem na směrnici Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (3) (směrnice o mateřské dovolené),

    s ohledem na návrh směrnice Rady ze dne 2. července 2008 o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426) předložený Komisí,

    s ohledem na svůj postoj ze dne 2. dubna 2009 týkající se návrhu směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (4),

    s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. října 2008, kterým se mění směrnice o mateřské dovolené, předložený Komisí (COM(2008)0637),

    s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 20. října 2010 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň a kterou se zavádějí opatření na podporu zaměstnanců při dosahování rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem (5),

    s ohledem na směrnici Rady 2013/62/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se z důvodu změny statusu Mayotte vůči Evropské unii mění směrnice 2010/18/EU, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS (6),

    s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. listopadu 2012 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech), předložený Komisí (COM(2012)0614),

    s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 20. listopadu 2013 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (7),

    s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU (8),

    s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci (9),

    s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2015 o mateřské dovolené (10),

    s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o pracovnicích v domácnosti a pečovatelkách v EU (11),

    s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o uplatňování směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (12),

    s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů (13),

    s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem (14),

    s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“) (15),

    s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (16),

    s ohledem na své doporučení Radě ze dne 14. února 2017 týkající se priorit EU pro 61. zasedání Komise OSN pro postavení žen (17),

    s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015 (18),

    s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech (19),

    s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2015 o rovných příležitostech pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů,

    s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů na období 2011–2020 přijatý prostřednictvím závěrů Rady ze dne 7. března 2011 (20),

    s ohledem na doporučení Komise ze dne 7. března 2014 o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti (2014/124/EU) (21),

    s ohledem na plán Komise z prosince 2015 s názvem: „Nový začátek s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny“ a konzultace s veřejností a zúčastněnými stranami, které na toto téma proběhly,

    s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, první globální soubor pokynů v oblasti podnikání a lidských práv, který jednoznačně podpořily všechny členské státy OSN na schůzi Rady pro lidská práva OSN konané dne 16. června 2011; s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 o sociální odpovědnosti podniků (COM(2011)0681), které vybízí členské státy EU, aby přizpůsobily obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv svým vnitrostátním podmínkám,

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Vytvoření evropského pilíře sociálních práv“ (COM(2017)0250),

    s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvané „Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob“ (COM(2017)0252),

    s ohledem na strategii skupiny Evropské investiční banky pro rovnost žen a mužů a posílení hospodářského postavení žen,

    s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278), a zejména na kapitolu 3.1 tohoto dokumentu nazvanou „Zvýšení účasti žen na trhu práce a stejná ekonomická nezávislost žen a mužů“,

    s ohledem na zprávu Komise z roku 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii, a zejména na kapitolu 1 o zvýšení účasti žen na trhu práce a stejné ekonomické nezávislosti a kapitolu 2 o snížení rozdílů v odměňování a rozdílů ve výši důchodů žen a mužů,

    s ohledem na zprávy Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) s názvem „Rozdíly mezi ženami a muži v oblasti zaměstnávání: výzvy a řešení“ (2016), „Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem: řešení pro každého“ (2016), „Sociální partneři a rovnost žen a mužů v Evropě“ (2014), a „Vývoj pracovního života v Evropě: každoroční průzkum EurWORK“ (2014 a 2015) a šestý Evropský průzkum pracovních podmínek (EWCS) (2016),

    s ohledem na Úmluvu MOP o stejném odměňování z roku 1951, Úmluvu MOP o práci na částečný úvazek z roku 1994, Úmluvu MOP o práci doma z roku 1996, Úmluvu MOP o ochraně mateřství z roku 2000 a Úmluvu MOP o pracovnících v cizí domácnosti z roku 2011,

    s ohledem na závěry o posílení hospodářského postavení žen v měnícím se světě práce, které byly dne 24. března 2017 schváleny na 61. zasedání Komise OSN pro postavení žen (CSW),

    s ohledem na zprávu Panelu generálního tajemníka OSN na vysoké úrovni pro posílení hospodářského postavení žen ze září 2016 s názvem: „Nikoho neopomenout: opatření k zaručení rovnosti žen a mužů a posílení hospodářského postavení žen“,

    s ohledem na Pekingskou akční platformu a Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

    s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

    s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0271/2017),

    A.

    vzhledem k tomu, že se EU zavázala podporovat rovnost žen a mužů a začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů do všech svých činností;

    B.

    vzhledem k tomu, že rovná účast žen na trhu práce a na ekonomickém rozhodování jsou jak podmínkou pro posílení jejich postavení, tak jejím důsledkem;

    C.

    vzhledem k tomu, že v celé EU jsou ženy nadále výrazně nedostatečně zastoupeny na trhu práce a v řídících pozicích, přičemž celková míra zaměstnanosti žen je stále o téměř 12 % nižší než u mužů;

    D.

    vzhledem k tomu, že posílení hospodářského postavení žen brání především nepříznivé sociální normy, diskriminační zákony či nedostatečná právní ochrana, nerovnoměrně rozdělená neplacená práce v domácnosti a pečovatelská činnost mezi muže a ženy a nedostatečný přístup k finančním a digitálním produktům a k majetkovým statkům; vzhledem k tomu, že tyto překážky může dále zhoršovat prolínající se diskriminace (22), například na základě rasového a etnického původu, náboženství, zdravotního postižení, zdravotního stavu, genderové identity, sexuální orientace nebo sociálně-ekonomického postavení;

    E.

    vzhledem k tomu, že strukturální překážky, které brání ekonomické emancipaci žen, vznikají v důsledku rozličných, vzájemně se prolínajících forem nerovnosti, stereotypů a diskriminace ve veřejné a soukromé sféře;

    F.

    vzhledem k tomu, že posílení hospodářského postavení žen je správné a zároveň potřebné, především pro to, že se jedná o zásadní hledisko rovnosti žen a mužů, a je tedy součástí základních lidských práv, a v druhé řadě pro to, že vyšší účast žen na trhu práce přispívá k udržitelnému hospodářskému rozvoji na všech úrovních společnosti; vzhledem k tomu, že podniky, které oceňují ženy a umožňují jim plnou účast na trhu práce a na rozhodování, lépe prosperují a přispívají ke zvyšování produktivity a k hospodářskému růstu; vzhledem k tomu, že podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) by zlepšení rovnosti pohlaví vedlo k tomu, že by v EU do roku 2050 vzniklo až 10,5 milionu nových pracovních míst, zaměstnanost by stoupla téměř na 80 %, HDP na obyvatele by vzrostl o 6,1 až 9,6 % a růst v členských státech by se do roku 2050 zvýšil o 15 až 45 %;

