PŘÍLOHA

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„ÎNSURĂŢEI“

PDO-RO-N1588

Datum podání žádosti: 29. prosince 2011

1.   Název, který má být zapsán

Însurăţei

2.   Typ zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Druhy výrobků z révy vinné

1.

Víno

4.   Popis vína (vín)

Organoleptické vlastnosti – bílá vína

Bílá vína mají jasný vzhled, krystalický lesk, žlutozelenou až zlatavě žlutou barvu, vůni typickou pro svou odrůdu, jemnou a vláčnou chuť. Tato vína mohou být suchá až sladká.

Obecné analytické vlastnosti

Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)	15
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11
Minimální celková kyselost	4,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	1,08
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)	220

Organoleptické vlastnosti – růžová vína

Růžová vína jsou čirá, jasná, mají různé odstíny růžové barvy (světlé, čistě růžové, lososovité nebo s tóny oranžové). Jsou svěží, vyvážená, s výraznou kyselostí a komplexní chutí a vyznačují se ovocnými či květinovými aromaty.

Obecné analytické vlastnosti

Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)	15
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11
Minimální celková kyselost	4,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	1,08
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)	220

Organoleptické vlastnosti – červená vína

Červená vína mají jasný a lesklý vzhled, intenzivní červenou až purpurovou barvu a mírně tříslovitou, avšak výrazně plnou chuť.

Obecné analytické vlastnosti

Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)	15
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11
Minimální celková kyselost	4,5 g/l, vyjádřeno v gramech kyseliny vinné na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)	1,20
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)	170

5.   Enologické postupy

a.    Základní enologické postupy

Vlastnosti a postupy výsadby

Pěstební postupy

Hustota výsadby: nejméně 4 100 rostlin/ha,

sklízení nedozrálých hroznů – snížení počtu hroznů v období zabarvování plodů (počátek zrání), pokud potenciální produkce překračuje maximální limity přípustné podle specifikací vín s kontrolovaným označením původu. Zavlažování je povoleno pouze v letech sucha a po předchozím oznámení Národnímu úřadu pro révu a víno, pokud se objem vody v půdě v hloubce 0–100 cm sníží na 50 % intervalu aktivní vlhkosti za použití norem přiměřeného zavlažování (400–600 m3/ha).

b.    Maximální výnosy

Băbească gri, Aligoté, Riesling de Rhin, Chardonnay 78 hektolitrů na hektar

Cabernet Sauvignon, Fetească neagră, Băbească neagră, Syrah 78 hektolitrů na hektar

Fetească albă, Fetească regală, Riesling italian, Pinot gris 91 hektolitrů na hektar

Băbească gri, Aligote, Riesling de Rhin, Chardonnay 12 000 kilogramů hroznů na hektar

Cabernet Sauvignon, Fetească neagră, Băbească neagră, Syrah 12 000 kilogramů hroznů na hektar

Fetească albă, Fetească regală, Riesling italian, Pinot gris 14 000 kilogramů hroznů na hektar

6.   Vymezená oblast

Oblast vymezená pro produkci suroviny, tj. hroznů, a pro výrobu vína s kontrolovaným označením původu „ÎNSURĂȚEI“ zahrnuje následující lokality v župě Brăila:

obec Însurăței: vesnice Lacu Rezii, Măru Roșu, Valea Călmățuiului,

obec Berteștii de Jos: vesnice Berteștii de Jos and Spiru Haret,

obec Victoria: vesnice Victoria,

obec Bărăganul: vesnice Bărăganul.

Odchylně od výše uvedeného může výroba vín z hroznů vyprodukovaných v oblasti vymezené pro kontrolované označení původu „Însurăței“ a způsobilých nést toto označení probíhat:

—	v téže vinařské oblasti,

—	v sousední vinařské oblasti,

—	v oblasti nacházející se ve stejné správní jednotce nebo

—	v sousední správní jednotce.

7.   Hlavní moštové odrůdy

Băbească gri G Pinot gris G Fetească neagră N Băbească neagră N Cabernet Sauvignon N Aligote B Fetească regală B Fetească albă B Chardonnay B Syrah N Riesling italian B Riesling de Rhin B

8.   Popis souvislostí

Souvislost se zeměpisnou oblastí

Příčinná souvislost

Vliv Dunaje spolu s klimatickými faktory, jimiž se daná oblast vyznačuje (zejména množství suchého vzduchu přicházející do styku s půdou, čímž se udržuje vysoký teplotní rozdíl mezi zimou a létem), a typ půdy, který zvláštním způsobem určuje krajinu, společně představují faktory, jež zanechávají svou stopu ve složení a struktuře vín, dodávají jim ovocnou chuť a svěžest, jež vyplývá z vysoké kyselosti a vysoké úrovně aromatických látek a anthokyanů.

Písčité půdy napomáhají produkci vyvážených, harmonických vín bohatých na barvy s přetrvávajícím aromatem, která lze konzumovat jako mladá, tak i zralá.

Blízkost lesa hraje klíčovou úlohu v tom, aby vína získala sytě červenou barvu, neboť les vytváří jedinečné mikroklima zvlášť příznivé pro hromadění anthokyanů a aromat zralého červeného ovoce, jež vinaři zručně extrahují z hroznů a v každé sklenici nabízejí spotřebitelům.

Údaje o produktu

Podnebí a půda jsou hlavními určujícími faktory vinařské oblasti, neboť mají rozhodující dopad na jakost vyprodukovaného vína. Vína pocházející z vinice v Însurăței si nesou otisk odrůdy, půdy, mikroklimatu, pěstitele a producenta vína a vyznačují se ovocnou chutí, svěžestí a mírně zvýšenou kyselostí. Tato jemná vína jsou obvykle velmi bohatá na aromata typická pro danou odrůdu.

