(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (15) vytvořila systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů způsobem efektivním z hlediska nákladů a hospodářsky účinným.

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (15) vytvořila systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů z hlediska nákladů efektivním a hospodářsky účinným způsobem a udržitelně posilovat průmysl Unie proti nebezpečí úniku uhlíku a ztráty investic .

(2)

Evropská rada se na zasedání v říjnu 2014 zavázala snížit do roku 2030 celkové emise skleníkových plynů Unie o nejméně 40 % oproti hodnotám z roku 1990. K dosažení těchto snížení emisí by měla přispívat všechna hospodářská odvětví a cíl bude splněn nákladově nejúčinnějším způsobem pomocí systému obchodování s emisemi Evropské unie (EU ETS), který do roku 2030 přinese snížení o 43 % oproti hodnotám z roku 2005. To bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném závazku Unie a jejích členských států ke snížení předloženém dne 6. března 2015 sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu  (16) .

(2)

Evropská rada se na zasedání v říjnu 2014 zavázala snížit do roku 2030 celkové emise skleníkových plynů Unie o nejméně 40 % oproti hodnotám z roku 1990. K dosažení tohoto snižování emisí by měla přispívat všechna hospodářská odvětví a cíl má být splněn nákladově nejúčinnějším způsobem pomocí systému obchodování s emisemi Evropské unie (EU ETS), který do roku 2030 přinese snížení o 43 % oproti hodnotám z roku 2005. To bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném závazku Unie a jejích členských států ke snížení předloženém dne 6. března 2015 sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Snaha související se snižováním emisí by měla být spravedlivě rozdělena mezi odvětví spadající do unijního systému ETS.

(2a)

Aby bylo možné plnit dohodnutý závazek, na jehož základě přispívají všechna odvětví hospodářství k naplnění cíle, kterým je snížení celkových emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2030 nejméně o 40 % pod úroveň z roku 1990, je důležité, aby byl systém EU ETS – navzdory tomu, že se jedná o primární nástroj Unie k dosažení jejích dlouhodobých klimatických a energetických cílů – doplněn ekvivalentními dodatečnými kroky přijatými v rámci dalších právních aktů a nástrojů zabývajících se emisemi skleníkových plynů z odvětví, která nespadají do systému EU ETS.

(2b)

Podle dohody schválené v Paříži na 21. konferenci stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu ze dne 12. prosince 2015 („Pařížská dohoda“) musejí státy zavést určitá opatření, aby dosáhly více než 180 zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků, které by pokryly přibližně 98 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Cílem Pařížské dohody je udržet nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 oC ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5  oC oproti období před průmyslovou revolucí. Očekává se, že celá řada těchto opatření bude zahrnovat stanovení ceny uhlíku či podobné kroky, a proto je potřeba vytvořit ustanovení o přezkumu, aby Komise mohla v případě potřeby navrhnout po prvním zjišťování aktuálního stavu v souladu s pařížskou dohodou v roce 2023 přísnější snížení emisí, úpravu ustanovení týkajících se přechodného úniku uhlíku, která by odrážela vývoj mechanismů stanovování cen uhlíku mimo Unii a důkazů promítání nákladů, a dalších politická opatření a nástroje, které by rozšířily závazky Unie a členských států snížit emise skleníkových plynů. Na základě ustanovení o přezkumu by mělo být také zajištěno, aby bylo do šesti měsíců od podpůrného dialogu, který má být uspořádán na základě UNFCCC v roce 2018, zveřejněno sdělení, v němž se posoudí soulad právních předpisů Unie v oblasti změny klimatu s cíli Pařížské dohody.

(2c)

V souladu se Pařížskou dohodou a závazkem, který spoluzákonodárci vyjádřili ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES  (1a) a v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 406/2009/ES  (1b) , by měla k dosažení snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) přispívat všechna hospodářská odvětví. Za tímto účelem probíhá úsilí o snižování emisí z mezinárodní námořní dopravy prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace (IMO), které by mělo být povzbuzováno s cílem zavést jasný akční plán na úrovni této organizace zaměřený na opatření v rámci klimatické politiky, jimiž by bylo na celosvětové úrovni možné snížit emise CO2 z námořní dopravy. Přijetí jednoznačných cílů v oblasti snižování mezinárodních emisí z námořní dopravy prostřednictvím organizace IMO se stalo velmi naléhavou otázkou a základním předpokladem pro to, aby Unie nepřijímala další kroky směřující k začlenění sektoru námořní dopravy do unijního systému ETS. Pokud by se však nepodařilo dosáhnout žádné takové dohody do roku 2021, dané odvětví by mělo být zahrnuto do systému EU ETS a měl by být vytvořen fond pro shromažďování příspěvků provozovatelů lodí a kolektivní dodržování předpisů týkajících se emisí CO2, na které se již vztahuje systém EU pro monitorování, vykazování a ověřování emisí stanovený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757  (1c) (emise uvolněné v přístavech Unie a v průběhu cest do těchto přístavů a z nich). Podíl výnosů z dražeb povolenek dražených námořnímu odvětví by měl být použit na zvýšení energetické účinnosti a podporu investic do inovativních technologií, čímž se přispěje ke snižování emisí CO2 v námořním odvětví, mj. v rámci pobřežní plavby a v přístavech.

(3)

Evropská rada potvrdila, že dobře fungující, reformovaný systém EU ETS bude spolu s nástrojem na stabilizaci trhu hlavním evropský nástrojem na dosažení tohoto cíle, a to s ročním redukčním koeficientem 2,2  % počínaje rokem 2021, bezplatnými povolenkami, které nebudou ukončeny, a  stávajícími opatřeními pokračujícími po roce 2020, aby se předešlo riziku úniku uhlíku v důsledku politiky v oblasti klimatu, dokud jiná hlavní hospodářství nevynaloží srovnatelné úsilí , bez snížení podílu povolenek, které mají být draženy . Dražený podíl by měl být v právních předpisech vyjádřen jako procento, aby se zlepšila jistota při plánování investičních rozhodnutí, zvýšila transparentnost a celý systém se zjednodušil a byl snadněji pochopitelný.

(3)

Dobře fungující, reformovaný systém EU ETS spolu s  posíleným nástrojem na stabilizaci trhu budou hlavními evropskými nástroji na dosažení tohoto cíle, a to s ročním redukčním koeficientem 2,2  % počínaje rokem 2021, bezplatnými povolenkami, které nebudou ukončeny, a opatřeními pokračujícími po roce 2020, aby se předešlo riziku úniku uhlíku v důsledku politiky v oblasti klimatu, dokud jiná hlavní hospodářství nevynaloží srovnatelné úsilí. Dražený podíl by měl být v právních předpisech vyjádřen jako procento, které by mělo být při uplatňování průřezového opravného koeficientu sníženo, aby se zlepšila jistota při plánování investičních rozhodnutí, zvýšila transparentnost a celý systém se zjednodušil a byl snadněji pochopitelný a aby byla chráněna odvětví, v nichž je riziko úniku uhlíku v důsledku používání průřezového opravného koeficientu největší. Tato ustanovení by měla být v souladu s Pařížskou dohodou revidována, případně příslušným způsobem upravena, aby bylo možné splnit povinnosti Unie v oblasti klimatu vyplývající z této dohody.