    G.

    vzhledem k tomu, že jedním z cílů strategie Evropa 2020 je zvýšit zaměstnanost mužů a žen v EU na 75 % do roku 2020 a zejména odstranit rozdíly v zaměstnanosti mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že chceme-li přispět ke zvýšení účasti žen na pracovním trhu, bude třeba vyvíjet koordinované úsilí;

    H.

    vzhledem k tomu, že na konci roku 2015 zveřejnila Komise akční plán EU pro rovnost žen a mužů 2016–2020, přičemž jednu z jeho čtyř „stěžejních oblastí“ činnosti tvoří i ekonomická práva žen a posílení jejich hospodářského postavení;

    I.

    vzhledem k tomu, že „snížení rozdílů v odměňování a rozdílů ve výši důchodů žen a mužů, a tedy boj proti chudobě žen“ je jednou z priorit stanovených v dokumentu Komise s názvem Strategický závazek pro rovnost žen a mužů 2016–2019;

    J.

    vzhledem k tomu, že mezi 17 cíli udržitelného rozvoje jsou i cíle posílení hospodářského postavení žen;

    K.

    vzhledem k tomu, že správná rovnováha mezi pracovním a soukromým životem napomůže dosažení modelu založeného na „stejných příjmech a stejné odpovědnosti za péči“ mužů a žen, přičemž má kladné důsledky pro zdraví a přispívá k hospodářskému prostředí podporujícímu začleňování, k růstu, konkurenceschopnosti, celkové účasti na trhu práce, rovnosti žen a mužů, snižování rizika chudoby, k mezigenerační solidaritě a k řešení výzev stárnoucí společnosti;

    L.

    vzhledem k tomu, že podle zjištění úřadu Eurostat pracuje 31,5 % pracujících žen v EU na částečný úvazek v porovnání s 8,2 % pracujících mužů, a vzhledem k tomu, že jen o málo víc než 50 % žen pracuje na plný úvazek v porovnání se 71,2 % mužů, což představuje rozdíl v míře plných pracovních úvazků ve výši 25,5 %; vzhledem k tomu, že téměř 20 % ekonomicky neaktivních žen je ke své volbě vedeno pečovatelskými povinnostmi, zatímco u mužů je tomu tak v méně než 2 % případů; vzhledem k tomu, že odpovědnost za péči a problémy spojené se slučováním pracovního a soukromého života bývají příčinou toho, že je u žen mnohem větší pravděpodobnost než u mužů, že budou pracovat na částečný úvazek nebo že nebudou ekonomicky aktivní, což má negativní dopad na jejich platy a na důchodové příjmy;

    M.

    vzhledem k tomu, že dětem, starším rodinným příslušníkům a zdravotně postiženým členům rodiny ve většině případů poskytují péči neplacení rodinní příslušníci;

    N.

    vzhledem k tomu, že ženy vykonávají nejméně dva a půl krát více neplacené práce v domácnosti a pečovatelské práce než muži;

    O.

    vzhledem k tomu, že mateřství by nemělo být považováno za překážku profesního rozvoje žen a tedy i jejich emancipace;

    P.

    vzhledem k tomu, že ženy a muži mají stejná práva a povinnosti ve vztahu k rodičovství (s výjimkou zotavení po porodu), a vzhledem k tomu, že výchovu dětí je třeba sdílet a neměly by ji výlučně vykonávat ženy;

    Q.

    vzhledem k tomu, že průměrná míra zaměstnanosti žen s jedním dítětem do šesti let byla v roce 2015 o téměř 9 % nižší než u žen bez malých dětí a že v některých členských státech tento rozdíl přesahuje 30 %;

    R.

    vzhledem k tomu, že mateřství a rodičovství nepředstavují přijatelné důvody pro diskriminaci žen v souvislosti s jejich přístupem na trh práce a jejich setrváním na trhu práce;

    S.

    vzhledem k tomu, že by měl být vytvořen veřejně přístupný rámec pro sledování mezd, jehož součástí by byl i sběr údajů, s cílem odstranit rozdíl v odměňování žen a mužů tím, že by byl vyvinout tlak na soukromý i veřejný sektor, aby zhodnotily své struktury plateb a napravily případné genderové rozdíly, čímž by mohla vzniknout „kultura povědomí“, jež učiní rozdíly v odměňování žen a mužů v určitém odvětví nebo podniku sociálně nepřijatelné;

    T.

    vzhledem k tomu, že kvóty kromě toho, že pomáhají využívat lépe fond talentů z řad pracovní síly, zlepšují podle všeho i výkon soukromých společností a přispívají k většímu hospodářskému růstu;

    U.

    vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů a různorodost zastoupení zaměstnanců v podnicích na úrovni správních rad je jednou ze základních demokratických zásad, která má příznivé dopady na hospodářství, mimo jiné na inkluzivní strategické rozhodování a snižování rozdílů v odměňování žen a mužů;

    V.

    vzhledem k tomu, že ze studií OECD vyplývá, že podniky, v jejichž správních radách je více žen, vykazují oproti podnikům, kde jsou ve správních radách zastoupeni jen muži, větší ziskovost;

    W.

    vzhledem k tomu, že typicky ženská odvětví či role se ve srovnání s odvětvími a rolemi, v nichž převažují muži, obecně vyznačují nižšími mzdami a přispívají tak k nárůstu rozdílů v odměňování žen a mužů a v jejich důchodech, které v současné době představují 16 % a 40 %;

    X.

    vzhledem k tomu, že MOP vytvořila rámec k posuzování pracovních příležitostí na základě čtyř faktorů: kvalifikace, snahy, odpovědnosti a pracovních podmínek, které jsou váženy podle jejich významu pro dotyčnou společnost či organizaci;

    Y.

