16.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 101/123

—

s ohledem na dohodu Mezinárodní velrybářské komise o nulových kvótách („moratoriu“) na komerční lov velryb, která vstoupila v platnost v roce 1986,

—

s ohledem na rezoluci 2014-5, kterou přijala Mezinárodní velrybářská komise na svém 65. zasedání v září 2014,

—

s ohledem na cíle z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti přijaté na základě mezinárodní Úmluvy o biologické rozmanitosti,

—

s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (1) (směrnice o stanovištích),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o postupu Společenství v oblasti lovu velryb (2),

—

s ohledem na rozsudek Mezinárodního soudního dvora ze dne 31. března 2014 ve věci lovu velryb v Jižním oceánu (Austrálie v. Japonsko: za intervence Nového Zélandu),

—

s ohledem na demarši týkající se obnovení lovu velryb Japonskem v Jižním oceánu v rámci nového vědeckého programu pro výzkum velryb (program NEWREP-A), kterou v prosinci 2015 podepsala EU,

—

s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní velrybářská komise (IWC) uvalila v roce 1982 moratorium na veškerý komerční lov velryb, který stále platí a jehož cílem je chránit velrybí populaci před vyhynutím a umožnit její obnovu; vzhledem k tomu, že Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství obsahuje zvláštní ustanovení, která umožňují odlov omezeného počtu velryb pro přísně vědecké účely, známá jako tzv. zvláštní povolení k odlovu velryb;

B.

vzhledem k tomu, že navzdory tomuto moratoriu několik zemí komerční lov velryb nadále provozuje; vzhledem k tomu, že na základě zvláštního povolení k odlovu pro účely údajného vědeckého výzkumu počet zabitých velryb od zavedení moratoria ve skutečnosti vzrostl; vzhledem k tomu, že Japonsko již loví velryby na základě zvláštního povolení desítky let;

C.

vzhledem k tomu, že Japonsko navzdory mezinárodnímu zákazu, který vstoupil v platnost v roce 1986, pokračuje v lovu velryb a do roku 2014 zabilo více než 20 000 kusů (3);

D.

vzhledem k tomu, že lov velryb způsobuje kruté utrpení jednotlivým exemplářům a ohrožuje zachování celé velrybí populace;

E.

vzhledem k tomu, že všechny druhy velikých velryb jsou uvedeny v příloze I Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES);

F.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve své rozsudku ze dne 31. března 2014 nařídil, aby Japonsko ukončilo každoroční lov velryb na základě programu JARPA II, protože „nebyl shledán dostatečně vědecky přínosným“ a vydaná povolení nesloužila vědeckému výzkumu, jak Japonsko tvrdilo;

G.

vzhledem k tomu, že na základě vědeckých povolení může být velrybí maso prodáváno nebo darováno, přestože vědecké potřeby je možné naplnit zcela neškodnými alternativními postupy; vzhledem k tomu, že díky odběru DNA a monitorování na dálku mohou vědci velryby studovat a shromažďovat vzorky, aniž by tato zvířata zabíjeli;

H.

vzhledem k tomu, že v říjnu 2015 Japonsko v OSN předložilo prohlášení, v němž uznává rozsudek ICJ, avšak s výjimkou jakéhokoli sporu, který vyplyne z výzkumu, ochrany, řízení nebo využívání živých mořských zdrojů, který se výzkumu, ochrany, řízení nebo využívání živých mořských zdrojů týká nebo s nimi souvisí, čímž fakticky vyloučilo budoucí žaloby u ICJ na svůj velrybářský program prováděný na základě zvláštního povolení;

I.

vzhledem k tomu, že v listopadu 2015 japonská agentura pro rybolov informovala IWC o tom, že bude pokračovat v lovu velryb na základě nového programu pro vědecký výzkum velryb (NEWREP-A);

J.

vzhledem k tomu, že je Japonsko mnoho let zapojeno do komerčního obchodu s velrybím masem a produkty z velryb přesto, že jsou uvedeny v příloze I úmluvy CITES;

K.

vzhledem k tomu, že vědecký panel IWC plán NEWREP-A přezkoumal a došel k závěru, že předložený návrh neprokázal, že ke splnění uvedených vědeckých záměrů je nutné získávat vzorky zabíjením exemplářů;