(3a)

Nejméně rozvinuté země jsou vůči dopadům změny klimatu obzvláště citlivé a samy produkují jen velmi malé množství emisí skleníkových plynů. Proto by měla být dána potřebám těchto zemí zvláštní priorita prostřednictvím využití povolenek systému EU ETS k financování opatření v oblasti klimatu, zejména přizpůsobení se dopadům změny klimatu prostřednictvím Zeleného klimatického fondu UNFCCC.

(4)

Klíčovou prioritou Unie je vytvořit odolnou energetickou unii, jež bude svým občanům zajišťovat bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Aby bylo možné toho dosáhnout, je nutné pokračovat v ambiciózních opatřeních v oblasti klimatu s EU ETS jakožto základem evropské politiky v oblasti klimatu a  pokrokem v jiných aspektech energetické unie (17). Uskutečňování ambice , o  které bylo rozhodnuto v rámci do roku 2030, přispívá k dosažení smysluplné ceny uhlíku a k pokračujícímu podněcování nákladově efektivních snížení emisí skleníkových plynů.

(4)

Klíčovou prioritou Unie je vytvořit odolnou energetickou unii, jež bude svým občanům a průmyslovým podnikům zajišťovat bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Aby toho bylo možné dosáhnout, je nutné pokračovat v ambiciózních opatřeních v oblasti klimatu s EU ETS jakožto základem unijní politiky v oblasti klimatu a  dosáhnout pokroku v jiných aspektech energetické unie (17) . Je nutné přihlédnout k interakci systému EU ETS s dalšími opatřeními Unie a členských států v oblasti změny klimatu a energetiky, která mají dopad na poptávku po povolenkách EU ETS. Uskutečňování ambiciózního cíle , o  kterém bylo rozhodnuto v rámci do roku 2030, a přiměřené přihlížení k  pokroku dosaženému s ohledem na jiné aspekty energetické unie přispívají k  dosažení smysluplné ceny uhlíku a k pokračujícímu podněcování nákladově efektivního snižování emisí skleníkových plynů.

(4a)

Ambicióznější cíl týkající se energetické účinnosti ve srovnání s cílem 27 %, jenž schválila Rada, by měl vést k vydávání většího množství bezplatných povolenek v odvětvích, v nichž existuje riziko úniku uhlíku.

(5)

Ustanovení čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžaduje, aby byla politika Unie založena na zásadě, že znečišťovatel platí, a směrnice 2003/87/ES stanoví na tomto základě postupný přechod na plné obchodování s povolenkami. Zabránění úniku uhlíku zdůvodňuje odložení plného přechodu a důvodem k cílenému přidělování bezplatných povolenek průmyslu je řešení skutečných rizik zvýšení emisí skleníkových plynů ve třetích zemích, kde průmysl nepodléhá srovnatelným uhlíkovým omezením, dokud ostatní hlavní ekonomiky nepřijmou srovnatelná politická opatření v oblasti klimatu.

(5)

Ustanovení čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžaduje, aby byla politika Unie založena na zásadě, že znečišťovatel platí, a směrnice 2003/87/ES stanovuje na tomto základě postupný přechod na plné obchodování s povolenkami. Zabránění úniku uhlíku zdůvodňuje dočasné odložení plného dražení povolenek, přičemž přesně cílené přidělování bezplatných povolenek průmyslu je odůvodněnou výjimkou ze zásady, podle které by měl znečišťovatel platit, pouze pokud není přidělováno nadměrné množství povolenek, za účelem řešení skutečných rizik zvýšení emisí skleníkových plynů ve třetích zemích, kde průmysl nepodléhá srovnatelným uhlíkovým omezením, dokud ostatní hlavní ekonomiky nepřijmou srovnatelná politická opatření v oblasti klimatu. Proto by mělo být přidělování povolenek ve srovnání s prahovými hodnotami uvedenými v této směrnici dynamičtější.

(6)

Dražba povolenek zůstává obecný pravidlem, bezplatné povolenky jsou výjimkou. V důsledku toho , a jak potvrdila Evropská rada, by se podíl povolenek, které mají být draženy, jenž v období 2013 až 2020 dosahoval 57 %, neměl snížit . Posouzení dopadů provedené Komisí (18) uvádí podrobnosti o draženém podílu a upřesňuje, že tento 57 % podíl tvoří povolenky dražené jménem členských států, včetně povolenek vyhrazených pro nové účastníky na trhu ale nepřidělených, povolenek pro modernizaci výroby elektřiny v některých členských státech a povolenek, které mají být draženy později vzhledem ke svému umístěni do rezervy tržní stability zřízené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/ …  (19).

(6)

Dražba povolenek zůstává obecný pravidlem, bezplatné povolenky jsou výjimkou. V důsledku toho by měl být podíl povolenek, které mají být draženy, jenž by měl v období 2021 až 2030 dosahovat 57  %, snížen na základě užití meziodvětvového opravného faktoru k  ochraně odvětví, která jsou ohrožena rizikem úniku uhlíku . Posouzení dopadů provedené Komisí uvádí podrobnosti o draženém podílu a upřesňuje, že tento 57 % podíl tvoří povolenky dražené jménem členských států, včetně povolenek vyhrazených pro nové účastníky na trhu ale nepřidělených, povolenek pro modernizaci výroby elektřiny v některých členských států a povolenek, které mají být draženy později vzhledem ke svému umístění do rezervy tržní stability zřízené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/ 1814  (19). Fond pro spravedlivou transformaci by měl být zřízen k podpoře regionů, v nichž je vysoký podíl pracovníků zaměstnán v odvětvích závislých na uhlíku a HDP na obyvatele je výrazně pod průměrnou úrovní Unie.