    vzhledem k tomu, že k posílení hospodářského postavení žen by mohli přispět i sociální partneři prostřednictvím kolektivního vyjednávání, a to prosazováním rovného platu žen a mužů, investováním do dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, podporou kariérového vývoje žen v podnicích a poskytováním informací a vzdělávání v oblasti práv pracovníků;

    Z.

    vzhledem k tomu, že je prokázáno, že tam, kde je uplatňováno kolektivní vyjednávání, jsou nerovnosti v odměňování nižší (23);

    AA.

    vzhledem k tomu, že podle úřadu Eurostat je 24,4 % žen v EU ohroženo chudobou či sociálním vyloučením, přičemž nezaměstnanost a nečinnost na trhu práce hrozí především matkám samoživitelkám, ženám starším 55 let a ženám se zdravotním postižením;

    AB.

    vzhledem k tomu, že uplatňování Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) je předpokladem pro posílení postavení žen a tím i pro rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí představuje nepřijatelnou formu diskriminace a porušení základních práv, které má vliv nejen na zdraví žen a jejich životní pohodu, ale i na jejich přístup k zaměstnání a finanční nezávislost; vzhledem k tomu, že násilí na ženách je jednou z hlavních překážek rovnosti žen a mužů, zatímco vzdělávání může snížit riziko tohoto násilí; vzhledem k tomu, že následné zlepšení společenského a hospodářského postavení může ženám pomoci vyhnout se násilí; vzhledem k tomu, že násilí na pracovišti a obtěžování, včetně sexismu a sexuálního obtěžování, má vážné nepříznivé dopady na všechny postižené pracovníky, jejich spolupracovníky i rodiny, stejně jako na organizace, ve kterých pracují, a na společnost jako celek a může být částečně zodpovědné za to, že ženy odcházejí z trhu práce;

    AC.

    vzhledem k tomu, že ekonomické násilí je formou genderově podmíněného násilí, ke kterému dochází v každodenním životě žen a které brání ženám uplatňovat právo na svobodu, prohlubuje genderové rozdíly a vede k opomíjení úlohy žen ve společnosti obecně;

    AD.

    vzhledem k tomu, že mnohé studie jednoznačně ukazují, že škrty ve veřejném sektoru měly značně nepříznivý dopad na ženy, posílení jejich hospodářského postavení a na rovnost žen a mužů;

    AE.

    vzhledem k tomu, že k posílení postavení žen na sociální, kulturní a ekonomické úrovni může zásadním způsobem přispět vzdělání, kvalifikace a osvojení dovedností, přičemž příležitosti ke vzdělání jsou považovány za jeden ze základních prvků boje proti nerovnosti, např. proti nedostatečnému zastoupení žen v rozhodovacích a řídících pozicích a v technických a vědeckých oborech, což přispěje ke zlepšení hospodářského postavení žen a dívek;

    AF.

    vzhledem k tomu, že digitalizace má příznivý vliv na tvorbu nových pracovních příležitostí a navozuje konstruktivní posun směrem k pružnějším modelům práce, zejména pro ženy, které vstupují na trh práce nebo se na něj vrací, a také na dosahování lepší rovnováhy mezi péčí o rodinu a profesním životem žen a mužů;

    I.    Obecné úvahy

    1.

    domnívá se, že ekonomická účast a posílení postavení žen mají zásadní význam pro posílení jejich základních práv a zajištění toho, aby se staly ekonomicky nezávislými, mohly ovlivňovat společnost a převzaly kontrolu nad svými životy a aby došlo k prolomení „skleněného stropu“, který ženám brání v tom, aby byly v pracovním životě považovány za rovny mužům; podporuje proto posílení hospodářského postavení žen prostřednictvím politických a finančních prostředků;

    2.

    zdůrazňuje, že posílení práv žen a jejich hospodářského postavení obnáší potřebu zabývat se hluboce zakořeněným nerovnoměrným rozdělením moci mezi pohlaví, z nějž vzniká diskriminace a násilí na ženách, dívkách a rovněž LGBTI osobách, a uznat, že genderové rozdělení mocenských struktur se vzájemně ovlivňuje s jinými druhy diskriminace a nerovnosti, například na základě rasy, zdravotního postižení, věku nebo genderové identity;

    3.

    vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rovné postavení a zákaz diskriminace na pracovišti pro všechny;

    4.

    vyzývá členské státy, aby plně provedly směrnici o rovnosti v zaměstnání a směrnici 2010/41/EU o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné; vyzývá Komisi, aby zajistila lepší uplatňování těchto směrnic;

    5.

    poukazuje na to, že nízká míra zaměstnanosti žen a jejich vyloučení z pracovního procesu mají negativní vliv na posílení jejich hospodářského postavení; zdůrazňuje, že podle odhadů nadace Eurofound představovaly celkové roční ekonomické náklady spojené s nižší zaměstnaností žen, s přihlédnutím k ušlým ziskům, neuhrazeným příspěvkům na sociální zabezpečení a dalším nákladům pro veřejné finance, v roce 2013 2,8 % HDP EU, což činí 370 miliard EUR, přičemž náklady na vyloučení ženy z pracovního procesu se v závislosti na jejím dosaženém vzdělání podle odhadů EIGE pohybují mezi 1,2 a 2 miliony EUR;

    6.

    zdůrazňuje, že posílení ekonomického postavení žen a zajištění rovných příležitostí pro ženy na pracovním trhu má především význam pro ženy samotné, ale i pro hospodářský růst EU, má pozitivní dopad na HDP, inkluzivitu a konkurenceschopnost podniků a může pomoci při řešení výzev spojených se stárnutím obyvatelstva v EU; poukazuje na to, že podle studie z roku 2009 by se HDP EU mohl teoreticky zvýšit o téměř 27 %, pokud by účast žen a mužů na trhu práce byla plně vyvážená;

    II.    Opatření a nástroje na posílení hospodářského postavení žen

    Lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem

    7.