L.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem musí být ochrana biologické rozmanitosti, včetně ochrany živočišných druhů; konstatuje, že směrnice EU o stanovištích, kterou je určován postoj Společenství k otázkám týkajícím se velryb (a delfínů), neumožňuje obnovení komerčního lovu žádné velrybí populace ve vodách EU;

M.

vzhledem k tomu, že EU a její členské státy kritizují Japonsko kvůli tomu, že obnovilo lov velryb a nedostatečně zohledňuje pokyny obsažené ve stanovisku Mezinárodního soudního dvora z roku 2014; vzhledem k tomu, že se v prosinci 2015 připojily k demarši Nového Zélandu vůči vládě Japonska;

N.

vzhledem k tomu, že Japonsko je strategickým partnerem EU a jejich dvoustranný vztah se opírá o společné hodnoty, mezi něž patří neochvějná víra v účinný multilateralismus a mezinárodní řád založený na pravidlech;

O.

vzhledem k tomu, že EU v současné době jedná s Japonskem o dohodě o strategickém partnerství a dohodě o volném obchodu;

1.

vyzývá Japonsko, aby ukončilo lov velryb a aby dodržovalo závěry IWC;

2.

důrazně podporuje zachování celosvětového moratoria na komerční lov velryb a zákaz mezinárodního obchodování s produkty z velryb; naléhavě vyzývá k ukončení „lovu velryb pro vědecké účely“ a podporuje určení dostatečně velkých oblastí oceánů a moří za přírodní rezervace, ve kterých bude veškerý lov velryb s časově neomezenou platností zakázán;

3.

je mimořádně znepokojen skutečností, že rozhodnutí pokračovat v lovu velryb v rámci nového programu NEWREP-A povoluje zabít v sezóně 2015–2016 v Jižním oceánu 333 plejtváků malých, včetně 200 březích samic, a že Japonsko má v úmyslu za celé 12leté období celkem ulovit téměř 4 000 velryb;

4.

odsuzuje skutečnost, že Japonsko pokračováním v lovu velryb zcela jasně přehlíží rozsudek ICJ; domnívá se, že lov velryb je tudíž v rozporu s normami IWC a mezinárodním právem a podkopává ochranu biologické rozmanitosti a mořských ekosystémů; zdůrazňuje, že v rámci skutečného vědeckého výzkumu není nutné běžně a ve velkém měřítku zabíjet velryby;

5.

vítá připojení EU k demarši, jež má Japonsku tlumočit její vážné obavy; vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Radu, aby naléhaly na Japonsko a přiměly ho k dodržování jeho mezinárodních závazků ohledně ochrany mořských savců;

6.

lituje, že navzdory diplomatické demarši a rozsáhlým mezinárodním protestům Japonsko své rozhodnutí dosud nepřehodnotilo; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby učinily vše pro to, aby byla tato otázka vyřešena cestou politického dialogu a prostřednictvím IWC;

7.

vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby s Japonskem neustále jednaly o lovu velryb pro údajné vědecké účely a prostřednictvím dvoustranných i mnohostranných fór usilovaly o ukončení této praktiky;

8.

schvaluje rezoluci IWC 2014-5, podle níž by nemělo být vydáno žádné další povolení k lovu velryb, aniž by předtím bylo podrobeno mezinárodnímu posouzení, včetně posouzení vědeckým výborem IWC; naléhavě žádá IWC, aby rozsudek ICJ zohlednila ve svých pracovních postupech a podle toho upravila svá pravidla; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je bezodkladně nutné posílit IWC, a vyzývá členské státy, aby na příštím zasedání IWC, jež se má konat v říjnu, prosazovaly přijetí nezbytných rozhodnutí;

9.

naléhá na Radu a Komisi, aby při přípravě návrhu aktualizovaného společného postoje EU k lovu velryb po 66. zasedání IWC, jež se má konat v říjnu 2016, zaujala přístup, který bude založen na alespoň takové předběžné opatrnosti jako současný společný postoj (rozhodnutí Rady o postoji, který se má v souvislosti se záležitostmi spadajícími do její pravomoci jménem Evropské unie zaujmout na příštích třech zasedáních Mezinárodní velrybářské komise – 2011/0221(NLE));

10.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Japonska.