(7)

Dokud opatření jiných zemí neposkytují průmyslu srovnatelné pobídky ke snižování emisí, mělo by za účelem zachování environmentálního přínosu snižování emisí v Unii pokračovat přidělování bezplatných povolenek zařízením v odvětvích a pododvětvích se skutečným rizikem úniku uhlíku. Zkušenosti získané během uplatňování EU ETS potvrdily, že odvětví a pododvětví jsou vystavena riziku úniku uhlíku v různé míře a že bezplatné povolenky zabránily úniku uhlíku. Zatímco některá odvětví a pododvětví lze považovat za více ohrožená únikem uhlíku, jiná jsou schopná přenést značný podíl nákladů na povolenky na své emise do cen výrobků beze ztráty podílu na trhu a nesou pouze zbývající část nákladů, takže mají nízké riziko úniku uhlíku. Komise by měla určit a rozlišit příslušná odvětví na základě jejich intenzity obchodu a intenzity emisí, aby lépe určila odvětví se skutečným rizikem úniku uhlíku. Pokud je dle těchto kritérii překročena prahová hodnota stanovená při zohlednění příslušné možnosti dotyčných odvětví a pododvětví přenést náklady do cen výrobků, mělo by odvětví nebo pododvětví být považováno za ohrožené únikem uhlíku. Ostatní odvětví by měla být považována za málo ohrožená nebo bez rizika úniku uhlíku. Zohlednění možností odvětví a pododvětví kromě výroby elektřiny přenést náklady do cen výrobků by mělo také snížit neočekávané zisky.

(7)

Dokud opatření jiných zemí neposkytují průmyslu srovnatelné pobídky ke snižování emisí, mělo by za účelem zachování environmentálního přínosu snižování emisí v Unii dočasně pokračovat přidělování bezplatných povolenek zařízením v odvětvích a pododvětvích se skutečným rizikem úniku uhlíku. Zkušenosti získané během uplatňování EU ETS potvrdily, že odvětví a pododvětví jsou vystavena riziku úniku uhlíku v různé míře a že bezplatné povolenky zabránily úniku uhlíku. Zatímco některá odvětví a pododvětví lze považovat za více ohrožená únikem uhlíku, jiná jsou schopná přenést značný podíl nákladů na povolenky na své emise do cen výrobků beze ztráty podílu na trhu a nesou pouze zbývající část nákladů, takže mají nízké riziko úniku uhlíku. Komise by měla určit a rozlišit příslušná odvětví na základě jejich intenzity obchodu a intenzity emisí, aby lépe určila odvětví se skutečným rizikem úniku uhlíku. Pokud je dle těchto kritérii překročena prahová hodnota stanovená při zohlednění příslušné možnosti dotyčných odvětví a pododvětví přenést náklady do cen výrobků, mělo by odvětví nebo pododvětví být považováno za ohrožené únikem uhlíku. Ostatní odvětví by měla být považována za málo ohrožená nebo bez rizika úniku uhlíku. Zohlednění možností odvětví a pododvětví kromě výroby elektřiny přenést náklady do cen výrobků by mělo také snížit neočekávané zisky. Je nutné posoudit riziko úniku uhlíku také v odvětvích a pododvětvích, u nichž se přidělování bezplatných povolenek počítá na základě hodnot referenčních hodnot pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn, jelikož se tyto produkty vyrábějí jak v chemických závodech, tak i v rafineriích.

(8)

Hodnoty referenčních úrovní pro bezplatné povolenky pro zařízení, které byly stanoveny na základě údajů z let 2007–2008 , by měly být aktualizovány podle zjištěných průměrných zlepšení, aby se zohlednil technologický pokrok v dotyčných odvětvích a aby se přizpůsobily příslušnému období udělování. Z důvodů předvídatelnosti by to mělo být provedeno použitím faktoru, který představuje nejlepší posouzení pokroku napříč odvětvími , jenž by pak měl zohlednit spolehlivé, objektivní a ověřené údaje ze zařízení tak, aby odvětví, jejichž míra zlepšování se od tohoto faktoru významně liší, měla hodnotu referenční úrovně bližší k jejich skutečné míře zlepšování. Pokud z údajů v příslušném období vyplývá roční rozdíl oproti redukčnímu koeficientu vyšší nebo nižší o 0,5  % hodnoty z  let 2007–2008 , příslušná hodnota referenční úrovně bude upravena o dané procento. K zajištění rovných podmínek pro výrobu aromatických látek, vodíku a syntetického plynu v rafinériích a chemických závodech by hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn měly být nadále sladěny s referenčními úrovněmi rafinérií.

(8)

Hodnoty referenčních úrovní pro bezplatné povolenky pro zařízení, které byly stanoveny na základě údajů z let 2007 a 2008 , by měly být aktualizovány podle zjištěných průměrných zlepšení, aby se zohlednil technický pokrok v dotyčných odvětvích a aby se přizpůsobily příslušnému období udělování povolenek . Z důvodů předvídatelnosti by to mělo být provedeno použitím faktoru, který představuje skutečné posouzení pokroku , jehož dosáhlo 10 % nejefektivnějších zařízení v rámci odvětví , jenž by pak měl zohlednit spolehlivé, objektivní a ověřené údaje ze zařízení tak, aby odvětví, jejichž míra zlepšování se od tohoto faktoru významně liší, měla hodnotu referenční úrovně bližší k jejich skutečné míře zlepšování. Pokud z údajů v příslušném období vyplývá roční rozdíl oproti redukčnímu koeficientu , který je o 1,75  % buď vyšší, nebo nižší než hodnota odpovídající letům 2007 a 2008 , příslušná hodnota referenční úrovně by měla být upravena o dané procento . Pokud však z údajů vyplývá míra zlepšení, která je v příslušném období 0,25 nebo menší, příslušná hodnota referenční úrovně bude upravena o dané procento. K zajištění rovných podmínek pro výrobu aromatických látek, vodíku a syntetického plynu v rafinériích a chemických závodech by hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn měly být nadále sladěny s referenčními úrovněmi rafinérií.

(9)

Členské stát y by měly v souladu s pravidly pro státní podporu poskytnout částečnou náhradu vybraným zařízením v odvětvích nebo pododvětvích, pro která bylo určeno , že jsou vystavena významnému riziku úniku uhlíku vzhledem k nákladům spojeným s emisemi skleníkových plynů promítnutým do cen elektřiny . Protokol a doprovázející rozhodnutí přijatá konferencí smluvních stran v Paříži musí poskytnout dynamickou mobilizaci prostředků na financování opatření v oblasti klimatu, převod technologií a budování kapacit pro způsobilé strany, zejména ty s nejnižšími kapacitami. Financování opatření v oblasti klimatu z veřejného sektoru bude i nadále hrát důležitou roli při mobilizaci zdrojů po roce 2020. Výnosy z dražeb by proto měly být použity také na financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích, včetně přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Výše mobilizovaných finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu bude záviset také na úrovni ambicí a na kvalitě navrhovaných zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků (INDC), následných investičních plánech a procesu plánování pro přizpůsobení se změně klimatu v jednotlivých zemích. Členské státy by měly výnos z dražeb využít také na podporování rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil dotčených přesunem pracovních míst při dekarbonizaci ekonomiky.