    bere na vědomí, že Komise reagovala na výzvu Parlamentu ke zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem předložením nelegislativních návrhů a jednoho legislativního návrhu, kterým se vytváří několik druhů dovolené s cílem řešit výzvy 21. století; zdůrazňuje, že návrhy Komise jsou dobrým prvním krokem na cestě k naplnění očekávání evropských občanů, jelikož umožní ženám a mužům rovnoměrněji sdílet pracovní, rodinné a sociální povinnosti, zejména v souvislosti s péčí o závislé osoby a děti; vyzývá všechny orgány, aby realizovaly tento balíček co nejdříve;

    8.

    vyzývá členské státy, aby zvýšily ochranu před diskriminací a protiprávním propouštěním z práce v souvislosti se sladěním pracovního a soukromého života a aby zajistily přístup ke spravedlnosti a k právním krokům; vyzývá Komisi, aby posílila monitorování, provádění ve vnitrostátním právu a uplatňování právních předpisů EU v oblasti zákazu diskriminace, aby v případě potřeby zahajovala řízení o nesplnění povinnosti a aby prosazovala dodržování těchto předpisů mimo jiné prostřednictvím informačních kampaní ke zvýšení povědomí o právech na rovné zacházení vyplývajících ze zákona;

    9.

    zdůrazňuje, že odměny a příspěvky na sociální zabezpečení by měly být vypláceny i po dobu dovolené;

    10.

    vyzývá členské státy, aby rodičům zdravotně postižených dětí umožnily využívat volna na zotavenou, zejména v případě matek samoživitelek a na základě posouzení osvědčených postupů;

    11.

    žádá členské státy, aby investovaly do neformálních zařízení, kde by se děti mohly hravou formou vzdělávat po skončení výuky resp. provozní doby zařízení předškolní péče, čímž by se zaplnila mezera mezi koncem školní výuky dětí a koncem pracovní doby rodičů;

    12.

    podotýká, že mají-li členské státy splnit cíle strategie Evropa 2020, je zásadní, aby bylo dosaženo barcelonských cílů a aby byly zavedeny cíle v oblasti péče o závislé a stárnoucí příslušníky společnosti, k nimž patří přístupná, cenově dostupná a kvalitní péče o děti a další péče, zařízení a služby a politiky k zajištění nezávislého života osob se zdravotním postižením; připomíná, že investice do sociální infrastruktury, jako např. péče o děti, mají nejen významný dopad na zaměstnanost, ale jsou také zdrojem značného dodatečného příjmu pro veřejný sektor ve formě daně ze mzdy a úspor na podporách v nezaměstnanosti; v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu zajistit, aby zařízení péče o děti byla dostupná i ve venkovských oblastech, a nabádá členské státy, aby podporovaly investice do poskytování přístupných, cenově dostupných a kvalitních služeb péče v celém životním cyklu, včetně péče o děti, závislé osoby a starší osoby; je přesvědčen, že dostatečná a cenově dostupná péče o děti by měla být k dispozici i proto, aby rodiče měli možnost účastnit se celoživotního učení;

    13.

    vyzdvihuje zásadní úlohu vysoce kvalitních veřejných služeb, zejména pro ženy; zdůrazňuje důležitost všeobecného přístupu k vysoce kvalitním a cenově dostupným veřejným službám, které mají výhodnou polohu a řídí se poptávkou, protože představují nástroj zajišťující posílení hospodářského postavení žen;

    14.

    bere na vědomí současný nesoulad mezi výsledky dosaženými členskými státy a cíli stanovenými v rámci barcelonských cílů a naléhavě vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala opatření přijatá členskými státy s cílem ujistit se, že plní své povinnosti;

    15.

    je přesvědčen, že má-li dojít k překonání tradičních stereotypů týkajících se úlohy jednotlivých pohlaví, je zásadně důležité, aby i muži vykonávali pečovatelské povinnosti; dále se domnívá, že ze spravedlivějšího rozdělení neplacené práce a rovnějšího čerpání pečovatelského volna budou mít prospěch nejen ženy, ale i muži a potažmo i celá společnost; je přesvědčen, že model založený na zásadě „stejných příjmů a stejné odpovědnosti za péči“ je nejúčinnějším prostředkem k dosažení rovnosti žen a mužů ve všech oblastech života;

    16.

    vyzývá členské státy, aby prováděly konkrétní a aktivní politiky zaměstnanosti a vzdělávání, které ženám, jež v zájmu péče o závislé osoby přerušily svou kariéru, budou pomáhat vrátit se do pracovního života;

    17.

    zdůrazňuje, že mají-li být splněny cíle související s posílením postavení žen, je třeba dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a lepší rovnosti mezi ženami a muži; zdůrazňuje, že lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem by zajistila spravedlivější rozdělení placené a neplacené práce v rodině, zvýšila účast žen na trhu práce, a snížila tak rozdíly v odměňování a výši důchodů žen a mužů;

    18.

    zdůrazňuje, jak důležité jsou dobré a bezpečné pracovní podmínky pro sladění pracovního a soukromého života žen a mužů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily posílení pracovních práv, kolektivní vyjednávání a větší rovnost žen a mužů;

    19.

    důrazně vybízí k podpoře individualizace mechanismů práv na dovolenou, nepřenositelnosti nároků na rodičovskou dovolenou mezi rodiči a rovnoměrného rozložení úkolů souvisejících s péčí mezi oběma rodiči, aby bylo dosaženo genderově vyváženého sladění pracovního a soukromého života;

    20.

    vyzývá Komisi, aby financovala studie analyzující rozsah a hodnotu neplacené práce, kterou ženy a muži vykonali v rámci péče o rodinu, a průměrný počet hodin strávených placenou a neplacenou prací, zejména péčí o starší osoby, děti a osoby se zdravotním postižením;

    21.

    vyzývá k vytvoření rámce pro pružnější modely zaměstnanosti pro muže a ženy, které budou zaměřeny na zaměstnance a doprovázeny odpovídající sociální ochranou, s cílem usnadnit zachování rovnováhy mezi soukromými a pracovními povinnostmi; zároveň je přesvědčen, že ke zvýšení pružnosti na trhu práce může dojít až poté, co budou zajištěna práva pracovníků a právo na jistotu zaměstnání, s cílem zajistit, aby tato pružnost nevedla k nejistým, nežádoucím a nechráněným formám práce a zaměstnání a k oslabování norem v oblasti zaměstnanosti, které se v současné chvíli týkají spíše žen než mužů, přičemž nejistým zaměstnáním se rozumí zaměstnání, které není v souladu s mezinárodními, vnitrostátními a unijními normami a právními předpisy nebo neposkytuje dostatečné prostředky umožňující důstojný život či odpovídající sociální ochranu, jako např. přerušované zaměstnání, většina smluv na dobu určitou, smlouvy na nulový počet hodin či nedobrovolná práce na částečný úvazek; dále zdůrazňuje, že je třeba vytvořit podmínky, které pracovníkovi umožní vrátit z dobrovolné práce na částečný úvazek k zaměstnání na plný úvazek;

