Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 62018TN0158

Věc T-158/18: Žaloba podaná dne 6. března 2018 – Scaloni a Figini v. Komise

Úř. věst. C 152, 30.4.2018, pp. 56–57 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

30.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 152/56

Žaloba podaná dne 6. března 2018 – Scaloni a Figini v. Komise

(Věc T-158/18)

(2018/C 152/66)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobci: Mario Scaloni (Ancona, Itálie), Ennio Figini (Chiaravalle, Itálie) (zástupce: P. Putti, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál uložil Unii nebo Komisi, v závislosti na případném výkladu dotčené směrnice a dotčeného nařízení, povinnost zaplatit náhradu celkové nominální hodnoty akcií, jak je uvedeno v žalobě a jak to vyplývá z přiložené dokumentace, a nahradit náklady tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobci uvádějí, že po vstupu v platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Text s významem pro EHP) (1), a následně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (2), neměl italský stát právo zasáhnout ve prospěch některých svých bank, mezi kterými je Banca Marche.

Na podporu žaloby předkládají žalobci tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod týkající se náhrady škody z důvodu nesouladného výkladu směrnice 59/2014/EU a nařízení č. 806/2014 ze strany Komise, protiprávního vyloučení Banca Marche z režimu státních podpor a z toho vyplývajícího porušení zásady rovnosti anebo zákazu diskriminace.

—

V tomto ohledu žalobci tvrdí, že v případě podpory poskytnuté několika bankám různými členskými státy Komise shledala, že podmínky podle čl. 107 odst. 3 písm. b) byly splněny, a proto byly podpory považovány za legitimní. Plánované zásahy italského státu musí být posuzovány podle stejného ustanovení, které je jediným předpisem upravujícím státní podpory, a nikoliv podle dotčené směrnice a nařízení. Tyto dva právní předpisy se státní podpory netýkají a nemohly být v této oblasti použity, protože jde o sekundární právo. Podpora ve prospěch italských bank měla být rovněž povolena, neboť vycházela ze stejných důvodů, které podle Komise ospravedlnily již vyplacenou podporu.

—

Žalobci mimoto poznamenávají, že pro případ, že bude sekundární legislativa považována za použitelnou, první žalobní důvod vychází z toho, že Komise tím, že podporu neschválila, porušila zásadu rovnosti.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásady hierarchie unijních právních předpisů ze strany evropské legislativy.

—

V tomto ohledu žalobci tvrdí, že pokud Tribunál dospěje k závěru, že výklad provedený Komisí byl správný, porušení se týká legislativních aktů a odpovědnost přísluší Unii jako celku.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení základních zásad italského právního řádu a z nepoužitelnosti unijního práva.

—

Žalobci v tomto ohledu tvrdí, že pokud Tribunál rozhodne, že ani směrnice, ani nařízení neporušují unijní zásadu rovnosti, žalobci se budou muset obrátit na italský ústavní soud, aby přezkoumal soulad se zásadou rovnosti podle italského ústavního pořádku. V případě negativní odpovědi nebude předpis, který je s touto zásadou v rozporu, moci být součástí italského právního řádu.

(1)  Úř. věst. 2014 L 173, s. 190.

(2)  Úř. věst. 2014 L 225, s. 1.

Top