(9)

Při dosahování cíle, kterým jsou rovné podmínky na trhu, by členské státy měly na základě centralizovaného systému na úrovni Unie poskytnout částečnou náhradu vybraným zařízením v odvětvích nebo pododvětvích, u nichž bylo zjištěno , že jsou vzhledem k nákladům spojeným s emisemi skleníkových plynů promítnutým do cen elektřiny vystavena významnému riziku úniku uhlíku . Financování opatření v oblasti klimatu z veřejného sektoru bude i nadále hrát důležitou roli při mobilizaci zdrojů po roce 2020. Výnosy z dražeb by proto měly být použity také na financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích, včetně přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Výše mobilizovaných finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu bude záviset také na úrovni ambicí a na kvalitě navrhovaných zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků (INDC), následných investičních plánech a procesu plánování pro přizpůsobení se změně klimatu v jednotlivých zemích. Členské státy by se také měly zabývat sociálními aspekty dekarbonizace své ekonomiky a výnos z dražeb využít na podporování rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil dotčených přesunem pracovních míst při dekarbonizaci ekonomiky. Členské státy by měly mít možnost navyšovat kompenzace získané na základě centralizovaného systému na unijní úrovni. Tato finanční opatření by neměla přesahovat míru uvedenou v příslušných pokynech týkajících se poskytování příslušné státní podpory.

(10)

Hlavní dlouhodobou pobídkou, kterou tato směrnice vytváří pro zachycování a ukládání CO2 , nové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a průlomové inovace v nízkouhlíkových technologiích a procesech, je signál o ceně uhlíku, a to, že za trvale uložené nebo nevyprodukované emise nebudou muset být odevzdány povolenky na CO2. K doplnění zdrojů již používaných ke zrychlení demonstrace komerčních zařízení na zachycování a ukládání CO2 a inovativních technologií využívajících obnovitelné zdroje energie by navíc měly být použity i povolenky EU ETS jako zaručené odměny za zavádění zařízení na zachycování a ukládání CO2 , nových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie a průmyslových inovací v nízkouhlíkových technologiích a procesech v Unii vedoucích k dostatečnému množství uloženého nebo nevyprodukovaného CO2, pokud existuje dohoda o sdílení znalostí. Většina této podpory by měla záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů, přičemž určitá podpora smí být poskytnuta při dosažení předem stanovených milníků s přihlédnutím k použité technologii. Maximální procento nákladů projektu, jež mají být podporovány, se může lišit podle kategorie projektu.

(10)

Hlavní dlouhodobou pobídkou, kterou tato směrnice vytváří pro zachycování a ukládání uhlíku a pro zachycování a využívání uhlíku , nové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a průlomové inovace v nízkouhlíkových technologiích a procesech, je signál o ceně uhlíku, a to, že za trvale uložené nebo nevyprodukované emise nebudou muset být odevzdány povolenky na CO2. K doplnění zdrojů již používaných ke zrychlení demonstrace komerčních zařízení na zachycování a ukládání uhlíku a na jeho zachycování a využívání a inovativních technologií využívajících obnovitelné zdroje energie by navíc měly být použity i povolenky EU ETS jako zaručené odměny za zavádění zařízení na zachycování a ukládání uhlíku a na jeho zachycování a využívání , nových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie a průmyslových inovací v nízkouhlíkových technologiích a procesech v Unii vedoucích k dostatečnému množství uloženého nebo nevyprodukovaného CO2, pokud existuje dohoda o sdílení znalostí. Většina této podpory by měla záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů, přičemž určitá podpora smí být poskytnuta při dosažení předem stanovených milníků s přihlédnutím k použité technologii. Maximální procento nákladů projektu, jež mají být podporovány, se může lišit podle kategorie projektu.

(11)

Ze 2 % všech povolenek EU ETS by měl být zřízen Modernizační fond a ty by měly být draženy v souladu s pravidly a úpravami pro dražby konající se na společné dražební platformě stanovenými v nařízení (EU) č. 1031/2010. Členské státy, které měly v roce 2013 hrubý domácí produkt na obyvatele za tržních směnných kurzů nižší než 60 % průměru Unie, by měly být způsobilé pro financování z Modernizačního fondu a odchýlily by se až do roku 2030 od zásady plného obchodování s povolenkami pro výrobu elektřiny využitím možnosti bezplatných povolenek za účelem transparentní podpory skutečných investic do modernizace svých odvětví energetiky a  vyvarování se narušení vnitřního trhu s elektřinou. Pravidla, kterými se řídí Modernizační fond, by měla poskytnout jednotný, souhrnný a transparentní rámec a zajistit tak nejúčinnější možné provádění při zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny účastníky. Funkce struktury řízení a správy by měla být přiměřená účelu zajistit vhodné využívání finančních prostředků. Tato struktura řízení a správy by se měla skládat z investiční rady a řídícího výboru a  v rozhodovacím procesu by mělo být náležitě přihlédnuto k odborným znalostem EIB, s výjimkou případů, kdy je podpora poskytována malým projektům prostřednictvím půjček od vnitrostátních bank poskytujících podporu nebo prostřednictvím grantů z vnitrostátního programu, který má stejné cíle jako Modernizační fond. Investice financované z fondu by měly navrhovat členské státy. Aby se zajistilo, že investiční potřeby v členských státech s nízkými příjmy budou odpovídajícím způsobem zohledněny, budou při rozdělování prostředků brány rovným dílem v úvahu ověřené emise a kritéria HDP. Finanční pomoc z Modernizačního fondu by mohla být poskytována různými formami.

(11)

Ze 2 % všech povolenek EU ETS by měl být zřízen Modernizační fond a ty by měly být draženy v souladu s pravidly a úpravami pro dražby konající se na společné dražební platformě stanovenými v nařízení (EU) č. 1031/2010. Členské státy, které měly v roce 2013 hrubý domácí produkt na obyvatele za tržních směnných kurzů nižší než 60 % průměru Unie, by měly být způsobilé pro financování z Modernizačního fondu . Členské státy, které měly v roce 2014 hrubý domácí produkt na obyvatele v EUR v tržních cenách nižší než 60 % průměru Unie, by měly mít možnost odchýlit se až do roku 2030 od zásady plného obchodování s povolenkami pro výrobu elektřiny využitím možnosti bezplatných povolenek za účelem transparentní podpory skutečných investic do modernizace a diverzifikace svého odvětví energetiky v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a  energetiky do roku 2030 a 2050 a zároveň by se měly vyvarovat narušení vnitřního trhu s elektřinou. Pravidla, kterými se řídí Modernizační fond, by měla poskytnout jednotný, souhrnný a transparentní rámec a zajistit tak nejúčinnější možné provádění při zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny účastníky. Taková pravidla by měla být transparentní, vyvážená a  přiměřená účelu zajistit vhodné využívání finančních prostředků. Tato řídící struktura by měla být tvořena investiční radou, poradním sborem a  řídicím výborem. Mělo se náležitě přihlédnout k odborným znalostem EIB, s výjimkou případů, kdy je podpora poskytována malým projektům prostřednictvím půjček od vnitrostátních bank poskytujících podporu nebo prostřednictvím grantů z vnitrostátního programu, který má stejné cíle jako Modernizační fond. Investice financované z fondu by měly navrhovat členské státy a veškeré financování z fondu by mělo splňovat zvláštní kritéria způsobilosti . Aby se zajistilo, že investiční potřeby v členských státech s nízkými příjmy budou odpovídajícím způsobem zohledněny, budou při rozdělování prostředků brány rovným dílem v úvahu ověřené emise a kritéria HDP. Finanční pomoc z Modernizačního fondu by mohla být poskytována různými formami.