    Stejná odměna za stejnou nebo rovnocennou práci a sledování mezd

    22.

    připomíná, že zásada stejné odměny žen a mužů za stejnou nebo rovnocennou práci je zakotvena v článku 157 SFEU a všechny členské státy ji musí účinně uplatňovat; v této souvislosti trvá na tom, aby doporučení Komise týkající se posílení zásady stejné odměny za stejnou práci pro muže a ženy prostřednictvím transparentnosti bylo použito k bližšímu monitorování situace v členských státech a k vypracování průběžných zpráv, a to i za podpory sociálních partnerů, a nabádá členské státy a Komisi, aby v souladu s tímto doporučením stanovily a prováděly příslušné politiky, které by vedly k odstranění přetrvávajícího rozdílu v odměňování;

    23.

    vyzývá členské státy a podniky, aby dodržovaly rovnocennost odměňování a zavedly závazná opatření k zajištění transparentnosti platů s cílem vytvořit metody, kterými by podniky řešily otázku rozdílu v platech žen a mužů, mimo jiné prostřednictvím auditů odměňování a zavedením opatření na dosažení rovných platů v kolektivním vyjednávání; upozorňuje, že je nezbytné, aby zaměstnancům celostátních, regionálních a místních úřadů a donucovacích orgánů a inspektorátů práce bylo poskytováno odpovídající odborné vzdělávání o antidiskriminačních pracovněprávních předpisech a o příslušné judikatuře;

    24.

    zdůrazňuje, že je třeba uznat, že některé práce, například v odvětví zdravotnictví, v sociální oblasti a ve školství, vykonávají převážně ženy, zatímco v jiných oborech převažují muži, a že je tuto problematiku nutné přehodnotit;

    25.

    je přesvědčen, že k dosažení stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci je zapotřebí vytvořit jasný rámec specifických nástrojů k hodnocení pracovních míst a srovnatelné ukazatele k posuzování „hodnoty“ pracovních míst či odvětví;

    26.

    připomíná, že v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora by hodnota práce měla být posuzována a srovnávána na základě objektivních kritérií, k nimž patří požadavky na vzdělání, odbornou kvalifikaci a přípravu, dovednosti, úsilí a odpovědnost, vykonaná práce a povaha příslušných úkolů;

    27.

    zdůrazňuje význam zásady genderové neutrality systémů hodnocení a kvalifikace práce ve veřejném i soukromém sektoru; vítá úsilí členských států o prosazování politik, které by zabraňovaly diskriminaci při přijímání do zaměstnání, a vybízí je, aby podporovaly používání životopisů bez uvedení pohlaví, což by mělo bránit tomu, aby společnosti a veřejná správa během přijímacího řízení podléhaly genderovým stereotypům; vyzývá Komisi, aby posoudila možnost vytvoření anonymizovaného životopisu Europass; navrhuje, aby členské státy vypracovaly programy boje proti sociálním a genderovým stereotypům zaměřené především na mladší skupiny obyvatel jako způsob prevence profesní kategorizace platových tříd, která často brání ženám v přístupu k nejlépe placeným funkcím a místům;

    Genderová vyváženost ve veřejném a soukromém sektoru

    28.

    domnívá se, že kvóty ve veřejném sektoru mohou být nezbytné tam, kde veřejné instituce neplní své povinnosti v souvislosti se zajištěním spravedlivého zastoupení, a že by tak mohly přispět ke zlepšení demokratické legitimity rozhodovacích orgánů;

    29.

    konstatuje, že používání genderových kvót a seznamů kandidátů, na nichž se pravidelně střídají jména kandidujících mužů a kandidujících žen, v politickém rozhodování se ukázaly být nejúčinnějšími nástroji při řešení diskriminace a nerovnováhy v rozdělení moci mezi muže a ženy a při zlepšování demokratického zastoupení v politických rozhodovacích orgánech;

    30.

    vyzývá Komisi, aby zlepšila shromažďování, analýzu a šíření komplexních, porovnatelných, spolehlivých a pravidelně aktualizovaných údajů o podílu žen na rozhodování;

    31.

    vyzývá orgány a instituce EU, aby podpořily účast žen na evropském volebním procesu tím, že do příštího přezkumu evropského volebního práva zahrnou seznamy s rovnoměrným zastoupením žen a mužů;

    32.

    znovu vyzývá Radu, aby urychleně přijala směrnici o genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burze, která je prvním důležitým krokem k dosažení spravedlivého zastoupení ve veřejném i soukromém sektoru, a konstatuje, že správní rady společností, v nichž je zastoupeno více žen, prokazatelně přispěly ke zlepšení výkonu soukromých společností; upozorňuje rovněž na to, že pokrok je nejlépe patrný (vzestup z 11,9 % v roce 2010 na 22,7 % v roce 2015) v členských státech, v nichž byly přijaty závazné právní předpisy týkající se kvót pro řídící a dozorčí orgány (24); naléhavě vyzývá Komisi, aby i nadále vyvíjela tlak na členské státy, aby dosáhly dohody;

    Plány pro zajištění rovnosti žen a mužů

    33.

    bere na vědomí skutečnost, že Komise podporuje organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum v tom, aby přijaly plány pro zajištění rovnosti žen a mužů;

    34.

    konstatuje, že součástí plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů na úrovni podniku či odvětví mohou být nejrůznější opatření v oblasti lidských zdrojů týkající se náboru pracovníků, platů, pracovního postupu, odborné přípravy a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; konstatuje, že tyto plány často obsahují konkrétní opatření, jako je používání genderově neutrálního jazyka, předcházení sexuálnímu obtěžování, jmenování nedostatečně zastoupeného pohlaví do vedoucích funkcí, práce na částečný úvazek a zapojení otců do péče o děti, a že členské státy přistupují k povinnému zavádění těchto opatření různými způsoby;

