19.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 215/57

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (1);

—

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami (2),

—

s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami (3),

—

s ohledem na evropské posouzení uplatňování, které pod názvem „Materiály určené pro styk s potravinami – nařízení (ES) č. 1935/2004“ v květnu 2016 zveřejnila výzkumná služba Evropského parlamentu (4),

—

s ohledem na dokumenty ze semináře věnovaného tématu „Materiály určené pro styk s potravinami – Jak v budoucnosti zajistit bezpečnost potravin a technologické inovace?“, který se konal v Evropském parlamentu dne 26. ledna 2016 (5),

—

s ohledem na studii Komise o současném stavu, pokud jde o toxicitu směsí (6),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě o kombinovaných účincích chemických látek – směsích chemických látek (COM(2012)0252,

—

s ohledem na závěry Rady ve složení pro životní prostředí ze dne 22. prosince 2009 o kombinovaných účincích chemických látek (7),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (8), v němž se mimo jiné uznává, že je třeba, aby se EU zabývala kombinovanými účinky chemických látek a bezpečnostními otázkami v souvislosti s endokrinními disruptory ve všech příslušných právních předpisech Unie,

—

s ohledem na hodnotící zprávu nazvanou „Situace v oblasti vědeckého zkoumání chemických látek narušujících endokrinní činnost v roce 2012“ vypracovanou pro Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) (9),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES („nařízení REACH“) (10),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0237/2016),

A.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1935/2004 („rámcové nařízení“) stanoví obecné bezpečnostní požadavky pro všechny materiály určené pro styk s potravinami s cílem zajistit, aby se zabránilo přechodu látek do potravin v množství, které by mohlo ohrozit lidské zdraví nebo způsobit nepřijatelnou změnu ve složení potravin nebo zhoršení jejich organoleptických vlastností;

B.

vzhledem k tomu, že příloha I rámcového nařízení uvádí 17 materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, na něž se mohou vztahovat zvláštní opatření;

C.

vzhledem k tomu, že z výše zmíněných 17 materiálů a předmětů se zvláštní opatření EU týkají pouze 4 materiálů a předmětů: plastů (včetně recyklovaných plastů), keramiky, regenerované celulózy a aktivních a inteligentních materiálů;

D.

vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zrevidovat některá konkrétní opatření EU, zejména směrnici Rady 84/500/EHS o keramických předmětech;

E.

vzhledem k tomu, že pokud jde o ostatních 13 materiálů uvedených v příloze I, mají členské státy možnost přijmout vlastní vnitrostátní ustanovení;

F.

vzhledem k tomu, že řada členských států již zavedla různá opatření pro zbývající jednotlivé materiály určené pro styk s potravinami nebo na těchto opatřeních pracuje; vzhledem k tomu, že pokud jde o tato vnitrostátní opatření, zásada vzájemného uznávání nefunguje a účinné fungování vnitřního trhu ani vysokou úroveň ochrany zdraví, jak je stanoví rámcové nařízení a Smlouvy, nelze tedy zajistit;

G.

vzhledem k tomu, že materiály, na něž se nevztahují zvláštní regulační opatření EU, mohou ohrožovat veřejné zdraví a vést ke ztrátě důvěry spotřebitelů, k právní nejistotě a vyšším nákladům provozovatelů podniků, které jsou často v pozdějších fázích dodavatelského řetězce převáděny na spotřebitele, což oslabuje konkurenceschopnost a inovační schopnosti; vzhledem k tomu, že podle evropského posouzení uplatňování, které v květnu 2016 provedla výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS) se všechny zúčastněné strany obecně shodují na tom, že nedostatek jednotných opatření škodí veřejnému zdraví, ochraně životního prostředí a hladkému fungování vnitřního trhu;

H.

vzhledem k tomu, že zásada „zlepšování právní úpravy“ by neměla zdržet uplatnění jakéhokoli opatření, jehož cílem je odvrátit nebo omezit potenciálně závažné nebo nevratné dopady na lidské zdraví a/nebo životní prostředí, jak vyžaduje zásada předběžné opatrnosti zakotvená ve smlouvách EU;

I.