(12)

Evropská rada potvrdila, že v určitých členských státech by měly být zlepšeny úpravy nepovinného přidělování bezplatných povolenek za účelem modernizace odvětví energetiky, včetně transparentnosti. Investice s hodnotou 10 milionů EUR nebo více by dotyčný členský stát měl vybírat prostřednictvím konkurenčního nabídkového řízení na základě jasných a transparentních pravidel, aby se zajistilo, že se bezplatné povolenky používají na podporu skutečných investic do modernizace odvětví energetiky v souladu s cíli energetické unie. Investice s hodnotou nižší než 10 milionů EUR by také měly být způsobilé pro financování z bezplatných povolenek. Dotyčný členský stát by měl takové investice zvolit na základě jasných a transparentních kritérií. Výsledky tohoto výběrového řízení by měly podléhat veřejné konzultaci . Veřejnost by měla být řádně informována ve fázi výběru investičních projektů, jakož i o jejich provádění.

(12)

Evropská rada potvrdila, že v určitých členských státech by měla být zlepšena úprava nepovinného přidělování bezplatných povolenek za účelem modernizace a diverzifikace odvětví energetiky, včetně transparentnosti. Investice s hodnotou 10 milionů EUR nebo více by dotyčný členský stát měl vybírat prostřednictvím konkurenčního nabídkového řízení na základě jasných a transparentních pravidel, aby se zajistilo, že se bezplatné povolenky používají na podporu skutečných investic do modernizace a diverzifikace odvětví energetiky v souladu s cíli energetické unie , včetně cíle, kterým je podpora třetího energetického baličku . Investice s hodnotou nižší než 10 milionů EUR by také měly být způsobilé pro financování z bezplatných povolenek. Dotyčný členský stát by měl takové investice zvolit na základě jasných a transparentních kritérií. Toto výběrové řízení by mělo podléhat veřejné konzultaci a  výsledky tohoto řízení, včetně zamítnutých projektů, by měly být veřejně přístupné . Veřejnost by měla být řádně informována ve fázi výběru investičních projektů, jakož i o jejich provádění. Pokud mají členské státy nárok na využívání obou nástrojů, měly by mít možnost převést všechny příslušné povolenky nebo jejich část do Modernizačního fondu. Odchylka by měla být stanovena do konce obchodovacího období v roce 2030.

(13)

Financování EU ETS by mělo být soudržné s jinými programy financování Unie, včetně evropských strukturálních a investičních fondů, aby se zajistila účelnost veřejných výdajů.

(13)

Financování EU ETS by mělo být soudržné s jinými programy financování Unie, včetně programu Horizont 2020, Evropského fondu pro strategické investice, evropských strukturálních a investičních fondů a investiční strategie Evropské investiční banky v oblasti klimatu , aby se zajistila účelnost veřejných výdajů.

(14)

Stávající opatření, jež jsou zavedena pro malá zařízení, která mají být vyňata z EU ETS, umožňují, aby zařízení, která jsou vyňata, zůstala vyňata i nadále, a členským státům by mělo být umožněno aktualizovat svůj seznam vyňatých zařízení a těm členským státům, které v současnosti tuto možnost nevyužívají, učinit tak na začátku každého obchodovacího období.

(14)

Stávající opatření, jež jsou zavedena pro malá zařízení, která mají být vyňata z EU ETS, by měla být rozšířena na zařízení, která provozují malé až střední podniky vypouštějící ekvivalent méně než 50 000 tun CO2 během každého roku v období tří let předcházejících roku, v němž byla podána žádost o vynětí. Členským státům by mělo být umožněno aktualizovat svůj seznam vyňatých zařízení a těm členským státům, které v současnosti tuto možnost nevyužívají, učinit tak na začátku každého obchodovacího období nebo v jeho polovině. Dále by mělo být možné, aby byla zařízení, která v každém ze tří let předcházejících začátku obchodovacího období vyprodukovala méně emisí, než je ekvivalent 5 000 tun CO2, vyňata ze systému EU ETS, s tím, že by se situace vyhodnocovala každých pět let znovu. Členské státy by měly zajistit, aby s alternativními ekvivalentními opatřeními pro zařízení, která se rozhodla nepřipojit se k tomuto systému, nebyly spojeny vyšší náklady na dodržování předpisů. V případě malých producentů emisí, na něž se vztahuje systém EU ETS, by měly být požadavky na monitorování, vykazování a ověřování emisí zjednodušeny.

(16a)

Aby se výrazně snížila administrativní zátěž, jíž jsou společnosti vystaveny, měla by Komise mít možnost zvážit opatření, jako je automatizované předkládání a ověřování zpráv o emisích, které by plně využívalo potenciál informačních a komunikačních technologií.

(17a)

Akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 14 a 15 mají co nejvíce zjednodušit pravidla pro monitorování, vykazování a ověřování emisí, a snížit tak administrativní náklady hospodářských subjektů. Akt v přenesené pravomoci uvedený v čl. 19 odst. 3 má zejména drobným hospodářským subjektům usnadnit přístup do registru a jeho používání.