    35.

    uvědomuje si, že přijetí plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů a provádění genderových auditů v soukromém sektoru mohou podpořit příznivý obraz společností vytvářejících vstřícné prostředí pro zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a přispět k posílení motivace zaměstnanců a omezení jejich fluktuace; vyzývá proto Komisi, aby společnosti s více než 50 zaměstnanci nabádala k tomu, aby se sociálními partnery sjednaly plány pro zajištění rovnosti žen a mužů s cílem zlepšit rovnost pohlaví a bojovat proti diskriminaci na pracovišti; požaduje, aby součástí těchto plánů byla strategie k řešení sexuálního obtěžování na pracovišti a k jeho předcházení a odstranění;

    Kolektivní dohody a sociální partneři

    36.

    vyjadřuje své přesvědčení, že sociální partneři a kolektivní smlouvy mohou podpořit rovnost žen a mužů, posílit postavení žen prostřednictvím jednoty a bojovat proti nerovnostem v odměňování žen a mužů; zdůrazňuje, že při prosazování posílení hospodářského postavení žen hraje zásadní úlohu zajištění rovného a vhodného zastoupení žen a mužů v týmech zapojených do kolektivního vyjednávání, a domnívá se proto, že sociální partneři by měli posílit postavení žen ve svých strukturách sociálního partnerství na vedoucích rozhodovacích pozicích a sjednat plány pro zajištění rovnosti žen a mužů na úrovni společností a jednotlivých odvětví;

    37.

    vybízí Komisi, aby spolupracovala se sociálními partnery a občanskou společností, a posílila je tak v jejich klíčové úloze, která spočívá v odhalování diskriminačních genderových stereotypů při stanovování odměn a vypracovávání pracovních hodnocení, která se nezakládají na těchto stereotypech;

    III.    Doporučení k posílení hospodářského postavení žen

    38.

    je toho názoru, že ekonomické modely a praxe, daňové politiky a priority v oblasti výdajů by měly – především během krizí – zahrnovat genderové hledisko, zohledňovat ženy jako ekonomické aktéry a usilovat o překlenutí rozdílů mezi ženami a muži ve prospěch občanů, podniků a společnosti jako celku, a v tomto kontextu opakuje, že hospodářské krize znevýhodnily především ženy;

    39.

    požaduje, aby byly provedeny reformy s cílem posílit rovnost žen a mužů v rodinném životě i na trhu práce;

    40.

    poukazuje na to, že kariéra žen se obecně žádným podstatným způsobem nerozvíjí; vyzývá členské státy, aby ženy povzbuzovaly k úspěšné kariéře a podporovaly je v ní, a to i na základě pozitivních opatření, jako jsou programy vytváření sítí a mentorství, a vytváření vhodných podmínek a zajišťování stejných příležitostí, jako mají muži, pro ženy všech věkových skupin, pokud jde o odbornou přípravu, profesní postup, rekvalifikaci a přeškolení, a zajištění stejných důchodových práv a podpory v nezaměstnanosti jako u mužů;

    41.

    vyzývá členské státy, aby na základě ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek (25) (směrnice o zadávání veřejných zakázek) tam, kde existují příslušné vnitrostátní právní předpisy, které lze použít jako základ sociálních doložek, podpořily používání těchto doložek při zadávání veřejných zakázek jakožto nástroje pro posílení rovnosti žen a mužů;

    42.

    zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti veškerému genderově podmíněnému násilí včetně domácího násilí, jako je znásilnění, mrzačení ženských pohlavních orgánů, pohlavní zneužívání, pohlavní vykořisťování, sexuální obtěžování či příliš brzké / dětské nucené sňatky, jakož i proti jevu ekonomického násilí; upozorňuje na velmi znepokojující vysoké míry sexuálního obtěžování na pracovišti (26) a zdůrazňuje, že má-li být postavení žen skutečně posíleno, musí se pracoviště stát místem, kde není přípustná žádná forma diskriminace ani násilí; vyzývá EU a členské státy, aby bezvýhradně ratifikovaly Istanbulskou úmluvu a uspořádaly kampaně zaměřené na zvýšení povědomí veřejnosti a informační kampaně v oblasti násilí páchaného na ženách, a aby podporovaly výměnu osvědčených postupů; konstatuje, že ekonomická nezávislost žen má zásadní význam pro jejich schopnost vymanit se ze situací, v nichž jim hrozí násilí; vyzývá proto členské státy, aby vytvořily systémy sociální ochrany na podporu žen v těchto situacích;

    43.

    opakuje, že posílení individuálního, sociálního a ekonomického postavení žen a jejich nezávislosti je propojené s právem rozhodovat o svém těle a sexualitě; připomíná, že rozhodující hnací silou při posilování rovnosti pro všechny je univerzální přístup k celé škále sexuálního a reprodukčního zdraví a právům v této oblasti;

    44.

    vítá závěry 61. zasedání Komise pro postavení žen s názvem „Posílení ekonomického postavení žen v měnícím se světě práce“, které poprvé přímo a jednoznačně zmiňují spojitost mezi posílením hospodářského postavení žen a jejich sexuálním a reprodukčním zdravím a reprodukčními právy; vyjadřuje však politování nad tím, že z dohody byla zcela vynechána komplexní sexuální výchova;

    45.

    zdůrazňuje, že ženy představují 52 % celkové evropské populace, ale pouze jednu třetinu samostatně výdělečně činných osob nebo všech subjektů zakládajících nové podniky v EU; bere rovněž na vědomí, že ženy čelí větším potížím než muži, pokud jde o přístup k financování, odborné přípravě, vytváření sítí a zachování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; vybízí členské státy, aby prosazovaly opatření a kroky v oblasti pomoci a poradenství pro ženy, které se rozhodnou podnikat, přičemž zdůrazňuje, že rozhodujícím faktorem rovnosti je finanční nezávislost; vyzývá členské státy, aby usnadnily přístup k úvěrům, snižovaly administrativní zátěž a odstraňovaly další překážky, které ženám brání zakládat nové podniky; vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci s členskými státy při určování a odstraňování překážek v podnikání žen a aby povzbudila více žen k zahájení vlastního podnikání, mimo jiné zlepšením přístupu k financování, výzkumu trhu, odborné přípravy a budování sítí pro účely podnikání, jako je platforma WEgate pro podnikatelky a další evropské sítě;