Půdní a klimatické podmínky v oblasti Însurăței dodávají bílým vínům jasný vzhled, krystalický lesk, žlutozelenou až zlatavě žlutou barvu, vůni typickou pro danou odrůdu a jemnou a vláčnou chuť. Tato vína mohou být suchá až sladká.

Červená vína mají jasný a lesklý vzhled, intenzivní červenou až purpurovou barvu a mírně tříslovitou, avšak výrazně plnou chuť.

Růžová vína jsou čirá, jasná, mají různé odstíny růžové barvy (světlé, čistě růžové, lososovité nebo s tóny oranžové). Jsou svěží, vyvážená, s výraznou kyselostí a komplexní chutí a vyznačují se ovocnými či květinovými aromaty.

V posledních letech producenti upravili techniku výroby vína tak, aby byly co nejvíce zachovány charakteristické rysy vinařské oblasti Însurăței, zejména u odrůd, jako např. Babească neagră, u nichž bylo zjištěno, že v této oblasti hromadí dostatečný obsah anthokyanu.

Pěstování vinné révy na vinici v Însurăței sahá do starověku a práce na vinici, pěstované odrůdy a vinohradnické a enologické postupy byly pro producenty vína tím nejzásadnějším v životě. Místní obyvatelé a obyvatelé sousedních obcí spolu na vinici Însurăței pracovali i žili. Často mezi sebou soupeřili, kdo bude mít nejkrásnější vinohrad, vypěstuje nejznámější odrůdy a vyprodukuje co nejlepší vína.

Souvislost se zeměpisnou oblastí

Používání zvláštních metod ekologického zemědělství šetrných k životnímu prostředí pomáhá udržet flóru a faunu daného regionu v rovnováze. Díky zmíněným technikám se zvyšuje množství hmyzích predátorů, kteří se živí larvami škodlivého hmyzu (Polychrosis botrana), čímž se omezuje jejich množení, a tudíž rozsah škod, které rostlinám způsobují.

V zájmu dosažení co nejvyšší kvality byly zdokonaleny vinohradnické a vinařské techniky, a to takto:

—	stanovením optimálního okamžiku pro sklizeň hroznů, jež probíhá v době maximální akumulace potřebných látek (vůní, anthokyanů, cukrů), aby se získala jakostní vína vykazující rysy dané oblasti,

—	použitím suchého ledu během sklizně za účelem zachování a udržení přirozených vůní, jež se nahromadily ve slupce,

—	dlouhodobějším uchováváním moštu ve styku s pevnými částmi (matolinem) s cílem účinněji extrahovat barviva, zejména v případě světlejších odrůd, jako např. Băbeasca neagră,

—	použitím dubových sudů pro kvašení, zejména u odrůdových vín, jako např. Chardonnay, a jejich zráním v láhvi,

—	při zpracování hroznů používáním vinařských látek, které jsou schváleny pro ekologickou produkci vína.

Půdu na vinohradu obvykle pokrývá tráva, čímž se stabilizuje ornice. Půda se obohacuje organickými látkami tím, že se odřezky rostlin ponechávají na místě. Jelikož se jedná o písčité půdy, přináší vegetace rovněž tu výhodu, že brání vzniku poletavého prachu v ovzduší a jeho usazování na bobulích hroznů. Díky tomu byly výrazně sníženy ztráty, k nimž při výrobě vína dochází a které bývají do značné míry způsobeny sesypáváním písku na dno nádoby s vínem. Na druhé straně byla odstraněna „zemitá“ chuť vína způsobená prachem na slupce bobulí v hroznu, čímž se výrazně zlepšily organoleptické vlastnosti konečného produktu.

Pro zabarvení je velmi důležitý obsah anthokyanu ve slupce bobulí v hroznu a je klíčovým faktorem zejména pro vizuální posuzování kvality červeného vína. Anthokyany patří do kategorie flavonoidů a v lidském těle působí jako silné antioxidanty zajišťující ochranu před rakovinou a kardiovaskulárními nemocemi, neboť zamezují vstřebávání cholesterolu, snižují vysoký krevní tlak a omezují riziko onemocnění spojených se stárnutím.

Jakostní vína se získávají způsobem, při němž vinaři slaďují zvláštní rysy vinice a odrůd hroznů s vinařskými technikami a specifickými metodami stabilizace a stáčení vín, čímž se dává vzniknout vínům s osobitou identitou.

V kvalitě vín se odráží kvalita surovin (hroznů) a používaná technologie. Jakostní víno lze získat pouze ze zdravých, plně vyzrálých hroznů, a to jak z hlediska obsahu cukru, tak obsahu fenolů.

9.   Další základní podmínky

Podmínky uvádění na trh – právní rámec

Právní předpisy EU

Typ dalších podmínek

Další ustanovení týkající se označování

Popis podmínek

Vína s kontrolovaným označením původu „Însurăței“ mohou být v souladu s touto specifikací a s nařízením Komise (ES) č. 889/2008 (1) ve znění pozdějších předpisů koncovému spotřebiteli nabízena pouze v lahvi jako „ekologické víno“ nebo jako „víno vyrobené z ekologických hroznů“.

10.   Odkaz na specifikaci produktu

http://www.onvpv.ro/sites/default/files/caiet_sarcini_doc_insuratei_modif_conf_notificarii_com_din_05.12.2016_0.pdf

---

(1)  Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1).