(-1)

(-1a)

(-1b)

(-1c)

(-1d)

(-1f)

„h)

‚novým účastníkem na trhu‘ rozumí:

„h)

‚novým účastníkem na trhu‘ rozumí:

—

jakékoli zařízení provádějící jednu či více činností uvedených v příloze I, které obdrželo povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů poprvé po 30. červnu 2011 ,

—

jakékoli zařízení provádějící jednu či více činností uvedených v příloze I, které obdrželo povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů poprvé po 30. červnu 2018 ,

—

jakékoli zařízení poprvé provádějící činnost, jež je v souladu s čl. 24 odst. 1 nebo 2 zahrnuta v systému Společenství , nebo

—

jakékoli zařízení poprvé provádějící činnost, jež je v souladu s čl. 24 odst. 1 nebo 2 zahrnuta v systému Unie , nebo

—

jakékoli zařízení provádějící jednu či více činností uvedených v příloze I nebo činnost, jež je v souladu s čl. 24 odst. 1 nebo 2 zahrnuta v systému Společenství , které bylo rozsáhle rozšířeno po 30. červnu 2011 , pouze pokud jde o toto rozšíření.“;

—

jakékoli zařízení provádějící jednu či více činností uvedených v příloze I nebo činnost, jež je v souladu s čl. 24 odst. 1 nebo 2 zahrnuta v systému Unie , které bylo rozsáhle rozšířeno po 30. červnu 2018 , pouze pokud jde o toto rozšíření.“;

(-1 g)

„ua)

‚malým producentem emisí‘ rozumí zařízení s nízkými emisemi provozované malým nebo středním podnikem  (1a) , pokud splňuje alespoň jedno z následujících kritérií:

(-1h)

(-1i)

(-1j)

(1)

V  čl. 3d odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

(1)

V  článku 3d se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 .“

'3.    „Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem  30b za účelem doplnění této směrnice na základě podrobných ustanovení pro dražby povolenek, které nemusejí být vydány zdarma podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nebo čl. 3f odst. 8, prováděné členskými státy. Množství povolenek, které mají v každém období jednotlivé členské státy vydražit, je úměrné jejich podílu na celkovém množství emisí způsobených letectvím ve všech členských státech za referenční rok, za který byla podána zpráva podle čl. 14 odst. 3 ověřená podle článku 15. Pro období uvedené v čl. 3c odst. 1 je referenčním rokem rok 2010 a pro každé následující období uvedené v článku 3c je referenčním rokem kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem období, k němuž se dražba vztahuje.“

(1a)

(1b)

„1a.     Od roku 2021 nelze odvětví letectví přidělovat na základě této směrnice žádné bezplatné povolenky, pokud to není potvrzeno na základě následného rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, jelikož v usnesení organizace ICAO č. A-39/3 se uvádí, že tržní opatření má platit od roku 2021. V této souvislosti vezmou spolutvůrci právních předpisů v úvahu interakci mezi tržním opatřením a systémem EU ETS.“

(2a)

(2b)

(2c)

(2d)

a)

v odstavci 1 se vkládají tři nové pododstavce, které zní:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.     Od roku 2019 členské státy všechny povolenky, které nejsou přiděleny bezplatně v souladu s články 10a a 10c a nejsou umístěny do rezervy tržní stability, buď vydraží, nebo zruší.“

—

na reorganizaci, příp. vytváření mobilních buněk,

—

na vzdělávací/školící iniciativy zaměřené na rekvalifikaci pracovníků a zvyšování jejich kvalifikace,

—

na podporu při hledání zaměstnání,

—

na zakládání podniků a

—

na kontrolní a preventivní opatření, jež by zamezila negativnímu dopadu restrukturalizace na fyzické a duševní zdraví nebo jej minimalizovala.

b)

10 % celkového množství povolenek, které mají být vydraženy, se rozdělí mezi vybrané členské státy na účely solidarity a růstu ve Společenství, čímž se zvýší množství povolenek, které tyto členské státy draží podle písmene a), o procentní podíly uvedené v příloze IIa.

b)

10 % celkového množství povolenek, které mají být vydraženy, se rozdělí mezi vybrané členské státy na účely solidarity a růstu ve Společenství, čímž se zvýší množství povolenek, které tyto členské státy draží podle písmene a), o procentní podíly uvedené v příloze IIa. Pokud jde o členské státy, které mají nárok na využívání Modernizačního fondu podle článku 10d, jejich podíl povolenek uvedený v příloze IIa bude převeden do jejich podílu v Modernizačním fondu.

ba)

v odstavci 3 se návětí nahrazuje tímto:

bb)

v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

na vývoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem splnit závazek Společenství pokrýt do roku 2020 20 % svých energetických potřeb energií z obnovitelných zdrojů a na vývoj dalších technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství k e splnění závazku Společenství zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 20 % ;“

bc)

v odstavci 3 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f)

na podněcování k přechodu na ty způsoby dopravy, které produkují nízké emise uhlíku, a na veřejnou hromadnou dopravu ;“

bd)

v odstavci 3 se písmeno h) nahrazuje tímto:

„h)

na opatření, jejichž cílem je zvýšit energetickou účinnost a zlepšit izolaci nebo poskytnout finanční podporu na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy;“

j)

na financování finančních opatření ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, za předpokladu, že tato opatření splňují podmínky stanovené v čl. 10a odst. 6;

j)

na financování finančních opatření ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, za předpokladu, že na tento účel nebude použito více než 20 % příjmů a že  tato opatření splňují podmínky stanovené v čl. 10a odst. 6;

l)

na podporování rozvoje dovedností a přesměrování pracovní síly dotčené přesunem pracovních míst při dekarbonizaci ekonomiky , a to v úzké spolupráci se sociálními partnery.

l)

na zmírnění sociálního dopadu dekarbonizace jejich ekonomiky a na podporování rozvoje dovedností a přesměrování pracovní síly dotčené přesunem pracovních míst, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery.

ca)

v odstavci 3 se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Tyto informace se poskytují na základě standardizovaného vzoru, který připraví Komise, a týkají se mimo jiné využití příjmů z dražeb pro jednotlivé kategorie a doplňkovosti využívání fondů. Komise tyto informace zveřejní na svých internetových stránkách.“

cb)

v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

d)

v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

d)

v odstavci 4 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

da)

v odstavci 4 se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Každé dva roky oznámí členské státy Komisi uzavření kapacity na výrobu elektřiny na svém území z důvodu vnitrostátních opatření. Komise vypočítá odpovídající počet povolenek, které toto uzavření představuje a informuje o něm členské státy. Členské státy mohou zrušit odpovídající objem povolenek z celkového množství povolenek rozděleného v souladu s odstavcem 2.“

db)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

a)

v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

a)

v odstavci 1 se první a druhý pododstavec nahrazuje tímto:

aa)

v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

-i)

(-ia)

(i)

Komise na základě informací předložených podle článku 11 určí, zda jsou hodnoty pro každou referenční úroveň vypočtenou pomocí zásad stanovených v článku 10a za rok vyšší nebo nižší o 0,5  % hodnoty z let 2007–2008. Pokud ano, upraví se dotyčná hodnota referenční úrovně pro každý rok mezi rokem 2008 a středem období, pro které mají být přiděleny bezplatné povolenky, a to buď o 0,5  %, nebo o 1,5  %;

i)

Pokud na základě informací předložených podle článku 11 míra zlepšení nepřekročuje hodnotu 0,25  %, je referenční hodnota v případě každého roku v letech 2008 a 2023 snížena období 2021–2025 o toto procento;

(ii)

se upraví odchylně hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn, a to o stejné procento jako referenční úrovně rafinérií, neboť cílem je zachování rovných podmínek pro výrobce těchto produktů.