    46.

    upozorňuje, že zlepšování digitálních dovedností a digitální gramotnosti žen a dívek a podpora jejich začleňování do odvětví IKT by mohly přispět k posílení jejich hospodářského postavení a jejich nezávislosti a vést ke zmírnění celkových rozdílů v odměňování žen a mužů; vyzývá členské státy a Komisi, aby pokročily ve svém úsilí o překlenutí digitální propasti mezi muži a ženami, jak je zmíněno v Digitální agendě strategie Evropa 2020, tím, že posílí přístup žen k informační společnosti se zvláštním důrazem na zvyšování viditelnosti žen v digitálním odvětví;

    47.

    podotýká, že ačkoli téměř 60 % absolventů vysokých škol v EU tvoří ženy, kvůli přetrvávajícím překážkám pracují méně často v přírodovědných oborech, v matematice, informatice, inženýrských a podobných oborech; vyzývá členské státy a Komisi, aby prostřednictvím informačních kampaní a kampaní na zvýšení povědomí podpořily účast žen v odvětvích, která jsou tradičně považována za „mužská“, mimo jiné v přírodních vědách a nových technologiích, a to tím, že v nadcházejících letech začlenění do digitální agendy hlediska rovných příležitostí a že budou prosazovat zapojení mužů do odvětví, jako je péče a vzdělávání, která jsou tradičně považována za „ženská“; zdůrazňuje, že je důležité, aby v odvětvích, v nichž pracují převážně ženy, např. v oblasti osobní péče, úklidových prací, výpomoci, stravovacích služeb a odborné práce ve zdravotnictví, došlo k rozšíření sociální ochrany; poukazuje na důležitost odborného vzdělávání a přípravy pro rozšiřování škály kariérních možností, neboť jeho prostřednictvím se ženy a muži seznamují s netradičními možnostmi výběru povolání, s cílem ukončit horizontální a vertikální vyloučení a zvýšit počet žen v rozhodovacích orgánech v politické i obchodní sféře;

    48.

    žádá členské státy, aby přijaly legislativní a nelegislativní opatření k zaručení ekonomických a sociálních práv pracovníků v tzv. feminizovaných odvětvích; zdůrazňuje, že je důležité zabránit nadměrnému zastoupení žen v nejistých zaměstnáních, a připomíná, že je třeba bojovat proti nejistému charakteru těchto odvětví, jako je např. práce v domácnosti nebo pečovatelství; bere na vědomí, že práce v domácnosti a ve službách pro domácnost, jež zastávají především ženy, jsou často vykonávané formou nehlášené práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby mimo jiné prostřednictvím evropské platformy zaměřené na řešení problematiky nehlášené práce podporovaly a dále rozvíjely formální odvětví služeb pro domácnost a uznaly služby pro domácnost, zaměstnání v rodinách a domácí péči za cenný hospodářský sektor, který má potenciál vytvářet pracovní místa a který je třeba v členských státech lépe regulovat s cílem zajistit, aby měli pracovníci v domácnosti jistější postavení a aby se rodiny mohly ujmout své role zaměstnavatelů, a poskytnout pracujícím rodinám možnost sladit svůj osobní a pracovní život;

    49.

    zdůrazňuje, že důležitou roli v boji proti genderovým stereotypům hraje vzdělání; vyzývá proto Komisi, aby podporovala iniciativy na vytváření vzdělávacích programů v oblasti rovnosti žen a mužů pro pedagogické pracovníky, aby se zabránilo přenášení stereotypů prostřednictvím učebních osnov a výukových materiálů;

    50.

    zdůrazňuje význam začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jakožto jednoho ze základních nástrojů koncipování politik a právních předpisů začleňujících hledisko rovnosti žen a mužů, včetně oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, a tím i zlepšení hospodářského postavení žen; vyzývá Komisi, aby zavedla systematické postupy pro posuzování dopadů na rovnost žen a mužů; opakuje svou výzvu Komisi, aby posílila status Strategického závazku pro rovnost žen a mužů v letech 2016–2019 tím, že jej přijme jako sdělení; vyzývá Komisi, aby v příštím víceletém finančním rámci zavedla sestavování rozpočtů zohledňující rovnost pohlaví a aby se zapojila do stále přísnější kontroly procesu stanovování rozpočtu a výdajů EU, včetně opatření ke zlepšení transparentnosti a vykazování vynakládaných prostředků; dále vyzývá Evropskou investiční banku, aby začlenila hledisko rovnosti žen a mužů a posílení hospodářského postavení žen do všech svých činností v rámci EU i mimo ni;

    51.

    vyzývá členské státy, aby systematicky začleňovaly hledisko rovnosti žen a mužů do svých vnitrostátních politik týkajících se dovedností a trhu práce a aby tato opatření zahrnuly do vnitrostátních akčních plánů a do rámce evropského semestru, v souladu s hlavními směry politik zaměstnanosti;

    52.

    zdůrazňuje význam nabídky celoživotního učení pro ženy ve venkovských oblastech, které by měly mít možnost účastnit se například mezioborového vzdělávání; poukazuje na vysoký podíl samostatně výdělečně činných osob ve venkovských oblastech, které nemají odpovídající sociální zabezpečení, a na vysokou míru „neviditelné“ práce, která se týká především žen; vyzývá proto členské státy a regiony s legislativními pravomocemi, aby zajistily sociální zabezpečení pro muže i ženy pracující ve venkovských oblastech; vyzývá členské státy, aby rovněž usnadnily rovný přístup k půdě, zaručily vlastnická a dědická práva a usnadnily přístup žen k úvěrům;

    53.