vzhledem k tomu, že zejména endokrinní disruptory a genotoxické látky v materiálech určených pro styk s potravinami jsou problematické z hlediska veřejného zdraví i životního prostředí; vzhledem k tomu, že v současné době nelze vlastnosti vyvolávající narušení endokrinní činnosti ani genotoxické vlastnosti spolehlivě předvídat z chemického složení, a proto by se mělo podporovat biologické testování vzorků coby opatření předběžného varování s cílem zajistit bezpečnost chemicky komplexních materiálů určených pro styk s potravinami; vzhledem k tomu, že by měl být podporován vývoj metod analytického i toxikologického testování, aby se zajistilo spolehlivé a nákladově efektivní posuzování rizik materiálů určených pro styk s potravinami, které bude ku prospěchu spotřebitelů, životního prostředí a výrobců;

J.

vzhledem k tomu, že riziko pro veřejné zdraví představují rovněž škodlivé mikroorganismy (patogenní nebo způsobující znehodnocení), které mohou být přítomny jako kontaminanty materiálů určených pro styk s potravinami, a biocidy, které mohou být následně použity ke snížení množství těchto mikroorganismů;

K.

vzhledem k tomu, že některé potraviny jsou v dlouhodobém kontaktu se širokou škálou obalových materiálů;

L.

vzhledem k tomu, že účinnější koordinace všech ustanovení, která mají dopad na používání materiálů určených pro styk s potravinami, by mohla pomoci zlepšit ochranu zdraví spotřebitelů a snížit dopad těchto materiálů, zejména obalových materiálů, na životní prostředí;

M.

vzhledem k tomu, že účinnější koordinace všech ustanovení, která mají dopad na materiály určené pro styk s potravinami, včetně nařízení REACH, by zvýšila účinnost oběhového hospodářství;

N.

vzhledem k tomu, že zvláštní opatření by měla vycházet z vědeckých důkazů; vzhledem k tomu, že z vědeckého hlediska existují ještě některé neznámé, a je tedy zapotřebí hlubší výzkum;

O.

vzhledem k tomu, že podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) představují nanotechnologie a nanomateriály nový technologický vývoj a materiály určené pro styk s potravinami jsou jedním z odvětví, v němž se nanomateriály používají; vzhledem k tomu, že specifické vlastnosti nanomateriálů mohou ovlivnit jejich toxikokinetické a toxikologické profily, ale dostupné údaje týkající se těchto aspektů jsou omezené; vzhledem k tomu, že rovněž panuje nejistota pramenící z obtížnosti charakterizace, zjišťování a měření nanomateriálů v potravinách a v biologických strukturách a z omezené dostupnosti údajů o toxicitě a zkušebních metod k jejímu zjišťování;

P.

vzhledem k tomu, že posuzování zdravotních a environmentálních rizik na úrovni EU se v současnosti zaměřuje pouze na posuzování jednotlivých látek a přehlíží reálné podmínky jejich kombinovaného a kumulativního působení vyplývajícího z různých způsobů expozice a různých typů produktů, což je známo rovněž jako „koktejlový efekt“ nebo „efekt směsi“;

Q.

vzhledem k tomu, že podle doporučení Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO)/WHO (2009) (11) by se posouzení expozice měla týkat široké populace, ale i kritických skupin, které jsou zranitelné, nebo skupin, u nichž se očekává vyšší expozice než u celkové populace (např. kojenci, děti);

R.

vzhledem k tomu, že ve všech fázích dodavatelského řetězce by se měla zajistit sledovatelnost materiálů určených pro styk s potravinami, aby bylo snazší monitorovat a stahovat vadné produkty, informovat spotřebitele a zjišťovat odpovědnost;

S.

vzhledem k tomu, že označování je velmi přímým a účinným nástrojem informování spotřebitele o vlastnostech produktu;

T.

vzhledem k tomu, že horizontální přístup k látkám napříč hospodářskými odvětvími zajišťuje jednotné uplatňování právních předpisů a předvídatelnost pro podniky;

U.

vzhledem k tomu, že vývoj jednotných zkušebních metod EU pro všechny materiály určené pro styk s potravinami by v celé EU napomohl k dosažení vyšší úrovně ochrany zdraví a životního prostředí;

V.

vzhledem k tomu, že jedním ze způsobů, jak doplnit některá zvláštní opatření, by mohlo být zavedení bezpečnostní kontroly předem vyrobených předmětů určených pro styk s potravinami;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.