(ii)

Pokud na základě informací předložených podle článku 11 míra zlepšení překročí hodnotu 1,75  %, je referenční hodnota v případě každého roku mezi lety 2008 a 2023 snížena v období 2021–2025 o toto procento.

ba)

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro období mezi lety 2026 a 2030 se referenční hodnoty stanovují stejným způsobem na základě informací předložených v souladu s článkem 11 pro roky 2021–2022 a s roční mírou snížení platnou pro každý rok mezi lety 2008 a 2028.“

bb)

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

ii)

se upraví odchylně hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn, a to o stejné procento jako referenční úrovně rafinérií, neboť cílem je zachování rovných podmínek pro výrobce těchto produktů.

bc)

v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

S výhradou odstavců 4 a 8 a bez ohledu na článek 10c se bezplatné povolenky nepřidělují výrobcům elektřiny, zařízením na zachytávání CO2, přepravnímu potrubí CO2 ani úložištím CO2. Výrobci elektřiny, kteří vyrábějí elektřinu z odpadních plynů, nejsou výrobci elektřiny ve smyslu čl. 3 písm. u) této směrnice. Při výpočtu referenčních úrovní se zohlední celkový objem uhlíku v odpadních plynech využívaných pro výrobu elektřiny.

bd)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

da)

v odstavci 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy mohou přijmout také vlastní finanční opatření ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy v souvislosti s emisemi skleníkových plynů a jež se promítají do cen elektřiny, a to s přihlédnutím k veškerým jejich dopadům na vnitřní trh. Tato finanční opatření zaměřená na náhradu části uvedených nákladů musí být v souladu s pravidly pro státní podporu a s čl. 10 odst. 3 této směrnice. Pokud jsou tato opatření členských států spojena s podporou uvedenou v prvním pododstavci, nepřesáhnou maximální míru náhrady uvedenou v příslušných pokynech ohledně poskytování státní podpory a nesmějí vést k novému narušování trhu. Stávající maximální hodnoty pro náhradu státní pomoci budou po celé období obchodování klesat.“

f)

v odstavci  8 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

f)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

(i)

projekty se zaměřují na navrhování a vývoj nejmodernějších řešení a provádění demonstračních programů;

(ii)

činnosti jsou prováděny ve výrobních závodech v podmínkách blízkých trhu, aby prokázaly životaschopnost nejmodernějších technologií při překonávání technologických i netechnologických překážek;

(iii)

projekty se týkají technologických řešení, která mají potenciál širokého použití a mohou kombinovat různé technologie;

(iv)

řešení a technologie mají v ideálním případě potenciál k přesunu v rámci odvětví a případně do jiných odvětví;

(v)

prioritou jsou projekty, u nichž jsou předpokládaná snížení emisí výrazně pod hodnotou referenční úrovně. Způsobilé projekty buď přispívají ke snížení emisí pod hodnoty referenčních úrovní uvedených v odstavci 2, nebo mají do budoucna vyhlídky na výrazné snížení nákladů na přechod k nízkoemisní výrobě energie; a

(vi)

projekty zachytávání a využívání uhlíku přinášejí po celou dobu svého provádění čisté snížení emisí a trvalé uložení CO2.

ia)

odstavec 20 se nahrazuje tímto:

„20.

Komise mezi opatření přijatá podle odstavce 1 zahrne opatření, jimiž se vymezují zařízení, která částečně ukončila provoz nebo výrazně snížila kapacitu, a opatření, která případně odpovídajícím způsobem upravují množství bezplatných povolenek, které jim jsou přiděleny.“

a)

v jakém rozsahu mohou jednotlivá zařízení v dotyčném odvětví nebo pododvětví snížit úrovně emisí nebo spotřebu elektřiny;

a)

v jakém rozsahu mohou jednotlivá zařízení v dotyčném odvětví nebo pododvětví snížit úrovně emisí nebo spotřebu elektřiny , při zohlednění souvisejícího nárůstu výrobních nákladů ;

b)

současné i předpokládané vlastnosti trhu;

b)

současné i předpokládané vlastnosti trhu;

c)

ziskové marže jako potenciální ukazatel rozhodnutí o dlouhodobých investicích nebo o přemístění.

c)

ziskové marže jako potenciální ukazatel rozhodnutí o dlouhodobých investicích nebo o přemístění;

ca)

komodity, které jsou obchodovány na světových trzích za společnou referenční cenu.

b)

zajistit, aby byly k podávání nabídek způsobilé pouze projekty, které přispívají k diverzifikaci skladby energií a zdrojů dodávek, nezbytné restrukturalizaci, zlepšení životního prostředí a dovybavení infrastruktury, čistým technologiím a modernizaci odvětví výroby, přenosu a rozvodu energie;

b)

zajistit, aby byly k podávání nabídek způsobilé pouze projekty, které přispívají k diverzifikaci skladby energií a zdrojů dodávek, nezbytné restrukturalizaci, zlepšení životního prostředí a dovybavení infrastruktury, čistým technologiím (jako jsou obnovitelné technologie) nebo modernizaci výroby energie , sítí dálkového vytápění, energetické účinnosti, skladování energie, přenosu a rozvodu energie;

c)

definovat jasná, objektivní, transparentní a nediskriminační kritéria výběru pro sestavení pořadí projektů, aby se zajistilo, že budou vybrány projekty, které:

c)

definovat jasná, objektivní, transparentní a nediskriminační kritéria výběru , která jsou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2050, pro sestavení pořadí projektů, aby se zajistilo, že budou vybrány projekty, které:

(i)

na základě analýzy efektivnosti nákladů zajišťují čistý pozitivní zisk z hlediska snížení emisí a dosáhnou předem stanovené významné úrovně snížení CO2;

(i)

na základě analýzy efektivnosti nákladů zajišťují čistý pozitivní zisk z hlediska snížení emisí a dosáhnou předem stanovené významné úrovně snížení CO2 odpovídající rozsahu projektů . Pokud se projekty týkají výroby elektřiny, celkové emise skleníkových plynů/kWh elektřiny vyrobené v daném zařízení nesmí po dokončení projektu přesáhnout 450 g ekvivalentu CO2. Do 1. ledna 2021 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem změnit tuto směrnici tím, že u projektů týkajících se výroby tepla stanoví maximální limit celkových emisí skleníkových plynů/kWh tepla vyrobeného v daném zařízení, který nesmí být překročen.