    zdůrazňuje, že počty osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením jsou vyšší mezi ženami než mezi muži, a zdůrazňuje proto, že opatření pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení mají zvláštní dopad na posílení hospodářského postavení žen; zdůrazňuje, že předcházet rozdílům ve výši důchodů žen a mužů, odstranit je a snížit chudobu žen ve starším věku lze především tím, že budou vytvořeny podmínky umožňující ženám odvádět stejné penzijní příspěvky, čehož lze dosáhnout tím, že ženy budou lépe začleněny do trhu práce a že budou zajištěny rovné příležitostí z hlediska odměn, profesního postupu a možností práce na plný úvazek; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily přínos prostředků z ESI a z Evropského fondu pro strategické investice ke snižování chudoby žen v zájmu dosažení celkového cíle strategie Evropa 2020 spočívajícího ve snížení chudoby; vyzývá členské státy, aby zaručily, že 20 % prostředků ESF určených na opatření sociálního začleňování se využije k větší podpoře malých místních projektů, jejichž účelem je posílit postavení žen trpících chudobou a sociálním vyloučením;

    54.

    konstatuje, že chudoba se i nadále měří na základě kumulovaného příjmu domácnosti, což předpokládá, že všichni členové domácnosti vydělávají stejně a zdroje se rozdělují rovnoměrně; vyzývá k uplatňování individualizovaných nároků a výpočtů prováděných na základě individuálních příjmů, aby se ukázal skutečný rozsah chudoby žen;

    55.

    konstatuje, že skupinou, kterou nejvíce zasáhla úsporná opatření a škrty ve veřejném sektoru (méně služeb péče o děti a zvýšení nákladů na tyto služby, omezování služeb pro starší a zdravotně postižené osoby, privatizace a uzavírání nemocnic), jsou ženy, zejména v oblastech, jako je vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, protože ženy tvoří ve veřejném sektoru 70 % pracovní síly;

    56.

    zdůrazňuje, že je důležité věnovat pozornost zvláštním potřebám a složitým problémům některých zranitelných skupin, které čelí při vstupu na trh práce specifickým překážkám; vyzývá členské státy, aby v zájmu plné integrace těchto osob do společnosti a uplatnění na trhu práce zajistily jejich včasný a snadný přístup ke kvalitní odborné přípravě, včetně stáží, a zohlednily přitom stávající neformální a formální dovednosti a schopnosti i jejich nadání a know-how; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k prevenci diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, která zvláště silně doléhá na ženy, jež se nacházejí ve zranitelném postavení; zdůrazňuje význam správného uplatňování směrnice 2000/78/ES o rovném zacházení v zaměstnání a povolání a směrnice 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (27);

    57.

    vyzývá členské státy a Komisi, aby prosazovaly dodržování stávajících právních a pracovních norem, zlepšily jejich praktické uplatňování a případně je zdokonalily tak, aby poskytovaly ženám ochranu před přímou a nepřímou diskriminací, zejména s ohledem na výběr uchazečů o práci, přijímání do zaměstnání, udržení si pracovní pozice, odbornou přípravu a kariérní postup v zaměstnání, a to ve veřejném i v soukromém sektoru, a aby zajistily ženám rovné příležitosti, pokud jde o platové ohodnocení a kariérní postup;

    58.

    vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že Rada dosud nepřijala návrh směrnice z roku 2008 o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci; vítá skutečnost, že Komise považuje přijetí této směrnice za prioritní; opakuje svou výzvu Radě, aby tento návrh co nejdříve přijala;

    59.

    vyzývá Komisi, aby zkvalitnila shromažďování konkrétních ukazatelů pro jednotlivá pohlaví a údajů rozdělených podle pohlaví, aby bylo možné odhadnout dopad politik členských států a EU na rovnost žen a mužů;

    60.

    zdůrazňuje, že ženy jsou v nepřiměřeně vysoké míře a často nedobrovolně zastoupeny v nejistých zaměstnáních; vyzývá členské státy, aby prováděly doporučení MOP, jejichž cílem je omezit rozsah nejisté práce, jako je například omezení podmínek, za nichž lze nejistá pracovní místa využívat, a omezení doby, po kterou může být pracovník na základě nejisté pracovní smlouvy zaměstnán;

    61.

    vyzývá institut EIGE, aby ve všech příslušných oblastech politiky pokračoval ve své činnosti spočívající v sestavování údajů a srovnávacích přehledů vypracovaných podle pohlaví;

    o

    o o

    62.

    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

    (1)  Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

    (2)  Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1.

    (3)  Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1.

    (4)  Úř. věst. C 137 E, 27.5.2010, s. 68.

    (5)  Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 163.

    (6)  Úř. věst. L 353, 28.12.2013, s. 7.

    (7)  Úř. věst. C 436, 24.11.2016, s. 225.

    (8)  Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 18.

    (9)  Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 110.

    (10)  Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 39.

    (11)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0203.

    (12)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0226.

    (13)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0235.

    (14)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0338.

    (15)  Přijaté texty, P8_TA(2016)0360.

    (16)  Přijaté texty, P8_TA(2015)0351.

    (17)  Přijaté texty, P8_TA(2017)0029.

    (18)  Přijaté texty, P8_TA(2017)0073.

    (19)  Přijaté texty, P8_TA(2017)0099.

    (20)  3073. zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitelů v Bruselu dne 7. března 2011.

    (21)  Úř. věst. L 69, 8.3.2014, s. 112.

    (22)  Panel OSN na vysoké úrovni pro zlepšení hospodářského postavení žen: „Nikoho neopomenout: opatření k zaručení rovnosti žen a mužů a posílení hospodářského postavení žen“ (září 2016).

    (23)  Viz: „Evropská konfederace odborových svazů“, „Kolektivní vyjednávání: náš mocný nástroj k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů“ (2015).

    (24)  Viz: Informativní přehled Evropské komise „Vyváženější zastoupení v řídících a dozorčích orgánech – Evropa rozbíjí skleněný strop“, říjen 2015; Evropská komise, GŘ JUST, „Úloha žen při přijímání ekonomických rozhodnutí v EU: zpráva o pokroku: iniciativa Evropa 2020“, 2012; Aagoth Storvik a Mari Teigen, „Ženy v řídících a dozorčích radách: norské zkušenosti“, červen 2010.

    (25)  Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

    (26)  Průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva týkající se násilí páchaného na ženách

    (27)  Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.


    Top