(ii)

jsou doplňující, jasně odpovídají potřebám výměny a modernizace a nezpůsobí v důsledku tržních mechanismů zvýšení poptávky po energii;

(ii)

jsou doplňující, i když mohou být použity ke splnění příslušných cílů stanovených v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, jasně odpovídají potřebám výměny a modernizace a nezpůsobí v důsledku tržních mechanismů zvýšení poptávky po energii;

(iiia)

nepřispívají k nové výrobě energie s použitím uhlí ani nezvyšují závislost na uhlí;

i)

přispívají k úsporám energie, systémům obnovitelné energie, skladování energie a propojení elektrických sítí, odvětvím přenosu a rozvodu; pokud se projekty týkají výroby elektřiny, celkové emise skleníkových plynů/kWh elektřiny vyrobené v daném zařízení nesmí po dokončení projektu přesáhnout 450 g ekvivalentu CO2. Do 1. ledna 2021 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30b s cílem změnit tuto směrnici tím, že u projektů týkajích se výroby tepla stanoví maximální limit celkových emisí skleníkových plynů/kWh tepla vyrobeného v daném zařízení, který nesmí být překročen.

ii)

na základě analýzy efektivnosti nákladů zajistí čistý pozitivní zisk z hlediska snížení emisí a dosáhnou předem stanovené významné úrovně snížení CO2;

iii)

jsou doplňující, i když mohou být použity ke splnění příslušných cílů stanovených v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, jasně odpovídají potřebám výměny a modernizace a nezpůsobí v důsledku tržních mechanismů zvýšení poptávky po energii;

iv)

nepřispívají k nové výrobě energie s použitím uhlí ani nezvyšují závislost na uhlí;

(8a)

„Od roku 2021 členské státy také zajistí, aby každý provozovatel hlásil v průběhu každého kalendářního roku výrobní činnost za účelem úpravy přidělování bezplatných povolenek v souladu s čl. 10a odst. 7.“

(8b)

„3a.     V případě důvodného podezření, že existují nesrovnalosti nebo že členský stát nepředložil seznam a informace stanovené v odstavcích 1 až 3, může Komise zahájit nezávislé vyšetřování, v případě potřeby za pomoci třetí strany na základě smlouvy. Dotčený členský stát poskytne veškeré informace a přístup nezbytné pro vyšetřování, včetně přístupu k zařízením a údajů o výrobě. Komise zachovává stejnou důvěrnost obchodně citlivých informací jako dotčený členský stát a zveřejní zprávu o vyšetřování.“

(10a)

(12)

(12)

(13)

V článku 15 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:

(13)

V článku 15 se čtvrtý a pátý odstavec nahrazují tímto:

(13a)

7.   Pokud jsou žádosti, jako například žádosti uvedené v odstavci 5, určeny Komisi, uvědomí Komise ostatní členské státy prostřednictvím jejich zástupců ve výboru uvedeném v  čl. 30c odst. 1 v souladu s jednacím řádem výboru.

(15)

V  čl. 19 odst. 3 se třetí věta nahrazuje tímto:

(15)

V  článku 19 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„ Zahrnuje také ustanovení, jejichž cílem je uvést v platnost pravidla o vzájemném uznávání povolenek v dohodách o propojení systémů obchodování s emisemi. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“

(15a)

(15b)

„2a.     Zpráva s použitím informací poskytovaných prostřednictvím spolupráce uvedené v článku 18b zahrnuje seznam provozovatelů podléhajících požadavkům této směrnice, kteří si dosud neotevřeli účet v registru.“

(15c)

„3a.     V případě důvodného podezření, že existují nesrovnalosti nebo že členský stát nepodává zprávu v souladu s odstavcem 1, může Komise provést nezávislé vyšetřování a v případě potřeby za pomoci třetí strany na základě smlouvy. Členský stát poskytne veškeré informace a přístup nezbytné pro vyšetřování, včetně přístupu k zařízením. Komise zveřejní zprávu o vyšetřování.“

(17)

Vkládá se nový článek 22a , který zní:

(17)

Vkládá se nový článek, který zní:

b)

v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

a)

v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

a)

v odstavci 1 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

(22a)

a)

Komisi oznámí každé takové zařízení a uvede příslušná zavedená opatření, na jejichž základě bude u tohoto zařízení dosaženo rovnocenného přínosu ke snížení emisí, a to před předložením nebo nejpozději při předložení seznamu zařízení podle čl. 11 odst. 1 Komisi;

a)

Komisi oznámí každé takové zařízení a uvede příslušná zavedená opatření, na jejichž základě bude u tohoto zařízení dosaženo rovnocenného přínosu ke snížení emisí, a uvede, jakým způsobem tato opatření nezvýší náklady na dodržování předpisů u těchto zařízení, a to před předložením nebo nejpozději při předložení seznamu zařízení podle čl. 11 odst. 1 Komisi;

b)

potvrdí, že byla přijata úprava monitorování s cílem zhodnotit, zda kterékoli ze zařízení vypustilo v kterémkoli kalendářním roce 25 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, s výjimkou emisí z biomasy. Členské státy mohou zařízením, jejichž průměrné roční ověřené emise v období 2008–2010 jsou nižší než 5 000 tun ročně, povolit zjednodušená opatření pro monitorování, vykazování a ověřování v souladu s článkem 14;

b)

potvrdí, že byla přijata úprava monitorování s cílem zhodnotit, zda kterékoli ze zařízení vypustilo v kterémkoli kalendářním roce 50 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, s výjimkou emisí z biomasy. Členské státy na žádost provozovatele povolí zařízením, jejichž průměrné roční ověřené emise v období 2008–2010 jsou nižší než 5 000 tun ročně, zjednodušená opatření pro monitorování, vykazování a ověřování v souladu s článkem 14;

c)

potvrdí, že pokud kterékoli zařízení vypustí v kterémkoli kalendářním roce 25 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, s výjimkou emisí z biomasy, nebo pokud se v souvislosti s tímto zařízením již neuplatňují opatření pro dosažení rovnocenného přínosu ke snížení emisí, zařadí se toto zařízení opět do systému Společenství ;

c)

potvrdí, že pokud kterékoli zařízení vypustí v kterémkoli kalendářním roce 50 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, s výjimkou emisí z biomasy, nebo pokud se v souvislosti s tímto zařízením již neuplatňují opatření pro dosažení rovnocenného přínosu ke snížení emisí, zařadí se toto zařízení opět do systému EU ETS ;

d)

zveřejní informace uvedené v písmenech a), b) a c)  k veřejné diskusi .

d)

zpřístupní veřejnosti informace uvedené v písmenech a), b) a c).

(22b)